{"id":12915,"date":"2009-12-06T15:00:00","date_gmt":"2009-12-06T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12884"},"modified":"2009-12-06T15:00:00","modified_gmt":"2009-12-06T14:00:00","slug":"byl-jednou-jeden-ucitel-13","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/12\/06\/byl-jednou-jeden-ucitel-13\/","title":{"rendered":"Byl jednou jeden u\u010ditel 13."},"content":{"rendered":"
\n
autor: Fabiana<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
T\u00fdden je dlouh\u00e1 doba. Je to sedm dn\u00ed, 168 hodin a spousta, spousta minut.
T\u011b\u017eko \u0159\u00edct, jak jsem mohl vydr\u017eet tak dlouho. S\u00e1m. Bez Billa. Nav\u00edc bez jedin\u00e9ho pokusu o telefon\u00e1t z moj\u00ed strany. Ka\u017ed\u00fdm dnem jsem si znovu a znovu \u0159\u00edkal, \u017ee to vydr\u017eet prost\u011b mus\u00edm, ka\u017edou hodinu jsem se p\u0159esv\u011bd\u010doval k dal\u0161\u00ed hodin\u011b \u010dek\u00e1n\u00ed, ka\u017edou minutu, ka\u017edou sekundu jsem protrp\u011bl.
T\u00fdden je dlouh\u00e1 doba.
Ka\u017ed\u00e9 dopoledne ve \u0161kole pro m\u011b byl st\u00e1le v\u011bt\u0161\u00ed probl\u00e9m vn\u00edmat, ka\u017ed\u00e9 odpoledne naj\u00edt \u00fat\u011bchu v chab\u00fdch n\u00e1hra\u017ek\u00e1ch jeho hlasu.
Te\u010f u\u017e nepom\u00e1h\u00e1 v\u016fbec nic.
R\u00e1zn\u00fdm pohybem ruky vyp\u00edn\u00e1m hudbu; hlas tohoto zp\u011bv\u00e1ka je tomu Billovu sice podobn\u00fd, ne v\u0161ak dostate\u010dn\u011b.
Nevydr\u017e\u00edm to. Te\u010f je mi to jasn\u00e9, nedok\u00e1\u017eu to, tohle prost\u011b nen\u00ed mo\u017en\u00e9. M\u016fj sv\u011bt se hrout\u00ed. Cel\u00e9 dny nem\u00e1m s k\u00fdm mluvit, spolu\u017e\u00e1ci se kontaktu se mnou st\u00e1le vyh\u00fdbaj\u00ed a u\u010ditel\u00e9 je\u0161t\u011b v\u00edc. U\u017e m\u011b ani nezkou\u0161ej\u00ed. Nevyvol\u00e1vaj\u00ed, na nic se m\u011b neptaj\u00ed. V prvn\u00edch dnech jsem jim za to byl vd\u011b\u010dn\u00fd, pozd\u011bji mi ale do\u0161lo, jak t\u00ed\u017eiv\u00e1 m\u016f\u017ee osam\u011blost b\u00fdt. Rodi\u010de si m\u011b taky nev\u0161\u00edmaj\u00ed, nev\u00edm pro\u010d, ale chovaj\u00ed se, jako by na m\u011b byli na\u0161tvan\u00ed. Jako by jim bylo v\u0161e, co se m\u011b t\u00fdk\u00e1, \u00fapln\u011b jedno. Mo\u017en\u00e1, \u017ee jim k\u0159ivd\u00edm\u2026 ale prost\u011b to tak c\u00edt\u00edm.<\/div>\n
Ti\u0161e si povzdechnu a p\u0159eval\u00edm se na druh\u00fd bok. Dnes op\u011bt nemohu usnout. Jako po cel\u00fd t\u00fdden. Nemohu sp\u00e1t, nechutn\u00e1 mi j\u00edst, a p\u0159itom se c\u00edt\u00edm st\u00e1le slab\u0161\u00ed. Spousta v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 jsem kdysi mohl, dnes bol\u00ed. V\u00edm, m\u011bl bych j\u00edst, ale na p\u0159inucen\u00ed \u010delist\u00ed k pohybu nem\u00e1m dost sil. Ani motivaci.
P\u00e1l\u00ed m\u011b o\u010di. Je mi na omdlen\u00ed; ale st\u00e1le ne a ne zabrat.<\/div>\n
\n
N\u00e1pad. N\u00e1hl\u00e1 my\u0161lenka se mi zrodila v hlav\u011b tak n\u00e1hle, a\u017e m\u011b to samotn\u00e9ho vyd\u011bsilo. Samoz\u0159ejm\u011b; l\u00e9k na svou beznad\u011bj celou dobu zn\u00e1m, jen si jej neust\u00e1le odp\u00edr\u00e1m. Mus\u00edm to zkusit. Prost\u011b mus\u00edm.<\/div>\n
Prudce vstanu, ale zatm\u00ed se mi p\u0159ed o\u010dima a zato\u010d\u00ed se mi hlava; z\u0159\u00edt\u00edm se na podlahu a o tvrdou dla\u017ebu si naraz\u00edm kolena. Skl\u00e1n\u00edm hlavu. Brzy je mi l\u00e9pe; nech\u00e1pu sice, co se stalo, ale po zku\u0161enosti s rychl\u00fdmi pohyby se pomalu zved\u00e1m na nohy, op\u00edraje se o no\u010dn\u00ed stolek a hranu postele. Povedlo se, rozv\u00e1\u017en\u00fdmi kroky se tedy p\u0159esunu ke sv\u00e9mu psac\u00edmu stolu a za chv\u00edli u\u017e v t\u0159esouc\u00ed se ruce t\u0159\u00edm\u00e1m mobiln\u00ed telefon. Po dlouh\u00e9m nepou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed je (ne\u010dekan\u011b) \u00fapln\u011b vybit\u00fd. Na nalezen\u00ed nab\u00edje\u010dky pot\u0159ebuji jen n\u011bkolik m\u00e1lo minut a za chv\u00edli u\u017e zase bezpe\u010dn\u011b sed\u00edm na posteli a \u010dek\u00e1m, a\u017e se sta\u0159i\u010dk\u00fd Sony Ericsson probere ze zimn\u00edho sp\u00e1nku.
\u017d\u00e1dn\u00e9 zme\u0161kan\u00e9 hovory, \u017e\u00e1dn\u00e9 nep\u0159e\u010dten\u00e9 zpr\u00e1vy. P\u0159esn\u011b, jak jsem o\u010dek\u00e1val; p\u0159esto se neubr\u00e1n\u00edm zklam\u00e1n\u00ed.
Zalistuji v seznamu kontakt\u016f, a ma\u010dkaje zelen\u00e9 tla\u010d\u00edtko, p\u0159ilo\u017e\u00edm si mobil k uchu. Vyzv\u00e1n\u00ed, Bill v\u0161ak hovor nep\u0159ij\u00edm\u00e1. Jak\u2026 p\u0159ekvapiv\u00e9. Stisknu symbol reproduktoru a mobil pokl\u00e1d\u00e1m vedle sebe na pol\u0161t\u00e1\u0159. P\u00edp\u00e1n\u00ed zn\u00ed cel\u00fdm m\u00fdm pokojem, a j\u00e1 jen nehybn\u011b le\u017e\u00edm, a s o\u010dima up\u0159en\u00fdma do stropu ti\u0161e vy\u010dk\u00e1v\u00e1m.
Cht\u011bl bych k\u0159i\u010det. K\u0159i\u010det tak, aby m\u011b Bill sly\u0161el. Aby se pro m\u011b vr\u00e1til. Nemohu bez n\u011bj \u017e\u00edt, te\u010f u\u017e to v\u00edm. Pot\u0159ebuji alespo\u0148 v\u011bd\u011bt, kde je, a jestli je v po\u0159\u00e1dku. A pro\u010d mi nebere telefony. Je toho spousta, co bych pot\u0159eboval v\u011bd\u011bt, moment\u00e1ln\u011b by mi ale sta\u010dilo jen sly\u0161et Bill\u016fv hlas.<\/div>\n
Volan\u00fd \u00fa\u010dastn\u00edk hovor nep\u0159ij\u00edm\u00e1, zavolejte, pros\u00edm, pozd\u011bji.<\/em><\/div>\n
Zkou\u0161\u00edm to hned. Okam\u017eit\u011b vyt\u00e1\u010d\u00edm \u010d\u00edslo znovu a jen se v duchu modl\u00edm, aby to tentokr\u00e1t vy\u0161lo.
Tohle p\u00edp\u00e1n\u00ed je tak zneklid\u0148uj\u00edc\u00ed. Kou\u0161u si nehty, to u\u017e jsem dlouho ned\u011blal. Taky jsem nem\u011bl d\u016fvod.
Po n\u011bkolika dal\u0161\u00edch minut\u00e1ch zahajuji nov\u00fd hovor. D\u011bl\u00e1 mi u\u017e probl\u00e9m udr\u017eet o\u010di otev\u0159en\u00e9, odporn\u00e9 zvuky prodlu\u017euj\u00edc\u00ed m\u00e9 utrpen\u00ed ale st\u00e1le vn\u00edm\u00e1m. P\u00edp, p\u00edp, p\u00edp. Je to tak deprimuj\u00edc\u00ed.<\/div>\n
P\u00edp\u00e1n\u00ed ustalo. Zvuk ustal tak n\u00e1hle, tak ne\u010dekan\u011b. Nam\u00edsto ticha jej v\u0161ak nahradil hlas. Bo\u017esk\u00fd hlas, napl\u0148uj\u00edc\u00ed m\u011b \u0161t\u011bst\u00edm. Ka\u017ed\u00e9 slovo, ka\u017ed\u00e9 p\u00edsmeno dolehnuv\u0161\u00ed k m\u00fdm u\u0161\u00edm, ve mn\u011b probouzelo pocity, jak\u00e9 jsem dlouho nepoznal. Pamatuji si je jako by z d\u00e1vn\u00e9 minulosti, jako by je pro\u017e\u00edval n\u011bkdo jin\u00fd…<\/p>\n<\/div>\n
„Bille!“ Vyk\u0159iknu. M\u016fj hlas zn\u00ed po dlouh\u00e9 absenci jeho pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed dost ochrapt\u011ble. N\u011bkolikr\u00e1t si odka\u0161lu a zkou\u0161\u00edm to znova. „Bille\u2026“ Sk\u00e1\u010du mu sice do \u0159e\u010di, mohl by mi to ale prominout.
„Kde jsi?“
„To ti nem\u016f\u017eu \u0159\u00edct, a nem\u016f\u017eu ti \u0159\u00edct, ani co tu d\u011bl\u00e1m.“
„Pro\u010d?“
„To je te\u010f jedno. M\u00e1m jen p\u00e1r minut, tak\u017ee dob\u0159e poslouchej: U\u017e mi nevolej. Pros\u00edm. V\u00ed\u0161, \u017ee to nezvednu, a m\u00e1m tu z toho probl\u00e9my.“
Ml\u010del jsem jako za\u0159ezan\u00fd, strach o n\u011bj se ve mn\u011b je\u0161t\u011b prohloubil ve chv\u00edli, kdy se zm\u00ednil o probl\u00e9mech, p\u0159esto jakkoli nep\u0159\u00edjemn\u00e9 pokyny zn\u011bly z jeho \u00fast jako rajsk\u00e1 hudba. A\u010dkoli mi neuniklo, jak zesl\u00e1bl\u00fd je jeho hlas.
„V\u00edm,“ pokra\u010doval, „\u017de jsem ti m\u011bl d\u00e1t v\u011bd\u011bt d\u0159\u00edve, a moc se ti za to omlouv\u00e1m. Seb\u011bhlo se to hrozn\u011b rychle.“
„A\u2026 kdy se vr\u00e1t\u00ed\u0161?“ Zeptal jsem se ti\u0161e.
„U\u017e brzy. Jen vydr\u017e, bude to t\u00fdden, mo\u017en\u00e1 dva, ale vr\u00e1t\u00edm se.“
„Dva t\u00fddny? Ale to je\u2026“
„V\u00edm, \u017ee je to dlouho, ale mus\u00ed\u0161 vydr\u017eet. Oba mus\u00edme. Pak bude v\u0161echno dobr\u00e9. Zkus mi v\u011b\u0159it\u2026“
Jeho hlas v telefonu p\u0159eru\u0161ila n\u00e1hl\u00e1 salva v\u00fdst\u0159el\u016f, zn\u011blo to dost \u017eiv\u011b. Dokonce natolik, a\u017e jsem vyd\u011b\u0161en\u011b vyk\u0159ikl a svalil se na podlahu.
„Co to bylo?!“ Vyk\u0159iknu, m\u016fj dotaz je v\u0161ak ignorov\u00e1n.
Kdy\u017e Bill op\u011bt promluvit, skoro \u0161eptal a zn\u011bl jako by usp\u011bchan\u011b.
„Mus\u00edm j\u00edt. Hlavn\u011b ned\u011blej \u017e\u00e1dn\u00e9 hlouposti, ano?“
„Jo\u2026“
„A Tomi?“ Dodal.
„Jo?“
V telefonu se najednou ozval ciz\u00ed hlas; hrub\u00fd a zl\u00fd, mu\u017esk\u00fd. A mluvil nezn\u00e1m\u00fdm jazykem. Ne\u017e jsem se sta\u010dil vzpamatovat, ozval se znovu Bill. „Miluju t\u011b\u2026“ Vyk\u0159ikl.
P\u00edp-p\u00edp-p\u00edp\u2026<\/em><\/p>\n

O\u010di se mi zalily slzami, ne\u017e jsem ale sta\u010dil zareagovat, kolem se ud\u011blala tma, a pak nebylo nic, \u017e\u00e1dn\u00e9 pocity, \u017e\u00e1dn\u00e9 my\u0161lenky\u2026<\/p>\n<\/div>\n

autor: Fabiana<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Fabiana T\u00fdden je dlouh\u00e1 doba. Je to sedm dn\u00ed, 168 hodin a spousta, spousta minut.T\u011b\u017eko \u0159\u00edct, jak jsem mohl vydr\u017eet tak dlouho. S\u00e1m. Bez Billa. Nav\u00edc bez jedin\u00e9ho pokusu o telefon\u00e1t z moj\u00ed strany. Ka\u017ed\u00fdm dnem jsem si znovu a znovu<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[209],"tags":[],"class_list":["post-12915","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-byl-jednou-jeden-ucitel"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12915","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12915"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12915\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12915"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12915"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12915"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}