{"id":13024,"date":"2009-11-19T15:30:00","date_gmt":"2009-11-19T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12993"},"modified":"2009-11-19T15:30:00","modified_gmt":"2009-11-19T14:30:00","slug":"hope-31","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/11\/19\/hope-31\/","title":{"rendered":"Hope 31."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
I po n\u011bkolika dlouh\u00fdch minut\u00e1ch se na\u0161e pozice nem\u011bnily. Tom m\u011b neust\u00e1le dr\u017eel ve sv\u00e9m n\u00e1ru\u010d\u00ed a j\u00e1 si najednou p\u0159i\u0161el tak k\u0159ehk\u00fd. Bylo to \u00fapln\u011b poprv\u00e9, co jsem si p\u0159ipadal k\u0159eh\u010d\u00ed ne\u017e on. Poprv\u00e9, co jsem pot\u0159eboval c\u00edtit pocit bezpe\u010d\u00ed, kter\u00fd ve mn\u011b vyvol\u00e1val, c\u00edtit, \u017ee u\u017e se nic \u0161patn\u00e9ho nem\u016f\u017ee st\u00e1t.<\/div>\n
Hlavou mi v\u00ed\u0159ily vzpom\u00ednky. N\u011bkter\u00e9 byly kr\u00e1sn\u00e9, jin\u00e9 zase bolestiv\u00e9. S p\u0159iv\u0159en\u00fdmi v\u00ed\u010dky jsem vn\u00edmal, jak se se mnou pomalu pohupuje do rytmu. Ruce jsem m\u011bl omotan\u00e9 kolem jeho krku, nas\u00e1val jsem jeho v\u016fni a vn\u00edmal jsem, jak se m\u00e9 srdce zb\u011bsile rozbu\u0161ilo poka\u017ed\u00e9, kdy se ke mn\u011b sklonil a zlehka m\u011b pol\u00edbil do vlas\u016f. Nic kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edho bych si nedok\u00e1zal p\u0159edstavit. Od chv\u00edle, co jsem jej poprv\u00e9 spat\u0159il v tom parku, se v\u0161echno zm\u011bnilo. Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e jsem chvilkov\u011b zavzpom\u00ednal na S\u00e1ru a na to, jak\u00e9 to bylo s n\u00ed, jsem si po\u0159\u00e1d v\u00edc a v\u00edc uv\u011bdomoval, \u017ee pro m\u011b prost\u011b z\u0159ejm\u011b nebyla tou pravou.<\/div>\n
Mo\u017en\u00e1 mi s n\u00ed bylo hezky. Mo\u017en\u00e1 jsem ji m\u011bl stra\u0161n\u011b moc r\u00e1d\u2026 ale nec\u00edtil jsem k n\u00ed ani z poloviny to, co jsem c\u00edtil te\u010f. P\u0159i ka\u017ed\u00e9m pohledu do jeho o\u010d\u00ed se mi srdce rozbu\u0161ilo tak prudce, a\u017e jsem si myslel, \u017ee jednou z toho jist\u011b pukne. Vyzn\u00e1n\u00ed miluju t\u011b<\/em> mi p\u0159i\u0161lo p\u0159\u00edli\u0161 slab\u00e9 na to, abych n\u00edm vyj\u00e1d\u0159il svoje city. Tom byl klukem, do kter\u00e9ho jsem se zbl\u00e1znil. Klukem, pro kter\u00e9ho bych um\u011bl i d\u00fdchat. Kdybych jej najednou ztratil, nep\u0159e\u017eil bych to.<\/div>\n
Zvykl jsem si na chvilky, kdy jsem sm\u011bl us\u00ednat v jeho n\u00e1ru\u010d\u00ed a r\u00e1no se v n\u011bm zase probouzet. Na na\u0161e chvilky\u2026<\/div>\n
\n
„Jsi unaven\u00fd?“ za\u0161eptal mi ti\u0161e do vlas\u016f, po\u0159\u00e1d mnou v\u0161ak lehce kol\u00edsal do rytmu pomal\u00e9 p\u00edsn\u011b. Zhluboka jsem se nadechl a zavrt\u011bl jsem hlavou.<\/div>\n
„Jenom p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm,“ odpov\u011bd\u011bl jsem popravd\u011b, nosem jsem se kr\u00e1tce pomazlil s jeho vystouplou kl\u00ed\u010dn\u00ed kost\u00ed a pot\u00e9 jsem se na n\u011bj zamilovan\u011b zad\u00edval.<\/div>\n
„Tancov\u00e1n\u00ed mi nikdy moc ne\u0161lo,“ nesm\u011ble se na m\u011b pousm\u00e1l.<\/div>\n
„Je to moc kr\u00e1sn\u00e9. Mysl\u00edm tohle v\u0161echno. Je\u0161t\u011b nikdy p\u0159edt\u00edm jsem netan\u010dil,“ p\u0159iznal jsem se a byl jsem si jist\u00fd, \u017ee se \u010derven\u00e1m. Na\u0161t\u011bst\u00ed ob\u00fdv\u00e1k osv\u011btlovalo jenom zlatav\u00e9 sv\u011btlo sv\u00ed\u010dky, je\u017e vytv\u00e1\u0159elo n\u00e1dhern\u011b romantickou atmosf\u00e9ru. V porovn\u00e1n\u00ed s t\u00edm, se moje \u010derven\u00e1n\u00ed stalo \u00fapln\u011b bezv\u00fdznamn\u00fdm.<\/div>\n
„J\u00e1 taky ne. Je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, jak dok\u00e1\u017eou b\u00fdt takov\u00e9 mali\u010dkosti, jako je tanec, tak moc kr\u00e1sn\u00e9. Popravd\u011b se mi te\u010f zd\u00e1 kr\u00e1sn\u00e9 \u00fapln\u011b v\u0161echno. V\u00e1\u0161 d\u016fm, va\u0161e kv\u011btinov\u00e1 zahrada, roztomil\u00e1 kuchy\u0148 tvoj\u00ed m\u00e1my, ty,“ posledn\u00ed slovo nesly\u0161n\u011b za\u0161eptal. V o\u010d\u00edch se mu jako zlatav\u00e1 duha odr\u00e1\u017eelo sv\u011btlo sv\u00ed\u010dky a m\u00edsilo se s ho\u0159kost\u00ed \u010dokol\u00e1dy, kter\u00e1 zp\u016fsobovala to n\u00e1dhern\u00e9 z\u00e1\u0159en\u00ed, kter\u00e9 jsem na jeho o\u010d\u00edch tolik miloval.<\/div>\n
„J\u00e1 nejsem kr\u00e1sn\u00fd,“ l\u00e1skypln\u011b jsem jej pohladil po tv\u00e1\u0159i, nedok\u00e1zal jsem si odpustit kr\u00e1tk\u00fd polibek. Kone\u010dky prst\u016f jsem m\u011bkce mapoval jeho tv\u00e1\u0159. Tom se na m\u011b po\u0159\u00e1d kr\u00e1sn\u011b usm\u00edval a do doteku m\u00fdch dlan\u00ed se vd\u011b\u010dn\u011b op\u00edral. „Ty jsi mnohem kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed,“ za\u0161eptal jsem proti jeho rt\u016fm a ukazov\u00e1\u010dkem jsem zlehka p\u0159ejel lem jeho velik\u00e9ho tri\u010dka.<\/div>\n
Najednou jsme sebou v\u0161ak prudce trhli a vyd\u011b\u0161en\u011b jsme se pod\u00edvali sm\u011brem, odkud vych\u00e1zelo zvl\u00e1\u0161tn\u00ed k\u0148u\u010den\u00ed. „Ach bo\u017ee,“ za\u0161eptal jsem ti\u0161e. \u00dapln\u011b jsem zapomn\u011bl na Hope a soud\u011b dle Tomova vyd\u011b\u0161en\u00e9ho v\u00fdrazu, byl na tom z\u0159ejm\u011b \u00fapln\u011b stejn\u011b jako j\u00e1. „Pod\u00edvej, p\u0159evrhla na sebe misti\u010dku,“ klekl jsem si na kolena a ustaran\u011b jsem ji vysvobodil ze zajet\u00ed misky, kterou m\u011bla na hlav\u011b. „Mysl\u00ed\u0161, \u017ee n\u011bco sn\u011bdla?“ vzal jsem jej\u00ed k\u0159ehk\u00fd t\u011bl\u00ed\u010dko do n\u00e1ru\u010de a smutn\u011b jsem se zad\u00edval na Toma, kter\u00fd jenom vrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„To nev\u00edm,“ odpov\u011bd\u011bl nejist\u011b. „M\u00e1ma by ji dala utratit, \u017ee?“ trpce jsem stiskl rty a sna\u017eil jsem se zahnat ten nep\u0159\u00edjemn\u00fd pocit, kter\u00fd se mi usazoval kolem \u017ealudku. To, \u017ee Tom nic ne\u0159\u00edkal, mi bylo jasnou odpov\u011bd\u00ed. „I ty bys to ud\u011blal?“ zvedl jsem k n\u011bmu utr\u00e1penou tv\u00e1\u0159. „\u0158ekni mi, \u017ee bys to neud\u011blal,“ pot\u0159eboval jsem m\u00edt alespo\u0148 n\u011bjakou jistotu, \u017ee m\u00e1 ten pejsek \u0161anci bojovat. \u017de m\u00e1 \u0161anci p\u0159e\u017e\u00edt \u2026<\/p>\n<\/div>\n
Tom si klekl vedle m\u011b, vzal si Hope do dlan\u00ed a vy\u010d\u00edtav\u011b se na ni zad\u00edval. „Pod\u00edvej se na ni. Je tak mali\u010dk\u00e1 a tak vyd\u011b\u0161en\u00e1. Je to v\u0161echno moje vina. M\u011bl jsem tam p\u0159ij\u00edt d\u0159\u00edv,“ Hope se v jeho dlan\u00edch neklidn\u011b t\u0159\u00e1sla, stejn\u011b jako v m\u00fdch. Z\u0159ejm\u011b nebyla zvykl\u00e1 na lidskost a n\u011bhu od \u010dlov\u011bka.<\/div>\n
„To ne\u0159\u00edkej,“ rychle jsem jej p\u0159eru\u0161il. Cht\u011bl jsem atmosf\u00e9ru tro\u0161ku odleh\u010dit, proto jsem vypnul r\u00e1dio, pomohl jsem Tomovi vst\u00e1t a p\u0159emluvil jsem jej, abychom si \u0161li lehnout. Vzal jsem i misku s j\u00eddlem a vodou v nad\u011bji, \u017ee by snad, mo\u017en\u00e1\u2026 i kdy\u017e to bolelo, s\u00e1m jsem tomu pomalu p\u0159est\u00e1val v\u011b\u0159it\u2026<\/div>\n
\n<\/div>\n
Simone, po p\u0159\u00edchodu do sv\u00e9ho pokoje, v\u0161echna p\u0159ede\u0161l\u00e1 chu\u0165 na j\u00eddlo p\u0159e\u0161la. Odlo\u017eila dobroty na no\u010dn\u00ed stolek a nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b se zad\u00edvala do vzduchopr\u00e1zdna p\u0159ed sebou. N\u011bjak j\u00ed to je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d nedoch\u00e1zelo, p\u0159esto v\u011bd\u011bla, \u017ee ji \u010dek\u00e1 dal\u0161\u00ed probd\u011bn\u00e1 noc. Obraz l\u00edbaj\u00edc\u00ed se dvojice, se ji no\u0159il z pam\u011bti jako nep\u0159\u00edjemn\u00fd obraz, kter\u00fd nedok\u00e1zala p\u0159ekonat. Po\u0159\u00e1d je m\u011bla p\u0159ed o\u010dima. Tak klidn\u00e9 a zamilovan\u00e9\u2026 M\u011bla to v\u011bd\u011bt d\u0159\u00edv. Tu\u0161ila to, jenom tomu necht\u011bla v\u011b\u0159it, a najednou? Najednou to byla ho\u0159k\u00e1 pravda. Jej\u00ed syn se zamiloval do chlapce! Do chlapce, kter\u00fd jeho l\u00e1sku up\u0159\u00edmn\u011b op\u011btoval.<\/div>\n
Nepochybovala o tom ani chvili\u010dku. Sta\u010dilo se na n\u011b jen zad\u00edvat. Hodnou chv\u00edli je dokonce sama pozorovala a nem\u011bla nejmen\u0161\u00edch pochyb o tom, \u017ee ti dva byli do sebe zbl\u00e1zn\u011bn\u00ed. Bylo j\u00ed dokonce do pl\u00e1\u010de, kdy\u017e poslouchala, jak n\u011b\u017en\u011b se k sob\u011b chovaj\u00ed. Jejich slova, jejich pohledy\u2026 v\u0161echno tomu nasv\u011bd\u010dovalo a ona si p\u0159i\u0161la jakoby slep\u00e1, kdy\u017e si nev\u0161imla, co se mezi nima odehr\u00e1v\u00e1. Jako by se n\u00e1hle nevyznala ani v jednom z nich\u2026<\/div>\n
Necht\u011bla tomu v\u011b\u0159it. Te\u010f, kdy\u017e si Toma tolik obl\u00edbila, se stalo tohle. Po\u0159\u00e1d byl pro ni n\u011bco jako z\u00e1zrak, kter\u00fd zachr\u00e1nil Billa p\u0159ed utr\u00e1pen\u00edm, ale te\u010f necht\u011bla myslet na ani jednoho. Bylo j\u00ed \u0161patn\u011b\u2026 \u0161patn\u011b ze sebe samotn\u00e9, \u017ee na to nep\u0159i\u0161la d\u0159\u00edv… V mysli se j\u00ed mihla vzpom\u00ednka na jejich n\u011b\u017en\u00fd tanec, na to, jak se spolu l\u00e1skypln\u011b l\u00edbali a \u0161eptali si slova, kter\u00e1 nesly\u0161ela. Slova, kter\u00e1 jist\u011b vystihovala to, jak se v t\u00e9 chv\u00edli oba c\u00edtili\u2026 To\u010dila se j\u00ed hlava.<\/div>\n
Kdy\u017e si vzpomn\u011bla na to, jak se Bill choval k S\u00e1\u0159e, a vlastn\u011b na cel\u00fd jejich vztah, bylo to n\u011bco \u00fapln\u011b jin\u00e9ho. S\u00e1ra se k n\u00ed chovala odm\u011b\u0159en\u011b, nerozum\u011bli si a na Simonin vkus byla p\u0159\u00edli\u0161 sobeck\u00e1 a pov\u00fd\u0161eneck\u00e1. Narozd\u00edl od n\u00ed, byl Tom chlapcem, kter\u00fd m\u011bl up\u0159\u00edmn\u00e9 srdce, a kter\u00e9mu v\u011b\u0159ila, \u017ee by jej\u00edmu synovi nedok\u00e1zal ubl\u00ed\u017eit. M\u011bla jej r\u00e1da\u2026 zamilovala si jej, a tr\u00e1pilo ji, jak se k n\u011bmu kdysi zachovala. Najednou se v\u0161ak b\u00e1la, zdali to, co vid\u011bla, nepoznamenalo i postoj v\u016f\u010di n\u011bmu, dokonce v\u016f\u010di samotn\u00e9mu Billovi\u2026<\/p>\n<\/div>\n
(Bill)<\/p>\n<\/div>\n
„Boj\u00edm se,“ smutn\u00fdma o\u010dima jsem sledoval, jak se Hope kr\u010dila ve sv\u00fdm pel\u00ed\u0161ku a na misku s j\u00eddlem nebo vodou se ani nepod\u00edvala. Ten pohled na ni byl mnohem bolestiv\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e skute\u010dnost, \u017ee to z\u0159ejm\u011b budeme muset vzd\u00e1t. Zkou\u0161eli jsme s Tomem snad v\u0161echno. J\u00eddlo jsme j\u00ed dokonce strkali do pusy, ale ona to vyplivla. Jedin\u00fdm dobr\u00fdm znamen\u00edm bylo, \u017ee vypila aspo\u0148 tro\u0161ku ml\u00e9ka, co\u017e bylo asi p\u0159ed p\u016flhodinou. A od t\u00e9 doby? Nic.<\/div>\n
U\u017e jsem se na ni nedok\u00e1zal d\u00e9le d\u00edvat. Oto\u010dil jsem se tv\u00e1\u0159\u00ed k Tomovi a dlouze jsem se na n\u011bj zad\u00edval. Usnul. B\u011bhem n\u011bkolika vte\u0159in usnul jako mal\u00e9 miminko. Opatrn\u011b jsem se od n\u011bj odsunul, podlo\u017eil jsem mu hlavu pol\u0161t\u00e1\u0159em a pe\u010dliv\u011b jsem jej p\u0159ikryl. „Dobrou noc, Tome,“ l\u00e1skypln\u011b jsem jej pol\u00edbil do vlas\u016f a polo\u017eil jsem se vedle n\u011bj. Oto\u010dil jsem se tv\u00e1\u0159\u00ed k n\u011bmu a d\u00edval jsem se na n\u011bj. Poslouchal jsem jeho klidn\u00fd dech, d\u00edval se, jak klidn\u011b spinkal. P\u0159i\u0161el mi tak k\u0159ehkej. Nev\u00edm, \u010d\u00edm jsem si ho zaslou\u017eil\u2026<\/div>\n
\n

Na\u0161el jsem poklad
A nese tv\u00e9 jm\u00e9no
Tak p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd a vz\u00e1cn\u00fd
A \u017e\u00e1dn\u00fdmi pen\u011bzi sv\u011bta k zaplacen\u00ed
Us\u00edn\u00e1\u0161 vedle m\u011b
Celou noc bych t\u011b mohl pozorovat
D\u00edvat se jak sp\u00ed\u0161, sly\u0161et jak d\u00fdch\u00e1\u0161
Dokud se r\u00e1no neprobud\u00edme<\/p>\n

Zase jednou jsi dok\u00e1zal
Vz\u00edt mi dech
Kdy\u017e le\u017e\u00ed\u0161 vedle m\u011b
Sotva m\u016f\u017eu v\u011b\u0159it
\u017de n\u011bkdo jako j\u00e1
Si zaslou\u017e\u00ed n\u011bkoho tak kr\u00e1sn\u00e9ho jako jsi ty<\/p>\n

Jsi to nejlep\u0161\u00ed, co m\u011b kdy potkalo
D\u011bl\u00e1 mi tak dob\u0159e, \u017ee m\u011b m\u00e1\u0161 r\u00e1d
Zapome\u0148 na zbytek sv\u011bta
Kdy\u017e jsi u m\u011b
Jsi to nejlep\u0161\u00ed, co m\u011b kdy potkalo
D\u011bl\u00e1 mi tak dob\u0159e, \u017ee m\u011b m\u00e1\u0161 r\u00e1d
\u0158\u00edk\u00e1m ti to velmi m\u00e1lo
Je kr\u00e1sn\u00e9, \u017ee existuje\u0161<\/p>\n

Tv\u016fj sm\u00edch je z\u00e1vislost
Skoro jako kdyby nebyl ze Zem\u011b
I kdyby byla tv\u00e1 bl\u00edzkost jedem
Byl bych u tebe tak dlouho, dokud nezem\u0159u
Tv\u00e9 opu\u0161t\u011bn\u00ed by zni\u010dilo sv\u011bty
Ale na to nechci myslet
Mnohem kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed je to s tebou
Kdy\u017e si navz\u00e1jem d\u00e1v\u00e1me l\u00e1sku…<\/em><\/p>\n<\/div>\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay I po n\u011bkolika dlouh\u00fdch minut\u00e1ch se na\u0161e pozice nem\u011bnily. Tom m\u011b neust\u00e1le dr\u017eel ve sv\u00e9m n\u00e1ru\u010d\u00ed a j\u00e1 si najednou p\u0159i\u0161el tak k\u0159ehk\u00fd. Bylo to \u00fapln\u011b poprv\u00e9, co jsem si p\u0159ipadal k\u0159eh\u010d\u00ed ne\u017e on. Poprv\u00e9, co jsem pot\u0159eboval c\u00edtit pocit<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[264],"tags":[],"class_list":["post-13024","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-hope"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13024","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13024"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13024\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13024"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13024"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13024"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}