{"id":12919,"date":"2009-12-05T17:00:00","date_gmt":"2009-12-05T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12888"},"modified":"2009-12-05T17:00:00","modified_gmt":"2009-12-05T16:00:00","slug":"vylecim-te-laskou-17","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/12\/05\/vylecim-te-laskou-17\/","title":{"rendered":"Vyl\u00e9\u010d\u00edm t\u011b l\u00e1skou 17."},"content":{"rendered":"
autor: Rachel<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Jemn\u00e9 b\u00edl\u00e9 ruce ulo\u017eily do velk\u00e9 ta\u0161ky posledn\u00ed nezbytnosti a \u010dernovlas\u00fd chlapec si spokojen\u011b oddychl. Naposled se porozhl\u00e9dnul kolem sebe, jestli tu n\u00e1hodou n\u011bco nezapomn\u011bl, kdy\u017e se v\u0161ak jeho o\u010d\u00edm nenaskytlo nic, co by si cht\u011bl vz\u00edt na ty dva dny k sob\u011b dom\u016f, prsty p\u0159ejel po zipu sv\u00e9 ta\u0161ky. Bylo kr\u00e1tce po poledni a p\u0159esto, \u017ee se Bill asi p\u0159ed p\u016flhodinou vr\u00e1til z ob\u011bda, m\u011bl u\u017e v\u0161echny sv\u00e9 v\u011bci pe\u010dliv\u011b naskl\u00e1d\u00e1ny ve sv\u00e9 ta\u0161ce. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee u\u017e dopoledne horliv\u011b sn\u00e1\u0161el do sv\u00e9ho zavazadla p\u00e1r kousk\u016f oble\u010den\u00ed a to od okam\u017eiku, kdy mu bylo panem Hoffmannem sd\u011bleno, \u017ee v\u00edkend m\u016f\u017ee str\u00e1vit doma. A to ud\u011blalo Billa tolik \u0161\u0165astn\u00fdm. U\u017e r\u00e1no, kdy\u017e jej Tom prohl\u00e9dl a on mohl vid\u011bt radost v jeho o\u010d\u00edch z jeho zdravotn\u00edho stavu, za\u010d\u00ednal se pomalu t\u011b\u0161it a radovat, kdy\u017e mu v\u0161ak asi za hodinu prim\u00e1\u0159 ozn\u00e1mil, \u017ee si pro n\u011bj po poledni Simone p\u0159ijede a odveze si jej na dva dny dom\u016f, byl \u0161t\u011bst\u00edm cel\u00fd bez sebe. Moc dob\u0159e toti\u017e v\u011bd\u011bl, d\u00edky komu…<\/p>\n<\/div>\n
Pokojem, rozz\u00e1\u0159en\u00fdm bly\u0161tiv\u00fdmi odlesky odpoledn\u00edho slunce, se rozneslo tich\u00e9, a\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 nesm\u011bl\u00e9 zaklep\u00e1n\u00ed a p\u0159im\u011blo tak Billa odtrhnout sv\u016fj pohled od sv\u00e9 polopr\u00e1zdn\u00e9 ta\u0161ky. \u010cernovl\u00e1sek zamrkal na hodiny na st\u011bn\u011b a a\u017e potom na b\u00edl\u00e9 dve\u0159e p\u0159ed sebou. Simone to b\u00fdt nemohla, bylo je\u0161t\u011b p\u0159\u00edli\u0161 brzo. Kdo to tedy m\u016f\u017ee b\u00fdt?<\/div>\n
„D\u00e1le,“ vyzval nezn\u00e1m\u00e9ho za dve\u0159mi s neskr\u00fdvanou zv\u011bdavost\u00ed v hlase, kter\u00e1 v\u0161ak zmizela jako m\u00e1vnut\u00edm kouzeln\u00e9ho proutku, kdy\u017e se jeho o\u010d\u00edm naskytla vysok\u00e1, \u0161t\u00edhl\u00e1 postava a tv\u00e1\u0159 ozdoben\u00e1 mil\u00fdm \u00fasm\u011bvem, kter\u00fd Billa dok\u00e1zal b\u011bhem zlomku vte\u0159iny zbavit smysl\u016f a vyrazit mu dech. I te\u010f se mu to povedlo a Bill u\u017easle pohl\u00e9dl na osobu p\u0159ed sebou.<\/div>\n
\n
„Tome,“ vydechl m\u00edrn\u011b p\u0159ekvapen\u011b a pohledem si m\u011b\u0159il mlad\u00e9ho l\u00e9ka\u0159e, kter\u00fd za sebou zav\u0159el dve\u0159e, neust\u00e1le se usm\u00edvaj\u00edc. Neunikl mu \u00fa\u017eas v Billov\u00fdch o\u010d\u00edch, proto se zhluboka nadechl, aby mu mohl vysv\u011btlit d\u016fvod sv\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bvy.<\/div>\n
„Promi\u0148, jestli t\u011b n\u011bjak ru\u0161\u00edm, ale… P\u0159i\u0161el jsem se rozlou\u010dit,“ za\u0161eptal a popo\u0161el o p\u00e1r krok\u016f bl\u00ed\u017e k Billovi, jeho\u017e rty se te\u010f zvlnily do \u00fasm\u011bvu. C\u00edtil, jak se mu u srdce rozl\u00e9v\u00e1 p\u0159\u00edjemn\u00e9 teplo, s\u00e1laj\u00edc\u00ed z Tomov\u00fdch slov, a tak\u00e9 poc\u00edtil lehk\u00e9ho \u0161imr\u00e1n\u00ed u b\u0159\u00ed\u0161ka. Tom na n\u011bj nezapomn\u011bl a naposled sem za n\u00edm p\u0159i\u0161el. Co pro n\u011bj mohlo b\u00fdt v tuto chv\u00edli kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed?<\/p>\n<\/div>\n
„Bal\u00ed\u0161 se?“ Tomova ot\u00e1zka protrhla ticho mezi nimi a odpov\u011bd\u00ed byl Bill\u016fv souhlas.<\/div>\n
„No, tak trochu. N\u011bkter\u00e9 v\u011bci, kter\u00e9 o v\u00edkendu nebudu pot\u0159ebovat, si tu nech\u00e1v\u00e1m. Ale ano, sbaleno u\u017e m\u00e1m. Mamka by m\u011bla za p\u016flhodiny p\u0159ijet,“ dodal a vid\u011bl, jak Tom pok\u00fdval hlavou a s t\u00e9m\u011b\u0159 neznateln\u00fdm \u00fasm\u011bvem sklopil pohled n\u011bkam ke sv\u00fdm dlan\u00edm. Stejn\u011b jako Bill, jeho\u017e mysl te\u010f pracovala na pln\u00e9 obr\u00e1tky. Spr\u00e1vn\u011b vyc\u00edtil, \u017ee pr\u00e1v\u011b te\u010f je ta spr\u00e1vn\u00e1 chv\u00edle k tomu, aby Tomovi \u0159ekl to, na co dopoledne zapomn\u011bl. Pomal\u00fdmi kr\u016f\u010dky p\u0159e\u0161el a\u017e k mlad\u00e9mu l\u00e9ka\u0159i, a kdy\u017e pod b\u0159\u00ed\u0161ky sv\u00fdch prst\u016f uc\u00edtil hebkou ple\u0165 a jeho o\u010di se st\u0159etly s t\u011bmi o\u0159\u00ed\u0161kov\u00fdmi, c\u00edtil, \u017ee m\u016f\u017ee za\u010d\u00edt.<\/div>\n
„Tome, j\u00e1… Cht\u011bl jsem ti moc pod\u011bkovat za to, co jsi pro m\u011b ud\u011blal. D\u00edky tob\u011b se zase pod\u00edv\u00e1m dom\u016f a…“ jeho tich\u00e1 slova v\u0161ak p\u0159eru\u0161il ukazov\u00e1\u010dek, lehce polo\u017een\u00fd na jeho rtech, a donutil Billa vzhl\u00e9dnout k Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i. Tom nesouhlasn\u011b zavrt\u011bl hlavou, p\u0159esto v\u0161ak na jeho rtech st\u00e1le pohr\u00e1val \u00fasm\u011bv. Bill mu v tuhle chv\u00edli p\u0159ipadal neskute\u010dn\u011b roztomil\u00fd. Hlup\u00e1\u010dku m\u016fj. Opravdu nev\u00ed\u0161, pro\u010d jsem to ud\u011blal? Ne proto, abys mi d\u011bkoval. Ud\u011blal jsem to pro tebe r\u00e1d a… z l\u00e1sky.<\/em><\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 za\u010d a nemus\u00ed\u0161 mi v\u016fbec za nic d\u011bkovat, Bille. Napadlo m\u011b to n\u00e1hodou, jen tak, a j\u00e1 ti cht\u011bl ud\u011blat radost. A taky douf\u00e1m, \u017ee se mi to povedlo,“ pronesl s nad\u011bj\u00ed v hlase, sta\u010dil v\u0161ak jedin\u00fd Bill\u016fv \u00fasm\u011bv a on si byl jist\u00fd, \u017ee se nem\u00fdl\u00ed. C\u00edtil, jak Billova tepl\u00e1 dla\u0148 pohladila jeho tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee se ti to povedlo, Tome. Ani nev\u00ed\u0161, jakou m\u00e1m radost. Tolik moc se t\u011b\u0161\u00edm. Na mamku, na Kazim\u00edrka, na sv\u016fj pokoj… A taky na z\u00edt\u0159ek… jestli to tedy plat\u00ed…“ \u0161pitl tro\u0161ku nejist\u011b a c\u00edtil, jak jeho tv\u00e1\u0159e za\u010d\u00ednaj\u00ed nab\u00edrat lehce r\u016f\u017eov\u00fd n\u00e1dech. Necht\u011bl to v\u0161ak pop\u00edrat. Na z\u00edt\u0159ej\u0161\u00ed den se t\u011b\u0161il u\u017e od v\u010derej\u0161\u00edho ve\u010dera – stejn\u011b, jako mlad\u00fd l\u00e9ka\u0159 p\u0159ed n\u00edm.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee to plat\u00ed. T\u011b\u0161\u00edm se a moc,“ Tomova tv\u00e1\u0159 se rozjasnila \u0161irok\u00fdm \u00fasm\u011bvem a Tom popo\u0161el bl\u00ed\u017e k \u010dernovl\u00e1skovi p\u0159ed sebou. Z\u00edt\u0159ka u\u017e se nemohl do\u010dkat, u\u017e jen proto, \u017ee jej str\u00e1v\u00ed v p\u0159\u00edtomnosti tak kr\u00e1sn\u00e9ho a okouzluj\u00edc\u00edho chlapce, jako byl pr\u00e1v\u011b Bill. Opatrn\u011b sklonil svou tv\u00e1\u0159 k t\u00e9 jeho, a zat\u00edmco se jejich rty setkaly v prvn\u00edm polibku, oba m\u011bli pocit, \u017ee se vzn\u00e1\u0161\u00ed na obl\u00e1\u010dku. Billovy rty se dot\u00fdkaly t\u011bch Tomov\u00fdch a ochutn\u00e1valy je, a zat\u00edmco Bill p\u0159iv\u00edral v\u00ed\u010dka nad Tomov\u00fdm op\u011btovn\u00fdm lask\u00e1n\u00edm, c\u00edtil, jak dv\u011b m\u011bkk\u00e9, h\u0159ejiv\u00e9 dlan\u011b jen velmi nesm\u011ble spo\u010dinuly na jeho pasu. Moc dob\u0159e c\u00edtil jejich lehk\u00fd dotyk, kter\u00fd jej ani v nejmen\u0161\u00edm nenechal chladn\u00fdm. Ani jeho, ani Toma, kter\u00fd po chvilce pomal\u00e9ho hlazen\u00ed pomalu sjel sv\u00fdmi dlan\u011bmi na Billovy boky a p\u0159it\u00e1hl si jej bl\u00ed\u017ee k sob\u011b. Takhle se jej je\u0161t\u011b nikdy nedot\u00fdkal, v\u017edy se jen hladili po tv\u00e1\u0159\u00edch, nebo nechali sv\u00e9 dlan\u011b ztr\u00e1cet se v dlan\u00edch toho druh\u00e9ho. Odpov\u011bd\u00ed mu v\u0161ak bylo zvl\u00e1\u0161tn\u011b potemn\u011bl\u00e9 mo\u0159e \u010dokol\u00e1dy, a kdy\u017e se do n\u011bj Tom zad\u00edval, podv\u011bdom\u011b se nechal vt\u00e1hnout jeho nekone\u010dnou hloubkou.<\/p>\n<\/div>\n
„A v kolik hodin m\u00e1m b\u00fdt p\u0159ipraven\u00fd?“ za\u0161eptal Bill t\u00e9m\u011b\u0159 bez dechu posledn\u00ed d\u016fle\u017eitou ot\u00e1zku a c\u00edtil, jak mu dlan\u011b na jeho boc\u00edch v\u011bnovaly dal\u0161\u00ed pohlazen\u00ed. Tom si jemn\u011b namotal pram\u00ednek hebk\u00fdch, uhlov\u011b \u010dern\u00fdch vlas\u016f na sv\u016fj prst, zat\u00edmco se sv\u00fdm nosem t\u00e9m\u011b\u0159 dot\u00fdkal toho Billova.<\/div>\n
„Ve dv\u011b hodiny odpoledne si t\u011b vyzvednu u v\u00e1s doma, hm?“ navrhl a odpov\u011bdi se mu dostalo hned vz\u00e1p\u011bt\u00ed, v podob\u011b n\u00e1dhern\u00e9ho, hlubok\u00e9ho polibku.<\/div>\n
„D\u00e1vej mi na sebe pozor,“ dodal starostliv\u011b, kdy\u017e v\u0161ak dech \u010dernovlas\u00e9ho chlapce ovanul jeho tv\u00e1\u0159 a on uc\u00edtil, jak jemn\u00e1 dla\u0148 sjela po jeho z\u00e1dech, lehce jej tak hlad\u00edc, m\u011bl pocit, \u017ee se mu podlom\u00ed kolena. Jeho t\u011blem projel slab\u00fd z\u00e1chv\u011bv nad t\u00edm jedin\u00fdm mal\u00fdm dotykem, kter\u00fd jej b\u011bhem vte\u0159iny dok\u00e1zal zbavit v\u0161ech my\u0161lenek. M\u011bl pocit, \u017ee z \u010dernovlas\u00e9ho chlapce p\u0159ed sebou \u0161\u00edl\u00ed \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc. Je\u0161t\u011b si pro jistotu a narychlo vym\u011bnili sv\u00e1 telefonn\u00ed \u010d\u00edsla a s posledn\u00edm polibkem se rozlou\u010dili.<\/div>\n
Ub\u011bhlo sotva p\u00e1r minut a Bill u\u017e st\u00e1l na velk\u00e9m parkovi\u0161ti p\u0159ed nemocnic\u00ed se svou velkou ta\u0161kou, kterou mu pr\u00e1v\u011b Simone ukl\u00e1dala do prostorn\u00e9ho kufru jejich auta. Naposled se zad\u00edval do okna sv\u00e9ho pokoje, a potom o p\u00e1r oken d\u00e1l a… Jeho srdce vynechalo jeden \u00fader, kdy\u017e za b\u00edlou z\u00e1clonou spat\u0159il tolik zn\u00e1mou a milovanou postavu. Jen velmi nesm\u011ble pozvedl svou dla\u0148 a mile se pousm\u00e1l – stejn\u011b, jako mlad\u00fd l\u00e9ka\u0159 ve sv\u00e9 ordinaci za oknem…<\/p>\n<\/div>\n
„Tak, a jsme doma,“ Simoninu tv\u00e1\u0159 rozz\u00e1\u0159il \u00fasm\u011bv, a zat\u00edmco ona voln\u00fdm krokem p\u0159e\u0161la ke kufru sv\u00e9ho auta, vytahuj\u00edc Billovo zavazadlo, jej\u00ed syn se zv\u011bdav\u011b porozhl\u00e9dnul kolem. Nic se tu od doby, kdy odtud odjel, nezm\u011bnilo. S \u00fasm\u011bvem si p\u0159ehodil ta\u0161ku p\u0159es rameno a nat\u011b\u0161en\u011b se rozb\u011bhnul ke dve\u0159\u00edm do domu. Vevnit\u0159 na n\u011bj \u010dekalo je\u0161t\u011b jedno p\u0159ekvapen\u00ed, kter\u00e9 Bill spat\u0159il hned, co otev\u0159el dve\u0159e do p\u0159eds\u00edn\u011b.<\/div>\n
„Kazim\u00edrku!“ vyp\u00edskl nad\u0161en\u011b a kleknul si na kolena, zat\u00edmco s otev\u0159enou n\u00e1ru\u010d\u00ed pozoroval co nejrychleji b\u011b\u017e\u00edc\u00edho kocourka, kter\u00fd se od sv\u00e9 obl\u00edben\u00e9 whiskasky odpoutal hned, co jeho bystr\u00e1 ou\u0161ka zachytila cvaknut\u00ed domovn\u00edch dve\u0159\u00ed. Sta\u010dilo jen, aby spat\u0159il dv\u011b m\u011bkk\u00e9 dlan\u011b, kter\u00e9 mu tak dlouho chyb\u011bly… a za okam\u017eik u\u017e si hov\u011bl v n\u00e1ru\u010di sv\u00e9ho p\u00e1na, kter\u00fd si jej pot\u011b\u0161en\u011b tisknul k sob\u011b.<\/div>\n
„Kazim\u00edrku, mn\u011b se tolik st\u00fdskalo. Moc jsi mi chyb\u011bl, zlat\u00ed\u010dko moje,“ Bill s \u00fasm\u011bvem zabo\u0159il tv\u00e1\u0159 do kocourkovy srsti, lehce jej pohladil po b\u0159\u00ed\u0161ku, a kdy\u017e mu bylo odpov\u011bd\u00ed spokojen\u00e9 zavrn\u011bn\u00ed jeho mazl\u00ed\u010dka, v\u011bd\u011bl, \u017ee pr\u00e1v\u011b te\u010f je Kazim\u00edrova zv\u00ed\u0159ec\u00ed du\u0161i\u010dka \u0161\u0165astn\u00e1. Prsty jej pohladil po mal\u00e9 \u010dern\u00e9 hlavi\u010dce.<\/div>\n
„A v\u00ed\u0161 co? Zase se spolu pomazl\u00edme, budeme si hr\u00e1t, a dnes ve\u010der ti d\u00e1m ko\u0161\u00edk k moj\u00ed posteli, co ty na to?“ navrhl sv\u00e9mu nejlep\u0161\u00edmu kamar\u00e1dovi, a kdy\u017e se mu dostalo dal\u0161\u00edho zap\u0159eden\u00ed, znova si jej p\u0159itulil k sob\u011b.<\/div>\n
Radostn\u011b poode\u0161el do kuchyn\u011b za Simone, kdy\u017e v\u0161ak spat\u0159il jej\u00ed nicne\u0159\u00edkaj\u00edc\u00ed tv\u00e1\u0159, malinko se vyd\u011bsil.<\/div>\n
„Mami… stalo se n\u011bco?“ zeptal se nezvykle zara\u017een\u011b, Simone v\u0161ak jen zavrt\u011bla hlavou.<\/div>\n
„Nic, jen… V\u00ed\u0161, mrz\u00ed m\u011b, \u017ee u\u017e nem\u016f\u017ee\u0161 na tu p\u0159ehl\u00eddku. Ptala jsem se na n\u011bjak\u00e9 voln\u00e9 m\u00edsto, ale Maria si tam dosadila n\u011bjak\u00e9ho vlivn\u00e9ho podnikatele. Cht\u011bla jsem, abys tu kolekci vid\u011bl a byl tam se mnou,“ povzdechla si a op\u0159ela se lokty o st\u016fl. Tr\u00e1pila ji skute\u010dnost, \u017ee Bill ty modely neuvid\u00ed, proti rozhodnut\u00ed \u0159editelky firmy se v\u0161ak nedalo nic d\u011blat. Bill v\u0161ak zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Ale mami, to p\u0159ece v\u016fbec nevad\u00ed. Ta kolekce se povedla, je \u00fa\u017easn\u00e1 a j\u00e1 vlastn\u011b jako prvn\u00ed vid\u011bl ten katalog. L\u00edb\u00ed se mi, a to je d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e jestli tam budu sed\u011bt a d\u00edvat se na modelky. Ty to tam zvl\u00e1dne\u0161, j\u00e1 v\u00edm, \u017ee ano. U\u017e jen proto, \u017ee jsi ta nej\u00fa\u017easn\u011bj\u0161\u00ed mamka na sv\u011bt\u011b,“ dodal a vesele vl\u00edpnul Simone pusu na tv\u00e1\u0159. Vid\u011bl, jak se jej\u00ed tv\u00e1\u0159 rozz\u00e1\u0159ila stejn\u011b, jako ta jeho a Simone si set\u0159ela p\u00e1r slz dojet\u00ed.<\/div>\n
„D\u011bkuju ti, zlat\u00ed\u010dko. A v\u00ed\u0161 co? Dneska uva\u0159\u00edm na ve\u010de\u0159i tv\u00e9 obl\u00edben\u00e9 j\u00eddlo,“ zamyslela se a setkala se s Billov\u00fdm p\u0159itak\u00e1n\u00edm.<\/div>\n
„Tak dob\u0159e, u\u017e se moc t\u011b\u0161\u00edm. P\u016fjdu si te\u010f vybalit n\u011bjak\u00e9 v\u011bci a asi budu s Kazim\u00edrkem, tak m\u011b potom zavolej,“ p\u0159ipomn\u011bl d\u016fle\u017eit\u011b a zad\u00edval se na spokojen\u011b vrn\u00edc\u00ed klub\u00ed\u010dko ve sv\u00e9 n\u00e1ru\u010di. Kocourek v\u016fbec nevypadal nato, \u017ee by cht\u011bl v nejbli\u017e\u0161\u00edch chvilk\u00e1ch sv\u00e9ho p\u00e1n\u00ed\u010dka opustit. Hov\u011bl si v jeho dlan\u00edch i ve chv\u00edli, kdy Bill naposled pol\u00edbil Simone na l\u00ed\u010dko a s ta\u0161kou na rameni vy\u0161el po schodech nahoru do sv\u00e9ho pokoje.<\/p>\n<\/div>\n
Z\u00e1\u0159e odpoledn\u00edho slunce zal\u00e9vala cel\u00fd Bill\u016fv pokoj, zat\u00edmco jeho majitel si z ta\u0161ky vybaloval l\u00ed\u010didla, hygienick\u00e9 pot\u0159eby a dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed v\u011bci. Za\u010dal teprve p\u0159ed p\u011bti minutami a cht\u011bl m\u00edt ve v\u0161ech sv\u00fdch v\u011bcech po\u0159\u00e1dek. Nat\u00e1hnul se pro svou kosmetickou ta\u0161ti\u010dku, kdy\u017e v\u0161ak uc\u00edtil, jak se n\u011bco m\u011bkk\u00e9ho a chlupat\u00e9ho zlehka ot\u0159elo o jeho nohu, sklopil sv\u016fj pohled a pousm\u00e1l se, kdy\u017e se jeho o\u010di setkaly s t\u011bmi ko\u010di\u010d\u00edmi.<\/div>\n
„Kazim\u00edrku, copak?“ optal se t\u00e1zav\u011b, i kdy\u017e moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u010deho chce ten mal\u00fd ro\u0161\u0165\u00e1k doc\u00edlit. V tomhle si byli oba podobn\u00ed. Kocourek si majetnicky polo\u017eil packy na Billovy b\u00edl\u00e9 dlan\u011b, jejich\u017e majitel se v\u00edt\u011bzn\u011b pousm\u00e1l. Sv\u00e9ho mazl\u00ed\u010dka znal a\u017e moc dob\u0159e.<\/div>\n
„Tak ty by ses cht\u011bl mazlit, co? To jsem ti tak moc chyb\u011bl?“ za\u0161eptal s \u00fasm\u011bvem, zat\u00edmco se mal\u00e9 \u010dern\u00e9 klub\u00ed\u010dko ocitlo v jeho dlan\u00edch. Pomalu p\u0159e\u0161el ke sv\u00e9 posteli a s t\u00edm, \u017ee vybalov\u00e1n\u00ed ta\u0161ky po\u010dk\u00e1, se na ni polo\u017eil spolu s kocourkem. Kazim\u00edrek si ud\u011blal m\u00edste\u010dko vedle n\u011bj a nechal se h\u00fd\u010dkat m\u011bkk\u00fdmi prsty, kter\u00e9 se prob\u00edraly jeho srst\u00ed. Tyhle chv\u00edle oba milovali. Bill se spokojen\u011b pousm\u00e1l a ti\u0161e vydechl.<\/div>\n
„Jsem r\u00e1d, \u017ee m\u016f\u017eu b\u00fdt zase na chv\u00edli s tebou, Kazim\u00edrku. A to d\u00edky jednomu \u010dlov\u011bku. Je\u0161t\u011b jsem ti o n\u011bm nevypr\u00e1v\u011bl,“ za\u0161eptal s tajemn\u00fdm \u00fasm\u011bvem, zat\u00edmco se jeho my\u0161lenky sto\u010dily n\u011bkam k nemocnici a k tomu, ke kter\u00e9mu Billovo srdce zaho\u0159elo je\u0161t\u011b nepoznan\u00fdm citem. Kocourek, jakoby sly\u0161el a pochopil, nastra\u017eil sv\u00e1 bystr\u00e1 ko\u010di\u010d\u00ed ou\u0161ka, p\u0159ipraven sv\u00e9mu p\u00e1novi naslouchat tak, jako to d\u011blal v\u017edycky. U\u017e jako mal\u00fd se mu Bill sv\u011b\u0159oval se v\u0161\u00edm, co jej tr\u00e1pilo, i co mu d\u011blalo radost, a nejinak tomu bylo i te\u010f. Zad\u00edval se do oddan\u00fdch ko\u010di\u010d\u00edch o\u010d\u00ed a byl si jist\u00fd, \u017ee kocourkovi m\u016f\u017ee \u0159\u00edct cokoli.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, j\u00e1… Poprv\u00e9 jsem ho uvid\u011bl v nemocnici a pozd\u011bji jsem se dozv\u011bd\u011bl, \u017ee to bude m\u016fj l\u00e9ka\u0159. Nejd\u0159\u00edv jsem se k n\u011bmu choval o\u0161kliv\u011b a drze, ale potom… Za\u010dal se mi l\u00edbit, moc l\u00edbit. Nejen t\u00edm, jak vypadal, ale i jak se choval, jak\u00fd byl. Hodn\u00fd, mil\u00fd, pozorn\u00fd a… prost\u011b \u00fa\u017easn\u00fd, s t\u00edm nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edm jm\u00e9nem na sv\u011bt\u011b – Tom. Vid\u011bl jsem, jak po mn\u011b po o\u010dku pokukuje, jak v m\u00e9 p\u0159\u00edtomnosti kokt\u00e1 a je nerv\u00f3zn\u00ed a pr\u00e1v\u011b d\u00edky tomu jsem se do n\u011bj za\u010d\u00ednal zamilov\u00e1vat st\u00e1le v\u00edc a v\u00edc. A\u017e potom, jednoho ve\u010dera m\u011b p\u0159i\u0161el prohl\u00e9dnout a… poprv\u00e9 jsme se pol\u00edbili a…“ Billova slova zanikla v tich\u00e9m zap\u00edp\u00e1n\u00ed a Bill zv\u011bdav\u011b o\u010dima vyhledal sv\u016fj telefon, jeho\u017e displej te\u010f z\u00e1\u0159il. Pomalu se na posteli posadil a nat\u00e1hnul se po n\u011bm, mrkaj\u00edc na velkou ob\u00e1lku, kter\u00e1 se jeho o\u010d\u00edm naskytla a… Jeho \u00fasm\u011bv u\u017e nemohl b\u00fdt z\u00e1\u0159iv\u011bj\u0161\u00ed, kdy\u017e si zpr\u00e1vu otev\u0159el a za\u010detl se do jej\u00edho textu.<\/p>\n<\/div>\n
Ahoj \u010dernovl\u00e1sku. Jen jsem se cht\u011bl zeptat, jestli jsi doma a v po\u0159\u00e1dku. J\u00e1 m\u00e1m je\u0161t\u011b n\u011bjakou pr\u00e1ci, ale… po\u0159\u00e1d na tebe mus\u00edm myslet. U\u017e te\u010f se mi po tob\u011b st\u00fdsk\u00e1. Napi\u0161 mi, pros\u00edm. T.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
V Billov\u00fdch o\u010d\u00edch zaz\u00e1\u0159ily jisk\u0159i\u010dky radosti a Bill si na posteli poposedl. Tohle tedy opravdu ne\u010dekal. Jen prvn\u00ed dv\u011b slova mu vykouzlila na tv\u00e1\u0159i \u00fasm\u011bv a zah\u0159\u00e1la jej u srdce. \u010cernovl\u00e1sku. Takhle mi je\u0161t\u011b nikdo nikdy ne\u0159ekl.<\/em> Je\u0161t\u011b jednou si cel\u00fd text p\u0159e\u010detl, a kdy\u017e uc\u00edtil, jak mu zv\u00ed\u0159\u00e1tko zv\u011bdav\u011b nakukuje p\u0159es rameno, pousm\u00e1l se.<\/div>\n
„No, nen\u00ed \u00fa\u017easn\u00fd?“ ot\u00e1zal se sm\u011brem ke kocourkovi, a ani\u017e by \u010dekal na jak\u00e9koli zavrn\u011bn\u00ed, stisknul volbu odpov\u011bd\u011bt a za\u010dal vy\u0165uk\u00e1vat p\u00edsmena, tvo\u0159\u00edc\u00ed slova.<\/p>\n<\/div>\n
Ahoj Tome. Jsem u\u017e doma, le\u017e\u00edm na posteli a… mysl\u00edm na tebe. A taky na ten z\u00edt\u0159ek. Jsem zv\u011bdav\u00fd, kam m\u011b povede\u0161 tentokr\u00e1t. Nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed ale bude, \u017ee tam bude\u0161 se mnou. Jen my dva… V\u00ed\u0161, \u017ee jsi neuv\u011b\u0159iteln\u011b sladkej?<\/em><\/p>\n<\/div>\n
P\u0159i posledn\u00ed v\u011bt\u011b se Bill podv\u011bdom\u011b zaculil a tro\u0161ku v\u00e1hav\u011b si skousl rty. Po smsk\u00e1ch byl p\u0159eci jen o tro\u0161ku v\u00edc odv\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e ve skute\u010dnosti. \u0158\u00edci tohle Tomovi tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159, ur\u010dit\u011b by se \u010dervenal jako rajsk\u00e9 jabl\u00ed\u010dko. Dokonce i te\u010f, kdy\u017e v jeho p\u0159\u00edtomnosti setrv\u00e1valo pouze mal\u00e9 zv\u00ed\u0159\u00e1tko, jeho l\u00ed\u010dka zaho\u0159ela slab\u00fdm rum\u011bncem a Bill tro\u0161ku nesm\u011ble zpr\u00e1vu jedin\u00fdm stiskem odeslal. Tom mu opravdu p\u0159i\u0161el sladk\u00fd. Naposled se vid\u011bli p\u0159ed hodinou a jemu u\u017e se st\u00fdskalo. Billa to v\u0161ak pot\u011b\u0161ilo, a kdy\u017e se k jeho u\u0161\u00edm dolinulo dal\u0161\u00ed, tolik o\u010dek\u00e1van\u00e9 zazvon\u011bn\u00ed, bleskem novou zpr\u00e1vu otev\u0159el.<\/p>\n<\/div>\n
Aha, tak\u017ee sladkej? Jen proto, \u017ee se mi po tob\u011b st\u00fdsk\u00e1 a \u017ee mi tu chyb\u00ed\u0161?… M\u00e1m pocit, \u017ee dnes ani nebudu moci usnout. Tolik se na z\u00edt\u0159ej\u0161\u00ed den t\u011b\u0161\u00edm a nejv\u00edc se t\u011b\u0161\u00edm na tebe. A\u017e t\u011b budu m\u00edt zase u sebe, budu t\u011b moci sev\u0159\u00edt v n\u00e1ru\u010di a pol\u00edbit t\u011b. Bude to kr\u00e1sn\u00e9, slibuju. A pos\u00edl\u00e1m ten nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed polibek jen pro tebe. Pa, tv\u016fj T.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Billovo srdce se rozbu\u0161ilo jako o z\u00e1vod a Bill se s \u00fasm\u011bvem na rtech a s t\u0159epet\u00e1n\u00edm mot\u00fdl\u00edch k\u0159\u00eddel ve sv\u00e9m b\u0159\u00ed\u0161ku polo\u017eil do pe\u0159in, zasn\u011bn\u011b se d\u00edvaj\u00edc do rozz\u00e1\u0159en\u00e9ho okna p\u0159ed sebou.<\/div>\n
A p\u0159esn\u011b takov\u00fdm pohledem si prohl\u00ed\u017eel i oblohu plnou \u010derv\u00e1nk\u016f, kdy\u017e se ve\u010der pokl\u00e1dal do sv\u00e9 postele, u kter\u00e9 v ko\u0161\u00edku pod\u0159imovala chlupat\u00e1 \u010dern\u00e1 kuli\u010dka. Naposled si p\u0159e\u010detl zpr\u00e1vu od sv\u00e9 nov\u011b objeven\u00e9 l\u00e1sky a s my\u0161lenkami na ni se pono\u0159il do \u0159\u00ed\u0161e sn\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Rachel<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/p>\n

<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Rachel Jemn\u00e9 b\u00edl\u00e9 ruce ulo\u017eily do velk\u00e9 ta\u0161ky posledn\u00ed nezbytnosti a \u010dernovlas\u00fd chlapec si spokojen\u011b oddychl. Naposled se porozhl\u00e9dnul kolem sebe, jestli tu n\u00e1hodou n\u011bco nezapomn\u011bl, kdy\u017e se v\u0161ak jeho o\u010d\u00edm nenaskytlo nic, co by si cht\u011bl vz\u00edt na ty dva<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[272],"tags":[],"class_list":["post-12919","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-vylecim-te-laskou"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12919","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12919"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12919\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12919"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12919"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12919"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}