{"id":12945,"date":"2009-12-01T15:00:00","date_gmt":"2009-12-01T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12914"},"modified":"2009-12-01T15:00:00","modified_gmt":"2009-12-01T14:00:00","slug":"hope-35","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/12\/01\/hope-35\/","title":{"rendered":"Hope 35."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
P\u0159e\u0161lo n\u011bkolik dn\u00ed, j\u00e1 si v\u0161ak v\u016fbec neuv\u011bdomoval, \u017ee by \u010das kolem m\u011b plynul\u2026<\/div>\n
Od \u010dlov\u011bka, kter\u00fd kdysi nem\u011bl v\u016fbec nic, a najednou dr\u017eel sv\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed v nejist\u00e9 n\u00e1ru\u010di, byste ani nic jin\u00e9ho o\u010dek\u00e1vat nemohli. P\u0159esn\u011b tak. P\u0159edt\u00edm jsem nem\u011bl nic. Nem\u011bl jsem rodinu, ani skute\u010dn\u00e9 p\u0159\u00e1tel\u00e9, dokonce ani m\u00edsto, kter\u00e9mu bych mohl \u0159\u00edkat domov. A najednou, kr\u016f\u010dek po kr\u016f\u010dku, jsem nach\u00e1zel \u00fapln\u011b v\u0161echno.<\/div>\n
Bill se Simone se mi stali v\u00edce ne\u017e rodinou. Stali se mi \u00fapln\u011b v\u0161\u00edm. Byli m\u00fdmi nejlep\u0161\u00edmi p\u0159\u00e1teli, uk\u00e1zali mi, jak n\u00e1dhern\u00e9 m\u016f\u017ee b\u00fdt m\u00edsto, zvan\u00e9 domov. A Bill? Ten mi uk\u00e1zal \u00fapln\u011b v\u0161echno.<\/div>\n
Byl u m\u011b tehdy, kdy jsem to j\u00e1 s\u00e1m vzd\u00e1val. Bojoval za m\u011b, kdy\u017e jsem j\u00e1 nem\u011bl s\u00edlu bojovat. Chr\u00e1nil m\u011b a miloval, a to bylo to nekr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, co mohl pro m\u011b ud\u011blat.<\/div>\n
Nikdy jsem po ni\u010dem jin\u00e9m netou\u017eil. Nep\u0159\u00e1l jsem si nic jin\u00e9ho, ne\u017e tro\u0161ku l\u00e1sky. Nic v\u00edc jsem ke \u0161t\u011bst\u00ed nepot\u0159eboval.<\/div>\n
B\u011bhem t\u011bch n\u011bkolika dn\u00ed se m\u016fj stav malinko zlep\u0161il. Mod\u0159iny, i kdy\u017e po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b ost\u0159e viditeln\u00e9, u\u017e nezp\u016fsobovaly takovou bolest jako p\u0159edt\u00edm. Pomalu jsem si zvykal i na zlomenou ruku a bolav\u00e1 stehna, kam m\u011b nejsp\u00ed\u0161 kopal. V\u0161echny r\u00e1ny jsem si nepamatoval a rad\u011bji ani pamatovat necht\u011bl.<\/div>\n
Je\u0161t\u011b jsem sice nedok\u00e1zal po\u0159\u00e1dn\u011b chodit, ale to u\u017e nebylo podstatn\u00e9. Pro m\u011b byl d\u016fle\u017eit\u00fd jedin\u011b Bill. B\u011bhem t\u011bch n\u011bkolika dn\u00ed se ode m\u011b ani nehnul. Kdy\u017e jsem se pot\u0159eboval proj\u00edt, dr\u017eel m\u011b a povzbuzoval v ka\u017ed\u00e9m dal\u0161\u00edm kroku, kter\u00fd jsem se chystal ud\u011blat, a kdy\u017e jsem le\u017eel, tak le\u017eel vedle m\u011b a o n\u011b\u010dem mi pov\u00eddal. N\u011bkdy jsem byl natolik unaven\u00fd, \u017ee jsem ho nedok\u00e1zal soust\u0159ed\u011bn\u011b poslouchat, ale jeho bl\u00edzkost jsem vn\u00edmal i tehdy, kdy\u017e se mi \u00fanavou p\u0159iv\u00edrala v\u00ed\u010dka. Byl prost\u011b \u00fa\u017easn\u00fd. Koupal m\u011b, pom\u00e1hal mi s obl\u00e9k\u00e1n\u00edm, n\u011bkdy m\u011b dokonce krmil, abych se nemusel nam\u00e1hat. Neskute\u010dn\u011b jsem si v\u00e1\u017eil ka\u017ed\u00e9 drobnosti, kterou pro m\u011b ud\u011blal. Jednou ve\u010der, mi dokonce \u010detl poh\u00e1dku z kn\u00ed\u017eky, kterou jsem si od bratrance p\u0159inesl.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
Byla to sice jenom oby\u010dejn\u00e1 kn\u00ed\u017eka pln\u00e1 d\u011btsk\u00fdch poh\u00e1dek, ale pro m\u011b m\u011bla obrovskou cenu. D\u00edval jsem se do ni skoro ka\u017edej ve\u010der. Jako mal\u00fd kluk jsem si zv\u011bdav\u011b prohl\u00ed\u017eel ty kr\u00e1sn\u00e9 obr\u00e1zky a smutn\u011b hled\u011bl na p\u00edsmena, kter\u00e1 jsem neum\u011bl p\u0159e\u010d\u00edst. Nerozum\u011bl jsem jim. Pamatuju si, jak jsem v\u017edycky b\u00fdval smutn\u00fd, \u017ee jsem si tu poh\u00e1dku nemohl p\u0159e\u010d\u00edst, dokonce jsem nem\u011bl nikoho, kdo by ji p\u0159e\u010detl mn\u011b, a kdy\u017e jsem se s t\u00edm sv\u011b\u0159il Billovi, za\u010dal mi \u010d\u00edst… Myslel jsem, \u017ee ho u\u017e v\u00edc milovat nem\u016f\u017eu, ale ka\u017ed\u00fdm dnem se to stup\u0148ovalo. Miloval jsem jej po\u0159\u00e1d v\u00edc a v\u00edc.<\/div>\n
A nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed na tom bylo to, \u017ee se m\u00e1 dobit\u00e1 tv\u00e1\u0159 kone\u010dn\u011b pomalu vzpamatov\u00e1vala a my se mohli op\u011bt l\u00edbat. Bylo to sice jenom n\u011b\u017en\u00e9, pomal\u00e9 l\u00edb\u00e1n\u00ed, ale pro n\u00e1s oba moc znamenalo\u2026<\/div>\n
\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Simone pr\u00e1v\u011b va\u0159ila ve\u010de\u0159i. Nad\u0161en\u011b pob\u00edhala po kuchyni a moc se t\u011b\u0161ila, o\u010dek\u00e1vaj\u00edc n\u00e1v\u0161t\u011bvu, kter\u00e1 m\u011bla p\u0159ij\u00edt ka\u017edou chv\u00edli. Jej\u00ed sestra j\u00ed m\u011bla p\u0159iv\u00e9zt malou Til\u00ed na n\u011bkolik dn\u00ed a ona tu malou hol\u010di\u010dku prost\u011b zbo\u017e\u0148ovala. Nebyla v\u0161ak nad\u0161en\u00e1 jenom kv\u016fli tomu. Tom byl zp\u00e1tky! Byl zp\u00e1tky u nich a na\u0161t\u011bst\u00ed se ze v\u0161eho pomalu dost\u00e1val. S jeho p\u0159\u00edchodem se i n\u00e1lada jej\u00edho syna zm\u011bnila jako m\u00e1vnut\u00edm kouzeln\u00e9 h\u016flky. A ona byla prost\u011b kone\u010dn\u011b \u0161\u0165astn\u00e1 taky.<\/div>\n
Tom jako by j\u00ed nahradil syna, o kter\u00e9ho p\u0159i\u0161la, a zachr\u00e1nil Billa p\u0159ed smutkem a bolest\u00ed. Te\u010f u\u017e v\u011bd\u011bla moc dob\u0159e, \u017ee pojmenov\u00e1n\u00ed z\u00e1zrak, bylo pro n\u011bj to prav\u00e9.<\/div>\n
S lehk\u00fdm \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i m\u00edsila t\u011bsto na \u010dokol\u00e1dov\u00e9 kol\u00e1\u010dky a zlehka se pohupovala do rytmu pomal\u00e9 p\u00edsn\u011b. P\u0159i\u0161la j\u00ed zn\u00e1m\u00e1, ale nemohla si vzpomenout, kde ji u\u017e sly\u0161ela. A\u017e po n\u011bkolika vte\u0159in\u00e1ch si to uv\u011bdomila. Byla to p\u0159esn\u011b ta p\u00edse\u0148, p\u0159i kter\u00e9 je na\u0161la tan\u010dit v zamilovan\u00e9m objet\u00ed. Stalo se toho tolik od t\u00e9 chv\u00edle, \u017ee na to, co tehdy vid\u011bla, \u00fapln\u011b zapomn\u011bla. A ani te\u010f se t\u00edm necht\u011bla n\u011bjak tr\u00e1pit. Proto se rozhodla, \u017ee to s nima prodiskutuje pozd\u011bji a op\u011bt se pustila do tan\u010den\u00ed\u2026<\/div>\n
\n

(Bill)<\/p>\n<\/div>\n

„Hmm,“ kr\u00e1tce jsem zap\u0159em\u00fd\u0161lel. „Jahoda,“ vyhl\u00e1sil jsem vz\u00e1p\u011bt\u00ed s \u00fasm\u011bvem a s otev\u0159en\u00fdmi \u00fasty jsem o\u010dek\u00e1val dal\u0161\u00ed dobr\u016ftku.<\/div>\n
„Tohle u\u017e ale neuhodne\u0161,“ sly\u0161el jsem Tom\u016fv tich\u00fd sm\u00edch, ale tv\u00e1\u0159 jsem mu bohu\u017eel vid\u011bt nemohl, jeliko\u017e jsem m\u011bl na o\u010d\u00edch \u010dern\u00fd \u0161\u00e1tek.<\/div>\n
„To se je\u0161t\u011b uvid\u00ed. J\u00e1 jsem \u0161ikula,“ nad\u0161en\u011b jsem se na dece zavrt\u011bl a d\u00e1l jsem \u010dekal. Kdy\u017e mi v \u00fastech p\u0159ist\u00e1lo n\u011bco mal\u00e9ho, rychle jsem do toho kousl a vz\u00e1p\u011bt\u00ed jsem se znechucen\u011b zaxichtil. „To je kysel\u00e9,“ nez\u016fst\u00e1valo mi nic jin\u00e9ho, ne\u017e spolknout to. Toma jsem t\u00edm z\u0159ejm\u011b skv\u011ble pobavil, jeliko\u017e jsem sly\u0161el, jak se vedle m\u011b pobaven\u011b sm\u011bje. „Bor\u016fvka?“ t\u00edmhle jsem si opravdu nebyl jist\u00fd. D\u00edky t\u00e9 prudk\u00e9 kyselosti, jsem si ani neuv\u011bdomil, o jak\u00e9 ovoce se jednalo.<\/div>\n
„J\u00e1 s tebou nehraju. Tohle nen\u00ed mo\u017en\u00fd. Uhodne\u0161 \u00fapln\u011b v\u0161echno.“ Tentokr\u00e1t jsem se pobaven\u011b zasm\u00e1l j\u00e1. Byl neskute\u010dn\u011b roztomil\u00fd. Jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b, kdy\u017e se zlobilo, \u017ee prohr\u00e1lo v n\u011bjak\u00e9 h\u0159e. „Nem\u00e1m r\u00e1d bor\u016fvky. L\u00edb\u00ed se mi jenom jejich barva,“ \u0159ekl jsem po chvilce, kdy\u017e mi Tom jednou rukou opatrn\u011b rozv\u00e1zal uzl\u00edk na m\u00e1min\u011b \u0161\u00e1tku.<\/div>\n
„I ty vypad\u00e1\u0161 jako bor\u016fvka,“ Tom se na m\u011b n\u00e1dhern\u011b usm\u00e1l a prstem uk\u00e1zal na moje fialov\u00e9 triko. „Ty si zase jako jah\u016fdka,“ ukazov\u00e1\u010dkem jsem projel ruk\u00e1v \u010derven\u00e9ho tri\u010dka. „Takov\u00e1 k\u0159ehk\u00e1, ale kr\u00e1sn\u00e1,“ zad\u00edval jsem se mu hluboce do o\u010d\u00ed. Leskla se v nich n\u00e1dhern\u00e1 z\u00e1\u0159e slunce a jejich hloubka a ho\u0159kost m\u011b h\u0159\u00e1la u srdce.<\/div>\n
„Nejsem kr\u00e1sn\u00fd,“ odpov\u011bd\u011bl ti\u0161e a smutn\u011b sklonil tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Ale jsi. Nez\u00e1le\u017e\u00ed na tom, co se stalo. Mn\u011b jsi se l\u00edbil od prvn\u00ed chv\u00edle, a te\u010f se mi l\u00edb\u00ed\u0161 je\u0161t\u011b v\u00edc,“ opatrn\u011b jsem jej chytil za tv\u00e1\u0159 a dlouze jsem jej pol\u00edbil.<\/div>\n
\n

„Stra\u0161n\u011b moc t\u011b miluju,“ za\u0161eptal jsem proti jeho rt\u016fm.<\/p><\/div>\n

„J\u00e1 tebe taky,“ \u0159ekl se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima a poslepu op\u011bt vyhledal moje rty. Kdybych mohl, povalil bych jej do tr\u00e1vy a l\u00edbal bych se s n\u00edm cel\u00e9 hodiny. Te\u010f v\u0161ak byl je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d slab\u00fd a j\u00e1 se b\u00e1l, \u017ee bych mu t\u00edm ubl\u00ed\u017eil. Proto jsem l\u00edb\u00e1n\u00ed po n\u011bkolika vte\u0159in\u00e1ch p\u0159eru\u0161il a l\u00e1skypln\u011b jsem jej k sob\u011b p\u0159ivinul.<\/div>\n
„P\u016fjdeme dovnit\u0159, ano? T\u0159ese\u0161 se,“ je\u0161t\u011b jednou jsem jej dlouze pol\u00edbil.<\/div>\n
„To nen\u00ed zimou,“ \u0159ekl nesm\u011bl\u00fdm hlasem a posmutn\u011ble se na m\u011b usm\u00e1l. Op\u011bt jsme se k sob\u011b om\u00e1men\u011b p\u0159ibli\u017eovali, ale zvuk zvonku, nesouc\u00ed se zahradou, n\u00e1s vyru\u0161il. Tu\u0161il jsem, \u017ee na sebe budeme m\u00edt \u010das, a\u017e kdy\u017e Til\u00ed usne.<\/div>\n
„Poj\u010f, p\u016fjdeme,“ pomohl jsem mu vst\u00e1t, chytil jsem jej kolem bok\u016f a pomalu jsem s n\u00edm kr\u00e1\u010del dovnit\u0159\u2026.<\/div>\n
\u2026<\/div>\n
Moje tu\u0161en\u00ed bylo a\u017e d\u011bsiv\u011b pravdiv\u00e9. Til\u00ed byla m\u00fdm mil\u00e1\u010dkem a m\u011bl jsem ji moc r\u00e1d, ale dnes byla obzvl\u00e1\u0161\u0165 hyperaktivn\u00ed. Mamka musela j\u00edt ve\u010der za babi\u010dkou, a tak z\u016fstalo na n\u00e1s, abychom se o ni postarali.<\/div>\n
Zat\u00edmco j\u00e1 jsem se sna\u017eil n\u011bco vymyslet k ve\u010de\u0159i, Tom si s n\u00ed hr\u00e1l p\u0159ed krbem v ob\u00fdv\u00e1ku. Pohled na n\u011b byl n\u00e1dhern\u00fd. Tom se vesele usm\u00edval a Til\u00ed po\u0159\u00e1d tleskala ru\u010dkama a natahovala se pro Tomova ply\u0161ov\u00e9ho medv\u00eddka. Hope pob\u00edhala kolem nich a sna\u017eila se tak\u00e9 chytit medv\u00eddkovu tlapku.<\/div>\n
Byl to p\u0159\u00edmo n\u00e1dhern\u00fd pohled. A\u017e m\u011b malinko zabolelo u srdce. J\u00e1 mu d\u00edt\u011b nikdy nebudu moci d\u00e1t\u2026<\/p>\n<\/div>\n
L\u00e1ska je ob\u010das osam\u011bl\u00e1 cesta
Jdu po\u0159\u00e1d d\u00e1l
A\u017e k okam\u017eiku, kdy bude\u0161 m\u016fj
Je to dlouh\u00e1 cesta
Tam, kde k sob\u011b pat\u0159\u00edme
Ale dojdeme tam brzo…<\/em><\/p>\n<\/div>\n
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay P\u0159e\u0161lo n\u011bkolik dn\u00ed, j\u00e1 si v\u0161ak v\u016fbec neuv\u011bdomoval, \u017ee by \u010das kolem m\u011b plynul\u2026 Od \u010dlov\u011bka, kter\u00fd kdysi nem\u011bl v\u016fbec nic, a najednou dr\u017eel sv\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed v nejist\u00e9 n\u00e1ru\u010di, byste ani nic jin\u00e9ho o\u010dek\u00e1vat nemohli. P\u0159esn\u011b tak. P\u0159edt\u00edm jsem nem\u011bl<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[264],"tags":[],"class_list":["post-12945","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-hope"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12945","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12945"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12945\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12945"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12945"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12945"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}