{"id":13004,"date":"2009-11-21T18:30:00","date_gmt":"2009-11-21T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12973"},"modified":"2009-11-21T18:30:00","modified_gmt":"2009-11-21T17:30:00","slug":"makes-three-38","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/11\/21\/makes-three-38\/","title":{"rendered":"Makes Three 38."},"content":{"rendered":"
autor: Majestrix<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Je usm\u00ed\u0159en\u00ed v\u00e1\u017en\u011b odpov\u011bd\u00ed? (\u010c\u00e1st druh\u00e1)<\/em><\/strong><\/div>\n
Je to za\u010d\u00e1tek.<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Tahle vy\u0161la hezky,“ \u0159ekla Simone s \u00fasm\u011bvem a podala \u017een\u011b zp\u00e1tky jej\u00ed fotoapar\u00e1t, Bill dal ruku pry\u010d zpoza jej\u00edch zad.<\/div>\n
„D\u011bkuji v\u00e1m moc, moje dcera se zbl\u00e1zn\u00ed. Jste tak mil\u00fd!“<\/p>\n<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl a usm\u00e1l se na pan\u00ed, kter\u00e1 zam\u00e1vala a kone\u010dn\u011b ode\u0161la. Byla mil\u00e1, ale dok\u00e1zala cel\u00fdch deset minut mluvit o tom, jak\u00e1 je jej\u00ed dcera Anna velk\u00e1 fanynka. Bylo to hezk\u00e9 sly\u0161et, opravdu, ale oni nem\u011bli moc \u010dasu a Bill cht\u011bl n\u011bco m\u00e1lo sn\u00edst p\u0159edt\u00edm, ne\u017e doraz\u00ed dom\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
K n\u011bmu dom\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
V\u011bd\u011bl, \u017ee jeho matka p\u0159em\u00fd\u0161lela, pro\u010d se \u010das od \u010dasu jen tak usm\u00edval, ale bylo to st\u00e1le jen<\/em> kv\u016fli tomu, \u017ee te\u010f vlastnil d\u016fm. Dokonce ani to, \u017ee by si Bill tak moc p\u0159\u00e1l, aby ho vlastnil s n\u011bk\u00fdm, mu nemohlo zni\u010dit n\u00e1ladu. V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b byli spolu se Simone v obchodu s n\u00e1bytkem a Bill m\u011bl v rukou n\u011bkolik katalog\u016f od r\u016fzn\u00fdch v\u00fdrobc\u016f. Bylo mu jedno, kolik to stoj\u00ed, ale v\u0161echno mu doru\u010d\u00ed u\u017e dnes.<\/p>\n<\/div>\n
Miminko koplo a Bill si n\u011b\u017en\u011b promnul b\u0159\u00ed\u0161ko. Po\u0159\u00e1d byla tak zatracen\u011b aktivn\u00ed a nikdy necht\u011bla sp\u00e1t, kdy\u017e cht\u011bl on. Bill potla\u010dil z\u00edvnut\u00ed a pod\u00edval se na svou matku, kter\u00e1 si ho s podivem prohl\u00ed\u017eela. „Co je?“<\/div>\n
„Promi\u0148,“ \u0159ekla Simone ti\u0161e a rukou p\u0159ejela po man\u0161estrov\u00e9 seda\u010dce. Nikdy p\u0159edt\u00edm v \u017eivot\u011b nevid\u011bla n\u011bco tak o\u0161kliv\u00e9ho. „Jen si d\u011bl\u00e1m starosti.“<\/div>\n
„O co?“ Bill moc ned\u00e1val pozor, hr\u00e1l si se sv\u00fdm obojkem a koukal p\u0159i tom na z\u00e1bavn\u00ed elektroniku. Cht\u011bl do pokoje televizi? Nejsp\u00ed\u0161 ano; schody budou pro n\u011bj obt\u00ed\u017en\u00e9, kdyby se cht\u011bl na n\u011bco koukat. Nat\u00e1hnul se pro cedulku a pokra\u010doval.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, \u017ee ty s Tomem te\u010f n\u011b\u010d\u00edm proch\u00e1z\u00edte, ale p\u0159\u00e1la bych si, aby ses nest\u011bhoval n\u011bkam, kde s tebou zat\u00edm nikdo nebydl\u00ed. D\u011bl\u00e1m si starosti, \u017ee se n\u011bco stane a nikdo u tebe nebude.“ Simone p\u0159estala mluvit, kdy\u017e si k nim p\u0159i\u0161lo p\u00e1r sle\u010den pro autogram, a pak zase pokra\u010dovala. „Boj\u00edm se. Kdybych nebyla doma, kdy\u017e jsi omdlel, tak kdo v\u00ed, co by se stalo?“<\/div>\n
„Byl to n\u00e1dor, ten je te\u010f u\u017e pry\u010d.“<\/div>\n
„Bille, v\u00ed\u0161, co t\u00edm mysl\u00edm.“<\/div>\n
„Jo, v\u00edm.“ Zastavil se a oto\u010dil se na svou matku. „Ale co chce\u0161, abych d\u011blat? Mus\u00edm v\u0161echno stihnout a p\u0159ipravit p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se d\u00edt\u011b narod\u00ed.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ \u0159ekla Simone a p\u0159ik\u00fdvla. „Jen si p\u0159eju, abyste si to s bratrem vy\u0159\u00edkali.“<\/div>\n
„To j\u00e1 taky,“ \u0159ekl ti\u0161e a pak vyjeknul nad\u0161en\u00edm. „To je perfektn\u00ed!“<\/div>\n
\n
„Co? Co je perfektn\u00ed?“ oto\u010dila se Simone tam, kam ukazoval, a proto\u010dila o\u010di. „Bo\u017ee, ty a ko\u017een\u00e9 v\u011bci.“<\/div>\n
„To je naprosto \u00fa\u017easn\u00fd,“ za\u0161i\u0161lal Bill a p\u0159e\u0161el tam, jak nejrychleji mohl. Byla to opravdu kr\u00e1sn\u00e1 ko\u017een\u00e1 ob\u00fdvac\u00ed souprava, kter\u00e1 zapadala p\u0159\u00edmo do jeho ko\u017een\u00e9ho feti\u0161ismu. Promnul si b\u0159\u00ed\u0161ko a \u0161\u0165astn\u011b vydechl, rychle vzal cedulku. Byl to jeden z nejhez\u010d\u00edch ko\u017een\u00fdch set\u016f, kter\u00e9 kdy v \u017eivot\u011b vid\u011bl; u\u017e si ani nemyslel, \u017ee tady n\u011bco takov\u00e9ho najde, ale Bill necht\u011bl j\u00edt dom\u016f bez vybaven\u00e9ho ob\u00fdv\u00e1ku.<\/p>\n<\/div>\n
Dom\u016f.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
St\u00e1le mu to zn\u011blo divn\u011b, ale byl p\u0159esto naprosto rozja\u0159en\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
„Jsem r\u00e1da, \u017ee spolu tr\u00e1v\u00edme n\u011bjak\u00fd \u010das, za\u010d\u00ednala jsem si myslet, \u017ee m\u011b nen\u00e1vid\u00ed\u0161,“ \u0159ekla Simone, kdy\u017e se Bill posadil na gau\u010d a vydechl \u00falevou. Nohy ho zab\u00edjely a bylo to celkem t\u011b\u017ek\u00e9, promnout si vlastn\u00ed kotn\u00edky, kdy\u017e jste byli za p\u00e1t\u00fdm m\u011bs\u00edcem.<\/div>\n
„Ne, nen\u00ed pravda, \u017ee t\u011b nesn\u00e1\u0161\u00edm, mami. Nikdy to nebyla pravda. J\u00e1 jen\u2026 tys m\u011b dusila.“ Rozhl\u00e9dl se Bill po souprav\u011b a sna\u017eil se p\u0159edstavit si to u sebe v ob\u00fdv\u00e1ku. Usm\u00e1l se a p\u0159ik\u00fdvl. Perfektn\u011b se to bude hodit do dekoru, kter\u00fd vymyslel.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, omlouv\u00e1m se.“ P\u0159e\u0161la k n\u011bmu Simone a pomohla Billovi s \u00fasm\u011bvem na nohy. „St\u00e1le ses to je\u0161t\u011b nenau\u010dil?“<\/div>\n
„To to nevid\u00ed\u0161? M\u00e1m pocit, jako kdybych m\u011bl pod trikem narvanou kouli na bowling,“ p\u0159iznal a promnul si podb\u0159i\u0161ek, sna\u017eil se dostat pry\u010d ten tlak. „Do h\u00e1je, mohla bys tohle podr\u017eet? Pot\u0159ebuju na z\u00e1chod.“<\/div>\n
„V\u00ed\u0161 kde-„<\/div>\n
„Jedny jsem vid\u011bl po cest\u011b,“ \u0159ekl Bill, p\u0159eru\u0161il ji a odkol\u00e9bal se pry\u010d. Usm\u00e1la se za n\u00edm a zavrt\u011bla hlavou. Tolik<\/em> v\u011bc\u00ed j\u00ed z t\u011bhotenstv\u00ed chyb\u011blo.<\/p>\n<\/div>\n
M\u00edt mo\u010dov\u00fd m\u011bch\u00fd\u0159 velikosti vla\u0161sk\u00e9ho o\u0159echu ale nebyla jedna z nich.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
„\u2026Tak, \u0159ekne\u0161 mi n\u011bco?“ zeptal se Andreas ti\u0161e, kdy\u017e na n\u011bj Tom z\u00edral p\u0159es cel\u00fd ob\u00fdv\u00e1k.<\/div>\n
„P\u0159i\u0161el jsem sem s v\u011bcmi, kter\u00e9 ti chci \u0159\u00edct, a s ot\u00e1zkami, na kter\u00e9 se chci zeptat, ale te\u010f nev\u00edm co \u0159\u00edkat.“ Nadechl se zhluboka Tom a sna\u017eil se neut\u00e9ct pry\u010d nebo sv\u00e9ho nejlep\u0161\u00edho kamar\u00e1da znovu neuhodit.<\/p>\n<\/div>\n
Nejlep\u0161\u00edho kamar\u00e1da.<\/p>\n<\/div>\n
Stephen mu \u0159ekl, aby se sna\u017eil a nezapomn\u011bl na to, \u017ee si mus\u00ed s Andreasem promluvit. Tom se zhluboka nadechl a zkusil to znovu. „U\u017e jsi mi \u0159ekl pro\u010d; nerozum\u00edm tomu, ale jsi to ty. Nem\u016f\u017eu se s t\u00edm vypo\u0159\u00e1dat. P\u0159i\u0161el jsem, proto\u017ee\u2026 j\u00e1 toti\u017e\u2026 nev\u00edm,“ do\u0161la mu slova.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se.“ Andreas\u016fv hlas byl skoro polknut tichem, Tom se nap\u0159\u00edmil na seda\u010dce.<\/div>\n
„Co\u017ee?“<\/div>\n
Blon\u010f\u00e1k si povzdychl. „Sly\u0161els m\u011b, omlouv\u00e1m se; za v\u0161echno. M\u011bl jsem \u010das na to, abych p\u0159em\u00fd\u0161lel o tom, jak jsem se c\u00edtil, a uv\u011bdomil jsem si, \u017ee jsem nebyl moc dobr\u00fd kamar\u00e1d. Skon\u010dil jsem tak, \u017ee jsem lhal s\u00e1m sob\u011b o motivaci, pro\u010d jsem n\u011bjak\u00e9 v\u011bci d\u011blal.“<\/div>\n
„Jako nap\u0159\u00edklad, \u017ee jsi zm\u00e1tl na\u0161e rodi\u010de t\u00edm, \u017ee to d\u00edt\u011b je tvoje?“<\/div>\n
„Ano.“ Semknul Andreas \u010delist, ale pokra\u010doval. „Cht\u011bl jsem pomoct, \u010d\u00e1st toho, co se tak nab\u00edzela, abych v tom mohl b\u00fdt s v\u00e1mi. Jen jsem to v\u0161echno posral.“<\/div>\n
„Jo, to teda.“ Tom nebyl \u0161\u0165astn\u00fd, nec\u00edtil se tak, jak si myslel, \u017ee se c\u00edtit bude. P\u0159ipadal si unaven\u00fd a smutn\u00fd a p\u0159\u00e1l si, aby u\u017e bylo po v\u0161em.<\/div>\n
„Vezmu to zp\u00e1tky, sta\u010d\u00ed jen \u0159\u00edct.“<\/div>\n
„Vypadal bys jako lh\u00e1\u0159, ne jen pro tv\u00e9 rodi\u010de, ale i pro na\u0161e, potom je\u0161t\u011b pro tisk. A Bill by taky vypadal jako lh\u00e1\u0159. Ne, a\u0165 u\u017e je to hor\u0161\u00ed nebo lep\u0161\u00ed, jsi v tom s n\u00e1mi.“ Usm\u00e1l se Tom a byl p\u0159ekvapen\u00fd, \u017ee ten \u00fasm\u011bv byl opravdov\u011b my\u0161len\u00fd. „Jen\u2026 p\u0159\u00ed\u0161t\u011b a\u017e bude\u0161 m\u00edt zas n\u011bjak\u00fd \u00fa\u017easn\u00fd n\u00e1pad, promluv si s n\u00e1mi nejd\u0159\u00edv, ano?“<\/div>\n
„Absolutn\u011b.“ P\u0159ik\u00fdvnul Andreas.<\/p>\n<\/div>\n
„\u010celist se ti zahojila celkem hezky,“ ud\u011blal kytarista kompliment a u\u0161kl\u00edbl se, zat\u00edmco se jeho nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1d zasm\u00e1l.<\/div>\n
„Oh, pros\u00edm tebe, sotva ses m\u011b dotkl.“ Ten z\u010distajasna lehk\u00fd vzduch byl a\u017e divn\u00fd; to jen oni si nebyli jisti, zda se spolu budou moct zase n\u011bkdy sm\u00e1t. „Hele, Tome, v\u00edm, \u017ee to mezi n\u00e1mi te\u010f nen\u00ed zrovna nejlep\u0161\u00ed, ale chci se je\u0161t\u011b jednou omluvit. Nem\u011bl jsem pr\u00e1vo l\u00edbat Billa, kdy\u017e spal, a\u0165 u\u017e jsem se c\u00edtil jakkoliv.“<\/div>\n
Tom naklonil hlavu na stranu. „Po\u010dkej, co?“<\/div>\n
„Co?“ zamrkal Andreas nerv\u00f3zn\u011b.<\/div>\n
„\u0158ekl jsi, \u017ee Bill spal?“ Tomovi se ud\u011blalo \u0161patn\u011b od \u017ealudku.<\/div>\n
„Jo, myslel jsem, \u017ee jsi to v\u011bd\u011bl!“<\/div>\n
„A jak jsem to m\u011bl asi v\u011bd\u011bt?“ zaje\u010del Tom a postavil se.<\/div>\n
„Proto\u017ee ti to Bill \u0159ekl; jak jinak?!“<\/div>\n
„Do prdele\u2026 Nedal jsem mu \u0161anci mi to vysv\u011btlit,“ za\u00fap\u011bl Tom a slo\u017eil si hlavu do dlan\u00ed. Cht\u011blo se mu zvracet a k\u0159i\u010det v ten sam\u00fd okam\u017eik. V\u0161echno to byla jeho vina.<\/div>\n
„No do prdele.“<\/div>\n
„On ti to ne\u0159ekl?“ zeptal se Tom a znovu se narovnal, znovu roz\u010dilen\u00fd.<\/div>\n
„Ne, my\u2026 ned\u00e1vno jsme se usm\u00ed\u0159ili a ani te\u010f spolu moc nemluv\u00edme. A\u2026 o tob\u011b jsme nemluvili skoro v\u016fbec.“ Andreas sledoval Toma, jak p\u0159ech\u00e1z\u00ed po m\u00edstnosti a vynd\u00e1v\u00e1 z kapsy mobil, vyto\u010dil bratrovo \u010d\u00edslo. Hned jak si dal telefon k uchu, Tom zak\u0159i\u010del a m\u00e1lem t\u0159\u00edsknul telefonem o ze\u010f.<\/div>\n
„Zasran\u00e1 hlasovka!“ zaje\u010del a vr\u00e1til si mobil do kapsy. „Jasn\u011b, \u017ee se mnou nechce mluvit, do p\u00ed\u010di!“ p\u0159eb\u011bhl Tom ke dve\u0159\u00edm a vy\u0161el ven, Andreas byl hned za n\u00edm.<\/div>\n
„Tome, uklidni se, pros\u00edm!“ \u0159ekl Andreas, kdy\u017e vyb\u011bhl za n\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n
Tom se na n\u011bj oto\u010dil a zavrt\u011bl hlavou. „Ne, copak to nech\u00e1pe\u0161? Byl jsem nasranej a na\u0161tvanej na Billa u\u017e od t\u00fd doby, co jsi naposledy opustil n\u00e1\u0161 bar\u00e1k. Nedal jsem mu ani \u0161anci mi cokoliv<\/em> \u0159\u00edct! Byl jsem si jistej, \u017ee t\u011b taky l\u00edbal, \u017ee on\u2026 mus\u00ed si myslet, \u017ee jsme takovej zasranej kret\u00e9n, a taky \u017ee jsem. Andreasi, j\u00e1 jsem to v\u0161echno zni\u010dil.“<\/div>\n
„Uklidni se, nezni\u010dil jsi v\u0161echno. Jen se pokus mu znovu zavolat, ano?“ sna\u017eil se blon\u010f\u00e1k p\u0159esv\u011bd\u010dit sv\u00e9ho nejlep\u0161\u00edho kamar\u00e1da. „Ale nejd\u0159\u00edv se uklidni.“<\/div>\n
„Jo, uvid\u00edme se potom.“ Vylezl Tom do sv\u00e9 Escalady a nastartoval, zat\u00edmco znovu vyt\u00e1\u010del Billovo \u010d\u00edslo. Zrovna kdy\u017e cht\u011bl zm\u00e1\u010dknout zelen\u00e9 tla\u010d\u00edtko, objevilo se na displeji Jostovo \u010d\u00edslo. Co asi te\u010f m\u016f\u017ee cht\u00edt? „Halo?“ vyjel Tom dom\u016f; doufal, \u017ee tam Bill bude, aby si mohli promluvit.<\/div>\n
„Kde do h\u00e1je se\u0161?“<\/div>\n
„Co?“ zahnul Tom se zamra\u010den\u00edm za roh. Nem\u011bl r\u00e1d \u0159\u00edzen\u00ed jednou rukou, ale nemohl naj\u00edt svoje bluetooth sluch\u00e1tko; n\u011bkam mu zapadlo a on byl moc l\u00edn\u00fd na to, aby ho na\u0161el.<\/div>\n
„Kde jsi? Dod\u00e1vka zrovna zastavila p\u0159ed va\u0161\u00edm domem a tvoje matka \u0159\u00edkala, \u017ee tam nejsi.“<\/div>\n
„Pro\u010d- DO PRDELE!“ Tom na\u0161tvan\u011b bouchl do volantu. M\u011bli focen\u00ed v Lond\u00fdn\u011b. Byla to rychlovka, ale situace u\u017e tak byla mimo jeho kontrolu. „Davide, nem\u016f\u017eu te\u010f jet do Anglie,“ \u0159ekl a sna\u017eil se nek\u0159i\u010det na semafor.<\/div>\n
„Co mysl\u00ed\u0161 t\u00edm, \u017ee te\u010f nem\u016f\u017ee\u0161 jet do Lond\u00fdna<\/em>? Jsi v aut\u011b?“<\/div>\n
„\u2026Jo\u2026“<\/div>\n
„Tak doprav ten sv\u016fj pitomej zadek okam\u017eit\u011b do Hamburku. Nejsp\u00ed\u0161 tam bude\u0161 stejn\u011b rychle jako my; jestli nebude\u0161 v letadle, tak ti ud\u011bl\u00e1m ze \u017eivota peklo, rozum\u00ed\u0161 mi?“<\/div>\n
Tom mohl prakticky c\u00edtit, jak Davidovi z pusy l\u00edtaly sliny, zatnul zuby. „Fajn,“ zavr\u010del a polo\u017eil to. Nasko\u010dila zelen\u00e1, on se okam\u017eit\u011b oto\u010dil a vyjel zp\u00e1tky na d\u00e1lnici. Focen\u00ed nemohlo p\u0159ij\u00edt v hor\u0161\u00ed \u010das, ale alespo\u0148 tam bude Bill. On se mu bude moci omluvit a vynahradit to sv\u00e9mu dvoj\u010deti, vynahradit mu cel\u00fd ten m\u011bs\u00edc, kdy m\u011bl hlavu str\u010denou v prdeli. „U\u017e jedu, Bille,“ \u0159ekl nikomu a vjel do rychlej\u0161\u00edho pruhu.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
„Bille, to jsem j\u00e1. Zvedni mi to, pros\u00edm. Myslel jsem, \u017ee na tom focen\u00ed bude\u0161 taky, ale zrovna jsem zjistil, \u017ee nejsi. Cht\u011bl jsem se ti omluvit osobn\u011b, ale jestli to mus\u00ed b\u00fdt, tak to ud\u011bl\u00e1m i po telefonu. Jen mi pros\u00edm zavolej. Pros\u00edm.“ Polo\u017eil Tom telefon a dnes u\u017e asi po dvac\u00e1t\u00e9 za\u010dal z\u00edrat na zadn\u00ed stranu Davidovy hlavy. Nejsp\u00ed\u0161 c\u00edtil \u017ehavost jeho pohledu, proto\u017ee se oto\u010dil a zamra\u010dil se.<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 p\u0159estat na m\u011b takhle z\u00edrat? Nen\u00ed to moje vina, \u017ee jsi zapomn\u011bl na n\u011bco, co bylo na dne\u0161ek napl\u00e1nov\u00e1no.“ David se oto\u010dil od spole\u010dnosti zp\u00e1tky k zrovna zvon\u00edc\u00edmu telefonu.<\/p>\n<\/div>\n
Tomovi bylo divn\u011b a horko a podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b; v\u011bd\u011bl, \u017ee se jeho n\u00e1lada do t\u00e9 doby, ne\u017e budou v Lond\u00fdn\u011b, nezm\u011bn\u00ed, nemohl si ale pomoci. Zablikalo znamen\u00ed, \u017ee u\u017e se nesm\u00ed telefonovat a Tom u\u017e musel p\u0159estat volat sv\u00e9mu bratrovi.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
„Ud\u011blali dobrou pr\u00e1ci, \u017ee jo?“ zeptal se sv\u00e9 dcerky, zat\u00edmco proch\u00e1zel d\u016fm. Byl sice po\u0159\u00e1d jen z\u0159\u00eddka vybaven\u00fd, ale to se zm\u011bn\u00ed, a\u017e Bill p\u0159id\u00e1 p\u00e1r v\u011bc\u00ed, co vybral, a vymaluje. Ob\u00fdvac\u00ed souprava vypadala v ob\u00fdv\u00e1ku p\u0159\u00edmo fam\u00f3zn\u011b, u\u017e pot\u0159eboval jen televizi a lo\u017enici a bude hotov.<\/p>\n<\/div>\n
Jeho matka v hovorech st\u00e1le nar\u00e1\u017eela na to, jak je pot\u0159ebn\u00e9 n\u00e1dob\u00ed a n\u00e1stroje na va\u0159en\u00ed, ale Bill tu d\u016fle\u017eitost opravdu nech\u00e1pal, stejn\u011b by mu to bylo odebr\u00e1no z rukou. Dejte ho vedle hrnce a n\u011bjak\u00e9 hork\u00e9 vody, a on si najde zp\u016fsob, jak to p\u0159iv\u00e9st k varu. N\u011bkdy. Um\u011bl ud\u011blat sma\u017een\u00fd s\u00fdr. Nad tou my\u0161lenkou Billovi zakru\u010delo v b\u0159i\u0161e, jemn\u011b si ho promnul a ve\u0161el do kuchyn\u011b. Byla velk\u00e1 a perfektn\u011b vypadaj\u00edc\u00ed; Bill byl nad\u0161en\u00fd, kdy\u017e ji vid\u011bl, jen nev\u011bd\u011bl, co s n\u00ed bude d\u011blat, maxim\u00e1ln\u011b ji tak n\u011bkomu ukazovat. Mo\u017en\u00e1, \u017ee na tom nez\u00e1le\u017eelo, byl to jeho prvn\u00ed d\u016fm, ur\u010dit\u011b bude pou\u017e\u00edvat ka\u017edou m\u00edstnost.<\/div>\n
„Je to pravda, \u017ee ano, Rebecco? Jmenuje\u0161 se Rebecca?“ jeho dcerka neodpov\u011bd\u011bla a Bill pokr\u010dil rameny. „Najdu ti jm\u00e9no, mo\u017en\u00e1 i prost\u0159edn\u00ed jm\u00e9no, kdy\u017e byla tvoje babi\u010dka l\u00edn\u00e1, aby mn\u011b a tv\u00e9mu otci n\u011bjak\u00e9 dala.“<\/p>\n<\/div>\n
Billovi se p\u0159i pomy\u0161len\u00ed na Toma sev\u0159elo srdce, okam\u017eit\u011b tu emoci potla\u010dil. Pod\u00edval se ke dve\u0159\u00edm do zahrady a usm\u00e1l se. Bylo to hezk\u00e9, dominoval j\u00ed baz\u00e9n, a tam, kde nebyly hladk\u00e9 modr\u00e9 obl\u00e1zky, byla jasn\u011b zelen\u00e1 tr\u00e1va, dokonce i uprost\u0159ed l\u00e9ta. Rozsv\u00edtil sv\u011btla, kter\u00e1 osv\u011btlovala baz\u00e9n, a zase je zhasnul, pak rozsv\u00edtil na p\u011b\u0161in\u011b ode dve\u0159\u00ed k odpo\u010dinkov\u00e9 z\u00f3n\u011b vedle baz\u00e9nu a zhasnul je.<\/p>\n<\/div>\n
A\u0165 se Bill c\u00edtil jakkoliv \u0161\u0165astn\u00fd, kdy\u017e si hr\u00e1l s rozsv\u011bcen\u00edm sv\u011btel, nebylo to ono, kdy\u017e tu nebyl Tom, aby prot\u00e1\u010del o\u010di a \u0159\u00edkal mu, \u017ee je d\u011btinsk\u00fd, zat\u00edmco by \u010dekal, a\u017e ho k tomu Bill taky pust\u00ed. „Co kdybychom \u0161li nahoru? Nem\u00e1m hlad a m\u00e1m dojem, \u017ee to kru\u010den\u00ed v b\u0159i\u0161e byl prd.“ Sebral Bill krabi\u010dku s \u010d\u00ednsk\u00fdm j\u00eddlem a vzal si to zabit\u00e9 ku\u0159e ve sladk\u00e9 om\u00e1\u010dce s sebou nahoru.<\/p>\n<\/div>\n
Ve\u0161el do t\u00e9 nejv\u011bt\u0161\u00ed lo\u017enice, hlavn\u00ed lo\u017enice, a usm\u00e1l se. Jeho postel byla naprosto c\u00edsa\u0159sky obrovsk\u00e1, se \u010dty\u0159mi obr\u00e1zky vy\u0159ezan\u00fdmi v tmav\u00e9m ebenov\u00e9m d\u0159ev\u011b. Bill si ji objednal po internetu u\u017e p\u0159ed p\u00e1r t\u00fddny a p\u0159ijela a\u017e dnes r\u00e1no, kone\u010dn\u011b. Zat\u00edmco on a Simone nakupovali n\u00e1bytek a dopl\u0148ky a v\u0161echno, Gordon se nab\u00eddl, \u017ee mu ji sestav\u00ed. Vypadala opravdu n\u00e1dhern\u011b, s t\u00edm nov\u00fdm povle\u010den\u00edm a pro\u0161\u00edvanou pokr\u00fdvkou, kterou s matkou vybrali, bohat\u00e1 leskl\u00e1 \u010dern\u00e1.<\/p>\n<\/div>\n
Byl vy\u010derpan\u00fd, byl naprosto rozhodnut\u00fd, \u017ee p\u016fjde sp\u00e1t a r\u00e1no se osprchuje, ale v\u0161echna \u0161p\u00edna, co na n\u011bm z obchod\u016f byla, by mu mohla zni\u010dit jeho nov\u00e9 pe\u0159iny a \u010dernou pe\u0159inku a n\u00e1bytek. M\u011bl dojem, \u017ee m\u00e1 prach i ve vlasech, sundal si tedy oble\u010den\u00ed a pod\u00edval se na sebe do zrcadla. K\u016f\u017ee na Billov\u011b b\u0159\u00ed\u0161ku vypadala leskle a hrozn\u011b nata\u017een\u011b, kdy\u017e si promnul zdroj bolesti na sv\u00e9m podb\u0159i\u0161ku. Jeho dcera byla n\u011bkde tam uvnit\u0159, jeho a Tomova, samoz\u0159ejm\u011b, a rostla velmi rychle.<\/p>\n<\/div>\n
Bill si povzdychl a p\u0159e\u0161el do prostorn\u00e9 koupelny, usm\u00e1l se. Byla kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e jak si ji pamatoval, a potom, co Gordon a jeho mamka odjeli, Bill str\u00e1vil p\u00e1r minut jenom t\u00edm, \u017ee z\u00edral na svou koupelnu. Vana byla obrovsk\u00e1, mramorov\u00e1 monstr\u00f3znost, do kter\u00e9 by se ve\u0161li \u010dty\u0159i lidi jeho velikosti. Na druh\u00e9 stran\u011b koupelny byla sprcha a m\u011bla v sob\u011b zabudovan\u00fd audio syst\u00e9m, aby si mohl l\u00e9pe u\u017e\u00edvat koup\u00e1n\u00ed. Bill se te\u010f necht\u011bl sprchovat, cht\u011bl se koupat. Naklonil se a pustil si teplou vodu, sledoval, jak se vana rychle naplnila. Kdy\u017e to bylo napln\u011bn\u00e9 tak akor\u00e1t, vypnul to a znovu se roztou\u017een\u011b pod\u00edval na to, co vid\u011bl.<\/p>\n<\/div>\n
Nebylo tu nic lep\u0161\u00edho na d\u011bl\u00e1n\u00ed ne\u017e dobr\u00e1 koupel ve fam\u00f3zn\u00ed van\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
Bill zachytil odraz sv\u00e9 postavy v zrcadle a oto\u010dil se pry\u010d, chytl se madla a pomalu se pono\u0159il dovnit\u0159. Kr\u00e1sn\u011b tepl\u00e1 voda byla pro jeho bolav\u00e9 svaly opravdu to prav\u00e9, obzvl\u00e1\u0161\u0165 na jeho chodidla, Bill se nemohl pomoci a nahlas vydechl. Voda se mu p\u0159elila p\u0159es b\u0159\u00ed\u0161ko, zap\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli si jeho dcerka u\u017e\u00edv\u00e1 plav\u00e1n\u00ed uvnit\u0159 n\u011bho. Bill byl tak unaven\u00fd, \u017ee se m\u00e1lem cel\u00fd pono\u0159il pod vodu, ale brzy usnul a jeho svaly opustily svoji podstatu.<\/p>\n<\/div>\n
*<\/p>\n<\/div>\n
Bill se probudil a zachv\u011bl se zimou, nech\u00e1pav\u011b se rozhl\u00e9dl. Nap\u0159ed nech\u00e1pal, kde je, ale pak se mu vr\u00e1tily v\u0161echny vzpom\u00ednky. Byl ve sv\u00e9m dom\u011b, jeho prvn\u00ed noc tady a byl s\u00e1m a nah\u00fd ve studen\u00e9 vod\u011b v obrovsk\u00e9 van\u011b. Za\u00fap\u011bl, kdy\u017e mu na rukou a prsou nask\u00e1kala hus\u00ed k\u016f\u017ee, skoro v\u0161ude, kde nebyl pokryt vodou. Jak dlouho spal? Bill k\u00fdchl a rozhodl se, \u017ee je na \u010dase vyl\u00e9zt ven.<\/p>\n<\/div>\n
Nat\u00e1hl ruku po madle a sna\u017eil se s\u00e1m sebe zvednout, sjel ale s mal\u00fdm \u0161plouchnut\u00edm zp\u00e1tky dol\u016f do vody. Bill zask\u0159\u00edpal zuby a pokusil se znovu; ten sam\u00fd v\u00fdsledek. Do h\u00e1je. Nemohl nikoho zavolat a \u0159\u00edct si o pomoc, nejsp\u00ed\u0161 umrzne, ne\u017e sem kdokoliv p\u0159ijede, a voda byla nav\u00edc st\u00e1le v\u00edce nepohodln\u00e1. Sakra, mo\u017en\u00e1 m\u011bla jeho matka pravdu, \u017ee to pro n\u011bj nen\u00ed bezpe\u010dn\u00e9, z\u016fst\u00e1vat v dom\u011b o samot\u011b. Kdyby tady s n\u00edm n\u011bkdo byl, jen by jednodu\u0161e zak\u0159i\u010del a oni by p\u0159i\u0161li.<\/p>\n<\/div>\n
Byl s\u00e1m, tohle si bude muset pamatovat.<\/p>\n<\/div>\n
Ale o dvacet minut pozd\u011bji Bill plakal a sna\u017eil se vymyslet, jak se dostane ven z vany. Doktor Robert mu \u0159\u00edkal, aby byl s pohybov\u00e1n\u00edm opatrn\u00fd; \u017eeny m\u011bly v\u011bt\u0161\u00ed centrum gravitace ne\u017e mu\u017ei, dovolovalo jim to tak nosit d\u011bti a st\u00e1le z\u016fstat vcelku lehko na nohou. A jeliko\u017e jeho centrum gravitace bylo ni\u017e\u0161\u00ed, byl neschopn\u00fd se zvednout z kluzk\u00e9 vody.<\/p>\n<\/div>\n
Nakonec Bill dostal velice bystr\u00fd n\u00e1pad, kleknout si. I kdy\u017e ho z t\u00e9 pozice bolela z\u00e1da a b\u0159icho p\u0159ipadalo velice divn\u00e9, sna\u017eil se p\u0159en\u00e9st p\u0159es sv\u00e9 miziv\u00e9 gravita\u010dn\u00ed schopnosti a nat\u00e1hl se po madlu, pokou\u0161el se znovu zvednout. Nepom\u00e1halo to a Bill se jednou rukou zap\u0159el o vanu, druhou se chytl madla a zvedal se, dokud alespo\u0148 trochu nest\u00e1l. T\u0159\u00e1sly se mu ruce a motala se mu hlava, ale byl na sebe pon\u011bkud hrd\u00fd, kdy\u017e kone\u010dn\u011b ladn\u011b vystoupil z vany a stoupl si na hu\u0148at\u00fd kobere\u010dek, kter\u00fd mu doporu\u010dila jeho matka. Jakmile m\u011bl ob\u011b dv\u011b chodidla na zemi, zachv\u011bl se \u00falevou a zoufale si p\u0159\u00e1l, aby tu s n\u00edm byl Tom.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
Tom si polo\u017eil dla\u0148 na hrudn\u00edk a zhluboka se nadechl. Jak\u00fdsi pocit ho vytrhl z poklidn\u00e9ho sp\u00e1nku p\u0159\u00edmo uprost\u0159ed noci. Byli na hotelu a odpoledne se vracej\u00ed do N\u011bmecka; Tom se nemohl do\u010dkat, speci\u00e1ln\u011b proto, \u017ee mu Bill st\u00e1le nebral telefon. Nemohl ho za to vinit; kdyby si mohli vym\u011bnit role, s\u00e1m by se sebou u\u017e taky nikdy nespal.<\/p>\n<\/div>\n
To n\u011bco, co ho vytrhlo ze sp\u00e1nku, zmizelo, a Tom se zamra\u010dil do temn\u00e9 m\u00edstnosti, sna\u017eil se znovu usnout. Snad ho jeho sny zavedou n\u011bkam, kde bude schopen vymyslet n\u011bjak\u00fd smyslupln\u00fd d\u016fvod, pro\u010d by ho mohl Bill cht\u00edt zp\u00e1tky.<\/p>\n<\/div>\n
Bude znovu pot\u0159ebovat kytaru.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
Bill otev\u0159el dve\u0159e, st\u00e1l tam Andreas a mra\u010dil se. „Co je?“ zeptal se obrann\u011b.<\/div>\n
„Pro\u010d nebere\u0161 telefon?“ zeptal se popudliv\u011b.<\/div>\n
„Nezvonil!“<\/div>\n
„\u0160lo to rovnou do hlasovky,“ op\u00e1\u010dil blon\u010f\u00e1k.<\/div>\n
„Oh, do h\u00e1je, m\u00e1m dojem, \u017ee jsem si ho zapomn\u011bl zapnout,“ \u0159ekl Bill rozmrzele a za\u010dervenal se. „Omlouv\u00e1m se, tys volal?“<\/div>\n
„Jo, volal, \u010dty\u0159ikr\u00e1t.“ Nadechl se Andreas zhluboka a sna\u017eil se uklidnit. „B\u00e1l jsem se o tebe.“<\/div>\n
Ironie se u Billa neztratila, ten jen pokr\u010dil rameny a lehce se usm\u00e1l. „Promi\u0148.“ Pod\u00edval se do auta za sv\u00fdm nejlep\u0161\u00edm kamar\u00e1dem a uvid\u011bl, \u017ee n\u011bkdo sed\u00ed na sedadle spolujezdce. „Kdo to je?“<\/div>\n
„Oh, jo, to je Marisa; zn\u00e1m j\u00ed ze \u0161koly. V\u017edycky jsem se j\u00ed l\u00edbil, n\u011bjak jsem to ignoroval, ale te\u010f, jeliko\u017e se hodn\u011b zm\u011bnilo, myslel jsem, \u017ee bych j\u00ed mohl d\u00e1t \u0161anci.“ Kone\u010dky Andreasov\u00fdch u\u0161\u00ed byly naprosto rud\u00e9, Bill si nemohl pomoc a uculil se.<\/div>\n
„Je v\u00e1\u017en\u011b kr\u00e1sn\u00e1,“ \u0159ekl popravd\u011b a pustil sv\u00e9ho kamar\u00e1da dovnit\u0159.<\/p>\n<\/div>\n
„Jsem v\u00e1\u017en\u011b r\u00e1d, \u017ee t\u011b vid\u00edm venku a na rande.“<\/div>\n
„Ano, mami.“ Proto\u010dil blon\u010fat\u00fd chlapec o\u010di a rozhl\u00e9dl se. „Wow, ned\u011blal sis prdel, kdy\u017e jsi \u0159\u00edkal, \u017ee je to obrovsk\u00fd.“<\/div>\n
„Cht\u011bl jsem prost\u011b velk\u00fd otev\u0159en\u00fd d\u016fm, n\u011bco, v \u010dem bych se nikdy nec\u00edtil nama\u010dkan\u011b. V tourbuse a hotelech mi to sta\u010d\u00ed; necht\u011bl jsem, abych se tak c\u00edtil i doma,“ \u0159ekl Bill py\u0161n\u011b, kdy\u017e sledoval Andrease, jak osah\u00e1v\u00e1 gau\u010d.<\/div>\n
„Pro\u010d jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee bude ko\u017een\u00e1?“ zeptal se se sm\u00edchem.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 proto, \u017ee m\u011b zn\u00e1\u0161 skoro cel\u00fd m\u016fj \u017eivot, tak proto.“<\/div>\n
Andreas p\u0159ik\u00fdvl. „Moje m\u00e1ma po\u0159\u00e1d nad\u00e1v\u00e1, \u017ee ses p\u0159est\u011bhoval do Berl\u00edna. Je na\u0161tvan\u00e1 a mysl\u00ed si, \u017ee sis s n\u00ed m\u011bl p\u0159edt\u00edm promluvit.“<\/div>\n
„Neber si to osobn\u011b, ale tvoje matka mi za\u010d\u00edn\u00e1 l\u00e9zt na nervy,“ \u0159ekl Bill a n\u00e1sledoval Andrease do kuchyn\u011b.<\/div>\n
„P\u011bkn\u00e9\u2026“ \u0159ekl, kdy\u017e otev\u0159el pr\u00e1zdn\u00fd \u0161pajz. „V pohod\u011b, k\u00e1mo, mn\u011b<\/em> taky leze na nervy.“ Zav\u0159el to zase Andreas a usm\u00e1l se. „P\u016fjdu se pod\u00edvat nahoru, ano?“<\/div>\n
„Jo, j\u00e1 po\u010dk\u00e1m dole, bol\u00ed m\u011b u\u017e nohy a v nejbli\u017e\u0161\u00ed dob\u011b nehodl\u00e1m chodit nahoru.“ Posadil se Bill ke stolu v kuchyni a \u010dekal, a\u017e se jeho kamar\u00e1d vr\u00e1t\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Nemusel \u010dekat dlouho, p\u00e1r minut ub\u011bhlo a Andreas vhopsal zp\u00e1tky do kuchyn\u011b.<\/div>\n
„Ty vole, tvoje vana je obrovsk\u00e1.“<\/div>\n
Bill proto\u010dil o\u010di a ud\u011blal obli\u010dej, „Jo, j\u00e1 v\u00edm. Tak poj\u010f, chce\u0161 vid\u011bt baz\u00e9n?“<\/div>\n
„Ty m\u00e1\u0161 i baz\u00e9n?“<\/div>\n
„Jasn\u011b, moje kolauda\u010dn\u00ed p\u00e1rty bude definitivn\u011b<\/em> baz\u00e9nov\u00e1 p\u00e1rty.“ Dovedl Bill Andrease k zadn\u00edm dve\u0159\u00edm a na kr\u00e1snou zahradu. „No nen\u00ed to p\u011bkn\u00fd?“<\/div>\n
„Ten baz\u00e9n je kurevsky velikej. M\u016f\u017eete tu m\u00edt tolik cool ve\u010d\u00edrk\u016f!“ \u0159ekl nad\u0161en\u011b, pak se zarazil a oto\u010dil se na Billa. „Mysl\u00edm, v\u00ed\u0161-„<\/div>\n
„Ano, m\u016f\u017eeme tu m\u00edt n\u011bjak\u00e9 ve\u010d\u00edrky.“ P\u0159ik\u00fdvl Bill r\u00e1zn\u011b. V\u011bd\u011bl, \u017ee to bude chv\u00edli trvat, ne\u017e se jejich vztah vr\u00e1t\u00ed do star\u00fdch kolej\u00ed, ale to neznamenalo, \u017ee by tomu nemohl pomoci. Andreas mu chyb\u011bl; posledn\u00edch p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f spolu moc nemluvili a mimo to, Bill doufal, \u017ee Andreas tady bude, jak nej\u010dast\u011bji to bude mo\u017en\u00e9. Nikdy nepl\u00e1noval, aby takhle jejich p\u0159\u00e1telstv\u00ed vypadalo.<\/p>\n<\/div>\n
No, ale nikdy ani nepl\u00e1noval b\u00fdt t\u011bhotn\u00fd, tak\u017ee nic se vlastn\u011b nevyv\u00edjelo tak jak by m\u011blo.<\/p>\n<\/div>\n
„Mysl\u00edm si, \u017ee v\u0161ichni budou baz\u00e9nov\u00fd ve\u010d\u00edrek milovat. Venku je hrozn\u00e9 horko.“<\/div>\n
„Jo, to je.“<\/div>\n
„Bille, zapnul sis u\u017e telefon?“<\/div>\n
„Oops, \u00fapln\u011b jsem zapomn\u011bl. Mysl\u00edm, \u017ee ho m\u00e1m v kuchyni.“ Oto\u010dil se Bill, aby mohl j\u00edt zp\u00e1tky do domu, ale Andreas ho zastavil.<\/div>\n
„J\u00e1 tam dojdu.“ Usm\u00e1l se Andreas a odeb\u011bhl do kuchyn\u011b. Pod\u00edval se na hodinky a zbledl. Sl\u00edbil Marise, \u017ee p\u016fjdou na ob\u011bd a pak do kina a jestli nepohne, tak bude doma pozd\u011b na ve\u010de\u0159i. Rychle vzal Bill\u016fv iPhone z linky a odeb\u011bhl zp\u00e1tky ke zp\u011bv\u00e1kovi, usm\u00edval se. „Hezk\u00fd telefon,“ \u0159ekl Andreas a podal ho Billovi.<\/div>\n
„D\u00edky, to je ten, co Tom-“ Bill vyjeknul, kdy\u017e mu mobil vypadl z jeho k\u0159ehk\u00e9 ru\u010dky a dopadl na k\u00e1men. „No do prdele, zrovna<\/em> jsem ho koupil!“<\/div>\n
„No do h\u00e1je,“ za\u00fap\u011bl Andreas a zvedl ho. Opr\u00e1\u0161il ho a pomodlil se, aby se to zapnulo. Zapnul se p\u0159\u00edmo brilantn\u011b, ale pak se vypnul. Andreas se pokusil znovu, ale p\u0159\u00edstroj neodpov\u00eddal. „Sakra, Bille, tv\u016fj telefon um\u0159el.“<\/div>\n
„Do prdele. Posledn\u00ed dobou jsme levej. Nev\u00edm, co se to se mnou d\u011bje, v\u0161echno mi pad\u00e1 z rukou.“<\/div>\n
„Bude to v po\u0159\u00e1dku, ale m\u011bl bys pou\u017e\u00edt m\u016fj mobil a zavolat Tomovi.“ Vyndal Andreas telefon ze sv\u00e9 kapsy a podal ho \u010dernovlas\u00e9mu chlapci.<\/div>\n
„Pro\u010d m\u00e1m volat Tomovi?“ zeptal se Bill, kdy\u017e se mu jeho nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1d sna\u017eil vrazit mobil do rukou.<\/div>\n
„Proto\u017ee se s tebou pokou\u0161el spojit; pros\u00edm, jen mu zavolej.“<\/p>\n<\/div>\n
Bill si telefon vzal a zm\u00e1\u010dkl zrychlenou volbu pro Toma. Telefon jednou zazvonil a spadl do hlasov\u00e9 schr\u00e1nky. „V\u00ed\u0161 co, na. J\u00e1 jen\u2026“ zavrt\u011bl hlavou a zamrkal pry\u010d slzy. „Vid\u011bl jsi v\u0161echno; mysl\u00edm, \u017ee si p\u016fjdu lehnout.“<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 doma pevnou?“ zkusil Andreas a nechal se odv\u00e9st pry\u010d.<\/div>\n
„Ano, ale nem\u00e1m je\u0161t\u011b \u010d\u00edslo, tak\u017ee ne. Bylo hezk\u00e9 t\u011b zase vid\u011bt, Andy, ale jsem unaven\u00fd a mysl\u00edm, \u017ee p\u016fjdu do postele.“<\/div>\n
„Jo, dob\u0159e. Ahoj, Bille,“ vydal ze sebe Andreas, p\u0159e\u0161el p\u0159es ob\u00fdv\u00e1k a k hlavn\u00edm dve\u0159\u00edm. Bill vypadal pochmurn\u011b, a \u017ee se mu cht\u011blo bre\u010det, ani se nerozlou\u010dil a zav\u0159el za Andreasem dve\u0159e.<\/div>\n
„Pitomej Tomi,“ za\u0161eptal si s\u00e1m pro sebe a stekla mu prvn\u00ed slza. Bill m\u011bl nad\u011bje moc vysoko, kdy\u017e telefon jednou zazvonil, ale pak tam sko\u010dila hlasov\u00e1 schr\u00e1nka. U\u017e nikdy; jestli s n\u00edm Tom chce mluvit, tak a\u0165 za n\u00edm p\u0159ijde osobn\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
Simone si oddychla, kdy\u017e byla v klimatizovan\u00e9m prost\u0159ed\u00ed a usm\u00e1la se smutn\u011b nad t\u00edm tich\u00fdm domem. Byl to jin\u00fd druh ticha, ne\u017e kdy\u017e kluci odjeli na turn\u00e9; tamto ticho v\u017edycky bylo probo\u0159eno, jej\u00ed kluci se vr\u00e1tili. Ale te\u010f byl jeden v Hamburku a druh\u00fd v Berl\u00edn\u011b; byla tu jen ona a Gordon. Simone polo\u017eila kl\u00ed\u010dky do misky a m\u00e1lem zakopla o \u010dern\u00fd kufr. „Tome?“ zeptala se v\u00e1hav\u011b, kdy\u017e se na ni jej\u00ed syn ospale oto\u010dil zpoza gau\u010de se sv\u00e1zan\u00fdmi dredy na vr\u0161ku hlavy.<\/div>\n
„Mami?“ promnul si o\u010di a zaz\u00edval.<\/div>\n
„Kdy jsi p\u0159ijel, drahou\u0161ku?“ zeptala se, p\u0159e\u0161la k n\u011bmu a pol\u00edbila ho na tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Dneska odpoledne; jen jsem na chvilku zav\u0159el o\u010di, cht\u011bl jsem to tu zkusit a odchytit tu Billa, a\u017e se vr\u00e1t\u00ed. Kde je?“ promnul si Tom obli\u010dej a sna\u017eil se probudit. Pohltila ho p\u00e1smov\u00e1 nemoc, kdy\u017e dojel dom\u016f; byl to efekt posledn\u00edch p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f. M\u011bl dojem, jako by prolet\u011bl v\u011btr\u00e1kem a cht\u011bl jen sp\u00e1t, sp\u00e1t v Billov\u011b n\u00e1ru\u010d\u00ed.<\/div>\n
„On se\u2026 odst\u011bhoval. Bill te\u010f \u017eije v Berl\u00edn\u011b,“ \u0159ekla Simone n\u011b\u017en\u011b.<\/div>\n
Tom zamrkal, to ho probudilo. „\u0158ekla jsi, \u017ee se odst\u011bhoval? S k\u00fdm bydl\u00ed?“<\/div>\n
„S nik\u00fdm, jen s\u00e1m. Nesouhlasila jsem, kdo v\u00ed, co se mu m\u016f\u017ee st\u00e1t, kdy\u017e tam je s\u00e1m a nikdo s n\u00edm nen\u00ed, ale tv\u016fj bratr nechce poslouchat.“<\/div>\n
„Jak\u00e1 je adresa?“ promnul si Tom o\u010di, obul si boty a na\u0161tvan\u011b si je zav\u00e1zal. Kdyby tohle v\u011bd\u011bl, v\u016fbec by se nezdr\u017eoval span\u00edm. Rozhl\u00e9dl se a v\u0161iml si, \u017ee bylo pozd\u011bji, ne\u017e si myslel, slunce u\u017e zapadlo. „Sakra, jak dlouho jsem spal?“ postavil se a prot\u00e1hl se.<\/div>\n
„Tome, mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee bys m\u011bl dneska je\u0161t\u011b \u0159\u00eddit? Nechci, aby se ti n\u011bco po cest\u011b stalo, Bill tam bude i z\u00edtra r\u00e1no.“ Simone si ale uv\u011bdomila, \u017ee j\u00ed jej\u00ed syn poslouchat nebude a p\u0159\u00e1la si, aby se vr\u00e1tila dom\u016f d\u0159\u00edv. „No tak; nech m\u011b ti ud\u011blat alespo\u0148 kafe.“<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
Bill otev\u0159el o\u010di a chvilku po\u010dkal, jestli ten zvuk usly\u0161\u00ed je\u0161t\u011b jednou. Nev\u011bd\u011bl, co to bylo, ale vytrhlo ho to z hlubok\u00e9ho sp\u00e1nku. Miminko ho kopalo cel\u00fd ve\u010der a on m\u011bl bolesti a sna\u017eil se usnout, a te\u010f, kdy\u017e kone\u010dn\u011b spal, tak ho n\u011bco probudilo. Bill si povzdychl a zase zav\u0159el o\u010di, usnul.<\/p>\n<\/div>\n
Znovu, ten zvuk ho zase probudil, v\u011bd\u011bl, co to je; zvonek. Opatrn\u011b vylezl z postele a nandal si na sebe \u017eupan. U\u017e\u00edval si chodit po dom\u011b nah\u00fd; bylo to n\u011bco, co si sl\u00edbil, \u017ee bude d\u011blat, a\u017e bude m\u00edt sv\u016fj vlastn\u00ed d\u016fm, a te\u010f si to mohl dop\u0159\u00e1t. Ale nemohl tak otev\u0159\u00edt dve\u0159e. Znovu zaz\u00edval, a kdy\u017e se znovu ozval zvonek, zabru\u010del. A\u0165 je to rad\u011bji n\u011bco d\u016fle\u017eit\u00e9ho nebo nebude schopen udr\u017eet sv\u00e9 \u010diny pod kontrolou.<\/p>\n<\/div>\n
Bill se op\u00edral o z\u00e1bradl\u00ed a \u0161el pomalinku dol\u016f, cht\u011bl, aby hol\u010di\u010dka mohla d\u00e1l sp\u00e1t, a tak necht\u011bl moc posp\u00edchat v pohybech. Dostal se do p\u0159\u00edzem\u00ed a p\u0159es sklo vid\u011bl, jak n\u011b\u010d\u00ed st\u00edn stoj\u00ed p\u0159ed dve\u0159mi v pouli\u010dn\u00edm osv\u011btlen\u00ed. Narychlo Bill pomyslel na to, \u017ee sv\u00e9ho p\u016flno\u010dn\u00edho n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edka mo\u017en\u00e1 nezn\u00e1, uvid\u011bl krabici, na kter\u00e9 bylo napsan\u00e9 ‚Ceny‘. Vzal cenu za Echo a zvedl ruku. Nebylo to t\u011b\u017ek\u00e9, ale bylo to ostr\u00e9 a mohlo by to toho \u010dlov\u011bka zranit, zat\u00edmco on pob\u011b\u017e\u00ed pry\u010d.<\/p>\n<\/div>\n
Pevn\u011b cenu sev\u0159el a otev\u0159el kuk\u00e1tko ve dve\u0159\u00edch. Nevid\u011bl obli\u010dej, zapomn\u011bl sundat lepenku na druh\u00e9 stran\u011b kuk\u00e1tka; bylo to nov\u00e9 kuk\u00e1tko a on to m\u011bl ud\u011blat u\u017e v\u010dera. Zamra\u010dil se a \u0159ekl: „Kdo je to?“<\/div>\n
„J\u00e1?“<\/div>\n
Bill by ten hlas poznal kdekoliv. Otev\u0159el dve\u0159e a zalykal se slzami.<\/p>\n<\/div>\n
„Tomi,“ za\u0161eptal.<\/p>\n<\/div>\n
Koment\u00e1\u0159e op\u011bt anglicky, pokud mo\u017eno, d\u00edky J. :o)<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
autor: Majestrix<\/strong><\/div>\n
translate: Lil.Katie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
Original<\/span><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Majestrix Je usm\u00ed\u0159en\u00ed v\u00e1\u017en\u011b odpov\u011bd\u00ed? (\u010c\u00e1st druh\u00e1) Je to za\u010d\u00e1tek. „Tahle vy\u0161la hezky,“ \u0159ekla Simone s \u00fasm\u011bvem a podala \u017een\u011b zp\u00e1tky jej\u00ed fotoapar\u00e1t, Bill dal ruku pry\u010d zpoza jej\u00edch zad. „D\u011bkuji v\u00e1m moc, moje dcera se zbl\u00e1zn\u00ed. Jste tak mil\u00fd!“ Bill<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[207],"tags":[],"class_list":["post-13004","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-makes-three"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13004","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13004"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13004\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13004"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13004"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13004"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}