{"id":12929,"date":"2009-12-03T18:30:00","date_gmt":"2009-12-03T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12898"},"modified":"2009-12-03T18:30:00","modified_gmt":"2009-12-03T17:30:00","slug":"advent-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/12\/03\/advent-2\/","title":{"rendered":"Advent 2."},"content":{"rendered":"
autor: Lorett & Saj\u00fc<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
D\u00e1rek pro babi\u010dku?<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no, babi\u010dko!“ postav\u00edm se za ni a pol\u00edb\u00edm ji na tv\u00e1\u0159, jako to d\u011bl\u00e1m od mali\u010dka, vezmu si ze stolu sladkou buchtu s k\u00e1vou a dojdu do ob\u00fdv\u00e1ku. P\u0159ep\u00edn\u00e1m jeden program za druh\u00fdm, v\u0161ude d\u00e1vaj\u00ed to sam\u00fd a nic, co by m\u011b zaj\u00edmalo.
„Tome? Dneska p\u016fjdu na h\u0159bitov, zap\u00e1lit d\u011bde\u010dkovi a rodi\u010d\u016fm sv\u00ed\u010dky. P\u016fjde\u0161 se mnou, nebo p\u016fjde\u0161 n\u011bkam s klukama?“ ot\u0159e si prsty do sv\u00e9 modr\u00e9 z\u00e1st\u011bry a usm\u011bje se na m\u011b. Pokr\u010d\u00edm ledabyle rameny. Nem\u00e1m r\u00e1d n\u00e1v\u0161t\u011bvu h\u0159bitov\u016f, a u\u017e v\u016fbec ne v p\u0159edsv\u00e1te\u010dn\u00edch chvilk\u00e1ch, kdy se mi sv\u00edr\u00e1 hrudn\u00edk \u00fazkost\u00ed a steskem po milovan\u00fdch osob\u00e1ch. I kdy\u017e jsem odmali\u010dka vyr\u016fstal s babi\u010dkou a d\u011bde\u010dkem, po\u0159\u00e1d m\u00e1m v srdci i rodi\u010de. Polknu sousto bor\u016fvkov\u00e9ho kol\u00e1\u010de a napiju se z hrnku k\u00e1vy.
„P\u016fjdu s klukama, jestli ti to nevad\u00ed,“ usm\u011bju se a mrknu na ni. Spiklenecky na m\u011b mrkne okem, zahroz\u00ed na m\u011b prstem a odejde zase do kuchyn\u011b, kde p\u0159ipravuje ob\u011bd. V\u017edycky se ke mn\u011b chov\u00e1 jako k mal\u00e9mu klukovi, ale j\u00e1 j\u00ed to jednodu\u0161e vyt\u00fdkat nem\u016f\u017eu a nechci. Znovu se zad\u00edv\u00e1m na televizi, ne\u017e pohledem sklouznu k panence s blankytn\u011b modr\u00fdma o\u010dima v \u0161atech stejn\u00e9 barvy. Ti\u0161e si povzdychnu a p\u0159evr\u00e1t\u00edm se zavrt\u011bn\u00edm hlavy o\u010di.<\/p>\n<\/div>\n
„Joo, jdeme tam!“ sm\u011bje se Andreas a v\u0161echny n\u00e1s t\u00e1hne k nejstar\u0161\u00edmu hra\u010dk\u00e1\u0159stv\u00ed ve m\u011bst\u011b. Byl jsem tam v\u017edycky jako mal\u00fd, odtamtud m\u00e1m i Brumlu. P\u0159et\u00e1hnu si kapuci p\u0159es hlavu a za\u010dnu se sm\u00e1t, spole\u010dn\u011b s Georgem a Gustavem.
„P\u0159eci nechce\u0161 j\u00edt do hra\u010dk\u00e1\u0159stv\u00ed?“ zasm\u011bje se Gustav, odhod\u00ed nedopalek od cigarety a za\u0161l\u00e1pne ho patou do hrub\u00e9 vrstvy sn\u011bhu. Odplivne si, tak jak je jeho zvykem po kou\u0159en\u00ed, a vraz\u00ed jako prvn\u00ed do dve\u0159\u00ed hra\u010dk\u00e1\u0159stv\u00ed a my za n\u00edm. Ozve se \u0159in\u010den\u00ed zvonk\u016f a star\u0161\u00ed d\u011bda se na n\u00e1s mile usm\u011bje. V\u0161ichni nastejno zdvihneme ruce k pozdravu a rozejdeme se k reg\u00e1l\u016fm. Georg se okam\u017eit\u011b zastav\u00ed u d\u011btsk\u00e9ho auta a za\u010dne se do n\u011bj soukat. P\u0159evr\u00e1t\u00edm o\u010di v sloup a sleduju Andrease, kter\u00fd si nasazuje Santovy fousy. Za\u010dnu se sm\u00e1t, posad\u00edm se na malou motorku a ‚nastartuju‘. Je v\u0161ude ku\u017eelkami ud\u011blan\u00e1 trasa, aby si d\u011bti mohly zkusit zajezdit. Gustav si okam\u017eit\u011b vybere dal\u0161\u00ed mini motorku, nastartuje vedle moj\u00ed a oba na sebe st\u0159el\u00edme sout\u011b\u017eiv\u00fd pohledy. Zak\u0159en\u00edm se na n\u011bj, kdy\u017e se jako prvn\u00ed rozjedu a za\u010dnu kli\u010dkovat mezi barevn\u00fdmi ku\u017eely. Zabrzd\u00edm v C\u00cdLI a spokojen\u011b od Andrease p\u0159evezmu mal\u00e9ho ply\u0161ov\u00e9ho slona! Gustav na\u0161tvan\u011b sleze z motorky a rozeb\u011bhne se uli\u010dkou d\u00e1l. V\u0161ude po kr\u00e1mu zn\u00ed v\u00e1no\u010dn\u00ed muzika a v\u0161echno je tu v\u00e1no\u010dn\u00ed. V\u0161ude jsou sn\u011bhov\u00e9 vlo\u010dky, sn\u011bhul\u00e1ci, d\u00e1rky, v\u00e1no\u010dn\u00ed strome\u010dky\u2026 odlo\u017e\u00edm slona do reg\u00e1lu mezi ostatn\u00ed slon\u00edky a p\u0159ejedu si dlan\u011bmi po mokr\u00fdch kalhot\u00e1ch, od sn\u011bhu.<\/div>\n
\n
„Hey, kluci!“ k\u0159iknu, kdy\u017e mi dojde, \u017ee nikde nejsou, a projdu do druh\u00fd uli\u010dky, kde na m\u011b vyval\u00ed mali\u010dk\u00e1 hol\u010di\u010dka s cop\u00e1nkama o\u010di a rychle zaleze do dome\u010dku, z jeho\u017e ok\u00fdnka kouk\u00e1 dal\u0161\u00ed mal\u00e1 copat\u00e1 holka. Str\u010d\u00edm si dlan\u011b do kapes a projdu do dal\u0161\u00ed uli\u010dky. V\u0161ude jsou porcel\u00e1nov\u00e9 panenky, oble\u010den\u00e9 do r\u016fzn\u00fdch \u0161at\u016f. Ka\u017ed\u00e1 mi p\u0159ijde v obli\u010deji naprosto stejn\u00e1. Co to je za pr\u00e1ci, zm\u011bnit jim jen vlasy a oble\u010den\u00ed? Proto\u010d\u00edm zase o\u010di a po n\u011bkolika se pod\u00edv\u00e1m. Byl by to \u00fa\u017easn\u00fd d\u00e1rek pro babi\u010dku. Dojdu a\u017e na konec reg\u00e1lu, vedle kter\u00e9ho je obrovsk\u00e9 okno a pohled mi padne na panenku v b\u00edl\u00e9 ko\u0161ili s \u010dern\u00fdmi kalhotami. Jej\u00ed vlasy jsou u\u010desan\u00e9 do obli\u010deje a o\u010di m\u00e1 zvl\u00e1\u0161tn\u011b or\u00e1movan\u00e9 \u010dernou barvou, ne jako ostatn\u00ed panenky. Ona je\u2026 jin\u00e1? Je tak\u2026 n\u00e1dhern\u00e1! Jej\u00ed tv\u00e1\u0159 je naprosto jin\u00e1 ne\u017e ostatn\u00edch panenek. M\u00e1 vyr\u00fdsovan\u00e9 l\u00edcn\u00ed kosti, kter\u00e9 maj\u00ed lehk\u00fd n\u00e1dech \u010derven\u011b, nebo se mi to jen zd\u00e1? Prudce zamrk\u00e1m o\u010dima a ti\u0161e vydechnu p\u0159i pohledu na tu porcel\u00e1novou panu. Po\u010dkat\u2026 to nem\u016f\u017ee b\u00fdt panenka, nem\u00e1 p\u0159eci \u0161aty. \u017de by to byl „kluk“? Takovou panenku<\/em> babi\u010dka rozhodn\u011b ve svoj\u00ed sb\u00edrce nem\u00e1. P\u0159ejedu si jazykem po popraskan\u00fdch rtech a vzt\u00e1hnu k n\u00ed opatrn\u011b ruku, abych se j\u00ed dotknul.<\/div>\n
„TOME!“ ozve se t\u00e9m\u011b\u0159 p\u0159es cel\u00e9 hra\u010dk\u00e1\u0159stv\u00ed Andreas\u016fv chraplav\u00fd, hlubok\u00fd hlas a j\u00e1 polekan\u011b nadsko\u010d\u00edm. Jako bych se probral z n\u011bjak\u00e9ho transu. Rychle se rozeb\u011bhnu pry\u010d od t\u00e9 panenky a zastav\u00edm se a\u017e u Andrease, kter\u00fd sed\u00ed na mal\u00e9 \u017eidli\u010dce spole\u010dn\u011b s klukama, a stav\u011bj\u00ed lego.<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
P\u0159ekvapen\u011b<\/em> se d\u00edv\u00e1m na toho \u010dlov\u011bka, stoj\u00edc\u00edho p\u0159ede mnou. Zvl\u00e1\u0161tn\u011b se na m\u011b d\u00edv\u00e1, a\u017e to ve mn\u011b ho\u0159\u00ed. C\u00edt\u00edm se tak zvl\u00e1\u0161tn\u011b. Zvl\u00e1\u0161tn\u011b se mi chv\u011bj\u00ed kolena pod t\u011bmi \u010dern\u00fdmi kalhotami, kter\u00e9 m\u011b obep\u00ednaj\u00ed a j\u00e1 m\u00e1m chu\u0165 se sv\u00e9zt pod\u00e9l t\u00e9 kovov\u00e9 podstavy dol\u016f a vykulit na n\u011bj o\u010di. M\u00e1m chu\u0165 se usm\u00e1t. D\u00edv\u00e1 se na m\u011b tak pronikav\u011b. Vn\u00edm\u00e1m to dob\u0159e, nebo mi opravdu hled\u00ed do o\u010d\u00ed? Pod ruk\u00e1vem, kter\u00fd m\u00e1m sta\u017een\u00fd i p\u0159es dla\u0148, stisknu lehce prsty k sob\u011b. Zamrk\u00e1 sv\u00fdmi v\u00ed\u010dky, vypad\u00e1 to jako ty mot\u00fdl\u00ed k\u0159\u00eddla, kdy\u017e je na ja\u0159e pozoruji, jak poletuj\u00ed kolem v\u00fdlohy. Ten \u010dlov\u011bk<\/em> je n\u00e1dhern\u00fd. M\u00e1 n\u00e1dhern\u00fd pohled a-a cel\u00fd je tak kr\u00e1sn\u00fd, \u017ee bych se mu nejrad\u011bji nab\u00eddl, aby m\u011b vykoupil tady odsud. Ale jist\u011b, \u017ee za chvilku si v\u0161imne i jin\u00fdch panenek, ne\u017e jen m\u011b a vybere si jinou. Hez\u010d\u00ed. S nad\u00fdchan\u00fdmi \u0161aty a kr\u00e1sn\u00fdm klobou\u010dkem, kter\u00fdch je tu spousty. Mo\u017en\u00e1 si vybere zrovna tu, kter\u00e1 je naproti mn\u011b a je celkem opu\u0161t\u011bn\u00e1. Zaj\u00edmalo by m\u011b, jestli Chico taky vid\u00ed toho n\u00e1dhern\u00e9ho \u010dlov\u011bka,<\/em> kter\u00fd na m\u011b hled\u00ed. Pomalu ke mn\u011b natahuje ruce a j\u00e1 se d\u00e1l p\u0159em\u00e1h\u00e1m, abych se neza\u010dal sm\u00e1t \u0161t\u011bst\u00edm, \u017ee si m\u011b snad chce vz\u00edt. Nebo se mnou chce jen hodit o zem, proto\u017ee se mu nel\u00edb\u00edm? Ale ne, nevypad\u00e1 na to, \u017ee by byl zl\u00fd. Opravdu si m\u011b chce koupit?<\/p>\n<\/div>\n
„TOME!“ ozve se hlasit\u011b a on st\u00e1hne ruku zp\u011bt ke sv\u00e9mu t\u011blu. Ani se na m\u011b nepod\u00edv\u00e1 a ut\u00edk\u00e1 pry\u010d, pry\u010d z uli\u010dky. Zklaman\u011b p\u0159iv\u0159u v\u00ed\u010dka, alespo\u0148 na chvilku, ne\u017e tudy projde dal\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk, aby si vybral n\u011bjakou panenku. Pro\u010d se m\u011b alespo\u0148 nedotkl? P\u0159\u00e1l bych si, aby se m\u011b dotkl. Alespo\u0148 by se m\u011b dotkl n\u011bkdo tak n\u00e1dhern\u00fd jako je\u0161t\u011b nikdo, a j\u00e1 bych si mo\u017en\u00e1 nep\u0159ipadal tak nep\u011bkn\u00fd? Oto\u010d\u00edm pohled ke konci uli\u010dky, jestli se nevr\u00e1t\u00ed, ale nevid\u00edm ho.<\/div>\n
M\u016fj pohled se v moment\u011b zmlhav\u00ed a j\u00e1 p\u0159estanu vid\u011bt podrobnosti okolo sebe. Cel\u00fd sv\u011bt se zm\u011bn\u00ed v jednu velkou \u010dmouhu. Jednu v\u00fdhodu to v\u0161ak m\u00e1, alespo\u0148 nemus\u00edm s kamennou tv\u00e1\u0159\u00ed \u010delit posm\u011b\u0161n\u00fdm v\u00fdraz\u016fm ostatn\u00edch panenek. Drobn\u011b pootev\u0159u rty, kdybych mohl d\u00fdchat, trhav\u011b tak popadnu hrstku vzduchu do sv\u00fdch plic.<\/p>\n<\/div>\n
Kdykoliv se na m\u011b nikdo z kolemjdouc\u00edch lid\u00ed ned\u00edv\u00e1, mohu se alespo\u0148 trochu uvolnit a zamrkat dlouh\u00fdma \u0159asama, abych zahnal tu p\u0159\u00ed\u0161ernou mlhavost v m\u00fdch o\u010d\u00edch. Uli\u010dka se vylidn\u00ed. Mysl\u00edm, \u017ee se v\u0161ichni zde p\u0159\u00edtomn\u00ed odebrali do jin\u00e9ho odd\u011blen\u00ed. Hlasit\u011b si oddechnu a nen\u00e1padn\u011b vyjdu z podstavy. Pot\u0159ebuji si rozchodit nohy, jsou cel\u00e9 strnul\u00e9 a ty z\u00e1da\u2026 Je\u0161t\u011b nen\u00ed ani p\u011bt hodin a m\u011b u\u017e tak \u0161\u00edlen\u011b bol\u00ed z\u00e1da!! Pohledem \u0161lehnu n\u011bkam pod sebe. M\u00e9 o\u010di t\u011bkaj\u00ed po vyhrazen\u00e9m m\u00edstu a hledaj\u00ed mal\u00e9ho kr\u00e1l\u00ed\u010dka. M\u00e1m jej moc r\u00e1d. I kdy\u017e na prvn\u00ed pohled vypad\u00e1 mal\u00fd, opak je pravdou. Ve skute\u010dnosti je hodn\u011b velk\u00fd – mysl\u00edm t\u00edm du\u0161evn\u011b. V\u017edycky m\u011b rozesmutn\u00ed, kdy\u017e si vzpomenu na to, jak n\u00e1s berou lid\u00e9. Jsme pro n\u011b jen v\u011bci, d\u00e1rky a haramp\u00e1d\u00ed. Nikdy nedok\u00e1\u017eou pochopit, \u017ee ka\u017ed\u00fd z n\u00e1s m\u00e1 svoj\u00ed vlastn\u00ed du\u0161i, v n\u00ed\u017e tou\u017eebn\u011b \u017eije. P\u0159edstavuje si ve sv\u00e9 mysli sv\u00e9 sny, kter\u00e9 se odehr\u00e1vaj\u00ed v jeho hlav\u011b, a prom\u00edt\u00e1 si je neust\u00e1le dokola jako film. \u010cek\u00e1 na to, a\u017e si jej n\u011bkdo kone\u010dn\u011b odnese dom\u016f, a on tak dostane cel\u00e9 srdce.<\/div>\n
Kdybych tak m\u011bl n\u011bkoho, komu bych to mohl \u0159\u00edct. Kdybych tak n\u011bkomu pat\u0159il…<\/p>\n<\/div>\n
„Chico?“ \u0161eptnu potichu. Nemohu jej naj\u00edt\u2026 Reflexivn\u011b oto\u010d\u00edm hlavu po bl\u00ed\u017e\u00edc\u00edm se zvuku. Zalezu si na podstavu a zap\u0159u se o kovovou ty\u010dku, kter\u00e1 mi dopom\u00e1h\u00e1 k tomu, abych to tady cel\u00fd den vydr\u017eel, abych se nesk\u00e1cel k zemi. Narovn\u00e1m hlavu tak, aby byla brada v rovin\u011b, ale m\u016fj pohled sm\u011b\u0159uje jinam. D\u00edv\u00e1m se sm\u011brem tam, kam ode\u0161el ten n\u00e1dhern\u00fd \u010dlov\u011bk. Jeho tv\u00e1\u0159 bych mohl popisovat donekone\u010dna. Sta\u010dil mi matn\u00fd pohled na to, abych si jej a\u017e do konce sv\u00e9 etapy zapamatoval. Jeho mandlov\u00e9 o\u010di a zvl\u00e1\u0161tn\u011b spleten\u00e9 vlasy, nar\u016f\u017eov\u011bl\u00e9 pln\u00e9 rty a tamta kuli\u010dka v nich, \u010di co to tam bylo, a dlouh\u00e9 hust\u00e9 \u0159asy\u2026 P\u0159iv\u0159u o\u010di. Jeho pohled byl tak zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. Mo\u017en\u00e1 bych dok\u00e1zal i \u0159\u00edct, \u017ee mnou byl zaujat\u00fd. Zaujal jsem jej? Byl jsem pro n\u011bj zvl\u00e1\u0161tn\u00ed a t\u0159eba i kr\u00e1sn\u00fd? Nebo se d\u00edval jen na experiment\u00e1ln\u00ed mistrovo d\u00edlo? V\u00edm, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00e1 m\u00e1 kopie na sv\u011bt\u011b neexistuje, nebo\u0165 j\u00e1 jsem byl sp\u00ed\u0161e pouh\u00fd rozmar a experiment. Nejsp\u00ed\u0161 se nad t\u00edm podivil, nebo\u0165 ur\u010dit\u011b nikdy tak o\u0161klivou panenku nevid\u011bl\u2026<\/p>\n<\/div>\n
I kdy\u017e jsem jedin\u00fd chlapec, mus\u00edm se \u0159adit k panenk\u00e1m. Nikdy se nezbav\u00edm toho proklet\u00ed b\u00fdt jen porcel\u00e1n. K\u00e9\u017e by si m\u011b n\u011bkdo koupil, pomysl\u00edm si op\u011bt. Moje nejv\u011bt\u0161\u00ed p\u0159\u00e1n\u00ed je za\u017e\u00edt opravdov\u00fd \u017eivot, tak jako v\u0161ichni lid\u00e9. R\u00e1d bych v\u011bd\u011bl, co maj\u00ed na t\u00e9 \u010dokol\u00e1d\u011b, jak stud\u00ed sn\u00edh a jak von\u00ed jehli\u010d\u00ed. Jen\u017ee to se mi nejsp\u00ed\u0161 nikdy nepoda\u0159\u00ed. Nejsem toho hoden, nav\u00edc jsem pouho pouh\u00e1 oby\u010dejn\u00e1 hra\u010dka. Jako d\u00e1rek k V\u00e1noc\u016fm si m\u011b nikdo nekoup\u00ed\u2026 Po\u0159\u00e1d douf\u00e1m, ale nikoho nezaj\u00edm\u00e1m. Nikdo si m\u011b nev\u0161imne, a kdy\u017e ano, tak kdy\u017e si m\u011b ohmat\u00e1, odejde pry\u010d s od\u016fvodn\u011bn\u00edm, \u017ee nejsem prav\u00e1 klasika, kter\u00e9 je tady okolo m\u011b plno, tud\u00ed\u017e si vezmou jednu z m\u00fdch rivalek. Jen on\u2026 ten n\u00e1dhern\u00fd \u010dlov\u011bk. Polovina srdce se mi op\u011bt rozbu\u0161\u00ed jako o z\u00e1vod. Jen on jedin\u00fd se na m\u011b ned\u00edval s posm\u011bchem, on si m\u011b s\u00e1m od sebe v\u0161imnul! Vybav\u00edm si ty jeho p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9 zlatav\u011b hn\u011bd\u00e9 o\u010di\u2026 Byl tak n\u00e1dhern\u00fd, le\u010d vzpom\u00ednky na n\u011bj mi nesta\u010d\u00ed. Nemohou mi sta\u010dit, proto\u017ee u\u017e jej z\u0159ejm\u011b nikdy neuvid\u00edm, nanejv\u00fd\u0161 jeho z\u00e1da, kdy\u017e odejde z obchodu. Poc\u00edt\u00edm vlnu zdrcuj\u00edc\u00ed touhy, alespo\u0148 je\u0161t\u011b jednou jej spat\u0159it. Pros\u00edm, pros\u00edm, a\u0165 projde okolo m\u00e9 strany. P\u0159\u00e1l bych si jej je\u0161t\u011b jednou zahl\u00e9dnout. Proto\u017ee jen pohled na n\u011bj mi dod\u00e1v\u00e1 v\u011bt\u0161\u00ed s\u00edlu d\u00e1le tu b\u00fdt a nerozpadnout se, co\u017e je m\u00e1 nejv\u011bt\u0161\u00ed m\u016fra\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Mal\u00e1 hol\u010di\u010dka se sv\u011btl\u00fdma vl\u00e1skama ukazuje tat\u00ednkovi jednoho roztomil\u00e9ho mal\u00e9ho kr\u00e1l\u00ed\u010dka. Na chvili\u010dku od okna odvr\u00e1t\u00edm zrak a zaost\u0159\u00edm jej. Roz\u0161\u00ed\u0159\u00ed se mi zorni\u010dky, kdy\u017e pochop\u00edm, \u017ee t\u00e9 mal\u00e9 hol\u010di\u010dce se nejv\u00edc l\u00edb\u00ed pr\u00e1v\u011b Chico. Op\u011bt c\u00edt\u00edm tu mlhu v m\u00fdch o\u010d\u00edch. Jestli m\u011b i Chico opust\u00ed, nem\u00e1m potuchy o tom, co budu d\u011blat.<\/p>\n<\/div>\n
Nevn\u00edm\u00e1m sv\u011bt, pouze se soust\u0159ed\u00edm na ur\u010ditou \u0161l\u00e1potu v mal\u00e9 hrom\u00e1dce sn\u011bhu. Neuv\u011bdomuji si, \u017ee na m\u011b sah\u00e1 n\u011bjak\u00e1 nestydat\u00e1 ruka. \u017de m\u011b cel\u00e9ho osah\u00e1v\u00e1 a hraje si semnou. Kr\u010d\u00ed mi a rovn\u00e1 ruce, pokud mo\u017eno pohybuje s nohama, ot\u00e1\u010d\u00ed hlavu sem a tam, zav\u00edr\u00e1 a otev\u00edr\u00e1 mi o\u010di a prsty p\u0159ej\u00ed\u017ed\u00ed po m\u00fdch \u0159as\u00e1ch a ledov\u00e9 tv\u00e1\u0159i. Nesn\u00e1\u0161\u00edm to, p\u0159ipad\u00e1m si po takov\u00e9hle kontrole v\u017edycky tak vyu\u017eit\u00fd!! Je to jako kdyby m\u011b zn\u00e1silnili. Toti\u017e, abych si to op\u011bt s\u00e1m pro sebe vysv\u011btlil a z\u00e1rove\u0148 i kr\u00e1til \u010das.<\/p>\n<\/div>\n
Oto\u010d\u00ed mi hlavu k uli\u010dce, kam zmizel ten kr\u00e1sn\u00fd kluk. Volali na n\u011bj Tome\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Op\u011bt mi t\u011blo tak hnusn\u011b, znechucen\u011b a bolestiv\u011b pod doteky toho prodava\u010de vibruje. Nen\u00ed to star\u00fd d\u011bde\u010dek, kter\u00fd s n\u00e1mi zach\u00e1z\u00ed kr\u00e1sn\u011b, ale jeho sadistick\u00fd syn. P\u0159es moji ko\u0161ili provl\u00edknul tu kovovou ty\u010d, ruce mi dal za sebe a gumi\u010dkou je spoutal, tot\u00e9\u017e ud\u011blal i s m\u00fdma nohama. Dot\u00fdk\u00e1 se m\u011b a j\u00e1 mysl\u00edm na n\u011bj – na toho Toma. Kdyby se m\u011b dot\u00fdkal on, nep\u0159i\u0161lo by mi to odporn\u00e9…<\/p>\n<\/div>\n
Op\u011bt surov\u011b pohybuje s mou hlavou, kterou nato\u010d\u00ed k v\u00fdloze. Aspo\u0148 mohu sledovat vlo\u010dky, jak se samovoln\u011b sn\u00e1\u0161ej\u00ed z nebe a\u017e na zem. Vid\u00edm proch\u00e1zet spoustu sm\u011bj\u00edc\u00edch se lid\u00ed. Vch\u00e1zej\u00ed a vych\u00e1zej\u00ed odtud.<\/p>\n<\/div>\n
Prohrabuje mi vlasy.<\/p>\n<\/div>\n
Zahled\u00edm se na jednoho vysm\u00e1t\u00e9ho, vysok\u00e9ho a \u0161t\u00edhl\u00e9ho blon\u010f\u00e1ka. N\u011bco horliv\u011b pov\u00edd\u00e1 druh\u00e9mu klukovi, kter\u00fd m\u00e1 hn\u011bd\u00e9 mik\u00e1do a usrkne s plechovky piva, n\u00e1sledn\u011b mu j\u00ed vezme kluk s \u010dern\u00fdmi t\u011b\u017ek\u00fdmi br\u00fdlemi, je z nich nejmen\u0161\u00ed, ale \u00fapln\u011b nejbl\u00ed\u017ee k v\u00fdloze jde kluk s podivn\u011b zapleten\u00fdmi vlasy a zlatav\u011b hn\u011bd\u00fdma o\u010dima. Srdce se mi zastav\u00ed a p\u0159iv\u00e1zan\u00e9 ruce rozechv\u011bj\u00ed\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Hej, ale kluci jako, nem\u011bli bychom j\u00edt u\u017e n\u011bkam jinam? P\u0159ek\u00e1\u017e\u00edme tu mal\u00fdm d\u011btem,“ pod\u00e1m polopatick\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed t\u0159em hab\u00e1n\u016fm u lega. Douf\u00e1m, \u017ee se n\u011bkdo chytne, jinak tu podle jejich nad\u0161en\u00ed z\u016fstaneme a\u017e do V\u00e1noc, a to j\u00e1 rozhodn\u011b tenhle \u010das hodl\u00e1m vyu\u017e\u00edt jinak!!!<\/div>\n
„Jo,“ chytne se m\u011b p\u0159ekvapiv\u011b Georg. „M\u011bli bychom zaj\u00edt u\u017e kone\u010dn\u011b do toho jednoho clubu, prej tam jsou fakt ro\u0161t\u011bnky, kter\u00fd by st\u00e1ly za h\u0159\u00edch,“ spiklenecky mrkne. „Klidn\u011b bych si po\u0159\u00e1dn\u011b za\u0161- – -\u2026“<\/div>\n
„Nenaru\u0161uj tady mravn\u00ed v\u00fdhovu, joo?!“ Vyt\u00e1hne Andy sv\u00e9 prav\u00e9 obo\u010d\u00ed a hystericky se rozesm\u011bje, kdy\u017e sleduje Georg\u016fv nech\u00e1pav\u00fd v\u00fdraz. Gustav jako obvykle ml\u010d\u00ed, jen se p\u0159iblble usm\u00edv\u00e1.<\/div>\n
„Zvedejte se, vy holoto,“ \u017eenu je ven. Samy by se odtud jist\u011b dostali a\u017e po zav\u00edrac\u00ed dob\u011b. „Toto je pak\u00e1\u017e,“ krout\u00edm nad nimi se sm\u00edchem hlavou.<\/div>\n
„Hej, nemluv jako tvoje babi\u010dka, jo?“ zak\u0159en\u00ed se p\u0159ipitom\u011ble Andy, Geo mu to odsouhlas\u00ed a n\u00e1sledn\u011b si upije piva.<\/div>\n
„HEY, n\u011bco proti?! Nem\u00e1m snad pravdu?“ op\u00e1\u010d\u00edm se sebev\u011bdom\u00edm a d\u00e1l si jich rad\u011bji nev\u0161\u00edm\u00e1m. Zahled\u00edm se do bohat\u00fdch v\u00fdloh hra\u010dk\u00e1\u0159stv\u00ed. V\u011bc, kter\u00e1 upout\u00e1 mou pozornost, je ON<\/em>. M\u00e1m snad vidiny? Tamten man\u00edk hra\u010dku<\/em> nejsp\u00ed\u0161 opravuje, nebo co j\u00e1 v\u00edm, hlavu panence nakr\u010dil \u00fapln\u011b na doraz sm\u011brem ven do ulice. M\u00e1 p\u0159iv\u0159en\u00e9 o\u010di a tak sklen\u011bn\u00fd a smutn\u00fd v\u00fdraz v nich. Vyraz\u00ed mi to dech, proto rad\u011bji odvr\u00e1t\u00edm sv\u016fj pohled n\u011bkam mimo.<\/div>\n
„Pro\u010d d\u011blaj ty hra\u010dky s viz\u00e1\u017e\u00ed prodan\u00fdch nev\u011bst?“ zept\u00e1m se st\u00e1le je\u0161t\u011b v \u0161oku kluk\u016f, kte\u0159\u00ed na m\u011b udiven\u011b a nech\u00e1pav\u011b koulej\u00ed o\u010di.<\/div>\n
„Pro\u010d co?“ vzpamatuje se jako prvn\u00ed Gustav.<\/div>\n
Zavrt\u00edm hlavou a m\u00e1vnu nad t\u00edm rukou. „Nechte to b\u00fdt\u2026 jen jsem se zamyslel. Kam teda jdem?“ sto\u010d\u00edm debatu na jinou vlnu. V\u00edm, \u017ee by se mi ty paka posm\u00edvali, kdybych jim \u0159ekl, jak moc m\u011b zaujala jedna panenka.<\/div>\n
<\/div>\n
V\u0161ichni se rozejdeme k mal\u00e9mu, zasn\u011b\u017een\u00e9mu parku uprost\u0159ed m\u011bsta. Je to tu n\u00e1dhern\u00fd. Kousek odsud je obrovsk\u00fd kopec, kam jsem s d\u011bdou v\u017edycky chodil s\u00e1\u0148kovat. Kdykoli tudy nebo okolo kopce jdu, vr\u00e1t\u00ed se mi do hlavy v\u0161echny vzpom\u00ednky. Od vyvrtnut\u00e9ho kotn\u00edku po moji ch\u0159ipku, d\u00edky zim\u011b, kterou jsem den co den absolvoval venku se s\u00e1\u0148kami. P\u0159ed klukama si dr\u017e\u00edm svoji image, kdy ned\u00e1v\u00e1m zn\u00e1t najevo svoje pocity. Tv\u00e1\u0159\u00edm se p\u0159ed nimi, jako bych byl ten nejv\u011bt\u0161\u00ed machr pod sluncem, a p\u0159itom to tak nen\u00ed. Andreas vyt\u00e1hne ze svoj\u00ed ta\u0161ky p\u0159es rameno dal\u0161\u00ed plechovky piva, ka\u017ed\u00fd si od n\u011bj jednu plechovku vezmeme a j\u00e1 si j\u00ed zkoumav\u011b za\u010dnu prohl\u00ed\u017eet. Pro\u010d by m\u011b zaj\u00edmalo, jak\u00e1 je ta panenka<\/em> na dotek? Po\u0159\u00e1d na N\u011aJ<\/em> mus\u00edm myslet. Byl tak jin\u00fd ne\u017e ty ostatn\u00ed namy\u0161len\u00fd panenky. Byl tak, kouzeln\u00fd? Mus\u00edm se tam je\u0161t\u011b vr\u00e1tit, snad z\u00edtra, abych si HO<\/em> mohl znovu prohl\u00e9dnout. Pro\u010d neust\u00e1le mysl\u00edm na to, \u017ee m\u011bl na\u010dervenal\u00e9 tv\u00e1\u0159e, kdy\u017e jsem se na n\u011bj up\u0159en\u011b d\u00edval? Zat\u0159epu hlavou a pohled vrhnu na Gustava, kter\u00fd d\u011bl\u00e1 dal\u0161\u00ed kouli ze sn\u011bhu a sna\u017e\u00ed se j\u00ed trefit m\u011b.<\/div>\n
„Ty hajzle!“ polo\u017e\u00edm plechovku do sn\u011bhu, po\u0159\u00e1dn\u011b j\u00ed zavrt\u00edm, tak\u017ee se pod k\u0159upav\u00fdm n\u00e1dechem propadne o n\u011bco hloub\u011bji a rozeb\u011bhnu se za t\u00edm mal\u00fdm \u010dernovlas\u00fdm hajzlem, kter\u00fd do m\u011b strefil b\u011bhem m\u00e9ho p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed n\u011bkolik tvrd\u00fdch sn\u011bhov\u00fdch koul\u00ed. Poval\u00edm ho do sn\u011bhu a za\u010dnu na n\u011bj h\u00e1zet sn\u00edh, a\u017e za mikiny a bundu. Hystericky se v\u0161ichni sm\u011bjeme a j\u00e1 kone\u010dn\u011b dostanu z hlavy tu panenku\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Kone\u010dn\u011b zhasnou posledn\u00ed sv\u011btla a ozve se kr\u00e1mkem tich\u00fd zvuk cvak\u00e1n\u00ed z\u00e1mku. Smutn\u011b se posad\u00edm zp\u00e1tky na kraj poli\u010dky a nohy sv\u011bs\u00edm dol\u016f. Sklop\u00edm hlavu k podlaze, na kter\u00e9 st\u00e1l je\u0161t\u011b ned\u00e1vno ten \u010dlov\u011bk.<\/em> Pro\u010d po\u0159\u00e1d mus\u00edm myslet na to, jak\u00fdm stylem m\u011b pozoroval? Jak se na m\u011b d\u00edval? Tolik bych si p\u0159\u00e1l neb\u00fdt s\u00e1m. P\u0159ipad\u00e1m si jako uv\u011bzn\u011bn\u00fd \u010dlov\u011bk v porcel\u00e1nu. Chci b\u00fdt jako oni, tam venku. Pooto\u010d\u00edm hlavu k velk\u00e9mu oknu a sleduju dal\u0161\u00ed drobn\u00e9 sn\u011bhov\u00e9 vlo\u010dky, sl\u00e9taj\u00edc\u00ed se k zemi. Ani Chico tu u\u017e se mnou nen\u00ed. Nen\u00ed tady nikdo, s k\u00fdm bych si mohl popov\u00eddat. Kdo by m\u011b ut\u011b\u0161il a sna\u017eil se m\u011b rozveselit. Chico ode\u0161el a j\u00e1 v\u00edm, \u017ee ho nikdy neuvid\u00edm. Byl to jedin\u00fd m\u016fj p\u0159\u00edtel. Opravdov\u00fd. Byl tu se mnou takovou dobu a najednou tu nen\u00ed? Chci, aby si m\u011b n\u011bkdo koupil. Chci, aby m\u011b n\u011bkdo odsud vysvobodil a staral se o m\u011b tak p\u011bkn\u011b. Smutn\u011b si obejmu kolena, kter\u00e1 si p\u0159itisknu k hrudn\u00edku a op\u0159u si o n\u011b tv\u00e1\u0159e. Pro\u010d nem\u016f\u017eu m\u00edt takov\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed jako v\u0161echny ostatn\u00ed hra\u010dky? Vsad\u00edm se, \u017ee do V\u00e1noc budou muset p\u0159iv\u00e9zt nov\u00e9 a nov\u00e9 panenky, proto\u017ee tyhle, kter\u00e9 si tu te\u010f horliv\u011b \u0161t\u011bbetaj\u00ed, budou vyprodan\u00e9\u2026 Cht\u011bl bych, aby si m\u011b koupil ten kr\u00e1sn\u00fd \u010dlov\u011bk.<\/em> Znovu se mi zvl\u00e1\u0161tn\u011b zaml\u017e\u00ed p\u0159ed o\u010dima, tak, jako se tomu dnes stalo u\u017e dvakr\u00e1t, a j\u00e1 n\u011bkolikr\u00e1t zamrk\u00e1m o\u010dima.<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Ahoj, babi\u010dko,“ zav\u0159u domovn\u00ed dve\u0159e a pohledem okam\u017eit\u011b sklouznu na babi\u010dku, sed\u00edc\u00ed ve sv\u00e9m k\u0159esle u televize, \u0161trikuj\u00edc\u00ed n\u011bjak\u00e9 v\u011bci. Sund\u00e1m si promo\u010denou bundu i s mikinou a p\u0159ehod\u00edm to p\u0159es v\u011b\u0161\u00e1k, kdy\u017e boty polo\u017e\u00edm na podlo\u017eku, abych neza\u0161pinil podlahu. Babi\u010dka se na m\u011b zase z\u00e1\u0159iv\u011b usm\u011bje a zvedne ke mn\u011b na pozdrav jehlici. V televizi zase d\u00e1vaj\u00ed n\u011bjak\u00fd V\u00e1no\u010dn\u00ed film. Zavrt\u00edm nad babi\u010dkou hlavou, vyb\u011bhnu rychle schody nahoru, abych se umyl, a znovu seb\u011bhnu dol\u016f. Posad\u00edm se na seda\u010dku, kdy\u017e si p\u0159it\u00e1hnu t\u00e1cek se sladk\u00fdm pe\u010divem k sob\u011b a do t\u00e9 k\u0159upav\u00e9 n\u00e1dhery se zakousnu. „U\u017e zase plete\u0161?“ zavrt\u00edm hlavou, \u0161pi\u010dkou jazyka si olizuj\u00edc drobn\u00e9 drobky ze rt\u016f.<\/div>\n
„Ano, mus\u00edm upl\u00e9st n\u011bco nov\u00e9ho,“ mrkne na m\u011b p\u0159es br\u00fdle, kdy\u017e odt\u00e1hne sv\u016fj pohled od kousku pletenice. „V\u0161iml sis? Taky Ingrid jsem upletla nov\u00fd klobou\u010dek, tamten byl u\u017e moc star\u00fd,“ usm\u011bje se na zrzavou panenku, kter\u00e1 sed\u00ed<\/em> na televizi, a j\u00e1 se mus\u00edm zasm\u00e1t. „Kde jsi byl cel\u00fd den, Tome?“ zept\u00e1 se automaticky tak, jako se pt\u00e1 u\u017e od m\u00fdch dvan\u00e1cti let, kdy jsem za\u010dal chodit ven s kamar\u00e1dy. Ledabyle pokr\u010d\u00edm rameny. Nejrad\u011bji bych j\u00ed o N\u011aM<\/em> \u0159ekl, ale tu mo\u017enost zahod\u00edm rychle za hlavu a hlasit\u011b zaz\u00edv\u00e1m.
„Promi\u0148, babi, jsem hrozn\u011b unaven\u00fd. Byl jsem s klukama venku, zn\u00e1\u0161 n\u00e1s!“ zasm\u011bju se, kdy\u017e odlo\u017e\u00edm t\u00e1c a dojdu k babi\u010dce, lehce ji pol\u00edb\u00edm na tv\u00e1\u0159 a s p\u0159\u00e1n\u00edm kr\u00e1sn\u00fdch sn\u016f se odeberu do sv\u00e9ho pokoje. Zhasnu v\u0161echna sv\u011btla a dojdu ke sk\u0159\u00edni, ze kter\u00e9 vyt\u00e1hnu ply\u0161ov\u00e9ho Brumlu. Posad\u00edm se s n\u00edm na postel a za\u010dnu si ho prot\u00e1\u010det v dlan\u00edch. P\u0159ipad\u00e1m si, jako \u0161\u00edlenec. To\u010d\u00edm s n\u00edm ve sv\u00fdch dlan\u00edch a prohl\u00ed\u017e\u00edm si ho, p\u0159esn\u011b jako v dob\u011b, kdy jsem byl opravdu mal\u00fd a \u017eil jsem ve sv\u00e9m sv\u011bt\u011b fantazie. Ti\u0161e si povzdechnu, kdy\u017e pohled sto\u010d\u00edm k oknu, za kter\u00fdm padaj\u00ed vlo\u010dky sn\u011bhu.<\/p>\n<\/div>\n
*flashback*<\/em><\/div>\n
„Babi?“ jen v py\u017eamu a tlust\u00fdch u\u0161trikovan\u00fdch pono\u017ek\u00e1ch, kter\u00e9 jsem od babi\u010dky dostal k V\u00e1noc\u016fm, dob\u011bhnu do ob\u00fdv\u00e1ku, s Brumlou v ruk\u00e1ch.<\/em><\/div>\n
„Copak, Tomi?“ usm\u011bje se na m\u011b babi\u010dka a odlo\u017e\u00ed hrnek s k\u00e1vou. Vyhoupnu se j\u00ed na kl\u00edn a obejmu j\u00ed jednou rukou kolem krku.
„Existuj\u00ed poh\u00e1dky?“ za\u0161ept\u00e1m a namot\u00e1m si jej\u00ed dlouh\u00e9 vlasy na prst\u00edk, hned pramen v\u0161ak rozpletu a usm\u011bju se na ni. Chci j\u00ed uk\u00e1zat, \u017ee jsem velk\u00fd kluk, kdy\u017e mi chyb\u00ed dva doln\u00ed a dva horn\u00ed zuby. D\u011bde\u010dek se za\u010dne u spor\u00e1ku sm\u00e1t, tak\u017ee se zakuck\u00e1 bramborou, kterou uj\u00eddal z kastr\u016flku, a babi\u010dka se na n\u011bj s p\u0159\u00edsn\u00fdm v\u00fdrazem oto\u010d\u00ed.
„Tomi, ka\u017ed\u00fd na sv\u011bt\u011b v\u00ed, \u017ee poh\u00e1dky existuj\u00ed. N\u011bkdo \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee to nen\u00ed pravda, \u017ee si to jen vym\u00fd\u0161l\u00edme, ale opak je pravdou. Odkud si mysl\u00ed\u0161, \u017ee jsou ply\u0161\u00e1ci?“
„Z hra\u010dk\u00e1\u0159stv\u00ed\u2026“ odpov\u00edm hrd\u011b a babi\u010dka si povzdychne, ale pokra\u010duje ve sv\u00e9m vypr\u00e1v\u011bn\u00ed.
„To sice ano, ale kde mysl\u00ed\u0161, \u017ee prvn\u00ed ply\u0161\u00e1ci vznikli? V poh\u00e1dk\u00e1ch, p\u0159eci,“ ozn\u00e1m\u00ed mi s klidem a j\u00e1 s vykulen\u00fdm v\u00fdrazem p\u0159ikyvuji hlavou. M\u00e1 pravdu. Kdo by jinak vymyslel Brumlu? Pod\u00edv\u00e1m se na n\u011bj. Spokojen\u011b se usm\u00edv\u00e1 a znovu na m\u011b nacvi\u010den\u011b mrkne stylem – ‚J\u00c1 TI TO \u0158\u00cdKAL‘. D\u00e1m babi\u010dce rychle pusu na tv\u00e1\u0159 a rozeb\u011bhnu se z jej\u00edho kl\u00edna zp\u00e1tky do pokoje, vlezu si pod pe\u0159inu a Brumlu si posad\u00edm na pol\u0161t\u00e1\u0159. Za okny poletuj\u00ed sn\u011bhov\u00e9 vlo\u010dky.
„Brumlo? Vypr\u00e1v\u011bj mi pros\u00edm, pros\u00edm poh\u00e1dku\u2026“ zakoul\u00edm na medv\u00eddka o\u010dima a nakr\u010d\u00edm d\u011btsky rty.<\/em><\/div>\n
*konec flashbacku*<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Zaj\u00edmalo by m\u011b, v jak\u00e9 poh\u00e1dce vid\u011bli JEHO.<\/em> Cht\u011bl bych tu poh\u00e1dku potom vid\u011bt. Nen\u00ed na sv\u011bt\u011b kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed panenka, ne\u017e je ON.<\/em> Ani jedna z t\u011bch namy\u0161len\u00fdch panenek, kter\u00e9 m\u00e1 babi\u010dka dole v ob\u00fdv\u00e1ku, nejsou tak p\u011bkn\u00e9, jako je on. P\u0159iv\u0159u v\u00ed\u010dka a Brumlu si p\u0159it\u00e1hnu bl\u00ed\u017e k sob\u011b. Mus\u00edm se zasm\u00e1t. Chov\u00e1m se v\u00e1\u017en\u011b jako p\u0159ed x lety, kdy jsem byl je\u0161t\u011b mal\u00fd d\u00edt\u011b a nosil jsem mikiny a svetry s Disney postavi\u010dkami. Polo\u017e\u00edm Brumlu vedle postele a p\u0159ekul\u00edm se \u010delem ke zdi. Lehce se pousm\u011bju nad t\u00edm, jak d\u011btinsk\u00fd dok\u00e1\u017eu v tolika letech b\u00fdt. Mus\u00edm se tam j\u00edt z\u00edtra pod\u00edvat znovu. Douf\u00e1m, \u017ee si ho je\u0161t\u011b nikdo nekoupil.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Lorett & Saj\u00fc<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
Klikni na anketu, d\u00edky J. :o)<\/strong><\/em><\/p>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Lorett & Saj\u00fc D\u00e1rek pro babi\u010dku? „Dobr\u00e9 r\u00e1no, babi\u010dko!“ postav\u00edm se za ni a pol\u00edb\u00edm ji na tv\u00e1\u0159, jako to d\u011bl\u00e1m od mali\u010dka, vezmu si ze stolu sladkou buchtu s k\u00e1vou a dojdu do ob\u00fdv\u00e1ku. P\u0159ep\u00edn\u00e1m jeden program za druh\u00fdm, v\u0161ude<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[287],"tags":[],"class_list":["post-12929","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-advent"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12929","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12929"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12929\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12929"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12929"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12929"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}