{"id":12870,"date":"2009-12-12T18:30:00","date_gmt":"2009-12-12T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12840"},"modified":"2009-12-12T18:30:00","modified_gmt":"2009-12-12T17:30:00","slug":"makes-three-41","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/12\/12\/makes-three-41\/","title":{"rendered":"Makes Three 41."},"content":{"rendered":"
autor: Majestrix<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Je usm\u00ed\u0159en\u00ed v\u00e1\u017en\u011b odpov\u011bd\u00ed? (\u010d\u00e1st \u010dtvrt\u00e1)<\/em><\/strong><\/div>\n
Sp\u00ed\u0161 ano.<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Tom zatnul zuby a odn\u011bkud z hloubi du\u0161e vyhrabal \u00fasm\u011bv. „Dobr\u00fd den, Maro.“<\/div>\n
„Tome.“ Uvid\u011bla, jak Bill ve\u0161el do m\u00edstnosti a jej\u00ed rty se z\u00fa\u017eily do ne zrovna spokojen\u00e9 linky. „Bille. M\u016f\u017eu d\u00e1l?“ dredat\u00fd chlapec se beze slova posunul na stranu, aby mohla j\u00edt Mara dovnit\u0159, c\u00edtil strach, kter\u00fd vych\u00e1zel z jeho dvoj\u010dete na metr daleko. „D\u016fm zven\u010d\u00ed vypad\u00e1 opravdu p\u0159ekr\u00e1sn\u011b,“ \u0159ekla t\u00f3nem, kter\u00fd m\u011bl b\u00fdt z\u0159ejm\u011b bez zl\u00e9 v\u016fle.<\/div>\n
„D\u011bkujeme,“ \u0159ekla dvoj\u010data unisono. Tom se z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu za\u010d\u00ednal c\u00edtit tak, \u017ee by m\u011bl Billa br\u00e1nit, a Bill za\u010d\u00ednal kop\u00edrovat jeho postaven\u00ed, i kdy\u017e to vypadalo p\u011bkn\u011b divn\u011b s jeho velk\u00fdm b\u0159ichem.<\/div>\n
„Pro\u010d jste tady?“ zeptal se Bill pomalu; nebyl v n\u00e1lad\u011b se vztekat. Ta mil\u00e1 konverzace, co m\u011bl s Tomem na terase, byla p\u0159\u00edjemn\u00e1, a on se k tomu cht\u011bl co nejd\u0159\u00edv vr\u00e1tit.<\/div>\n
Mara vypadala ot\u00e1zkou pon\u011bkud zasko\u010den\u00e1. „Jen jsem se na v\u00e1s p\u0159ijela pod\u00edvat, zkontrolovat si t\u011b. Simone mi \u0159ekla o tom uv\u00edtac\u00edm ve\u010d\u00edrku a m\u011b celkem zaj\u00edmalo, pro\u010d mi o tom nikdo ne\u0159ekl. Cht\u011bla jsem tedy p\u0159ijet a omluvit se za to, co se o to nepozv\u00e1n\u00ed p\u0159i\u010dinilo.“<\/div>\n
Bill zamrkal. „Moment, na\u0161e matka v\u00e1m \u0159ekla o t\u00e9 p\u00e1rty?“ zeptal se podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b.<\/div>\n
„Ano.“ Zk\u0159\u00ed\u017eila ruce a naklonila hlavu p\u0159esn\u011b tak, jak to d\u011blal Andreas, kdy\u017e ho n\u011bco zlobilo nebo kdy\u017e byl z n\u011b\u010deho zmaten\u00fd.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b jsme o tom ne\u0159ekli nikomu, proto\u017ee se to st\u00e1le teprve p\u0159ipravuje.“ Proto\u010dil Tom o\u010di a odeb\u011bhl do kuchyn\u011b, vr\u00e1til se s malou ob\u00e1lkou. U\u017e byla zalepen\u00e1 a nadepsan\u00e1; Andreas\u016fv d\u016fm.<\/div>\n
„Co to je?“ otev\u0159ela to Mara, ani\u017e by \u010dekala na odpov\u011b\u010f a skousla si ret. Byla to pozv\u00e1nka.<\/div>\n
„Ne\u0159ekli jsme o tom nikomu, proto\u017ee jsme to cht\u011bli rozeslat. Je to na\u0161e prvn\u00ed p\u00e1rty v na\u0161em nov\u00e9m dom\u011b, cht\u011bli jsme, aby v\u0161echno prob\u011bhlo spr\u00e1vn\u011b,“ \u0159ekl Bill nabrou\u0161en\u011b s rukama st\u00e1le na hrudn\u00edku.<\/div>\n
„Oh.“ Mara nev\u011bd\u011bla, co v\u00edc \u0159\u00edct, a najednou si p\u0159ipadala opravdu pitom\u011b.<\/div>\n
„Jo,“ op\u00e1\u010dil Bill ne moc slu\u0161n\u011b.<\/div>\n
„Jen si d\u011bl\u00e1m starosti. U\u017e doma nejste tak \u010dasto a je to hrozn\u011b t\u011b\u017ek\u00fd zjistit n\u011bco od m\u00e9ho syna; v\u00ed\u0161 jak\u00fd je.“<\/p>\n<\/div>\n
Tom nep\u0159\u00edtomn\u011b p\u0159ik\u00fdvl, i kdy\u017e to nepat\u0159ilo jemu. Jeden z d\u016fvod\u016f, pro\u010d z\u016fstali s Andreasem tak dlouho p\u0159\u00e1teli, bylo to, \u017ee v\u011bd\u011bl, kdy m\u00e1 b\u00fdt zticha a nic ho za boha nemohlo p\u0159inutit \u0159\u00edct n\u011bkomu svoje nebo tajemstv\u00ed sv\u00fdch p\u0159\u00e1tel.<\/p>\n<\/div>\n
„Jak jste sehnala na\u0161\u00ed adresu? To jste p\u0159ijela do Berl\u00edna jenom proto, abyste se n\u00e1s zeptala na tu p\u00e1rty?“ vrhal na ni Bill ot\u00e1zky, jako by to byly n\u00e1boje, a Mara nev\u011bdomky couvla.<\/div>\n
„Ne, adresu mi dala va\u0161e matka. P\u0159ijela jsem sem proto, \u017ee jsem cht\u011bla probrat jm\u00e9no pro va\u0161e d\u00edt\u011b.“<\/div>\n
\n
„Bill si jm\u00e9no pro d\u00edt\u011b vymysl\u00ed s\u00e1m!“ neovl\u00e1dl se Tom, tohle u\u017e nemohl poslouchat. Opravdu si myslela, \u017ee proto\u017ee si myslela<\/em>, \u017ee bude m\u00edt vnu\u010dku, tak ji bude moci pojmenovat? Ne, dokud je on na\u017eivu.<\/div>\n
Mara vypadala zmaten\u011b a zavrt\u011bla hlavou, ti\u0161e se zasm\u00e1la. „Ne, nemysl\u00edm jej\u00ed prvn\u00ed jm\u00e9no, mysl\u00edm p\u0159\u00edjmen\u00ed.“<\/div>\n
„Kaulitzov\u00e1,“ \u0159ekl Tom rychle. \u017d\u00e1dn\u00e9 jin\u00e9 nep\u0159ipadlo v \u00favahu.<\/div>\n
„Nemysl\u00edm si, \u017ee je to f\u00e9r. Andreas-„<\/div>\n
„O tom si promluv\u00edme pozd\u011bji,“ \u0159ekl Bill rozhodn\u011b. Mara cht\u011bla pokra\u010dovat, ale Bill ji uml\u010del zvednut\u00edm ruky. „Ne, promluv\u00edme si o tom jindy.“<\/div>\n
„Mluvit o tom pozd\u011bji<\/em>, to nevy\u0159e\u0161\u00ed,“ \u0159ekla a Bill pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„Ne, ale vy\u0159e\u0161\u00ed se to alespo\u0148 prozat\u00edm.“<\/div>\n
„To je velice dosp\u011bl\u00e9; a ty se div\u00ed\u0161, pro\u010d jsem se p\u0159ijela pod\u00edvat, jestli jsi v po\u0159\u00e1dku? Tak tohle je ten d\u016fvod. Boj\u00edm se, \u017ee se o sebe dostate\u010dn\u011b nestar\u00e1\u0161, a jeliko\u017e jsi tak daleko od na\u0161eho dozoru, prost\u011b jsem\u2026“ Ma\u0159e do\u0161la slova.<\/div>\n
„Maro, v\u0161echno m\u00e1te pod kontrolou,“ \u0159ekl Tom, objal ji kolem ramen a vedl ji zp\u00e1tky ke dve\u0159\u00edm. „Ale byli bychom v\u00e1m velice vd\u011b\u010dn\u00ed, kdybyste n\u00e1m p\u0159\u00ed\u0161t\u011b nejprve zavolala, a a\u017e pak p\u0159ijela. Bylo by to hrozn\u00e9, kdybyste jela takovou d\u00e1lku, a my potom nebyli doma.“ V\u011bd\u011bla, \u017ee m\u011bla jeho i Billovo \u010d\u00edslo. Mara nezavolala, proto\u017ee necht\u011bla.<\/div>\n
„Fajn, je mi jasn\u00fd, \u017ee chcete, abych u\u017e jela. Ale souhlas\u00edm, \u017ee to bylo pon\u011bkud neslu\u0161n\u00e9 se tu objevit jen tak z\u010dista jasna, ale nedali jste mi na vybranou. Ne\u0159ekli jste n\u00e1m, \u017ee se st\u011bhujete, Bille. Nev\u011bd\u011bla jsem, \u017ee jsi pry\u010d, dokud mi to Simone ne\u0159ekla. Myslela bych si, \u017ee bude\u0161 tro\u0161ku v\u00edc zdvo\u0159il\u00fd k prarodi\u010d\u016fm sv\u00e9ho d\u00edt\u011bte.“ Nandala si Mara sv\u00e9 slune\u010dn\u00ed br\u00fdle a je\u0161t\u011b jednou se rozhl\u00e9dla. „Mysl\u00edm, \u017ee si budu muset na prohl\u00eddku po\u010dkat.“<\/div>\n
„Ano, a\u017e budeme p\u0159ipraven\u00ed a reprezentativn\u011b nalad\u011bn\u00ed. Nashledanou, Maro.“ Vystr\u010dil Tom lehce pan\u00ed ze dve\u0159\u00ed a rychle je za n\u00ed zav\u0159el.<\/p>\n<\/div>\n
Zhluboka se nadechl a oto\u010dil se, Bill st\u00e1l a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 bl\u00edzko u n\u011bj a v obli\u010deji m\u011bl podivn\u00fd v\u00fdraz. „Co se d\u011bje?“<\/div>\n
„Zrovna jsem si uv\u011bdomil, \u017ee ses s n\u00ed nepoh\u00e1dal. Norm\u00e1ln\u011b bys ji vyrazil oknem,“ \u0159ekl Bill zmaten\u011b. Tom si promnul krk a odvr\u00e1til pohled.<\/div>\n
„Stephen mi pom\u00e1h\u00e1 si pamatovat, \u017ee tahle fas\u00e1da nen\u00ed zapot\u0159eb\u00ed, pokud chceme z\u016fstat spolu. A j\u00e1 s tebou chci<\/em> z\u016fstat; chci \u0159\u00edct, ud\u011bl\u00e1m pro to cokoliv. Dokud j\u00e1 a ty v\u00edme, \u017ee to miminko je moje, tak jsem v po\u0159\u00e1dku.“<\/div>\n
Bill se usm\u00e1l a nev\u011bdomky si promnul b\u0159\u00ed\u0161ko. „Budete to v\u00edc ne\u017e jen ty a j\u00e1. Ona to bude v\u011bd\u011bt taky,“ \u0159ekl rozhodn\u011b.<\/div>\n
„Eventueln\u011b.“<\/div>\n
Bill nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 \u0159\u00edct, tak\u017ee nic ne\u0159ekl. Byl tak \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee se Tom ujal iniciativy a vystr\u010dil Maru ven. Zp\u011bv\u00e1k se s n\u00ed opravdu necht\u011bl vypo\u0159\u00e1dat s\u00e1m. Bill ud\u011blal krok bl\u00ed\u017e a Tomovy ruce automaticky uchopily jeho pas. „Miluju t\u011b,“ \u0159ekl pomalu a dal ruce sv\u00e9mu dvoj\u010deti kolem krku.<\/div>\n
Tom se usm\u00e1l, tenhle brilantn\u00ed \u00fasm\u011bv mu v\u017edycky podlomil kolena, Bill p\u0159iv\u0159el o\u010di, Tom mu vtiskl jemn\u00fd polibek a pohladil ho po b\u0159\u00ed\u0161ku. „Budu muset dojet do m\u011bsta. Chce\u0161 jet se mnou?“<\/div>\n
Bill otev\u0159el o\u010di a v\u0161iml si v\u00fdrazu v obli\u010deji sv\u00e9ho bratra. \u0158\u00edkal, pros\u00edm poj\u010f, ale on v sob\u011b nem\u011bl dostatek energie na to, aby mohl sed\u011bt v aut\u011b, zat\u00edmco budou proj\u00ed\u017ed\u011bt m\u011bstem. „Promi\u0148, ale zkus\u00edm si j\u00edt lehnout.“ Opravdu s n\u00edm cht\u011bl j\u00edt, ale jejich dcerka byla zrovna v klidu, a to byl perfektn\u00ed \u010das na to, aby si \u0161el lehnout.<\/div>\n
„Oh, dob\u0159e. Samoz\u0159ejm\u011b.“ Odvr\u00e1til Tom pohled a sna\u017eil se ustoupit Billovi ze sev\u0159en\u00ed, ten ho ale pustit nehodlal.<\/div>\n
„Hele, v\u00e1\u017en\u011b s tebou chci jet. Ne\u0159\u00edkal bych to, kdybych necht\u011bl,“ p\u0159ejel Bill prsty po Tomov\u011b citliv\u00e9m m\u00edste\u010dku na krku a lehce se usm\u00e1l. „Nebu\u010f na m\u011b na\u0161tvan\u00fd.“<\/div>\n
„J\u00e1 nejsem na\u0161tvan\u00fd<\/em>. Jen m\u011b to mrz\u00ed. Ale co, pojedu. Hned budu zp\u00e1tky, a pak m\u016f\u017eeme promyslet, co bude k ve\u010de\u0159i.“ Naklonil se Tom a znovu Billa pol\u00edbil, pak vyb\u011bhl nahoru do patra, aby se obl\u00e9kl. Bill zauva\u017eoval, jestli se nem\u00e1 sebrat a jet s n\u00edm, ale hned jak na to pomyslel, vydralo se mu z \u00fast hlasit\u00e9 z\u00edvnut\u00ed a n\u00e1sledovala slab\u00e1 bolest sval\u016f. Ne, pot\u0159eboval sp\u00e1t. Bill znovu zaz\u00edval a n\u00e1sledoval tu samou cestu jako Tom, i kdy\u017e v o hodn\u011b pomalej\u0161\u00ed verzi.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
O dva dny pozd\u011bji ve\u0161el Tom na verandu a p\u0159imhou\u0159il o\u010di nad t\u00edm, jak slunce intenzivn\u011b sv\u00edtilo. Bill le\u017eel na leh\u00e1tku u baz\u00e9nu s telefonem u ucha a slune\u010dn\u00edmi br\u00fdlemi na o\u010d\u00edch. Mezi nohama si dr\u017eel sklenici s okurkami a na b\u0159\u00ed\u0161ku m\u011bl misku s cukrem. Kytarista sledoval jak se, k jeho hr\u016fze, bratr nat\u00e1hl pro okurku a namo\u010dil ji do cukru, a pak se do n\u00ed zakousl, zat\u00edmco s n\u011bk\u00fdm telefonoval. P\u0159emohl pot\u0159ebu zvracet a p\u0159e\u0161el k baz\u00e9nu, lehl si na leh\u00e1tko vedle sv\u00e9ho dvoj\u010dete.<\/p>\n<\/div>\n
Zav\u0159el o\u010di a nechal se om\u00fdvat Billov\u00fdm medov\u00fdm hlasem, byl p\u0159\u00edjemn\u00fd, stejn\u011b jako slun\u00ed\u010dko, kter\u00e9 na n\u011b oba sv\u00edtilo. Ne\u017e si uv\u011bdomil, co se d\u011bje, jemn\u00e1 ru\u010dka s Tomem zat\u0159\u00e1sla a probrala ho tak z jeho necht\u011bn\u00e9ho pod\u0159imov\u00e1n\u00ed. Otev\u0159el tedy o\u010di a uvid\u011bl rozmazanou \u010dernou skvrnu. „Ahoj,“ zachrapt\u011bl Tom a odka\u0161lal si.<\/p>\n<\/div>\n
Opravdu by m\u011bl zm\u00edrnit po\u010det vykou\u0159en\u00fdch cigaret.<\/p>\n<\/div>\n
„Ahoj,“ \u0159ekl Bill a sedl si zp\u00e1tky na leh\u00e1tko. „Mluvil jsem s t\u00edm dodavatelem; cht\u011bj\u00ed si proj\u00edt menu. Odvezl jsi u\u017e ty pozv\u00e1nky na po\u0161tu?“<\/div>\n
„Jasn\u011b, \u017ee jo, hned jak jsem vyzvedl dekorace.“ Zamrkal Tom a litoval rychl\u00e9ho pohledu do slunce; dal si ruku na o\u010di a sna\u017eil se, aby ty te\u010dky, co vid\u011bl, vymizely. Zaz\u00edval a za\u0161klebil se; Tom po tom, co kou\u0159il, nic nepil, tak\u017ee m\u011bl v puse nehor\u00e1znou pachu\u0165 popela.<\/p>\n<\/div>\n
M\u0148amka.<\/p>\n<\/div>\n
Bill mu beze slova podal lahev s vodou a Tom se vd\u011b\u010dn\u011b usm\u00e1l, pak vypil skoro polovi\u010dku najednou. Tekutina nebyla vychlazen\u00e1, ale byla dostate\u010dn\u011b vla\u017en\u00e1 na to, aby ho alespo\u0148 trochu osv\u011b\u017eila. Tom se zhluboka nadechl a bylo mu hned l\u00e9pe, kdy\u017e se polo\u017eil zp\u00e1tky na leh\u00e1tko.<\/p>\n<\/div>\n
„Tome?“<\/div>\n
„No?“<\/div>\n
„Cht\u011bl bych se t\u011b na n\u011bco zeptat.“<\/div>\n
Tom otev\u0159el o\u010di a pod\u00edval se na sv\u00e9 dvoj\u010de. Bill v\u017edycky v\u0161echno vid\u011bl moc t\u011b\u017ece, kdy\u017e se na n\u011bco cht\u011bl pt\u00e1t. „Copak?“ zeptal se obez\u0159etn\u011b.<\/div>\n
„Dok\u00e1zal bys\u2026 p\u0159estat kv\u016fli miminku kou\u0159it?“ zeptal se Bill opatrn\u00fdm hl\u00e1skem.<\/p>\n<\/div>\n
Tom zamrkal a sledoval, jak se v baz\u00e9nu vlnila voda. Nemohl \u0159\u00edct, \u017ee tohle ne\u010dekal. Bro\u017eury u doktora Roberta \u0159\u00edkaly, \u017ee je kou\u0159en\u00ed nebezpe\u010dn\u00e9 a odr\u00e1\u017e\u00ed se na plodu. D\u00edval se na ty obr\u00e1zky a \u010detl si hroziv\u00e9 p\u0159\u00edb\u011bhy, nebylo mu z toho zrovna dvakr\u00e1t nejl\u00edp.<\/p>\n<\/div>\n
Pak vy\u0161el z budovy a prvn\u00ed, co ud\u011blal, bylo, \u017ee si zap\u00e1lil.<\/p>\n<\/div>\n
„Mysl\u00edm\u2026 si budu muset koupit n\u011bjakou n\u00e1plast nebo n\u011bco\u2026 hlavn\u011b ne Willpower.“ Pod\u00edval se Tom na Billa a oba se zasm\u00e1li. „Nechci tob\u011b nebo<\/em> d\u00edt\u011bti ubli\u017eovat,“ \u0159ekl v\u00e1\u017en\u011b.<\/div>\n
„Necht\u011bl jsem se pt\u00e1t, ale posledn\u00ed dobou si o tebe d\u011bl\u00e1m starosti.“ Hr\u00e1l si Bill s lemem sv\u00e9ho tri\u010dka, koukal se na plot. „Tv\u016fj temperament je lep\u0161\u00ed.“<\/div>\n
„Jo, sna\u017e\u00edm se ovl\u00e1dat a z\u016fstat klidn\u00fd. Zlobil jsem se kv\u016fli t\u011bm nejhloup\u011bj\u0161\u00edm v\u011bcem, a pak jsem si uv\u011bdomil, jak je to \u0161\u00edlen\u00fd. Tak jsem ud\u011blal krok zp\u00e1tky a d\u00fdchal, dokud jsem se tomu nemohl jen sm\u00e1t.“ Vydechl Tom a znovu se napil vody. „Ale nem\u016f\u017eu se sm\u00e1t v\u0161emu.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm; jsme na tebe py\u0161n\u00fd\u2026 jestli t\u011b to pot\u011b\u0161\u00ed.“ Usm\u00e1l se Bill a zakousl se do dal\u0161\u00ed okurky. Tom se za\u0161klebil a odvr\u00e1til pohled.<\/div>\n
„To je tak nechutn\u00fd.“<\/div>\n
„M\u011bl bys to zkusit, Tomi. Je to \u00fa\u017easn\u00fd.“<\/div>\n
„Tv\u016fj n\u00e1zor mi sta\u010d\u00ed.“ Op\u0159el se Tom zp\u00e1tky do leh\u00e1tka a d\u00edval se do blba. Znovu se m\u011bl sna\u017eit b\u00fdt neku\u0159\u00e1kem.<\/p>\n<\/div>\n
Pot\u0159eboval cigaretu.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
„Co to je?“ zeptal se Stephen zv\u011bdav\u011b, kdy\u017e si vzal ob\u00e1lku. Byla \u010dern\u00e1 se st\u0159\u00edbrn\u00fdm zdoben\u00edm na kraj\u00edch.<\/div>\n
„Pozv\u00e1nka.“<\/div>\n
„Na?“<\/div>\n
„Na\u0161\u00ed zah\u0159\u00edvac\u00ed p\u00e1rty,“ \u0159ekl Tom a promnul si krk. Minul\u00fd ve\u010der se Billa ptal, jestli by cht\u011bl pozvat i terapeuta; jeho dvoj\u010de po tom hned sko\u010dilo a okam\u017eit\u011b ho zapsalo na seznam. „Chceme, abyste p\u0159i\u0161el.“<\/div>\n
„Jsem poct\u011bn, d\u011bkuji.“ \u0158ekl Stephen, otev\u0159el ob\u00e1lku a pod\u00edval se na pozv\u00e1nku s \u00fasm\u011bvem. „M\u016f\u017eu vz\u00edt svoji man\u017eelku?“<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, moc r\u00e1di se s n\u00ed uvid\u00edme.“ P\u0159ik\u00fdvl Tom a z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu si p\u0159ipadal hrozn\u011b stydliv\u011b.<\/div>\n
„Skv\u011ble. Hrozn\u011b mi nad\u00e1v\u00e1, \u017ee ji neberu mezi lidi,“ \u0159ekl a za\u0161klebil se. „Tak\u017ee tohle ji pot\u011b\u0161\u00ed.“<\/div>\n
„R\u00e1di pom\u016f\u017eeme.“ Promnul si Tom nos a za\u010dal si prohled\u00e1vat kapsy.<\/div>\n
„Hled\u00e1\u0161 n\u011bco?“<\/div>\n
„Svoj\u00ed nikotinovou \u017ev\u00fdka\u010dku.“<\/div>\n
„Ty\u2026 p\u0159est\u00e1v\u00e1\u0161?“ pod\u00edval se na n\u011bj Stephen p\u0159ekvapen\u011b a p\u0159ik\u00fdvnul. „\u010c\u00ed to byl n\u00e1pad?“<\/div>\n
„Bill m\u011b o to poprosil a j\u00e1 souhlasil.“<\/div>\n
„Je to pro d\u00edt\u011b lep\u0161\u00ed, aby nevyr\u016fstalo vedle ku\u0159\u00e1ka, to je pravda. Bude\u0161 zdrav\u011bj\u0161\u00ed, to m\u00e1\u0161 jako bonus.“<\/div>\n
„Jo. D\u011bl\u00e1m to, co jste mi \u0159ekl, mysl\u00edm pozitivn\u011bji.“<\/div>\n
„Ale je to t\u011b\u017ek\u00e9, kdy\u017e nem\u016f\u017ee\u0161 kou\u0159it.“<\/div>\n
„Bo\u017ee, ano,“ zast\u00e9nal Tom a kone\u010dn\u011b se usm\u00e1l, kdy\u017e v kapse na\u0161el mal\u00fd bal\u00ed\u010dek. Dal si dv\u011b \u017ev\u00fdka\u010dky do pusy a \u0159ekl sv\u00e9mu mozku, aby zmlkl.<\/div>\n
„No, a jak je na tom tv\u016fj temperament? Je to t\u011b\u017ek\u00e9, kdy\u017e p\u0159est\u00e1v\u00e1\u0161 kou\u0159it, a tak jsou \u010dast\u00e9 v\u00fdkyvy n\u00e1lad. S t\u00edm ve\u010d\u00edrkem a v\u0161\u00edm ostatn\u00edm, si chci b\u00fdt jist\u00fd, \u017ee na to jde\u0161 zlehka. Nechci, abys \u0161el a okam\u017eit\u011b toho nechal, a pak do toho zase spadl.“<\/div>\n
„M\u00e1m tuhle nikotinovou \u017ev\u00fdka\u010dku; n\u00e1plasti se rad\u011bji vyh\u00fdb\u00e1m.“<\/div>\n
„To jsem si jist\u00fd,“ \u0159ekl Stephen sarkasticky.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak, jak se m\u00e1 Bill?“<\/div>\n
„Je nerv\u00f3zn\u00ed kv\u016fli t\u00e9 p\u00e1rty.“<\/div>\n
„A ty?“<\/div>\n
„Mn\u011b je to vcelku jedno. D\u011bl\u00e1m to, co mi \u0159ekne. Zapla\u0165 tohle, p\u0159ines tamto.“<\/div>\n
„Ty se net\u011b\u0161\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„T\u011b\u0161\u00edm. Jsem na n\u00e1\u0161 d\u016fm py\u0161n\u00fd a chci tu vid\u011bt v\u0161echny na\u0161e kamar\u00e1dy a rodinu. A Josta,“ dodal Tom. „A je to leh\u010d\u00ed uk\u00e1zat jim to, kdy\u017e jsou tam v\u0161ichni najednou.“<\/div>\n
„To ch\u00e1pu. Tak\u017ee Bill se stresuje?“<\/div>\n
„Jo. Cht\u011bl bych, aby si se mnou promluvil. N\u011bkdy ho sly\u0161\u00edm chodit po chodb\u011b uprost\u0159ed noci. M\u00e1me spoustu mali\u010dkost\u00ed, kter\u00e9 je\u0161t\u011b pot\u0159ebujeme dokoupit. Nem\u00e1me \u017e\u00e1dn\u00fd obrazy nebo tak n\u011bco. Na\u0161e mamka n\u00e1m n\u011bco dala, ale jej\u00ed vkus a n\u00e1\u0161 vkus, je\u2026“ Tom ud\u011blal v\u00fdmluvn\u00e9 gesto a Stephen p\u0159ik\u00fdvnul.<\/div>\n
„\u00dapln\u011b jin\u00fd?“<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b tak,“ \u0159ekl Tom s \u00falevou.<\/div>\n
„Tak\u017ee jezd\u00edte nakupovat v\u011bci, kter\u00fdmi byste si d\u016fm vyzdobili; aby vypadal m\u00e9n\u011b neosobn\u011b. B\u011bh\u00e1te od obchodu k obchodu a v\u0161ude mo\u017en\u011b. Mo\u017en\u00e1 je jen unaven\u00fd.“<\/div>\n
„On doopravdy nesp\u00ed, je podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00fd. V\u010dera jedin\u00e9, co jedl, byly ty proteinov\u00e9 koktejly, co mu doktor Robert p\u0159edepsal.“<\/div>\n
Stephen se za\u0161klebil; jednou jeden z t\u011bchhle koktejl\u016f zkusil a vyplivnul to rovnou na podlahu. „To nen\u00ed dobr\u00e9,“ \u0159ekl ti\u0161e. „Mluvil jsi s n\u00edm o tom?“<\/div>\n
„Trochu. M\u00e1 te\u010f svoje v\u00edce hormon\u00e1ln\u00ed obdob\u00ed. Mus\u00edm na n\u011bj b\u00fdt jemn\u00fd a hodn\u00fd.“ Zavrt\u011bl Tom hlavou, kdy\u017e si vzpomn\u011bl, jak jednou narazil na Billa, a ten zrovna vyhazoval v\u0161echno svoje oble\u010den\u00ed z \u0161atn\u00edku a nad\u00e1val na jeho nedostatek. Tom ho vzal na kr\u00e1tk\u00fd nakupovac\u00ed v\u00fdlet, a pak v\u0161echno jelo znovu.<\/div>\n
„Ano, ty budou pokra\u010dovat i po porodu.“<\/div>\n
„No super.“<\/div>\n
Stephen se usm\u00e1l. „A pro\u010d si mysl\u00ed\u0161, \u017ee Bill dob\u0159e nesp\u00ed?“<\/p>\n<\/div>\n
~~<\/p>\n<\/div>\n
„Nedok\u00e1\u017eu naj\u00edt pohodlnou pozici.“<\/div>\n
„A v\u00ed\u0161 pro\u010d?“<\/div>\n
„J\u00e1 jen\u2026 ona se po\u0159\u00e1d h\u00fdbe!“ vyk\u0159ikl zoufale Bill. Zhluboka se nadechl a omluvn\u011b se pod\u00edval. „Chyst\u00e1m ten ve\u010d\u00edrek a p\u0159\u00edsah\u00e1m bohu, \u017ee nev\u00edm, jak jsem s t\u00edm mohl souhlasit.“<\/div>\n
„Nebyl to tv\u016fj n\u00e1pad?“<\/div>\n
„No popravd\u011b s t\u00edm p\u0159i\u0161el Gustav.“<\/div>\n
„A tenkr\u00e1t se ti ten n\u00e1pad l\u00edbil?“<\/div>\n
„Sakra jo! D\u00e1rky, m\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9 a rodina se p\u0159ijedou v\u0161ichni najednou pod\u00edvat na m\u016fj d\u016fm a zm\u00ednil jsem u\u017e d\u00e1rky?“ zatleskal Bill rukama a zavrt\u011bl se na gau\u010di.<\/div>\n
„A je s t\u00edm v\u00edc pr\u00e1ce, ne\u017e jsi o\u010dek\u00e1val?“<\/div>\n
„Jo. Jsem perfekcionista a tohle m\u011b p\u0159\u00edmo nakop\u00e1v\u00e1 do moj\u00ed neust\u00e1le rostouc\u00ed prdele.“<\/div>\n
Stephen se uchechtl a zapsal si p\u00e1r pozn\u00e1mek. „Mo\u017en\u00e1, \u017ee z toho d\u011bl\u00e1\u0161 jenom moc velk\u00e9 d\u00edlo.“<\/div>\n
„Ale j\u00e1 chci<\/em>, aby to bylo d\u00edlo!“ zast\u00e9nal Bill. „Tom se m\u011b sna\u017e\u00ed malinko uklidnit. M\u011blo to b\u00fdt posezen\u00ed u ve\u010de\u0159e, ale te\u010f to vypad\u00e1, \u017ee to bude na verand\u011b a j\u00eddlo bude leh\u010d\u00ed, ne\u017e jsem ze za\u010d\u00e1tku cht\u011bl. Kdybych tu nem\u011bl Toma, nejsp\u00ed\u0161 bych si najal lidi a v\u0161echno\u2026“ u\u0161kl\u00edbl se.<\/p>\n<\/div>\n
„Kdy\u017e u\u017e mluv\u00edme o Tomovi, \u0159ekl mi, \u017ee jsi ho poprosil, aby p\u0159estal kou\u0159it.“<\/div>\n
„To jo. Byl jsem z toho hodn\u011b nerv\u00f3zn\u00ed, ale te\u010f\u2026 jsem r\u00e1d, \u017ee jsem to ud\u011blal.“<\/div>\n
„Co to u tebe vyvolalo, mysl\u00edm tu \u017e\u00e1dost.“<\/div>\n
Bill zav\u00e1hal a na chvilku se zamyslel. „Mysl\u00edm, \u017ee to bylo kv\u016fli tomu, \u017ee si o n\u011bj d\u011bl\u00e1m takov\u00e9 starosti. D\u011blal jsem si starosti i p\u0159edt\u00edm, kdy\u017e jsem tu byl jenom j\u00e1 a on. V\u017edycky kou\u0159il v\u00edc ne\u017e j\u00e1 a za\u010dal kou\u0159it i d\u0159\u00edv ne\u017e j\u00e1. Jen nechci, aby nemohl b\u00fdt u na\u0161\u00ed dcery.“<\/div>\n
„To d\u00e1v\u00e1 smysl.“<\/div>\n
„Ano.“<\/p>\n<\/div>\n
„Tom mi tak\u00e9 \u0159ekl o tom, jak se u v\u00e1s zastavila Mara. Jsem p\u0159ekvapen\u00fd, \u017ee ty ses mi o tom je\u0161t\u011b nezm\u00ednil.“<\/div>\n
„Ugh,“ \u0159ekl Bill a proto\u010dil o\u010di. „D\u0159\u00edv jsem m\u011bl Andreasovu matku v\u00e1\u017en\u011b r\u00e1d. Ale te\u010f je tak p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b otravn\u00e1.“<\/div>\n
„P\u0159em\u00fd\u0161lel jsi nad t\u00edm, co \u0159\u00edkala?“<\/div>\n
„Tro\u0161ku.“<\/div>\n
„Tak\u017ee co j\u00ed na to \u0159ekne\u0161?“<\/div>\n
„Nem\u00e1m tu\u0161en\u00ed.“<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, \u017ee je to v po\u0159\u00e1dku, ano?“ zeptal se Stephen rychle. „Nikdo po tob\u011b nechce, abys znal odpov\u011bdi na \u017eivotn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9 ot\u00e1zky hned te\u010f.“<\/div>\n
„M\u00e1m pocit, jako by to m\u011bl b\u00fdt test a j\u00e1 m\u011bl prolet\u011bt,“ p\u0159iznal.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee takhle se ob\u010das c\u00edt\u00edme v\u0161ichni. D\u016fle\u017eit\u00e1 v\u011bc, kterou si mus\u00ed\u0161 pamatovat, je to, \u017ee to nen\u00ed pravda.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, ale-„<\/div>\n
„Ne, Bille. Poslouchej m\u011b. Chci, abys o tom p\u0159em\u00fd\u0161lel tak dlouho, jak bude\u0161 cht\u00edt, mo\u017en\u00e1 je\u0161t\u011b d\u00e9le ne\u017e p\u0159edt\u00edm, kdy\u017e ses rozhodl. Je to d\u016fle\u017eit\u00e9 a v\u0161ichni m\u016f\u017eou na odpov\u011b\u010f po\u010dkat. N\u011bjakou dobu.“<\/div>\n
„Jen si p\u0159ipad\u00e1m pod tlakem.“<\/div>\n
„Pamatuj si, co jsem ti \u0159ekl.“<\/div>\n
„Ka\u0161li na tlak, j\u00e1 v\u00edm.“<\/div>\n
„Hodnej kluk. Mo\u017en\u00e1, \u017ee ti to pom\u016f\u017ee. Pohlavn\u00ed styk je d\u016fle\u017eit\u00e1 \u010d\u00e1st zdrav\u00e9ho t\u011bhotenstv\u00ed.“<\/div>\n
„\u0158ekl jste pr\u00e1v\u011b pohlavn\u00ed styk?“<\/div>\n
„Ne,“ zavrt\u011bl Stephen hlavou a p\u0159edst\u00edral, \u017ee se nic nestalo. „Ale mo\u017en\u00e1, \u017ee sex uvoln\u00ed n\u011bjak\u00fd ten\u2026 tlak?“<\/div>\n
„V podstat\u011b se mi sna\u017e\u00edte \u0159\u00edct, \u017ee pot\u0159ebuju o\u0161ukat?“ zeptal se Bill ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b.<\/div>\n
„V podstat\u011b.“ Zavrt\u011bl Stpehen perem v ruce a zamy\u0161len\u011b se na Billa pod\u00edval. „Jen o tom p\u0159em\u00fd\u0161lej.“<\/div>\n
Bill se ov\u00e1l rukou a p\u0159ik\u00fdvl. Lhal by, kdyby \u0159ekl, \u017ee o tom nep\u0159em\u00fd\u0161lel. Mo\u017en\u00e1, \u017ee by o tom m\u011bl pop\u0159em\u00fd\u0161let o n\u011bco v\u00edc.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
„Tohle m\u011b zabije,“ \u0159ekl Bill a znovu si pro\u010d\u00edsl vlasy. Pod\u00edval se do zrcadla a usm\u00e1l se, kdy\u017e Tom ve\u0161el dovnit\u0159, oble\u010den\u00fd na ve\u010der. Nebyla to ta speci\u00e1ln\u00ed m\u00f3dn\u00ed souprava, kterou Bill cht\u011bl, aby ladili, ale vypadal hezky sv\u00fdm vlastn\u00edm zp\u016fsobem.<\/div>\n
„Pro\u010d panika\u0159\u00ed\u0161?“ zeptal se Tom a stoupnul si za Billa, kter\u00fd sed\u011bl u zrcadla. Polo\u017eil ruce sv\u00e9mu dvoj\u010deti na ramena a za\u010dal mu je jemn\u011b mas\u00edrovat.<\/div>\n
„D\u011bl\u00e1m si starosti ohledn\u011b toho ve\u010d\u00edrku a moje vlasy nespolupracuj\u00ed a jsem tlust\u00fd a nem\u00e1m nic na sebe a chci \u0159\u00edct v\u0161em, aby \u0161li dom\u016f, a chci j\u00edst kol\u00e1\u010d, kter\u00fd jsme koupili.“ Nadechl se zhluboka Bill a sev\u0159el pevn\u011bji kart\u00e1\u010d.<\/div>\n
„Uklidni se, Bille. Pros\u00edm. Bude to v po\u0159\u00e1dku. J\u00eddlo je p\u0159ipraven\u00e9, d\u016fm je \u010dist\u00fd a vypad\u00e1 moc hezky a ty jsi p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd. Jako v\u017edycky.“ Oto\u010dil si Billa dokola a klekl si p\u0159ed n\u011bj. „Uklidni se pros\u00edm, ano?“<\/div>\n
Bill nic ne\u0159ekl a jen se sna\u017eil d\u00fdchat; zvuk Tomova hlasu mu pomohl uvolnit v\u0161echno nap\u011bt\u00ed, kter\u00e9 c\u00edtil, a po chvilce se Billovi opravdu d\u00fdchalo l\u00e9pe. „D\u00edky,“ za\u0161eptal a zav\u0159el o\u010di, znovu se zhluboka nadechl. „V\u00edm, \u017ee se chov\u00e1m hloup\u011b.“<\/div>\n
„To ty hormony, ned\u011blej si starosti. U\u017e jsem na to zvykl\u00fd.“<\/div>\n
„Oh, fakticky. No, j\u00e1 si d\u011bl\u00e1m starosti, \u017ee jsem jen \u0161\u00edlen\u00fd ranec-“ Bill byl uml\u010den Tomov\u00fdmi rty na t\u011bch sv\u00fdch. Uvolnil se a p\u0159it\u00e1hl si dvoj\u010de bl\u00ed\u017e, Tom\u016fv jazyk uvol\u0148oval v\u0161echno nap\u011bt\u00ed a stres. Bill tro\u0161ku zast\u00e9nal a Tom se odt\u00e1hl, Bill se sna\u017eil n\u00e1sledovat jeho rty. „J\u00e1\u2026“<\/div>\n
„Je ti l\u00e9pe?“ zeptal se Tom s v\u00e1\u017enou tv\u00e1\u0159\u00ed. Bill jen rozpa\u010dit\u011b p\u0159ik\u00fdvl. „Dob\u0159e, p\u016fjdu se pod\u00edvat, jestli u\u017e je opravdu v\u0161echno p\u0159ipraveno, ne\u017e v\u0161ichni doraz\u00ed. Ty tady se\u010f a vypadej p\u0159ekr\u00e1sn\u011b.“ Bill se za\u010dervenal a oto\u010dil se zrovna tak, \u017ee dostal jemn\u00fd polibek na tv\u00e1\u0159.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
Stephen si t\u00edm byl jist\u00fd.<\/div>\n
Tihle lid\u00e9 byli \u0161\u00edlen\u00ed.<\/div>\n
Polovinu ve\u010dera si v\u0161\u00edmal chov\u00e1n\u00ed Josta, mana\u017eera dvoj\u010dat. Vypadal z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu roz\u010dilen\u00fd, ale kdy\u017e byli p\u0159edstaveni, zd\u00e1l se celkem srde\u010dn\u00fd, mo\u017en\u00e1 jen tro\u0161ku ledov\u00fd. Lid\u00e9 obvykle nem\u011bli terapeuty v l\u00e1sce; strach, \u017ee \u0159e\u010d t\u011bla prozrad\u00ed jejich tajemstv\u00ed. Byl mimo pr\u00e1ci, bude se muset sna\u017eit neposuzovat lidi tady na ve\u010d\u00edrku. Sheridan ho donutila to sl\u00edbit. Ale to neznamenalo, \u017ee to nemohl d\u011blat alespo\u0148 uvnit\u0159 sv\u00e9 hlavy. U\u0161kl\u00edbnul se zpoza sv\u00e9 skleni\u010dky v\u00edna a pokra\u010doval v pozorov\u00e1n\u00ed lid\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Simone, roztomil\u00e1 d\u00e1ma, kter\u00e1 podl\u00e9zala a d\u011blala si starosti o dvoj\u010data, vypadala vysloven\u011b hrd\u011b na sv\u00e9 syny. Bylo evidentn\u00ed, \u017ee se sna\u017e\u00ed se vyrovnat s t\u00edm, \u017ee se jej\u00ed synov\u00e9 odst\u011bhovali, a \u017eij\u00ed te\u010f sv\u016fj vlastn\u00ed \u017eivot. To byla hezk\u00e1 zm\u011bna od t\u00e9 bl\u00e1zniv\u00e9 \u017eeny, kter\u00e1 mu byla popisov\u00e1na p\u0159ed p\u00e1r m\u011bs\u00edci. Bude zajist\u00e9 dobrou babi\u010dkou, a\u017e bude klidn\u00e1 a vyrovnan\u00e1. Po n\u00ed m\u011bl Bill nejsp\u00ed\u0161 svoje krizov\u00e9 chov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Nen\u00ed divu.<\/p>\n<\/div>\n
Stephen sledoval, jak si Bill \u0161\u0165astn\u011b pov\u00eddal se skupinkou lid\u00ed. Nebylo jich tu moc. Andreas a jeho rodi\u010de byli skoro na druh\u00e9 stran\u011b pozemku, ale stejn\u011b bylo vid\u011bt, jak blon\u010f\u00e1k nerv\u00f3zn\u011b pokukuje po sv\u00e9 matce. Nemohl ho za to vinit; kdyby Mara byla jeho matkou, d\u011blal by nejsp\u00ed\u0161 to sam\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n
Simone a Gordon, ten p\u00e1n s up\u0159\u00edmn\u00fdm pohledem a jist\u00fd stiskem v rukou, byli s jej\u00ed matkou, Lily, a byli zam\u011bstn\u00e1ni v konverzaci s Gustavem, buben\u00edkem. Blon\u010f\u00e1k vypadal, \u017ee mu t\u00e9ma konverzace v\u016fbec nevad\u00ed, i kdy\u017e byl a\u017e moc daleko, ne\u017e aby je mohl sly\u0161et, bylo mu jasn\u00e9, \u017ee mluv\u00ed u bubnov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Georg st\u00e1l vedle Toma; oba chlapci m\u011bli v ruce drinky a bas\u00e1k ukazoval kamsi na baz\u00e9n. Nejsp\u00ed\u0161 star\u0161\u00ed z chlapc\u016f nevzdal n\u00e1pad, \u017ee by Tom m\u011bl dokoupit Jacuzzi. Uc\u00edtil jemnou ruku na sv\u00e9m rameni a oto\u010dil se. Byla to jeho \u017eena, a m\u011bla s sebou Billa.<\/p>\n<\/div>\n
„D\u011bl\u00e1 tohle v\u017edycky?“ za\u017eertoval Bill, byl v pln\u00e9 komunikativn\u00ed n\u00e1lad\u011b. Tohohle Billa je\u0161t\u011b nem\u011bl \u010dest poznat, ale fascinoval ho a\u017e donekone\u010dna. Ten \u00fasm\u011bv v jeho o\u010d\u00edch, ty rychl\u00e9 dotyky\u2026 byl zvykl\u00fd pracovat jako profesion\u00e1l.<\/div>\n
„Ano.“ Usm\u00e1la se na n\u011bj Sheridan a on j\u00ed \u00fasm\u011bv oplatil. Po patn\u00e1cti letech, co spolu byli, mu srdce v\u017edycky posko\u010dilo, kdy\u017e se usm\u00e1la. „Zkusil jsi u\u017e p\u00e1rkov\u00e9 z\u00e1vitky?“<\/div>\n
„Sn\u011bdl jsem jich v\u00edc ne\u017e je vhodn\u00e9,“ p\u0159iznal a oto\u010dil se zp\u00e1tky ke zbytku ve\u010d\u00edrku. „M\u00e1te moc hezk\u00fd d\u016fm a opravdu se mi tenhle ve\u010d\u00edrek l\u00edb\u00ed.“ P\u0159ik\u00fdvl Stephen a sledoval lidi, jak se pohybovali okolo.<\/div>\n
„Jo, zd\u00e1 se mi tro\u0161ku zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, ale mo\u017en\u00e1 proto, \u017ee jsem zvykl\u00fd na to, \u017ee lidi na m\u011b mluv\u00ed, kdy\u017e na n\u011b zrovna nem\u00e1m n\u00e1ladu. Kdyby ka\u017ed\u00fd ve\u010d\u00edrek byl takov\u00fdhle, mo\u017en\u00e1 bych chodil v\u00edc mezi lidi.“ Pokr\u010dil Bill rameny a rozhl\u00e9dl se. „Ale je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku? Stoj\u00edte tu \u00fapln\u011b s\u00e1m u\u017e n\u011bjakou dobu.“<\/div>\n
„To je u n\u011bj norm\u00e1ln\u00ed, Stephen r\u00e1d pozoruje lidi a v hlav\u011b si je posuzuje.“<\/div>\n
„Neposuzuju,“ zalhal zlehka a obdr\u017eel od sv\u00e9 \u017eeny sm\u00edch a pod\u00edval se na sv\u00e9 hodinky. „I kdy\u017e bychom tu cht\u011bli b\u00fdt je\u0161t\u011b d\u00e9le, na\u0161\u00ed ch\u016fv\u011b za chvilku skon\u010d\u00ed pracovn\u00ed doba.“<\/div>\n
„Oh, okay, jsem r\u00e1d, \u017ee jste p\u0159i\u0161li,“ \u0159ekl Bill rychle, pol\u00edbil Sheridan na tv\u00e1\u0159, a ta pak vzala Stephena za ruku.<\/div>\n
„To my tak\u00e9. Jste moc mil\u00fd, Bille. Jsem r\u00e1da, \u017ee jsem m\u011bla n\u011bkoho, komu bych si mohla post\u011b\u017eovat na bolesti t\u011bhotenstv\u00ed. Stephen v\u0161echno p\u0159isuzuje jen pocit\u016fm<\/em>.“ Proto\u010dila o\u010di nad v\u00fdrazem sv\u00e9ho man\u017eela. Bill se zasm\u00e1l a n\u00e1sledoval je k hlavn\u00edm dve\u0159\u00edm. Rozlou\u010dili se a Bill zav\u0159el dve\u0159e s my\u0161lenkou, \u017ee je o krok bl\u00ed\u017ee posteli. Jestli sp\u00e1nek p\u0159ijde.<\/p>\n<\/div>\n
O\u010di se mu zachytily na hromad\u011b d\u00e1rk\u016f a on se usm\u00e1l. Nemohl se do\u010dkat, a\u017e je otev\u0159ou; zrovna, kdy\u017e k nim cht\u011bl j\u00edt a otev\u0159\u00edt alespo\u0148 jeden,<\/em> usly\u0161el cinknut\u00ed n\u00e1dob\u00ed z kuchyn\u011b. Zamra\u010dil se a \u0161el za zvukem, celkem ho p\u0159ekvapilo, kdy\u017e vid\u011bl Maru pokl\u00e1dat n\u00e1dob\u00ed na st\u016fl. Oto\u010dila se a vyjekla. „Vyd\u011bsil jsi m\u011b, Bille.“<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se. Co to d\u011bl\u00e1te?“<\/div>\n
„Odnesla jsem n\u00e1dob\u00ed; myslela jsem, \u017ee ti pom\u016f\u017eu, kdy\u017e se v\u0161echno tak hromad\u00ed.“ Ut\u0159ela si Mara ruce do ut\u011brky a nepohodln\u011b si p\u0159e\u0161l\u00e1pla.<\/div>\n
„Um, d\u00edky,“ \u0159ekl Bill na\u0161kroben\u011b. Nev\u011bd\u011bl, jak se m\u00e1 c\u00edtit ohledn\u011b t\u00e9 n\u00e1hle milosti, kdy\u017e skoro cel\u00fd ve\u010der nemohl zvednout pohled, aby nevid\u011bl, jak na n\u011bj z\u00edr\u00e1. „Nen\u00ed toho moc, zvl\u00e1dnu to.“<\/div>\n
„Ne, d\u00e1v\u00e1 n\u00e1m to \u0161anci si promluvit,“ \u0159ekla rozhodn\u011b.<\/div>\n
Bill polknul a sna\u017eil se vzpomenout na Stephenova slova. P\u0159\u00e1l si, aby tu terapeut st\u00e1le byl. V\u0161ichni byli venku a hudba byla tak hlasit\u00e1, \u017ee byla sly\u0161et i uvnit\u0159. „O \u010dem?“ zeptal se unaven\u011b.<\/div>\n
„O p\u0159\u00edjmen\u00ed pro d\u00edt\u011b; mysl\u00edm si, \u017ee by bylo f\u00e9r, kdyby m\u011bla na\u0161e p\u0159\u00edjmen\u00ed.“<\/div>\n
„Pro\u010d?“<\/div>\n
Mara zamrkala a vypadala, \u017ee tuhle ot\u00e1zku opravdu ne\u010dekala. „Proto\u017ee on je otec!“ vyprskla.<\/div>\n
„To j\u00e1 jsem taky,“ pouk\u00e1zal na sebe Bill.<\/div>\n
„Ne, nejsi.“<\/div>\n
„Jsem kluk.“<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, jak to mysl\u00edm. Nos\u00ed\u0161 ji v sob\u011b, tak\u017ee to z tebe d\u011bl\u00e1 matku.“ Nadechla se zhluboka Mara, aby se uklidnila. „Pod\u00edvej, nep\u0159i\u0161la jsem sem, abych se s tebou h\u00e1dala. Prost\u011b\u2026 U\u017e te\u010f mi je jasn\u00e9, \u017ee j\u00ed nenech\u00e1\u0161 nav\u0161t\u011bvovat n\u00e1s moc \u010dasto.“<\/p>\n<\/div>\n
Bill zav\u0159el o\u010di, aby zatla\u010dil pry\u010d slzy, dal si ruku p\u0159ed pusu. Co j\u00ed na to m\u011bl \u0159\u00edct? Mara byla pevn\u011b p\u0159esv\u011bd\u010den\u00e1, \u017ee on v sob\u011b nos\u00ed jej\u00ed vnou\u010de. V\u00e1ha toho v\u0161eho se mu tla\u010dila do o\u010d\u00ed a sv\u011bt se malinko zachv\u011bl, pak v\u0161echno z\u010dernalo.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
Bill otev\u0159el o\u010di a zjistil, \u017ee kouk\u00e1 na \u00fapln\u011b ciz\u00edho \u010dlov\u011bka. A\u017e na druh\u00fd pokus mu do\u0161lo, \u017ee se ten \u010dlov\u011bk na n\u011bj sna\u017e\u00ed mluvit. „Co?“<\/div>\n
„Ptal jsem se, jestli u\u017e jste zp\u00e1tky mezi n\u00e1mi,“ usm\u00e1l se a dal pry\u010d p\u0159\u00edstroj na m\u011b\u0159en\u00ed pulzu. „M\u011bl jste u\u017e n\u011bjakou dobu otev\u0159en\u00e9 o\u010di, ale neodpov\u00eddal jste. Jak se c\u00edt\u00edte?“<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu se h\u00fdbat\u2026“ zamrkal Bill, v\u0161echno jako by bylo zpomalen\u00e9.<\/div>\n
„To se dalo \u010dekat. Omdlel jste; moc stresu.“ Za\u010dal si doktor balit v\u011bci. „Nikdy jsem si nemyslel, \u017ee potk\u00e1m n\u011bkoho tak slavn\u00e9ho.“<\/div>\n
„D\u011bkujeme,“ \u0159ekl Tom rychle. Doktor zvedl pohled a za\u010dervenal se. V\u0161ichni byli v ob\u00fdv\u00e1ku, Bill le\u017eel na gau\u010di. Dredat\u00fd chlapec zavolal ambulanci hned po tom, co Billa zvedl a odnesl ho do ob\u00fdv\u00e1ku. Po patn\u00e1cti minut\u00e1ch kone\u010dn\u011b n\u011bkdo p\u0159ijel a t\u011bch patn\u00e1ct minut vypadalo jako cel\u00e1 v\u011b\u010dnost. Celou dobu kle\u010del vedle gau\u010de se zp\u011bv\u00e1kovou hubenou ru\u010dkou ve sv\u00e9, dokud ho dokto\u0159i nedonutili j\u00edt pry\u010d, aby ho mohli vy\u0161et\u0159it.<\/p>\n<\/div>\n
Ne moc dlouho po tom, co p\u0159ijeli, otev\u0159el Bill o\u010di a Tomovi za\u010dalo srdce znovu b\u00edt. Gustav s Georgem st\u00e1li za gau\u010dem se strachem v obli\u010deji, zat\u00edmco Simone s Gordonem sledovali d\u011bn\u00ed z dvojseda\u010dky. Gordon ji obj\u00edmal tak pevn\u011b, \u017ee to vypadalo, jako by se j\u00ed sna\u017eil dr\u017eet pohromad\u011b. Nejsp\u00ed\u0161e tomu tak bylo.<\/p>\n<\/div>\n
Andreas byl celou tu dobu po Tomov\u011b boku, d\u011blal skoro ka\u017ed\u00fd jeho pohyb. Neodlepil sv\u00e9 o\u010di od Billova obli\u010deje, dokud se neprobudil, pak vycouval a nechal Toma ujmout se bl\u00edzkosti u Billa.<\/p>\n<\/div>\n
„Ahoj,“ \u0159ekl Tom ti\u0161e a chytl Billa za ruku. „Jak se c\u00edt\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Jsem unaven\u00fd, Tomi,“ za\u0161eptal Bill, zat\u00edmco koukal na strop.<\/div>\n
„Dob\u0159e, mysl\u00edm, \u017ee je na \u010dase, aby ve\u010d\u00edrek skon\u010dil.“ Stoupla si Simone za Toma a jemn\u011b Billa pohladila po tv\u00e1\u0159i. „Jak se c\u00edt\u00ed\u0161, zlat\u00ed\u010dko?“<\/div>\n
„Je mi fajn, je mi fajn. M\u016f\u017eeme pokra\u010dovat.“ Zamrkal Bill a Tom mu pomohl si pomalu stoupnout.<\/div>\n
„Ne, v\u0161ichni jdou dom\u016f.“ Narovnala se Simone a rozhl\u00e9dla se. „Dob\u0159e, Georgu a Gustave, m\u016f\u017eete p\u0159in\u00e9st j\u00eddlo z verandy dovnit\u0159? Gordone a Fredericku, m\u016f\u017eete p\u0159in\u00e9st \u017eidle a stolky? A Maro?“ oto\u010dila se a chladn\u011b se pod\u00edvala na doty\u010dnou pan\u00ed. „Ty p\u016fjde\u0161 se mnou.“<\/div>\n
Mara polkla a nechala se odv\u00e9st do kuchyn\u011b. „Douf\u00e1m, \u017ee je Bill v po\u0159\u00e1dku,“ \u0159ekla ti\u0161e, kdy\u017e Simone za\u010dala napl\u0148ovat my\u010dku.<\/div>\n
„Opravdu?“ zeptala se; t\u00f3n hlasu ned\u016ftkliv\u00fd.<\/div>\n
„\u2026Co t\u00edm mysl\u00ed\u0161?“ zeptala se Mara nerv\u00f3zn\u011b a zvedla kom\u00ednek n\u00e1dob\u00ed ze stolu. Oto\u010dila se s t\u00edm a uvid\u011bla, jak p\u0159ed n\u00ed Simone stoj\u00ed.<\/div>\n
„Tohle mo\u017en\u00e1 n\u011bkomu bude vadit, ale jestli Billovi znovu ubl\u00ed\u017e\u00ed\u0161, tak t\u011b zni\u010d\u00edm.“<\/div>\n
„Simone-„<\/div>\n
„Jen si to zkus.“ Vzala j\u00ed Simone n\u00e1dob\u00ed z rukou a oto\u010dil se zp\u00e1tky k my\u010dce.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
Katastrofa jm\u00e9nem p\u00e1rty skon\u010dila a Bill byl jenom r\u00e1d, \u017ee Stephen ode\u0161el, ne\u017e tohle \u0161\u00edlenstv\u00ed nade\u0161lo. Od t\u00e9 doby, co v\u0161ichni ode\u0161li, byl Bill ve sv\u00e9m pokoji a Tom necht\u011bl sly\u0161et, \u017ee si tam dojde s\u00e1m, tak\u017ee tam Billa odnesl a nezastavil se s n\u00edm, dokud nebyl na posteli.<\/p>\n<\/div>\n
Pak, k Billovu zd\u011b\u0161en\u00ed, Tom ode\u0161el a \u0161el ukl\u00edzet. Ale to bylo u\u017e p\u0159ed p\u00e1r hodinami a on cht\u011bl, aby se jeho dvoj\u010de u\u017e kone\u010dn\u011b vr\u00e1tilo. \u010cas ut\u00edkal a Bill si uv\u011bdomil, \u017ee Tom nejsp\u00ed\u0161 nev\u00ed, \u017ee ho u sebe chce. Zvedl se s\u00e1m na nohy a ani nec\u00edtil slabost. P\u0159e\u0161el k Tomovu pokoji a otev\u0159el dve\u0159e, jeho bratr tam ale nebyl.<\/p>\n<\/div>\n
Dole tak\u00e9 nikdo nebyl, Bill obe\u0161el hroudu d\u00e1rk\u016f, kter\u00e1 mu d\u0159\u00edve uprost\u0159ed ve\u010dera ud\u011blala takovou radost. Zamra\u010dil se a uvid\u011bl jeden od Josta, pak dal\u0161\u00ed od Georga a pak Billovi p\u0159ed o\u010di p\u0159i\u0161el Mary rukopis a Bill nemohl odolat. Vzal ho a oto\u010dil. Krabi\u010dka byla celkem lehk\u00e1, ale balic\u00ed pap\u00edr byl p\u011bkn\u011b zelen\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
Bill nakr\u010dil nos a i s d\u00e1rkem ode\u0161el do kuchyn\u011b. Otev\u0159el ho. Miminko uvnit\u0159 n\u011bj za\u017e\u00e1dalo o j\u00eddlo a on s n\u00edm musel jen souhlasit. Noc byla tak divn\u00e1, \u017ee j\u00eddlo to muselo<\/em> vylep\u0161it. P\u0159e\u0161el k ledni\u010dce a zahl\u00e9dl blon\u010fat\u00e9 dredy. Bill si povzdychl a vy\u0161el na verandu, kde uvid\u011bl Toma s cigaretou, jeho nohy v pono\u017ek\u00e1ch byly na \u017eidli p\u0159ed n\u00edm. „Ahoj,“ \u0159ekl ti\u0161e.<\/p>\n<\/div>\n
Tom vydechl kou\u0159 a oto\u010dil se, zvedl k n\u011bmu pohled. „Ahoj, necho\u010f ke mn\u011b bl\u00ed\u017e.“<\/div>\n
„Kou\u0159\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„Opravdu?“ oklepal Tom svou cigaretu od popela a odvr\u00e1til pohled. „D\u00edky, \u017ee jsi m\u011b usv\u011bd\u010dil.“<\/div>\n
Bill si skousnul ret, aby to nekomentoval a zam\u00e1val si rukou p\u0159ed obli\u010dejem. „Omlouv\u00e1m se, \u017ee jsem zni\u010dil ve\u010d\u00edrek.“<\/div>\n
„Nezni\u010dil jsi ho ty, Bille, tak toho nech.“ Nat\u00e1hl si Tom znovu z cigarety a polo\u017eil ji na st\u016fl. „Zni\u010dila ho Mara. U\u017e nechci, aby sem chodila.“<\/div>\n
„Tome, to nem\u016f\u017eeme ud\u011blat.“<\/div>\n
„Kdy\u017e nem\u016f\u017eeme rozhodnout, kdo k n\u00e1m dom\u016f bude chodit a kdo ne, tak co m\u00e1me d\u011blat? Tolik jsem se b\u00e1l, Bille. Spadl jsi na zem. Mara t\u011b nebyla schopn\u00e1 chytit.“ Promnul si Tom obli\u010dej a postavil se, pod\u00edval se dol\u016f a uvid\u011bl bal\u00ed\u010dek v Billov\u00fdch rukou. „Co to je?“<\/p>\n<\/div>\n
„Od Mary; cht\u011bl jsem se pod\u00edvat, co to je.“ Otev\u0159el to Bill a spat\u0159il sv\u011btle fialov\u00fd materi\u00e1l. „Co to kurva je?“<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm\u2026“ vzal si Tom krabici, kdy\u017e to Bill vyndal ven. Byly to dv\u011b pr\u016fsvitn\u00e9 krabi\u010dky a oba dva se zamra\u010dili nad tou hroznou barvou. „Co to kurva\u2026“ pod\u00edval se do krabi\u010dky a uvid\u011bl karti\u010dku. „Mo\u017en\u00e1, \u017ee tohle n\u00e1m to \u0159ekne.“ Vyndal ji a otev\u0159el. „Z\u00e1clony do d\u011btsk\u00e9ho pokoje\u2026“ p\u0159e\u010detl Tom.<\/div>\n
„U\u017e jsem z n\u00ed sakra unaven\u00fd\u2026“ zask\u0159\u00edpal Bill zuby a p\u0159e\u0161el k Tomovi, aby mohl vz\u00edt ze stolu zapalova\u010d. „Ona n\u00e1s nem\u016f\u017ee nechat na pokoji, co?“<\/div>\n
„Bille? Co to-“ Tom vyvalil o\u010di a sledoval, jak Bill zap\u00e1lil konec l\u00e1tky a hodil to na kamennou zem verandy. Oba dva chlapci sledovali, jak z\u00e1clony sho\u0159ely. „No, takhle se to d\u00e1 taky \u0159e\u0161it.“<\/div>\n
„Jsem unaven\u00fd, tak hrozn\u011b unaven\u00fd, Tomi.“ Zast\u00e9nal Bill a zabo\u0159il si obli\u010dej do Tomova krku.<\/div>\n
„Ty jsi v\u016fbec nespal, co?“ zeptal se Tom a Bill zavrt\u011bl hlavou, ale st\u00e1le se nepohnul. „Bille\u2026 tak poj\u010f, je \u010das j\u00edt sp\u00e1t.“<\/div>\n
„Ano, oba p\u016fjdeme sp\u00e1t. Ty p\u016fjde\u0161 se mnou. Tome, j\u00e1 u\u017e takhle d\u00e1l nem\u016f\u017eu.“ Odt\u00e1hl se Bill a nahlas vydechl. „Jsem idiot. Myslel jsem, \u017ee \u010dek\u00e1n\u00ed to v\u0161echno zleh\u010d\u00ed. Tolik jsem se b\u00e1l, \u017ee t\u011b ztrat\u00edm a zase jsem t\u011b za\u010dal odstrk\u00e1vat. A moje posran\u00fd hormony jsou v\u0161ude, a j\u00e1 u\u017e dokonce sly\u0161\u00edm<\/em>, jak \u0161\u00edlen\u011b zn\u00edm a nedok\u00e1\u017eu zastavit svoj\u00ed pusu a j\u00e1-„<\/div>\n
Tom Billa uml\u010del dlouh\u00fdm mazliv\u00fdm polibkem, kdy\u017e se odt\u00e1hli, Tom byl pot\u011b\u0161en Billov\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i. „Cht\u011bl jsem \u010dekat tak dlouho, jak bude\u0161 cht\u00edt. Jen chci b\u00fdt s tebou.“<\/div>\n
„D\u00edky, \u017ee se vyrovn\u00e1v\u00e1\u0161 s m\u00fdm \u0161\u00edlenstv\u00edm.“<\/div>\n
„Jsme dvoj\u010data; tvoje \u0161\u00edlenost je moje \u0161\u00edlenost.“<\/div>\n
„Dob\u0159e, tak poj\u010f do postele.“ Tomovi se p\u0159evr\u00e1til \u017ealudek nad t\u00edm, jak se na n\u011bj Bill koukal, cht\u011bl ho u\u017e jenom zvednout a vyb\u011bhnout s n\u00edm nahoru. A i kdy\u017e tak moc cht\u011bl\u2026 nemohl.<\/div>\n
„Bille, m\u016f\u017eu sp\u00e1t dneska s tebou? Vyd\u011bsil jsi m\u011b a chci, abys odpo\u010d\u00edval. Posledn\u00ed dobou jsi moc dob\u0159e nespal, a dokonce i te\u010f z\u00edv\u00e1\u0161.“<\/div>\n
„Ne\u2026 nez\u00edv\u00e1m.“ \u0158ekl Bill skrz z\u00edvnut\u00ed a p\u0159e\u0161l\u00e1pl. „Do h\u00e1je.<\/div>\n
„To je v po\u0159\u00e1dku,“ \u0159ekl Tom a ot\u0159el se tv\u00e1\u0159\u00ed o tu Billovu. „M\u00e1me \u010das po zbytek \u017eivota.“ Pol\u00edbil ho znovu a c\u00edtil vy\u010derp\u00e1n\u00ed sv\u00e9ho dvoj\u010dete. „Tak poj\u010f.“ Zvedl Tom Billa do n\u00e1ru\u010de a usm\u00e1l se, kdy\u017e se hlavou op\u0159el o jeho krk. „Poj\u010f do postele.“<\/div>\n
<\/div>\n
Koment\u00e1\u0159e op\u011bt anglicky, pokud mo\u017eno, d\u00edky. A mohli byste se zase polep\u0161it, prdelky, nebo se taky jednou dal\u0161\u00edho d\u00edlu nedo\u010dk\u00e1te… nebo t\u0159eba druh\u00fd \u0159ady, v\u011b\u0159te, \u017ee je to hodn\u011b pr\u00e1ce, a jednoho na\u0161tve, kdy\u017e to nikdo neocen\u00ed… Lil.Katie autorce ka\u017ed\u00fd t\u00fdden pos\u00edl\u00e1 mejlem va\u0161e koment\u00e1\u0159e, a kdy\u017e jich je 5, tak je to dost hr\u016fza… na THF bylo pod ka\u017ed\u00fdm nov\u00fdm d\u00edlem 50 koment\u016f, a tady je to jako by to nikdo ne\u010detl… p\u0159itom v\u00edm, \u017ee to \u010dtete, leno\u0161i, a \u017ee se v\u00e1m to l\u00edb\u00ed, proto\u017ee tohle je prost\u011b skvostn\u00e1 pov\u00eddka a koment\u00e1\u0159e si zaslou\u017e\u00ed. :o) Polep\u0161ete se, a\u0165 se Lil nemus\u00ed za n\u00e1s styd\u011bt, kdy\u017e to pos\u00edl\u00e1, jo? Kdy\u017e fakt neum\u00edte anglicky, vy\u017evejkn\u011bte se aspo\u0148 \u010desky… J. :o)<\/em><\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
autor: Majestrix<\/strong><\/div>\n
translate: Lil.Katie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
Original<\/strong><\/span><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Majestrix Je usm\u00ed\u0159en\u00ed v\u00e1\u017en\u011b odpov\u011bd\u00ed? (\u010d\u00e1st \u010dtvrt\u00e1) Sp\u00ed\u0161 ano. Tom zatnul zuby a odn\u011bkud z hloubi du\u0161e vyhrabal \u00fasm\u011bv. „Dobr\u00fd den, Maro.“ „Tome.“ Uvid\u011bla, jak Bill ve\u0161el do m\u00edstnosti a jej\u00ed rty se z\u00fa\u017eily do ne zrovna spokojen\u00e9 linky. „Bille. M\u016f\u017eu<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[207],"tags":[],"class_list":["post-12870","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-makes-three"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12870","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12870"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12870\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12870"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12870"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12870"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}