{"id":12883,"date":"2009-12-11T15:30:00","date_gmt":"2009-12-11T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12853"},"modified":"2009-12-11T15:30:00","modified_gmt":"2009-12-11T14:30:00","slug":"nemelo-se-to-stat-14","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/12\/11\/nemelo-se-to-stat-14\/","title":{"rendered":"Nem\u011blo se to st\u00e1t 14."},"content":{"rendered":"
autor: Tenshi88<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Billi, d\u011bje se n\u011bco?“ Annie starostliv\u011b sledovala sv\u00e9ho syna, kter\u00fd se u\u017e p\u016fl hodiny sna\u017eil dostat l\u017ei\u010dku z misky do pusy. Zat\u00edm bez v\u011bt\u0161\u00edho \u00fasp\u011bchu.<\/div>\n
„J\u00e1 n\u011bjak nem\u00e1m hlad,“ za\u0161eptal a odevzdan\u011b sklonil hlavu. V\u011bd\u011bl, \u017ee si ho jeho matka starostliv\u011b prohl\u00ed\u017e\u00ed, ale on pro ni nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9 rozumn\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed. Jen ten spaluj\u00edc\u00ed pocit uvnit\u0159 jeho t\u011bla\u2026 „Asi si p\u016fjdu je\u0161t\u011b na chvilku lehnout.“ Vr\u00e1vorav\u011b vstal a ne\u017e stihl protestovat, Annie si ho p\u0159it\u00e1hla bl\u00ed\u017e a zbl\u00edzka pozorovala jeho pobledlou tv\u00e1\u0159. Dlan\u00ed mu p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bla po obli\u010deji, ne\u017e se jej\u00ed ruka usadila na Billov\u011b \u010dele. Nakr\u010dila obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 teplotu. B\u011b\u017e si lehnout a j\u00e1 uva\u0159\u00edm n\u011bco dobr\u00e9ho k ob\u011bdu, ano? Pak ti p\u0159inesu \u010daj.“ D\u011blala, jako by nevid\u011bla jeho znechucen\u00fd \u00fa\u0161klebek a pozorovala jeho \u0161t\u00edhl\u00e9 t\u011blo, dokud nezmizelo za dve\u0159mi pokoje.<\/p>\n<\/div>\n
Bill se zni\u010den\u011b posadil na okraj sv\u00e9 postele a p\u0159ejel po hebk\u00e9m ply\u0161\u00e1kovi, kter\u00e9ho k sob\u011b celou noc tiskl. „Ach, br\u00e1\u0161ko.“ Hlava mu t\u0159e\u0161tila a c\u00edtil se, jako by celou noc nespal. Probudil se, lapaj\u00edc po dechu snad ze snu, kter\u00fd si nepamatoval. Za zav\u0159en\u00fdmi v\u00ed\u010dky jako by se mu odehr\u00e1valo n\u011bco d\u016fle\u017eit\u00e9ho, a on ne a ne si vzpomenout. M\u011bl dojem, \u017ee ho celou noc pron\u00e1sledovaly jeho o\u010di\u2026 ale hlub\u0161\u00ed smysl pohled\u016f mu unikal. Bylo to matouc\u00ed, nemohl zachytit vl\u00e1kno k cel\u00e9 pavu\u010din\u011b sn\u016f. Chv\u011bl se, a ani tepl\u00e1 pe\u0159ina nemohla zastavit chlad linouc\u00ed se mu pod k\u016f\u017e\u00ed. Prot\u00e1hl se a zana\u0159\u00edkal bodavou bolest\u00ed. V\u0161echno ho bolelo a cel\u00e9 t\u011blo m\u011bl p\u0159ele\u017eel\u00e9. Rozhodl se pro sprchu, kter\u00e1 mu snad pom\u016f\u017ee rozh\u00fdbat ztuhl\u00e9 svaly a snad i pro\u010distit mysl.<\/p>\n<\/div>\n
Bylo zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, \u017ee podobn\u00e1 situace se odehr\u00e1vala i o kilometry d\u00e1l\u2026<\/div>\n
„Je ti \u0161patn\u011b?“ Ustaran\u00e1 \u017eena shl\u00ed\u017eela na sv\u00e9ho synka, kter\u00fd se \u0161\u0165oural ve sv\u00e9 sn\u00eddani. Jindy by se po n\u00ed zapr\u00e1\u0161ilo, te\u010f ov\u0161em z\u016fst\u00e1vala t\u00e9m\u011b\u0159 nedot\u010den\u00e1.<\/div>\n
„Nic mi nen\u00ed,“ povzdechl si Tom a na d\u016fkaz si ukousl pe\u010diva. V krku jako by m\u011bl knedl\u00edk, a kdy\u017e se mu kone\u010dn\u011b poda\u0159ilo sousto spolknout, nejist\u011b se na matku pousm\u00e1l. „V\u00e1\u017en\u011b mi nic nen\u00ed, jen jsem se moc nevyspal.“ Kdy\u017e to vyslovoval, \u017ealudek se mu znovu sev\u0159el v k\u0159e\u010di. Snesl bez uhnut\u00ed hloubav\u00fd pohled a nejist\u011b se pousm\u00e1l. „Je\u0161t\u011b si lehnu a bude mi fajn.“ Vstal a pomal\u00fdmi kroky se od\u0161oural do pokoje. Padl na postel a poda\u0159ilo se mu prospat, ani\u017e by ho pron\u00e1sledovaly jak\u00e9koli sny. Kdy\u017e se probudil, bylo mu mnohem l\u00e9pe. Svou no\u010dn\u00ed vzpom\u00ednku se sna\u017eil ulo\u017eit n\u011bkam hluboko do sv\u00e9ho mozku a rozhodl se u\u017e nikdy na to nepomyslet. Mozek m\u016f\u017ee b\u00fdt zr\u00e1dn\u00fd a my\u0161lenky \u010dasto podv\u011bdom\u011b sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed k v\u011bcem, po kter\u00fdch tou\u017e\u00edme nejv\u00edc. To si Tom ale neuv\u011bdomoval\u2026<\/div>\n
\n
Za p\u00e1r dn\u00ed bylo i Billovi l\u00e9pe. Na sv\u016fj sen si nevzpomn\u011bl a i jeho t\u011blo postupn\u011b opustila hore\u010dka a spolu s n\u00ed i bolest hlavy. Po dlouh\u00e9 dob\u011b \u0161el do \u0161koly, jeho my\u0161lenky v\u0161ak sm\u011b\u0159ovaly jinam. Neoz\u00fdval se mu. \u010cekal, \u017ee mu zavol\u00e1, pot\u0159eboval sly\u0161et jeho hlas. Nezvedal mu telefon a Bill to nech\u00e1pal. Ud\u011blala n\u011bco \u0161patn\u011b? Mo\u017en\u00e1, mo\u017en\u00e1\u2026 musel s n\u00edm mluvit. P\u0159ece ho pot\u0159ebuje\u2026 Ani si nev\u0161iml, \u017ee zat\u00edmco je zatoulan\u00fd v my\u0161lenk\u00e1ch, jeho t\u011blo sm\u011b\u0159uj\u00edc ke \u0161koln\u00ed budov\u011b, se zarazilo o p\u0159ek\u00e1\u017eku. „Kurva,“ vydechl a sb\u00edral se ze zem\u011b, nev\u0161\u00edmaje si, \u017ee to, do \u010deho narazil, je n\u011b\u010d\u00ed t\u011blo. Uv\u011bdomil si to, a\u017e kdy\u017e zaslechl pov\u011bdom\u00fd hlas, kter\u00fd tou\u017eil sly\u0161et ze v\u0161eho nejm\u00e9n\u011b. Zast\u00e9nal a sna\u017eil se vyhnout st\u0159etu.<\/p>\n<\/div>\n
„Ale, ale. N\u00e1\u0161 Bill\u00edk,“ zavr\u010del jeho hlas zlov\u011bstn\u011b a Bill se zachv\u011bl.<\/div>\n
„Tobiasi,“ vydechl Bill a d\u00edval se, jak se jeho spolu\u017e\u00e1k nebezpe\u010dn\u011b p\u0159ibli\u017euje, na tv\u00e1\u0159i ne\u010diteln\u00fd v\u00fdraz, kter\u00fd by se za p\u0159\u00edv\u011btiv\u00fd rozhodn\u011b ozna\u010dit nedal. Bill zvedl hlavu a up\u0159el sv\u016fj pohled zp\u0159\u00edma do chladn\u00fdch o\u010d\u00ed. „Co chce\u0161, Tobiasi? M\u00e1\u0161 n\u011bjak\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed nebo chce\u0161 jenom otravovat?“ S\u00e1m sebe \u0161okoval, kdy\u017e jednotliv\u00e1 slova vyslovoval, a m\u011bl co d\u011blat, aby se na konci nechytil za \u00fasta. Druh\u00fd chlapec si ho zkoumav\u011b prohl\u00ed\u017eel a Bill se c\u00edtil jako pod rentgenem. Nejist\u011b p\u0159e\u0161l\u00e1pl a odevzdan\u011b \u010dekal, co p\u0159ijde d\u00e1l. \u010cekal v\u0161echno, jenom ne v\u011bci n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed.<\/div>\n
\u0160okovan\u011b z\u016fstal st\u00e1t, kdy\u017e se mu o rty ot\u0159ely jin\u00e9, v t\u00e9m\u011b\u0159 n\u011b\u017en\u00e9m polibku. My\u0161lenky se mu zastavily n\u011bkde na p\u016fli cesty a on ho cht\u011bl odstr\u010dit. U\u017e zvedal ruce v n\u00e1hl\u00e9m procitnut\u00ed, kdy\u017e Tobias polibek prohloubil, \u010d\u00edm\u017e Billa p\u0159ipravil o dech. Kdy\u017e se od n\u011bj Tobias odt\u00e1hl, na malou chvilku bylo mezi mini ticho. Vte\u0159ina ticha, kter\u00e1 ob\u011bma sta\u010dila k op\u011btovn\u00e9mu nas\u00e1t\u00ed vzduchu.<\/div>\n
„Co to sakra bylo?“ V Billov\u011b hlase zazn\u00edvala hysterie a on si neuv\u011bdomoval, \u017ee jeho hlas nab\u00edr\u00e1 na v\u00fd\u0161ce. Stejn\u011b tak ani jednomu nedo\u0161lo, \u017ee vyu\u010dov\u00e1n\u00ed u\u017e d\u00e1vno za\u010dalo\u2026<\/div>\n
Ud\u011blal krok bl\u00ed\u017e, a te\u010f to byl druh\u00fd chlapec, kter\u00fd popla\u0161en\u011b couvl a sklopil hlavu.<\/div>\n
„V\u017edycky jsem to cht\u011bl ud\u011blat.“ K Billovi jeho hlas dol\u00e9hal jakoby z d\u00e1lky, a kdy\u017e se jednotliv\u00e1 slova spojila, jejich v\u00fdznam ho nutil se zasm\u00e1t.<\/div>\n
„Co\u017ee?“ Tobias zvedl hlavu a up\u0159en\u00fd pohled mu op\u011btoval.<\/div>\n
„Bille, j\u00e1\u2026“ Bill byl na\u0161tvan\u00fd. Najednou, jako by v n\u011bm v\u0161echen vztek nakumuloval a pot\u0159eboval ven. „Dost! Jsi norm\u00e1ln\u00ed? Tohle u\u017e nikdy, nikdy ned\u011blej!“ V gestu podkreslen\u00e9m afektem si znechucen\u011b ut\u0159el \u00fasta, a u\u017e mu nev\u011bnoval jedin\u00fd pohled. Na podpatc\u00edch odkr\u00e1\u010del a uv\u011bdomoval si, jak hlasit\u011b se jeho kroky rozl\u00e9haj\u00ed pr\u00e1zdn\u00fdm \u0161koln\u00edm pozemkem. Za sebou nechal st\u00e1t chlapce, jemu\u017e se pr\u00e1v\u011b rozplynuly v\u0161echny nad\u011bje a tajn\u00e9 sny, jen\u017e sm\u011b\u0159oval do vzteku, a te\u010f\u2026 jeden polibek, a i jeho vztek najednou vyprchal. V\u0161echny potla\u010dovan\u00e9 emoce se spojily, a kdy\u017e se Bill pod\u00edval z velk\u00e9ho okna, vid\u011bl ho st\u00e1t po\u0159\u00e1d na stejn\u00e9m m\u00edst\u011b. Srdce se mu na chvilku zastavilo, kdy\u017e si uv\u011bdomil to zoufalstv\u00ed, kter\u00e9 z chlapce vyza\u0159uje. Sklopen\u00e1 ramena a slzy kanouc\u00ed mu po tv\u00e1\u0159\u00edch, kdy\u017e se jejich o\u010di naposledy st\u0159etly, mu daly jasn\u011b najevo, \u017ee pr\u00e1v\u011b zni\u010dil jeden klu\u010di\u010d\u00ed sen. Bez rozm\u00fd\u0161len\u00ed vyt\u00e1hl telefon a na\u0165ukal p\u00e1r p\u00edsmenek.<\/p>\n<\/div>\n
Ud\u011blal jsem n\u011bco \u0161patn\u011b?<\/em><\/p>\n<\/div>\n
autor: Tenshi88<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Tenshi88 „Billi, d\u011bje se n\u011bco?“ Annie starostliv\u011b sledovala sv\u00e9ho syna, kter\u00fd se u\u017e p\u016fl hodiny sna\u017eil dostat l\u017ei\u010dku z misky do pusy. Zat\u00edm bez v\u011bt\u0161\u00edho \u00fasp\u011bchu. „J\u00e1 n\u011bjak nem\u00e1m hlad,“ za\u0161eptal a odevzdan\u011b sklonil hlavu. V\u011bd\u011bl, \u017ee si ho jeho matka<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[278],"tags":[],"class_list":["post-12883","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nemelo-se-to-stat"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12883","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12883"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12883\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12883"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12883"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12883"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}