{"id":13005,"date":"2009-11-21T18:00:00","date_gmt":"2009-11-21T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12974"},"modified":"2009-11-21T18:00:00","modified_gmt":"2009-11-21T17:00:00","slug":"reinkarnace-15","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/11\/21\/reinkarnace-15\/","title":{"rendered":"Reinkarnace 15."},"content":{"rendered":"
autor: Ainikki<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Loudav\u011b se t\u00e1hnul po chodn\u00edku, ruce vra\u017een\u00e9 hluboko v kaps\u00e1ch a p\u0159es rameno jen nedbale p\u0159ehozenou sportovn\u00ed ta\u0161ku s v\u011bcmi pot\u0159ebn\u00fdmi na tr\u00e9nink. \u0160el brzy, ale nem\u011bl nic lep\u0161\u00edho na pr\u00e1ci a ve sv\u00e9m byt\u011b se s\u00e1m nudil. Hlavu choulil mezi ramena. Zima byla tu, a on z toho byl jen zbyte\u010dn\u011b otr\u00e1ven\u00fd. Alespo\u0148 tedy n\u00e1ladu z dne\u0161n\u00edho dopoledne p\u0159i\u010d\u00edtal po\u010das\u00ed. Nenapadalo ho nic lep\u0161\u00edho, \u010demu by ji na vrub mohl p\u0159ipsat. Vlastn\u011b u\u017e zhruba posledn\u00ed dva nebo t\u0159i dny na sob\u011b pozoroval podivnou podr\u00e1\u017ed\u011bnost bez zjevn\u00e9 p\u0159\u00ed\u010diny a dnes to jen vyvrcholilo. Nutilo ho to o tom ustavi\u010dn\u011b p\u0159em\u00fd\u0161let. Nebylo ani divu. Pro n\u011bj to byla skute\u010dn\u011b neobvykl\u00e1 reakce.<\/p>\n<\/div>\n
Beate. Dnes r\u00e1no se u n\u011bj zase po p\u00e1r t\u00fddnech uk\u00e1zala. Na\u017ehaven\u00e1 a velmi sexy. Ona vypadala dob\u0159e v\u017edycky, ale protentokr\u00e1t se j\u00ed to skute\u010dn\u011b povedlo. Byla vyz\u00fdvav\u00e1, ale p\u0159i tom ne nijak lacin\u00e1. Pokusila se jim ob\u011bma poskytnou jejich obl\u00edben\u00e9 pot\u011b\u0161en\u00ed a uvoln\u011bn\u00ed, ov\u0161em s Tomem to ani nepohnulo. Nedok\u00e1zala ho vzru\u0161it, sp\u00ed\u0161 ho jen popudila, a po p\u00e1r jej\u00edch nevyda\u0159en\u00fdch pokusech ho sv\u00e9st, ji vyrazil z bytu ven. Jeho n\u00e1lada se t\u00edm propadla je\u0161t\u011b n\u011bkam hloub\u011bji. Moment\u00e1ln\u011b by \u0159ekl, \u017ee se nach\u00e1zela n\u011bkde na dn\u011b Mari\u00e1nsk\u00e9ho p\u0159\u00edkopu a on nem\u011bl nejmen\u0161\u00ed chu\u0165 ji odtamtud lovit. Nep\u0159\u00edtomn\u011b se mra\u010dil na v\u0161echno a v\u0161echny okolo, nereagoval na pozdravy p\u00e1r lid\u00ed, kter\u00e9 by m\u011bl nejsp\u00ed\u0161 pravd\u011bpodobn\u011b zn\u00e1t ze \u0161koly, jinak nevid\u011bl d\u016fvod, pro\u010d by se k n\u011bmu m\u011bli hl\u00e1sit, a pokra\u010doval k are\u00e1lu kolej\u00ed, kde bylo jeho sportovi\u0161t\u011b.<\/div>\n
\n
Jeho rozlad\u011bnost odnesl i drobn\u00fd k\u00e1men, kter\u00fd se mu p\u0159ipletl pod nohy. Vztekle ho nakopnul, a\u017e mal\u00fd nebo\u017e\u00e1k p\u0159eplachtil vzduchem p\u00e1r metr\u016f, dvakr\u00e1t se odrazil od zem\u011b a skon\u010dil v kan\u00e1le.<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b tam pat\u0159\u00ed\u0161.“ Zabrblal si Tom pod nos a ohnal se po sn\u011bhov\u00e9 vlo\u010dce, kter\u00e1 se mu pokusila usadit na bund\u011b. Kdy\u017e ji ale n\u00e1sledovala dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed, nechal to b\u00fdt. Tahle b\u00edl\u00e1 protivn\u00e1 hmota mu tedy je\u0161t\u011b chyb\u011bla. Doufal jen, \u017ee pro dne\u0161ek u\u017e v\u0161echny nep\u0159\u00edjemnosti vy\u010derpal. O \u017e\u00e1dn\u00e9 dal\u0161\u00ed toti\u017e nest\u00e1l ani v nejmen\u0161\u00edm. A to prozat\u00edm netu\u0161il, \u017ee to nejlep\u0161\u00ed ho teprve \u010dek\u00e1.<\/p>\n<\/div>\n
St\u0159ihnul zat\u00e1\u010dku kolem jednoho rohu budovy, a te\u010f u\u017e ho d\u011blilo jen posledn\u00edch p\u00e1r metr\u016f ke vstupu do sportovn\u00ed haly.<\/div>\n
„Tome.“ K\u0159iknul na n\u011bj n\u011bkdo odkudsi zprava v moment\u011b, kdy u\u017e sahal po klice. Ohl\u00e9dl se po hlase a nemohl uv\u011b\u0159it vlastn\u00edm o\u010d\u00edm. Jeho mal\u00e1 vodn\u00ed v\u00edla. Z\u0159ejm\u011b si p\u0159i\u0161la pro repete. Tom se u\u0161kl\u00edbl a ud\u011blal p\u00e1r krok\u016f sm\u011brem k Billovi.<\/p>\n<\/div>\n
\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„A kde \u017ee jste?“ \u2026 „Vystupujete z vlaku a do hodinky jste tady. Tak to je b\u00e1je\u010dn\u00e9. Bill se toti\u017e zase o trochu zhor\u0161il. Nev\u00edm, co se mu za\u010dalo honit hlavou, ale vypadal dost sklesle.“ Elke hovo\u0159ila po telefonu s profesorem Steinem, kter\u00fd se vr\u00e1til ze sv\u00e9 mise s \u00fasp\u011bchem. M\u011bla radost. Z Billova chov\u00e1n\u00ed toti\u017e v\u016fbec nem\u011bla dobr\u00fd pocit. Necht\u011blo se j\u00ed ani od n\u011bho odch\u00e1zet, ale zd\u00e1lo se j\u00ed, \u017ee kdy\u017e mu nevyhov\u00ed, a pro ty kokosov\u00e9 koule nepojede, bude to jen o to hor\u0161\u00ed.<\/div>\n
„Asi bychom s t\u00edm prstenem m\u011bli j\u00edt rovnou za basketbalistou. Zjistila jsem si u\u017e v\u010dera, \u017ee te\u010f v podve\u010der m\u00edv\u00e1 tr\u00e9ninky, tak\u017ee by nem\u011bl b\u00fdt probl\u00e9m ho chytit.“ \u2026 „OK. Budu \u010dekat. Zat\u00edm se m\u011bjte.“ Rozlou\u010dila se zelenovl\u00e1ska, vystoupila z autobusu m\u011bstsk\u00e9 hromadn\u00e9 dopravy a svi\u017en\u00fdm krokem se vydala ke kolej\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n
Za\u010d\u00ednalo sn\u011b\u017eit. Elke to vykouzlilo na tv\u00e1\u0159i pobaven\u00fd \u00fasm\u011bv, kdy\u017e j\u00ed jedna z vlo\u010dek p\u0159ist\u00e1la p\u0159\u00edmo na nose. Zvr\u00e1tila hlavu a zad\u00edvala se na nebe, ze kter\u00e9ho se v hust\u00fdch chom\u00e1\u010dc\u00edch sn\u00e1\u0161ela spousta dal\u0161\u00edch. Billovi by to mohlo ud\u011blat radost.<\/em> Pomyslela si. On miloval prvn\u00ed sn\u00edh.<\/p>\n<\/div>\n
O velkou roho\u017e ve vr\u00e1tnici si p\u00e1r \u0161oupav\u00fdmi pohyby o\u010distila boty a pokra\u010dovala k Billovu pokoji. Ihned, jak otev\u0159ela dve\u0159e a vstoupila dovnit\u0159, j\u00ed bylo jasn\u00e9, \u017ee tu n\u011bco nen\u00ed, jak by m\u011blo. To podivn\u00e9 ticho. Tak t\u00ed\u017eiv\u011b tu neb\u00fdv\u00e1, ani kdy\u017e Bill usne a zav\u0159e tak na chv\u00edli tu svou v\u011b\u010dn\u011b upov\u00eddanou pusu. Postel pr\u00e1zdn\u00e1, koupelna taky. Sice j\u00ed to p\u0159i\u0161lo d\u011btinsk\u00e9, ale dokonce nakoukla i do \u0161atn\u00ed sk\u0159\u00edn\u011b. Nic. Mal\u00e1 jisk\u0159i\u010dka nad\u011bje, \u017ee na ni Bill vysko\u010d\u00ed ze sv\u00fdch pe\u010dliv\u011b srovnan\u00fdch tri\u010dek a spodk\u016f, um\u0159ela ve vte\u0159in\u011b. Skute\u010dn\u011b tu nikde nebyl, a kdy\u017e si v\u0161imla, \u017ee chyb\u00ed i jeho zimn\u00ed kab\u00e1t a boty, bylo j\u00ed jasn\u00e9, \u017ee tentokr\u00e1t se nevydal jen za spolu\u017ea\u010dkou do vedlej\u0161\u00edho pokoje pro u\u010den\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Otev\u0159ela pusu v n\u011bm\u00e9m v\u00fdk\u0159iku \u00faleku, hlas se ale p\u0159es sta\u017een\u00e9 hrdlo neprodral. Znovu ji jen napr\u00e1zdno zav\u0159ela a upustila malou igelitovou ta\u0161ti\u010dku, ji\u017e p\u0159in\u00e1\u0161ela z cukr\u00e1rny. Ta s \u017euchnut\u00edm dopadla na koberec, a\u017e se pap\u00edrov\u00fd kornout uvnit\u0159 otev\u0159el, a p\u00e1r sladk\u00fdch b\u00edl\u00fdch pochutin se vykut\u00e1lelo ven. Bylo j\u00ed to jedno. Vy\u0159\u00edtila se z pokoje, ani si neuv\u011bdomila, \u017ee za sebou zapomn\u011bla zav\u0159\u00edt. P\u0159edtucha toho nejhor\u0161\u00edho vedla jej\u00ed kroky p\u0159\u00edmo ke sportovn\u00ed hale.<\/p>\n<\/div>\n
\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Bill se zarazil a ztuhle z\u016fstal na Toma z\u00edrat. Vyd\u011bsil se. Ten jeho pohled, to jak se k n\u011bmu bl\u00ed\u017eil, jako \u0161elma k n\u011bjak\u00e9 ko\u0159isti. Ne\u010dekal, \u017ee se bude takhle tv\u00e1\u0159it n\u011bkdo, kdo by do n\u011bj m\u011bl b\u00fdt zamilovan\u00fd. Zcela automaticky p\u0159ed n\u00edm ustoupil p\u00e1r krok\u016f dozadu, kdy\u017e ale narazil na chladnou ze\u010f budovy, bylo z\u0159ejm\u00e9, \u017ee ani p\u0159\u00edpadn\u00fd \u00fat\u011bk se mu nezda\u0159\u00ed. A cht\u011bl vlastn\u011b ut\u00edkat?<\/p>\n<\/div>\n
„Ale, ale, kohopak to tu m\u00e1me?“ Posm\u011b\u0161n\u011b zasy\u010del Tom a na tv\u00e1\u0159i mu st\u00e1le hr\u00e1l ten d\u011bs nah\u00e1n\u011bj\u00edc\u00ed \u00fa\u0161klebek. P\u0159istoupil a\u017e do Billovy t\u011bsn\u00e9 bl\u00edzkosti a z\u016fstal na n\u011bm sv\u00fdm t\u011blem t\u00e9m\u011b\u0159 nalepen\u00fd. Tomova ruka vyjela po jeho pa\u017ei nahoru a v p\u0159ekvapiv\u011b n\u011b\u017en\u00e9m gestu pohladila dredat\u00e9ho chlapce po tv\u00e1\u0159i. Ten pod t\u00edm dotykem jen p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka.<\/div>\n
„Tomi.“ Vydechl v opojen\u00ed l\u00e1sky a n\u011bhy, kter\u00e1 ho znovu zaplavila plnou, a je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed silou. Polo\u017eil svou dla\u0148 na tu jeho, aby ho tak donutil setrvat je\u0161t\u011b o n\u011bco d\u00e9le.<\/p>\n<\/div>\n
Tom hluboko uvnit\u0159 sebe potla\u010dil zabubl\u00e1n\u00ed sm\u00edchu. Jak bl\u00e1hov\u00ed a sm\u011b\u0161n\u00ed mu p\u0159ipadali tihle zamilovan\u00ed po\u0161etilci. Nab\u00edzeli mu ze sebe v\u0161echno, a on toho s pot\u011b\u0161en\u00edm r\u00e1d zneu\u017e\u00edval. V\u017edy\u0165 s nimi se dalo tak snadno manipulovat.<\/p>\n<\/div>\n
„Chyb\u011bl jsem ti?“ Sv\u00e1div\u011b mu za\u0161eptal do ou\u0161ka. Bill jen p\u0159ik\u00fdvl, nech\u00e1vaj\u00edc d\u00e1l o\u010di zav\u0159en\u00e9. „\u0158ekni, jak moc.“ Pob\u00edzel ho Tom. Cht\u011bl to od n\u011bj sly\u0161et. Cht\u011bl se ujistit, \u017ee ten kluk je jen dal\u0161\u00ed poslu\u0161n\u00e1 hra\u010dka, kter\u00e1 ud\u011bl\u00e1 v\u0161echno, co od n\u00ed bude \u017e\u00e1dat, a je\u0161t\u011b mu nakonec pod\u011bkuje za to, \u017ee mu v\u011bnoval p\u00e1r chvil ze sv\u00e9ho drahocenn\u00e9ho \u010dasu.<\/div>\n
„Oh, l\u00e1sko, myslel jsem na tebe ka\u017edou vte\u0159inu.“ P\u0159iznal Bill up\u0159\u00edmn\u011b. Nevid\u011bl d\u016fvod cokoli zast\u00edrat. Tom tu st\u00e1l a n\u011b\u017en\u011b ho laskal. V\u0161echny obavy, kter\u00e9 v n\u011bm vyplavaly, kdy\u017e se poprv\u00e9 zad\u00edval do jeho o\u010d\u00ed, byly pry\u010d. Nen\u00ed d\u016fvod myslet si, \u017ee by mu cht\u011bl ubl\u00ed\u017eit. To u\u017e by to p\u0159eci d\u00e1vno ud\u011blal. Billovy pa\u017ee se omotaly kolem basketbalistova krku a p\u0159it\u00e1hly si ho k sob\u011b je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e.<\/p>\n<\/div>\n
Tom otr\u00e1ven\u011b proto\u010dil o\u010di v sloup. Jestli n\u011bco nesn\u00e1\u0161el, tak to, kdy\u017e se mu tihle ho\u0161\u00ed\u010dci za\u010dali vyzn\u00e1vat. Prozat\u00edm ale svoje opovr\u017een\u00ed nedal nijak najevo. Nehodlal ho vypla\u0161it. Obvykle to ned\u011bl\u00e1val, ale s t\u011bmi, s kter\u00fdmi byl obzvl\u00e1\u0161t\u011b spokojen\u00fd, se se\u0161el dvakr\u00e1t. A tohle roztomil\u00e9 rozvrko\u010den\u00e9 pt\u00e1\u010de si rozhodn\u011b zaslou\u017eilo je\u0161t\u011b jedno men\u0161\u00ed zopakov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Poj\u010f se mnou.“ P\u0159ik\u00e1zal mu a vymanil se z jeho sev\u0159en\u00ed. \u010capnul ho za ruku a t\u00e1hl dovnit\u0159. Nehodlal ot\u00e1let a rozhodl se vyu\u017e\u00edt \u010dasu, kter\u00fd mu zb\u00fdval, ne\u017e se p\u0159i\u0159\u00edt\u00ed tren\u00e9r. T\u00e1hl Billa do jedn\u00e9 z \u0161aten, o kter\u00e9 zaru\u010den\u011b v\u011bd\u011bl, \u017ee v tuhle dobu neb\u00fdv\u00e1 pou\u017e\u00edvan\u00e1. P\u0159ibouchl za nimi dve\u0159e a rozsv\u00edtil sv\u011btlo. Hodlal si to vychutnat v\u0161emi smysly a nepochyboval o tom, \u017ee pohled na tohohle kluka bude st\u00e1t skute\u010dn\u011b za to.<\/p>\n<\/div>\n
Bill se prozat\u00edm nevzmohl na jedin\u00e9 slovo. Mo\u017en\u00e1, \u017ee si doposud naivn\u011b myslel, \u017ee Tom s n\u00edm chce b\u00fdt jen n\u011bkde, kde si budou moci v klidu popov\u00eddat, a nebude jim zima, a tuhle podm\u00ednku venkovn\u00ed prostory rozhodn\u011b nespl\u0148ovaly. Pokusil se na n\u011bj usm\u00e1t a vzt\u00e1hnout k n\u011bmu ruce, aby si tak vy\u017e\u00e1dal dal\u0161\u00ed h\u0159ejiv\u00e9 objet\u00ed, m\u00edsto toho byl ale s dosti surovou razanc\u00ed p\u0159im\u00e1\u010dknut ke st\u011bn\u011b. Heknul, a d\u0159\u00edve ne\u017e si sta\u010dil uv\u011bdomit, co se to d\u011bje, zacpal mu Tom \u00fasta sv\u00fdm jazykem a velice snadno si probojoval cestu p\u0159es hradbu zub\u016f a\u017e hluboko do Billovy pusy.<\/p>\n<\/div>\n
Zprvu m\u011bl pocit, \u017ee Tom tak jen ventiluje nahromad\u011bn\u00fd stesk po n\u011bm a vynahrazuje si tak \u010das, kter\u00fd str\u00e1vili odd\u011blen\u011b. P\u0159ij\u00edmal tedy poslu\u0161n\u011b jeho polibky, ov\u0161em v tempu, kter\u00e9 Tom nasadil, mu je nedok\u00e1zal opl\u00e1cet. Ani se o to nesna\u017eil. Vsugeroval si, \u017ee je jednodu\u0161e povinen jen dr\u017eet, \u017ee mu to dlu\u017e\u00ed. Kdy\u017e ale skon\u010dil jeho kab\u00e1t n\u00e1sledovan\u00fd svetrem, na zemi, a v moment\u011b, kdy usly\u0161el trhaj\u00edc\u00ed se l\u00e1tku jeho nov\u00e9ho tri\u010dka, kter\u00e9 Tom jedin\u00fdm pohybem roztrhl vedv\u00ed, jako by se probral z t\u00e9 tup\u00e9 pasivity a uv\u011bdomil si, \u017ee tady a te\u010f je n\u011bco hodn\u011b \u0161patn\u011b. V\u017edy\u0165 takhle to nechce, takhle si to ani v nejmen\u0161\u00edm nep\u0159edstavoval.<\/p>\n<\/div>\n
Prvn\u00ed pokusy vzep\u0159\u00edt se, dopadly ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b. Tom je asi ani nezaregistroval. Razantn\u011bji tedy zatla\u010dil proti jeho hrudn\u00edku a bolestiv\u011b ho kousl do rtu.<\/div>\n
„Auuu!“ Za\u0159val Tom a chytil se za posti\u017een\u00e9 m\u00edsto. Jestli krv\u00e1c\u00ed, tak toho kluka na m\u00edst\u011b p\u0159izabije. Na\u0161t\u011bst\u00ed to bylo OK.<\/div>\n
„Tak tob\u011b se zacht\u011blo kousat, ty mal\u00e1 potv\u016frko.“ Nenechal se vykolejit a vystra\u0161en\u00e9ho Billa si p\u0159it\u00e1hl znovu k sob\u011b. Ten si to u\u017e ale znovu nehodlal nechat l\u00edbit.<\/p>\n<\/div>\n
„Tome, pros\u00edm, p\u0159esta\u0148.“ Zaskuhral zoufale a cuknul hlavou na stranu tak, \u017ee se kluk s cop\u00e1nky, m\u00edsto k jeho rt\u016fm, p\u0159is\u00e1l jen na jeho tv\u00e1\u0159. Nedbal toho a sjel n\u00ed\u017e na citlivou k\u016f\u017ei na Billov\u011b krku. Neciteln\u011b ji skous\u00e1val, a\u017e Bill za\u010d\u00ednal tlumen\u011b pof\u0148uk\u00e1vat. D\u00e1l ho od sebe odstrk\u00e1val. Bohu\u017eel nem\u011bl v sob\u011b tolik s\u00edly, aby zvl\u00e1dl dostat osvalen\u00e9ho sportovce ze sv\u00e9ho dosahu. Ten si ale uv\u011bdomil, \u017ee v\u0161echno nejede podle toho, jak m\u011bl r\u00e1d. Na chv\u00edli toho tedy nechal a zad\u00edval se na tu malou nicku, kter\u00e1 se opov\u00e1\u017eila mu vzdorovat.<\/p>\n<\/div>\n
„Oh, jen \u017e\u00e1dn\u00fd slzy. To se na m\u011b ani nesna\u017e zkou\u0161et. P\u0159i\u0161el jsi za mnou, tak ti muselo bejt jasn\u00fd, co od tebe budu cht\u00edt. Tak\u017ee te\u010f p\u011bkn\u011b dr\u017e. Kdy\u017e bude\u0161 hodnej, tak slibuju, \u017ee se ti to bude i l\u00edbit.“ Bill nemohl uv\u011b\u0159it tomu, co se doneslo k jeho u\u0161\u00edm. Co mu to tu vykl\u00e1dal? To ho chce jen ojet? To nem\u016f\u017ee myslet v\u00e1\u017en\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
Vyk\u0159ikl, kdy\u017e byl jedn\u00edm trhnut\u00edm rozepnut jeho p\u00e1sek u rifl\u00ed a hned na to byly i kalhoty stahov\u00e1ny dol\u016f.<\/div>\n
„Ne, pros\u00edm, ne. Tohle ne.“ Rozplakal se Bill naplno a \u00fap\u011bnliv\u011b \u017eadonil. Tahal sv\u00e9 kalhoty zase zp\u011bt. Chv\u00edli se tak o n\u011b oba p\u0159etahovali, a\u017e Tomovi do\u0161la trp\u011blivost.<\/div>\n
„Tak co vlastn\u011b chce\u0161, ty jeden uk\u0148ouran\u010de?!“ \u0160t\u011bknul na n\u011bj a vzteky hlasit\u011b odfukoval. Rozhodn\u011b se nepova\u017eoval za n\u00e1siln\u00edka, i kdy\u017e s prdelkami m\u011bl r\u00e1d malinko ost\u0159ej\u0161\u00ed zach\u00e1zen\u00ed. Museli to ti ho\u0161\u00edci ov\u0161em akceptovat. Pokud ale tahle fajnovka nepovol\u00ed, nehodl\u00e1 se j\u00edm nad\u00e1le zab\u00fdvat. Je spousta jin\u00fdch, kte\u0159\u00ed mu to poskytnou r\u00e1di, ba p\u0159\u00edmo s pot\u011b\u0161en\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n
Billa ta ot\u00e1zka pon\u011bkud zasko\u010dila. Nato\u017e, kdy\u017e Tom nevypadal, \u017ee ji pronesl jen tak do vzduchu, ale skute\u010dn\u011b na ni o\u010dek\u00e1v\u00e1 odpov\u011b\u010f. Vzlykav\u011b se nadechnul a p\u00e1r vte\u0159in na n\u011bj z\u016fstal jen civ\u011bt.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026“ koktav\u011b za\u010dal. „Miluju t\u011b a ty m\u011b p\u0159ece taky, nebo u\u017e si nevzpom\u00edn\u00e1\u0161?“ T\u00e9m\u011b\u0159 a\u017e \u0161eptal ta slova, jako by snad na nich m\u011blo b\u00fdt n\u011bco, za co by se m\u011bl styd\u011bt. Kdy\u017e se mu ale jen m\u00edsto l\u00e1skypln\u00e9 odpov\u011bdi dostalo Tomava hrdeln\u00edho v\u00fdsm\u011bchu, pora\u017eenecky sklopil hlavu. To nebyl jeho milovan\u00fd Heremheb. Tuhle necitelnou stv\u016fru on nepozn\u00e1val.<\/p>\n<\/div>\n
Tomovi n\u00e1hle p\u0159estalo b\u00fdt do sm\u00edchu a utichl. U\u017e od prvn\u00ed chv\u00edle, kdy se tu Bill tak ne\u010dekan\u011b objevil, m\u011bl tendence se na n\u011bj d\u00edvat a vn\u00edmat v\u0161e, co s n\u00edm d\u011blala jeho p\u0159\u00edtomnost. V\u011bd\u011bl, jak se chlapec zatetelil blahem, kdy\u017e mu v\u011bnoval n\u011b\u017en\u00e9 pohlazen\u00ed, a jak se naopak rozt\u0159\u00e1sl obavami, kdy\u017e s n\u00edm za\u010dal zach\u00e1zet hrub\u011bji. P\u0159esto si to nijak nehodlal p\u0159ipou\u0161t\u011bt k t\u011blu. Prala se v n\u011bm dv\u011b rozervan\u00e1 j\u00e1 a on netu\u0161il, kter\u00e9mu z nich by m\u011bl d\u00e1t p\u0159ednost.<\/p>\n<\/div>\n
Nerozum\u011bl s\u00e1m sob\u011b, kdy\u017e s tou nejv\u011bt\u0161\u00ed opatrnost\u00ed, jak\u00e9 byl jen schopen, uchopil Billovu bradu do dlan\u011b a donutil ho, aby k n\u011bmu zvedl tu svoji \u010dokol\u00e1du, kter\u00e1 se nyn\u00ed topila v mo\u0159i slanosti. Ty o\u010di ho fascinovaly. C\u00edtil, \u017ee by je m\u011bl zn\u00e1t, ale nad\u00e1le t\u00e1pal. Bill se neodv\u00e1\u017eil pohnout, i kdy\u017e si ned\u011blal velk\u00e9 nad\u011bje, \u017ee ta moment\u00e1ln\u00ed zm\u011bna v Tomov\u011b chov\u00e1n\u00ed by p\u0159in\u00e1\u0161ela cokoli dobr\u00e9ho. V\u011bd\u011bl, \u017ee by to bylo jen op\u00edjen\u00ed se iluz\u00ed. P\u0159esto mu sebetr\u00fdznitelsky d\u011blalo dob\u0159e setrv\u00e1vat v jeho bl\u00edzkosti.<\/p>\n<\/div>\n
Tom byl lapen v tom pohledu. Jen\u017ee kdy\u017e p\u0159iv\u0159el o\u010di a p\u0159eru\u0161il tak jejich o\u010dn\u00ed kontakt, s \u00famyslem nahnout se k n\u011bmu pro l\u00e1skypln\u00fd polibek, kouzlo vyprchalo a v n\u011bm vyhr\u00e1lo to cosi \u010dern\u00e9, co na n\u011bj s ohlu\u0161uj\u00edc\u00ed vervou hul\u00e1kalo, \u017ee je jeho povinnost\u00ed tomuhle klukovi ubl\u00ed\u017eit.<\/p>\n<\/div>\n
„Jasn\u011b, \u017ee t\u011b miluju.“ M\u00edsto k jeho rt\u016fm se nahnul k jeho uchu. „Miluju tu tvoji d\u00edrku, a kdy\u017e m\u011b te\u010f nech\u00e1\u0161 se do n\u00ed hezky ud\u011blat, tak nebude\u0161 litovat, prdelko.“ Billovi v tu chv\u00edli bylo, jako by mu vrazil n\u016f\u017e rovnou do srdce. \u0160patn\u011b se mu d\u00fdchalo, p\u0159esto se ale vzmohl na posledn\u00ed protest.<\/div>\n
„Nikdy!“ Vyhrknul nekompromisn\u011b a pokusil se, aby to alespo\u0148 vyzn\u011blo bojovn\u011b. Byl si ale a\u017e moc dob\u0159e v\u011bdom toho, jak pla\u010dtiv\u011b a zubo\u017een\u011b jeho hlas zn\u00ed. Tohle byl jeho konec, a on si to za\u010d\u00ednal z\u0159eteln\u011b uv\u011bdomovat.<\/p>\n<\/div>\n
„OK. Tvoje volba.“ Rozhodil Tom rukama a neopomn\u011bl si nad n\u00edm pohrdav\u011b odfrknout. „Nem\u00e1m zapot\u0159eb\u00ed si n\u011bco vynucovat, tak\u017ee pokud tu nehodl\u00e1\u0161 rozt\u00e1hnout nohy dobrovoln\u011b, tak ses p\u0159ipravil o skv\u011blej mrd a j\u00e1 u\u017e \u017e\u00e1dn\u00fd dal\u0161\u00ed \u0161ance ned\u00e1v\u00e1m.“ Neodpustil si je\u0161t\u011b do chlapcovy r\u00e1ny p\u0159isypat s\u016fl, doslova se oto\u010dil na pat\u011b a odch\u00e1zel, nech\u00e1vaje naprosto zdecimovan\u00e9ho Billa za sebou.<\/p>\n<\/div>\n
Ne\u017e sta\u010dil ale rozrazit dve\u0159e a vypadnout z m\u00edstnosti, usly\u0161el, jak se chlapcovo t\u011blo svezlo po st\u011bn\u011b a se zadun\u011bn\u00edm skon\u010dilo na podlaze. Odchod si v tu r\u00e1nu rozmyslel. Sice byl p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd, \u017ee je mu tenhle ubo\u017e\u00e1\u010dek ukraden\u00fd, nehodlal m\u00edt ale na triku to, \u017ee tu p\u0159ed n\u00edm zdechne, a on se mu ani nepokus\u00ed poskytnou prvn\u00ed pomoc. P\u0159isko\u010dil k n\u011bmu a sehnul se nad n\u011bj.<\/div>\n
„No tak. Nehraj tu na m\u011b komedii.“ Trochu k\u0159e\u010dovit\u011b pronesl a popl\u00e1cal Billa po tv\u00e1\u0159\u00edch. Chlapec se neprobouzel. Zkontroloval jeho \u017eivotn\u00ed funkce. D\u00fdchal a nahm\u00e1tl i slab\u00fd pulz.<\/p>\n<\/div>\n
Toma se zmocnila panika. Teoreticky v\u011bd\u011bl, co by m\u011bl ud\u011blat s \u010dlov\u011bkem, kter\u00fd je bez sebe, ale v tenhle moment m\u011bl vymeteno. P\u0159ehodil p\u0159es Billa jeho zimn\u00ed kab\u00e1t, vzal ho do n\u00e1ru\u010de a vyb\u011bhl s n\u00edm z \u0161atny ven.<\/div>\n
„Je tu n\u011bkdo? M\u016f\u017eete mi pomoct?“<\/p>\n<\/div>\n
autor: Ainikki<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ainikki Loudav\u011b se t\u00e1hnul po chodn\u00edku, ruce vra\u017een\u00e9 hluboko v kaps\u00e1ch a p\u0159es rameno jen nedbale p\u0159ehozenou sportovn\u00ed ta\u0161ku s v\u011bcmi pot\u0159ebn\u00fdmi na tr\u00e9nink. \u0160el brzy, ale nem\u011bl nic lep\u0161\u00edho na pr\u00e1ci a ve sv\u00e9m byt\u011b se s\u00e1m nudil. Hlavu choulil<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[265],"tags":[],"class_list":["post-13005","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-reinkarnace"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13005","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13005"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13005\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13005"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13005"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13005"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}