{"id":12994,"date":"2009-11-23T17:00:00","date_gmt":"2009-11-23T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12963"},"modified":"2009-11-23T17:00:00","modified_gmt":"2009-11-23T16:00:00","slug":"za-stesti-zaplatis-13","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/11\/23\/za-stesti-zaplatis-13\/","title":{"rendered":"Za \u0161t\u011bst\u00ed zaplat\u00ed\u0161! 13."},"content":{"rendered":"
autor: \u00c1\u010fa & Bitter<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
„Ne! Ne!“ vyk\u0159ikoval dredat\u00fd chlapec a jeho t\u011blo se na posteli zm\u00edtalo jako v hore\u010dce. Na \u010dele mu ra\u0161il pot a zoufale k\u0159i\u010del do ticha hotelov\u00e9ho pokoje.<\/div>\n
„Neee!“<\/div>\n
Tom se na posteli prudce posadil a promnul si krk. M\u011bl pocit, \u017ee ho n\u011bco dus\u00ed. P\u0159idala se prudk\u00e1 bolest u srdce a on jen vyd\u011b\u0161en\u011b zalapal po dechu, ne\u017e se mu povedlo trhan\u011b se nadechnout. Jeho t\u011blo se po\u0159\u00e1d t\u0159\u00e1slo a na k\u016f\u017ei se objevila hus\u00ed k\u016f\u017ee.<\/div>\n
A tohle v\u0161echno vyvolal jeden jedin\u00fd sen, kter\u00fd si ani nepamatoval. Jen ten strach a hr\u016fza z\u016fstaly.<\/div>\n
Vyd\u011b\u0161en\u011b t\u011bkal o\u010dima po pokoji a pro jistotu se rozhl\u00e9dl kolem. M\u011bl pocit, \u017ee pr\u00e1v\u011b ub\u011bhl maraton a \u017ee ho p\u0159i tom n\u011bkdo sledoval. N\u011bkdo, kdo mu cht\u011bl ubl\u00ed\u017eit. Nebo b\u011b\u017eel na pomoc n\u011bkomu, komu n\u011bkdo ubli\u017eoval? Zmaten\u011b zat\u0159epal hlavou a promnul si sp\u00e1nky.<\/div>\n
Je\u0161t\u011b jednou se rozhl\u00e9dl po pokoji a pak se znova ulo\u017eil ke sp\u00e1nku. St\u00e1le zt\u011b\u017eka oddechoval, ale t\u0159as zmizel.<\/div>\n
Pomalu u\u017e us\u00ednal, kdy\u017e jeho tv\u00e1\u0159 oz\u00e1\u0159il blesk a ozvala se ohlu\u0161uj\u00edc\u00ed r\u00e1na. Jeho my\u0161lenky se okam\u017eit\u011b sto\u010dily k Billovi, kdy\u017e si uv\u011bdomil, co se za okny d\u011bje. Bill nem\u011bl bou\u0159ky r\u00e1d, b\u00e1l se jich, i kdy\u017e to nikdy nep\u0159iznal. Snad klidn\u011b sp\u00ed a je v po\u0159\u00e1dku<\/em>, pomyslel si Tom a b\u011bhem chvilky usnul, za co\u017e byl relativn\u011b vd\u011b\u010dn\u00fd. Z\u00edtra r\u00e1no ho \u010dek\u00e1 soud, mus\u00ed nabrat s\u00edlu.<\/p>\n<\/div>\n
Bill si sp\u011b\u0161n\u011b navl\u00e9kl rifle a p\u0159es ramena si dal mikinu, kterou mu tady Tom nechal. Byl r\u00e1d, \u017ee ho bou\u0159e vzbudila, jinak by tu b\u00fdval usnul nadobro a v\u0161e by prop\u00e1snul! Se strachem v o\u010d\u00edch vyhl\u00e9dl ven a t\u011b\u017ece polknul, kdy\u017e vid\u011bl jasn\u011b modr\u00fd blesk, klikat\u00edc\u00ed se po obloze. Je\u0161t\u011b v\u00edc se zachumlal do mikiny a potichu se u\u017e podruh\u00e9 vypl\u00ed\u017eil z pokoje. Mus\u00ed za Tomem. Mus\u00ed ho varovat. Tom nesm\u00ed j\u00edt k tomu soudu, ubl\u00ed\u017e\u00ed mu tam. Mus\u00ed za n\u00edm a tentokr\u00e1t stejnou chybu neud\u011bl\u00e1. Nenech\u00e1 se znova chytit.<\/div>\n
Potichu otev\u0159el dve\u0159e vedlej\u0161\u00edho pokoje a p\u0159ibl\u00ed\u017eil se k posteli. Na\u0161el tla\u010d\u00edtko, kter\u00fdm p\u0159ivol\u00e1vala sestra doktora v krizov\u00fdch situac\u00edch a r\u00e1zem byl na chodb\u011b hluk. Rychle vyb\u011bhl a schoval se za rohem. B\u011bhem p\u00e1r okam\u017eik\u016f byli v\u0161ichni, maj\u00edc\u00ed dnes v noci slu\u017ebu, na pokoji, a Bill se rozeb\u011bhl ven.<\/div>\n
P\u0159ed nemocnic\u00ed se zarazil. Kam vlastn\u011b p\u016fjde? V\u017edy\u0165 je noc a bou\u0159ka.<\/div>\n
Nakonec se rozb\u011bhl pod\u00e9l silnice d\u0159\u00edv, ne\u017e by na n\u011bj n\u011bkdo mohl p\u0159ij\u00edt. Rozm\u00fd\u0161let se bude pak.<\/div>\n
\n
Nekontrolovateln\u011b uh\u00e1n\u011bl pry\u010d a na p\u00edch\u00e1n\u00ed v boku ka\u0161lal. T\u011blocvik v\u017edycky nesn\u00e1\u0161el a jeho zesl\u00e1bl\u00e9 t\u011blo ho moc nepodpo\u0159ilo, ale v\u016fle byla siln\u011bj\u0161\u00ed a hnala ho po\u0159\u00e1d d\u00e1l. Vr\u00e1\u017eel do lid\u00ed, ale to mu bylo jedno. Narazil si na hlavu kapuci a b\u011b\u017eel d\u00e1l.<\/p>\n<\/div>\n
Teprve po p\u00e1r minut\u00e1ch ho vy\u010derp\u00e1n\u00ed p\u0159emohlo a to doslova. Slo\u017eil se pod\u00e9l nejbli\u017e\u0161\u00ed zdi na zem a zhluboka oddechoval. P\u0159ed o\u010dima se mu d\u011blaly m\u017eitky od toho, jak mu t\u0159e\u0161tila hlava a do o\u010d\u00ed mu vhrkly slzy.<\/div>\n
Teprve te\u010f mu do\u0161lo, jakou hloupost to vlastn\u011b ud\u011blal. V\u017edy\u0165 je v Berl\u00edn\u011b, nikoho tady nezn\u00e1 a m\u016f\u017ee se kdykoliv ztratit. Polekan\u011b se rozhl\u00e9dl a zjistil, \u017ee u\u017e se ztratil. Tohle m\u00edsto nepozn\u00e1val. Naproti byl sice n\u011bjak\u00fd luxusn\u00ed hotel, ale byl si jist\u00fd, \u017ee tady je\u0161t\u011b nebyl.<\/div>\n
Ti\u0161e za\u00fap\u011bl a pra\u0161til do zdi za sebou. Znova se pod\u00edval na hotel – Glanz. Ne, nebyl tady, to v\u011bd\u011bl na sto procent, tak pro\u010d mu je ten n\u00e1zev tak zatracen\u011b pov\u011bdom\u00fd? Kde ho sly\u0161el?<\/div>\n
Budu tady v Berl\u00edn\u011b v hotelu. Jmenuje se Glanz, nebo tak n\u011bjak. Hned po soudu za tebou zase p\u0159ijedu a z\u016fstanu tady, dokud t\u011b nepust\u00ed,<\/em> ozval se v n\u011bm Tom\u016fv hlas a Bill se prudce postavil.<\/div>\n
„Tom…“<\/div>\n
A te\u010f se podr\u017e, mam pokoj 483. Dobr\u00fd, ne?<\/em><\/div>\n
„Tomi…“ \u0161pitl s nad\u011bj\u00ed v hlase a rozb\u011bhl se p\u0159\u00edmo do hotelu. Zastavil se teprve u v\u00fdtahu.<\/div>\n
„Hal\u00f3, pane… pane, vy tam u toho v\u00fdtahu, tady nem\u00e1te co d\u011blat,“ oto\u010dil ho k sob\u011b star\u0161\u00ed mu\u017e v obleku a sjel ho p\u0159\u00edsn\u00fdm pohledem.<\/div>\n
„J\u00e1 jdu za bratrem,“ p\u00edpl Bill tence a set\u0159\u00e1sl ze sebe jeho ruku. Zase tady byl ten strach. Tro\u0161ku ustoupil a k\u0159e\u010dovit\u011b stiskl c\u00edp mikiny.<\/div>\n
„No jist\u011b. Zrovna vy,“ odfrkl si mu\u017e, a u\u017e se chystal Billa chytit za pa\u017ei a vyv\u00e9st, ten ale ucukl a rozb\u011bhl se ke schodi\u0161ti.<\/div>\n
„Tam nesm\u00edte!“ k\u0159ikl znova mu\u017e a rozb\u011bhl se za n\u00edm. Na\u0161t\u011bst\u00ed pro Billa, jeho v\u011bk ho zna\u010dn\u011b brzdil. Bill se za n\u00edm co chvilku ot\u00e1\u010del a ani si nev\u0161iml, kdy se proti n\u011bmu objevila mlad\u00e1 pokojsk\u00e1. Srazili se a Bill rychle vykoktal omluvu. Pokojsk\u00e1 se jen usm\u00e1la. Na rozd\u00edl od recep\u010dn\u00edho, kter\u00fd byl o dv\u011b patra n\u00ed\u017e, ho poznala. Bill malinko couvl, kdy\u017e se p\u0159ibl\u00ed\u017eila, a narazil do dve\u0159\u00ed.<\/div>\n
„Ve kter\u00e9m pat\u0159e je pokoj \u010dty\u0159i sta osmdes\u00e1t t\u0159i?“ p\u00edpl nesm\u011ble a tentokr\u00e1t se pro zm\u011bnu zarazila ona.<\/div>\n
„V \u0161est\u00e9m…“ odpov\u011bd\u011bla a na nic v\u00edc Bill ne\u010dekal a rozb\u011bhl se d\u00e1l. Pr\u00e1v\u011b v\u010das, recep\u010dn\u00ed ho u\u017e doh\u00e1n\u011bl.<\/div>\n
<\/div>\n
Kone\u010dn\u011b otev\u0159el dve\u0159e vedouc\u00ed do chodby \u0161est\u00e9ho patra. \u00dalevn\u011b vydechl a vydal se pod\u00e9l chodby naj\u00edt Tom\u016fv pokoj. Byly to hned \u010dtvrt\u00e9 dve\u0159e zleva a Bill na n\u011b rychle zabu\u0161il. Sly\u0161el, jak se recep\u010dn\u00ed bl\u00ed\u017e\u00ed. V pokoji se ale nic ned\u011blo.<\/div>\n
„Tome!“ k\u0159ikl zoufale a znova zabouchal. „Tome!“<\/div>\n
Ve stejnou chvilku, kdy Tom kone\u010dn\u011b otev\u0159el, se otev\u0159ely i dve\u0159e od schod\u016f.<\/div>\n
„Tak tohle ne, mlad\u00fd pane. Zavol\u00e1m policii.“<\/div>\n
„Co? Co se to tady d\u011bje?“ zam\u017eoural kolem sebe Tom ospale, a kone\u010dn\u011b poznal stvo\u0159en\u00ed vedle n\u011bj.<\/div>\n
„Bille?“ zakroutil nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b hlavou, to ho u\u017e ale recep\u010dn\u00ed vzal za ruku a chystal se ho odv\u00e9st.<\/div>\n
„Moment, nechte ho!“ k\u0159ikl Tom, kdy\u017e se kone\u010dn\u011b vzpamatoval a do\u0161el k nim.<\/div>\n
„Vy ho zn\u00e1te?“ podivil se recep\u010dn\u00ed a Bill zak\u0148oural, jak bolestn\u011b ho dr\u017eel.<\/div>\n
„Jist\u011b\u017ee ho zn\u00e1m, je to m\u016fj bratr!“ \u0161t\u011bkl Tom a st\u00e1hnul si Billa k sob\u011b. Ten se okam\u017eit\u011b schoval za jeho z\u00e1da.<\/div>\n
„O – omlouv\u00e1m se, j\u00e1… j\u00e1 myslel…“ Zakoktal se recep\u010dn\u00ed a ustoupil.<\/div>\n
„Tak nemyslete,“ prskl na n\u011bj Tom a oto\u010dil se na Billa.<\/div>\n
„Utek jsi?“ zeptal se ho p\u0159\u00edsn\u011b a Bill se malinko p\u0159ikr\u010dil.<\/div>\n
„Tome, j\u00e1…“ pokusil se Bill obh\u00e1jit, ale Tom ho zarazil a uk\u00e1zal na dve\u0159e.<\/div>\n
„Do pokoje,“ sykl a Bill poslu\u0161n\u011b zalezl. Tom \u0161el hned za n\u00edm a pr\u00e1skl za sebou dve\u0159mi tak hlasit\u011b, a\u017e Bill, nadsko\u010dil a vyjekl.<\/div>\n
„Ty jsi se snad zbl\u00e1znil!“ k\u0159ikl na n\u011bj hned Tom a t\u0159\u00edskl p\u011bst\u00ed do stolu. Bill znova nadsko\u010dil a do o\u010d\u00ed mu vytryskly slzy.<\/div>\n
„Sakra, co t\u011b to napadlo? Dy\u0165 se pod\u00edvej, jak je venku! Mohlo se ti n\u011bco st\u00e1t! P\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed\u0161 ty v\u016fbec?“ rozk\u0159i\u010del se a teprve vystra\u0161en\u00fd vzlyk, kdy\u017e ud\u011blal krok vp\u0159ed, ho zarazil.<\/div>\n
Zmlkl a po\u0159\u00e1dn\u011b si Billa prohl\u00e9dl.<\/div>\n
„Bo\u017ee, jsi \u00fapln\u011b promo\u010den\u00fd… sundej to ze sebe,“ na\u0159\u00eddil mu, ale na\u0161tvanost z hlasu zmizela. Bill ho okam\u017eit\u011b poslechl a za chvilku st\u00e1l p\u0159ed n\u00edm jen v boxerk\u00e1ch. Tom mezit\u00edm do\u0161el pro deku a zabalil ho do n\u00ed. Kdy\u017e ho v\u0161ak cht\u011bl pohladit po tv\u00e1\u0159i, Bill ustra\u0161en\u011b cukl.<\/div>\n
„Neboj… necht\u011bl jsem k\u0159i\u010det… ale… v\u00ed\u0161, co v\u0161echno se mohlo st\u00e1t? Bo\u017ee l\u00e1sko, co t\u011b to napadlo?“ povzdychl si a pevn\u011b ho k sob\u011b p\u0159ivinul.<\/div>\n
„J\u00e1 jen cht\u011bl za tebou… nezlob se…“ \u0161eptl Bill a je\u0161t\u011b v\u00edc se p\u0159ikr\u010dil.<\/div>\n
„Dy\u0165 je venku bou\u0159ka, leje, co kdy\u017e nastydne\u0161? M\u011bl jsi poprosit Manyho, a\u0165 ti d\u00e1 mobil a zavolat mi. J\u00e1 se na tebe nezlob\u00edm, ale jen mam strach. Dy\u0165 jsi mohl m\u00edt \u0161ok, vem si, co je tam venku lid\u00ed.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm…“ pok\u00fdval hlavou mrzut\u011b a nam\u00e1\u010dkl se na Toma, co nejv\u00edc to \u0161lo. „Zd\u00e1lo se mi o tom soudu… zav\u0159eli t\u011b…“<\/div>\n
„Ale zlato, nezav\u0159ou m\u011b… jen dostanu pokutu, je to jen formalita… bulv\u00e1ry to jen hrozn\u011b zveli\u010dujou.“<\/div>\n
„Ale… chci tam bejt s tebou. V\u017edycky jsme d\u011blali v\u0161echno spolu.“<\/div>\n
„Ale ty se mus\u00ed\u0161 vr\u00e1tit do nemocnice… Bille, mus\u00ed\u0161 se uzdravit \u00fapln\u011b. Takhle to jen prodlu\u017euje\u0161. Ale dob\u0159e, na soud t\u011b vezmu s sebou, ale pak pojedeme zp\u00e1tky do nemocnice a j\u00e1 zat\u00edm za\u0159\u00edd\u00edm v\u0161echno kolem st\u011bhov\u00e1n\u00ed, a a\u017e t\u011b pust\u00ed, odjedeme. D\u00e1me si p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f oddech a pak zas, jestli se na to bude\u0161 c\u00edtit, m\u016f\u017eem zase vystupovat.“<\/p>\n<\/div>\n
Je\u0161t\u011b asi hodinu Tom Billa ti\u0161il a uklid\u0148oval, ne\u017e mu usnul na rameni. Odnesl ho do lo\u017enice, ulo\u017eil a zavolal Manymu, \u017ee ho z\u00edtra p\u0159iveze, a jestli by to n\u011bjak neututlal, co\u017e pro n\u011bj nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m. Miler\u00e1d se o n\u011bj postar\u00e1, a\u017e ho Tom vr\u00e1t\u00ed…<\/p>\n<\/div>\n
Do soudn\u00ed s\u00edn\u011b ve\u0161el soudce. V\u0161ichni se postavili a jen co pokynul, v\u0161ichni a\u017e na Toma a jeho pr\u00e1vn\u00edka, si sedli. Bill se nerv\u00f3zn\u011b rozhl\u00e9dl, a kdy\u017e vid\u011bl naproti tu d\u00edvku, kterou Tom ude\u0159il, ot\u0159\u00e1sl se strachy. To ona za to m\u016f\u017ee. Nedovol\u00ed j\u00ed, aby mu Toma odvedla.<\/div>\n
Soud prob\u00edhal celkem v klidu, a\u017e na sc\u00e9nu, kterou ztropila sle\u010dna po\u0161kozen\u00e1. Bill m\u011bl v tu chv\u00edli pocit, \u017ee j\u00ed vraz\u00ed je\u0161t\u011b z druh\u00fd strany, aby se j\u00ed ten jej\u00ed nebohej nos\u00e1nek narovnal. Nakonec to cel\u00e9 v\u0161ak skon\u010dilo pokutou, omluvou a n\u00e1klady za l\u00e9\u010den\u00ed. Nic, co by kohokoliv p\u0159ekvapilo. Bill se jen \u0161\u0165astn\u011b culil a jen co byl s Tomem s\u00e1m ve v\u00fdtahu, pevn\u011b ho objal.<\/div>\n
„Tak vid\u00ed\u0161, ve v\u011bzen\u00ed nejsem, \u0159\u00edkal jsem ti to… jen se smi\u0159 s t\u00edm, \u017ee bude\u0161 \u017e\u00edt s n\u00e1siln\u00edkem, co bije neboh\u00fd studentky,“ odcitoval Tom v\u00fdrok otce on\u00e9 neboh\u00e9 a zasm\u00e1l se. „Bo\u017ee to byla komedie,“ zakroutil hlavou a d\u00e1l se usm\u00edval. Ani na okam\u017eik na sob\u011b nenechal zn\u00e1t, \u017ee se taky b\u00e1l. Nesm\u011bl. Bill pot\u0159eboval vid\u011bt, \u017ee je v po\u0159\u00e1dku. Kdy\u017e je on v po\u0159\u00e1dku, bude Bill taky, Many za\u0159\u00edd\u00ed v\u011bci kolem nemocnice, s Billovou psycholo\u017ekou se dohodli na pravideln\u00fdch n\u00e1v\u0161t\u011bv\u00e1ch, a v\u0161echno bude fajn. To nejhor\u0161\u00ed maj\u00ed za sebou, te\u010f u\u017e to bude jen a pouze dobr\u00e9.<\/div>\n
Pevn\u011b k sob\u011b Billa tiskl celou dobu, co byli ve v\u00fdtahu a l\u00edbal ho do vlas\u016f. Byl tak \u0161\u0165astn\u00fd…<\/div>\n
Ani na vte\u0159inku nezahl\u00e9dl ten st\u00edn strachu a hr\u016fzy, kter\u00fd se k nim zase pomalou\u010dku bl\u00ed\u017eil, a \u010d\u00edm bl\u00ed\u017e byli nemocnici, t\u00edm bl\u00ed\u017e ten st\u00edn byl…<\/p>\n<\/div>\n
„No kone\u010dn\u011b, vrchn\u00ed se u\u017e po Billovi sh\u00e1n\u011bla, tak jsem se domluvil s Meredith, aby ho kryla, tak\u017ee se tady pak zastav\u00ed, abyste se domluvili, ano? A ty, Tome, mus\u00ed\u0161 okam\u017eit\u011b zmizet, ne\u017e t\u011b tady n\u011bkdo uvid\u00ed. Bill m\u00e1 n\u00e1v\u0161t\u011bvy omezen\u00fd,“ vyvalil na n\u011b Many hned, jak se objevili v jeho kancel\u00e1\u0159i, a oba unisono k\u00fdvli.<\/div>\n
„Dob\u0159e, tak j\u00e1 jdu, z\u00edtra se za tebou stav\u00edm,“ nadhodil Tom, bratrsky Billa objal a nen\u00e1padn\u011b mu podstr\u010dil mobil. Ode\u0161el a Bill si sedl do k\u0159esla naproti Manymu.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, ale j\u00e1… musel jsem…“<\/div>\n
„Bille, byli jsme p\u0159ece na n\u011b\u010dem domluven\u00ed, v\u00ed\u0161, \u017ee by m\u011b tohle mohlo st\u00e1t m\u00edsto?“<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b m\u011b to mrz\u00ed,“ \u0161eptl Bill a sklopil pohled k zemi.<\/div>\n
Many se jen pousm\u00e1l. Byl cel\u00fd Michael. Tak nesm\u011bl\u00fd, ale z\u00e1rove\u0148 tvrdohlav\u00fd, a \u0161el si za sv\u00fdm n\u00e1zorem, a\u0165 to stoj\u00ed, co to stoj\u00ed.<\/div>\n
„To nic… poj\u010f, doprovod\u00edm t\u011b na pokoj a d\u00e1m ti je\u0161t\u011b n\u011bco na imunitu, jo. Kv\u016fli tomu mokr\u00fdmu vejletu.“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ p\u00edpl Bill a zvedl se. Provinile kr\u00e1\u010del a\u017e na pokoj a rad\u0161i byl zticha, tedy dokud Many nevyt\u00e1hl injekci.<\/div>\n
„To ne…“ f\u0148uknul a l\u00e9ka\u0159 jen zakroutil hlavou.<\/div>\n
„Klid, slibuju, \u017ee to nebude bolet,“ ujistil ho a nat\u00e1hl k sob\u011b Billovu ruku. Ten jen odvr\u00e1til pohled, ale jak Many sl\u00edbil, nic nec\u00edtil. P\u0159ekvapen\u011b zamrkal, kdy\u017e zaslechl, \u017ee je hotovo a nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b zavrt\u011bl hlavou. D\u011bkovn\u011b se usm\u00e1l a chystal se je\u0161t\u011b jednou omluvit za \u00fat\u011bk, kdy\u017e se mu najednou siln\u011b zamotala hlava a p\u0159ed o\u010dima se mu ud\u011blaly m\u017eitky.<\/div>\n
„Ma – Many… j\u00e1… n\u011bco se d\u011bje…“ vyhrkl a sna\u017eil se t\u0159ep\u00e1n\u00edm hlavy zahnat mdloby.<\/div>\n
„To nic… to bude v po\u0159\u00e1dku… lehni si, Michaeli…“ \u0161eptl mu a polo\u017eil ho.<\/div>\n
„C – co… kdo je Mi – Michael?“ vyjekl Bill a pokusil se zvednout. Marn\u011b. Doktor ho zase polo\u017eil a nahnul se nad n\u011bj.<\/div>\n
„Jsi tak kr\u00e1sn\u00fd… Neboj, tentokr\u00e1t n\u00e1m to u\u017e nikdo a nic nezkaz\u00ed jako minule… u\u017e to bude jen dobr\u00e9 a kr\u00e1sn\u00e9, v\u011b\u0159 mi…“<\/p>\n<\/div>\n
Flashback<\/em><\/div>\n
„Co\u017ee? Many, to… to je vtip, \u017ee jo? Bo\u017ee… ty jsi komediant,“ zasm\u00e1l se Michael a zvednul se z k\u0159esla.<\/em> „Hele\u010f, j\u00e1 u\u017e mus\u00edm, cht\u011bl jsi mi je\u0161t\u011b n\u011bco? Posp\u00edch\u00e1m.“<\/em><\/div>\n
„Ale j\u00e1 to mysl\u00edm v\u00e1\u017en\u011b… Miluju t\u011b!“ k\u0159ikl Many zoufale a Michaela si k sob\u011b p\u0159it\u00e1hl. U\u017e d\u00e1vno ho nevn\u00edmal jako sv\u00e9ho milovan\u00e9ho br\u00e1\u0161ku, u\u017e d\u00e1vno byl Michael v jeho p\u0159edstav\u00e1ch n\u011bco v\u00edc. Mnohem v\u00edc, a on cht\u011bl svoje iluze za ka\u017edou cenu splnit.<\/em><\/div>\n
„Pus\u0165 m\u011b! Tob\u011b snad p\u0159esko\u010dilo!“ k\u0159ikl po n\u011bm rozho\u0159\u010den\u011b \u010dernovl\u00e1sek a vytrhl se mu.<\/em><\/div>\n
“ Nech m\u011b na pokoji,“ vy\u0161t\u011bkl, kdy\u017e se k n\u011bmu Manfred znova p\u0159ibl\u00ed\u017eil a vyb\u011bhl ze zahrady. Ani ve snu ho nenapadlo, \u017ee pr\u00e1v\u011b vb\u011bhl do n\u00e1ru\u010de smrti, kter\u00e1 ho \u010dekala v podob\u011b \u010dern\u00e9ho Volva v zat\u00e1\u010dce, kter\u00e9 se u\u017e nedalo zastavit…<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Konec flashbacku<\/em><\/p>\n<\/div>\n
autor: \u00c1\u010fa & Bitter<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa & Bitter „Ne! Ne!“ vyk\u0159ikoval dredat\u00fd chlapec a jeho t\u011blo se na posteli zm\u00edtalo jako v hore\u010dce. Na \u010dele mu ra\u0161il pot a zoufale k\u0159i\u010del do ticha hotelov\u00e9ho pokoje. „Neee!“ Tom se na posteli prudce posadil a promnul si krk.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[262],"tags":[],"class_list":["post-12994","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-za-stesti-zaplatis"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12994","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12994"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12994\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12994"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12994"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12994"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}