{"id":12923,"date":"2009-12-04T18:30:00","date_gmt":"2009-12-04T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12892"},"modified":"2009-12-04T18:30:00","modified_gmt":"2009-12-04T17:30:00","slug":"prosim-ne-14","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/12\/04\/prosim-ne-14\/","title":{"rendered":"Pros\u00edm… ne! 14."},"content":{"rendered":"
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Ahoj\u00edk, moc se omlouv\u00e1m za zpo\u017ed\u011bn\u00ed, ale jaksi m\u011b opustila tv\u016fr\u010d\u00ed m\u00faza, kter\u00e1 se r\u00e1\u010dila vr\u00e1tit a\u017e te\u010f\u2026 Ale nemus\u00edte se b\u00e1t, i kdyby d\u00edly m\u011bly mezi sebou del\u0161\u00ed rozestupy, tak pov\u00eddka bude dokon\u010dena, neskon\u010d\u00ed v muzeu \ud83d\ude42<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Chmurn\u00fd d\u00e9\u0161\u0165, vytrvale bubnuj\u00edc\u00ed do oken, neustal ani n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho dne. Ledov\u00e9 slzy se \u017eeleznou pravidelnost\u00ed st\u00e9kaly po skle, na chodn\u00edku vytv\u00e1\u0159ely kalu\u017ee, kter\u00e9 u\u017e n\u011bkter\u00e9 kan\u00e1ly nest\u00edhaly poj\u00edmat a halily sv\u011bt do smutn\u00e9 monot\u00f3nn\u00ed \u0161edi. \u0160edi, kter\u00e1 se bez nejmen\u0161\u00edho zav\u00e1h\u00e1n\u00ed dala kr\u00e1sn\u011b p\u0159irovnat k Tomov\u011b n\u00e1lad\u011b. Du\u0161e mlad\u00e9ho chlapce dlela daleko mimo t\u011blo, byla kdesi v nezm\u011brn\u00fdch d\u00e1lav\u00e1ch, v nich\u017e tu\u0161ila svou druhou p\u016flku, sv\u00e9 dvoj\u010de. L\u00e9ka\u0159i u\u017e vzdali jakoukoliv snahu p\u0159im\u011bt Toma ke komunikaci nebo k tomu, aby si dal n\u011bco k j\u00eddlu \u010di pit\u00ed, jen sem tam p\u0159ehodili p\u0159es duchem nep\u0159\u00edtomn\u00e9 t\u011blo hu\u0148atou deku nebo do krku nalili povzbuzuj\u00edc\u00ed v\u00fd\u017eivn\u00fd n\u00e1poj. Tom ho sice automaticky spolkl, nev\u011bd\u011bl v\u0161ak, jakou to m\u00e1 chu\u0165 \u010di zda se jednalo o \u010daj, d\u017eus, kafe \u010di miner\u00e1lku. Nezaj\u00edmalo ho to, nezaj\u00edmalo ho nic. A to jedin\u00e9, co jeho mysl upout\u00e1valo, bylo bezvl\u00e1dn\u00e9 le\u017e\u00edc\u00ed t\u011bl\u00ed\u010dko na nemocni\u010dn\u00edm l\u016f\u017eku, kter\u00e9 nem\u011blo pon\u011bt\u00ed, \u017ee nen\u00ed samo\u2026<\/p>\n<\/div>\n
O to v\u00edc Toma roz\u010dilovalo prost\u0159ed\u00ed, ve kter\u00e9m se nach\u00e1zeli. Z\u00e1\u0159iv\u00e1 b\u011blost pokoje ost\u0159e kontrastovala s \u0161edost\u00ed vn\u011bj\u0161\u00edho sv\u011bta, napjat\u00fd nucen\u00fd klid se tloukl s pravideln\u011b se opakuj\u00edc\u00edm p\u00edp\u00e1n\u00ed, monitoruj\u00edc\u00edm \u010dinnost Billova srdce, a \u017e\u00edla na lev\u00e9 ruce byla nab\u011bhl\u00e1 v m\u00edstech, kde se do n\u00ed vpichovala kapa\u010dka. P\u0159i t\u011bch n\u011bkolika m\u00e1lo okam\u017eic\u00edch, kdy se Tomova mysl vr\u00e1tila do reality, ho v\u0161echno kolem n\u011bj neskute\u010dn\u011b roz\u010dilovalo. Neskute\u010dn\u00e1 \u010distota pokoje, v\u016fn\u011b dezinfekce, klidn\u00e9 prost\u0159ed\u00ed, v\u0161echno se to na n\u011bj sna\u017eilo p\u016fsobit p\u0159\u00e1telsky a relativn\u011b poklidn\u011b, a to ho roz\u010dilovalo ze v\u0161eho nejv\u00edc. Sakra, pro\u010d tu nikdo nen\u00ed? Pro\u010d se v\u0161ichni, kdo v nemocnici pracuj\u00ed, bezc\u00edln\u011b potuluj\u00ed n\u011bkde jinde, m\u00edsto toho, aby se sna\u017eili jeho neboh\u00e9ho bratra p\u0159iv\u00e9st k v\u011bdom\u00ed? Pro\u010d mu v\u0161ichni \u0159\u00edkaj\u00ed, \u017ee pot\u0159ebuje sp\u00e1nek a klid, kdy\u017e klidn\u00fd m\u016f\u017ee b\u00fdt jedin\u011b doma? Tom moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, jak Bill nemocnice nesn\u00e1\u0161\u00ed, jak ho roz\u010dilujou a p\u0159edev\u0161\u00edm traumatizujou. A\u017e se vzbud\u00ed, za\u010dne se b\u00e1t a to jeho zdravotn\u00edmu stavu moc nep\u0159id\u00e1! Ale t\u00edm u\u017e zkou\u0161el argumentovat, a to u\u017e docela d\u00e1vno, a nikdo na to necht\u011bl sly\u0161et.<\/div>\n
\n
Jeho br\u00e1\u0161ka pr\u00fd nutn\u011b pot\u0159ebuje l\u00e9ka\u0159sk\u00fd dozor, alespo\u0148 do doby, ne\u017e se probere z nark\u00f3zy a ne\u017e mu bude l\u00edp. Nikoho nezaj\u00edmaly Tomovy n\u00e1zory, \u017ee Billovi bude nejl\u00edp doma, a \u017ee se o n\u011bj r\u00e1d postar\u00e1. To nikdo necht\u011bl sly\u0161et, alespo\u0148 prozat\u00edm, a proto Tom te\u010f nemohl d\u011blat nic jin\u00e9ho, ne\u017e poslouchat jednolit\u00e9 bu\u0161en\u00ed de\u0161\u0165ov\u00fdch kapek do oken, odpo\u010d\u00edt\u00e1vat vte\u0159iny na hodin\u00e1ch vis\u00edc\u00edch nade dve\u0159mi a modlit se, aby se jeho bratr co nejd\u0159\u00edve probral.<\/p>\n<\/div>\n
Bylo to na zabit\u00ed. \u010cas se t\u00e1hnul jako slina a Tom byl \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc nerv\u00f3zn\u011bj\u0161\u00ed. Nev\u011bd\u011bl, zda je tady u\u017e n\u011bkolik hodin, dn\u00ed nebo snad t\u00fddn\u016f, nevn\u00edmal \u010das. Jenom si zoufal a ml\u010dky vys\u00edlal k Billovi n\u011bm\u00e9 prosby, a\u0165 se u\u017e kone\u010dn\u011b probere. Le\u010d marn\u011b. Jeho l\u00e1ska nad\u00e1le spo\u010d\u00edvala na b\u0159i\u0161e a obli\u010dej le\u017e\u00edc\u00ed na lev\u00e9 tv\u00e1\u0159i vrhal na sn\u011bhob\u00edl\u00fd pol\u0161t\u00e1\u0159 st\u00edn, kter\u00fd kr\u00e1sn\u011b podtrhoval jeho p\u016fvabn\u00fd profil. K\u00e9\u017e by se ty dlouh\u00e9 \u0159asy alespo\u0148 zachv\u011bly v mlhav\u00e9m n\u00e1znaku probuzen\u00ed! Ale nic takov\u00e9ho se ned\u011blo a je\u0161t\u011b dlouho nem\u011blo d\u00edt. Billovo t\u011blo bylo p\u0159\u00edli\u0161 zesl\u00e1bl\u00e9 na to, aby uposlechlo nitern\u00ed touhu Toma.<\/div>\n
Uplynulo n\u011bkolik nekone\u010dn\u00fdch hodin a st\u00e1le se nic ned\u011blo. Tom st\u00e1le st\u0159\u00eddal p\u0159\u00edtomnost sv\u00e9 mysli s nep\u0159\u00edtomnost\u00ed a sem tam uchopil do dlan\u011b st\u0159\u00edb\u0159it\u011b se lesknouc\u00ed prst\u00fdnek, kter\u00fd od n\u011bj Bill dostal, a kter\u00fd nyn\u00ed spo\u010d\u00edval na no\u010dn\u00edm stolku, kde zat\u00edm marn\u011b vy\u010dk\u00e1val, a\u017e si jej jeho majitel nasad\u00ed na ruku. Kdy\u017e ho Tom sev\u0159el v ruce, p\u0159ekvapilo ho, jak moc ledov\u00fd ten kousek kovu je. \u010cekal, \u017ee bude studen\u00fd, ale ne zas tolik. Diamanty na n\u011bj h\u00e1zely smutn\u00e9 odlesky a a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 \u017eiv\u011b mu evokovaly vzpom\u00ednku na okam\u017eik, kdy se skvostn\u011b zat\u0159pytily na u\u0159\u00edznut\u00e9m prstu ve chv\u00edli, kdy Tom krabi\u010dku s onou hr\u016fznou z\u00e1silkou otev\u0159el. P\u016fvodn\u011b cht\u011bl nechat i prst pro p\u0159\u00edpad, \u017ee by se jej povedlo znovu p\u0159i\u0161\u00edt, ale kdy\u017e se dozv\u011bd\u011bl, \u017ee z n\u011bjak\u00fdch pro n\u011bj nesrozumiteln\u00fdch z\u00e1le\u017eitost\u00ed, ve skute\u010dnosti v\u0161ak odborn\u00fdch l\u00e9ka\u0159sk\u00fdch pojm\u016f, by p\u0159i\u0161it\u00ed bylo nemo\u017en\u00e9, poslal Davida, a\u0165 se prstu n\u011bkde zbav\u00ed. P\u0159\u00edli\u0161 ho d\u011bsila p\u0159edstava, jak\u00fdm zp\u016fsobem o n\u011bj Bill musel p\u0159ij\u00edt a jak moc ho to muselo bolet. Nemluv\u011b o infekci, kter\u00e1 se mu tam mohla dostat a p\u016fsobit mnoho komplikac\u00ed, l\u00e9ka\u0159i ho v\u0161ak ujistili, \u017ee na\u0161t\u011bst\u00ed k ni\u010demu takov\u00e9mu nedo\u0161lo, \u017ee \u0161lo poznat, \u017ee r\u00e1na byla hned za\u010derstva pe\u010dliv\u011b o\u0161et\u0159en\u00e1. Tak jako ostatn\u00ed zran\u011bn\u00ed na zp\u011bv\u00e1kov\u011b t\u011ble.<\/p>\n<\/div>\n
To Toma p\u0159ekvapovalo. Na jednu stranu se mu velice ulevilo, \u017ee se ten psychopat o r\u00e1ny, kter\u00e9 zp\u016fsobil, alespo\u0148 n\u00e1le\u017eit\u011b, a podle doktor\u016f i docela profesion\u00e1ln\u011b, postaral, proto\u017ee t\u00edm ur\u010dit\u011b p\u0159ede\u0161el mnoha pot\u00ed\u017e\u00edm p\u0159i hojen\u00ed, obzvl\u00e1\u0161\u0165, vezme – li se v potaz sklepen\u00ed, ve kter\u00e9m byl Bill dr\u017een\u00fd, aspo\u0148 podle videonahr\u00e1vky. Ale na stranu druhou to nech\u00e1pal. Kdy\u017e u\u017e n\u011bkdo ubli\u017euje, tak by takovouhle pozornost zp\u016fsoben\u00fdm zran\u011bn\u00edm nem\u011bl p\u0159ece v\u011bnovat, nikde se s t\u00edm nesetkal, ani ve filmu, ani v literatu\u0159e.<\/div>\n
Tak r\u00e1d by se s Holgerem je\u0161t\u011b n\u011bkdy potkal! Jednou, jedinkr\u00e1t. Aby si to s n\u00edm mohl vy\u0159\u00eddit. Aby mohl sv\u00e9ho mlad\u0161\u00edho br\u00e1\u0161ku pomst\u00edt. Zoufale tou\u017eil tomu bezcitn\u00e9mu hajzlovi d\u00e1t stejnou bolest, jakou on dal Billovi. Nechat ho poc\u00edtit, jak\u00e1 je bezmoc, kdy\u017e se nem\u016f\u017ee br\u00e1nit a n\u011bkdo mu ubli\u017euje, a je\u0161t\u011b se u toho \u0161kodolib\u011b sm\u011bje. Tolik by to cht\u011bl ud\u011blat! Nebo mu p\u0159inejhor\u0161\u00edm vrazit jednu po\u0159\u00e1dnou r\u00e1nu p\u011bst\u00ed, a\u017e by se mu zlomil nos a vypadaly v\u0161echny zuby.<\/p>\n<\/div>\n
Jen\u017ee to by nedopadlo dob\u0159e. Tom si a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 \u017eiv\u011b vybavoval, jak p\u0159ed necel\u00fdm rokem v afektu ude\u0159il jednu holku jen proto, \u017ee u\u017e m\u011bl dost toho jej\u00edho v\u011b\u010dn\u00fdho \u0161m\u00edrov\u00e1n\u00ed, a je\u0161t\u011b k tomu m\u011bla ta mrcha tu drzost t\u00edpnout retko o jeho zbrusu nov\u00e9 aut\u00ed! To prost\u011b p\u0159ehnala, jemu ruply nervy a dal j\u00ed lep\u00e1ka\u2026 Ale jak\u00e9 to bylo sousto pro bulv\u00e1r! Hned byl t\u00edm nejv\u011bt\u0161\u00edm n\u00e1siln\u00edkem v zemi, co bije neboh\u00e9 fanynky. A jak by to dopadlo te\u010f? Chmurn\u011b se pousm\u00e1l p\u0159i p\u0159edstav\u011b t\u011bch titulk\u016f. „Sl\u00e1va p\u0159erostla Tomovi Kaulitzovi p\u0159es hlavu! Bije uboh\u00e9ho star\u0161\u00edho mu\u017ee v dob\u011b, kdy m\u00e1 spoutan\u00e9 ruce a nem\u016f\u017ee se br\u00e1nit!“<\/em> Ano, takhle n\u011bjak by to dopadlo a tentokr\u00e1t by nemusel m\u00edt v\u016fbec to \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee by se vyhnul soudn\u00edm spor\u016fm. Z\u0159ejm\u011b by toti\u017e Holgera na m\u00edst\u011b zabil, uml\u00e1til ho k smrti, a z toho by ho u\u017e ani sebelep\u0161\u00ed pr\u00e1vn\u00edk nevysekal. \u0160el by sed\u011bt a to nemohl dopustit. Bill ho te\u010f bude pot\u0159ebovat. Kdesi v podv\u011bdom\u00ed Tom toti\u017e tu\u0161il, \u017ee Bill\u016fv ot\u0159es z tohohle hr\u016fzn\u00e9ho z\u00e1\u017eitku bude je\u0161t\u011b dost dob\u0159e znateln\u00fd i v dob\u011b, kdy fyzick\u00e9 r\u00e1ny budou zahojen\u00e9. Jeho bratr byl v\u017edycky citlivou du\u0161\u00ed, a sledovat jak\u00e9koliv utrpen\u00ed bylo pro n\u011bj mu\u010den\u00edm, a\u0165 u\u017e to byl n\u011bjak\u00fd horor, zpr\u00e1vy z Ir\u00e1ku nebo d\u011bn\u00ed na politick\u00e9 sc\u00e9n\u011b. Ale tohle se s n\u00edm je\u0161t\u011b dlouhou dobu ponese a pr\u00e1v\u011b Tom bude t\u00edm, kdo mu s t\u00edm v\u0161\u00edm pom\u016f\u017ee. Kdo mu bude oporou v bezesn\u00fdch noc\u00edch, kdo mu nastav\u00ed rameno, aby se na n\u011bm mohl Bill kdykoliv vyplakat. Kdo ho bude budit z o\u0161kliv\u00fdch sn\u016f a naopak st\u0159e\u017eit sp\u00e1nek, v n\u011bm\u017e budou sny kr\u00e1sn\u00e9 a dod\u00e1vaj\u00edc\u00ed s\u00edlu.<\/p>\n<\/div>\n
Zmu\u010den\u011b si povzdechl a znovu se nep\u0159\u00edtomn\u011b zahled\u011bl na okno, po n\u011bm\u017e st\u00e9kal d\u00e9\u0161\u0165, kdy\u017e vtom jeho t\u011blem projelo cosi jako z\u00e1sah elektrick\u00fdm proudem – v dlani, kterou sv\u00edral dla\u0148 Billovu, uc\u00edtil najednou slab\u00fd stisk! Sice velice slab\u00fd, p\u0159esto ale znateln\u00fd. Okam\u017eit\u011b se probral z do\u010dasn\u00e9 my\u0161lenkov\u00e9 absence a sklopil zarudl\u00e9 otekl\u00e9 o\u010di k posteli. A skute\u010dn\u011b, Billova dla\u0148 tu jeho stiskla znovu, a to o pozn\u00e1n\u00ed znateln\u011bji!<\/div>\n
„L\u00e1sko?“ \u0161eptl ti\u0161e Tom a nejist\u011b polo\u017eil druhou ruku na Billovu ofinu, kterou p\u0159i tom pohybu bezd\u011b\u010dn\u011b zastr\u010dil za ucho.<\/div>\n
„\u2026me,“ ozvalo se tichoulince z postele.<\/div>\n
„\u0160\u0161\u0161\u0161\u0161\u0161t, Bill\u00ed, je dob\u0159e\u2026 nic se ned\u011bje,“ sna\u017eil se ho Tom ukonej\u0161it, ale jeho slova p\u0159eru\u0161oval slab\u00fd hl\u00e1sek.<\/div>\n
„\u2026me,“ zas\u00edpal Bill znovu. „\u2026me\u2026 To\u2026 me\u2026 To\u2026 me\u2026“<\/div>\n
Copat\u00e9mu chlapci chvili\u010dku trvalo, ne\u017e v tich\u00fdch stenech rozpoznal sv\u00e9 jm\u00e9no.<\/div>\n
„Jsem tady, Bille\u2026 neboj se,“ \u0161eptl o tro\u0161ku hlasit\u011bji. Rozhl\u00e9dl se, zda jsou v pokoji skute\u010dn\u011b sami, skr\u010dil se a vtiskl na kdysi sametov\u011b hebk\u00e9, nyn\u00ed v\u0161ak such\u00e9 a popraskan\u00e9 rty, pln\u00e9 stroupk\u016f ze zaschl\u00e9 krve, opatrn\u00fd polibek. Nap\u0159ed se o n\u011b jenom zlehoulinka ot\u0159el, pak ale na n\u011b sv\u00e9 rty p\u0159itiskl a opatrn\u011b na n\u011b d\u00fdchl.<\/div>\n
A v tu chv\u00edli se stalo n\u011bco, co v danou chv\u00edli ani ne\u010dekal. Dlouh\u00e9 \u0159asy se nepatrn\u011b zachv\u011bly\u2026<\/div>\n
„Bille?“ \u0161eptl Tom nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b, odpov\u011bd\u00ed mu v\u0161ak byl pohyb \u010dernovlasou hlavou a tich\u00e9 prosebn\u00e9 zast\u00e9n\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„No tak, neboj se\u2026 To jsem j\u00e1, l\u00e1sko\u2026 tv\u016fj Tomi.“<\/div>\n
Znovu tich\u00fd n\u00e1\u0159ek.<\/div>\n
„Ne\u2026 pros\u00edm, ne\u2026 Tomi\u2026 pomoc\u2026“<\/div>\n
„Bill\u00ed, nic se ned\u011bje\u2026 to se ti zd\u00e1, v\u0161echno je u\u017e v po\u0159\u00e1dku.“<\/div>\n
Bill znovu pohnul hlavou, a\u017e mu p\u00e1r \u010dernob\u00edl\u00fdch dred\u016f sklouzlo ze zad na postel. M\u011bl pocit, \u017ee sly\u0161\u00ed Tom\u016fv hlas, ale b\u00e1l se otev\u0159\u00edt o\u010di. Ur\u010dit\u011b si to jenom namlouv\u00e1. Mus\u00ed! Z\u00e1da ho toti\u017e bolela a on poznal, \u017ee le\u017e\u00ed na b\u0159i\u0161e, a na n\u011bm z\u00e1sadn\u011b nikdy nespal. N\u011bkdo ho tud\u00ed\u017e do t\u00e9hle pozice donutil\u2026 a Tom\u016fv hlas, zn\u011bj\u00edc\u00ed mu jako nebesk\u00fd chor\u00e1l, se mu jenom zd\u00e1. Tolik se necht\u011bl probudit a b\u00fdt zase ve sklepen\u00ed\u2026 \u010d\u00edm mu ten mu\u017e ubl\u00ed\u017e\u00ed p\u0159\u00ed\u0161t\u011b, a\u017e zjist\u00ed, \u017ee je vzh\u016fru? Se strachem v hlase tichou\u010dce zak\u0148u\u010del.<\/div>\n
„Tomi\u2026“<\/div>\n
„L\u00e1sko, neboj se\u2026 u\u017e ti neubl\u00ed\u017e\u00ed, jsem tady\u2026“<\/div>\n
Ten hlas byl tak v\u00e1\u017en\u00fd, tak re\u00e1ln\u00fd, tak p\u0159esv\u011bd\u010div\u00fd. Bill by tak r\u00e1d uposlechl sv\u00e9 srdce, kter\u00e9 mu velelo otev\u0159\u00edt o\u010di! Ale kdy\u017e otev\u0159e o\u010di, bude zase ve sklepen\u00ed a vize jeho milovan\u00e9ho bratra zmiz\u00ed jako sn\u00edh na slunci a z\u016fstanou jenom ne\u0161\u0165astn\u00e9 vzpom\u00ednky. Nev\u011bd\u011bl, jak dlouho je\u0161t\u011b muk\u00e1m, kter\u00e9 tu pro\u017e\u00edval, dok\u00e1\u017ee \u010delit a b\u00e1l se, aby tenhle kr\u00e1sn\u00fd sen nebyl t\u00edm posledn\u00edm, kter\u00fd se mu o jeho dvoj\u010deti bude zd\u00e1t\u2026<\/div>\n
Kdy\u017e ale znovu zaslechl ten kouzeln\u00fd zvuk, srdce nad n\u00edm zv\u00edt\u011bzilo a on se odv\u00e1\u017eil pootev\u0159\u00edt o\u010di. Jenom na mali\u010dkou skulinku, aby je mohl kdykoliv zase rychle zav\u0159\u00edt\u2026<\/div>\n
Spat\u0159il p\u0159ed sebou obrys n\u011b\u010d\u00ed postavy. Vyd\u011b\u0161en\u011b zana\u0159\u00edkal, kdy\u017e ale uc\u00edtil h\u0159ejiv\u00e9 pohlazen\u00ed na tv\u00e1\u0159i, donutil se otev\u0159\u00edt o\u010di je\u0161t\u011b v\u00edc\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Tome?“<\/div>\n
Zavrt\u011bl hlavou. To u\u017e je bl\u00e1zen, m\u00e1 halucinace nebo jeho kr\u00e1sn\u00fd sen p\u0159etrval? A\u0165 tak \u010di tak, rozbu\u0161ilo se mu srdce, kdy\u017e k t\u00e9 zn\u00e1m\u00e9 tv\u00e1\u0159i nat\u00e1hl ruku\u2026 V\u00edc ale ud\u011blat nestihl, proto\u017ee Tom u\u017e se neovl\u00e1dl a rychlost\u00ed blesku mu padl kolem krku.<\/div>\n
„Bille\u2026 ach br\u00e1\u0161ko\u2026 probral jsi se!“ vyjekl ti\u0161e, ale \u0161\u0165astn\u011b a do kr\u00e1sn\u00fdch o\u010d\u00ed mu vstoupily slzy p\u0159esn\u011b ve chv\u00edli, kdy se za oknem skrze mraky dok\u00e1zal probojovat jeden jedin\u00fd slabou\u010dk\u00fd slune\u010dn\u00ed paprsek, kter\u00fd na okam\u017eik proz\u00e1\u0159il nemocni\u010dn\u00ed pokoj t\u011bsn\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e ho op\u011bt zakryl mrak.<\/div>\n
Bill zmaten\u011b zat\u0159epal hlavou a nakr\u010dil obo\u010d\u00ed. Nepozn\u00e1val m\u00edstnost, ve kter\u00e9 byl, a\u010dkoliv po n\u00ed za\u010dal nejist\u011b t\u011bkat pohledem\u2026 ale v tu chv\u00edli cvakly dve\u0159e.<\/div>\n
„Ne!“ vyjekl d\u0159\u00edv, ne\u017e se sta\u010dil ujistit, \u017ee u\u017e nen\u00ed v moci \u0161\u00edlen\u00e9ho psychopata. Je to on, jde si pro n\u011bj\u2026 Strachy se p\u0159itiskl je\u0161t\u011b v\u00edc k matraci, na n\u00ed\u017e le\u017eel, a pokusil se tenk\u00e9 prost\u011bradlo, kter\u00e9 ho p\u0159ikr\u00fdvalo, nat\u00e1hnout p\u0159es hlavu, jakmile se mu to ale povedlo, uv\u011bdomil si, \u017ee mu \u010douhaj\u00ed na druh\u00e9m konci kotn\u00edky, tak nohy skr\u010dil, na\u010de\u017e ani nep\u00edpl, jen jeho t\u011blem za\u010dal cloumat t\u0159as. Nebyla to pravda. A on u\u017e tomu tak v\u011b\u0159il! Ve sv\u00e9 zmatenosti si neuv\u011bdomil, \u017ee obrys postavy, kterou p\u0159es prost\u011bradlo vid\u011bl, se k n\u011bmu natahovat, pat\u0159\u00ed sest\u0159e, kter\u00e1 p\u0159i\u0161la zkontrolovat jeho stav. On v tom obrysu vid\u011bl sv\u00e9ho mu\u010ditele, a to mu vehnalo slzy do o\u010d\u00ed. Nem\u00e1 \u0161anci se odsud dostat. Sv\u00e9 dvoj\u010de uvid\u00ed jenom ve snech, pokud se mu o n\u011bm je\u0161t\u011b n\u011bkdy bude zd\u00e1t. Na\u017eivo ho neuvid\u00ed u\u017e nikdy, proto\u017ee v t\u00e9hle kobce bez oken um\u0159e\u2026<\/p>\n<\/div>\n
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa Ahoj\u00edk, moc se omlouv\u00e1m za zpo\u017ed\u011bn\u00ed, ale jaksi m\u011b opustila tv\u016fr\u010d\u00ed m\u00faza, kter\u00e1 se r\u00e1\u010dila vr\u00e1tit a\u017e te\u010f\u2026 Ale nemus\u00edte se b\u00e1t, i kdyby d\u00edly m\u011bly mezi sebou del\u0161\u00ed rozestupy, tak pov\u00eddka bude dokon\u010dena, neskon\u010d\u00ed v muzeu \ud83d\ude42 Chmurn\u00fd d\u00e9\u0161\u0165,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[266],"tags":[],"class_list":["post-12923","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-prosim-ne"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12923","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12923"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12923\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12923"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12923"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12923"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}