{"id":12998,"date":"2009-11-22T18:00:00","date_gmt":"2009-11-22T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12967"},"modified":"2009-11-22T18:00:00","modified_gmt":"2009-11-22T17:00:00","slug":"casoprostor-iii-45","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/11\/22\/casoprostor-iii-45\/","title":{"rendered":"\u010casoprostor III 45."},"content":{"rendered":"
autor: Janule
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
BILL<\/p>\n<\/div>\n
„Tak nasedat, nasedat, vyr\u00e1\u017e\u00edme,“ popoh\u00e1n\u00edm ty dva, co se je\u0161t\u011b lou\u010d\u00ed s domem, v kter\u00fdm jsme str\u00e1vili posledn\u00edch jeden\u00e1ct dn\u00ed, aby se kone\u010dn\u011b usadili do pln\u011b nalo\u017een\u00fdho pronajat\u00fdho auta. Te\u010f se p\u0159esouv\u00e1me do Aucklandu, abychom si taky u\u017eili novoz\u00e9landsk\u00e9ho velkom\u011bsta, kdy\u017e jsme na samot\u011b u pob\u0159e\u017e\u00ed str\u00e1vili takovou dobu. Nebylo to sice v pl\u00e1nu od za\u010d\u00e1tku, ale kdy\u017e jsem vid\u011bl, jak u\u017e se Sabine a Dejv nud\u00ed, nab\u00eddl jsem tuhle alternativu, a oba mi to nad\u0161en\u011b schv\u00e1lili. Projdeme si m\u011bsto, nav\u0161t\u00edv\u00edme m\u00edstn\u00ed atrakce, n\u011bco nakoup\u00edme, a pak odfr\u010d\u00edme rovnou dom\u016f. A na leti\u0161ti v Hamburku… Dav\u00eddek o tom je\u0161t\u011b nem\u00e1 p\u00e1ru… na n\u00e1s bude \u010dekat Tom. Bo\u017ee, jak j\u00e1 se na n\u011bj t\u011b\u0161\u00edm, to si nikdo nedovede p\u0159edstavit. Schv\u00e1ln\u011b jsem nekoupil letenky do Berl\u00edna, a\u010dkoliv jsme to tak v\u0161em \u0159ekli. Novin\u00e1\u0159i n\u00e1s tud\u00ed\u017e budou \u010dekat v klidu v Berl\u00edn\u011b a my na sebe budeme m\u00edt \u010das a budeme se moct alespo\u0148 bratrsky obejmout u\u017e na leti\u0161ti, ani\u017e by n\u00e1s fotilo pades\u00e1t p\u0159\u00edpadn\u00fdch \u010dumil\u016f. T\u011b\u0161\u00edm se, a\u017e Toma sev\u0159u v n\u00e1ru\u010d\u00ed, nadechnu se jeho v\u016fn\u011b, a\u017e se m\u011b bude docela oby\u010dejn\u011b dot\u00fdkat… bo\u017ee, u\u017e abychom byli doma. Cestou do Berl\u00edna m\u00e1me v pl\u00e1nu se stavit u na\u0161ich v Loitsche, p\u0159esp\u00edme tam, aby si taky trochu u\u017eili Dejva, a pak u\u017e pojedeme dom\u016f. Nikdo o n\u00e1s nebude v\u011bd\u011bt, tak toho douf\u00e1m vyu\u017eijeme.<\/p>\n<\/div>\n
„P\u00e1p\u00e1, dome\u010dku,“ zak\u0159i\u010d\u00ed je\u0161t\u011b Dejv z ok\u00fdnka, kdy\u017e vyr\u00e1\u017e\u00edme, bylo to tu v\u00e1\u017en\u011b bezvadn\u00fd. St\u00e1lo to sice d\u011bsn\u00fd prachy, ale dovolen\u00e1 byla v\u017edycky n\u011bco, za co jsem byl ochotn\u00fd vyhodit spoustu pen\u011bz, tak\u017ee si je\u0161t\u011b p\u0159id\u00e1me dva dny v luxusn\u00edm hotelu uprost\u0159ed velkom\u011bsta. Naposledy se ohl\u00eddnu, proto\u017ee sem u\u017e se nejsp\u00ed\u0161 nikdy nepod\u00edv\u00e1m, a rad\u0161i se soust\u0159ed\u00edm na cestu. M\u00e1m p\u0159ed sebou zhruba p\u011bt hodin j\u00edzdy, tak si k tomu pust\u00edm potichu m\u00edstn\u00ed r\u00e1dio, proto\u017ee je mi jasn\u00fd, \u017ee ti dva vzadu brzo usnou.<\/div>\n
\n
„F\u016f\u016f\u016f\u016fj,“ ozve se zezadu po hodin\u011b a p\u016fl j\u00edzdy, a\u017e to se mnou trhne, „co to tady smrd\u00ed? Tady si n\u011bkdo prdnul! To ty, tat\u00ed?“ zept\u00e1 se ten n\u00e1\u0161 roztomilej cvr\u010dek zcela bezelstn\u011b, kdy\u017e se probere ze sp\u00e1nku. Hned si chytne fr\u0148\u00e1\u010dek dv\u011bma prsty a tv\u00e1\u0159\u00ed se, jako by mu n\u011bkdo ubli\u017eoval. Bo\u017ee… co si o n\u00e1s Sabine pomysl\u00ed, \u017ee snad doma po\u0159\u00e1d\u00e1me z\u00e1vody v prd\u011bn\u00ed… nemus\u00ed taky v\u011bd\u011bt v\u0161echno, co se u n\u00e1s doma ob\u010das d\u011bje, kdy\u017e tam ona nen\u00ed… Asi ho vzbudil ten stra\u0161nej sirovod\u00edkovej puch, co se sem nahrnul zvenku, a kterej nejsem schopen vyv\u011btrat klimatizac\u00ed tak rychle, jak bych cht\u011bl. Sabine se samoz\u0159ejm\u011b taky hned probere, zacpe si nos a za\u010dne se Dejvov\u011b ot\u00e1zce pochecht\u00e1vat.<\/div>\n
„Pros\u00edm t\u011b… on to t\u00e1ta taky um\u00ed, jo?“ po\u0165ouchle si rejpne, aby m\u011b na\u0161tvala, mus\u00ed vid\u011bt, jak se tv\u00e1\u0159\u00edm.<\/div>\n
„No jasn\u011b, a taky skv\u011ble krk\u00e1,“ pronese skoro hrd\u011b ten n\u00e1\u0161 \u0161punt se zacpan\u00fdm nosem, jako by to bylo n\u011bco, na co m\u00e1 bejt \u010dlov\u011bk pat\u0159i\u010dn\u011b py\u0161nej. Bo\u017ee, to d\u00edt\u011b je neuv\u011b\u0159iteln\u00fd. Sabine se jen sm\u011bje, a mrk\u00e1 na m\u011b spiklenecky dop\u0159edu do zrc\u00e1tka. „Strejda Tom je ale lep\u0161\u00ed,“ dod\u00e1 je\u0161t\u011b to mrn\u011b a Sabine se rozchecht\u00e1 naplno. No jist\u011b, strejda Tom je ve v\u0161em lep\u0161\u00ed… jak jinak.<\/div>\n
„J\u00e1 myslela, \u017ee tv\u016fj t\u00e1ta po\u0159\u00e1d jenom von\u00ed lakem na vlasy, a on je to taky \u010dlov\u011bk, jo?“ odpov\u00ed Dejvovi se sm\u00edchem, kdy\u017e se na ni oto\u010d\u00edm s pat\u0159i\u010dn\u011b otr\u00e1ven\u00fdm v\u00fdrazem, abych j\u00ed dal najevo, \u017ee to nem\u00e1 tak rozpatl\u00e1vat. Jak mal\u00e1, fakt… hlavn\u011b, \u017ee se bav\u00ed na m\u016fj \u00fa\u010det, to by j\u00ed \u0161lo. Mus\u00edm je p\u0159eru\u0161it, nebo se dostanou n\u011bkam, kam nechci…<\/div>\n
„Jsme v oblasti gejz\u00edr\u016f, mil\u00e1\u010dkov\u00e9, a tenhle smrad tady je \u00fapln\u011b norm\u00e1ln\u00ed, to jde z d\u011br v zemi a z bahna, tak\u017ee si zvykejte. Chv\u00edli bude trvat, ne\u017e to vyv\u011btr\u00e1m,“ sezn\u00e1m\u00edm je se situac\u00ed. Pr\u00e1v\u011b jsme projeli m\u011bstem jm\u00e9nem Rotorua, kde tyhle chytr\u00fd informace byly na velk\u00fd ceduli hned vedle k\u0159i\u017eovatky, kde jsme st\u00e1li chv\u00edli na \u010dervenou. Jinak bych si asi taky myslel, \u017ee se tady n\u011bkdo neudr\u017eel… Smrad je to teda ale par\u00e1dn\u00ed, jak zka\u017een\u00fd vaj\u00ed\u010dka… m\u011bli by tu m\u00edt v\u00fdstra\u017en\u00fd zna\u010dky, ne\u017e sem \u010dlov\u011bk vjede… fujtajbl, tady bych bydlet necht\u011bl.<\/p>\n<\/div>\n
„Gejz\u00edr? Co to je?“ zept\u00e1 se Dejv. Jasn\u011b, co taky jin\u00fdho \u010dlov\u011bk m\u016f\u017ee \u010dekat. Sly\u0161\u00ed nov\u00fd slovo, tak se informuje, jednou z n\u011bj bude snad g\u00e9nius, podle toho, jak se po\u0159\u00e1d vypt\u00e1v\u00e1.<\/div>\n
„Gejz\u00edr je voda z hlubok\u00fd zem\u011b, co st\u0159\u00edk\u00e1 hodn\u011b vysoko,“ sna\u017e\u00edm se o co nejstru\u010dn\u011bj\u0161\u00ed popis, s\u00e1m v\u00edm prdla\u010dku, jak to vlastn\u011b vznik\u00e1, a te\u010f to nehodl\u00e1m zji\u0161\u0165ovat. Nejsp\u00ed\u0161 n\u011bjak\u00fd spodn\u00ed tlaky…<\/div>\n
„Jo? A jak vysoko?“ chce up\u0159esn\u011bn\u00ed Dejv, a mn\u011b je jasn\u00fd, \u017ee n\u00e1v\u0161t\u011bva jednoho takov\u00fdho z\u00e1zraku n\u00e1s nejsp\u00ed\u0161 nemine… no co… kdy\u017e u\u017e jsme tady, tak se tam zajedem pod\u00edvat, a\u0165 maj\u00ed ti dva vzadu vzpom\u00ednky a fotky. Pak ale nejsp\u00ed\u0161 padnem v\u0161ichni smrady…<\/div>\n
„No… n\u011bkdy t\u0159eba i do vej\u0161ky domu,“ pop\u00ed\u0161u mu, a v\u011bta, kter\u00e1 p\u0159ijde vz\u00e1p\u011bt\u00ed, mn\u011b u\u017e v\u016fbec nep\u0159ekvap\u00ed.<\/div>\n
„J\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9, \u017ee se na n\u011bj pojedem pod\u00edvat, \u017ee jo, tat\u00ed?“<\/div>\n
„No jo… to v\u00ed\u0161, \u017ee jo,“ k\u00fdvnu do zp\u011btn\u00fdho zrc\u00e1tka, usm\u011bju se a zajedu ke krajnici. „Mus\u00edte to ale naj\u00edt v map\u011b, a\u0165 tady nebloud\u00edme dv\u011b hodiny. V p\u011bt mus\u00edme b\u00fdt v hotelu v Aucklandu, nebo n\u00e1m zru\u0161ej rezervaci, a budeme sp\u00e1t n\u011bkde v n\u011bjak\u00fd hnusn\u00fd ubytovn\u011b,“ mrknu na hodiny, a propo\u010d\u00edt\u00e1m to… je to je\u0161t\u011b zhruba t\u0159i a p\u016fl ho\u010fky cesty… jo, to st\u00edh\u00e1me. Bo\u017ee, u\u017e abysme z toho smradu vypadli, to se ned\u00e1 vydr\u017eet.<\/p>\n<\/div>\n
***<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Ty u\u017e zase n\u011bkam jde\u0161, mil\u00e1\u010dku? Nezd\u00e1 se ti, \u017ee posledn\u00ed dobou cour\u00e1\u0161 n\u011bjak moc \u010dasto?“<\/em><\/div>\n
„Jdu s Patrici\u00ed na ve\u010de\u0159i, co je na tom, pros\u00edm t\u011b? Je to dohodnut\u00fd u\u017e m\u011bs\u00edc, \u0159\u00edkala jsem ti o tom.“<\/em><\/div>\n
„B\u016fhv\u00ed, jestli ta tvoje Patricie nem\u00e1 n\u00e1hodou pt\u00e1ka mezi nohama. Dej si na m\u011b pozor! Jestli p\u0159ijdu na to, \u017ee jsi mi nev\u011brn\u00e1, tak si pi\u0161, \u017ee to pak bude zl\u00fd.“<\/em><\/div>\n
„Marku, p\u0159esta\u0148 mi okam\u017eit\u011b vyhro\u017eovat, nebo u\u017e m\u011b tady v\u00edckr\u00e1t neuvid\u00ed\u0161.“<\/em><\/div>\n
„Jsi moje man\u017eelka, tak\u017ee t\u011b tady uvid\u00edm, a to nejpozd\u011bjc v jeden\u00e1ct, jasn\u00fd?“<\/em><\/div>\n
„Nebude\u0161 mi diktovat, v kolik se m\u00e1m vracet dom\u016f, nen\u00ed mi p\u011bt a nejsem tvoje dcera ani majetek!“<\/em><\/div>\n
„Dokud jsi moje \u017eena, bude\u0161 d\u011blat, co \u0159\u00edk\u00e1m, a jestli ne, tak se seber a t\u00e1hni, ale s hol\u00fdm zadkem, jasn\u00fd? Nedostane\u0161 ani floka!“<\/em><\/div>\n
„Panebo\u017ee! Kolikr\u00e1t mi je\u0161t\u011b bude\u0161 d\u011blat \u017e\u00e1rliv\u00fd sc\u00e9ny, kdy\u017e jdu n\u011bkam sama? J\u00e1 se z tebe u\u017e v\u00e1\u017en\u011b zbl\u00e1zn\u00edm, Marku. Se\u017eer si ty svoje prachy, ka\u0161lu ti na n\u011b! Kv\u016fli tob\u011b jsem nechala perfektn\u011b rozjet\u00fd kari\u00e9ry, a ty mi te\u010f bude\u0161 je\u0161t\u011b vyhro\u017eovat? To p\u0159eh\u00e1n\u00ed\u0161! Tohle mi za to v\u00e1\u017en\u011b nestoj\u00ed! Nebudu s tebou u\u017e ani minutu, ty zatracenej \u017e\u00e1rlivej idiote! Odst\u011bhuju se zp\u00e1tky k matce! \u017de j\u00e1 j\u00ed neposlechla, kdy\u017e mi \u0159\u00edkala, \u017ee jsi \u017e\u00e1rlivej po\u0161uk! M\u011bla pravdu!“<\/em><\/div>\n
„No jist\u011b, tvoje matinka m\u00e1 v\u017edycky pravdu, \u017ee jo? A v\u00ed o tom, \u017ee jsi kurva, co d\u00e1 ka\u017ed\u00fdmu, kdo po n\u00ed vyjede? To u\u017e jsi j\u00ed ne\u0159ekla, \u017ee jo? Milovan\u00e1 dceru\u0161ka, ta na\u0161e slavn\u00e1 modelka, kde mohla b\u00fdt, kdyby si t\u011b nevzala, Mare\u010dku, to je p\u0159ece and\u00edlek, blon\u010fatej svatou\u0161ek, nevinn\u00e1 panna, co? Koukej se vr\u00e1tit do jeden\u00e1cti, nebo zamknu a nikam t\u011b nepust\u00edm!“<\/em><\/div>\n
„Tak dost, p\u0159esta\u0148 m\u011b a moji matku ur\u00e1\u017eet! V \u017eivot\u011b jsem t\u011b nepodvedla, i kdy\u017e jsem k tomu m\u011bla milion p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed, ale to ty sv\u00fdm uboh\u00fdm mal\u00fdm \u017e\u00e1rliv\u00fdm moze\u010dkem nem\u016f\u017ee\u0161 nikdy pochopit, \u017ee? Na to je pan doktor pr\u00e1v moc omezenej!“<\/em><\/div>\n
„Jo, tak milion p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed? A jakejch, to mi \u0159ekni, hezky mi ty p\u0159\u00edle\u017eitosti jednu po druh\u00fd vypr\u00e1v\u011bj, a\u0165 m\u00e1m p\u0159ehled, a m\u016f\u017eu to pou\u017e\u00edt u rozvodu, ty \u010dubko!“<\/em><\/div>\n
„Je\u017ei\u0161ikriste… zase se chyt\u00e1\u0161 n\u011b\u010deho, co nen\u00ed d\u016fle\u017eit\u00fd… jako v\u017edycky. Sly\u0161el jsi, co jsem \u0159\u00edkala? Sly\u0161el? Nebo sis sed\u011bl na u\u0161\u00edch? Nikdy jsem t\u011b nepodvedla, a nedostane\u0161 ze m\u011b nic jin\u00fdho, ani kdyby ses na ty u\u0161i stav\u011bl!“<\/em><\/div>\n
„V jeden\u00e1ct bude\u0161 doma, Sylvie, a nebudeme spolu o tom diskutovat. Jestli ne, u\u017e se dom\u016f nedostane\u0161. Zamknu a nepust\u00edm t\u011b sem.“<\/em><\/div>\n
„Oba moc dob\u0159e v\u00edme, \u017ee hned, jak vyjdu z bar\u00e1ku, pob\u011b\u017e\u00ed\u0161 do auta, abys m\u011b mohl sledovat, tak nech\u00e1pu, o co ti jde! Moc dob\u0159e v\u00ed\u0161, \u017ee jsem ti v\u011brn\u00e1, a jdu na ve\u010de\u0159i s kamar\u00e1dkou, tak\u017ee m\u011b nezdr\u017euj, a uhni z t\u011bch dve\u0159\u00ed, a\u0165 nep\u0159ijdu pozd\u011b.“<\/em><\/div>\n
„J\u00e1, \u017ee t\u011b sleduju? No to ur\u010dit\u011b! Za p\u016fl hodiny m\u00e1m sch\u016fzku s klientem, tak\u017ee dneska se m\u016f\u017ee\u0161 klidn\u011b kurvit jak chce\u0161.“<\/em><\/div>\n
„Nel\u017ei, pros\u00edm t\u011b, v\u017edycky o tob\u011b v\u00edm, neum\u00ed\u0161 bejt nen\u00e1padnej. Tak pust\u00ed\u0161 m\u011b kone\u010dn\u011b?“<\/em><\/div>\n
„Do jeden\u00e1cti doma, jasn\u00fd?“<\/em><\/div>\n
„Ahoj!“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
TOM<\/p>\n<\/div>\n
„Tak\u017ee se tu m\u011bj… fakt u\u017e nic nepot\u0159ebuje\u0161?“ str\u010d\u00edm po p\u00e1t\u00fd hodin\u011b hlavu do laborky, abych Filipovi ozn\u00e1mil sv\u016fj odjezd.<\/div>\n
„Ne, nic, budu v\u0161echno zkou\u0161et, na to t\u011b tu nepot\u0159ebuju, dob\u0159e se bav,“ k\u00fdvne na m\u011b a sklon\u00ed hlavu ke kombin\u00e9ze, do kter\u00fd v\u0161\u00edv\u00e1 kardiostimul\u00e1tor.<\/div>\n
„Fajn, tak j\u00e1 jedu, vr\u00e1t\u00edm se snad do p\u016flnoci, uvid\u00edme, kam zapadnem. Kdybych se nevr\u00e1til, tak jsem zbouranej, a sp\u00edm u Gustava, jo?“ je\u0161t\u011b ho informuju, co m\u016f\u017ee nastat, a kdy\u017e u\u017e reaguje jenom k\u00fdvnut\u00edm, zabouchnu dve\u0159e. Nasednu do sv\u00fd star\u00fd Fabie, co m\u011b te\u010f spolehliv\u011b v\u0161ude voz\u00ed, a m\u016f\u017eu vyrazit. Je sice pravda, \u017ee m\u00e1m ve m\u011bst\u011b sraz s Gustavem, ale je mi jasn\u00fd, \u017ee n\u00e1\u0161 tah se zdaleka neprot\u00e1hne tak, jak jsem \u0159\u00edkal Filipovi. Tara si sv\u00fdho buben\u00edka obto\u010dila p\u011bkn\u011b kolem prst\u00ed\u010dku, a kdy\u017e u\u017e ho n\u011bkam pust\u00ed, tak mus\u00ed bejt do des\u00edti doma, tud\u00ed\u017e asi jenom chv\u00edli pokec\u00e1me. T\u011bhotn\u00e1 \u017eensk\u00e1, to je fakt v\u011bc… aspo\u0148 podle toho, co Gustav ob\u010das vypr\u00e1v\u00ed. Je\u0161t\u011b\u017ee Bill nem\u016f\u017ee p\u0159ij\u00edt do jin\u00fdho stavu, on by byl ur\u010dit\u011b ta nejprotivn\u011bj\u0161\u00ed t\u011bhule na sv\u011bt\u011b, jak ho zn\u00e1m…<\/p>\n<\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 to jednoduch\u00fd, \u010dlov\u011b\u010de,“ polituju Gustava, kdy\u017e mi vypr\u00e1v\u00ed, co se zase u nich doma seb\u011bhlo… sed\u00edme v n\u00f3bl vin\u00e1rn\u011b v centru Berl\u00edna, zapadli jsme sem, proto\u017ee to byl prvn\u00ed slu\u0161n\u011bj\u0161\u00ed lok\u00e1l, na kterej jsme narazili. Sice jsem p\u016fvodn\u011b cht\u011bl na pivko do n\u011bjak\u00fd \u00fatuln\u00fd hosp\u016fdky, ale kdy\u017e mi Gustav nazna\u010dil, \u017ee prost\u011b nem\u016f\u017ee p\u0159ij\u00edt dom\u016f nasmrd\u011bnej pachem zatuchl\u00fdho piva a \u010dmoudu z cigaret, proto\u017ee by musel sp\u00e1t na pohovce v ob\u00fdv\u00e1ku, pochopil jsem, \u017ee tohle bude nejlep\u0161\u00ed. Tady se sice kou\u0159\u00ed, ale je tu dokonal\u00e1 klimatizace, tak\u017ee nic nehroz\u00ed. A pivo tu maj taky dobr\u00fd…<\/div>\n
„Jo… t\u011b\u017ekej \u017eivot, fakt,“ povzdychne si souhlasn\u011b Gustav, vypad\u00e1 p\u0159epadle. Pr\u00e1v\u011b mi dovypr\u00e1v\u011bl, jak se s Tarou poh\u00e1dali o barvu st\u011bn d\u011btsk\u00fdho pokoje. On cht\u011bl pro syna oby\u010dejnou sv\u011btle modrou, Tara si ov\u0161em usmyslela, \u017ee na st\u011bn\u00e1ch mus\u00ed b\u00fdt travi\u010dka, kyti\u010dky, zv\u00ed\u0159\u00e1tka a r\u016fzn\u00fd jin\u00fd pt\u00e1koviny, aby tam jejich miminku bylo dob\u0159e. Gustav argumentoval t\u00edm, \u017ee to tak mal\u00fdmu miminu bude stejn\u011b jedno, co\u017e je podle m\u011b pravda, ale nem\u011bl \u00fasp\u011bch. Samoz\u0159ejm\u011b si nakonec man\u017eelka prosadila svou, jak u\u017e to tak b\u00fdv\u00e1…<\/div>\n
„J\u00e1 j\u00ed v\u00e1\u017en\u011b miluju, Tome, ale n\u011bkdy… n\u011bkdy bych j\u00ed na m\u00edst\u011b zabil,“ pronese Gustav, a j\u00e1 m\u00e1m co d\u011blat, abych se nerozesm\u00e1l. Jo, buben\u00edku, tohle sis sp\u00edskal s\u00e1m, tak si to te\u010f bude\u0161 muset taky s\u00e1m sl\u00edzat. J\u00e1 ti s t\u00edm nepom\u016f\u017eu…<\/p>\n<\/div>\n
„Hele, to je norm\u00e1ln\u00ed, t\u011bhule prej bejvaj n\u00e1ladov\u00fd, n\u011bjak se v nich bou\u0159ej hormony, a chovaj se divn\u011b… t\u0159eba se zm\u011bn\u00ed, a\u017e se prcek narod\u00ed,“ sna\u017e\u00edm se ho n\u011bjak ut\u011b\u0161it, zat\u00edmco sonduju o\u010dima po m\u00edstn\u00edm osazenstvu. Je tu celkem narv\u00e1no, vypad\u00e1 to, \u017ee jsme zapadli do n\u011bjak\u00fdho vyhl\u00e1\u0161en\u00fdho podniku. Ve\u010de\u0159e byla skv\u011bl\u00e1, a pivo maj taky prvot\u0159\u00eddn\u00ed, tak\u017ee n\u00e1m nic nesch\u00e1z\u00ed. Akor\u00e1t Gustav by se mohl trochu v\u00edc odv\u00e1zat, stal se z n\u011bj fakt \u017eenatej p\u00e1prda a budouc\u00ed otec. U\u017e s n\u00edm nen\u00ed takov\u00e1 sranda, jako kdy\u017e jsme d\u011bl\u00e1vali okru\u017en\u00ed j\u00edzdu po putyk\u00e1ch v cel\u00fdm Berl\u00edn\u011b. To u\u017e asi nehroz\u00ed… n\u011bjak v\u0161ichni st\u00e1rnou a p\u00e1prdovat\u011bj, snad se n\u00e1m to s Billem nestane, proboha…<\/div>\n
„M\u00e1m strach, \u017ee se zm\u011bn\u00ed sp\u00ed\u0161 k hor\u0161\u00edmu,“ pesimisticky podotkne Gustav, a vyklop\u00ed do sebe zbytek piva. Nejsp\u00ed\u0161 u\u017e to vzdal. Sakra… m\u011bl bych ho z toho vyt\u00e1hnout, ale copak v\u00edm jak? P\u00edt nem\u016f\u017ee, hulit nem\u016f\u017ee, tak jak ho jinak uvolnit? Leda, \u017ee by si na\u0161el n\u011bjakou bokovku, ale k tomu ho nab\u00e1dat nehodl\u00e1m, je\u0161t\u011b bych si to pak odnes. I p\u0159es tohle svoje rozhodnut\u00ed se ale rozhl\u00ed\u017e\u00edm po m\u00edstn\u00edch d\u011bv\u00e1ch, kter\u00e1 by k n\u011bmu tak nejl\u00edp pasovala, kdybych mu ji cht\u011bl dohodit… nesm\u00ed b\u00fdt v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e on, tak\u017ee men\u0161\u00ed \u0161t\u00edhl\u00e1 blond\u00fdnka… rozhodn\u011b ne t\u00e1mhleta \u017eirafa, co sed\u00ed kousek od baru… to sp\u00ed\u0161 jej\u00ed sousedka, ta by se pro n\u011bj hodila.<\/p>\n<\/div>\n
„Co si takhle pokecat s babama?“ navrhnu jen tak nez\u00e1vazn\u011b, a sleduju ty dv\u011b, co jsem si vyhl\u00eddl. Mohla by s nima bejt aspo\u0148 sranda, kdy\u017e u\u017e nic jin\u00fdho. Vysok\u00e1 bloncka je k n\u00e1m z\u00e1dy, ale jej\u00ed zrzav\u00e1 kolegyn\u011b m\u00e1 kr\u00e1snej \u00fasm\u011bv, mohla by se Gust\u00edmu l\u00edbit. „Hele, t\u00e1mhle ty dv\u011b jsou docela sympatick\u00fd, co jim poslat drink… t\u0159eba se chyt\u011bj a trochu se rozpt\u00fdl\u00edme,“ kuju \u017eelezo, dokud je \u017ehav\u00fd, a m\u00e1vnu na \u010d\u00ed\u0161n\u00edka. Aspo\u0148 trochu pos\u00edl\u00edm i svou pov\u011bst, kter\u00e1 posledn\u00ed dobou upad\u00e1…<\/div>\n
„Neblbni, vole, Tara m\u011b za…“ nesta\u010d\u00ed m\u011b zarazit Gustav, \u010d\u00ed\u0161n\u00edk u\u017e stepuje u na\u0161eho stolu, \u010duch\u00e1 k\u0161eft.<\/div>\n
„Co si budete p\u0159\u00e1t?“ zept\u00e1 se \u00faslu\u017en\u011b, a \u010dek\u00e1 na objedn\u00e1vku.<\/div>\n
„Vid\u00edte tamty dv\u011b d\u00e1my?“ k\u00fdvnu sm\u011brem ke stolu, kde ty dv\u011b spolu \u017eiv\u011b diskutujou.<\/div>\n
„Mysl\u00edte Sylvii a jej\u00ed kamar\u00e1dku?“ zept\u00e1 se \u010d\u00ed\u0161n\u00edk. A j\u00e9je, nejsp\u00ed\u0161 m\u00edstn\u00ed prodejn\u00fd holky.<\/div>\n
„Vy je zn\u00e1te jm\u00e9nem?“ udiven\u011b se zept\u00e1m. „Jsou m\u00edstn\u00ed?“ mrknu na n\u011bj, aby pochopil, co t\u00edm m\u00edn\u00edm. Jestli jsou to \u0161lapky, co tady lov\u011bj pravideln\u011b hosty, t\u00edm l\u00edp. Aspo\u0148 bychom si nemuseli na nic hr\u00e1t a mo\u017en\u00e1 by se Gustav k n\u011b\u010demu odhodlal. Ne, \u017ee bych ho nutil, samoz\u0159ejm\u011b… je\u0161t\u011b p\u00e1r piv, a m\u016f\u017ee bejt celkem vl\u00e1\u010dnej.<\/div>\n
„Jist\u011b. Pan\u00ed Sylvii zn\u00e1 p\u0159ece ka\u017ed\u00fd, zrovna tak jako v\u00e1s dva, p\u00e1nov\u00e9,“ d\u00e1 n\u00e1m \u010d\u00ed\u0161n\u00edk najevo, \u017ee to nen\u00ed tak, jak jsem nazna\u010doval, a \u017ee v\u00ed, kdo jsme. „Je to b\u00fdval\u00e1 modelka,“ dod\u00e1 je\u0161t\u011b, kdy\u017e na m\u011b vid\u00ed, \u017ee to po\u0159\u00e1d nech\u00e1pu. „Sylvia Rosenbaumov\u00e1,“ je\u0161t\u011b p\u0159itla\u010d\u00ed, kdy\u017e st\u00e1le nezav\u00edr\u00e1m pusu.<\/div>\n
„Provdan\u00e1 Steinerov\u00e1?“ vyhrknu \u00fadivem.<\/div>\n
„Ano, to je ona, vid\u00edte, \u017ee ji zn\u00e1te,“ usm\u011bje se \u010d\u00ed\u0161n\u00edk. „Tak jak v\u00e1m mohu poslou\u017eit?“<\/div>\n
„Nijak, d\u011bkuju, to m\u011bn\u00ed situaci, tu pan\u00ed dob\u0159e zn\u00e1m,“ \u0159eknu je\u0161t\u011b p\u0159ekvapenej, \u017ee jsem ji nepoznal. Za celou dobu se neoto\u010dila, tak\u017ee nen\u00ed divu, ale m\u00e1m takovej pocit, \u017ee Markova \u017eena zm\u011bnila od posledn\u011b \u00fa\u010des. Ano… man\u017eelka na\u0161eho \u00fa\u017easn\u00fdho svinsk\u00fdho pr\u00e1vn\u00edka Marka Steinera. B\u00fdval\u00e1 modelka, o patn\u00e1ct let mlad\u0161\u00ed ne\u017e jej\u00ed mu\u017e, na modelku celkem chytr\u00e1 holka, akor\u00e1t si vzala debila. \u017d\u00e1rliv\u00fdho debila, p\u0159esn\u011bji \u0159e\u010deno. O jejich bou\u0159liv\u00fdm vztahu v\u011bd\u00ed v\u0161ichni, kdo s nimi n\u011bjak p\u0159i\u0161li do styku, proto\u017ee Mark se se svou \u017e\u00e1rlivost\u00ed nikdy netajil. Po\u0159\u00e1d se vytahoval, jak kr\u00e1snou ko\u010dku sbalil, a\u017e n\u00e1m s t\u00edm n\u011bkdy lezl p\u011bkn\u011b na nervy, a mn\u011b nikdy nezapomn\u011bl p\u0159ipomenout, \u017ee m\u00e1m od n\u00ed d\u00e1t sv\u00fd nenechav\u00fd pracky pry\u010d, dokud nezjistil, \u017ee na \u017eensk\u00fd v\u016fbec nejsem. Kdy\u017e si ho p\u0159ed p\u00e1r lety Sylvie vzala, byl najednou d\u00edky n\u00ed a jej\u00ed tehdej\u0161\u00ed popularit\u011b na vrcholu spole\u010densk\u00fdho \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku, z\u00edskal nov\u00fd slavn\u00fd klienty, ale brzy ji za\u010dal podez\u00edrat, \u017ee ho podv\u00e1d\u00ed. P\u0159itom se \u0159\u00edkalo, \u017ee k tomu nem\u00e1 d\u016fvod, proto\u017ee ona si ho vzala fakt z l\u00e1sky… ale jak to bylo tehdy, a jak je to dneska, t\u011b\u017eko \u0159\u00edct. Div\u00edm se, \u017ee s n\u00edm je\u0161t\u011b z\u016fst\u00e1v\u00e1, podle toho, co jsem za\u017eil.<\/div>\n
„Co chce\u0161 d\u011blat?“ zept\u00e1 se m\u011b Gustav, kdy\u017e vid\u00ed, jak civ\u00edm k jejich stolu.<\/div>\n
„No… j\u00e1 nev\u00edm, co si j\u00edt pokecat se starou zn\u00e1mou?“ mrknu na n\u011bj. „Mohla by bejt sranda,“ u\u0161kl\u00edbnu se na Gustava, a ani\u017e bych \u010dekal na jeho souhlas, zvednu se a jdu k jejich stolu. Nevn\u00edm\u00e1m, co na m\u011b vol\u00e1 ustra\u0161enej buben\u00edk, proto\u017ee jsem v tu chv\u00edli dostal n\u00e1pad… kone\u010dn\u011b jsem toti\u017e na\u0161el Markovu Achillovu patu. Tou je stoprocentn\u011b Sylvie. Jestli mu n\u011bjak m\u016f\u017eu ubl\u00ed\u017eit za to, co n\u00e1m provedl, pak nejl\u00edp p\u0159es jeho \u017eenu.<\/p>\n

<\/div>\n

„Ahoj Sylvie,“ usm\u011bju se na ni, a nevychovan\u011b si rovnou kecnu na volnou \u017eidli. „Jak se m\u00e1\u0161, holka? U\u017e jsem t\u011b dlouho nevid\u011bl,“ dod\u00e1m rychle, a chov\u00e1m se podle sv\u00fdch star\u00fdch standard\u016f. Takhle m\u011b ona znala, tak nesm\u00edm vypadnout z role star\u00fdho dobr\u00fdho oprskl\u00fdho Toma Kaulitze, kterej si nebere \u017e\u00e1dn\u00fd serv\u00edtky a jde rovnou na v\u011bc. Kdysi jsem se j\u00ed toti\u017e l\u00edbil, a neb\u00fdt toho, \u017ee chodila s na\u0161im pr\u00e1vn\u00edkem, nejsp\u00ed\u0161 by mi podle v\u0161eho r\u00e1da sko\u010dila do postele, alespo\u0148 mi to mysl\u00edm dala n\u011bkolikr\u00e1t najevo. Po svatb\u011b u\u017e ale ne, tak uvid\u00edme, jak je to te\u010f.<\/div>\n
„Po\u0159\u00e1d stejnej dacan, co?“ usm\u00e1la se na m\u011b. „Celou dobu m\u011b ignoruje\u0161, a najednou se l\u00eds\u00e1\u0161? Paty, tohle je Tom Kaulitz, zajist\u00e9 toho nezdvo\u0159\u00e1ka zn\u00e1\u0161,“ nen\u00e1siln\u011b n\u00e1s sezn\u00e1m\u00ed se zrzkou naproti. Byla v\u017edycky fajn a vtipn\u00e1, \u0161koda ji pro toho idiota.<\/div>\n
„Oh pardon, madam, Tom, jm\u00e9no m\u00e9,“ nadzvednu se trochu ze \u017eidle a uklon\u00edm se sm\u011brem k n\u00ed, abych za to dostal jej\u00ed z\u00e1\u0159ivej \u00fasm\u011bv. Zrzka se nezlob\u00ed, tak fajn, moje nezdvo\u0159\u00e1ctv\u00ed bylo v\u017edycky sp\u00ed\u0161 k dobru, holk\u00e1m se to l\u00edbilo. Oto\u010d\u00edm se zp\u00e1tky k Sylvii. „J\u00e1 t\u011b neignoroval, jen jsem t\u011b nepoznal. M\u00e1\u0161 novej \u00fa\u010des, a moc ti to slu\u0161\u00ed,“ usm\u011bju se na ni frajersky.<\/div>\n
„D\u00edky,“ mrkne na m\u011b, je vid\u011bt, jak ji pot\u011b\u0161ilo, \u017ee jsem si v\u0161iml. „Nepozve\u0161 k n\u00e1m Gustava?“ oto\u010d\u00ed se sm\u011brem k na\u0161emu stolu, a k\u00fdvne na buben\u00edka. Ten se jen neochotn\u011b zvedne a \u0161ourav\u00fdm krokem k n\u00e1m p\u0159ejde. \u010c\u00ed\u0161n\u00edk se hned chop\u00ed iniciativy, jakmile vid\u00ed, \u017ee jsme se p\u0159em\u00edstili, nalo\u017e\u00ed na\u0161e pit\u00ed na t\u00e1cek a donese n\u00e1m ho sem. Patricie s Gustavem jsou ofici\u00e1ln\u011b sezn\u00e1meni, nov\u00fd pit\u00ed objedn\u00e1no a konverzace m\u016f\u017ee za\u010d\u00edt. Douf\u00e1m, \u017ee mi to vyjde. Jestli jo, budu m\u00edt Marka p\u011bkn\u011b na lopat\u011b, ne\u017e odfr\u010d\u00edm \u010dasem do jin\u00fd dimenze… hodl\u00e1m si ho p\u011bkn\u011b vychutnat, hajzla jednoho podraz\u00e1ck\u00fdho.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Janule<\/strong><\/div>\n
betaread: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Janule BILL „Tak nasedat, nasedat, vyr\u00e1\u017e\u00edme,“ popoh\u00e1n\u00edm ty dva, co se je\u0161t\u011b lou\u010d\u00ed s domem, v kter\u00fdm jsme str\u00e1vili posledn\u00edch jeden\u00e1ct dn\u00ed, aby se kone\u010dn\u011b usadili do pln\u011b nalo\u017een\u00fdho pronajat\u00fdho auta. Te\u010f se p\u0159esouv\u00e1me do Aucklandu, abychom si taky u\u017eili novoz\u00e9landsk\u00e9ho<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[221],"tags":[],"class_list":["post-12998","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-casoprostor-iii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12998","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12998"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12998\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12998"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12998"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12998"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}