{"id":12949,"date":"2009-11-30T17:00:00","date_gmt":"2009-11-30T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12918"},"modified":"2009-11-30T17:00:00","modified_gmt":"2009-11-30T16:00:00","slug":"jina-planeta-14","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/11\/30\/jina-planeta-14\/","title":{"rendered":"Jin\u00e1 planeta 14."},"content":{"rendered":"
autor: Kiki<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Trv\u00e1 to d\u011bsn\u011b dlouho. V\u00edm. Ale te\u010f jsem v\u00e1m to vynahradila.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„C-co? Jak?“ nemohl jsem po\u0159\u00e1dn\u011b mluvit.
„Ale no tak, Bille. Kdo jin\u00fd by v\u011bd\u011bl, jak\u00fd je m\u016fj obl\u00edben\u00fd poh\u00e1r, m\u00e1 obl\u00edben\u00e1 cukr\u00e1rna, na\u0161e obl\u00edben\u00e9 m\u00edsto, ty deky, \u017ee tu jsou, \u017ee nesn\u00e1\u0161\u00ed\u0161 bou\u0159ky a stejn\u011b… choval jsi se divn\u011b…“ pousm\u00e1l se.
„Jak divn\u011b?“
„Podez\u0159ele, necht\u011bl jsi nic o sob\u011b a o n\u00e1s<\/em> \u0159\u00edct…“ usm\u00e1l se \u00fapln\u011b.
„Hele, Tome, takhle jsem si to nep\u0159edstavoval…“
„A jak?“
„Takhle.“ Objal jsem jej. „Chyb\u011bl jsi mi…“
„Ty mn\u011b taky a… promi\u0148. Moc se omlouv\u00e1m!“ Dal mi pusu do vlas\u016f.
„Tome… j\u00e1 u\u017e ti d\u00e1vno prominul.“
„Ale to nejde prominout. Moc jsem ti ubli\u017eoval. Kdybych mohl vr\u00e1tit \u010das, ud\u011blal bych to. Hned…“
„Tome….“
„V\u00e1\u017en\u011b promi\u0148. Mrz\u00ed m\u011b to….“
„Tome! Je sice fakt hezk\u00fd, \u017ee se omlouv\u00e1\u0161, jde to vid\u011bt, \u017ee t\u011b to mrz\u00ed, ale \u0159\u00edk\u00e1m, j\u00e1 ti u\u017e d\u00e1vno prominul.“
„D\u011bkuju! A co jsi d\u011blal, kdy\u017e jsi utekl?“
„Prost\u011b… \u0161el jsem se proj\u00edt do lesa…“ Za\u010dal jsem mu v\u0161e vypr\u00e1v\u011bt. I to, \u017ee jsem se vyspal s Kat, \u017ee n\u00e1s „vyhodili“… prost\u011b v\u0161echno… Dokonce i to, \u017ee jsem na n\u011bj myslel dnem i noc\u00ed a psal jsem pro n\u011bj b\u00e1sni\u010dky.<\/p>\n

„P\u00e1ni.“ Koukal. „To v\u0161echno kv\u016fli mn\u011b?“ promluvil provinile.
„Ned\u00e1vej si to za vinu.“
„Ale to jinak nejde!“
„Tome, pros\u00edm. Kv\u016fli mn\u011b.“
„To nejde. Tohle po mn\u011b necht\u011bj. Tohle ti nespln\u00edm. Cokoli jin\u00e9ho ano, ale tohle ne.“
„Stejn\u011b m\u011b to mrz\u00ed.“
„Co?“
„No, jak… to je fuk.“
„Nesn\u00e1\u0161\u00edm, kdy\u017e n\u011bco na\u010dne\u0161 a pak to nedomluv\u00ed\u0161.“
„J\u00e1 to v\u00edm.“
„Tak?“
„Prost\u011b… mrzelo m\u011b to… moc r\u00e1d jsem vzpom\u00ednal, co jsme spolu za\u017eili, jak jsi se ke mn\u011b choval… ale najednou… zm\u011bnilo se to. Za\u010dal jsi se bavit s t\u011bma klukama a mn\u011b…“ Popot\u00e1hl jsem. „A mn\u011b jste… ubli\u017eovali. Nejv\u00edce to bolelo od m\u00e9ho bratra. Od tebe, Tome… tady.“ Uk\u00e1zal jsem na m\u00e9 srd\u00ed\u010dko a stekla mi slzi\u010dka.
„Bille. Jak r\u00e1d bych vr\u00e1til \u010das. Nev\u011bd\u011bl jsem to.“ Objal m\u011b a j\u00e1 se k n\u011bmu schoulil. C\u00edtil jsem se tak v bezpe\u010d\u00ed.
„A co jsi nev\u011bd\u011bl?“<\/div>\n

\n
„\u017de… \u017ee c\u00edt\u00ed\u0161 to stejn\u00e9.“
„Te\u010f to ale v\u00ed\u0161…“
„V\u00edm a moc dob\u0159e.“ Pol\u00edbil m\u011b do vlas\u016f. „Omlouv\u00e1m se.“
„\u0158\u00edk\u00e1m, \u017ee u\u017e jsem ti d\u00e1vno prominul.“
„Nebude se u\u017e nic takov\u00e9ho opakovat, \u017ee ne?“
„P\u0159\u00edsah\u00e1m.“
„Tome?“
„Hm?“
„Miluju t\u011b.“
„J\u00e1 tebe taky.“
„B\u00e1l jsem se.“
„\u010ceho?“
„Toho, \u017ee kdy\u017e ti to \u0159eknu, tak \u017ee m\u011b zavrhne\u0161. Nebude\u0161 m\u011b nikdy cht\u00edt vid\u011bt. Jinak bych ti to \u0159ekl…“
„Tohle sis myslel?“
„Jo…“
„Ty m\u016fj bl\u00e1z\u00ednku.“ Usm\u00e1l se. Poznal jsem to v jeho hlase.
„Jak to bude te\u010f?“
„Co?“
„No, my dva…“
„Vr\u00e1t\u00ed\u0161 se dom\u016f?“
„Dom\u016f… Z\u00e1le\u017e\u00ed kam…?“
„Jak kam? Dom\u016f za m\u00e1mou.“
„Tome… j\u00e1 nev\u00edm… Takhle spolu b\u00fdt nem\u016f\u017eeme.“
„Jak takhle?“
„Jsme dvoj\u010data.“
„Ale nikdo to nev\u00ed.“
„Ale co kdy\u017e to zjist\u00ed?“
„Tak…“
„Nep\u016fjde\u0161 se mnou?“
„Kam?“
„Tam, kde si na n\u00e1s nikdo nebude ukazovat prstem. Tam, kde jsou stejn\u00ed jako my. Nebudou n\u00e1m m\u00edt za zl\u00e9, jac\u00ed jsme. A kdy\u017e jsou je\u0161t\u011b k tomu spolu sourozenci \u010di dvoj\u010data, v\u00e1\u017e\u00ed si jich.“
„J\u00e1 nev\u00edm…. Bude\u0161 sp\u00e1t doma?“
„Mohl bych?“ Koukl jsem mu do o\u010d\u00ed.
„Ty se pt\u00e1\u0161?“
„No… jo…“
„Tak bude\u0161?“
„Moc r\u00e1d, ale co Kat? M\u00e1m ji tam nechat samotnou?“
„V\u017edy\u0165 m\u00e1 tam tu svoj\u00ed holku, ne?“
„To je fakt.“
„Tak bude\u0161?“
„Jo.“ Usm\u00e1l jsem se a on se na m\u011b vrhl.<\/div>\n
„Tome! Dost… uma\u010dk\u00e1\u0161 m\u011b!“ Sm\u00e1l jsem se.
„To by byla \u0161koda, co?“
„No, nev\u00edm jak pro tebe, ale pro m\u011b ano.“
„V\u00ed\u0161 co?“
„No, to teda nev\u00edm.“
„Miluju t\u011b!“
„V\u017edy\u0165 j\u00e1 tebe taky. Ale jedna v\u011bc mi vrt\u00e1 hlavou.“
„Jak\u00e1? Sv\u011b\u0159 se mi na ram\u00ednko, brat\u0159e…“ mluvil v\u00e1\u017en\u011b a popl\u00e1cal si rameno.
„No, jestli to \u0159ekneme m\u00e1m\u011b.“
„Jako \u017ee jsi Bill?“
„Jo. V\u017edy\u0165 tam nep\u0159ijdu a ne\u0159eknu – „Ahoj mami. To jsem j\u00e1, Bill, tv\u016fj syn!“ V\u017edy\u0165 by to s n\u00ed \u0161lehlo.“
„Mus\u00edme na to opatrn\u011b.“
„No v\u0161ak.“
„Nech\u00e1me to na n\u00e1hod\u011b, ano?“
„V\u011b\u0159\u00edm ti…“
„Ou, tak to na sebe beru hodn\u011b zodpov\u011bdnosti, \u017ee?“
„Si pi\u0161.“
„Nezajdeme na ob\u011bd?“
„Te\u010f? V tom de\u0161ti? V\u017edy\u0165 tu m\u00e1me plno j\u00eddla.<\/em>„
„Ty \u0159\u00edk\u00e1\u0161 t\u011bm sladkostem j\u00eddlo?“
„Jo?“ pozvedl jsem obo\u010d\u00ed.
„Hele, prost\u011b poj\u010f.“
„Tome, zmokneme!“
„M\u00e1m ti pomoct?“
„Rad\u011bji ne.“ Je\u0161t\u011b m\u011b skopne dol\u016f a j\u00e1 si zlom\u00edm nohu \u010di ruku, ne? To rad\u011bji polezu s\u00e1m.
„M\u00e1m j\u00edt prvn\u00ed?“
„Kdybys byl tak laskav.“
„Pro tebe v\u0161e.“ Za\u010dal sl\u00e9zat dol\u016f a j\u00e1 za n\u00edm. Kdyby n\u011bco, on m\u011b jist\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Vid\u00ed\u0161, jak jsi \u0161ikovn\u00fd?“
„Jo vid\u00edm. A i vid\u00edm ty vlasy a i l\u00ed\u010den\u00ed, jak vypad\u00e1m.“
„Jsi jako holka. Ne\u0159e\u0161 to. Slu\u0161\u00ed ti to tak i tak.“
„Tak to d\u011bkuju.“
„Jo, nen\u00ed za\u010d.“
„A kam p\u016fjdeme?“
„Dom\u016f.“
„Pro\u010d tam?“
„Na ob\u011bd.“
„Od m\u00e1my?“
„Jo.“
„Tak to abychom si posp\u00ed\u0161ili.“ Usm\u00e1l jsem se a my se rozb\u011bhli. Ruku v ruce…<\/div>\n
„Proboha kluci? Jak to vypad\u00e1te?“ Spr\u00e1skla rukama Sim, kdy\u017e jim otev\u0159ela dve\u0159e. „Poj\u010fte honem dovnit\u0159. Ud\u011bl\u00e1m v\u00e1m tepl\u00fd \u010daj. Bille? M\u00e1\u0161 r\u00e1d jable\u010dn\u00fd?“
„Ne, jsem na jablka alergick\u00fd.“
„Aha, tak jahodov\u00fd?“
„Jo, ten m\u00e1m r\u00e1d.“ Usm\u00e1l jsem se a z vlas\u016f jsem si venku pod st\u0159\u00ed\u0161kou \u017ed\u00edmal<\/em> de\u0161\u0165ovou vodu.
„Dob\u0159e.“
„Tome?“
„Chovej se n\u00e1padn\u011b. Bude j\u00ed podez\u0159el\u00e9, \u017ee to tu v\u0161echno zn\u00e1\u0161. Prost\u011b se chovej, jako bys tu bydlel a nikdy jsi neode\u0161el.“
„No, tak jo, ale m\u00e1 v\u0161echno v koupeln\u011b na sv\u00e9m m\u00edst\u011b?“
„Jasn\u011b. Ale pochybuju, \u017ee to nebude pro\u0161l\u00e9.“
„To je mi jedno. Pot\u0159ebuju si n\u011bco ud\u011blat s vlasy.“
„Tak ut\u00edkej.“ Popohnal m\u011b a j\u00e1 vlet\u011bl do sv\u00e9ho pokoje. Respektive do koupelny. Neu\u0161el mi ani pohled, jak na m\u011b m\u00e1ma kouk\u00e1.<\/p>\n<\/div>\n
Okam\u017eit\u011b jsem se zamkl, svl\u00e9kl se, mokr\u00e9 oble\u010den\u00ed jsem si dal na topen\u00ed a na vanu jsem si poskl\u00e1dal nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed sprchov\u00e9 gely, \u0161ampony, t\u011blov\u00e1 ml\u00e9ka… Nev\u011bd\u011bl jsem, kter\u00fd si vybrat. V\u0161echny jsou m\u00e9 obl\u00edben\u00e9. Nakonec jsem s\u00e1hl po broskvov\u00e9 kombinaci. Pustil jsem vodu, na houbi\u010dku jsem si dal tro\u0161ku toho sprch\u00e1\u010de, pot\u00e9 jsem ze sebe smyl tu p\u011bnu, namo\u010dil si vlasy a d\u016fkladn\u011b do nich vmas\u00edroval \u0161ampon. Op\u011bt jsem si smyl hlavu, vylezl z vany, ut\u0159el jsem se do osu\u0161ky a namazal se stejn\u011b tak i broskvov\u00fdm t\u011blov\u00fdm ml\u00e9kem. Obl\u00e9kl jsem si spodn\u00ed pr\u00e1dlo, abych tam potom netancoval nah\u00fd, vyt\u00e1hl f\u00e9n a za\u010dal si foukat vlasy. Kdy\u017e jsem byl spokojen, vlasy jsem si za\u010dal tvarovat do po\u017eadovan\u00e9ho tvaru a malovat se. Po dvou hodin\u00e1ch jsem byl spokojen na sto procent. Oble\u010den\u00ed u\u017e bylo taky trochu such\u00e9, ale ne dost.<\/div>\n
Vylezl jsem a vkradl jsem se k Tomovi do pokoje.<\/p>\n<\/div>\n
„Tome?“ houkl jsem na n\u011bj.
„Ano?“
„Nep\u016fj\u010dil bys mi pros\u00edm tri\u010dko? J\u00e1 m\u00e1m v\u011bci je\u0161t\u011b mokr\u00e9 a ostatn\u00ed v hotelu, tak…“
„Jo, jasn\u011b, ale nebude ti vadit, \u017ee to bude\u0161 m\u00edt po kolena dlouh\u00e9?“
„Nic jin\u00e9ho mi nezb\u00fdv\u00e1.“
„To m\u00e1\u0161 pravdu.“ Otev\u0159el svou sk\u0159\u00ed\u0148. „Tak co ti vybereme?“
„Mn\u011b je to fuk.“
„Co tohle?“ Uk\u00e1zal na \u010dernob\u00edl\u00e9 tri\u010dko.
„Jo, to by \u0161lo. D\u011bkuju.“ Vzal jsem si jej a okam\u017eit\u011b na sebe hodil.
„V\u00ed\u0161, \u017ee bez toho tri\u010dka ti to slu\u0161elo v\u00edc?“
„A v\u00ed\u0161, \u017ee v\u00edm?“ zazubil jsem se.
„Co budeme d\u011blat? Venku pr\u0161\u00ed, je bou\u0159ka…“
„Co takhle koukat na televizi?“
„To by \u0161lo, ale co tam d\u00e1vaj\u00ed. Ur\u010dit\u011b zase n\u011bjak\u00e9 zpr\u00e1vy nebo pov\u00edda\u010dky.“
„To zjist\u00edme.“
„Tak fajn, ale budu tam prvn\u00ed.“
„To bych se teda divil.“ Oba jsme se rozb\u011bhli do ob\u00fdv\u00e1ku k televizi. Toma jsem p\u0159edb\u011bhl na schodech.<\/div>\n
„Vyhr\u00e1l jsi, ale to jen kv\u016fli tomu, \u017ee m\u00e1m dlouh\u00e9 kalhoty.“
„No vid\u00ed\u0161. Nem\u00e1\u0161 je nosit.“
„Ale v\u00ed\u0161, jak jsou pohodln\u00fd?“
„Nev\u00edm, a ani o to nestoj\u00edm.“ Vzal jsem ovlada\u010d, zapnul televizi a oba jsme koukali, co tam je. Jak \u0159\u00edkal Tom, po\u0159\u00e1d jen zpr\u00e1vy…<\/p>\n<\/div>\n
Bl\u00ed\u017eil se ve\u010der a j\u00e1 se doma choval jako doma. M\u00e1ma po mn\u011b v\u017edycky tak divn\u011b koukala. Zrovna se p\u0159ipravovala ve\u010de\u0159e a j\u00e1 pokl\u00e1dal na st\u016fl tal\u00ed\u0159e, sklenky i p\u0159\u00edbory. Tom u\u017e sed\u011bl a \u010dekal, a\u017e se kone\u010dn\u011b naj\u00ed. Miloval j\u00eddlo.<\/div>\n
„Mami? My bychom ti cht\u011bli n\u011bco \u0159\u00edct…“ za\u010dal Tom. J\u00e1 se na n\u011bj jen t\u00e1zav\u011b pod\u00edval.
„Ano?“ Pozvedla obo\u010d\u00ed.
„No… n\u011bjak opatrn\u011b… Prost\u011b.. Bill je… Bill.“
„Ale to j\u00e1 v\u00edm.“
„Ale nen\u00ed to m\u016fj kamar\u00e1d.“
„A kdo tedy?“
„J\u00e1… jsem… tv\u016fj… syn…“ vm\u00edchal jsem se do toho.
„Si d\u011bl\u00e1te srandu, \u017ee?“ za\u010dala se sm\u00e1t.
„Ne.“ Odpov\u011bd\u011bli jsme oba najednou. Chv\u00edli se sm\u00e1la, ale kdy\u017e vid\u011bla, \u017ee mluv\u00edme naprosto v\u00e1\u017en\u011b, ud\u011blala to stejn\u00e9. Sed\u011bli jsem s Tomem toti\u017e vedle sebe, tak se ob\u011bma koukla po\u0159\u00e1dn\u011b do o\u010d\u00ed.
„Ne, to nen\u00ed pravda…“ zaleskly se j\u00ed o\u010di.
„Je to pravda….“ usm\u00e1l jsem se.
„Ale v\u017edy\u0165 ty jsi…“
„Utekl… v\u00edm… omlouv\u00e1m se.“ Pok\u00fdval jsem hlavou a sklopil ji.
„Bille?“
„Hm?“ zvedl jsem k n\u00ed hlavu.
„Poj\u010f sem.“ Vstala a \u0161la mi naproti. J\u00e1 ji vy\u0161el vst\u0159\u00edc. „V\u00ed\u0161, jak jsem byla nerv\u00f3zn\u00ed, kdy\u017e jsi se nevracel dom\u016f?“ objala m\u011b.
„V\u00edm. Je mi to l\u00edto. Omlouv\u00e1m se. U\u017e nikdy to neud\u011bl\u00e1m!“ oba jsme za\u010dali vzlykat… \u0161t\u011bst\u00edm. Koukl jsem na Toma a ten se \u0161\u0165astn\u011b usm\u00edval.
„Poj\u010f sem.“ Houkla na Toma a ten tak u\u010dinil. V\u0161ichni jsme se obj\u00edmali. Jako rodina…<\/p>\n<\/div>\n
autor: Kiki<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/p>\n

<\/em><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Kiki Trv\u00e1 to d\u011bsn\u011b dlouho. V\u00edm. Ale te\u010f jsem v\u00e1m to vynahradila. „C-co? Jak?“ nemohl jsem po\u0159\u00e1dn\u011b mluvit.„Ale no tak, Bille. Kdo jin\u00fd by v\u011bd\u011bl, jak\u00fd je m\u016fj obl\u00edben\u00fd poh\u00e1r, m\u00e1 obl\u00edben\u00e1 cukr\u00e1rna, na\u0161e obl\u00edben\u00e9 m\u00edsto, ty deky, \u017ee tu jsou,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[258],"tags":[],"class_list":["post-12949","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-jina-planeta"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12949","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12949"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12949\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12949"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12949"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12949"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}