{"id":13018,"date":"2009-11-20T15:30:00","date_gmt":"2009-11-20T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12987"},"modified":"2009-11-20T15:30:00","modified_gmt":"2009-11-20T14:30:00","slug":"midnight-sun-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/11\/20\/midnight-sun-4\/","title":{"rendered":"Midnight Sun 4."},"content":{"rendered":"<div style=\"false\">\n<div><strong>autor: Bubbly<\/strong><\/p>\n<\/div>\n<div><em>Tak a m\u00e1me tu u\u017e \u010dtvrt\u00e9 pokra\u010dov\u00e1n\u00ed! Jsem \u0161\u00edlen\u011b r\u00e1da, \u017ee se v\u00fdplod moj\u00ed fantazie chytil a m\u00e1 n\u011bjak\u00fd ohlas, mocky d\u00edkes za v\u0161echny va\u0161e komenty, jste prost\u011b skv\u011bl\u00ed! Tak jo, u\u017e dost kec\u016f a tady m\u00e1te dal\u0161\u00ed nap\u00ednav\u00fd d\u00edlek:<\/em><\/p>\n<\/div>\n<div>Vania st\u00e1la za dve\u0159mi Billova pokoje a s pevn\u011b semknut\u00fdmi v\u00ed\u010dky naslouchala hlasit\u00e9mu vzlyk\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 se neslo skrze zdi. Nesla t\u011b\u017ece Billovy pocity, kter\u00e9 j\u00ed uvnit\u0159 drtily jako jej\u00ed vlastn\u00ed. Bolest, kter\u00e1 mlad\u00fdm chlapcem zm\u00edtala, trhala jej\u00ed drobn\u00e9 t\u011blo. Vania sev\u0159ela pa\u017ee kolem hrudn\u00edku a slab\u011b se p\u0159edklonila, jako by se sna\u017eila udr\u017eet pohromad\u011b. Jej\u00edmi svaly prob\u00edhaly bolestiv\u00e9 k\u0159e\u010de. D\u00edvka se hryzala do rt\u016f, aby zadr\u017eela v\u00fdk\u0159iky.<\/div>\n<div>Nikdy v \u017eivot\u011b nebyla s nik\u00fdm tak siln\u011b spjata, jako zrovna s Billem. Mo\u017en\u00e1, \u017ee to bylo t\u00edm, \u017ee stejn\u011b jako on, nebyla \u010distokrevn\u00e1 vamp\u00fdrka. Bill, ani\u017e o tom v\u011bd\u011bl, nebyl \u010distokrevn\u00fd jako nap\u0159\u00edklad Massen. V jeho \u017eil\u00e1ch nekoluje dost vamp\u00fd\u0159\u00edho viru, aby mohl b\u00fdt plnohodnotn\u00fd. Nav\u00edc, v\u0161ichni opravdov\u00ed vamp\u00fd\u0159i p\u0159ich\u00e1zej\u00ed o city, kter\u00e9 je d\u011blaj\u00ed lidsk\u00fdmi. Bill byl st\u00e1le vyd\u011b\u0161en\u00fd, zoufal\u00fd a smutn\u00fd. Z\u016fstala v n\u011bm \u010d\u00e1st jeho lidskosti. Massen ud\u011blal obrovskou chybu, kdy\u017e ho prom\u011bnil. On nev\u00ed, kolik potenci\u00e1lu v sob\u011b Bill skr\u00fdv\u00e1. Ten chlapec se jednou stane Massenovou no\u010dn\u00ed m\u016frou.<\/div>\n<div>Dve\u0159e od pokoje slab\u011b cvakly, a pot\u00e9 se otev\u0159ely. Vania se rychle skryla ve st\u00ednech a pozorovala, jak si Massen spokojen\u011b ot\u0159el rty rud\u00e9 od krve. Rozhl\u00e9dl se na ob\u011b strany, a ani\u017e by vyc\u00edtil Vaniinu p\u0159\u00edtomnost, odkr\u00e1\u010del. Jakmile se jeho silueta ztratila, Vania vb\u011bhla nesly\u0161n\u011b do pokoje.<\/div>\n<hr \/>\n<div>Bill le\u017eel schoulen\u00fd na podlaze u nohou postele, srdceryvn\u011b vzlykal a dlan\u011b si tiskl k poran\u011bn\u00e9mu krku. Jeho jindy \u010dist\u011b alabastrov\u00e1 k\u016f\u017ee, byla o\u0161kliv\u011b pokousan\u00e1 a krv\u00e1cen\u00ed nep\u0159est\u00e1valo. Bill si ani neuv\u011bdomoval, \u017ee jako vamp\u00fdr by krv\u00e1cet v\u016fbec nem\u011bl. Jeho my\u0161lenky se ub\u00edraly jin\u00fdm sm\u011brem. C\u00edtil se t\u00e9m\u011b\u0159 mrtv\u00fd. V\u017edy\u0165 ztratil v\u0161echno, co ho dr\u017eelo p\u0159i \u017eivot\u011b. U\u017e nikdy neuvid\u00ed slunce, u\u017e nikdy nebude moci vyb\u011bhnout ven do nov\u00e9ho dne a co je nejhor\u0161\u00ed, u\u017e nikdy z\u0159ejm\u011b nespat\u0159\u00ed sv\u00e9ho bratra, jeho\u017e jm\u00e9no mu zn\u011blo melodicky v mysli. \u010c\u00edm v\u00edc si vybavoval Tomovu lehce op\u00e1lenou tv\u00e1\u0159, t\u00edm v\u00edce si uv\u011bdomoval, jak moc ho chce m\u00edt po sv\u00e9m boku.<\/div>\n<div>N\u011b\u010d\u00ed studen\u00e9 ruce obemkly jeho z\u00e1p\u011bst\u00ed. Bill se lekl a slab\u011b zak\u0148u\u010del. B\u00e1l se, \u017ee se op\u011bt vrac\u00ed Massen, ale jeho srdce se uklidnilo, kdy\u017e spat\u0159il Vaniu se starostlivost\u00ed v o\u010d\u00edch. M\u011bl dojem, \u017ee Vania je mu nabl\u00edzku poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e ho ni\u010d\u00ed vlastn\u00ed bolest. Ona byla jako chladn\u00e1 pr\u016fzra\u010dn\u00e1 voda, kter\u00e1 om\u00fdv\u00e1 rozedran\u00e9 krv\u00e1cej\u00edc\u00ed r\u00e1ny.<\/div>\n<div>D\u00edvka Billa posadila a odt\u00e1hla mu zakrv\u00e1cen\u00e9 dlan\u011b od krku. M\u011bla dojem, \u017ee to, co vid\u00ed na Billov\u011b krku, jsou jej\u00ed vlastn\u00ed zran\u011bn\u00ed. Za\u010dalo ji p\u00e1lit hrdlo, ale nikoli ze \u017e\u00edzn\u011b, ale z bolesti. Chlapec m\u011bl krk prokousnut\u00fd velmi hluboko a k\u016f\u017ei okolo m\u011bl rozedranou, jako kdyby mu ji n\u011bkdo rval na kusy. R\u00e1ny se za\u010d\u00ednaly hojit, ale velice pomalu. Mohlo by trvat n\u011bkolik hodin, \u017ee se zran\u011bn\u00ed zacel\u00ed.<\/div>\n<div>&#8222;Bille, neh\u00fdbej se,&#8220; nak\u00e1zala jemn\u00fdm hlasem Billovi a sklonila obli\u010dej k jeho krku.<\/div>\n<div>Bill sebou okam\u017eit\u011b cukl. B\u00e1l se, \u017ee mu Vania p\u0159i\u0161la tak\u00e9 ubli\u017eovat. Cht\u011bl se j\u00ed vysmeknout a ut\u00e9ct, ale Vaniino sev\u0159en\u00ed bylo pevn\u00e9 jako z oceli. Av\u0161ak jej\u00ed zuby se ho ani nedotkly. Jen mu jazykem opatrn\u011b n\u011bkolikr\u00e1t p\u0159ejela p\u0159es o\u0161kliv\u011b hryzance a b\u011bhem n\u011bkolika vte\u0159in jako by tam ani nebyly. Nez\u016fstala po nich ani jizva, \u017e\u00e1dn\u00e1 vzpom\u00ednka na Massenovo n\u00e1sil\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n<div>Tom celou noc nespal. Bloudil m\u011bstem v domn\u011bn\u00ed, \u017ee naraz\u00ed na Massena a vyml\u00e1t\u00ed z n\u011bj du\u0161i. Byl tolik rozzu\u0159en\u00fd a tolik zoufal\u00fd, \u017ee byl schopn\u00fd \u010dehokoliv. Ud\u011bl\u00e1 v\u0161echno, co bude nutn\u00e9, aby Billa dostal zp\u00e1tky. U\u017e je to v\u00edc jak dvacet \u010dty\u0159i hodin, co p\u0159i\u0161el o Billa. Jeho strach byl v\u011bt\u0161\u00ed a v\u011bt\u0161\u00ed z minuty na minutu. Jeho zoufalost ho doh\u00e1n\u011bla k \u0161\u00edlenstv\u00ed a k p\u0159edstav\u00e1m, kter\u00e9 by ho ani ve snu nenapadly. V hlav\u011b m\u011bl ot\u00e1zky; Je Bill v po\u0159\u00e1dku? \u017dije\u0161 je\u0161t\u011b v\u016fbec?<\/div>\n<div>Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e si takov\u00e1 slova spojil v my\u0161lenk\u00e1ch do v\u011bt, vrazil si pomyslnou facku. Nesm\u00ed pom\u00fd\u0161let na to, jestli se Billovi n\u011bco stalo. Bill je v po\u0159\u00e1dku, ur\u010dit\u011b je v po\u0159\u00e1dku. Tom s\u00e1m sebe p\u0159esv\u011bd\u010doval, ale dok\u00e1zal p\u0159esv\u011bd\u010dit jen jednu svoji \u010d\u00e1st, a to tu tvrdohlavou. Ov\u0161em jeho citliv\u00e9 j\u00e1 se ob\u00e1valo toho nejhor\u0161\u00edho.<\/div>\n<div>Za\u010dalo sv\u00edtat a Massen se neobjevil. Tom byl nerv\u00f3zn\u00ed, kdy\u017e se vracel z no\u010dn\u00ed poch\u016fzky zp\u011bt do bezpe\u010d\u00ed domu, ve kter\u00e9m byly st\u00e1le sta\u017een\u00e9 \u017ealuzie, aby bylo v dom\u011b \u0161ero. Bylo to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. V\u0161echno napov\u00eddalo tomu, \u017ee v\u0161echno je jenom sen, ale opak byl pravdou. Skute\u010dnost byla nel\u00edtostn\u00e1\u2026<\/p>\n<\/div>\n<div>Vania sed\u011bla na medv\u011bd\u00ed k\u016f\u017ei u krbu a d\u00edvala se na Billa, kter\u00fd le\u017eel na posteli, levou ruku m\u011bl voln\u011b p\u0159es pelest a ukazov\u00e1\u010dkem kreslil na podlahu neviditeln\u00e9 obr\u00e1zky. Nesna\u017eila se rozeznat tvary, kter\u00e9 vid\u011bl jenom Bill. Dok\u00e1zala by to, ale necht\u011bla. Nem\u00ednila se mu vloudit do my\u0161lenek a naru\u0161it tak jedin\u00e9 m\u00edsto, kde mohl b\u00fdt \u00fapln\u011b s\u00e1m se sv\u00fdm smutkem, kter\u00fd se mu zra\u010dil v obli\u010deji.<\/div>\n<div>Vania sledovala pozorn\u011b jeho tv\u00e1\u0159. Vlasy m\u011bl jako ten nejlesklej\u0161\u00ed \u010dern\u00fd samet a dokonale kontrastovaly s jeho k\u016f\u017e\u00ed. Vypadal tak drobn\u011b a zraniteln\u011b a p\u0159itom byl siln\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e si dok\u00e1zal p\u0159edstavit. Fialkov\u00e9 o\u010di se mu leskly v plamenech. Kdy\u017e se d\u00edvka za\u010dala soust\u0159edit na ticho, kter\u00e9 v pokoji panovalo, z\u0159eteln\u011b sly\u0161ela jeho klidn\u00fd tep. Byla r\u00e1da, \u017ee u\u017e nec\u00edt\u00ed tu pal\u010divou bolest srdce, kter\u00e9 j\u00ed bilo uvnit\u0159 hrudi poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e bilo Billovi.<\/div>\n<div>Bill se posadil do tureck\u00e9ho sedu a je\u0161t\u011b se n\u011bkolik vte\u0159in d\u00edval na podlahu, kam p\u0159ed chv\u00edl\u00ed maloval nehtem. Pak sto\u010dil sv\u016fj pohled na Vaniu, kter\u00e1 se u\u017e v tu chv\u00edli d\u00edvala na svoje drobn\u00e9 ruce. Necht\u011bla, aby v\u011bd\u011bl, \u017ee ho pozoruje.<\/div>\n<div>&#8222;Pro\u010d mi nic ne\u0159\u00edkaj\u00ed slova p\u0159edur\u010den\u00fd a osud?&#8220; zeptal se Bill najednou. Jeho hlas zazn\u011bl jako v\u00fdk\u0159ik do ticha.<\/div>\n<div>Vania zvedla hlavu od sv\u00fdch pa\u017e\u00ed. &#8220; Co\u017ee?&#8220;<\/div>\n<div>&#8222;Ka\u017ed\u00fd p\u0159ece m\u00e1me n\u011bjak\u00fd osud, kter\u00fd je dop\u0159edu dan\u00fd.&#8220; Pokr\u010dil Bill rameny.<\/div>\n<div>Vamp\u00fdrka se potichu zasm\u00e1la. &#8222;Bille, nic jako osud neexistuje. \u017divot je o n\u00e1hod\u00e1ch a o \u0161t\u011bst\u00ed. Nen\u00ed jenom na tob\u011b, jak si ho ud\u011bl\u00e1\u0161, z\u00e1le\u017e\u00ed to i na ostatn\u00edch, jak\u00fd bude. Ty s\u00e1m si ho nevytvo\u0159\u00ed\u0161.&#8220;<\/div>\n<div>Bill semkl pln\u00e9 rty a hlavou se mu prohnalo n\u011bkolik my\u0161lenek, kter\u00e9 se t\u00fdkaly d\u00edv\u010din\u00fdch slov. Ve sv\u00e9 podstat\u011b m\u011bla pravdu. S\u00e1m na sob\u011b vid\u011bl, jak jsou jej\u00ed slova bezchybn\u00e1. On si vytvo\u0159il perfektn\u00ed \u017eivot bez h\u00e1dek, bez n\u00e1sil\u00ed, ale Tom jeho p\u0159edstavy zni\u010dil, zbo\u0159il jeho sv\u011bt. I kdy\u017e ho Bill jako bratra miloval, ob\u010das by mu nejrad\u011bji ukousl hlavu za to, jak se zachoval. Uv\u011bdomil si, jakou jinou v\u00e1hu maj\u00ed jeho slova a my\u0161lenky te\u010f. Bylo to skoro jako ironie.<\/div>\n<div>&#8222;Chyb\u00ed ti, \u017ee ano?&#8220; ozvala se Vania po minut\u011b ticha, kter\u00e9 nastalo v jejich konverzaci.<\/div>\n<div>Bill na ni up\u0159el o\u010di. &#8222;Kdo?&#8220;<\/div>\n<div>&#8222;Tv\u016fj bratr. Tom.&#8220;<\/div>\n<div>Chlapc\u016f v\u00fdraz posmutn\u011bl. &#8222;Jak o n\u011bm v\u00ed\u0161?&#8220;<\/div>\n<div>Vania se pousm\u00e1la, ale tak n\u011bjak n\u011b\u017en\u011b, nikoliv s v\u00fdsm\u011bchem. &#8222;Mluvil jsi ze span\u00ed.&#8220;<\/div>\n<div>Billovy tv\u00e1\u0159e z\u010dervenaly, co\u017e bylo pro Vaniu dal\u0161\u00ed znamen\u00ed toho, \u017ee je v n\u011bm po\u0159\u00e1d \u010dlov\u011bk. Ale ani jeden z nich netu\u0161il, na jak dlouho. Pokud ho bude Massen je\u0161t\u011b n\u011bkolik dn\u00ed zneu\u017e\u00edvat kv\u016fli krvi, do Billovy krve se dostane v\u00edc viru a stane se z n\u011bj \u010distokrevn\u00fd vamp\u00fdr. A Vania z\u016fstane op\u011bt sama.<\/p>\n<\/div>\n<div>Tom p\u0159i\u0161el dom\u016f, t\u011blo sotva vlekl. Byl nesm\u00edrn\u011b unaven\u00fd, ale strach o Billa mu nedovolil usnout. Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e sklopil v\u00ed\u010dka, vid\u011bl Billa cel\u00e9ho od krve a mrtv\u00e9ho. Bylo to hor\u0161\u00ed, ne\u017e v\u0161echny jeho no\u010dn\u00ed m\u016fry. Zd\u00e1lo se mu, \u017ee vid\u00ed budoucnost.<\/div>\n<div>N\u011bkolik minut jenom tak sed\u011bl na gau\u010di a hled\u011bl p\u0159ed sebe, ne\u017e se jeho t\u011blo samovoln\u011b sneslo do m\u011bkk\u00e9 matrace pohovky. O\u010di se mu zav\u0159ely a on usnul tvrd\u00fdm bezesn\u00fdm sp\u00e1nkem.<\/p>\n<\/div>\n<div>Zat\u00edmco Bill spal, aby na\u010derpal s\u00edlu, Vania se potulovala po chodb\u00e1ch s\u00eddla. Jej\u00ed kroky se rozn\u00e1\u0161ely ode zdi ke zdi a vracely se k n\u00ed jako tich\u00e1 ozv\u011bna. Nevn\u00edmala p\u0159\u00edtomnost, zab\u00fdvala se my\u0161lenkami, kter\u00e9 se to\u010dily kolem sp\u00edc\u00ed bytosti v pokoji. Byla s n\u00edm spjata v\u00edc, ne\u017e si myslela. C\u00edtila v\u0161echno, co c\u00edtil on, a\u0165 u\u017e to byla fyzick\u00e1, nebo psychick\u00e1 bolest. Jej\u00ed srdce bilo stejn\u011b jako jeho a poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e Massen ubli\u017eoval jemu, ubli\u017eoval i j\u00ed.<\/div>\n<div>Vania se op\u0159ela o ze\u010f a hlasit\u011b vydechla. Najednou se vedle n\u00ed objevil Massen. D\u00edvka se ani nepohnula. Byla odoln\u00e1 proti jeho zatm\u00edv\u00e1n\u00ed mysli. Znala dob\u0159e v\u0161echny jeho podvody a nau\u010dila se proti nim stav\u011bt ve sv\u00e9 hlav\u011b ze\u010f. A te\u010f, kdy\u017e tu post\u00e1val a d\u00edval se na ni, mu pohled obez\u0159etn\u011b opl\u00e1cela a sna\u017eila se dr\u017eet svoje my\u0161lenky daleko od jeho.<\/div>\n<div>&#8222;M\u011bla by ses od Billa dr\u017eet d\u00e1l,&#8220; zavr\u010del na ni nep\u0159\u00edv\u011btiv\u011b. Vania k n\u011bmu zvedla hlavu s n\u011bmou ot\u00e1zkou a on pokra\u010doval. &#8222;V\u00edm, \u017ee za n\u00edm chod\u00ed\u0161, Vanio a varuju t\u011b &#8211; bude\u0161 zklaman\u00e1, proto\u017ee i on propadne moj\u00ed moci. Ty jsi jin\u00e1, ne\u017e ostatn\u00ed a nejde to zm\u011bnit. Bu\u010f se s t\u00edm smi\u0159, nebo zem\u0159i.&#8220;<\/div>\n<div>&#8222;Tohle nen\u00ed f\u00e9r, on je m\u016fj p\u0159\u00edtel!&#8220; zvedla hlas o n\u011bkolik okt\u00e1v.<\/div>\n<div>Massen nesn\u00e1\u0161el tvrdohlav\u00fd osobit\u00fd p\u0159\u00edstup nezkrotn\u00e9 d\u00edvky, a tak jeho tvrd\u00e1 dla\u0148 dopadla na drobnou b\u011blavou tv\u00e1\u0159. Vania c\u00edtila prudkou bolest, kter\u00e1 j\u00ed prostoupila obli\u010dejem a zadoufala, \u017ee to sam\u00e9 nec\u00edtil i Bill. Ale pokud ona c\u00edtila v\u0161echno, co \u010dernovlas\u00fd chlapec, bude to fungovat i obr\u00e1cen\u011b, jako pouto. A jej\u00ed \u00favaha byla p\u0159esn\u00e1, netrvalo to ani dv\u011b vte\u0159iny, co se po jej\u00edm boku objevil vr\u010d\u00edc\u00ed Bill. Vania z n\u011bho vyc\u00edtila ostr\u00fd hrot vzteku, kter\u00fdm hodlal ztrestat Massena, ov\u0161em nev\u011bd\u011bl, \u017ee se stav\u00ed tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 bolesti.<\/div>\n<div>Massen p\u0159ekvapen\u011b zamrkal, ale pak se usm\u00e1l. V Billov\u011b mysli se rozprost\u0159ela \u010dernota, kv\u016fli kter\u00e9 se nebyl schopen orientovat. Ale vamp\u00fdrka p\u0159esn\u011b v\u011bd\u011bla, co d\u011blat a n\u00e1sledovala Massen\u016fv pohyb. A kdy\u017e st\u00e1l Massen za Billov\u00fdmi z\u00e1dy, p\u0159ichystan\u00fd k \u00fatoku, d\u00edvka mu \u00fatok zarazila. Massen byl pon\u011bkud zasko\u010den\u00fd, ale ne dost na to, aby se o to nepokusil znovu. Jenom\u017ee ani napodruh\u00e9 se mu nevyda\u0159ilo Billovi ubl\u00ed\u017eit. C\u00edtil, \u017ee n\u011bkde nast\u00e1vaj\u00ed chyby. Praskliny v jeho moci a s\u00edle jsou v\u011bt\u0161\u00ed.<\/div>\n<div>Bill n\u011bkolikr\u00e1t zamrkal a prudce se oto\u010dil. Vid\u011bl Massena a Vaniu st\u00e1t proti sob\u011b a v o\u010d\u00edch m\u011bli nep\u0159\u00e1telsk\u00fd v\u00fdraz. P\u0159em\u00fd\u0161lel, o co se ti dva vlastn\u011b p\u0159ou, a pro\u010d se tolik nen\u00e1vid\u00ed, kdy\u017e jsou z jednoho rodu, a z\u00e1hy se m\u011bl dozv\u011bd\u011bt n\u011bco, co m\u011blo z\u016fstat jeho my\u0161lenk\u00e1m skryto. Massenova slova se mu vryla do pam\u011bti.<\/div>\n<div>&#8222;Mus\u00edm na tom b\u00fdt opravdu zle, kdy\u017e se proti mn\u011b stav\u00ed vlastn\u00ed dcera.&#8220;<\/p>\n<\/div>\n<div><strong>autor: Bubbly<\/strong><\/div>\n<div><strong>betaread: Janule<\/strong><\/div>\n<div style=\"text-align:center\"><strong>Klikni na anketu, d\u00edky J. :o)<\/strong><\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>autor: Bubbly Tak a m\u00e1me tu u\u017e \u010dtvrt\u00e9 pokra\u010dov\u00e1n\u00ed! Jsem \u0161\u00edlen\u011b r\u00e1da, \u017ee se v\u00fdplod moj\u00ed fantazie chytil a m\u00e1 n\u011bjak\u00fd ohlas, mocky d\u00edkes za v\u0161echny va\u0161e komenty, jste prost\u011b skv\u011bl\u00ed! Tak jo, u\u017e dost kec\u016f a tady m\u00e1te dal\u0161\u00ed nap\u00ednav\u00fd d\u00edlek:<\/p>\n<p class=\"link-more\"><a class=\"myButt \" href=\"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/11\/20\/midnight-sun-4\/\">Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[281],"tags":[],"class_list":["post-13018","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-midnight-sun"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13018","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13018"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13018\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13018"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13018"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13018"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}