{"id":12960,"date":"2009-11-28T18:30:00","date_gmt":"2009-11-28T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12929"},"modified":"2009-11-28T18:30:00","modified_gmt":"2009-11-28T17:30:00","slug":"makes-three-39","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/11\/28\/makes-three-39\/","title":{"rendered":"Makes Three 39."},"content":{"rendered":"
autor: Majestrix<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Je usm\u00ed\u0159en\u00ed v\u00e1\u017en\u011b odpov\u011bd\u00ed? (\u010d\u00e1st t\u0159et\u00ed)<\/strong><\/div>\n
Je to krok spr\u00e1vn\u00fdm sm\u011brem<\/strong>.<\/p>\n<\/div>\n
„Nech m\u011b na pokoji, Bille.“<\/em><\/div>\n
„Ale Tomi-„<\/em><\/div>\n
„Ne. Kv\u016fli tob\u011b m\u00e1m pr\u016f\u0161vih!“ popot\u00e1hnul Tom a ut\u0159el si o\u010di. Jejich matka na n\u011bj k\u0159i\u010dela, proto\u017ee sn\u011bdl dva dort\u00edky, i kdy\u017e mu \u0159ekla, \u017ee maj\u00ed b\u00fdt a\u017e na potom. Popravd\u011b, on se z\u00e1kusk\u016f ani nedotkl, ale Bill ano, a on sv\u00e9ho bratra nemohl zradit.<\/em><\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, opravdu!“ Bill m\u011bl vyvalen\u00e9 o\u010di a mluvil jako \u010dist\u00e1 nevinnost, ale b\u00edl\u00e1 \u0161leha\u010dka na lemu jeho tri\u010dka \u0159\u00edkala jin\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh. „Jen jsem jeden cht\u011bl.“<\/em><\/div>\n
„Mamka \u0159\u00edkala, \u017ee n\u00e1m jeden ka\u017ed\u00e9mu d\u00e1 po ve\u010de\u0159i!“<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, ale j\u00e1 ten jeden cht\u011bl hned.“<\/em><\/div>\n
Tom se od Billa oto\u010dil pry\u010d a pod\u00edval se ven z okna. Maminka \u0159\u00edkala, \u017ee u\u017e nic nedostane a to nebylo f\u00e9r, nem\u011bl \u0161anci vz\u00edt si ani jeden dort\u00edk. Bill dostal t\u0159i. „A tak jsi m\u011b dostal do pr\u016f\u0161vihu.“<\/em><\/div>\n
„Necht\u011bl jsem, Tomi.“<\/em><\/div>\n
„Nech m\u011b b\u00fdt.“<\/em><\/div>\n
„Ne! Tomi, pros\u00edm!“ Billovi se o\u010di zalily slzami a on p\u0159icupital je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e. „Omlouv\u00e1m se. P\u016fjdu to te\u010f hned \u0159\u00edct mamince.“<\/em><\/div>\n
Tom se oto\u010dil a zavrt\u011bl hlavou. Nemohl ust\u00e1t my\u0161lenku, \u017ee by Bill byl potrestan\u00fd m\u00edsto n\u011bj. Bre\u010del by. „Ne, necho\u010f. To je v po\u0159\u00e1dku, stejn\u011b jsem dort\u00edk necht\u011bl,“ \u0159ekl Tom sp\u011b\u0161n\u011b.<\/em><\/div>\n
„Necht\u011bl?“ popot\u00e1hl Bill a ut\u0159el si obli\u010dej ruk\u00e1vem.<\/em><\/div>\n
„Ne, necht\u011bl.“ To byla le\u017e. Tom cht\u011bl jeden od t\u00e9 doby, co je mamka vyndala z trouby, ale necht\u011bl, aby Bill plakal. Nikdy necht\u011bl, aby Bill plakal.<\/em><\/div>\n
„Oh, dob\u0159e. P\u0159inesu ti n\u011bjak\u00e9 hra\u010dky.“ P\u0159ik\u00fdvl Bill a dal mu ledabyl\u00fd polibek na tv\u00e1\u0159, m\u00e1lem ho p\u0159ev\u00e1lcoval, jak vyb\u011bhl nahoru, aby mohl p\u0159in\u00e9st hra\u010dky. Tom se usm\u00e1l, ale doopravdy cht\u011bl jeden z dort\u00edk\u016f.<\/em><\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Bille,“ zachrapt\u011bl Tom a odka\u0161lala si. Cestou sem vykou\u0159il celou krabi\u010dku cigaret a polovi\u010dku cesty pil k\u00e1vu.<\/div>\n
Sledoval, jak si Bill nerv\u00f3zn\u011b ol\u00edzl rty a st\u00e1hnul si vr\u0161ek \u017eupanu k sob\u011b. „Ahoj.“<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl. „Ahoj,“ \u0159ekl bezdechu; Tom p\u0159ekro\u010dil pr\u00e1h a zoufale Billa pol\u00edbil, zaradoval se, kdy\u017e mu jeho dvoj\u010de dalo ruce kolem krku a polibky mu opl\u00e1celo. Jeho euforie byla ale zabita, kdy\u017e ho Bill odstr\u010dil.<\/div>\n
„Ne, ne.“ Zavrt\u011bl Bill hlavou, jako by si ji cht\u011bl pro\u010distit a znovu ho vystr\u010dil ven, jen tro\u0161ku siln\u011bji. „Nem\u016f\u017eu p\u0159em\u00fd\u0161let, kdy\u017e m\u011b l\u00edb\u00e1\u0161; nen\u00ed to tak jednoduch\u00e9.“<\/div>\n
„J\u00e1 jen\u2026“ Tomovi do\u0161la slova, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee to Bill myslel v\u00e1\u017en\u011b, najednou jako by se vzduch zm\u011bnil. „Omlouv\u00e1m se, nem\u011bl jsem\u2026“<\/div>\n
„J\u00e1… ch\u00e1pu to.“ Pod\u00edval se Bill dol\u016f na svou ruku a v\u0161iml si, \u017ee ji m\u00e1 st\u00e1le na Tomov\u011b hrudn\u00edku, dal ji pry\u010d, jako by mu snad ho\u0159ela. Uvnit\u0159 hrudn\u00edku mu poskakovalo srdce radost\u00ed; Tom se vr\u00e1til a on si p\u0159ipadal \u00fapln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e za posledn\u00edch p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f dohromady. Ale hlas, kter\u00fd m\u011bl podle Stephena poslouchat, byl hlas, kter\u00fd mu \u0159\u00edkal, \u017ee ta situace je\u0161t\u011b nen\u00ed vy\u0159e\u0161en\u00e1. „Co tady d\u011bl\u00e1\u0161?“ rozhodl se zeptat.<\/div>\n
„Mluvil jsem s Andreasem.“<\/div>\n
„Oh?“ vy\u0161lo to z n\u011bj chladn\u011bji, ne\u017e cht\u011bl, aby to zn\u011blo a vid\u011bl, jak Tom couvnul.<\/div>\n
„Ano. M\u016f\u017eu j\u00edt d\u00e1l? Zbyte\u010dn\u011b vypou\u0161t\u00ed\u0161 ven teplej vzduch,“ \u0159ekl a Bill si uv\u011bdomil, \u017ee st\u00e1le stoj\u00ed v otev\u0159en\u00fdch dve\u0159\u00edch.<\/p>\n<\/div>\n
„Jo, promi\u0148; jsem rozespal\u00fd.“ Uhnul mu Bill z cesty a m\u011bl hrozn\u011b divn\u00fd pocit z toho, \u017ee d\u00e1v\u00e1 Tomovi svolen\u00ed j\u00edt do domu, o kter\u00e9m se domn\u00edval, \u017ee je i jeho. Zav\u0159el dve\u0159e a op\u0159el se o n\u011b \u010delem, pak se oto\u010dil tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 sv\u00e9mu dvoj\u010deti. „Mluvil jsi s Andreasem? Dal\u0161\u00ed h\u00e1dka?“<\/div>\n
„Ne, sp\u00ed\u0161 jsme si to vy\u0159\u00edkali\u2026 tak n\u011bjak. On,“ zastavil se Tom a zhluboka se nadechl, pak to zkusil znovu. „\u0158ekl mi, \u017ee jsi spal, kdy\u017e t\u011b l\u00edbal.“<\/div>\n
„Oh, tak\u017ee ty jsi kone\u010dn\u011b n\u011bkoho poslouchal? To je \u0161okuj\u00edc\u00ed.“ Odvr\u00e1til Bill pohled a uv\u011bdomil si, \u017ee v ruce st\u00e1le dr\u017e\u00ed Echo; sv\u00edral ho tak pevn\u011b, \u017ee m\u011bl klouby naprosto b\u00edl\u00e9. Zp\u011bv\u00e1k se zhluboka nadechl a pomalu vydechl, rozsv\u00edtil sv\u011btlo a polo\u017eil cenu zp\u00e1tky do krabice.<\/div>\n
„Tohle jsem si zaslou\u017eil. Omlouv\u00e1m se, Bille, tolik m\u011b to mrz\u00ed. M\u011bl jsem t\u011b poslouchat.“ Chytl ho Tom za z\u00e1p\u011bst\u00ed a povzdychl si, kdy\u017e se mu Bill vytrhl.<\/div>\n
„Nedal jsi mi ani \u0161anci, abych ti to mohl vysv\u011btlit. Pak<\/em> jsi m\u011b m\u00e1lem uhodil. M\u00e1m si prost\u011b myslet, \u017ee je to v po\u0159\u00e1dku? Co kdybys m\u011b opravdu uhodil?“ zeptal se Bill t\u011b\u017ece a pohledem se p\u0159ehrab\u00e1val v krbu.<\/div>\n
Tom polknul a m\u011bl pocit, \u017ee bude zvracet. Tohle se v\u016fbec nevyv\u00edjelo sm\u011brem, v kter\u00fd doufal. „J\u00e1\u2026 Nem\u00e1m \u017e\u00e1dnou omluvu za to, co jsem ud\u011blal, prost\u011b jsem vyjel, a pak si uv\u011bdomil, \u017ee jsem m\u00e1lem ud\u011blal naprosto p\u0159\u00ed\u0161ernou chybu. Byl jsem tak hrozn\u011b pitomej, Bille, st\u00e1le jsem. Byl jsem hroznej kret\u00e9n a nev\u00edm, jak se ti za to omluvit.“<\/div>\n
„Najdi si zp\u016fsob,“ \u0159ekl Bill jednodu\u0161e a p\u0159e\u0165apkal ke sv\u00e9mu nov\u00e9mu gau\u010di, posadil se na n\u011bj. „M\u00e1me \u010das.“<\/p>\n<\/div>\n
Tom narychlo zav\u0159el o\u010di a p\u0159ipojil se ke sv\u00e9mu dvoj\u010deti na gau\u010di. Pak ale pop\u0159em\u00fd\u0161lel a rad\u011bji se posadil do k\u0159esla. N\u011bco mu \u0159\u00edkalo, \u017ee si Bill chce dr\u017eet odstup, ale Tom se mu cht\u011bl stulit do n\u00e1ru\u010de a l\u00edbat ho, dokud to nebude lep\u0161\u00ed. „Choval jsem se jako kret\u00e9n,“ \u0159ekl nahlas a Bill k n\u011bmu zvedl pohled.<\/div>\n
„Nikdy jsem si nemyslel, \u017ee bys m\u011b neposlouchal. Nev\u011bd\u011bl jsem, co se d\u011bje, a tys na m\u011b jenom k\u0159i\u010del. V\u00ed\u0161 ty v\u016fbec, jak jsem se b\u00e1l? Nikdy jsem se t\u011b neb\u00e1l, ale toho dne\u2026 v kuchyni, jsi byl n\u011bkdo jin\u00fd. Ne m\u016fj bratr.“<\/div>\n
„Nedok\u00e1\u017eu to vysv\u011btlit. Nec\u00edtil<\/em> jsem se norm\u00e1ln\u011b. J\u00e1 jen, m\u00e1m dojem, \u017ee mi p\u0159esko\u010dilo, opravdu.“ Tom se zakuckal p\u0159es slzy, kter\u00e9 se mu tvo\u0159ily v o\u010d\u00edch, sna\u017eil se je schovat. „Pro\u0161el jsem tolika emocemi, \u017ee si ten den ani moc nepamatuju. Pamatuju si, \u017ee jsem uhodil Andrease, pamatuju si, \u017ee jsem odtamtud utekl. Pak si u\u017e pamatuju jen kousky, jako bych to jen sledoval; nep\u0159ipad\u00e1 mi, \u017ee bych se toho d\u011bn\u00ed z\u00fa\u010dastnil.“<\/div>\n
„Nev\u00edm, jestli ses \u00fa\u010dastnil,“ poposedl si Bill a dal si nohy pod t\u011blo. „Hrozn\u011b jsi mi chyb\u011bl a pak jsem si vzpomn\u011bl na pohled v tv\u00fdch o\u010d\u00edch, kdy\u017e jsi m\u011b cht\u011bl uhodit, a bylo mi \u0161patn\u011b, ale stejn\u011b<\/em> jsi mi po\u0159\u00e1d chyb\u011bl.“<\/div>\n
„Bille\u2026“<\/div>\n
„Ne. Dneska u\u017e nem\u016f\u017eu,“ \u0159ekl a zvedl se z gau\u010de. „Pot\u0159ebuje se vyspat, dokud je miminko v klidu, jinak se u\u017e nevysp\u00edm. Jsem vy\u010derpan\u00fd a nem\u016f\u017eu ti ani vy\u010d\u00edst to, \u017ee jsi m\u011bl nejd\u0159\u00edv zavolat, proto\u017ee jsem zni\u010dil sv\u016fj pitomej telefon, a je\u0161t\u011b jsem si nebyl schopn\u00fd koupit nov\u00fd.“ Bill vypadal, jako by nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 d\u011blat s rukama, a Tom tu jen sed\u011bl a koukal na n\u011bj.<\/p>\n<\/div>\n
„Vyhazuje\u0161 m\u011b?“ zeptal se neutr\u00e1ln\u011b a Bill proto\u010dil o\u010di.<\/div>\n
„Ne. Tv\u016fj pokoj jsou druh\u00e9 dve\u0159e napravo.“<\/div>\n
„M\u016fj<\/em> pokoj?“<\/div>\n
„M\u00e1me hodn\u011b v\u011bc\u00ed, o kter\u00fdch si mus\u00edme promluvit, nemysl\u00ed\u0161?“ zeptal se Bill ost\u0159e a Tom se za\u010dervenal.<\/div>\n
„Jo, m\u00e1\u0161 pravdu.“<\/div>\n
„Jo. Jdu sp\u00e1t, ne\u017e ud\u011bl\u00e1m n\u011bjakou blbost.“ Oto\u010dil se Bill ke schod\u016fm, ale zastavil se, kdy\u017e p\u0159\u00edmo za sebou uc\u00edtil Toma. „Co to d\u011bl\u00e1\u0161?“ zeptal se a sev\u0159el v\u00ed\u010dka k sob\u011b. Tom byl hork\u00fd a p\u0159\u00edjemn\u00fd, a te\u010f by bylo tak hezk\u00e9 m\u00edt tohle u sebe v posteli. Bill nikdy nemyslel na to, \u017ee v tak velk\u00e9 posteli bude sp\u00e1t s\u00e1m.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 Pot\u0159ebuju t\u011b\u2026 Prost\u011b\u2026“ nat\u00e1hl Tom ruku a chytl Billa za ruk\u00e1v od \u017eupanu, v\u0161iml si, jak se mu t\u0159ese ruka.<\/div>\n
„O tom si promluv\u00edme pozd\u011bji.“ Procedil Bill skrz zuby a vy\u0161el schody, ani\u017e by se ohl\u00e9dl. Tom zav\u0159el o\u010di a byl si jist\u00fd, \u017ee si tohle zaslou\u017e\u00ed, tohle v\u0161echno. Alespo\u0148 ho Bill nevykopnul, up\u0159\u00edmn\u011b, po\u010d\u00edtal s t\u00edm, a byl odhodlan\u00fd si zajistit hotel.<\/p>\n<\/div>\n
Tom sly\u0161el cvaknout dve\u0159e a vyb\u011bhl schody dvakr\u00e1t rychleji, ne\u017e bylo pot\u0159eba, rozhl\u00e9dl se po druh\u00e9m pat\u0159e. Pamatoval si ten d\u016fm je\u0161t\u011b z doby, kdy je tu Ariel prov\u00e1zela, ob\u011bma se moc l\u00edbil, proto\u017ee v\u0161echny t\u0159i pokoje m\u011bly vlastn\u00ed koupelnu a ten jeden, co nem\u011bl, byl perfektn\u011b velik\u00fd pro d\u011btsk\u00fd pokoj\u00ed\u010dek. Do\u0161el ke dve\u0159\u00edm od hlavn\u00ed lo\u017enice a zap\u0159em\u00fd\u0161lel, co by se asi stalo, kdyby ve\u0161el a vlezl si k Billovi do postele.<\/p>\n<\/div>\n
Cel\u00e9 jeho t\u011blo k\u0159i\u010delo touhou po tom, aby to ud\u011blal, ale Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee by to nebyl dobr\u00fd n\u00e1pad. Po p\u00e1r minut\u00e1ch se za\u010dal c\u00edtit jako idiot a ode\u0161el do sv\u00e9ho pokoje. Otev\u0159el dve\u0159e a nebyl p\u0159ekvapen\u00fd, kdy\u017e vid\u011bl, \u017ee je pokoj vybaven\u00fd. Bill mo\u017en\u00e1 n\u011bco nepou\u017e\u00edval, ale to neznamenalo, \u017ee to nem\u016f\u017ee b\u00fdt vybaven\u00e9 a p\u0159ipraven\u00e9. St\u0159edn\u011b velk\u00e1 postel s modrou p\u0159ikr\u00fdvkou a pol\u0161t\u00e1\u0159i, v\u0161echno to ladilo s n\u00e1bytkem. Vypadalo to kr\u00e1sn\u011b, ale neosobn\u011b. V\u0161echno von\u011blo novotou a Tom zap\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli to je symbolika nebo prost\u011b sm\u016fla.<\/p>\n<\/div>\n
Bolelo ho t\u011blo, hlava mu t\u0159e\u0161tila, ale ze v\u0161eho nejv\u00edc mu vadilo, \u017ee se mu neust\u00e1le obracel \u017ealudek vzh\u016fru nohama. Tom za\u0161el do koupelny a jen tak mimochodem si pov\u0161iml, \u017ee to tu musela vybavovat jejich matka. Otev\u0159el poklop toalety a vyzvracel do n\u00ed k\u00e1vu a n\u011bjakou hnusnou d\u00e1nskou v\u011bc, kterou si koupil na benz\u00ednce. Odplivl si, a hned se c\u00edtil l\u00edp, kdy\u017e si vypl\u00e1chl pusu a pod\u00edval se na sebe do zrcadla. „V\u011bd\u011bl jsi, \u017ee to nebude jednoduch\u00e9,“ \u0159ekl sv\u00e9mu odrazu, sundal si \u010depici a projel prsty sv\u00e9 te\u010f u\u017e voln\u00e9 dredy.<\/div>\n
St\u00e1le je\u0161t\u011b c\u00edtil Billovy rty, c\u00edtil ho ve sv\u00e9m n\u00e1ru\u010d\u00ed a cht\u011blo se mu bre\u010det. Zvedl pohled ke sv\u00e9mu odrazu, ale odvr\u00e1til ho. Kruhy pod jeho o\u010dima vypadaly odporn\u011b a on si p\u0159ipadal jako duch ve sv\u00e9m vlastn\u00edm t\u011ble. Tahle cel\u00e1 situace mu p\u0159ipadala surrealistick\u00e1, ale alespo\u0148 byl pobl\u00ed\u017e<\/em> Billa.<\/p>\n<\/div>\n
Alespo\u0148.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
Bill si p\u0159ipadal jako v\u011bze\u0148 ve sv\u00e9m vlastn\u00edm dom\u011b. Cht\u011bl j\u00edt ven, pozdravit Toma, sednout si s n\u00edm a promluvit si; ale poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e na to pomyslel, p\u0159ipadal si hrozn\u011b unaven\u00fd a nemohl vyl\u00e9zt z postele, jen kdy\u017e musel na z\u00e1chod. M\u011bl hlad a opravdu pot\u0159eboval j\u00edt dol\u016f a vz\u00edt si n\u011bco k j\u00eddlu, to by ale znamenalo, \u017ee by potkal sv\u00e9ho bratra.<\/p>\n<\/div>\n
Do h\u00e1je s t\u00edm. Byl to jeho d\u016fm a on si m\u016f\u017ee j\u00edt kamkoliv se mu zachce. Mimo to, doktor Robert mu \u0159ekl, \u017ee by m\u011bl j\u00edst poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e m\u00e1 hlad. Bill zast\u00e9nal a skoro zak\u0159i\u010del do jednoho z mnoha pol\u0161t\u00e1\u0159\u016f, pak vylezl z postele a promnul si o\u010di. Okam\u017eit\u011b si p\u0159ipadal unaven\u00fd, ale i tak se donutil ke spr\u0161e a k p\u0159evle\u010den\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Pod\u00edval se na hodiny a v\u0161iml si, \u017ee je m\u00ed\u0148 ne\u017e si myslel. Je teprve p\u016fl des\u00e1t\u00e9 r\u00e1no. Tom je\u0161t\u011b sp\u00ed, stejn\u011b jako v\u017edycky v tuto hodinu. Sakra, kdyby se to d\u00edt\u011b nesna\u017eilo si vyzkou\u0161et, jak\u00e9 to je, b\u00fdt pochoduj\u00edc\u00ed vojsko, taky by te\u010f je\u0161t\u011b mohl sp\u00e1t.<\/p>\n<\/div>\n
Bill vyklouzl ven a vid\u011bl, \u017ee Tomovy dve\u0159e jsou st\u00e1le je\u0161t\u011b zav\u0159en\u00e9. To znamenalo, \u017ee je\u0161t\u011b sp\u00ed, a \u017ee s n\u00edm te\u010f nebude muset mluvit. Ode\u0161el dol\u016f a dojedl zbylou \u010d\u00ednu, s\u00e1m sob\u011b nad\u00e1val, \u017ee si nedo\u0161el nakoupit. M\u011bl celou ledni\u010dku, kterou m\u011bl naplnit, a to ho z jak\u00e9hosi d\u016fvodu rozru\u0161ovalo. Byla to jeho ledni\u010dka.<\/p>\n<\/div>\n
Jejich ledni\u010dka, p\u0159ipomn\u011bl si.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
Tom otev\u0159el o\u010di a uv\u011bdomil si, \u017ee je n\u011bjak moc rozvalen\u00fd, a \u017ee mu polovina t\u011bla \u010douh\u00e1 z postele ven. Rozhl\u00e9dl se a vr\u00e1tila se mu do vzpom\u00ednek posledn\u00ed noc, zamru\u010del a zabo\u0159il hlavu do pol\u0161t\u00e1\u0159e. Vzal si telefon a pod\u00edval se na displej. Byla jedna odpoledne, pro\u010d byl je\u0161t\u011b tak unaven\u00fd?<\/p>\n<\/div>\n
P\u0159evalil se a sednul si, srdce se mu divoce rozbu\u0161ilo. Rozhovor; dnes se to m\u011blo st\u00e1t. Cht\u011bl s n\u00edm Bill je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d mluvit? Mo\u017en\u00e1 ho te\u010f vykopne a za to ho nebude moct doopravdy obvi\u0148ovat. Z t\u00e9 my\u0161lenky ho rozbolela hlava, u\u017e na to necht\u011bl myslet. Ale cel\u00e1 jeho mysl jako by se do\u017eadovala jeho pozornosti; Tom p\u0159em\u00fd\u0161lel o minul\u00e9 noci, p\u0159em\u00edtal si v\u0161echno, co se stalo a v\u0161echno, co se nestalo.<\/p>\n<\/div>\n
Bill mu polibek opl\u00e1cel<\/em>, to byla dobr\u00e1 v\u011bc, ne?<\/p>\n<\/div>\n
Tom nev\u011bd\u011bl, co si m\u00e1 myslet, nat\u00e1hl na sebe oble\u010den\u00ed a od\u0161oural se do p\u0159\u00edzem\u00ed. Pod\u00edval se do ob\u00fdv\u00e1ku a usm\u00e1l se nad t\u00edm vybaven\u00edm. V\u0161echno bylo z tmav\u00e9ho d\u0159eva a \u010dern\u00e9 k\u016f\u017ee; Tom v\u017edycky miloval tmav\u00e9 d\u0159evo a Bill si byl v\u017edycky jist\u00fd t\u00edm, \u017ee chce m\u00edt v dom\u011b hodn\u011b ko\u017een\u00fdch v\u011bc\u00ed. V jejich dom\u011b. Jeho dom\u011b. U st\u011bny byly krabice, ceny a r\u016fzn\u00e9 v\u011bci z jeho pokoje. Bylo tu ticho a pr\u00e1zdno, Tom vid\u011bl kousek pap\u00edru p\u0159ilepen\u00e9ho izolepou na dve\u0159\u00edch. Sloupl ho ze skla a p\u0159e\u010detl si ho.<\/p>\n<\/div>\n
\u0160el jsem do kr\u00e1mu, vr\u00e1t\u00edm se<\/em><\/div>\n
Bill<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Tom otev\u0159el dve\u0159e a zkontroloval sv\u00e9 auto, zap\u0159em\u00fd\u0161lel o tom, jestli Bill \u0159\u00edd\u00ed s\u00e1m. Ale ne, st\u00e1lo tam, kde ho nechal. Tak jak se dostal do obchodu? Tom se podrbal na hlav\u011b a dve\u0159e zav\u0159el, byl zmaten\u00fd. Nem\u011bl na sv\u00e9 p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed moc \u010dasu, proto\u017ee jakmile do\u0161el do kuchyn\u011b, sly\u0161el, jak se hlavn\u00ed dve\u0159e otev\u0159ely. Bill ve\u0161el dovnit\u0159 s ta\u0161kami v rukou, Tom se zastavil a pod\u00edval se na n\u011bj.<\/p>\n<\/div>\n
V oble\u010den\u00ed, co m\u011bl na sob\u011b, vypadal sp\u00ed\u0161 tlust\u00fd ne\u017e t\u011bhotn\u00fd, vlasy m\u011bl sv\u00e1zan\u00e9 v drdolu a zastr\u010den\u00e9 pod k\u0161iltovkou. Br\u00fdle na Billov\u011b obli\u010deji byly tak velk\u00e9, \u017ee byla vid\u011bt jen nos a pusa; nebyl si podobn\u00fd. „Jsi vzh\u016fru,“ \u0159ekl Bill a sundal si sv\u016fj p\u0159evlek.<\/div>\n
„Jo, zrovna jsem se probudil,“ Tom \u010dekal na vysv\u011btlen\u00ed, kter\u00e9 se ale nedostavilo. Nastala chvilka ticha, Bill si b\u011bhem n\u00ed upravil vlasy, a pak n\u011bco hledal v ta\u0161ce, vyndal krabi\u010dku.<\/div>\n
„P\u0159inesl jsem ti ob\u011bd, proto\u017ee \u010d\u00ednu jsem dojedl dnes r\u00e1no a nic tu k j\u00eddlu nen\u00ed.“ Podal mu Bill j\u00eddlo a za\u010dervenal se, kdy\u017e si v\u0161iml, jak na n\u011bj Tom z\u00edr\u00e1. „Vyspal ses dob\u0159e?“<\/div>\n
„Do h\u00e1je, Bille, opravdu se znovu sna\u017e\u00edme zoufale naj\u00edt t\u00e9mata ke konverzaci? P\u0159ipad\u00e1m si tak pitom\u011b.“ Op\u0159el se Tom o futra kuchy\u0148sk\u00fdch dve\u0159\u00ed a pod\u00edval se dol\u016f na sv\u00e1 bos\u00e1 chodidla.<\/div>\n
„Nev\u00edm, jak o tom mluvit. Myslel jsem, \u017ee se spolu m\u016f\u017eeme bavit norm\u00e1ln\u011b, ale nejsp\u00ed\u0161e nem\u016f\u017eeme.“ Bill vypadal frustrovan\u011b a podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b a Tom si p\u0159ipadal hrozn\u011b provinile.<\/div>\n
„Jak ses dostal do restaurace?“<\/div>\n
„Je hned za rohem. Musel jsem si j\u00edt koupit nov\u00fd mobil, tak\u017ee m\u011b tam hodil tax\u00edk a zbytek jsem do\u0161el.“<\/div>\n
„Pro\u010d jsi m\u011b nevzbudil?“<\/div>\n
„Proto\u017ee jsi spal,“ \u0159ekl Bill jednodu\u0161e a ode\u0161el z chodby do kuchyn\u011b. Tom ho n\u00e1sledoval, nech\u00e1pal bratrovu logiku.<\/p>\n<\/div>\n
„Mohl jsi m\u011b probudit,“ zopakoval n\u011b\u017en\u011b a Bill rychle zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Ne, ne dokud si nepromluv\u00edme.“<\/div>\n
„Bude se ti omlouvat, jak dlouho bude\u0161 cht\u00edt,“ \u0159ekl Tom v\u00e1\u017en\u011b a Billovi se na rtech objevil nepatrn\u00fd slab\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Nejde jenom o tohle. Tome, pro\u010d jsi mi ne\u0159ekl, \u010d\u00edm proch\u00e1z\u00ed\u0161? Pro\u010d jsi m\u011b nechal si myslet, \u017ee jsi v po\u0159\u00e1dku?“<\/div>\n
Tom zacouval, jako by ho ude\u0159il a zavrt\u011bl hlavou. „Nechci o tom mluvit.“<\/div>\n
„Bo\u017ee. Karty na st\u016fl, Tome; to, jak jsme se chovali, to nefungovalo, znamen\u00e1 to, \u017ee mus\u00edme zkusit n\u011bco nov\u00e9ho, b\u00fdt<\/em> n\u011bk\u00fdm nov\u00fdm. Jsi tak p\u0159iblble pali\u010dat\u00fd; mohli jsme o tomhle mluvit u\u017e d\u00e1vno, kdybys m\u011b prost\u011b poslouchal.“<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se,“ zopakoval Tom ti\u0161e, posadil se na \u017eidli a sedl si tak naproti m\u00edstu, kde Bill st\u00e1l.<\/div>\n
Vokalista zavrt\u011bl hlavou a pod\u00edval se dol\u016f na sv\u016fj nov\u00fd telefon. „Pro\u010d jsi m\u011b neposlouchal?“<\/div>\n
„Byl jsem na tebe na\u0161tvan\u00fd.“ Stephen mu \u0159ekl, \u017ee absolutn\u00ed up\u0159\u00edmnost je jedin\u00e1 cesta, jak si v\u011bci s Billem urovnat.<\/div>\n
„Nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee m\u011b Andreas l\u00edbal.“<\/div>\n
„To byla v\u011bc, kter\u00e1 to v\u0161echno zavr\u0161ila. Byl jsem na tebe na\u0161tvan\u00fd kv\u016fli hodn\u011b v\u011bcem.“<\/div>\n
„Wow.“ P\u0159ik\u00fdvl pomalu Bill a zk\u0159\u00ed\u017eil ruce. „Pro\u010d jsi na m\u011b byl na\u0161tvan\u00fd?“<\/div>\n
„P\u0159ipadalo mi, \u017ee s t\u00edm, co Andreas ud\u011blal, souhlas\u00ed\u0161, i kdy\u017e n\u00e1m to tak komplikovalo \u017eivot. M\u011bl jsem pocit, \u017ee m\u011b j\u00edm chce\u0161 nahradit. M\u011bl jsem dojem, \u017ee je ti \u00fapln\u011b jedno, jak se c\u00edt\u00edm a c\u00edtil jsem se jako ten jedin\u00fd \u010dlov\u011bk z n\u00e1s dvou, kter\u00e9mu jde o tvoje zdrav\u00ed.“ Bill ho cht\u011bl p\u0159eru\u0161it, ale Tom se postavil. „A to nejhor\u0161\u00ed, p\u0159ipadal jsem si jako ten jedin\u00fd, kter\u00fd na\u0161e d\u00edt\u011b doopravdy miluje.“<\/div>\n
„Co\u017ee?“<\/div>\n
„Zkus to pop\u0159\u00edt. Pop\u0159i to, a j\u00e1 ti budu v\u011b\u0159it,“ \u0159ekl Tom rychle a op\u0159el se o st\u016fl. „\u0158ekni mi, \u017ee se pletu, a j\u00e1 u\u017e o tom nikdy nebudu mluvit.“<\/div>\n
Bill odvr\u00e1til pohled a promnul si \u010delist. Z toho, jak pevn\u011b sv\u00edral \u017eidli p\u0159ed sebou, m\u011bl b\u00edl\u00e9 klouby na rukou. „To je komplikovan\u00e9 t\u00e9ma.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm. V\u00edm, \u017ee je to komplikovan\u00e9. Nebudeme o tom mluvit. Vlastn\u011b nebudeme mluvit o ni\u010dem.<\/em>„<\/div>\n
„Mohl jsi mi to \u0159\u00edct d\u0159\u00edv.“<\/div>\n
„Nemohl. Nemyslel jsem, \u017ee to chce\u0161 sly\u0161et, a up\u0159\u00edmn\u011b, p\u0159ipadal jsem si, \u017ee jsem to j\u00e1, kdo je v na\u0161em vztahu ten siln\u011bj\u0161\u00ed.“<\/div>\n
Bill se uchechtl. „To, \u017ee krv\u00e1c\u00ed\u0161 z nosu, m\u00e1 b\u00fdt to tvoje ‚b\u00fdt siln\u00fdm‘? M\u00e1m dojem, \u017ee tahle pozn\u00e1mka mi unikla.“<\/div>\n
„Polib mi prdel, Bille.“<\/div>\n
„To n\u00e1s asi dostalo do t\u00fdhle situace, co?“ op\u00e1\u010dil. Tom byl v \u0161oku, cht\u011bl mu n\u011bco odpov\u011bd\u011bt, ale za\u010dal se hrozn\u011b sm\u00e1t. Bill se nedobrovoln\u011b usm\u00e1l a taky se zasm\u00e1l; ale za chvilku sm\u00edch p\u0159e\u0161el a znovu se rozprost\u0159elo ticho. „Tomi, jsem te\u010f divn\u00fd. Nem\u016f\u017eu \u0159\u00edct, \u017ee te\u010f na\u0161i dceru miluju cel\u00fdm sv\u00fdm srdcem, ale dost\u00e1v\u00e1m se tam. Cel\u00e1 ta my\u0161lenka u\u017e nep\u0159evrac\u00ed m\u016fj \u017ealudek vzh\u016fru nohama tak, jak to m\u011bla ve zvyku. Dok\u00e1\u017eu si p\u0159edstavit, jak ji budu vychov\u00e1vat, aby byla hodn\u00fd d\u00edt\u011b, a abych na ni mohl b\u00fdt pat\u0159i\u010dn\u011b py\u0161n\u00fd. Ale to se nestane p\u0159es noc. Prost\u011b ne.“<\/div>\n
„Celou dobu si p\u0159ipad\u00e1m tak vinen, Bille. Polovi\u010dku \u010dasu se strachuju, \u017ee jsem t\u011b donutil si to d\u00edt\u011b nechat, a jestli bys nebyl \u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed, kdybych t\u011b nechal j\u00edt na potrat.“<\/div>\n
„Nebyl jsem si jist\u00fd, jestli chci,“ \u0159ekl Bill, odsunul \u017eidli a posadil se na ni, vydechl. „Nebyl jsem si jist\u00fd. Ale te\u010f<\/em> si jist\u00fd jsem. V\u0161eho se boj\u00edm.“<\/div>\n
„J\u00e1 taky,“ p\u0159iznal Tom a zast\u00e9nal. „V\u0161echno jsem to v sob\u011b potla\u010doval a \u0159\u00edkal si, \u017ee ti \u0159eknu, jak se c\u00edt\u00edm, ale ono se to stup\u0148ovalo a v\u011bci se d\u011bly, a najednou jsem si musel je\u0161t\u011b d\u011blat starosti o tvoje zdrav\u00ed. Bylo leh\u010d\u00ed odsouvat v\u011bci pry\u010d a ned\u011blat si s nimi starosti a najednou to, co mi vadilo, bylo to, \u017ee bych ti o tom m\u011bl \u0159\u00edct.“<\/div>\n
„Co se stalo, \u017ee sis myslel, \u017ee o tom se mnou nem\u016f\u017ee\u0161 mluvit?“ zeptal se Bill v\u00e1\u017en\u011b. „Nerozum\u00edm tomu; \u0159\u00edk\u00e1me si v\u0161echno. Nebo to tak alespo\u0148 b\u00fdvalo. Mohli jsme si \u0159\u00edct i ty nejbl\u00e1zniv\u011bj\u0161\u00ed v\u011bci, ty nejv\u011bt\u0161\u00ed probl\u00e9my, a te\u010f jsme jako cizinci.“<\/div>\n
Tom nakr\u010dil nos. „Cizinci?“<\/div>\n
„Cizinci, Tome. Kdy jsme si naposledy sedli a pov\u00eddali si? Str\u00e1vili spolu n\u011bjak\u00fd \u010das a neskon\u010dilo to h\u00e1dkou? Nebo to nebylo v aut\u011b?“<\/div>\n
„P\u0159ed dlouhou dobou.“<\/div>\n
„Jo. Je to u\u017e doba. \u0158ekl jsem Stephenovi, \u017ee jsem si myslel, \u017ee bys mi \u0159ekl, kdybys n\u011bco nemohl zvl\u00e1dnout, kdybys pot\u0159eboval pomoc. Je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se to v\u0161echno zvrtlo, za\u010dal jsem si myslet opak. Nen\u00e1vid\u00edm pocit, \u017ee jsem to p\u0159edt\u00edm nevid\u011bl.“<\/div>\n
„Sch\u00e1zel jsem se se Stephenem,“ \u0159ekl Tom ti\u0161e a Bill zamrkal.<\/div>\n
„Jako pacient?“ zeptal se Bill p\u0159ekvapen\u011b. Tom p\u0159ik\u00fdvl a Bill se usm\u00e1l. „Pom\u00e1h\u00e1 to?“<\/div>\n
„U\u017e del\u0161\u00ed dobu jsem nem\u011bl panick\u00fd z\u00e1chvat a krv\u00e1cen\u00ed taky p\u0159estalo.“<\/div>\n
„Sakra, Tome. P\u0159eju si, abych ti b\u00fdval v\u011bnoval pozornost. Byl jsem ve v\u0161em tak upjat\u00fd a zapomn\u011bl jsem se ti v\u011bnovat. Je to taky tvoje d\u00edt\u011b.“ Bill se zhluboka nadechl a ut\u0159el si o\u010di. „Mluv\u00edm moc rychle a pot\u0159ebuju na z\u00e1chod. Do h\u00e1je.“ Zvedl se a ode\u0161el chodbou pry\u010d, jak nejrychleji mohl.<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e byl Bill hotov\u00fd, otev\u0159el dve\u0159e a byl p\u0159ekvapen\u00fd, kdy\u017e uvid\u011bl Toma. „Omlouv\u00e1m se, Bille,“ \u0159ekl v\u00e1\u017en\u011b. „Nejsem ten \u010dlov\u011bk, jak\u00fd jsem b\u00fdval.“<\/div>\n
„Ani j\u00e1 ne. Neuv\u011bdomoval jsem si, jak\u00fd rozmazlen\u00fd a sobeck\u00fd fracek jsem.“ Proto\u010dil Bill o\u010di po cest\u011b zp\u00e1tky do ob\u00fdv\u00e1ku.<\/div>\n
„Nebyl jsi tak zl\u00fd.“<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee ano. Tome, budeme dob\u0159\u00ed rodi\u010de?“ zeptal se najednou.<\/div>\n
Tom pokr\u010dil rameny a pomohl Billovi si sednout, pak se k n\u011bmu p\u0159ipojil. „Netu\u0161\u00edm. Ale mus\u00edme. Nechci za d\u00edt\u011b spratka.“<\/div>\n
„Bo\u017ee, j\u00e1 taky ne. Pamatuje\u0161 si na to d\u00edt\u011b, co jsme vid\u011bli tenkr\u00e1t v potravin\u00e1ch? V\u00e1lelo se na zemi<\/em> jako zv\u00ed\u0159e a jeho otec nad n\u00edm jen bezmocn\u011b st\u00e1l,“ ud\u011blal Bill znechucen\u00fd obli\u010dej a promnul si b\u0159\u00ed\u0161ko.<\/div>\n
„B\u016fh mi pom\u00e1hej, abych takhle nedopadl,“ pomodlil se Tom. „Kdybych m\u011bl u sebe tenkr\u00e1t p\u00e1sek, nat\u0159\u00edskal bych tomu d\u00edt\u011bti s\u00e1m.“<\/div>\n
Bill se zasm\u00e1l a zavrt\u011bl hlavou. „Nedotkl bych se ho sv\u00fdm p\u00e1skem, vypadalo oplzle.“<\/div>\n
„Na to jsem zapomn\u011bl,“ zasm\u00e1l se Tom. Znovu ta vtipnost odplula pry\u010d, ale tentokr\u00e1t to ticho bylo vcelku norm\u00e1ln\u00ed. „Chyb\u00edme mi.“<\/div>\n
„Mn\u011b taky.“<\/div>\n
„Cht\u011bl bych, aby sis m\u011b vzal zp\u00e1tky.“<\/div>\n
„Taky t\u011b chci zp\u00e1tky.“<\/div>\n
Tom naklonil hlavu na stranu a zav\u0159el o\u010di. „Je tu n\u011bjak\u00e9 ale.“<\/div>\n
„Bude mi to n\u011bjak\u00fd \u010das trvat, Tome. Tohle se nevy\u0159e\u0161\u00ed jednou konverzac\u00ed, a\u0165 chci, aby to bylo vy\u0159e\u0161eno sebev\u00edc. Nejsem tu jenom j\u00e1. My, tvoje dcera a j\u00e1, se pot\u0159ebujeme c\u00edtit v bezpe\u010d\u00ed. Nedok\u00e1\u017eu ti \u0159\u00edct, jak mi bylo, kdy\u017e jsem si uv\u011bdomil, \u017ee jsem se t\u011b b\u00e1l. Nikdy jsem se t\u011b neb\u00e1l.“<\/div>\n
Tom sklopil pohled do sv\u00e9ho kl\u00edna a c\u00edtil, jak ho za\u010d\u00edn\u00e1 bolet hlava. „Sna\u017e\u00edm se si vzpomenout, odkud poch\u00e1z\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„Toho si cen\u00edm. Nikdy jsem necht\u011bl, aby to mezi n\u00e1mi skon\u010dilo, to ty. Ale j\u00e1 jsem odhodlan\u00fd a p\u0159ipraven\u00fd to vy\u0159e\u0161it.“<\/div>\n
„Bille, zn\u00ed\u0161, jako by to vy\u0159e\u0161it ne\u0161lo. Jak by nemohlo, jsme to my!“ kytaristovi se v\u016fbec nel\u00edbil t\u00f3n Billova hlasu. Zn\u011bl nejist\u011b. Zra\u0148ovalo to jeho srdce v\u00edc, ne\u017e mohl \u0159\u00edct.<\/div>\n
„Tome, \u0159ekni mi n\u011bco. Kdy\u017e jsme byli od sebe, c\u00edtil jsi \u00falevu?“ zeptal se Bill ti\u0161e. Tom otev\u0159el pusu, cht\u011bl mu to vyvr\u00e1tit, ale to by byla le\u017e, a on byl z lhan\u00ed sv\u00e9mu dvoj\u010deti unaven\u00fd.<\/div>\n
„Ano,“ za\u0161eptal.<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl. „To j\u00e1 taky.“<\/div>\n
Tom znovu zav\u0159el o\u010di a op\u0159el si hlavu o gau\u010d. „Co to d\u011bl\u00e1me?“<\/div>\n
„Jednou se to muselo st\u00e1t.“<\/div>\n
„Jo.“<\/div>\n
Bill se pod\u00edval na sv\u00e9 dvoj\u010de a p\u0159it\u00e1hl si ho bl\u00ed\u017e. Pod\u00edval se mu do jeho kr\u00e1sn\u00fdch hn\u011bd\u00fdch o\u010d\u00ed a jemn\u011b se usm\u00e1l. „V\u0161echno se d\u011bje z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu, pamatuje\u0161?“<\/div>\n
„Ty a ten tv\u016fj osud<\/em>,“ \u0159ekl Tom ti\u0161e a ot\u0159el se nosem o ten Bill\u016fv. „Jsme si p\u0159edur\u010deni?“ srdce mu tlouklo a mozek k\u0159i\u010del, necht\u011bl zn\u00e1t odpov\u011b\u010f, ale jeho srdce tentokr\u00e1t vyhr\u00e1lo z\u00e1vod.<\/div>\n
„R\u00e1d bych si to myslel.“ Bill p\u0159iv\u0159el o\u010di a Tom c\u00edtil, jak se mu jeho \u0159asy ot\u0159ely o tv\u00e1\u0159, oto\u010dil se trochu a vtiskl mu neexistuj\u00edc\u00ed polibek na rty. C\u00edtil malink\u00fd n\u00e1b\u011bh na Billov\u011b rtu, ale netla\u010dil na n\u011bj, sed\u011bli tu a d\u00fdchali dech toho druh\u00e9ho. Bill malinko naklonil obli\u010dej a sev\u0159el Tomovo triko do rukou, tohle byl jejich prvn\u00ed polibek se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima po velmi dlouh\u00e9 dob\u011b. Vydechl oproti Tomovi a malinko ho odstr\u010dil „Je\u010f.“<\/div>\n
„Co?“ zpanika\u0159il Tom, ale ne\u017e mohl \u0159\u00edct n\u011bco dal\u0161\u00edho, Bill mu polo\u017eil prst na rty a proto\u010dil o\u010di. „Je\u010f si pro svoje v\u011bci. Po\u0159\u00e1d to chci br\u00e1t pomalu, ale nechci tu bydlet s\u00e1m.“<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl a opatrn\u011b Billa objal. „P\u016fjdu se obl\u00edknout a ve\u010der se vr\u00e1t\u00edm.“<\/div>\n
„Budu tady,“ \u0159ekl Bill a v\u0161iml si, \u017ee te\u010f mu to tu kone\u010dn\u011b p\u0159ipadalo jako domov.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
„T\u0159i dny.“<\/div>\n
„To je b\u00e1je\u010dn\u00e9.“ Usm\u00e1l se Stephen a ud\u011blal si p\u00e1r pozn\u00e1mek.<\/div>\n
„Tak moc se boj\u00edm, \u017ee to poseru,“ \u0159ekl Tom nerv\u00f3zn\u011b.<\/div>\n
„Pro\u010d?“<\/p>\n<\/div>\n
~~<\/p>\n<\/div>\n
„Proto\u017ee v\u011bci kaz\u00edm,“ \u0159ekl Bill v\u00e1\u017en\u011b a o\u017ediboval op\u011bradlo gau\u010de. Stephen se zamra\u010dil a p\u0159estal si ps\u00e1t.<\/div>\n
„To ne\u0159\u00edkej. Zev\u0161eobec\u0148ov\u00e1n\u00ed v\u011bc\u00ed nikdy nic nevy\u0159e\u0161ilo.“<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, m\u00e1te pravdu. Jsem jen v\u00e1\u017en\u011b nerv\u00f3zn\u00ed. Chci, aby to fungovalo.“<\/div>\n
„A jak sp\u00edte?“<\/p>\n<\/div>\n
~~<\/p>\n<\/div>\n
„Sp\u00edm te\u010f v hostinsk\u00e9m pokoji.“<\/div>\n
„Jak se kv\u016fli tomu c\u00edt\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Up\u0159\u00edmn\u011b? Poprv\u00e9 m\u011b to celkem vzalo.“<\/div>\n
„A te\u010f?“<\/div>\n
„Jsem hrozn\u011b nad\u0161en\u00fd, \u017ee v tom dom\u011b jsem.“ Usm\u00e1l se Tom.<\/div>\n
„P\u0159ipad\u00e1\u0161 si jinak?“<\/p>\n<\/div>\n
~~<\/p>\n<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b si nejsem jist\u00fd. Jsem<\/em> jin\u00fd. To v\u00edm. Jen se boj\u00edm, \u017ee ho zase za\u010dnu mu\u010dit a on m\u011b opust\u00ed.“ Dopil Bill svou lahev vody a za\u0161rouboval ji.<\/div>\n
„Vrac\u00ed\u0161 se zp\u00e1tky ke sv\u00e9mu star\u00e9mu chov\u00e1n\u00ed?“<\/div>\n
„Ani n\u00e1pad! D\u011bl\u00e1m v\u011bci s\u00e1m, d\u00e1v\u00e1m mu prostor.“ Usm\u00e1l se Bill py\u0161n\u011b.<\/div>\n
„Dob\u0159e, to r\u00e1d sly\u0161\u00edm. Jak\u00e1 byla jeho reakce?“<\/p>\n<\/div>\n
~~<\/p>\n<\/div>\n
„Nejd\u0159\u00edv m\u011b to opravdu zasko\u010dilo. Zvyk\u00e1m si zase okolo n\u011bj b\u00fdt.“<\/div>\n
„Jak ses c\u00edtil?“<\/div>\n
„Jako \u017ee m\u011b u\u017e mo\u017en\u00e1 nepot\u0159ebuje.“<\/div>\n
„A te\u010f?“<\/div>\n
„Je ta nejp\u0159ita\u017eliv\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc, co jsem kdy vid\u011bl.“<\/p>\n<\/div>\n
~~<\/p>\n<\/div>\n
„\u0160el jsem s\u00e1m nakupovat potraviny.“ Bill zn\u011bl tak hrd\u011b. „A koupil jsem ovoce a zeleninu. A pak, kdy\u017e jsem p\u0159i\u0161el dom\u016f, n\u011bco jsem si uv\u011bdomil.“<\/div>\n
„Co?“<\/div>\n
„\u017de neum\u00edm va\u0159it.“<\/div>\n
Stephen se zasm\u00e1l. „A co Tom?“<\/p>\n<\/div>\n
~~<\/p>\n<\/div>\n
„Sakra ne, podp\u00e1lil bych bar\u00e1k.“ Odfrknul si Tom a rychle zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Tak co budete d\u011blat s j\u00eddlem? Jsme si jist\u00fd, \u017ee m\u00e1te pen\u00edze na to, abyste po\u0159\u00e1d mohli j\u00edst v restauraci, ale to nen\u00ed to nejlep\u0161\u00ed.“<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee bychom si m\u011bli najmout hospodyni. Nechci, aby v\u0161echno musel d\u011blat Bill, a m\u00e1m dojem, \u017ee zase zhubnul. To mi d\u011bl\u00e1 starosti.“<\/div>\n
„V t\u011bhotenstv\u00ed je norm\u00e1ln\u00ed, \u017ee v\u00e1ha kol\u00eds\u00e1. Tv\u016fj bratr je od p\u0159\u00edrody huben\u00fd, a jestli po\u0159\u00e1d pob\u00edh\u00e1 po dom\u011b a d\u011bl\u00e1 v\u011bci, je v\u00edce aktivn\u00ed. Jsem si jist\u00fd, \u017ee mu Robert \u0159ekl, aby si zapisoval kalorie, a Bill bude zase p\u0159ib\u00edrat.“<\/div>\n
„Jo. Jen si d\u011bl\u00e1m starosti.“<\/p>\n<\/div>\n
~~<\/p>\n<\/div>\n
„D\u011bl\u00e1 si starosti.“ Pokr\u010dil Bill rameny a hr\u00e1l si s pr\u00e1zdnou lahv\u00ed v rukou.<\/div>\n
„A ty?“<\/div>\n
„D\u011bl\u00e1m v\u0161echno, co m\u00e1m d\u011blat. Piju ty koktejly, co mi dal Robert. Nev\u00edm, jak si pomoct.“<\/div>\n
„No, to je spr\u00e1vn\u00e9.“ P\u0159ik\u00fdvl Stephen. „Zm\u011bnila se ti n\u011bjak n\u00e1lada, te\u010f kdy\u017e je Tom v dom\u011b?“<\/div>\n
„Ano. Sna\u017e\u00edm se na to j\u00edt pomalu. Kdy\u017e ho vid\u00edm, chci, aby se o m\u011b staral a obj\u00edmal m\u011b, abych na nic jin\u00e9ho nemusel myslet. V\u00edm, \u017ee je to \u0161patn\u00e9, ale je to tu,“ p\u0159iznal se Bill.<\/div>\n
„Dokud bude\u0161 identifikovat my\u0161lenky d\u0159\u00edv, ne\u017e se stanou \u010diny, jsi voln\u00fd a m\u016f\u017ee\u0161 si myslet, co chce\u0161. Te\u010f u\u017e v\u00ed\u0161, jak se vyhnout sobeck\u00e9mu chov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 jsi m\u00edval; je to st\u00e1le boj a bude to t\u011b\u017ek\u00e9. Jsem hrd\u00fd, \u017ee jsi to zvl\u00e1dl a\u017e sem a ty bys m\u011bl b\u00fdt tak\u00e9.<\/div>\n
Bill se za\u010dervenal, „D\u011bkuji,“ zamumlal.<\/div>\n
„Jen si pamatuj, Bille, sna\u017e se u\u017e\u00edvat si sv\u00e9 t\u011bhotenstv\u00ed. Nen\u00ed nic \u0161patn\u00e9ho na mal\u00e9m rozmazlov\u00e1n\u00ed a nen\u00ed nic \u0161patn\u00e9ho na tom, \u017ee chce\u0161, aby se o tebe n\u011bkdo staral. Jen si mus\u00ed\u0161 d\u00e1vat pozor, abys t\u00edm neubli\u017eoval ostatn\u00edm.“<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/div>\n
Tom zvedl pohled a usm\u00e1l se na Billa, kter\u00fd st\u00e1l ve dve\u0159\u00edch. „Ahoj,“ \u0159ekl ti\u0161e a odrhnul pry\u010d pe\u0159inu. Sp\u00e1nek vypadal l\u00e9pe a l\u00e9pe, cht\u011blo se mu sp\u00e1t, Tom potla\u010dil z\u00edvnut\u00ed.<\/div>\n
„Ahoj. Jen jsem si t\u011b p\u0159i\u0161el zkontrolovat, jestli je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku.“ Sledoval Bill, jak se jeho bratr chyst\u00e1 j\u00edt sp\u00e1t, tro\u0161i\u010dku se na to usm\u00edval. Tohle mu chyb\u011blo, r\u016fzn\u00e9 v\u011bci, kter\u00e9 Tom d\u011blal v b\u011b\u017en\u00e9m \u017eivot\u011b. Detaily, kter\u00e9 byly pozad\u00edm k jeho \u017eivotu.<\/div>\n
„Jo, jsem v pohod\u011b. Co ty? Je ti dob\u0159e?“ zastavil se Tom a sledoval, jak Bill p\u0159enesl v\u00e1hu na druh\u00e9 chodidlo. M\u011bl na sob\u011b velk\u00e9 tri\u010dko a boxerky, Tom se sna\u017eil nez\u00edrat na jeho prsa. Od t\u00e9 doby, co je naposledy vid\u011bl, celkem vyrostly.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ \u0159ekl zp\u011bv\u00e1k zdr\u00e1hav\u011b a Tom pohledem sjel na Billova bos\u00e1 chodidla. Kotn\u00edky m\u011bl trochu otekl\u00e9 a Tom si povzdychl.<\/div>\n
„Bol\u00ed t\u011b nohy, Bille?“<\/div>\n
„Tro\u0161ku,“ p\u0159iznal; jako by byl p\u0159ichycen p\u0159i l\u017ei.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu ti je namas\u00edrovat, jestli chce\u0161. Jen jednu rychlou, a pak p\u016fjdu zp\u00e1tky k sob\u011b do pokoje,“ sl\u00edbil Tom rychle.<\/div>\n
Bill si skousl ret a p\u0159ik\u00fdvl. Opravdu cht\u011bl, aby se mu kone\u010dn\u011b ulevilo a Tomovy ruce byly jako nebe na v\u0161echno, co bolelo. U\u017e to bylo moc dlouho a Bill byl a\u017e tro\u0161ku moc nad\u0161en\u00fd, kdy\u017e ho Tom n\u00e1sledoval k n\u011bmu do lo\u017enice. Odhrnul pe\u0159iny a vlezl si do postele; Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee a\u017e bude Tom hotov, vyhod\u00ed ho, a cht\u011bl, aby to bylo pro jeho bratra co nejleh\u010d\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Tom si vlezl do t\u00e9 velk\u00e9 postele a zasm\u00e1l se. „Pamatuju si, jak jsi \u0159\u00edkal, \u017ee chce\u0161 tu nejv\u011bt\u0161\u00ed mo\u017enou postel,“ \u0159ekl a rozhl\u00e9dl se po pokoji.<\/div>\n
„Jo.“ Op\u0159el se Bill o horu pol\u0161t\u00e1\u0159\u016f a vystr\u010dil nad\u0161en\u011b nohy. Tom se zasm\u00e1l a za\u010dal mu jemn\u011b ma\u010dkat opuchlou k\u016f\u017ei, tro\u0161ku ho d\u011bsilo, jak \u010derven\u00e1 Billova k\u016f\u017ee byla. P\u0159ibran\u00e1 v\u00e1ha mu t\u011blo opravdu ni\u010dila. „Oh Tomi, to je \u00fa\u017easn\u00fd,“ vydechl Bill a ta slova \u0161la p\u0159\u00edmo to Tomova rozkroku.<\/div>\n
Skousnul si ret a sna\u017eil se ignorovat zvuky spokojenosti od sv\u00e9ho bratra, bylo to t\u011b\u017ek\u00e9, ale sna\u017eil se. Tom pol\u00edbil jemnou k\u016f\u017ei a Billovi se zachv\u011bla v\u00ed\u010dka, pootev\u0159el je; byla v nich touha, cht\u011bl ho l\u00edbat po cel\u00e9 noze, ale Bill mu s n\u00ed ucukl. „Bille-„<\/div>\n
„V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee to je chyba. Nejsem p\u0159ipraven\u00fd. Omlouv\u00e1m se, je to moje chyba,“ \u0159ekl Bill a zavrt\u011bl hlavou, p\u0159ikryl si nohy pe\u0159inou.<\/div>\n
„Ne, to j\u00e1. Nem\u011bl jsem-„<\/div>\n
„Dobrou noc, Tome.“<\/div>\n
Tom se pokusil zachytit Bill\u016fv pohled, nebylo to ale mo\u017en\u00e9, odm\u00edtal se na n\u011bj pod\u00edvat, povzdychl si. „Dobrou, Bille.“ Vylezl z postele a p\u0159ipadal si jako naprost\u00fd idiot; vy\u0161el na chodbu a zav\u0159el za sebou dve\u0159e. A\u017e u sebe v pokoji si uv\u011bdomil, jak pr\u00e1zdn\u011b vypadal, ne tak jako p\u0159ed p\u00e1r minutami. Zhasl sv\u011btla a zav\u0159el za sebou.<\/p>\n<\/div>\n
Na jednom z no\u010dn\u00edch stolk\u016f mu zablikal telefon. Tom se pod\u00edval na displej a byl p\u0159ekvapen\u00fd, kdy\u017e vid\u011bl Andreas\u016fv obr\u00e1zek. Zpr\u00e1va.<\/p>\n<\/div>\n
Jak se m\u00e1\u0161?<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Tom si skousnul ret, nev\u011bd\u011bl, jestli odpov\u011bd\u011bt nebo ne, vlezl do postele. Do tmy pokr\u010dil rameny a zm\u00e1\u010dkl zelen\u00e9 tla\u010d\u00edtko. Dvakr\u00e1t to zazvonilo a hovor byl p\u0159ijat.<\/div>\n
„Halo?“<\/div>\n
„Andy?“<\/div>\n
„Tome?“<\/div>\n
„Jo.“<\/div>\n
Nastalo ticho a Tom sly\u0161el \u0161elest. „\u2026Jen jsem cht\u011bl v\u011bd\u011bt, jak se m\u00e1\u0161.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ ujistil ho Tom. „Taky jsem se t\u011b na to cht\u011bl zeptat.“<\/div>\n
„Oh, potkal jsem v\u00e1\u017en\u011b milou holku.“<\/div>\n
„Opravdu?“<\/div>\n
„Jo.“<\/div>\n
Tom se po\u0159\u00e1dn\u011b usadil a usm\u00edval se, zat\u00edmco mu Andreas vypr\u00e1v\u011bl o t\u00e9 sle\u010dn\u011b, kter\u00e1 se mu l\u00edbila.<\/p>\n<\/div>\n
Koment\u00e1\u0159e op\u011bt anglicky, pokud mo\u017eno, d\u00edky J. :o)<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
autor: Majestrix<\/strong><\/div>\n
translate: Lil.Katie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
Original<\/span><\/a><\/p>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Majestrix Je usm\u00ed\u0159en\u00ed v\u00e1\u017en\u011b odpov\u011bd\u00ed? (\u010d\u00e1st t\u0159et\u00ed) Je to krok spr\u00e1vn\u00fdm sm\u011brem. „Nech m\u011b na pokoji, Bille.“ „Ale Tomi-„ „Ne. Kv\u016fli tob\u011b m\u00e1m pr\u016f\u0161vih!“ popot\u00e1hnul Tom a ut\u0159el si o\u010di. Jejich matka na n\u011bj k\u0159i\u010dela, proto\u017ee sn\u011bdl dva dort\u00edky, i kdy\u017e<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[207],"tags":[],"class_list":["post-12960","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-makes-three"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12960","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12960"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12960\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12960"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12960"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12960"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}