{"id":12996,"date":"2009-11-23T15:00:00","date_gmt":"2009-11-23T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12965"},"modified":"2009-11-23T15:00:00","modified_gmt":"2009-11-23T14:00:00","slug":"let-me-take-you-there-ff","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/11\/23\/let-me-take-you-there-ff\/","title":{"rendered":"Something I will never have"},"content":{"rendered":"<div><strong>autor: Gabby<\/strong><\/p>\n<\/div>\n<div>U\u017e jste n\u011bkdy p\u0159em\u00fd\u0161leli nad t\u00edm, jak m\u00e1lo \u010dasu v\u00e1m zb\u00fdv\u00e1? Narod\u00edte se, p\u00e1r let \u017eijete jen obskakov\u00e1n rodi\u010di a v\u0161emo\u017en\u00fdmi lidmi, kte\u0159\u00ed se rozpl\u00fdvaj\u00ed nad va\u0161\u00ed d\u011btskou roztomilost\u00ed, a pak najednou hop a mus\u00edte do \u0161koly. Skon\u010d\u00ed v\u0161echny d\u011btsk\u00e9 radov\u00e1nky a nastane tvrd\u00fd re\u017eim, kter\u00fd zp\u016fsobuje v\u011bt\u0161inou nedostatek sp\u00e1nku a velikou rozmrzelost. I kdy\u017e pravda je, \u017ee na mal\u00e9m stupni z\u00e1kladn\u00ed \u0161koly se je\u0161t\u011b v\u0161e zvl\u00e1dat d\u00e1. U\u010ditel se dok\u00e1\u017ee v\u011bnovat v\u0161em \u017e\u00e1k\u016fm ve t\u0159\u00edd\u011b a vy postupem \u010dasu za\u010d\u00edn\u00e1te ch\u00e1pat, na co jsou v\u0161echna ta p\u00edsmenka a \u010d\u00edslice, kter\u00e9 dosp\u011bl\u00ed st\u00e1le n\u011bkam p\u00ed\u0161ou. U\u017e v\u00edte, jak je ps\u00e1t a \u010d\u00edst a do v\u0161eho se vrh\u00e1te s neskonalou vervou. \u0160kola je pro v\u00e1s hrou, je\u0161t\u011b kdy\u017e tam m\u00e1te plno kamar\u00e1d\u016f, se kter\u00fdmi si o p\u0159est\u00e1vk\u00e1ch m\u016f\u017eete hr\u00e1t a vyv\u00e1d\u011bt r\u016fzn\u00e9 skopi\u010diny. P\u00e1rkr\u00e1t v\u00e1s u\u010ditel pok\u00e1r\u00e1, \u017ee v hodin\u011b si se sv\u00fdm bratrem s aut\u00ed\u010dky hr\u00e1t nem\u016f\u017eete, ale to je v\u0161echno. Zd\u00e1 se to b\u00fdt idylick\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n<div>Stejn\u011b tomu je i na druh\u00e9m stupni, kde ov\u0161em p\u0159ibude hromada u\u010den\u00ed a nov\u00fdch p\u0159edm\u011bt\u016f. U\u010ditel\u00e9 se zdaj\u00ed b\u00fdt p\u0159\u00edsn\u011bj\u0161\u00ed a v\u011bt\u0161inu hodiny stejn\u011b jen n\u011bco vykl\u00e1daj\u00ed p\u0159ed tabul\u00ed, co\u017e zp\u016fsobuje, \u017ee v\u00e1m nejednou padne hlava na lavici a vy usnete tvrd\u00fdm sp\u00e1nkem. \u0160patn\u011b to pak kon\u010d\u00ed, kdy\u017e v\u00e1s bratr bud\u00ed ne zrovna moc p\u0159\u00edjemn\u00fdm dloubnut\u00edm do \u017eeber. Ale to nen\u00ed v\u0161echno. Pomalu si za\u010d\u00edn\u00e1te uv\u011bdomovat, jak\u00fd je sv\u011bt kolem v\u00e1s. U\u017e nevid\u00edte jen rozjasn\u011bn\u00e9 tv\u00e1\u0159e, kter\u00e9 na v\u00e1s zvesela volaj\u00ed, a\u0165 si s nimi jdete hr\u00e1t. Vn\u00edm\u00e1te v\u0161echny n\u00e1lady a pocity v sob\u011b, ale i kolem sebe. Uv\u011bdomujte si, \u017ee ty mal\u00e9 d\u011bti\u010dky se za\u010d\u00ednaj\u00ed m\u011bnit v mlad\u00e9 lidi, kte\u0159\u00ed v sob\u011b skr\u00fdvaj\u00ed i mnoho \u0161patn\u00fdch vlastnost\u00ed. M\u011bn\u00edte se i vy s\u00e1m a za\u010d\u00edn\u00e1te v\u011b\u0159it v to, \u017ee \u010d\u00edm v\u00edc jste star\u0161\u00ed, t\u00edm v\u00edc upad\u00e1 sv\u011bt do temnot&#8230;<\/div>\n<hr \/>\n<div>A u m\u011b to plat\u00ed dvojn\u00e1sob. V\u017edy jsem byl trochu jin\u00fd, ale v d\u011btstv\u00ed si toho nikdo nev\u0161\u00edmal. Poka\u017ed\u00e9 jsem byl vesel\u00fd, jeliko\u017e jsem je\u0161t\u011b nedok\u00e1zal vn\u00edmat sv\u011bt i jinak, ne\u017e jako hru a dov\u00e1d\u011bn\u00ed s kamar\u00e1dy, kte\u0159\u00ed postupem \u010dasu tak\u00e9 mizeli. St\u00e1val jsem se v\u011bt\u0161\u00edm a v\u011bt\u0161\u00edm introvertem, kter\u00fd se neb\u00e1l p\u0159ij\u00edt do \u0161koly cel\u00fd v \u010dern\u00e9. Byla a je to m\u00e1 obl\u00edben\u00e1 barva, tak pro\u010d se j\u00ed stranit? Nechci o sob\u011b \u0159\u00edkat, \u017ee jsem n\u011bjak\u00fd hlup\u00e1k, kter\u00fd vid\u00ed ve v\u0161em jen to zl\u00e9. To v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b. Miluji sm\u00edch a radost, jen\u017ee n\u011bkdy je i toho velmi m\u00e1lo. Rozhodl jsem se b\u00fdt s\u00e1m sebou, co\u017e zrovna neznamenalo, \u017ee bych byl jako ostatn\u00ed kluci. Nezaj\u00edmal m\u011b sport, nezaj\u00edmaly m\u011b holky a ani to, kam v p\u00e1tek vyraz\u00edm a po\u0159\u00e1dn\u011b se opiju. Byl jsem jin\u00fd, l\u00ed\u010dil jsem se a velmi se zaj\u00edmal o hudbu. U\u017e na z\u00e1kladn\u00ed \u0161kole byl m\u016fj sen prorazit jednou jako zp\u011bv\u00e1k. P\u0159ehl\u00ed\u017eel jsem v\u0161echny ty posm\u011b\u0161ky, \u017ee jsem naivn\u00ed, \u017ee to se mi nikdy nepoda\u0159\u00ed. I to, \u017ee jsem jako holka. Dokonce jsem n\u011bkolikr\u00e1t sly\u0161el mluvit vlastn\u00ed p\u0159\u00edbuzn\u00e9, jak m\u011b pomlouvaj\u00ed, ale j\u00e1 to ne\u0159e\u0161il. Jsem s\u00e1m sebou, a to je hlavn\u00ed&#8230;<\/p>\n<\/div>\n<div>Mnoho lid\u00ed by si \u0159eklo, \u017ee m\u016fj \u017eivot je vlastn\u011b velice smutn\u00fd, ale nen\u00ed to pravda. Je jedna osoba, kter\u00e1 mi z\u016fstala a v\u017edy dr\u017eela p\u0159i mn\u011b. M\u016fj nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel, kter\u00fd by za m\u011b dal i ruku do ohn\u011b. Ten, kter\u00fd se m\u011b v\u017edy zast\u00e1val, kdy\u017e m\u011b na st\u0159edn\u00ed \u0161ikanovali, \u010di jen pok\u0159ikovali nemil\u00e9 hl\u00e1\u0161ky. Tom, m\u016fj o deset minut star\u0161\u00ed br\u00e1\u0161ka&#8230;<\/div>\n<div>Tom, ano, kone\u010dn\u011b se dost\u00e1v\u00e1me k tomu, o \u010dem chci v\u016fbec vypr\u00e1v\u011bt. Bylo mi tehdy dvan\u00e1ct let, kdy\u017e Tom p\u0159i\u0161el dom\u016f s jeho prvn\u00ed holkou. No, ur\u010dit\u011b se tomu nedalo \u0159\u00edkat p\u0159\u00edtelkyn\u011b. St\u00e1le jsme byli takov\u00e9 mal\u00e9 d\u011bti, kter\u00e9 ani po\u0159\u00e1dn\u011b nev\u011bd\u011bly, co to slovo l\u00e1ska znamen\u00e1. V\u00edm jen to, \u017ee od t\u00e9 doby jsem Toma za\u010dal vn\u00edmat \u00fapln\u011b jinak.<\/div>\n<div>Zn\u00e1te takov\u00fd ten pocit, kdy\u017e jste s n\u011bk\u00fdm, koho m\u00e1te nade v\u0161e r\u00e1di? V\u0161echny probl\u00e9my odlet\u00ed kamsi do nezn\u00e1ma a vy si u\u017e\u00edv\u00e1te jen tu chv\u00edli, kdy je po va\u0161em boku onen \u010dlov\u011bk? P\u0159esn\u011b tak jsem se c\u00edtil s Tomem, i p\u0159esto, \u017ee jsme spolu byli ka\u017ed\u00fd den a sd\u00edleli stejn\u00fd pokoj. Jsme dvoj\u010data, a tak je pochopiteln\u00e9, \u017ee jeden bez druh\u00e9ho nem\u016f\u017eeme \u017e\u00edt. V\u0161e jsme d\u011blali spole\u010dn\u011b a m\u011bli velice podobn\u00e9 n\u00e1zory. Jeden n\u011bco za\u010dal a ten druh\u00fd to dokon\u010dil. Jen\u017ee ten den se n\u011bco zlomilo. Nejd\u0159\u00edv jsem nic nech\u00e1pal, ale u\u017e od sam\u00e9ho za\u010d\u00e1tku jsem tu holku propaloval pohledem. Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se objevila v na\u0161em dom\u011b, cel\u00fdm m\u00fdm t\u011blem prob\u011bhl jak\u00fdsi mr\u00e1z, kter\u00fd mi zpomalil ob\u011bh krve v cel\u00e9m t\u011ble. D\u011blalo mi probl\u00e9m ji i pozdravit, nato\u017e se j\u00ed pod\u00edvat do o\u010d\u00ed. St\u00e1le jsem nev\u011bd\u011bl, o co jde a v\u017edy jsem se ut\u011b\u0161oval t\u00edm, \u017ee jen \u017e\u00e1rl\u00edm proto, \u017ee mi Toma chce vz\u00edt jako kamar\u00e1da. Jen\u017ee jednou, kdy\u017e j\u00ed p\u0159ede mnou dal pusu, pochopil jsem. Sice to byla jen d\u011btsk\u00e1, mlaskav\u00e1 pusa, ale pro m\u011b to znamenalo vysv\u011btlen\u00ed. Okam\u017eit\u011b jsem utekl z m\u00edstnosti, zamknul se v komo\u0159e a a\u017e do ve\u010dera nevylezl. P\u0159ipadla jsem si s\u00e1m sob\u011b odporn\u00fd, chv\u00edlemi jsem m\u011bl chu\u0165 se j\u00edt vyzvracet, ale nedo\u0161lo k tomu. Kone\u010dn\u011b jsem pochopil, \u017ee ne\u017e\u00e1rl\u00edm proto, \u017ee by si se mnou Tom u\u017e tolik nehr\u00e1l, ale proto, \u017ee bych cht\u011bl b\u00fdt na jej\u00edm m\u00edst\u011b&#8230;<\/p>\n<\/div>\n<div>Znovu si mnoz\u00ed z v\u00e1s musej\u00ed \u0159\u00edct, \u017ee jsem asi padl\u00fd na hlavu, \u017ee? Tak\u00e9 jsem si to \u0159\u00edkal, ale za p\u00e1r dn\u00ed m\u011b onen zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit p\u0159e\u0161el a j\u00e1 se utvrdil v tom, \u017ee to byl asi jen n\u011bjak\u00fd v\u00fdkyv n\u00e1lady. A stejn\u011b, bylo mi dvan\u00e1ct, po\u0159\u00e1dn\u011b jsem ani nemohl v\u011bd\u011bt, co c\u00edt\u00edm. Tedy alespo\u0148 tehdy jsem si to myslel&#8230;<\/p>\n<\/div>\n<div>O p\u00e1r let pozd\u011bji, kdy\u017e se m\u016fj a Tom\u016fv sen za\u010dal plnit, a na\u0161e kapela opravdu prorazila, se ten zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit vr\u00e1til. Bylo mi patn\u00e1ct, a j\u00e1 se na sv\u00e9ho bratra znovu za\u010dal d\u00edvat jinak, ne\u017e bych m\u011bl. Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e jsem jen mohl, m\u00e9 o\u010di bloudily po jeho dokonal\u00e9m t\u011ble. Zkoumalo ka\u017edi\u010dk\u00fd milimetr jeho hebk\u00e9 k\u016f\u017ee a v\u017edy se ut\u00e1p\u011blo v jeho \u010dokol\u00e1dov\u00fdch o\u010d\u00edch. Byl tak n\u00e1dhern\u00fd a j\u00e1 si p\u0159ipadal jako ten nejzvrhlej\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk na t\u00e9to planet\u011b pln\u00e9 n\u00e1strah. Byl pro m\u011b jako sedm\u00fd div sv\u011bta, n\u011bco bo\u017esk\u00e9ho, n\u011bco, co nikdy nebudu m\u00edt. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee jsem ztracen\u00fd&#8230;<\/p>\n<\/div>\n<div>Roky \u0161ly d\u00e1l a m\u016fj cit k Tomovi se \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc upev\u0148oval. Miloval jsem ho, a v\u011bd\u011bl, \u017ee jeho m\u00edsto nikdo nikdy nenahrad\u00ed. V\u017edy m\u011b to trhalo na miliony mal\u00fdch kous\u00ed\u010dk\u016f, kdy\u017e jsem vid\u011bl, jak si ka\u017edou noc do sv\u00e9 lo\u017enice vod\u00ed jinou d\u00edvku. Tak moc jsem cht\u011bl b\u00fdt na jejich m\u00edst\u011b, alespo\u0148 na jednu noc. Aspo\u0148 na p\u00e1r hodin okusit, jak\u00e9 to je, b\u00fdt s t\u00edm, koho nadev\u0161e milujete&#8230;<\/div>\n<div>Jen\u017ee jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee to se nikdy nestane. Byl jsem sn\u00edlek, kter\u00fd si sv\u016fj \u017eivot vysnil podle sebe. Proto jsem taky miloval ve\u010dery, kdy\u017e jsem mohl jen tak le\u017eet ve sv\u00e9 posteli v tourbuse, m\u00edrn\u011b ukol\u00e9b\u00e1n ke sp\u00e1nku drncaj\u00edc\u00edm busem, a sn\u00edt o tom, jak osoba ve vedlej\u0161\u00ed posteli, je mou. Pot\u00e9 jsem usnul a vydal se do \u0159\u00ed\u0161e sn\u016f, kde se m\u00e9 p\u0159edstavy opakovaly znovu a znovu&#8230;<\/div>\n<div>Po\u0159\u00e1d si tak \u0159\u00edk\u00e1m, pro\u010d jsem se zrovna j\u00e1 musel bezmezn\u011b zamilovat do sv\u00e9ho bratra, kter\u00fd nikdy nebude m\u016fj. Miloval jsem ho nade v\u0161e, dal bych za n\u011bj vlastn\u00ed \u017eivot a postupem \u010dasu jsem si za\u010dal i uv\u011bdomovat tu bolestnou skute\u010dnost, \u017ee je mi souzeno a\u017e do konce \u017eivota str\u00e1dat a jen sn\u00edt&#8230;<\/p>\n<\/div>\n<div>A to je pr\u00e1v\u011b to&#8230; do konce \u017eivota. Uva\u017eovali jste n\u011bkdy nad t\u00edm, kolik \u010dasu v\u00e1m v\u016fbec zb\u00fdv\u00e1? Popravd\u011b, j\u00e1 nikdy. Teprve tehdy, kdy\u017e moje auto zb\u011bsilou rychlost\u00ed narazilo do svodidel. Skoro nic si nepamatuji. V\u0161e se odehr\u00e1lo tak moc rychle, \u017ee jsem jen sta\u010dil zaznamenat sk\u0159\u00edp\u00e1n\u00ed pneumatik, zb\u011bsil\u00fd tlukot m\u00e9ho srdce a pak u\u017e jen obrovsk\u00e1 r\u00e1na a tma.<\/div>\n<div>Mo\u017en\u00e1 si \u0159\u00edk\u00e1te, \u017ee tohle byl m\u016fj konec, \u017ee? Ale ne, je\u0161t\u011b jsem nest\u00e1l na \u00fapln\u00e9m konci m\u00e9 cesty \u017eivotem. Je\u0161t\u011b n\u011bco nebo n\u011bkdo cht\u011bl, abych za\u017eil tu opravdovou bolest a str\u00e1d\u00e1n\u00ed&#8230;<\/div>\n<div>Poci\u0165oval jsem, jak se m\u00e9 smysly znovu prob\u00edraj\u00ed k \u017eivotu, a to i p\u0159esto, \u017ee pracovaly u\u017e jen z posledn\u00edch sil. Nejd\u0159\u00edv jsem zaznamenal nep\u0159\u00edjemn\u00fd zvuk houka\u010dek policejn\u00edch aut, a pot\u00e9 rozeznal i sanitku, kter\u00e9 se povedlo probrat i m\u00e9 o\u010di, kter\u00fdm ve tm\u011b vadilo pronikav\u00e9 sv\u011btlo. S velikou n\u00e1mahou jsem je otev\u0159el a zjistil, \u017ee le\u017e\u00edm na zemi, obskakov\u00e1n r\u016fzn\u00fdmi lidmi. V\u0161ichni na sob\u011b m\u011bli \u010derven\u00e9 obleky, z \u010deho\u017e jsem usoudil, \u017ee to jsou pravd\u011bpodobn\u011b z\u00e1chran\u00e1\u0159i. Av\u0161ak to, co m\u011b zarazilo ze v\u0161eho nejv\u00edc, bylo to, \u017ee mezi nimi byl i Tom, oble\u010den ve sv\u00e9m obvykl\u00e9m XXL oble\u010den\u00ed. Byl ke mn\u011b sehnut\u00fd a jeho tv\u00e1\u0159e skr\u00e1p\u011bly slzy. &#8222;Br\u00e1\u0161ko, pros\u00edm, neopou\u0161t\u011bj m\u011b,&#8220; Zazn\u011blo z jeho \u00fast a v tu chv\u00edli mi v\u0161echno do\u0161lo. Bylo to v\u00e1\u017en\u00e9 a j\u00e1 v\u011bd\u011bl, co mus\u00edm ud\u011blat je\u0161t\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e opust\u00edm tento sv\u011bt. Jeho slzy, velik\u00e9 jako perly a stejn\u011b t\u0159pytiv\u00e9, dopadaly na mou tv\u00e1\u0159, kter\u00e1 v\u0161e dok\u00e1zala vn\u00edmat jen letmo. Tak moc jsem byl otup\u011bl\u00fd a naprosto vys\u00edlen. Z posledn\u00edch sil, kter\u00e9 je\u0161t\u011b kolovaly m\u00fdm t\u011blem, jsem k n\u011bmu nap\u0159\u00e1hl ruku, kterou okam\u017eit\u011b vtiskl do t\u00e9 sv\u00e9. &#8222;Billi.&#8220; \u017dalostn\u011b vy\u0161lo z jeho \u00fast, kdy\u017e se ke mn\u011b sh\u00fdbl je\u0161t\u011b v\u00edc, a vid\u011bl tu bezmocnost v m\u00fdch o\u010d\u00edch. V tu chv\u00edli jsem pochopil, jak m\u00e1lo \u010dasu mi zb\u00fdv\u00e1, a co je\u0161t\u011b mus\u00edm ud\u011blat&#8230;<\/div>\n<div>&#8222;Mus\u00edm ti n\u011bco \u0159\u00edct, br\u00e1\u0161ko&#8230; je\u0161t\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e odejdu&#8230;&#8220; Dost\u00e1val jsem ze sebe s velikou n\u00e1mahou.<\/div>\n<div>&#8222;Ne, Bille, tohle ne\u0159\u00edkej, Ty neum\u0159e\u0161.&#8220; V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee sv\u00fdm slov\u016fm s\u00e1m nev\u011b\u0159\u00ed, c\u00edtil jsem to.<\/div>\n<div>&#8222;Mus\u00edm, proto\u017ee to v sob\u011b u\u017e nedok\u00e1\u017eu dr\u017eet,&#8220; musel jsem \u0161eptat, jeliko\u017e jsem nebyl schopn\u00fd ovl\u00e1dat ani vlastn\u00ed hlas. &#8222;Miluji T\u011b, Tome&#8230; v\u017edy jsem T\u011b miloval&#8230;&#8220; Zorni\u010dky bratrov\u00fdch o\u010d\u00ed se roz\u0161\u00ed\u0159ily, jako by pr\u00e1v\u011b po\u017eil n\u011bjakou drogu a stisk jeho ruky r\u00e1zem zes\u00edlil.<\/div>\n<div>&#8222;Bille&#8230; pro\u010d jsi mi to ne\u0159ekl d\u0159\u00edv? Pro\u010d?&#8220; P\u0159es slzn\u00e9 pot\u016f\u010dky skoro nemohl mluvit a m\u011b samotn\u00e9mu nezb\u00fdvalo u\u017e moc sil. P\u0159\u00ed\u0161ern\u00e1 bolest cel\u00e9ho t\u011bla, ale hlavn\u011b hlavy, m\u011b ub\u00edjela. &#8222;Taky T\u011b miluji, a u\u017e dlouho&#8230; Bille, te\u010f m\u011b nesm\u00ed\u0161 opustit, pros\u00edm t\u011b, br\u00e1\u0161ko, vydr\u017e,&#8220; jeho slova ke mn\u011b dozn\u00edvala u\u017e jakoby jen z velik\u00e9 d\u00e1lky. C\u00edtil jsem, jako by se mi najednou ka\u017ed\u00fd sm\u00e1l za to, jak moc jsem byl vystra\u0161en\u00fd. Za to, \u017ee jsem nezkusil to, co mi mohlo p\u0159in\u00e9st tolik \u0161t\u011bst\u00ed a to, nad \u010d\u00edm jsem ka\u017ed\u00fd den n\u011bkolik let ronil slzy.<\/p>\n<\/div>\n<div>&#8222;Polib m\u011b&#8230;&#8220; St\u011b\u017e\u00ed jsem vysoukal tahle dv\u011b slova z m\u00e9ho hrdla. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee zb\u00fdv\u00e1 u\u017e jen p\u00e1r zrnek v m\u00fdch p\u0159es\u00fdpac\u00edch hodin\u00e1ch, ne\u017e budu muset odej\u00edt. Cht\u011bl jsem tedy alespo\u0148 zakusit to, po \u010dem jsem tolik tou\u017eil. Bratr se ke mn\u011b je\u0161t\u011b v\u00edce naklonil a pol\u00edbil m\u00e9 oschl\u00e9, lehce popraskan\u00e9 rty, skr\u00e1p\u011bn\u00e9 vlastn\u00ed krv\u00ed. N\u011bkolik sekund jsme takto setrvali. Bylo to n\u00e1dhern\u00e9. V\u0161echny sv\u00e9 posledn\u00ed s\u00edly jsem soust\u0159edil jen na tento polibek. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee je \u010das, ale odch\u00e1zel jsem \u0161\u0165astn\u00fd. S v\u011bdom\u00edm, \u017ee Tom m\u00e9 city op\u011btuje&#8230; ale z\u00e1rove\u0148 ne\u0161\u0165astn\u00fd. Te\u010f, kdy\u017e jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee je moje l\u00e1ska k Tomovi op\u011btovan\u00e1, ale nikdy nem\u016f\u017ee b\u00fdt napln\u011bna&#8230;<\/div>\n<div>&#8222;Bille, te\u010f kdy\u017e v\u00edm, jak to v\u0161echno je&#8230; slibuji ti, budeme u\u017e jenom spolu&#8230; Bille?&#8230; Bille?!&#8230; Bille?!!!!!&#8220;<\/div>\n<div>Jen\u017ee Bill u\u017e ho nesly\u0161el. Naposledy vydechl do bratrov\u00fdch \u00fast a byl donucen odej\u00edt, proto\u017ee jeho \u010das u\u017e vypr\u0161el&#8230;<\/p>\n<\/div>\n<div><strong>autor: Gabby<\/strong><\/div>\n<div><strong>betaread: Janule<\/strong><\/div>\n<div style=\"text-align:center\"><strong>Klikni na anketu, d\u00edky J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>autor: Gabby U\u017e jste n\u011bkdy p\u0159em\u00fd\u0161leli nad t\u00edm, jak m\u00e1lo \u010dasu v\u00e1m zb\u00fdv\u00e1? Narod\u00edte se, p\u00e1r let \u017eijete jen obskakov\u00e1n rodi\u010di a v\u0161emo\u017en\u00fdmi lidmi, kte\u0159\u00ed se rozpl\u00fdvaj\u00ed nad va\u0161\u00ed d\u011btskou roztomilost\u00ed, a pak najednou hop a mus\u00edte do \u0161koly. Skon\u010d\u00ed v\u0161echny d\u011btsk\u00e9<\/p>\n<p class=\"link-more\"><a class=\"myButt \" href=\"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/11\/23\/let-me-take-you-there-ff\/\">Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-12996","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12996","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12996"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12996\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12996"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12996"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12996"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}