{"id":13045,"date":"2009-11-15T18:00:00","date_gmt":"2009-11-15T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13014"},"modified":"2009-11-15T18:00:00","modified_gmt":"2009-11-15T17:00:00","slug":"casoprostor-iii-44","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/11\/15\/casoprostor-iii-44\/","title":{"rendered":"\u010casoprostor III 44."},"content":{"rendered":"
autor: Janule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
SABINE<\/p>\n<\/div>\n
„Teto, nev\u00ed\u0161, kde je t\u00e1ta?“ p\u0159il\u00edtne ke mn\u011b Dejv v plavk\u00e1ch, celej mokrej jako vodn\u00edk. Nadzdvihnu slune\u010dn\u00ed brejle, abych skoukla, jestli nem\u00e1 z toho v\u011b\u010dn\u00fdho r\u00e1ch\u00e1n\u00ed v baz\u00e9nu modr\u00fd rty, zkontroluju ruk\u00e1vky, jestli se mu nevyfukujou, a zase si lehnu zp\u00e1tky na leh\u00e1tko.<\/div>\n
„Telefonuje,“ odpov\u00edm stru\u010dn\u011b a Dejv ud\u011bl\u00e1 nespokojenej obli\u010dej.<\/div>\n
„J\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9,“ prot\u00e1hne, a d\u0159epne si na bobek. „J\u00e1 chci, aby si se mnou hr\u00e1l,“ f\u0148uk\u00e1 a prstem \u0161\u0165our\u00e1 do z\u00e1honku.<\/div>\n
„Neboj, vol\u00e1 babi\u010dce, za chv\u00edli p\u0159ijde,“ ujist\u00edm ho. „B\u011b\u017e na n\u011bj po\u010dkat k baz\u00e9nu,“ je\u0161t\u011b mu doporu\u010d\u00edm, a kdy\u017e odb\u011bhne zp\u00e1tky k vod\u011b, oddychnu si, \u017ee m\u00e1m je\u0161t\u011b chv\u00edli klid. U\u017e jsme tady deset dn\u00ed, a za tu dobu Bill desetkr\u00e1t telefonoval s m\u00e1mou… nech\u00e1pu, co j\u00ed po\u0159\u00e1d vypr\u00e1v\u00ed, kdy\u017e jsme stejn\u011b v\u011bt\u0161inu dne zav\u0159en\u00fd v t\u00fdhle zabetonovan\u00fd vile, a nic moc se ned\u011bje. Ob\u010das sice vyjedeme na v\u00fdlet, ale to ho mus\u00edme s Dejvem v\u017edycky p\u0159emluvit, a jsou to jen kr\u00e1tk\u00fd epizody, nikam daleko se nepou\u0161t\u00edme.<\/div>\n
Jednou jsme se byli projet na jacht\u011b, kter\u00fdch je tu v p\u0159\u00edstavu k pron\u00e1jmu spousta, a proto\u017ee bylo zrovna klidn\u00fd mo\u0159e, tot\u00e1ln\u011b selhala Billova teorie o mo\u0159sk\u00fd nemoci, na kterou chud\u00e1k Dav\u00eddek celou tu dobu \u010dekal, a\u017e p\u0159ijde. Musela jsem se sm\u00e1t, kdy\u017e mu Bill vypr\u00e1v\u011bl, jak v pr\u016flivu mezi Franci\u00ed a Brit\u00e1ni\u00ed jsou neust\u00e1le velk\u00fd metrov\u00fd vlny, a \u017ee tam by tu mo\u0159skou nemoc ur\u010dit\u011b dostal. Komedie, jak se pat\u0159\u00ed. Bill p\u0159itom na m\u011b vrhal vy\u010d\u00edtav\u00fd pohledy, a kdy\u017e pak ve\u010der kluka ulo\u017eil, norm\u00e1ln\u011b mi vy\u010detl, \u017ee kv\u016fli mn\u011b mu mus\u00ed lh\u00e1t. No par\u00e1dn\u00ed ve\u010der… vy\u010d\u00edtali jsme si, na co jsme p\u0159i\u0161li, ale nakonec jsme se usm\u00ed\u0159ili a p\u0159i skleni\u010dce v\u00edna jsme se tomu zasm\u00e1li. Trochu se t\u00edm pro\u010distil vzduch. Nesm\u00edme si to d\u011blat hor\u0161\u00ed, ne\u017e to je samo od sebe, mus\u00edme to prost\u011b n\u011bjak p\u0159e\u017e\u00edt.<\/p>\n<\/div>\n
Je to t\u011b\u017ek\u00fd… n\u00e1\u0161 spole\u010dnej \u017eivot, to je jako by byl \u010dlov\u011bk po\u0159\u00e1d na naklon\u011bn\u00fd rovin\u011b… nikdy nev\u00edm, co mu bude a co nebude vadit, on taky netu\u0161\u00ed, kdy\u017e mi \u0161lape po ku\u0159\u00edch ok\u00e1ch, a oba jsme neust\u00e1le ve st\u0159ehu. \u017de ho zn\u00e1m, to jsem si jenom myslela, ale \u017eivot s n\u00edm nen\u00ed nic jednoduch\u00fdho. M\u00e1 svoje ritu\u00e1ly, je punti\u010dk\u00e1\u0159, a kdy\u017e je n\u011bco jinak, ne\u017e je zvyklej, hned ho to znerv\u00f3zn\u00ed. Jeho stydlivost je naprosto \u0161\u00edlen\u00e1, m\u00e1m pocit, jako kdy\u017e d\u011bl\u00e1m n\u011bco nep\u0159\u00edpustn\u00fdho, kdy\u017e se projdu jen tak ve spodn\u00edm pr\u00e1dle z koupelny do lo\u017enice, jako bych se ho snad pokou\u0161ela sv\u00e1d\u011bt, proboha. Mus\u00edme tohle spolu je\u0161t\u011b probrat, je to ob\u010das \u0161\u00edlen\u011b nesvobodnej \u017eivot.<\/div>\n
\n
Soukrom\u00ed je k\u0159ehk\u00e1 v\u011bc, a j\u00e1 mu nechci zp\u016fsobovat n\u011bjak\u00fd traumata, ale sakra, snad se m\u016f\u017eu doma proj\u00edt v podprsence, ani\u017e by z toho m\u011bl v\u00fd\u010ditky sv\u011bdom\u00ed, \u017ee t\u00edm podv\u00e1d\u00ed Toma, ne? To bude asi ten nejv\u011bt\u0161\u00ed probl\u00e9m… S\u00e1m je \u017e\u00e1rlivej jako \u010dert, a p\u0159edstava, \u017ee by Tom \u017eil se \u017eenskou, kter\u00e1 se mu po byt\u011b proch\u00e1z\u00ed v podprd\u011b, mu nejsp\u00ed\u0161 nedovol\u00ed, aby se nad to jen tak povznesl a ne\u0159e\u0161il to. V jeho o\u010d\u00edch by se asi Tom po takov\u00fd \u017eensk\u00fd okam\u017eit\u011b vrhnul, ale nech\u00e1pu, kam na tohle chod\u00ed, proto\u017ee jak zn\u00e1m Toma, m\u00e1 o\u010di jenom pro n\u011bj.<\/div>\n
Na za\u010d\u00e1tku, kdy\u017e jsem se s nima za\u010dala kamar\u00e1dit, jsem to na Toma samoz\u0159ejm\u011b zkou\u0161ela, ale byl jako k\u00e1men, v\u016fbec nereagoval, jako bych neexistovala. Tehdy jsem pochopila, jak siln\u00fd pouto mezi nima je, \u017ee to nen\u00ed vztah zalo\u017een\u00fd jen na sexu, a p\u0159estala jsem se o to pokou\u0161et. Kdy\u017e m\u011b pak Tom po\u017e\u00e1dal, jestli bych ned\u011blala Billovi fiktivn\u00ed p\u0159\u00edtelkyni, ud\u011blala jsem to jenom kv\u016fli n\u011bmu… Bill ho v\u017edycky vys\u00edlal jako delegaci, kdy\u017e ode m\u011b n\u011bco pot\u0159eboval, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee m\u00e1m pro Toma slabost. Ten to samoz\u0159ejm\u011b v\u011bd\u011bl taky, a proto se neb\u00e1l, \u017ee bych mu Billa p\u0159\u00edle\u017eitostn\u011b p\u0159ebrala… Jo… dvoj\u010d\u00e1tka Kaulitzova, to je siln\u00e1 dvojka. Ta, kdy\u017e si n\u011bco usmysl\u00ed, taky toho prost\u011b dos\u00e1hnou…<\/p>\n<\/div>\n
Bill m\u00e1 po\u0159\u00e1d strach, aby n\u00e1s tu n\u011bkdo neodhalil a neotravoval, tak\u017ee kdy\u017e n\u011bkam jdeme, kryje se slam\u011bn\u00fdm kloboukem, co jsem mu z legrace koupila na prvn\u00edm v\u00fdlet\u011b, a vypad\u00e1 v n\u011bm jako p\u0159erostlej a vybledlej domorodec. Str\u00e1\u0161n\u011b nen\u00e1padnej, ale jemu se to l\u00edb\u00ed. Neust\u00e1le v\u0161ude chod\u00ed v sand\u00e1lech a \u0161ortk\u00e1ch, skoro ho v\u00e1\u017en\u011b nepozn\u00e1v\u00e1m. \u00dapln\u011b vypustil svoje m\u00f3dn\u00ed v\u00fdst\u0159elky, nechal si nar\u016fst strni\u0161t\u011b, a dokonce se ani nemaluje, co\u017e je pro m\u011b u n\u011bj naprost\u00e1 novinka. Vlasy nos\u00ed sv\u00e1zan\u00fd v cul\u00edku, vypad\u00e1 jako skoro norm\u00e1ln\u00ed chlap. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee v obli\u010deji je po\u0159\u00e1d sp\u00ed\u0161 \u017eensk\u00e1, m\u00e1 perfektn\u011b vytrhan\u00fd obo\u010d\u00ed, vyle\u0161t\u011bnou ple\u0165, je na n\u011bm vid\u011bt, \u017ee o sebe db\u00e1, ale je prost\u011b jinej… Mo\u017en\u00e1 je to jeho zp\u016fsob dovolen\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
„Dav\u00ed, poj\u010f n\u011bco \u0159\u00edct babi\u010dce!“ ozve se z druh\u00fd strany zahrady, p\u0159esn\u011b jak jsem \u010dekala. Poka\u017ed\u00fd to tak je. Mladej se vymr\u0161t\u00ed od baz\u00e9nu a div za n\u00edm nez\u016fstane \u017e\u00edzniv\u00e1 \u010d\u00e1ra, jak ut\u00edk\u00e1 za t\u00e1tou. Jejich l\u00e1ska je taky n\u011bco neuv\u011b\u0159iteln\u00fdho. Jeden druh\u00fdho zbo\u017e\u0148ujou, Dejv t\u00e1tu obdivuje, vzhl\u00ed\u017e\u00ed k n\u011bmu jako k autorit\u011b, a Bill… ten by se pro n\u011bj snad rozkr\u00e1jel, kdyby musel. Roztrhnout tyhle dva, by mohl jenom idiot, a proto jsem taky tady… jako jeho man\u017eelka, kter\u00e1 mu pom\u016f\u017ee kr\u00fdt nestandardn\u00ed sexu\u00e1ln\u00ed \u017eivot. Douf\u00e1m, \u017ee to v\u0161echno nebylo nadarmo, a \u017ee to bude tak, jak si Bill napl\u00e1noval. A a\u017e se rozvedeme, najdu si kone\u010dn\u011b n\u011bkoho, kdo m\u011b bude milovat, a koho budu milovat j\u00e1.<\/div>\n
T\u0159eba Frank by se mi l\u00edbil, a on taky vypadal, \u017ee by m\u011b cht\u011bl, ale ne\u017e se mezi n\u00e1mi stihlo n\u011bco rozjet, zas\u00e1hl osud… ob\u010dasn\u00e9 telefon\u00e1ty, kter\u00e9 spolu vedeme, sice n\u00e1\u0161 kamar\u00e1dsk\u00fd vztah udr\u017euj\u00ed, ale u\u017e jen to, \u017ee Frank odm\u00edtl j\u00edt na na\u0161i svatbu, o n\u011b\u010dem sv\u011bd\u010d\u00ed. Je to hrozn\u011b milej kluk, m\u00e1m ho moc r\u00e1da, a jestli jsem t\u00edm n\u011bkomu necht\u011bla ubl\u00ed\u017eit, tak ur\u010dit\u011b ne Frankovi, ale nedalo se nic d\u011blat. Pravdu mu \u0159\u00edct nem\u016f\u017eu. Snad se to pak urovn\u00e1. Je sice o dost mlad\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1, ale jeho \u017eivot na voz\u00edku mu poskytuje nad \u017eivotem takovej nadhled, \u017ee jsem n\u011bkdy m\u011bla pocit, jako by byl nejm\u00ed\u0148 o deset let star\u0161\u00ed. No… uvid\u00edme. Te\u010f si nejsp\u00ed\u0161 chud\u00e1k p\u0159e\u010detl n\u011bkde v novin\u00e1ch, \u017ee jsme odjeli na l\u00edb\u00e1nky, a b\u016fhv\u00ed, jak mu p\u0159i tom je.<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e Bill p\u0159i\u0161el s t\u00edm, \u017ee polet\u00edme na Novej Z\u00e9land, otev\u0159ela jsem \u00fadivem pusu… bylo to den nato, co jsem si n\u00e1hodn\u011b pou\u0161t\u011bla z\u00e1b\u011bry z jejich dovolen\u00fd, a m\u016fj \u00fadiv, kdy\u017e mi uk\u00e1zal s\u00eddlo, kam pojedeme, byl je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed. Je to ta sam\u00e1 vila, v kter\u00fd byli p\u0159ed lety s Tomem. Byla jsem r\u00e1da, \u017ee se sem mrknu, ale jejich tehdej\u0161\u00ed po\u017eadavky na klidnou dovolenou v soukrom\u00ed, a moje p\u0159edstavy, se holt malinko li\u0161ej. Bill pova\u017euje za nejlep\u0161\u00ed vlastnost tohohle domu obrovsk\u00fd betonov\u00fd zdi, kter\u00fd obklopujou pozemek, mn\u011b to vad\u00ed, a proto se ho neust\u00e1le sna\u017e\u00edm tahat ven. Ale jinak je tu kr\u00e1sn\u011b, nem\u016f\u017eu si st\u011b\u017eovat, je to p\u0159epychov\u00e1 dovolen\u00e1. Bill je v z\u00e1sad\u011b stra\u0161n\u011b l\u00ednej tvor, nejrad\u0161i by po\u0159\u00e1d chrn\u011bl, nedejbo\u017ee n\u011bjakej sport, to u n\u011bj nehroz\u00ed, tak\u017ee kdy\u017e se pot\u0159ebuju prot\u00e1hnout, zacvi\u010d\u00edm si v suter\u00e9nu v mal\u00fd t\u011blocvi\u010dn\u011b, nebo se prob\u011bhnu s Dejvem.<\/div>\n
Je to asi dvacet minut, co jsem se zmo\u017een\u00e1 zhroutila na leh\u00e1tko, na kter\u00e9m kdysi chr\u00e1pal mistr Tom, a to jsem musela mlad\u00fdmu ut\u00e9ct, aby m\u011b u\u017e kone\u010dn\u011b nechal vydechnout. Je to mr\u0148avej \u010f\u00e1bel, m\u00e1 \u0161\u00edlen\u011b moc energie, a nejrad\u0161i by str\u00e1vil ve vod\u011b celej den. Nau\u010dil se sk\u00e1kat z m\u016fstku, sly\u0161\u00edm a\u017e sem, jak se s t\u00edm te\u010f vytahuje babi\u010dce do telefonu, a je p\u0159itom \u00fa\u017easn\u011b roztomilej.<\/p>\n<\/div>\n
\u0160koda, \u017ee se toho jeho m\u00e1ma nedo\u017eila… byla by tak \u0161\u0165astn\u00e1, kdyby ho vid\u011bla. Jen\u017ee s t\u00edm u\u017e nic neud\u011bl\u00e1m, na to je pozd\u011b. Zas na druhou stranu, kdyby Karin nebyla mrtv\u00e1, kluk by \u017eil nejsp\u00ed\u0161 n\u011bkde v soci\u00e1ln\u00edm zaplivan\u00fdm byt\u011b bez pen\u011bz a matky, proto\u017ee ta by byla v\u011b\u010dn\u011b zfetovan\u00e1 a nalo\u017een\u00e1 v lihu… je to asi takhle lep\u0161\u00ed. On by ho nejsp\u00ed\u0161 Bill stejn\u011b nakonec u soudu dostal do p\u00e9\u010de, tak\u017ee nen\u00ed co \u0159e\u0161it.<\/div>\n
„Co bys \u0159ekla ve\u010de\u0159i v m\u00edstn\u00ed n\u00f3bl restauraci?“ ozve se mi nad hlavou, a\u017e to se mnou leknut\u00edm \u0161kubne. Nejsp\u00ed\u0161 Billova specialita, d\u011bsit lidi, co le\u017eej na tomhle leh\u00e1tku. Chod\u00ed potichu jako ko\u010dka, v\u016fbec ho nen\u00ed sly\u0161et.<\/div>\n
„Ty m\u00e1\u0161 ale talent… v\u00ed\u0161 jak jsem se lekla?“ nadzvednu si brejle a mrknu na n\u011bj. Je v plavk\u00e1ch, nejsp\u00ed\u0161 se jde po n\u00e1ro\u010dn\u00fdm rozhovoru s matkou osv\u011b\u017eit do baz\u00e9nu. Na rozd\u00edl od N\u011bmecka, kde je prej te\u010f p\u011bkn\u011b hnusn\u011b, skoro jako v prosinci, tady teprve za\u010d\u00edn\u00e1 to prav\u00fd l\u00e9to. Nen\u00ed nad to si zalet\u011bt na druhou stranu zem\u011bkoule, \u010dlov\u011bk m\u016f\u017ee m\u00edt d\u00edky cestov\u00e1n\u00ed l\u00e9to celej rok. Ale mus\u00edm reagovat na tu netradi\u010dn\u00ed nab\u00eddku… co se to s n\u00edm d\u011bje, \u017ee m\u011b zve s\u00e1m od sebe ven? „To v\u00ed\u0161, \u017ee bych \u0161la r\u00e1da,“ usm\u011bju se spokojen\u011b. „U\u017e se neboj\u00ed\u0161, \u017ee n\u00e1s n\u011bkdo uvid\u00ed?“ zept\u00e1m se, kdy\u017e se zved\u00e1m z leh\u00e1tka. Moc jsem si neodpo\u010dinula, ale za to povyra\u017een\u00ed venku mi to stoj\u00ed.<\/div>\n
„No…“ v\u00e1h\u00e1 Bill, „u\u017e tu budem jenom p\u00e1r dn\u00ed, tak to ani nebude vadit… toti\u017e ono… on tam bude jeden fotograf, v\u00ed\u0161? Je to p\u0159edem domluven\u00fd…“ Aha, tak odtud v\u00edtr fouk\u00e1… „Pot\u0159ebujeme n\u011bjak\u00fd spole\u010dn\u00fd fotky, aby doma vid\u011bli, jak jsme byli na l\u00edb\u00e1nk\u00e1ch \u0161\u0165astn\u00fd,“ dod\u00e1 a z\u0159ejm\u011b o\u010dek\u00e1v\u00e1 spr\u0161ku v\u00fd\u010ditek. Ale to se nedo\u010dk\u00e1… nenech\u00e1m si dobrou ve\u010de\u0159i zkazit n\u011bjak\u00fdm pitom\u00fdm fotografem, budu se ho sna\u017eit ignorovat. „Tob\u011b to nevad\u00ed?“ zept\u00e1 se, kdy\u017e nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 nereaguju.<\/div>\n
„Ne, za\u010d\u00edn\u00e1m si pomalu ale jist\u011b zvykat, co to znamen\u00e1, b\u00fdt tvoje \u017eena,“ odv\u011bt\u00edm. „Jdu se vyfiknout, a\u0165 n\u00e1m to na t\u011bch fotk\u00e1ch slu\u0161\u00ed, mil\u00e1\u010dku,“ ud\u011bl\u00e1m na n\u011bj r\u00e1doby zamilovanej ksicht a pl\u00e1cnu ho provokativn\u011b po zadku, kdy\u017e proch\u00e1z\u00edm kolem. „A ud\u011blej ze sebe zase Billa… ohol se, a vem si taky n\u011bco slu\u0161iv\u00fdho, ne \u017ee p\u016fjde\u0161 zase v t\u011bchhle p\u0159\u00ed\u0161ernejch \u0161ortk\u00e1ch,“ je\u0161t\u011b se oto\u010d\u00edm v prosklen\u00fdch dve\u0159\u00edch, a pak u\u017e rad\u0161i zmiz\u00edm v dom\u011b. Kdy\u017e u\u017e se m\u00e1me fotit, tak a\u0165 to stoj\u00ed za to. Mus\u00edm sv\u00fdho mu\u017ee reprezentovat, za to jsem ostatn\u011b placen\u00e1…<\/p>\n<\/div>\n
TOM<\/p>\n<\/div>\n
„Tak u\u017e ti ta \u0161vadlena volala?“ zept\u00e1m se Filipa, kdy\u017e mu kydnu na tal\u00ed\u0159 bramborovou ka\u0161i vlastnoru\u010dn\u00ed v\u00fdroby. Hod\u00edm mu k tomu karban\u00e1tek, no… rad\u0161i dva, aby nem\u011bl za chv\u00edli zase hlad, a \u0161oupnu to p\u0159ed n\u011bj na st\u016fl. Rozhodl jsem se, \u017ee kdy\u017e mu nem\u016f\u017eu nijak pom\u00e1hat s B\u00e9dou, budu mu platnej aspo\u0148 takhle, tak jsem se dal na va\u0159en\u00ed. Sice jsem dva dny poslouchal kecy, \u017ee se nenech\u00e1 otr\u00e1vit, ale nakonec byl r\u00e1d, \u017ee v\u017edycky n\u011bco uklohn\u00edm, a on m\u00e1 na B\u00e9du v\u00edc \u010dasu. Va\u0159en\u00ed nen\u00ed zase tak t\u011b\u017ek\u00fd, jak jsem si myslel… je fakt, \u017ee p\u00e1rkr\u00e1t n\u011bco let\u011blo do hajzlu, p\u00e1rkr\u00e1t jsem musel hodn\u011b v\u011btrat zasmrd\u011bnou kuchy\u0148, a n\u011bkdy taky uprost\u0159ed rozva\u0159en\u00fdho j\u00eddla volat m\u00e1m\u011b, aby m\u011b zachr\u00e1nila, ale u\u017e jsem to celkem zvl\u00e1dnul. Stejn\u011b se tu cel\u00fd dny nud\u00edm, nen\u00ed do \u010deho p\u00edchnout, tak m\u016f\u017eu bejt aspo\u0148 takhle u\u017eite\u010dnej. Bill bude \u010dum\u011bt, a\u017e mu n\u011bco p\u0159edvedu… ale mus\u00edm opatrn\u011b, aby si moc nezvykal…<\/div>\n
„Ne, kdyby volala, tak ti to asi \u0159eknu,“ odv\u011bt\u00ed Filip na m\u016fj dotaz o kombin\u00e9z\u00e1ch, kter\u00fd pro n\u00e1s \u0161ije jedna star\u0161\u00ed \u0161vadlena, kterou jsme na\u0161li na inzer\u00e1t. Str\u010d\u00ed si kus karban\u00e1tku opatlan\u00fdho ka\u0161\u00ed do pusy, p\u0159ikousne k tomu kyselou okurku, kterou si vyt\u00e1hl rukou rovnou z fla\u0161ky na stole, a malinko se zaksicht\u00ed.<\/div>\n
„NaCl… co ti to \u0159\u00edk\u00e1?“ zad\u00edv\u00e1 se na m\u011b vy\u010d\u00edtav\u011b.<\/div>\n
„Nic. M\u011blo by?“ odpov\u00edm, sednu si ke stolu a zakousnu se do sv\u00fdho karbo\u0161e, co jsem si zat\u00edm nalo\u017eil. Dvakr\u00e1t \u017evejknu a hned mi to dojde. „Aha, to je asi s\u016fl, co?“ zazub\u00edm se na n\u011bj. Dopr\u010dic, v\u017edycky na n\u011bco zapomenu, j\u00e1 se z toho picnu…<\/div>\n
„Jo, chlorid sodn\u00fd, osm\u00e1 t\u0159\u00edda z\u00e1kladn\u00ed \u0161koly,“ \u0161pi\u010dkuje Filip, jako by m\u011bl vysokou chemickou, vejtaha jeden.<\/div>\n
„Po\u010dkej,“ vstanu od stolu, vyt\u00e1hnu ze sk\u0159\u00ed\u0148ky pytl\u00edk toho rozemlet\u00fdho b\u00edl\u00fdho \u0161utru, a hod\u00edm ho p\u0159ed n\u011bj na st\u016fl. „Si namo\u010d,“ vyb\u00eddnu ho a s\u00e1m do pytl\u00edku str\u010d\u00edm kus karban\u00e1tku. Trochu soli mi na n\u011bm z\u016fstane, a je to vy\u0159e\u0161en\u00fd… takov\u00e1 kravina, no b\u00f3\u017ee, tak si to prost\u011b dosol\u00edm jinak… \u010dlov\u011bk m\u016f\u017ee bejt blbej, ale mus\u00ed si um\u011bt poradit.<\/div>\n
„Ty si prase,“ zavrt\u00ed hlavou Filip, s\u00e1hne rukou do pytl\u00edku a karbo\u0161e si po\u0159\u00e1dn\u011b posol\u00ed. „Takhle to d\u011blaj inteligenti, v\u00ed\u0161?“ u\u0161kl\u00edbne se, kdy\u017e na n\u011bj ud\u011bl\u00e1m pohrdavej ksicht.<\/div>\n
„Aby ses nepotento, inteligente,“ vr\u00e1t\u00edm mu to. „Nebejt mejch t\u011b\u017ece vyd\u0159enejch neinteligentn\u00edch prach\u016f, m\u016f\u017ee\u0161 si s t\u00edm tv\u00fdm geni\u00e1ln\u00edm moze\u010dkem pl\u00e1cat b\u00e1bovi\u010dky,“ vr\u00e1t\u00edm mu to jeho rejp\u00e1n\u00ed, mn\u011b jen tak nedostane. Posledn\u00ed dobou se t\u00edmhle po\u0161\u0165uchov\u00e1n\u00edm dost dob\u0159e bav\u00edme, d\u011bl\u00e1me si jeden z druh\u00fdho srandu. On mi furt p\u0159edhazuje, \u017ee jsem blbej muzikant, j\u00e1 jemu zase, \u017ee je sice chytrej, ale je mu to prd platn\u00fd, prachy za to nem\u00e1.<\/p>\n<\/div>\n
„No jo, ty kytarovej m\u00e1gu,“ odpov\u00ed dal\u0161\u00edm rejpancem, ale v tu chv\u00edli, kdy to do\u0159ekne, zakuck\u00e1 se, a pomalu za\u010dne rudnout v obli\u010deji. Je\u017ei\u0161… je\u0161t\u011b se mi tady ten v\u016fl zadus\u00ed, ne\u017e stihne dokon\u010dit B\u00e9du… to by teda byla sm\u016fla. U\u017e vid\u00edm ty palcov\u00fd titulky v novin\u00e1ch: „Smrt nad\u011bjn\u00e9ho g\u00e9nia, zadusil se karban\u00e1tkem.“ Honem vysko\u010d\u00edm a bouchnu ho do zad, div mu nezlom\u00edm p\u00e1te\u0159.<\/div>\n
„Dobr\u00fd?“ zept\u00e1m se starostliv\u011b, kdy\u017e se rozka\u0161le… fakt mi nahnal strach, jak za\u010dal brun\u00e1tn\u011bt.<\/div>\n
„Jo, d\u00edky,“ doka\u0161l\u00e1v\u00e1 a z o\u010d\u00ed mu te\u010dou slzy. Asi mu to dalo fakt zabrat.<\/div>\n
„P\u0159i j\u00eddle se prej nemluv\u00ed, \u0159\u00edkali inteligenti…“ podotknu j\u00edzliv\u011b pravidlo, kter\u00fd se u n\u00e1s v rodin\u011b nikdy nedodr\u017eovalo. Taky se prej p\u0159i j\u00eddle ne\u010dte a r\u016fzn\u00fd podobn\u00fd blbosti… j\u00e1 nejrad\u0161i p\u0159i j\u00eddle \u010dumim na televizi, a na\u0161t\u011bst\u00ed mi to nikdo nezakazuje.<\/div>\n
„Zase chytrej, co?“ usm\u011bje se Filip a opatrn\u011b si ukousne. „Celkem dobr\u00fd pravidlo,“ uzn\u00e1, \u017ee m\u011bli na\u0161i p\u0159edkov\u00e9 pravdu, kdy\u017e takov\u00fd pt\u00e1koviny vymej\u0161leli, a u\u017e rad\u0161i ml\u010d\u00ed. Nat\u00e1hnu se k mal\u00fdmu sta\u0159i\u010dk\u00fdmu r\u00e1diu s ant\u00e9nou, co stoj\u00ed na stole u zdi, a zapnu ho. Sakra… jako na potvoru se z n\u011bj m\u00edsto zpr\u00e1v o po\u010das\u00ed line na\u0161e nejnov\u011bj\u0161\u00ed p\u00edsni\u010dka. Rychle to zase vypnu, abych se zbyte\u010dn\u011b nedr\u00e1sal, a vr\u00e1t\u00edm se k j\u00eddlu.<\/p>\n<\/div>\n
„To byl Bill, ne?“ zept\u00e1 se Filip, kdy\u017e poctiv\u011b do\u017evejk\u00e1 a polkne svoje sousto. Jenom p\u0159ik\u00fdvnu, a rad\u0161i nic ne\u0159\u00edk\u00e1m, je\u0161t\u011b bych se mu tady mohl rozbulet jak star\u00e1 hysterka, to by tak sch\u00e1zelo. U\u017e jsem ho \u010dtrn\u00e1ct dn\u00ed ani nezahl\u00eddl, jen si po ve\u010derech vol\u00e1me, a j\u00e1 m\u00e1m pomalu co d\u011blat, abych na n\u011bj p\u0159estal myslet aspo\u0148 p\u016fl hodiny z cel\u00fdho dne. Je to \u010d\u00edm d\u00e1l hor\u0161\u00ed. To je nejdel\u0161\u00ed \u010das, co jsem ho za sv\u016fj \u017eivot nevid\u011bl.<\/div>\n
„Jak se tam maj?“ zept\u00e1 se Filip. No to mi moc nepom\u016f\u017ee…<\/div>\n
„Prej dob\u0159e. Sabine Billa po\u0159\u00e1d tah\u00e1 n\u011bkam na vejlety, Dejv j\u00ed v tom pom\u00e1h\u00e1, tak si chud\u00e1\u010dek Bill\u00ed st\u011b\u017eoval, \u017ee si prej ani neodpo\u010dine,“ informuju ho s \u00fasm\u011bvem, oba zn\u00e1me Billovu lenost, kdy\u017e se mu do n\u011b\u010deho nechce. „Je tam ale fakt kr\u00e1sn\u011b…“ dod\u00e1m, a p\u0159i \u017evejk\u00e1n\u00ed neslan\u00fdho karbo\u0161e zav\u0159u o\u010di. „Byli jsme tam p\u0159ed lety s Billem na dovolen\u00fd, r\u00e1d na to vzpom\u00edn\u00e1m,“ dod\u00e1m, a p\u0159ed sebou vid\u00edm tu kr\u00e1snou p\u00edse\u010dnou pl\u00e1\u017e, na kterou jsme se chodili ka\u017edej den koupat.<\/div>\n
„Kdy se vracej?“ zept\u00e1 se Filip.<\/div>\n
„Za \u010dty\u0159i dny.“ Kdyby cht\u011bl, m\u016f\u017eu mu to spo\u010d\u00edtat i v hodin\u00e1ch a minut\u00e1ch, div jsem si neud\u011blal metr na st\u0159\u00edh\u00e1n\u00ed. Jsme toti\u017e domluven\u00ed, \u017ee jim p\u0159ijdu naproti na leti\u0161t\u011b, a prob\u011bhne m\u016fj prvn\u00ed ofici\u00e1ln\u00ed „n\u00e1vrat z Anglie“, nebo sp\u00ed\u0161 n\u00e1v\u0161t\u011bva, dalo by se \u0159\u00edct, a j\u00e1 uvid\u00edm jak Billa, tak Dejva. U\u017e se fakt nem\u016f\u017eu do\u010dkat.<\/div>\n
„T\u011b\u0161\u00ed\u0161 se?“ jenom na m\u011b mrkne Fil s \u00fasm\u011bvem, asi je to na mn\u011b vid\u011bt. P\u0159ik\u00fdvnu a namo\u010d\u00edm si zase karbo\u0161e do soli, bez n\u00ed je to fakt nechutn\u00fd. Filip zvedne o\u010di v sloup, kdy\u017e to vid\u00ed, ale proto\u017ee se mu rozehraje v kapse mobil, nic nestihne \u0159\u00edct. No co… tak to bude tro\u0161ku mastn\u00fd, to se toho stane…<\/p>\n<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b? No to je fantastick\u00fd, pan\u00ed Vichterov\u00e1, jsem moc r\u00e1d, \u017ee jste tak rychl\u00e1,“ usm\u00edv\u00e1 se na m\u011b Filip. „P\u0159ijede si pro n\u011b m\u016fj kolega, tak zejtra v kolik? Jo… v dev\u011bt, dob\u0159e, bude tam,“ pok\u00fdv\u00e1 Fil a j\u00e1 ani nic nenam\u00edt\u00e1m proti t\u00fd nek\u0159es\u0165ansk\u00fd hodin\u011b, a\u010dkoliv mi bude trvat dv\u011b hodiny, ne\u017e se k bab\u011b dohrabu. Budu muset vst\u00e1vat d\u011bsn\u011b brzo. Ale nevad\u00ed… kombin\u00e9zy za to stojej. B\u00e1ba dostala skv\u011ble zaplaceno, tak\u017ee jen docvaknu zbytek, a odvezu si dva n\u00e1dhern\u00fd oble\u010dky, co n\u00e1m zachr\u00e1n\u011bj \u017eivot. Filip t\u00edpne telefon, a tak n\u011bjak zvl\u00e1\u0161tn\u011b se na m\u011b pod\u00edv\u00e1. „Sly\u0161els, jo?“ je\u0161t\u011b se ujist\u00ed.<\/div>\n
„Jasn\u00fd, zejtra jsem tam v dev\u011bt jak na koni,“ p\u0159ik\u00fdvnu, a zahryznu okurku.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak m\u00e1\u0161 to svoje vysn\u011bn\u00fd datum, Tome…“ pronese Filip po chvilce uva\u017eov\u00e1n\u00ed, a j\u00e1 k n\u011bmu t\u00e1zav\u011b zvednu o\u010di. Co to \u0159\u00edkal? „Zapi\u0161 si do den\u00ed\u010dku prvn\u00edho listopadu, neboli den D,“ usm\u00edv\u00e1 se Fil, a mn\u011b ta okurka div nevypadne z huby na st\u016fl. Co\u017ee? On u\u017e to m\u00e1 hotov\u00fd? No to snad ne!<\/div>\n
„Ty vole…“ vypadne ze m\u011b. „Ty u\u017e to m\u00e1\u0161? No nekecej! Ty si b\u016fh,“ zahul\u00e1k\u00e1m, a vysko\u010d\u00edm od stolu, a\u017e \u017eidle, co jsem na n\u00ed sed\u011bl, spadne na zem. R\u00e1na jak z d\u011bla… oslavn\u00e1 salva, dalo by se \u0159\u00edct, ale nejrad\u0161i bych uspo\u0159\u00e1dal par\u00e1dn\u00ed oh\u0148ostroj.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b ne \u00fapln\u011b, ale do prvn\u00edho to zvl\u00e1dnu, a sko\u010d\u00edm zp\u00e1tky do minulosti,“ \u0161kleb\u00ed se na m\u011b, kdy\u017e m\u011b vid\u00ed, jak vyv\u00e1d\u00edm. „Stejn\u011b nech\u00e1pu, o co ti jde… uv\u011bdomuje\u0161 si, \u017ee to tam t\u0159eba pak bude \u00fapln\u011b jinak? Co kdy\u017e se stane je\u0161t\u011b n\u011bco hor\u0161\u00edho?“ div\u00ed se, a kdy\u017e ho obj\u00edm\u00e1m a zved\u00e1m ze \u017eidle, krout\u00ed hlavou. Tisknu ho radost\u00ed v n\u00e1ru\u010d\u00ed a div mu ned\u00e1m pusu na \u010delo. Jooo, jsme zachr\u00e1n\u011bn\u00fd! On v\u016fbec netu\u0161\u00ed, co v\u0161echno pro n\u00e1s jeho B\u00e9da znamen\u00e1… ale to je dob\u0159e, nechci, aby to v\u011bd\u011bl. Sta\u010d\u00ed, kdy\u017e zm\u011bn\u00ed minulost, a bude to. Sice si to v\u0161echno hrozn\u00fd, co se tady stalo, budu taky pamatovat, ale s t\u00edm se n\u011bjak vyrovn\u00e1m. Nejsp\u00ed\u0161 u\u017e se na Sabine nikdy nebudu moct pod\u00edvat jinejma o\u010dima, ne\u017e jako na potencion\u00e1ln\u00ed Billovu man\u017eelku, ale hlavn\u011b… budu v\u011bd\u011bt, na koho si d\u00e1t pozor a co d\u011blat, aby se to nestalo.<\/div>\n
„To ne\u0159e\u0161, Filipe, m\u00e1m radost, \u017ee bude Vall \u017eiv\u00e1, \u017ee Bill si to nebude vy\u010d\u00edtat, prost\u011b \u00fa\u017easn\u00e1 v\u011bc tenhle B\u00e9da,“ melu rychle. Pust\u00edm ho z objet\u00ed, aby si zase mohl sednout a doj\u00edst neslan\u00fd karban\u00e1tky. „Jsi fakt dobrej, inteligente.“<\/p>\n<\/div>\n
Tramtadad\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1, p\u0159iv\u00edtejte nov\u00e9ho vyprav\u011b\u010de, kter\u00fd se osamostatn\u00ed a odte\u010f bude vypr\u00e1v\u011bt i ze sv\u00e9ho pohledu… :o)<\/em><\/p>\n<\/div>\n
FILIP<\/p>\n<\/div>\n
„No to si pi\u0161, \u017ee jsem dobrej,“ sm\u011bju se na toho pobl\u00e1zn\u011bn\u00fdho kytaristu, kterej mi tu vyv\u00e1d\u00ed, jako kdybych mu \u0159ekl, \u017ee jsem objevil princip perpetuum mobile. Vyvl\u00edknu se mu z n\u00e1ru\u010d\u00ed a sednu si zp\u00e1tky k nedojeden\u00fdmu ob\u011bdu. Posol\u00edm si ten jeho nechutnej karban\u00e1tek, kterej dneska ukuchtil, a str\u010d\u00edm si posledn\u00ed kousek do pusy. Okurka tu chu\u0165 – nechu\u0165 trochu pooprav\u00ed, a m\u00e1m pr\u00e1zdnej tal\u00ed\u0159. No… snad se to Tom je\u0161t\u011b nau\u010d\u00ed, pot\u0159ebuje trochu v\u00edc praxe, zat\u00edm nic moc. Jedin\u00fd, co se mu fakt povedlo, byly \u0161pagety, ale ty prej um\u011bl u\u017e d\u0159\u00edv, tak\u017ee to se nepo\u010d\u00edt\u00e1. Prozat\u00edm v jeho kucha\u0159sk\u00fdm reperto\u00e1ru vedou spolu s vaflema, na kter\u00fd si tuhle koupil novej p\u0159\u00edstroj, aby se mi p\u0159edvedl, jak je dobrej. Od t\u00fd doby m\u00e1m pokoj i od sn\u00eddan\u00ed, v\u017edycky je r\u00e1d upe\u010de. Nakonec… je fajn, \u017ee se tak star\u00e1… od t\u00fd doby, co tu se mnou bydl\u00ed, je tu \u017eivo, nen\u00ed tu tak smutno a mrtvo jako p\u0159edt\u00edm. Kdy\u017e se vyhrabu z laborato\u0159e, a jdu za n\u00edm, v\u017edycky je ochotnej se mnou mluvit nebo jen tak z\u00edrat na televizi, a d\u011blat mi spole\u010dnost.<\/p>\n<\/div>\n
Nech\u00e1pu sice, pro\u010d si nena\u0161el n\u011bjakou \u017eenskou, a neodst\u011bhoval se od br\u00e1chy k n\u00ed, ale pt\u00e1t se ho na to nechci. Nejsp\u00ed\u0161 k tomu n\u011bjakej sv\u016fj d\u016fvod m\u00e1, se \u017eenskejma necht\u011bl prej nikdy m\u00edt nic v\u00edc ne\u017e jen sex. P\u0159es v\u0161echny jeho machrovsk\u00fd kecy a vytahov\u00e1n\u00ed, je to vlastn\u011b citlivej a hodnej kluk, kterej by se pro ostatn\u00ed, a hlavn\u011b teda pro svoje dvoj\u010de, roztrhal, co\u017e jsem zjistil a\u017e te\u010f, kdy\u017e ho v\u00edd\u00e1m denn\u011b. P\u0159edt\u00edm bych to do n\u011bj nikdy ne\u0159ekl, v\u017edycky p\u016fsobil tak suver\u00e9nn\u011b, sebejist\u011b… jako spr\u00e1vnej d\u011bvka\u0159. Ale jak ho tak sleduju, od chv\u00edle, co se sem nast\u011bhoval, tu \u017e\u00e1dn\u00e1 ko\u010dka nebyla, a jestli za nima nejezd\u00ed n\u011bkam jinam, tak \u017e\u00e1dnou nem\u011bl.<\/div>\n
Tuhle jsme na tohle t\u00e9ma n\u00e1hodou narazili, a prej se boj\u00ed, aby sem kv\u016fli B\u00e9dovi n\u011bkoho nezavedl, a neodhalilo se to, ale to mi p\u0159ijde malinko divn\u00fd… holky by nejsp\u00ed\u0161 n\u011bjak\u00e1 star\u00e1 stodola s autem nezaj\u00edmala, tak\u017ee v tom bude asi je\u0161t\u011b n\u011bco jin\u00fdho. T\u0159eba m\u00e1 pocit, \u017ee bych mu tady p\u0159ek\u00e1\u017eel, ale kdyby \u0159ekl, klidn\u011b z\u016fstanu sp\u00e1t v laborce, od toho jsem si tam po\u0159\u00eddil pohodlnej gau\u010d. Jsme chlapi, ne, tak ch\u00e1pem svoje pot\u0159eby… No nic… nebudu to \u0159e\u0161it, hlavn\u00ed je, \u017ee je n\u00e1m tu spolu celkem dob\u0159e. Z\u00edtra pojede pro kombin\u00e9zy, tak budu muset uva\u0159it j\u00e1, abych se zase trochu l\u00edp najedl, nebo budu m\u00edt z t\u011bch jeho blaf\u016f za chv\u00edli zka\u017eenej \u017ealudek. Na cestu do minulosti mus\u00edm bejt fit…<\/p>\n<\/div>\n
„Co\u017ee?“ zept\u00e1m se Toma, v\u016fbec jsem ho neposlouchal, jak jsem se zamyslel, a te\u010f nev\u00edm, na co se ptal.<\/div>\n
„Jestli si mysl\u00ed\u0161, \u017ee to vyjde,“ zept\u00e1 se s takov\u00fdm trochu ustra\u0161en\u00fdm pohledem, jako by \u0161lo o \u017eivot jemu a ne mn\u011b. Co mu na to m\u00e1m \u0159\u00edct? Nev\u00edm… to jedin\u00fd fakt nev\u00edm.<\/div>\n
„Snad jo, Tome, nech to ko\u0148ovi, uvid\u00edme prvn\u00edho,“ odpov\u00edm, nechci mu p\u0159\u00edmo \u0159\u00edkat, \u017ee jsem si jistej tak na osmdes\u00e1t dev\u011bt procent. Co j\u00e1 v\u00edm, jestli jsem na n\u011bjakej d\u016fle\u017eitej detail nezapomn\u011bl? Kardiostimul\u00e1tory u\u017e p\u0159i\u0161ly, jsou v krabi\u010dk\u00e1ch p\u0159ipraven\u00fd, a\u017e zejtra p\u0159iveze kombin\u00e9zy, helmy k nim u\u017e jsou taky, tak snad u\u017e nic dal\u0161\u00edho nen\u00ed pot\u0159eba. B\u00e9du dolad\u00edm, vyzkou\u0161\u00edm v\u0161echnu elektroniku a frrrr, zp\u00e1tky za Vallinkou. Bo\u017ee m\u016fj… jak j\u00e1 se na ni t\u011b\u0161\u00edm, a\u017e m\u011b z toho bol\u00ed srdce. Jestli se tam dostanu, budu ten nej\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed tvor pod sluncem…<\/p>\n<\/div>\n
autor: Janule<\/strong><\/div>\n
betaread: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Janule SABINE „Teto, nev\u00ed\u0161, kde je t\u00e1ta?“ p\u0159il\u00edtne ke mn\u011b Dejv v plavk\u00e1ch, celej mokrej jako vodn\u00edk. Nadzdvihnu slune\u010dn\u00ed brejle, abych skoukla, jestli nem\u00e1 z toho v\u011b\u010dn\u00fdho r\u00e1ch\u00e1n\u00ed v baz\u00e9nu modr\u00fd rty, zkontroluju ruk\u00e1vky, jestli se mu nevyfukujou, a zase si<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[221],"tags":[],"class_list":["post-13045","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-casoprostor-iii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13045","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13045"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13045\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13045"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13045"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13045"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}