{"id":12958,"date":"2009-11-29T16:00:00","date_gmt":"2009-11-29T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12927"},"modified":"2009-11-29T16:00:00","modified_gmt":"2009-11-29T15:00:00","slug":"vylecim-te-laskou-15","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/11\/29\/vylecim-te-laskou-15\/","title":{"rendered":"Vyl\u00e9\u010d\u00edm t\u011b l\u00e1skou 15."},"content":{"rendered":"
autor: Rachel<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
S listy strom\u016f si pohr\u00e1val tepl\u00fd letn\u00ed v\u011bt\u0159\u00edk a rozz\u00e1\u0159en\u00e9 paprsky odpoledn\u00edho slunce dopadaly sv\u00fdm sv\u011btlem a teplem na celou zem a oza\u0159ovaly \u00fazkou cesti\u010dku, po kter\u00e9 ruku v ruce zamilovan\u011b kr\u00e1\u010deli dva chlapci. Jejich prsty, propleten\u00e9 s prsty toho druh\u00e9ho, jim ob\u011bma d\u00e1valy najevo, jak se ten druh\u00fd c\u00edt\u00ed. Oba se c\u00edtili uvoln\u011bn\u011b a kr\u00e1sn\u011b v bl\u00edzkosti toho druh\u00e9ho a ani jednomu z nich nep\u0159ipadalo, \u017ee u\u017e se parkem proch\u00e1z\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 celou hodinu. Dokonce ani Tomovi, kter\u00fd snad u\u017e post\u00e9 sto\u010dil pohled vedle sebe a up\u0159el o\u010di na tu kr\u00e1su, kter\u00e1 se jim naskytla…<\/p>\n<\/div>\n
Jako by byl Bill den ode dne kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, jako by ka\u017ed\u00fdm gestem, pohledem \u010di \u00fasm\u011bvem Toma okouzloval st\u00e1le v\u00edc a v\u00edc. Jeho dokonal\u00e1 tv\u00e1\u0159, jeho v\u016fn\u011b, nebo jen to, jak vzne\u0161en\u011b se pohyboval a jak nakra\u010doval na cestu p\u0159ed nimi, Toma dok\u00e1zalo dokonale p\u0159ipravit o hlas a Tom b\u0159\u00ed\u0161kem palce p\u0159ejel po h\u0159betu Billovy dlan\u011b, d\u00edvaj\u00edc se na kr\u00e1sn\u011b dlouh\u00e9, hust\u00e9 \u0159asy, zkr\u00e1\u0161len\u00e9 \u0159asenkou.<\/div>\n
Nebyl to v\u0161ak jen jeho vzhled a gesta, co na n\u011bm Toma tolik zaujalo. Bylo to tak\u00e9 jeho chov\u00e1n\u00ed a jeho osobnost, nad \u010d\u00edm se Tomovi tajil dech. Bill byl n\u011b\u010d\u00edm v\u00fdjime\u010dn\u00fd, n\u011b\u010d\u00edm, co jej d\u011blalo v Tomov\u00fdch o\u010d\u00edch tolik tajemn\u00fdm, p\u0159esto v\u0161ak kouzeln\u00fdm. Ani v nejmen\u0161\u00edm se nepodobal v\u011b\u010dn\u011b rozesm\u00e1t\u00fdm a hlu\u010dn\u00fdm sest\u0159i\u010dk\u00e1m v nemocnici, kter\u00e9 byly pro ka\u017ed\u00e9ho l\u00e9ka\u0159e snadno k m\u00e1n\u00ed, aby se sv\u00fdmi z\u00e1\u017eitky mohly chlubit p\u0159ed ostatn\u00edmi, a kter\u00e9 Tom denn\u011b v\u00edd\u00e1val na chodb\u00e1ch. Ony nem\u011bly to kouzlo, kter\u00e9 Tom tak dlouho hledal, najednou m\u011bl v\u0161ak pocit, \u017ee je p\u0159\u00edmo u n\u011bj a m\u00e1 jej nadosah ruky. Bill v\u016fbec nebyl tak snadno dostupn\u00fd, jak by se mohlo zd\u00e1t. Skr\u00fdval v sob\u011b n\u011bco, \u010demu se Tom podv\u011bdom\u011b podd\u00e1val st\u00e1le v\u00edc a v\u00edc, a \u010d\u00edm ho \u010dernovlas\u00fd chlapec dokonale o\u010darov\u00e1val. Bylo to jeho vlastn\u00ed kouzlo, jeho tajemno, kter\u00e9 z n\u011bj vyza\u0159ovalo, a kter\u00fdm dok\u00e1zal mlad\u00e9ho l\u00e9ka\u0159e zbavit smysl\u016f.<\/div>\n
\n
U\u017e n\u011bkolik des\u00edtek minut se proch\u00e1zeli za ruce v parku, u\u017e\u00edvali si jeho kr\u00e1sy, spole\u010dn\u011b se sm\u00e1li a pov\u00eddali si, ani\u017e by se jejich pusy zastavily, p\u0159esto m\u011bl v\u0161ak Tom st\u00e1le pocit, \u017ee o Billovi nic nev\u00ed. Jako by jej znal cel\u00e1 l\u00e9ta podle toho, kolik m\u011bli spole\u010dn\u00fdch z\u00e1jm\u016f a v\u011bc\u00ed, z\u00e1rove\u0148 v\u0161ak jako by o n\u011bm nev\u011bd\u011bl v\u016fbec nic. \u010cernovlas\u00fd chlapec nedok\u00e1zal vydr\u017eet minutu zticha, z\u00e1rove\u0148 v\u0161ak Tom s ka\u017edou dal\u0161\u00ed jeho n\u00e1hodnou v\u011btou \u010di informac\u00ed zji\u0161\u0165oval, kolik m\u00e1lo toho o n\u011bm v\u00ed. V\u016fbec mu to v\u0161ak nevadilo. Sv\u00e9ho odhodl\u00e1n\u00ed poznat toho tajemn\u00e9ho \u010dernovlas\u00e9ho chlapce bl\u00ed\u017e, se nevzdal, a v\u016fbec mu nevadilo, \u017ee hned po jejich prvn\u00edm rande o n\u011bm nebude v\u0161echno v\u011bd\u011bt a cel\u00e9ho jej zn\u00e1t. Cht\u011bl tu tajemnou str\u00e1nku Billovy du\u0161e a jeho kouzlo poodhalovat s\u00e1m, kousek po kousku tak, jak mu to s\u00e1m Bill dovol\u00ed. A on mu to pomalounku opravdu za\u010d\u00ednal dovolovat….<\/p>\n<\/div>\n
„Tak, a te\u010f p\u016fjdeme kam?“ zv\u011bdav\u00fd hlas p\u0159inutil Toma odtrhnout se od sv\u00fdch my\u0161lenek a Tom p\u0159ekvapen\u011b zamrkal na Billa vedle sebe a potom pohledem spo\u010dinul na c\u00edli jejich cesty. Tohle m\u00edsto bylo sou\u010d\u00e1st\u00ed jeho pl\u00e1nu.<\/div>\n
„U\u017e jsme tady, Bille,“ pronesl s \u00fasm\u011bvem a jemn\u011b stiskl Billovu dla\u0148 v t\u00e9 sv\u00e9, jej\u00ed\u017e majitel se a\u017e teprve te\u010f pe\u010dliv\u011b zad\u00edval na pohled p\u0159ed sebou. Byl to jako o tro\u0161ku v\u011bt\u0161\u00ed zahradn\u00ed domek, kter\u00fd se p\u0159ed nimi ty\u010dil, a pod korunami rozkvetl\u00fdch strom\u016f p\u016fsobil opravdu p\u011bkn\u00fdm dojmem. Zevnit\u0159 se linula v\u016fn\u011b j\u00eddla a venku bylo um\u00edst\u011bno p\u00e1r polopr\u00e1zdn\u00fdch lavi\u010dek, \u017eidl\u00ed a stolk\u016f k sezen\u00ed.<\/div>\n
„Tak, tohle je takov\u00e1 mal\u00e1 zahradn\u00ed restaurace,“ objasnil Tom a pomalu popo\u0161el spolu s Billem k jednomu z voln\u00fdch stolk\u016f.<\/div>\n
„Posa\u010f se, j\u00e1 si jen pro n\u011bco odb\u011bhnu. Hned jsem zp\u00e1tky,“ dodal a ne\u017e se Bill nad\u00e1l, byl pry\u010d. Tro\u0161ku nejist\u011b se oto\u010dil, kdy\u017e v\u0161ak spat\u0159il Toma, jak se vybavuje s jednou mladou serv\u00edrkou u n\u011bjak\u00e9ho stolku, \u00fasm\u011bv z jeho rt\u016f pomalu vymizel a Bill se smutn\u011b posadil na zahradn\u00ed \u017eidli, z\u00e1dy k Tomovi. B\u016fhv\u00ed, kdo ta sle\u010dna je a odkud se s Tomem znaj\u00ed. Necht\u011bl v\u0161ak d\u011blat nic, co by jejich dne\u0161n\u00ed odpoledne mohlo pokazit, proto jen ti\u0161e sed\u011bl a v klidu vy\u010dk\u00e1val. Kdyby jen hlup\u00e1\u010dek v\u011bd\u011bl, jak moc jsou jeho obavy zbyte\u010dn\u00e9…<\/p>\n<\/div>\n
Jeho t\u011blem projel zn\u00e1m\u00fd, \u0161imraj\u00edc\u00ed pocit a jeho srdce se rozbu\u0161ilo o pozn\u00e1n\u00ed rychleji, kdy\u017e uc\u00edtil na sv\u00fdch vlasech lehk\u00fd dotek rt\u016f, kter\u00e9 se o n\u011b ot\u0159ely, ti\u0161e \u0161eptaj\u00edc.<\/div>\n
„Za chvili\u010dku to bude,“ Tomovu tv\u00e1\u0159 rozjasnil \u00fasm\u011bv a Tom dlan\u00ed spo\u010dinul na Billov\u00fdch vlasech, sedaj\u00edc si na \u017eidli naproti n\u011bmu, ani\u017e by si uv\u011bdomil, co sv\u00fdm gestem \u010dernovlas\u00e9mu chlapci zp\u016fsobil. Billov\u00fdm t\u011blem projel slab\u00fd z\u00e1chv\u011bv a nad bl\u00edzkost\u00ed Tomova t\u011bla a jeho v\u016fn\u011b Bill jen p\u0159ekvapen\u011b zamrkal.<\/div>\n
„A co, Tome?“ optal se zv\u011bdav\u011b, Tomova odpov\u011b\u010f v\u0161ak jeho zv\u011bdavost je\u0161t\u011b prohloubila.<\/div>\n
„Uvid\u00ed\u0161,“ odv\u011btil s \u00fasm\u011bvem, kter\u00fd se je\u0161t\u011b roz\u0161\u00ed\u0159il, kdy\u017e spat\u0159il sv\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed pro Billa, kter\u00e9 k jejich stolu nesla ona mlad\u00e1 serv\u00edrka, kter\u00e9 p\u0159ed n\u011bkolika minutami p\u0159edlo\u017eil svou \u017e\u00e1dost. S\u00e1m si p\u0159isunul svou objednanou k\u00e1vu k sob\u011b a s \u00fasm\u011bvem zamrkal na Billa, jeho\u017e zrak se te\u010f up\u00edral na velk\u00fd zmrzlinov\u00fd poh\u00e1r se \u0161leha\u010dkou a jahodami.<\/div>\n
„T-Tome, tohle… t-tohle je v\u00e1\u017en\u011b pro m\u011b?“ vykoktal p\u0159ekvapen\u011b a ani v nejmen\u0161\u00edm netu\u0161il, co to Toma napadlo. Zmrzlinov\u00e9 poh\u00e1ry miloval, ale jak to mohl v\u011bd\u011bt Tom?<\/div>\n
„Ano, pro tebe. Je to takov\u00e9 mal\u00e9, sladk\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed,“ Tomovu tv\u00e1\u0159 rozz\u00e1\u0159il \u00fasm\u011bv a Tom se zad\u00edval na Billa p\u0159ed sebou. Jeho nicne\u0159\u00edkaj\u00edc\u00ed v\u00fdraz ve tv\u00e1\u0159i jej v\u0161ak tro\u0161ku vyd\u011bsil a Tom na okam\u017eik znejist\u011bl. Ud\u011blal snad n\u011bco \u0161patn\u011b?<\/div>\n
„Tome, kdy\u017e… kdy\u017e j\u00e1 tohle v\u0161echno nesn\u00edm,“ povzdechl si Bill a smutn\u011b se zad\u00edval na u\u017e na pohled kr\u00e1sn\u00fd, av\u0161ak moc velk\u00fd a ur\u010dit\u011b i syt\u00fd poh\u00e1r. Ani si neuv\u011bdomoval, jak velk\u00fd k\u00e1men te\u010f spadl z Tomova srdce. Tom se usm\u00e1l a zavrt\u011bl hlavou.<\/p>\n<\/div>\n
„Neboj, pom\u016f\u017eu ti, hm?“ nab\u00eddl mu s \u00fasm\u011bvem a ne\u017e by se Bill nad\u00e1l, p\u016flka \u0161leha\u010dkov\u00e9ho kr\u00e9mu u\u017e v\u011bzela v jeho \u00fastech a Tom si jej pat\u0159i\u010dn\u011b vychutn\u00e1val. \u010cernovl\u00e1sek jen zamrkal na dosti viditeln\u00fd \u00fabytek jeho nejmilovan\u011bj\u0161\u00ed pochoutky a svra\u0161til \u010delo.<\/div>\n
„Tome!“ ok\u0159ikl ho naoko p\u0159\u00edsn\u011b a ura\u017een\u011b zalo\u017eil ruce na hrudi, stejn\u011b se v\u0161ak nedok\u00e1zal na uculuj\u00edc\u00edho se Toma dlouho zlobit. P\u0159i\u0161el mu je\u0161t\u011b slad\u0161\u00ed s b\u00edl\u00fdm kr\u00e9mem kolem pusy a s nevinn\u00fdma o\u0159\u00ed\u0161kov\u00fdma o\u010dima, kter\u00fdmi na n\u011bj mrkal. A Bill u\u017e mu nedovedl d\u00e9le odol\u00e1vat. Pomalu se k n\u011bmu p\u0159isunul a n\u011b\u017en\u011b jej pol\u00edbil na kr\u00e1sn\u011b pln\u00e9 rty.<\/div>\n
„Kr\u00e1sn\u011b chutn\u00e1\u0161,“ za\u0161eptal s \u00fasm\u011bvem jen, co se od n\u011bj odtrhl, a kdy\u017e mu Tom polibek oplatil s nemen\u0161\u00ed n\u011b\u017enost\u00ed, m\u011bl pocit, \u017ee se vzn\u00e1\u0161\u00ed na r\u016f\u017eov\u00e9m obl\u00e1\u010dku. V\u016fbec v\u0161ak nebyl lakom\u00fd a ani na okam\u017eik nezav\u00e1hal. Co chv\u00edli Toma krmil sladkou zmrzlinou, a proto nebylo divu, \u017ee se za chvilku oba d\u00edvali na pr\u00e1zdn\u00e9 dno skleni\u010dky. V\u016fbec jim to v\u0161ak nevadilo. Oba si u\u017eili spoustu legrace a moc dob\u0159e v\u011bd\u011bli, \u017ee jim jejich radost a dne\u0161n\u00ed odpoledne nem\u016f\u017ee nic zkazit.<\/div>\n
Tomovy prsty sv\u00fdmi b\u0159\u00ed\u0161ky lehce p\u0159ejely po Billov\u00fdch kloubech a Tom jemn\u011b spo\u010dinul svou dlan\u00ed na t\u00e9 Billov\u011b, berouc si do sv\u00fdch prst\u016f Billovu ruku a pozorn\u011b si ji prohl\u00ed\u017eej\u00edc. Je\u0161t\u011b nikdy u nikoho tak jemnou ru\u010dku nespat\u0159il.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 p\u011bkn\u00e9 ruce. Kr\u00e1sn\u011b tvarovan\u00e9 a… a tak zvl\u00e1\u0161tn\u011b jemn\u00e9,“ za\u0161eptal s neskr\u00fdvan\u00fdm \u00fa\u017easem a i jen z bl\u00edzkosti \u010dernovlas\u00e9ho chlapce mohl zaznamenat, jak z jeho tv\u00e1\u0159\u00ed za\u010d\u00edn\u00e1 s\u00e1lat teplo. I Billovy o\u010di sklopily sv\u016fj pohled a Bill se s nesm\u011bl\u00fdm \u00fasm\u011bvem zad\u00edval na svou dla\u0148 v Tomov\u00fdch prstech, kter\u00e9 ji zahrnovaly jemn\u00fdmi dotyky. Ani\u017e by si cokoli uv\u011bdomil, pozvedl sv\u016fj pohled a…. Jeho o\u010di se st\u0159etly s t\u011bmi Tomov\u00fdmi. Ob\u011bma chlapc\u016fm se zatajil dech a oni up\u00edrali sv\u016fj pohled do o\u010d\u00ed toho druh\u00e9ho. Tomovy rty opustil slab\u00fd v\u00fddech a Tom se zad\u00edval do hlubok\u00e9ho mo\u0159e \u010dokol\u00e1dy je\u0161t\u011b pozorn\u011bji. Jako by jej u\u017e n\u011bkde n\u011bkdy vid\u011bl, z\u00e1rove\u0148 v\u0161ak, jako by se v jeho hloubce topil poprv\u00e9. Bylo n\u00e1dhern\u00e9 a Tom c\u00edtil, jak jej do sv\u00e9 hloubky vtahuje v\u00edc a v\u00edc.<\/div>\n
„Ty o\u010di…“ za\u0161eptal ti\u0161e, oddan\u011b se d\u00edvaj\u00edc do t\u011bch dvou hloubek, kdy\u017e v\u0161ak uvid\u011bl, jak nesm\u011ble Bill sklopil jejich pohled a n\u00e1sledn\u011b i celou tv\u00e1\u0159, zavrt\u011bl hlavou a n\u011b\u017en\u011b na n\u00ed spo\u010dinul sv\u00fdmi dv\u011bma prsty.<\/div>\n
„Ne, neklop je,“ zaprosil \u0161eptem, a kdy\u017e k n\u011bmu \u010dernovlas\u00e9 stvo\u0159en\u00ed vzhl\u00e9dlo, op\u011bt se mu na n\u011bkolik vte\u0159in ztratil hlas.<\/div>\n
„J\u00e1 jen, \u017ee… \u017de jsem je\u0161t\u011b nikdy tak kr\u00e1sn\u00e9 o\u010di nevid\u011bl,“ odv\u011btil a vid\u011bl, jak nad jeho mal\u00fdm komplimentem Billova l\u00ed\u010dka nabrala slab\u011b r\u016f\u017eov\u00fd n\u00e1dech.<\/p>\n<\/div>\n
Cel\u00e9 odpoledne jejich proch\u00e1zka byla pro oba kr\u00e1sn\u00e1 a oba m\u011bli pocit, \u017ee u\u017e ani nem\u016f\u017ee b\u00fdt kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed. Jejich kroky z restaurace sm\u011b\u0159ovaly d\u00e1le do parku a zat\u00edmco cesta jim pod nohama rychle ut\u00edkala, oba se sm\u00e1li a ani jednomu z nich se ani na okam\u017eik nezastavila pusa. A u\u017e v\u016fbec ne Billovi, kter\u00fd m\u011bl odmali\u010dka probl\u00e9my b\u00fdt chv\u00edli zticha. Pusa mu jela st\u00e1le dokola, a ani\u017e by si to \u010dernovl\u00e1sek uv\u011bdomoval, dokonale t\u00edm Toma, jdouc\u00edho vedle n\u011bj, bavil. Mlad\u00fd l\u00e9ka\u0159 se co chvilku pousm\u00e1l nad Billovou upov\u00eddanost\u00ed, v\u016fbec mu to v\u0161ak nevadilo. Bylo mnohem lep\u0161\u00ed pov\u00eddat si a spole\u010dn\u011b se sm\u00e1t, ne\u017e jen zaryt\u011b ml\u010det. A Tom c\u00edtil, \u017ee u\u017e je p\u0159eci jen Billovi bl\u00ed\u017e, a to se mu l\u00edbilo. A tak\u00e9 podv\u011bdom\u011b c\u00edtil, \u017ee i Billovi se jejich spole\u010dn\u00e9 odpoledne l\u00edb\u00ed. Tajn\u011b jej po o\u010dku pozoroval a pokukoval po n\u011bm, ve chv\u00edli, kdy v\u0161ak ze sv\u00e9ho batohu vyt\u00e1hl deku, dost velkou pro oba dva, a rozprost\u0159el ji na mal\u00e9m travnat\u00e9m pl\u00e1cku pod korunami strom\u016f, byl si jist\u00fd, \u017ee se nem\u00fdl\u00ed. Billovy o\u010di se rozz\u00e1\u0159ily a Bill po o\u010dku zamrkal na Toma, kter\u00fd se na deku uvoln\u011bn\u011b polo\u017eil. Kdy\u017e se v\u0161ak jeho pohled st\u0159etl s t\u00edm Billov\u00fdm a Tom dlan\u00ed pohladil m\u00edsto vedle sebe, mile se usm\u00edvaj\u00edc, nedovedl u\u017e Bill d\u00e9le odol\u00e1vat. Tro\u0161ku nesm\u011ble se polo\u017eil vedle Toma, a kdy\u017e uvid\u011bl sm\u011br jeho pohledu v podob\u011b modr\u00e9ho nebe, pomalu si podep\u0159el hlavu.<\/p>\n<\/div>\n
„Nad \u010d\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed\u0161?“ za\u0161eptal svou ot\u00e1zku a zad\u00edval se do dvou \u010dokol\u00e1d, kter\u00e9 se up\u0159ely do t\u011bch jeho. Tom se pousm\u00e1l. Opravdu je to tak t\u011b\u017ek\u00e9 uhodnout, Bille?<\/em><\/div>\n
„Nad t\u00edm, \u017ee… To, co c\u00edt\u00edm…. Je to v\u0161echno tak zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, ale tak kr\u00e1sn\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. Nikdy jsem nec\u00edtil to, co c\u00edt\u00edm te\u010f. V\u017edycky pro m\u011b bylo v\u0161echno tak oby\u010dejn\u00e9 a v\u0161edn\u00ed a…. Jako by se najednou ta v\u0161ednost vytratila. J\u00e1 u\u017e ji nevid\u00edm, a p\u0159itom se vlastn\u011b nic nezm\u011bnilo. Jen to, \u017ee mi do cesty vstoupil jeden pacient,“ pousm\u00e1l se a nato\u010dil se tak, aby vid\u011bl do Billov\u00fdch o\u010d\u00ed, ve kter\u00fdch te\u010f mohl spat\u0159it mal\u00e9 jisk\u0159i\u010dky.<\/div>\n
„Jeden pacient, kter\u00fd m\u011b okouzlil a z\u00edskal z\u00e1rove\u0148. A nejen sv\u00fdm vzhledem, ale i t\u00edm, jak\u00fd je. Kdy\u017e vid\u00edm jeho, jeho \u00fasm\u011bv a jeho rozz\u00e1\u0159en\u00e9 o\u010di, kter\u00fdmi na m\u011b pohl\u00ed\u017e\u00ed, den je hned kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed. Kdy\u017e m\u011b ve\u010der naposled pol\u00edb\u00ed a j\u00e1 mus\u00edm j\u00edt dom\u016f, celou noc se t\u011b\u0161\u00edm, a\u017e jej zase uvid\u00edm. A kdy\u017e se to kone\u010dn\u011b stane a j\u00e1 c\u00edt\u00edm jeho bl\u00edzkost a jeho rty na t\u011bch m\u00fdch, m\u00e1m pocit, \u017ee se mot\u00fdlci ve mn\u011b m\u016f\u017eou zbl\u00e1znit radost\u00ed, a \u017ee mi snad srdce vylet\u00ed z hrudi. A j\u00e1 to v\u00edm. Jsem v tom a\u017e po u\u0161i, Bille,“ za\u0161eptal s \u00fasm\u011bvem a lehce se b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f dotknul p\u00e1r uhlov\u011b \u010dern\u00fdch pram\u00ednk\u016f, kter\u00e9 mu poodhalily jemnou tv\u00e1\u0159. Billovo srdce se rozbu\u0161ilo jako o z\u00e1vod a Bill s \u00fasm\u011bvem sklopil pohled k jejich propleten\u00fdm prst\u016fm. I on si byl jist\u00fd t\u00edm, co c\u00edt\u00ed.<\/div>\n
„V tom p\u0159\u00edpad\u011b jsme v tom po u\u0161i dva,“ pousm\u00e1l se a opatrn\u011b vzt\u00e1hl prst, aby s n\u00edm jemn\u011b mohl p\u0159ejet po Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i, kter\u00e1 te\u010f z\u00e1\u0159ila stejn\u011b jako ta jeho. Opatrn\u011b sjel prstem z jeho tv\u00e1\u0159e dol\u016f a pohledem sklouznul na jeho rty, vln\u00edc\u00ed se v mil\u00e9m \u00fasm\u011bvu. C\u00edtil, jak nad n\u00edm v\u00edt\u011bz\u00ed touha po jejich p\u0159\u00edchuti a plnosti.<\/div>\n
Cht\u011bl bych… cht\u011bl bych t\u011b pol\u00edbit,“ ti\u0161e vyslovil svou prosbu a c\u00edtil, jak se mu do tv\u00e1\u0159\u00ed vl\u00e9v\u00e1 rum\u011bnec. Tomovy rty rozjasnil je\u0161t\u011b z\u00e1\u0159iv\u011bj\u0161\u00ed \u00fasm\u011bv a Tom p\u0159esn\u011b v\u011bd\u011bl, jak bude zn\u00edt jeho odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
„Tak to ud\u011blej,“ odv\u011btil klidn\u00fdm hlasem a i on se posadil do sedu, bl\u00ed\u017e k \u010dernovlas\u00e9mu chlapci, kter\u00fd k n\u011bmu nato\u010dil svou tv\u00e1\u0159 a pomalu se za\u010dal p\u0159ibli\u017eovat k t\u00e9 jeho. Jejich rty se setkaly v jedn\u00e9 vte\u0159in\u011b, v jednom okam\u017eiku. Polibek, kter\u00fd si vym\u011b\u0148ovali, v\u0161ak nebyl rychl\u00fd, ani nijak hrub\u00fd. Byl pomal\u00fd, o to v\u00edc v n\u011bm v\u0161ak bylo tolik cit\u016f, a\u017e se z nich samotn\u00e9mu Billovi zamotala hlava. Stalo se v\u0161ak n\u011bco, co ani v nejmen\u0161\u00edm neo\u010dek\u00e1val a \u010deho se ob\u00e1val nejv\u00edc. Cel\u00e9 jeho t\u011blo strnulo a srdce se mu zastavilo – kdy\u017e uc\u00edtil, jak n\u011bco vlhk\u00e9ho, z\u00e1rove\u0148 v\u0161ak hork\u00e9ho, p\u0159ej\u00ed\u017ed\u00ed po jeho pootev\u0159en\u00fdch rtech. To ur\u010dit\u011b nebyly ty Tomovy – a Bill si rychle domyslel, co to je. Tro\u0161ku polekan\u011b se od Toma odt\u00e1hl a nerv\u00f3zn\u011b si na sv\u00e9m m\u00edst\u011b poposedl, o\u010dima t\u011bkaj\u00edc po jeho tv\u00e1\u0159i, kter\u00e1 k n\u011bmu p\u0159ekvapen\u011b vzhl\u00e9dla.<\/div>\n
„Tome… p-promi\u0148, a-ale j\u00e1…. j-j\u00e1 tohle moc neum\u00edm… t-tedy j\u00e1…. J-j\u00e1 jsem se je\u0161t\u011b nikdy s nik\u00fdm takhle nel\u00edbal,“ za\u0161eptal sotva sly\u0161iteln\u011b, Tom jej v\u0161ak dob\u0159e sly\u0161el. A tak\u00e9 vid\u011bl tu nejistotu, kter\u00e1 se v Billov\u00fdch o\u010d\u00edch objevila. A tu z nich cht\u011bl co nejd\u0159\u00edve vyhnat pry\u010d. D\u00edval se do jeho o\u010d\u00ed t\u011bmi sv\u00fdmi, ve kter\u00fdch se v\u0161ak nezra\u010dil odpor nebo opovr\u017een\u00ed, n\u00fdbr\u017e pochopen\u00ed. N\u011b\u017en\u011b pohladil Billa po vlasech.<\/div>\n
„Neboj, nemus\u00ed\u0161 se v\u016fbec b\u00e1t, Bille, i kdy\u017e jsi to nikdy ned\u011blal. Uk\u00e1\u017eu ti to. Nemus\u00ed\u0161 d\u011blat v\u016fbec nic – jen vn\u00edmej… a nemysli,“ za\u0161eptal s tajemn\u00fdm \u00fasm\u011bvem a velmi pomalu se za\u010d\u00ednal p\u0159ibli\u017eovat k Billov\u00fdm v\u00e1hav\u011b pootev\u0159en\u00fdm rt\u016fm.<\/p>\n<\/div>\n
A pr\u00e1v\u011b proto si dal z\u00e1le\u017eet a \u0161el p\u011bkn\u011b pomalu, nikam nesp\u011bchaj\u00edc. Necht\u011bl Billa vylekat, cht\u011bl ho jen pol\u00edbit trochu jinak, v\u00edce intimn\u011bji, a p\u0159eci jen o n\u011bco v\u00e1\u0161niv\u011bji. V\u011bd\u011bl, jak dok\u00e1\u017ee b\u00fdt Bill nesm\u011bl\u00fd, proto jen opatrn\u011b za\u010dal prozkoum\u00e1vat jeho rty… Jak\u00e9 v\u0161ak bylo jeho p\u0159ekvapen\u00ed, kdy\u017e po chvilce n\u011b\u017en\u00e9ho l\u00edb\u00e1n\u00ed uc\u00edtil, jak se n\u011bco stejn\u011b vlhk\u00e9ho a hork\u00e9ho ot\u0159elo o jeho jazyk a lehce jej polaskalo. I Bill za\u010dal spolupracovat, a o to v\u00edc se to Tomovi l\u00edbilo. V\u016fbec mu nevadil Bill\u016fv ostych a nesm\u011blost. C\u00edtil v jeho polibc\u00edch d\u016fv\u011bru – a stejn\u011b tak ji i vid\u011bl v jeho o\u010d\u00edch, kdy\u017e se od n\u011bj po n\u011bkolika minut\u00e1ch odpojil. Vid\u011bl ji tam, spolu s nejistotou, se kterou Bill o\u010dek\u00e1val jeho reakci. Ani v nejmen\u0161\u00edm nem\u011bl tu\u0161en\u00ed, co jeho mal\u00e9 gesto zp\u016fsobilo. D\u00edval se na Toma pohledem, pln\u00fdm o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed a vy\u010dk\u00e1val na jeho ortel.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, co nech\u00e1pu?“ Tomova ot\u00e1zka protrhla ticho mezi nimi a Tom vzhl\u00e9dl k Billov\u00fdm o\u010d\u00edm, kter\u00e9 se na n\u011bj up\u00edraly.<\/div>\n
„Nech\u00e1pu, pro\u010d…. pro\u010d se tolik podce\u0148uje\u0161, kdy\u017e… kdy\u017e l\u00edb\u00e1\u0161 tak n\u00e1dhern\u011b,“ ti\u0161e vyslovil my\u0161lenku, kter\u00e1 se mu pr\u00e1v\u011b honila v hlav\u011b a jen p\u0159i jedin\u00e9m pohledu do dvou \u010dokol\u00e1d vid\u011bl, co sv\u00fdmi p\u00e1r slovy zp\u016fsobil. Bill p\u0159ekvapen\u011b zamrkal.<\/div>\n
„J-j\u00e1… j\u00e1 nev\u00edm… A-asi proto, \u017ee…. \u017ee jsem… \u017ee neum\u00edm l\u00edbat,“ vykoktal prvn\u00ed, co jej napadlo. Tomova slova jej dokonale vyvedla z m\u00edry. Tohle opravdu neo\u010dek\u00e1val.<\/div>\n
„Pr\u00e1v\u011b jsi mi uk\u00e1zal, \u017ee ano, Bille,“ pousm\u00e1l se Tom a b\u011bhem p\u00e1r vte\u0159in se topil v n\u00e1dhern\u00e9m mo\u0159i \u010dokol\u00e1dy, kter\u00e9 k n\u011bmu vzhl\u00e9dlo.<\/div>\n
„L\u00edb\u00e1n\u00ed nen\u00ed o tom, s k\u00fdm ses l\u00edbal a jak, l\u00edb\u00e1n\u00ed mus\u00ed \u010dlov\u011bk um\u011bt. A ty to um\u00ed\u0161, Bille. A v\u016fbec nez\u00e1le\u017e\u00ed, jak m\u011b l\u00edb\u00e1\u0161 a pokolik\u00e1t\u00e9. I nesm\u011blost a n\u011bha m\u016f\u017ee b\u00fdt kr\u00e1sn\u00e1, pokud ji \u010dlov\u011bk um\u00ed d\u00e1t najevo – stejn\u011b jako ty. Proto se kv\u016fli tomu nepodce\u0148uj. Nem\u00e1\u0161 se za co styd\u011bt. L\u00edb\u00e1\u0161 \u00fa\u017easn\u011b,“ p\u0159iznal a dlan\u00ed spo\u010dinul na Billov\u011b tv\u00e1\u0159i. P\u00e1r mandlov\u00fdch o\u010d\u00ed se zabodl do t\u011bch jeho a Billovy rty se zvlnily do m\u00edrn\u00e9ho \u00fasm\u011bvu.<\/div>\n
„M-mysl\u00ed\u0161 to v\u00e1\u017en\u011b?“ optal se nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b, odpov\u011bdi se mu v\u0161ak dostalo t\u00e9m\u011b\u0159 vz\u00e1p\u011bt\u00ed v podob\u011b \u0161irok\u00e9ho \u00fasm\u011bvu.<\/div>\n
„Naprosto v\u00e1\u017en\u011b,“ pousm\u00e1l se Tom a sv\u00e1 slova stvrdil dal\u0161\u00edm polibkem jejich rt\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
Slunce u\u017e se ch\u00fdlilo k z\u00e1padu a obloha za\u010d\u00ednala m\u00edrn\u011b tmavnout, kdy\u017e oba ruku v ruce vy\u0161li z parku a zam\u00ed\u0159ili k nemocni\u010dn\u00ed br\u00e1n\u011b. Oba m\u011bli za dne\u0161n\u00ed den a ty t\u0159i hodiny, kter\u00e9 spolu str\u00e1vili z\u00e1\u017eitk\u016f dost a dost. Ale i p\u0159esto byli oba \u0161\u0165astn\u00ed, nevn\u00edmaj\u00edc \u00fanavu, kter\u00e1 se pomalu za\u010dala dostavovat. Jejich kroky se zastavily p\u0159ede dve\u0159mi Billova nemocni\u010dn\u00edho pokoje a oba se k sob\u011b naposled oto\u010dili.<\/div>\n
Tomovy o\u010di spo\u010dinul na Billov\u00fdch rtech a Tom se jen narychlo porozhl\u00e9dnul kolem. Na chodb\u011b bylo a\u017e moc pacient\u016f, l\u00e9ka\u0159\u016f a sest\u0159i\u010dek a on uznal, \u017ee by nebyl nejlep\u0161\u00ed n\u00e1pad Billa l\u00edbat p\u0159ed jejich zraky. \u00dapln\u011b sta\u010dilo, kdy\u017e se za nimi u vchodu do nemocnice oto\u010dila jedna sestra a nev\u011b\u0159\u00edcn\u00fdm pohledem sjela jejich spojen\u00e9 ruce. Tady na chodb\u011b by to v tuto chv\u00edli opravdu nebylo vhodn\u00e9. A to poznal i Bill. I on se cht\u011bl po dne\u0161n\u00edm dni s Tomem rozlou\u010dit jinak ne\u017e \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„Nechce\u0161 j\u00edt na chvilku dovnit\u0159?“ navrhnul zvl\u00e1\u0161tn\u011b zast\u0159en\u00fdm hlasem a lehce se dotknul Tomovy nata\u017een\u00e9 dlan\u011b.<\/div>\n
„Pro\u010d ne,“ Tomovy rty se zvlnily do \u00fasm\u011bvu a Tom pomalu ve\u0161el za Billem do jeho ztemn\u011bl\u00e9ho pokoje.<\/div>\n
Chvilku jen oba post\u00e1vali u Billovy postele a vym\u011b\u0148ovali si nesm\u011bl\u00e9 \u00fasm\u011bvy, ne\u017e se Tom odhodlal k prvn\u00edmu kroku.<\/div>\n
„Tak… ahoj,“ za\u0161eptal do ve\u010dern\u00edho ticha, stalo se v\u0161ak n\u011bco, co ani v nejmen\u0161\u00edm neo\u010dek\u00e1val. Billovy pa\u017ee se ovinuly kolem jeho krku a Bill si jej p\u0159it\u00e1hl bl\u00ed\u017e k sob\u011b, p\u0159ibli\u017euj\u00edc se k jeho rt\u016fm. M\u011bl pocit, \u017ee by bez jeho polibku um\u0159el. Dlouze a proc\u00edt\u011bn\u011b jej pol\u00edbil, a kdy\u017e se od jeho rt\u016f odpojil, m\u00edrn\u011b z\u010dervenal ve tv\u00e1\u0159\u00edch.<\/div>\n
„Tome… d\u011bkuju ti. Bylo to n\u00e1dhern\u00fd,“ za\u0161eptal proti jeho rt\u016fm, aby je vz\u00e1p\u011bt\u00ed mohl uc\u00edtit na t\u011bch sv\u00fdch. Tom jej naposled pol\u00edbil a nato zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 za co, \u010dernovl\u00e1sku,“ mile se pousm\u00e1l a vtiskl mu polibek na \u010delo, jemn\u011b berouc do sv\u00fdch prst\u016f Billovu ruku a skl\u00e1n\u011bj\u00edc se k n\u00ed svou tv\u00e1\u0159\u00ed. Jen sotva znateln\u011b o jej\u00ed h\u0159bet ot\u0159el sv\u00e9 pol\u0161t\u00e1\u0159ky a nato s tich\u00fdm p\u0159\u00e1n\u00edm dobr\u00e9 noci vyklouznul ven na chodbu.<\/p>\n<\/div>\n
Rty \u010dernovlas\u00e9ho chlapce rozjasnil \u00fasm\u011bv a Bill zasn\u011bn\u011b p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka, vn\u00edmaj\u00edc v\u016fni toho, kter\u00fd p\u0159ed n\u011bkolika vte\u0159inami ode\u0161el. Byla to jeho v\u016fn\u011b, v\u016fn\u011b, kterou si Bill zamiloval a kter\u00e1 znova om\u00e1mila jeho smysly, kdy\u017e se polo\u017eil na b\u00edlou nemocni\u010dn\u00ed postel a jeho my\u0161lenky se okam\u017eit\u011b sto\u010dily k mlad\u00e9mu l\u00e9ka\u0159i, sn\u00edc\u00edmu o n\u011bkolik m\u00edstnost\u00ed d\u00e1l v jeho ordinaci.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Rachel<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Rachel S listy strom\u016f si pohr\u00e1val tepl\u00fd letn\u00ed v\u011bt\u0159\u00edk a rozz\u00e1\u0159en\u00e9 paprsky odpoledn\u00edho slunce dopadaly sv\u00fdm sv\u011btlem a teplem na celou zem a oza\u0159ovaly \u00fazkou cesti\u010dku, po kter\u00e9 ruku v ruce zamilovan\u011b kr\u00e1\u010deli dva chlapci. Jejich prsty, propleten\u00e9 s prsty toho<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[272],"tags":[],"class_list":["post-12958","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-vylecim-te-laskou"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12958","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12958"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12958\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12958"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12958"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12958"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}