{"id":12901,"date":"2009-12-08T18:00:00","date_gmt":"2009-12-08T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12870"},"modified":"2009-12-08T18:00:00","modified_gmt":"2009-12-08T17:00:00","slug":"dark-side-of-the-sun-14","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/12\/08\/dark-side-of-the-sun-14\/","title":{"rendered":"Dark Side Of The Sun 14."},"content":{"rendered":"
autor: Lauinka<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
To Tom obvolal p\u00e1r sv\u00fdch zn\u00e1m\u00fdch. T\u011blo zabalili do krv\u00ed nas\u00e1kl\u00e9ho koberce a pe\u010dliv\u011b i do igelitu. Pot\u00e9 jej nalo\u017eili do auta a rozjeli se pry\u010d z m\u011bsta, kde se nach\u00e1zely men\u0161\u00ed mo\u010d\u00e1ly a ka\u017edou chv\u00edli se tu n\u011bjak\u00fd neznal\u00fd turista utopil a nebo jej roztrhala div\u00e1 zv\u011b\u0159, maj\u00edc\u00ed zde nedostatek potravy. Auto prudce zastavilo a do tich\u00e9 noci, ru\u0161\u00edc\u00ed pouze p\u00e1r kv\u00e1kaj\u00edc\u00edch \u017eabek a houk\u00e1n\u00ed sovy, se ozvalo siln\u00e9 \u017eblu\u0148knut\u00ed vody a v d\u00e1l se roznesla \u0161irok\u00e1 kola.<\/p>\n<\/div>\n
„Sbohem,“ zam\u00e1val pot\u00e1p\u011bj\u00edc\u00edmu se t\u011blu Tom. I p\u0159esto v\u0161echno ve sv\u00e9 pam\u011bti na\u0161el p\u00e1r kr\u00e1sn\u00fdch okam\u017eik\u016f str\u00e1ven\u00fdch s Andym. Necht\u011bl, aby to dopadlo takhle, ale u\u017e d\u00e1vno pochopil, \u017ee kv\u016fli p\u0159e\u017eit\u00ed je n\u011bkdy pot\u0159eba zab\u00edt a t\u0159eba i nejlep\u0161\u00edho p\u0159\u00edtele. Je\u0161t\u011b chv\u00edli takhle uva\u017eoval, dokud se t\u011blo cel\u00e9 nepotopilo a nezmizelo mu tak \u00fapln\u011b z dohledu. Vr\u00e1til se do auta a rychle odlo\u017eil svoji melancholickou n\u00e1ladu do nejzaz\u0161\u00edch kout\u016f mysli. Nechal se odv\u00e9zt zp\u00e1tky k Billovu domu. Musel je\u0161t\u011b zahladit stopy, i v tom byl ji\u017e zb\u011bhl\u00fd. V\u0161echno dokonale vy\u010distil a na zem nechal polo\u017eit nov\u00fd koberec, kter\u00fd mu byl dovezen. V\u0161echno vr\u00e1til do p\u016fvodn\u00edho stavu. Pistoli si vzal k sob\u011b. Je\u0161t\u011b ut\u011brkou set\u0159el stopy a ode\u0161el. Nezapomn\u011bl ji tak\u00e9 v parku sp\u00e1lit nad star\u00fdm rybn\u00edkem. Jen popel se roznesl po hladin\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
Bylo ji\u017e hodn\u011b pozd\u011b, kdy\u017e parkoval p\u0159ed sv\u00fdm domem. Domovn\u00ed dve\u0159e se mu otev\u0159ely jako na heslo, kter\u00e9 ov\u0161em nevyslovil. Nech\u00e1pav\u011b se na n\u011b zad\u00edval, ale za nimi se objevila i silueta.<\/div>\n
„Jak to, \u017ee je\u0161t\u011b nesp\u00ed\u0161?“ Ve\u0161el dovnit\u0159 a vzal jeho l\u00edce do sv\u00fdch dlan\u00ed. Palci rozet\u0159el slzy a\u017e do ztracena.<\/div>\n
„Nejde to, j\u00e1 m\u011bl o tebe stra\u0161n\u00fd strach.“ Omotal mu Bill ruce kolem krku a \u010delo si op\u0159el o to jeho.<\/div>\n
\n
„U\u017e je to v po\u0159\u00e1dku.“ L\u00edbl jej na rty a dve\u0159e zav\u0159el.<\/div>\n
„Tomi, j\u00e1 to nezvl\u00e1dnu.“ Zavzlykal Bill a tv\u00e1\u0159 ukryl v jeho mikin\u011b. Toto b\u0159emeno nemohl n\u00e9st. Bylo a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 t\u011b\u017ek\u00e9 a on pod jeho t\u00edhou padal a\u017e na kolena. Nech\u00e1val se obj\u00edmat a hladit, ale to v\u0161echno k jeho uklidn\u011bn\u00ed nesta\u010dilo.<\/p>\n<\/div>\n
„Bude to dobr\u00e9, neboj. Jen mi mus\u00ed\u0161 sl\u00edbit, \u017ee tohle bude na\u0161e mal\u00e9 tajemstv\u00ed.“<\/div>\n
„J\u00e1 to nezvl\u00e1dnu, nem\u016f\u017eu, ned\u00e1m to.“ Kroutil hlavou na nesouhlas.<\/div>\n
„Zvl\u00e1dneme to spolu, ano?“ Znovu jej p\u0159inutil se mu pod\u00edvat do o\u010d\u00ed. „Mus\u00ed\u0161 mi v\u011b\u0159it.“ Za\u0161eptal mu od ucha.<\/div>\n
„J\u00e1 ti v\u011b\u0159\u00edm.“ Te\u010fka musel b\u00fdt s n\u00edm. Pot\u0159ebovali to oba dva. Je\u0161t\u011b dlouhou chv\u00edli se takhle obj\u00edmali a hladili, ale potom u\u017e oba usnuli v objet\u00ed a padli do \u0159\u00ed\u0161e sn\u016f. Pro \u010dernovlas\u00e9ho chlapce to sp\u00ed\u0161e byly no\u010dn\u00ed m\u016fry, ale kdy\u017e c\u00edtil dred\u00e1\u010dkovy dlan\u011b, tisknouc\u00ed jej ke sv\u00e9mu t\u011blu, poka\u017ed\u00e9 se uklidnil a op\u011bt klidn\u011b usnul.<\/p>\n<\/div>\n
Probudily je a\u017e paprsky oran\u017eov\u00e9ho kotou\u010de, dob\u00fdvaj\u00edc\u00ed se do jejich pokoje. Lehce proh\u0159\u00edvaly jejich tv\u00e1\u0159e. Bill lehce pootev\u0159el o\u010di a hned je zase musel zav\u0159\u00edt, aby odolal n\u00e1poru siln\u00e9ho sv\u011btla.<\/div>\n
„Mmm…“ nespokojen\u011b zamru\u010del a p\u0159eto\u010dil se na druh\u00fd bok, ale to zase probudilo Toma. Zmaten\u011b se rozhl\u00e9dl po pokoji, a kdy\u017e vedle sebe spat\u0159il to k\u0159ehk\u00e9 stvo\u0159en\u00ed, sna\u017e\u00edc\u00ed se ukr\u00fdt p\u0159ed teplou n\u00e1ru\u010d\u00ed slunce, musel se usm\u00e1t. Lehce jej ukazov\u00e1kem pohladil po nose.<\/p>\n<\/div>\n
„J\u00e1 chci sp\u00e1t.“ Ohradil se rozespale, ale ani jedno o\u010dko neotev\u0159el. Byl roztomil\u00fd, kdy\u017e se hn\u011bval.<\/div>\n
„Tak spinkej.“ \u0160pitl ti\u0161e a cht\u011bl j\u00edt ud\u011blat n\u011bco dobr\u00e9ho k j\u00eddlu, ale zastavil ho jemn\u00fd hl\u00e1sek.<\/div>\n
„Z\u016fsta\u0148 u m\u011b, pros\u00edm.“ B\u00e1l se te\u010fka b\u00fdt s\u00e1m, pot\u0159eboval m\u00edt st\u00e1le u sebe ochranitelskou ruku. M\u011bl pocit, \u017ee ka\u017ed\u00fd, koho potkal, v\u00ed, co se stalo. A co \u0159ekne doma?<\/p>\n<\/div>\n
„Jsem u tebe.“ Op\u011bt si lehl a dlan\u011bmi se ot\u00edral o tu jemnou k\u016f\u017ei. Bill se pokou\u0161el usnout, ale u\u017e to ne\u0161lo. Byl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 zabr\u00e1n do my\u0161lenek a vzpom\u00ednek ze v\u010derej\u0161ka. V hlav\u011b mu to v\u00ed\u0159ilo, a\u017e mu slza stekla p\u0159es b\u011blostn\u00e9 l\u00edce a spadla na Tomovu hru\u010f. C\u00edtil, jak jej zastudila, a jen p\u0159iv\u0159el o\u010di. Za to v\u0161echno vlastn\u011b m\u016f\u017ee on. Kdyby tenkr\u00e1t v parku utekl, nikdy by nespat\u0159il jeho tv\u00e1\u0159 a nezamiloval se do n\u011bj. Nem\u011bl to dovolit sob\u011b, a u\u017e v\u016fbec ne jemu. Te\u010f se bude jenom tr\u00e1pit a cel\u00fd \u017eivot m\u00edt v pam\u011bti tu hr\u016fzu, co se stala. Nen\u00e1vid\u011bl se. Musel hr\u00e1t toho siln\u00e9ho, u\u017e zase, ale co kdy\u017e necht\u011bl? Co kdy\u017e u\u017e nemohl? Jak mohl b\u00fdt tak naivn\u00ed a myslet si, \u017ee by to mohlo b\u00fdt dobr\u00e9? Musel se s\u00e1m nad sebou jen zasm\u00e1t. Byl tak hloup\u00fd a nejhor\u0161\u00ed bylo to, \u017ee celou dobu v\u011bd\u011bl, jak to dopadne. Nemohlo to b\u00fdt ani jinak. Sna\u017eil se hl\u00eddat sv\u016fj dech, ale zrychloval se mu. \u00dasta se k\u0159ivila skr\u00fdvan\u00fdm pl\u00e1\u010dem a po chv\u00edl\u00edch se i z o\u010d\u00ed snesly ty pr\u016fsvitn\u00e9 perly. A\u0165 se sna\u017eil, jak cht\u011bl, nezastavil to.<\/p>\n<\/div>\n
Bill p\u0159ekvapen\u011b zvedl hlavu. Pl\u00e1\u010de? D\u00edval se do t\u00e9 \u017ealem zb\u011bdovan\u00e9 tv\u00e1\u0159e a nemohl st\u00e1le uv\u011b\u0159it, \u017ee je to ta Tomova. V\u017edy usm\u011bvav\u00e1 a ch\u00e1pav\u00e1. Nepozn\u00e1val jej. Takov\u00e1 rychl\u00e1 zm\u011bna.<\/div>\n
„L\u00e1sko, neplakej.“ Za\u0161eptal a b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f p\u0159e\u0161el po jeho tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„J\u00e1… nepl\u00e1\u010du.“ Trochu se zalkl, ale sna\u017eil se.<\/div>\n
„Te\u010dou ti slzy. Vid\u00edm to.“ Odporoval mu.<\/div>\n
„Jen mi n\u011bco spadlo do oka.“ M\u00e1vl nad t\u00edm rukou.<\/div>\n
„Tomi, pro\u010d mi l\u017ee\u0161? Vid\u00edm to. A jestli se styd\u00ed\u0161, v\u00e1\u017en\u011b nemus\u00ed\u0161.“ D\u00edval se st\u00e1le do jeho tv\u00e1\u0159e. „Copak se stalo?“<\/div>\n
„J\u00e1, j\u00e1 s\u00e1m nev\u00edm. Od t\u00e9 doby, co jsi m\u011b potkal, se jenom tr\u00e1p\u00ed\u0161. P\u0159iznej si to.“ Up\u0159el pohled na n\u011bj.<\/div>\n
„Co to pov\u00edd\u00e1\u0161?“ Zasm\u00e1l se. “ Ty jsi m\u011b ud\u011blal \u0161\u0165astn\u00fdm a t\u011bch p\u00e1r v\u011bc\u00ed, co nevy\u0161lo…“ nesta\u010dil ani dokon\u010dit v\u011btu.<\/div>\n
„T\u011bch p\u00e1r v\u011bc\u00ed, co nevy\u0161lo, t\u011b dostalo do dost velk\u00fdho pr\u016fseru.“<\/div>\n
„Tomi, j\u00e1 t\u011b miluju a je mi jedno, co se stalo. Nikoho jin\u00fdho ani nechci. Nem\u011bnil bych.“<\/div>\n
„A to ti nevad\u00ed, \u017ee nem\u016f\u017eeme spolu j\u00edt jen tak, ani\u017e by m\u011b hnedka nezav\u0159eli? \u017de m\u011b nem\u016f\u017ee\u0161 ani dov\u00e9st dom\u016f a p\u0159edstavit m\u011b mamce?“<\/div>\n
„Ud\u011blal a vzdal bych se \u010dehokoli, jen abychom byli spolu, nav\u017edy spolu.“ Usm\u00e1l se lehce.<\/div>\n
„Nemysl\u00ed\u0161, \u017ee je osud k tob\u011b nef\u00e9r?“ \u0160pitl, nedok\u00e1zal pochopit, pro\u010d jej tolik br\u00e1nil. Pro\u010d nep\u0159izn\u00e1 pravou tv\u00e1\u0159 pravdy, Copak je tak slep\u00fd, \u017ee to nevid\u00ed?<\/div>\n
„A k tob\u011b snad ne? Ztratil si rodinu, ani nev\u00ed\u0161, co s n\u00ed je. A to v\u0161echno t\u011b donutilo ud\u011blat tohle. J\u00e1 to ch\u00e1pu. Musel sis vybojovat sv\u00e9 m\u00edsto k p\u0159e\u017eit\u00ed.“ D\u00edval se sv\u00fdma \u010dokol\u00e1dov\u00fdma o\u010dima do t\u011bch jeho tolik podobn\u00fdch.<\/div>\n
„Pro\u010d jsi tak hodn\u00fd? Pro\u010d?“<\/div>\n
„Proto\u017ee t\u011b miluju. Nic n\u00e1s nerozd\u011bl\u00ed. U\u017e nic. Budeme nav\u017edy spolu.“ P\u0159itiskl se k n\u011bmu. Kdyby jen tu\u0161ili, jak velk\u00e1 zkou\u0161ka je je\u0161t\u011b \u010dek\u00e1. P\u0159ed\u010d\u00ed jejich l\u00e1ska i tohle v\u0161echno?<\/p>\n<\/div>\n
autor: Lauinka<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Lauinka To Tom obvolal p\u00e1r sv\u00fdch zn\u00e1m\u00fdch. T\u011blo zabalili do krv\u00ed nas\u00e1kl\u00e9ho koberce a pe\u010dliv\u011b i do igelitu. Pot\u00e9 jej nalo\u017eili do auta a rozjeli se pry\u010d z m\u011bsta, kde se nach\u00e1zely men\u0161\u00ed mo\u010d\u00e1ly a ka\u017edou chv\u00edli se tu n\u011bjak\u00fd neznal\u00fd<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[276],"tags":[],"class_list":["post-12901","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-dark-side-of-the-sun"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12901","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12901"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12901\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12901"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12901"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12901"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}