{"id":13037,"date":"2009-11-16T18:30:00","date_gmt":"2009-11-16T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13006"},"modified":"2009-11-16T18:30:00","modified_gmt":"2009-11-16T17:30:00","slug":"midnight-sun-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/11\/16\/midnight-sun-3\/","title":{"rendered":"Midnight Sun 3."},"content":{"rendered":"
autor: Bubbly<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Massen post\u00e1val uprost\u0159ed m\u00edstnosti jen n\u011bkolik m\u00e1lo vte\u0159in, ne\u017e s ladnost\u00ed \u0161elmy obe\u0161el sv\u011btlou pohovku a zastavil se p\u0159ed ob\u011bma chlapci, kte\u0159\u00ed na n\u011bho hled\u011bli roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdma o\u010dima. V lidsk\u00fdch o\u010d\u00edch vid\u011bl pouze strach, sm\u00ed\u0161en\u00fd s nev\u011b\u0159\u00edcnost\u00ed, zat\u00edmco z pohledu mlad\u00e9ho vamp\u00fdra spat\u0159oval i jistou touhu \u010dehosi, co nedok\u00e1zal p\u0159esn\u011b ur\u010dit, ale bl\u00edzce se to podobalo pomst\u011b. Massen ud\u011blal je\u0161t\u011b jeden krok, kter\u00fdm se p\u0159ibl\u00ed\u017eil k Billovi a jeho bratrovi. Bill nehnul ani brvou, nespou\u0161t\u011bl z Massena o\u010di, ale Tomovi strach poru\u010dil couvnout. Massen si ho nev\u0161\u00edmal, jeho jedin\u00fdm z\u00e1jmem byla Billova osoba, kter\u00e1 se po\u0159\u00e1d kr\u010dila na podlaze, ale fialov\u00e9 o\u010di jisk\u0159ily vztekem.<\/div>\n
„Vypad\u00e1\u0161 hladov\u011b, mali\u010dk\u00fd,“ zavrn\u011bl Massen a jeho sametov\u00fd hlas se usadil Billovi hluboko v my\u0161lenk\u00e1ch. „A to m\u00e1\u0161 chutnou sn\u00eddani p\u0159\u00edmo pod nosem,“ pod\u00edval se na Toma s \u00fasm\u011bvem hodn\u00e9ho d\u011bde\u010dka. Tom jeho slova pochopil mnohem l\u00e9pe, ne\u017e s\u00e1m o\u010dek\u00e1val. Hr\u016fzou se mu roz\u0161\u00ed\u0159ily zorni\u010dky a zt\u011b\u017eka polkl.<\/div>\n
Billovo vr\u010den\u00ed zaplnilo cel\u00fd pokoj a donutilo Massena, aby se na drobn\u00e9ho chlapce znovu pod\u00edval. Jeho v\u00fdraz ztvrdl. Nel\u00edbilo se mu, \u017ee se Bill chov\u00e1 tak vzpurn\u011b, ale o\u010dek\u00e1val to. Ka\u017ed\u00fd mlad\u00fd vamp\u00fdr si mus\u00ed proj\u00edt obdob\u00edm, kdy pochop\u00ed, \u017ee jeho p\u00e1n znamen\u00e1 slunce, kolem kter\u00e9ho se to\u010d\u00ed cel\u00fd vesm\u00edr. Omotal prsty kolem Billova lan\u00edho krku a zvedl ho na nohy. Havran\u00ed vlasy mu hodil na z\u00e1da a odhalil tak sn\u011bhob\u00edlou k\u016f\u017ei, kter\u00e1 vyz\u00fdvala k zakousnut\u00ed. Massen ne\u010dekal dlouho a sv\u00fdmi zuby hrub\u011b potrhal Bill\u016fv krk. Marn\u011b se Bill br\u00e1nil, nem\u011bl ani z poloviny tolik s\u00edly, co star\u0161\u00ed vamp\u00fdr. Jenom bolestiv\u011b zak\u0159i\u010del a stiskl pevn\u011b v\u00ed\u010dka.<\/div>\n
\n
„Bille!“ vyk\u0159ikl Tom a nehled\u011b na strach, kter\u00fd ho uvnit\u0159 varoval, aby se neh\u00fdbal, se rozb\u011bhl k bratrovi, vztahuj\u00edc k n\u011bmu ruce. D\u0159\u00edve, ne\u017e se dotkl Billova t\u011bla, jedin\u00e1 Massenova r\u00e1na, m\u00ed\u0159en\u00e1 p\u0159\u00edmo do jeho hrudn\u00edku, ho odmr\u0161tila na prot\u011bj\u0161\u00ed ze\u010f a vytla\u010dila Tomovi z plic v\u0161echen vzduch. Tom hlasit\u011b vydechl a snesl se k zemi, kde z\u016fstal bezvl\u00e1dn\u011b le\u017eet. Massen p\u0159estal p\u00edt z Billova vy\u010derpan\u00e9ho t\u011bla a pod\u00edval se na Toma. Jen se zasm\u00e1l a potom pokoj utichl. A po Billovi jako by se slehla zem\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Tom za\u010dal pomalu p\u0159ich\u00e1zet k sob\u011b. Dokud se neh\u00fdbal, neuv\u011bdomoval si, jak ostr\u00e1 bolest proch\u00e1z\u00ed jeho t\u011blem a jak moc m\u00e1 pocit, \u017ee se mu hlava rozsko\u010d\u00ed. Ale sta\u010dil jedin\u00fd neopatrn\u00fd pohyb a uv\u011bdomoval si v\u0161echny nesn\u00e1ze najednou. Ov\u0161em, zapomn\u011bl na bolest hlavy i na ostr\u00e9 bod\u00e1n\u00ed v z\u00e1dech, jakmile mu do\u0161lo, co se vlastn\u011b stalo. Rychle se postavil na nohy a musel se op\u0159\u00edt o sk\u0159\u00ed\u0148, aby neupadl. Popla\u0161en\u011b se rozhl\u00ed\u017eel kolem sebe. V\u011bd\u011bl moc dob\u0159e, \u017ee Billa v m\u00edstnosti nenajde a nenajde ho ani nikde jinde, ale odm\u00edtal tomu v\u011b\u0159it.<\/div>\n
„Bille? Bille!“ volal zoufal\u00fdm hlasem a klop\u00fdtal po ob\u00fdvac\u00edm pokoji. Najednou se c\u00edtil tak opu\u0161t\u011bn\u00fd, stejn\u011b jako pt\u00e1\u010de, kter\u00e9 vypadlo z hn\u00edzda a u\u017e nikdy nevzl\u00e9tne. Nikdy si neuv\u011bdomoval, jak moc velkou roli hraje Bill v jeho \u017eivot\u011b, ale te\u010f, kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee mlad\u0161\u00ed bratr je n\u011bkde daleko od n\u011bj, mu doch\u00e1zelo, kolik pro n\u011bj znamen\u00e1.<\/div>\n
Tom je\u0161t\u011b n\u011bkolikr\u00e1t zavolal bratrovo jm\u00e9no bez odezvy, a pot\u00e9 sebou pra\u0161til na pohovku a obli\u010dej si schoval do dlan\u00ed. V o\u010d\u00edch ho p\u00e1lil vodop\u00e1d slan\u00fdch slz, rty se mu t\u0159\u00e1sly a hrdlo mu trhaly hlasit\u00e9 vzlyky. Nev\u011bd\u011bl, kde Billa hledat, nev\u011bd\u011bl, kudy j\u00edt, aby na\u0161el jen malou stopu o tom, \u017ee Bill je v po\u0159\u00e1dku. Jeho srdce se freneticky rozkmitalo strachy o mlad\u0161\u00edho bratra. O \u010dlov\u011bka, kter\u00fd pro n\u011bho znamenal jeho druhou \u010d\u00e1st. Jeho vlastn\u00ed j\u00e1. Bill byl jako jeho nesmrtelnost. Jako k\u0159\u00eddla, kter\u00e1 ho dr\u017e\u00ed nad propast\u00ed. Jen\u017ee najednou je to v\u0161echno pry\u010d. Nesmrtelnost um\u00edr\u00e1, k\u0159\u00eddla jsou unaven\u00e1 a nedok\u00e1\u017eou ho d\u00e1l n\u00e9st. A to v\u0161echno si zavinil s\u00e1m. Kdyby se ohl\u00ed\u017eel na Billovy city, nikdy se tohle nemuselo st\u00e1t\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Pokoj, jeho\u017e dominantou byla postel vy\u0159ez\u00e1van\u00e1 z ebenov\u00e9ho d\u0159eva a pota\u017een\u00e1 medv\u011bd\u00ed k\u016f\u017e\u00ed, byl obrovsk\u00fd. Nem\u011bl jedin\u00e9 okno, ani v\u00fdklenek ve zdi, kter\u00fd by propustil slune\u010dn\u00ed paprsky, jedin\u00fdm sv\u011btlem, kter\u00e9 zah\u00e1n\u011blo st\u00edny, byly dv\u011b lou\u010de, kter\u00e9 ho\u0159ely po stran\u00e1ch postele. Z obou stran l\u016f\u017eka st\u00e1ly mal\u00e9 stolky s tepan\u00fdmi r\u016f\u017eemi, na nich\u017e se kr\u010dily drobn\u00e9 sv\u00edcny. P\u0159\u00edmo proti st\u00e1la masivn\u00ed sk\u0159\u00ed\u0148 s n\u011bkolika ornamenty a vedle n\u00ed dve\u0159e se stejn\u00fdm zdoben\u00edm. V\u0161echno se to zd\u00e1lo jako z jin\u00e9ho stolet\u00ed. Kamenn\u00e1 podlaha p\u0159i ka\u017ed\u00e9m kroku vydala hlasit\u00fd zvuk a stejn\u011b st\u011bny budily dojem ohromn\u00e9ho chladu, kter\u00fd zah\u00e1n\u011bl pl\u00e1polaj\u00edc\u00ed ohe\u0148 v krbu.<\/div>\n
Bill se kr\u010dil v kout\u011b pokoje, kolena p\u0159ita\u017een\u00e1 k t\u011blu a sna\u017eil se zastavit slzy. Massen se k n\u011bmu choval velice hrub\u011b, a nemilosrdn\u011b ho sem zamkl. Ranky na krku, kter\u00e9 mu zp\u016fsobil, se ji\u017e zahojily, ale to ned\u00e1valo Billovi z\u00e1minku, aby se c\u00edtil klidn\u011bj\u0161\u00ed. Ba naopak, d\u011bsilo jej to mnohem v\u00edc. Znamenalo to, \u017ee se Massen m\u016f\u017ee kdykoliv vr\u00e1tit a ubl\u00ed\u017eit mu znovu.<\/div>\n
\u010cernovlas\u00fd chlapec op\u0159el hlavu o ze\u010f a zad\u00edval se do plamen\u016f, kter\u00e9 olizovaly hrubou k\u016fru d\u0159eva v krbu. Nec\u00edtil to p\u0159\u00edjemn\u00e9 teplo, kter\u00fdm ohe\u0148 zaplavoval pokoj. Jeho my\u0161lenky se up\u00ednaly k Tomovi. Bill cht\u011bl b\u00fdt s n\u00edm doma, v bezpe\u010d\u00ed. B\u00e1l se o bratra. Mohl jenom doufat, \u017ee Tom nebude tak hloup\u00fd a nevyd\u00e1 se ho hledat. Bill ho nechce vystavit nebezpe\u010d\u00ed, to rad\u011bji zem\u0159e. Na chv\u00edli se zamyslel nad v\u0161emi t\u011bmi h\u00e1dkami a sprost\u00fdmi slovy, kter\u00fdmi se titulovali. V\u0161echno mu to p\u0159i\u0161lo jako stra\u0161n\u011b bezv\u00fdznamn\u00e1 starost oproti tomu, co se d\u011blo te\u010f, v tuhle chv\u00edli.<\/div>\n
Bill\u016fv tok my\u0161lenek byl p\u0159eru\u0161en cvaknut\u00edm z\u00e1mku. Bill se lekl, myslel si, \u017ee je to Massen a jde mu op\u011bt ubli\u017eovat, a tak se p\u0159ikr\u010dil je\u0161t\u011b v\u00edc a zatou\u017eil splynout se zd\u00ed. Obli\u010dej si schoval do dlan\u00ed a zadr\u017eel dech. Doufal, \u017ee ho nikdo neuvid\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Nemus\u00ed\u0161 se b\u00e1t, j\u00e1 ti neubl\u00ed\u017e\u00edm,“ ozval se d\u00edv\u010d\u00ed hlas, jemn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e holub\u00ed pe\u0159\u00ed.<\/div>\n
Billovy dlan\u011b spadly z jeho tv\u00e1\u0159\u00ed a on pohl\u00e9dl do nachov\u011b fialov\u00fdch o\u010d\u00ed mlad\u00e9 d\u00edvky. D\u00edvala se na n\u011bho s jistou n\u011bhou, kterou se ho sna\u017eila uklidnit. Podle toho, co Bill vyc\u00edtil z jej\u00edch pocit\u016f, poznal, \u017ee ho nechce tr\u00e1pit, ale chce mu pomoci. Jeho srdce p\u0159estalo zu\u0159iv\u011b tlouct. Prohl\u00ed\u017eel si tu st\u00e1le d\u011btskou tv\u00e1\u0159, or\u00e1movanou vlasy \u010dern\u00fdmi jako ta nejhlub\u0161\u00ed noc. Jej\u00ed rysy byly tak jemn\u00e9 a p\u0159\u00edjemn\u00e9 na pohled, pln\u00e9 rty m\u011bla pootev\u0159en\u00e9 a ve sv\u011btle plamen\u016f se j\u00ed leskly \u0161pi\u010d\u00e1ky. P\u0159esto, \u017ee byla stejn\u011b d\u011bsiv\u00e1, jako v\u0161ichni vamp\u00fd\u0159i, Bill z n\u00ed c\u00edtil lidskou \u010distotu a nevinnost.<\/div>\n
„Kdo jsi?“ zeptal se potichu a naklonil hlavu na stranu.<\/div>\n
D\u00edvka sklopila o\u010di a vzala Billa za ruce, aby mu pomohla na nohy. Odpov\u011bd\u011bla a\u017e ve chv\u00edli, kdy Bill sed\u011bl na matraci a prohl\u00ed\u017eel si jej\u00ed drobnou postavu zahalenou v \u010dern\u00e9m korzetu, kter\u00fd lemoval pruh krvav\u011b rud\u00e9 l\u00e1tky, a \u010dern\u00fdch kalhot\u00e1ch. Jej\u00ed nohy vypadaly ve vysok\u00fdch \u0161n\u011brovac\u00edch bot\u00e1ch s podpatky je\u0161t\u011b \u0161t\u00edhlej\u0161\u00ed, ne\u017e doopravdy byly. Byla kr\u00e1sn\u00e1, jako ka\u017ed\u00e1 jin\u00e1 nesmrteln\u00e1 bytost, ale v jej\u00ed kr\u00e1se je\u0161t\u011b cosi \u017eilo.<\/div>\n
„M\u00e9 jm\u00e9no je Vania, Bille.“<\/div>\n
„Ty m\u011b zn\u00e1\u0161?“ zeptal se Bill p\u0159ekvapen\u011b.<\/div>\n
Usm\u00e1la se. „Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ano. V\u0161ichni t\u011b tu znaj\u00ed. Jsi jako diamant, kter\u00fd je nad v\u0161echno Massenovo bohatstv\u00ed,“ odv\u011btila.<\/div>\n
Bill se na n\u00ed nep\u0159est\u00e1val d\u00edvat. „Kde to jsem?“<\/div>\n
„V Massenov\u011b s\u00eddle.“<\/div>\n
Bill se rozhl\u00e9dl po rozlehl\u00e9 m\u00edstnosti. Jeliko\u017e pokoj vypadal jako ze stolet\u00ed, kter\u00e9 ho dalece minulo, musel uznat, \u017ee tahle pevnost dob\u0159e poslou\u017e\u00ed vamp\u00fdr\u016fm, aby se ukryli p\u0159ed slune\u010dn\u00edmi paprsky a v\u0161\u00edm, co by jim mohlo ubl\u00ed\u017eit. Tohle m\u00edsto bylo jako stvo\u0159en\u00e9 pro Massen\u016fv klan.<\/div>\n
„Kolik je tu vamp\u00fdr\u016f?“ zeptal se Bill a zt\u011b\u017eka polkl.<\/div>\n
Vania na n\u011bho pohl\u00e9dla. „Vamp\u00fdr\u016f je m\u00e1lo, Bille. V tomhle s\u00eddle je n\u00e1s pouh\u00fdch p\u011btadvacet, kdy\u017e nepo\u010d\u00edt\u00e1m ty, kte\u0159\u00ed pro n\u00e1s slou\u017e\u00ed a otro\u010d\u00ed na n\u00e1s.“ Sv\u00e1 slova pron\u00e1\u0161ela se sm\u011bsic\u00ed roz\u010dilen\u00ed, ale i jist\u00e9ho zadostiu\u010din\u011bn\u00ed. Jako by byla se sv\u00fdm koncem sm\u00ed\u0159en\u00e1. Billa p\u0159ekvapoval jej\u00ed klid. Snad j\u00ed ani nez\u00e1le\u017e\u00ed na tom, jestli zem\u0159e nebo ne. \u017divot v tomhle sv\u011bt\u011b, ve tm\u011b, pro ni z\u0159ejm\u011b nem\u00e1 cenu. Stejn\u011b jako pro n\u011bho \u017eivot bez Toma neznamen\u00e1 nic\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Tomovo t\u011blo le\u017eelo nehnut\u011b na pohovce a jeho unaven\u00e9 a zarudl\u00e9 o\u010di se d\u00edvaly kamsi do pr\u00e1zdna. Jeho obli\u010dej byl pobledl\u00fd a pod o\u010dima m\u011bl jasn\u011b fialov\u00e9 skvrny. V jeho hlav\u011b se jako film opakovaly obr\u00e1zky, kter\u00e9 mu p\u0159ehr\u00e1valy jeho \u017eivot s Billem. Vid\u011bl v\u0161echno, v \u010dem kdy ud\u011blal chybu. A nejv\u011bt\u0161\u00ed omyl vid\u011bl v tom, \u017ee Billovi nikdy ne\u0159ekl, jak moc pro n\u011bho znamen\u00e1. Bylo tolik p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed, ale Tomovi nikdy hrdost nedovolovala, aby pustil svoje city na povrch.<\/div>\n
Tom vstal z pohovky a klop\u00fdtav\u00fdm krokem se p\u0159enesl do bratrova pokoje, kde sebou pra\u0161til na postel, obj\u00edmaje pol\u0161t\u00e1\u0159, kter\u00fd von\u011bl jako Billovy havran\u00ed vlasy. Ta v\u016fn\u011b mu nahnala do o\u010d\u00ed dal\u0161\u00ed slzy. Ale i odhodl\u00e1n\u00ed. Tom prudce vstal a zad\u00edval se na sv\u016fj odraz v zrcadle. Nebude tady p\u0159ece jenom tak sed\u011bt a litovat se. Te\u010f jde o Billa a Tom ho nenech\u00e1 n\u011bkde samotn\u00e9ho. Najde si Massena, v\u0161ak on se objev\u00ed. Mo\u017en\u00e1 ne dnes, ani z\u00edtra, ale jednou se objev\u00ed. A\u017e se tu uk\u00e1\u017ee, Tom se mu o\u0161kliv\u011b pomst\u00ed za to, \u017ee mu ukradl bratra, kter\u00e9ho chce zp\u00e1tky.<\/p>\n<\/div>\n
Billovy sny se to\u010dily kolem Toma. St\u00e1le vid\u011bl jeho tv\u00e1\u0159 s ostr\u00fdmi rysy a d\u011btsky kulatou bradou. Po\u0159\u00e1d se d\u00edval do jeho sladk\u00fdch \u010dokol\u00e1dov\u00fdch o\u010d\u00ed. Po\u0159ad c\u00edtil ty pevn\u00e9 pa\u017ee, kter\u00e9 ho kdysi obj\u00edmaly poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e m\u011bl strach. Tom tvo\u0159il jeden jedin\u00fd bod ve vesm\u00edru, kter\u00e9mu Bill p\u0159ilnul jako ke sv\u00e9 podstat\u011b, a ke kter\u00e9mu se vracel poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e ho slzy p\u00e1lily v o\u010d\u00edch. Jen\u017ee te\u010f byla s\u00e1m. Jeho sny se rozpl\u00fdvaly a on se za\u010d\u00ednal ztr\u00e1cet ve tm\u011b.<\/div>\n
Bill prudce otev\u0159el o\u010di a posadil se na posteli. Ohe\u0148 v krbu st\u00e1le pl\u00e1polal, jako kdyby do n\u011bj n\u011bkdo neust\u00e1le p\u0159id\u00e1val nov\u00e9 a nov\u00e9 kusy d\u0159eva, aby plameny nevyhasly. Rozhl\u00e9dl se p\u00e1trav\u011b po pokoji a v\u0161iml si Massena, kter\u00fd se op\u00edral o sk\u0159\u00ed\u0148 a pobaven\u011b Billa pozoroval. Bill zak\u0148u\u010del a posunul se k \u010delu postele, aby byl od Massena co nejd\u00e1l. Necht\u011bl, aby se dostal do nebezpe\u010dn\u00e9 bl\u00edzkosti jeho n\u00e1sil\u00ed. B\u00e1l se, \u017ee bude zase krut\u00fd a ubl\u00ed\u017e\u00ed mu. Bill u\u017e necht\u011bl m\u00edt potrhan\u00fd krk. Necht\u011bl b\u00fdt Massenovou hra\u010dkou, u\u017e ne\u2026<\/p>\n<\/div>\n
autor: Bubbly<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Bubbly Massen post\u00e1val uprost\u0159ed m\u00edstnosti jen n\u011bkolik m\u00e1lo vte\u0159in, ne\u017e s ladnost\u00ed \u0161elmy obe\u0161el sv\u011btlou pohovku a zastavil se p\u0159ed ob\u011bma chlapci, kte\u0159\u00ed na n\u011bho hled\u011bli roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdma o\u010dima. V lidsk\u00fdch o\u010d\u00edch vid\u011bl pouze strach, sm\u00ed\u0161en\u00fd s nev\u011b\u0159\u00edcnost\u00ed, zat\u00edmco z pohledu mlad\u00e9ho<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[281],"tags":[],"class_list":["post-13037","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-midnight-sun"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13037","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13037"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13037\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13037"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13037"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13037"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}