{"id":13063,"date":"2009-11-13T15:30:00","date_gmt":"2009-11-13T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13032"},"modified":"2009-11-13T15:30:00","modified_gmt":"2009-11-13T14:30:00","slug":"hope-29","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/11\/13\/hope-29\/","title":{"rendered":"Hope 29."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Simone nerv\u00f3zn\u011b posed\u00e1vala na posteli ve sv\u00e9m pokoji a po\u010d\u00edtala minuty, po kter\u00e9 se ti dva nevraceli. S ka\u017edou dal\u0161\u00ed minutou jej\u00ed strach a \u00fazkost rostly. Nem\u011bla jim dovolit odej\u00edt! Ani jednomu! Srdce j\u00ed tlouklo p\u0159esn\u011b tak spla\u0161en\u011b jako tehdy, kdy\u017e j\u00ed volali S\u00e1\u0159ini rodi\u010de, aby j\u00ed \u0159ekli o jej\u00ed nehod\u011b, a ona si myslela, \u017ee Bill sed\u011bl v tom aut\u011b s n\u00ed. Te\u010f byl v\u0161ak jej\u00ed strach zn\u00e1soben\u00fd. Nejednalo se jenom o jej\u00edho syna, ale taky o kluka, kter\u00fd j\u00ed b\u011bhem n\u011bkolika dn\u00ed doslova p\u0159irostl k srdci. Nedok\u00e1zala si to vysv\u011btlit, sama sob\u011b nerozum\u011bla, p\u0159esto se o n\u011bj b\u00e1la \u00fapln\u011b stejn\u011b jako o Billa.<\/div>\n
Byla unaven\u00e1, po v\u010derej\u0161\u00ed probd\u011bl\u00e9 noci p\u0159\u00edmo vy\u010derpan\u00e1, p\u0159esto se nedok\u00e1zala p\u0159inutit j\u00edt sp\u00e1t. Ve chv\u00edli, kdy usly\u0161ela zezdola vrznut\u00ed dve\u0159\u00ed a n\u00e1sledn\u011b tich\u00e9 hlasy, prudce vstala, hodila na sebe \u017eupan, obula si sv\u00e9 obl\u00edben\u00e9 \u010derven\u00e9 pantofle a ut\u00edkala ke schod\u016fm. Nedok\u00e1zala si pomoct. Musela je vid\u011bt \u017eiv\u00e9 a v po\u0159\u00e1dku.<\/p>\n<\/div>\n
T\u00e9m\u011b\u0159 bez dechu dob\u011bhla ke schod\u016fm a na kr\u00e1tkou chv\u00edli se zaposlouchala do jejich rozhovoru. „T\u0159eba bych tady nem\u011bl z\u016fst\u00e1vat,“ sly\u0161ela Toma ti\u0161e \u0161eptat. Opatrn\u011b vystr\u010dila hlavu, aby se na n\u011b mohla pod\u00edvat. Oba byli promo\u010den\u00ed na kost, Bill byl dokonce cel\u00fd od bl\u00e1ta a v dlan\u00edch dr\u017eel mal\u00e9 vyhubl\u00e9 \u0161t\u011bn\u011b.<\/div>\n
„Tohle ne\u0159\u00edkej. Ty tady p\u0159ece mus\u00ed\u0161 z\u016fstat. U\u017e jenom kv\u016fli mn\u011b,“ ve tv\u00e1\u0159i n\u00e1hle posmutn\u011bl. Simone si v\u0161imla, \u017ee se dr\u017e\u00ed za ruce. „Nebo pro tebe nic neznamen\u00e1m?“ sklonil hlavu a p\u0159itulil si mal\u00e9ho pejska je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e k sob\u011b.<\/div>\n
„To ne. Ty p\u0159eci v\u00ed\u0161, \u017ee tady chci z\u016fstat. Stra\u0161n\u011b moc tady chci z\u016fstat, ale boj\u00edm se, \u017ee by se tvoje m\u00e1ma mohla zlobit,“ Simone nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b pootev\u0159ela \u00fasta. C\u00edtila neskute\u010dn\u00e9 v\u00fd\u010ditky sv\u011bdom\u00ed za to, jak se k tomu klukovi kdysi zachovala. V o\u010d\u00edch ji za\u0161t\u00edpaly slzy a ona skute\u010dn\u011b nem\u011bla daleko od toho, aby se rozbre\u010dela. Bylo j\u00ed to tak l\u00edto\u2026<\/div>\n
\n
(Bill)<\/p>\n<\/div>\n
Smutn\u00fdm pohledem jsem prol\u00e9tl Tomovu tv\u00e1\u0159, vz\u00e1p\u011bt\u00ed jsem v\u0161ak sklouzl k ubo\u017e\u00e1tku v m\u00e9m n\u00e1ru\u010d\u00ed.<\/div>\n
Hope\u2026 to jm\u00e9no bylo n\u00e1dhern\u00e9. Nejenom proto, \u017ee v p\u0159ekladu znamenalo nad\u011bje, ale tak\u00e9 proto, \u017ee nad\u011bje byla pro n\u00e1s oba hodn\u011b moc d\u016fle\u017eit\u00e1. Tom se stal mou nad\u011bj\u00ed, mou l\u00e1skou, cel\u00fdm m\u00fdm sv\u011btem a j\u00e1 se stal jeho nad\u011bj\u00ed, \u017ee bude moct kone\u010dn\u011b jednou c\u00edtit l\u00e1sku a domov. Akor\u00e1t tomu pejskovi jsem nedok\u00e1zal d\u00e1t velikou nad\u011bji. Necht\u011bla j\u00edst, kdy\u017e jsem j\u00ed p\u0159inesl misku s vodou, tak se k n\u00ed dokonce ani nep\u0159ibl\u00ed\u017eila. Jenom se t\u0159\u00e1sla a d\u00edvala se na okoln\u00ed sv\u011bt vyd\u011b\u0161en\u00fdma o\u010dima.<\/div>\n
P\u0159esn\u011b, jako to d\u011blal i Tom. Od t\u00e9 doby, co jsem jej poznal, c\u00edt\u00edm v\u016f\u010di n\u011bmu jakousi zodpov\u011bdnost. Je stejn\u011b k\u0159ehk\u00fd a zraniteln\u00fd jako tenhle malej pejsek, a proto jej miluji je\u0161t\u011b v\u00edc. Neust\u00e1le m\u00e1m pot\u0159ebu chr\u00e1nit jej, dot\u00fdkat se jej, a kdy\u017e je pobl\u00ed\u017e mamka, spokoj\u00edm se alespo\u0148 s t\u00edm, \u017ee se na n\u011bj m\u016f\u017eu d\u00edvat.<\/div>\n
„Nebude se zlobit. Jsi \u00fa\u017easn\u00fd kluk a ona to v\u00ed. Jist\u011b se o tebe boj\u00ed a bude r\u00e1da, kdy\u017e tady z\u016fstane\u0161,“ l\u00e1skypln\u011b jsem jej pohladil po tv\u00e1\u0159i, a kdyby se neozvaly mam\u010diny tich\u00e9 kroky sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed k n\u00e1m, pol\u00edbil bych jej…<\/p>\n<\/div>\n
V\u011b\u0159il jsem, \u017ee jej m\u00e1 r\u00e1da, a proto jsem se v\u016fbec ni\u010deho neb\u00e1l. Tu nejv\u011bt\u0161\u00ed p\u0159ek\u00e1\u017eku jsme p\u0159eci m\u011bli u\u017e za sebou. Te\u010f u\u017e mohlo b\u00fdt v\u0161echno jenom kr\u00e1sn\u00e9\u2026 Mamka se na n\u00e1s d\u00edvala m\u011bkk\u00fdm pohledem, kter\u00fd m\u011bl zvl\u00e1\u0161tn\u00ed odlesk. Hned mi bylo jasn\u00e9, \u017ee plakala. Cht\u011bl jsem n\u011bco \u0159\u00edct a p\u0159esn\u011b v tu chv\u00edli otev\u0159el \u00fasta i Tom, ale ani jeden z n\u00e1s ne\u0159ekl jedin\u00e9 slovo. Myslel jsem, \u017ee mamka promluv\u00ed prvn\u00ed, ale ona ani neotev\u0159ela \u00fasta. Mo\u017en\u00e1 ji vyd\u011bsil stav, v jak\u00e9m jsme se nach\u00e1zeli. Po tv\u00e1\u0159i n\u00e1m st\u00e9kaly kapi\u010dky vody, z na\u0161ich mokr\u00fdch a zt\u011b\u017ekl\u00fdch \u0161at\u016f se na podlaze vytvo\u0159ila v\u011bt\u0161\u00ed lou\u017ee a m\u00e1 \u0161pinav\u00e1 tv\u00e1\u0159 tomu jist\u011b nepomohla.<\/div>\n
„Mami, j\u00e1-“ nic v\u00edc jsem nestihl \u0159\u00edct, proto\u017ee se ke mn\u011b rozb\u011bhla a nal\u00e9hav\u011b m\u011b objala, d\u00e1vaj\u00edc pozor na Hope, kterou jsem dr\u017eel v n\u00e1ru\u010d\u00ed. Tom se na m\u011b mile usm\u00e1l. V tu chv\u00edli bych dal cokoliv na sv\u011bt\u011b za to, abych mu sem mohl p\u0159iv\u00e9zt jeho maminku.<\/div>\n
„Jsi v po\u0159\u00e1dku?“ \u0161eptala mi mamka do vlas\u016f.<\/div>\n
„Ano jsem. Oba jsme,“ zlehka jsem ji pohladil po z\u00e1dech a nechal jsem se j\u00ed pol\u00edbit na tv\u00e1\u0159. Opatrn\u011b se ode m\u011b odsunula a zad\u00edvala se na posmutn\u011bl\u00e9ho Toma, kter\u00fd nesm\u011ble op\u011btov\u00e1val jej\u00ed pohled. \u010cekal bych cokoliv, ale to, co ud\u011blala, bych ne\u010dekal ani v nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edm snu. Bez jedin\u00e9ho slova se mu vrhla kolem krku a objala jej stejn\u011b tak zoufale, jako objala i m\u011b. Tom se na m\u011b \u0161okovan\u011b zad\u00edval, po tv\u00e1\u0159i mu stekla slza. Mn\u011b bylo do pl\u00e1\u010de taky. Bylo to z\u0159ejm\u011b jeho prvn\u00ed takov\u00e9 objet\u00ed. „Miluju t\u011b,“ nazna\u010dil jsem mu \u00fasty. V o\u010d\u00edch se mi zra\u010dilo neskonal\u00e9 dojet\u00ed, kdy\u017e j\u00ed Tom nejist\u011b polo\u017eil ruce na z\u00e1da a op\u011btoval jej\u00ed objet\u00ed\u2026<\/p>\n<\/div>\n
(Tom)<\/p>\n<\/div>\n
V\u0161echno se stalo b\u011bhem jednoho dne. B\u011bhem n\u011bkolika hodin bylo v\u0161echno \u00fapln\u011b jinak, ne\u017e to bylo v\u010dera nebo p\u0159edev\u010d\u00edrem. Probouzen\u00ed v Billov\u011b n\u00e1ru\u010d\u00ed, posledn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bva bratrancova domu, objet\u00ed od Billovy m\u00e1my\u2026 nedok\u00e1zal jsem tomu uv\u011b\u0159it. P\u0159i\u0161lo mi to jako kr\u00e1sn\u00fd sen. Ne\u010dekal jsem to. Bylo to m\u00e9 \u00fapln\u011b prvn\u00ed objet\u00ed od n\u011bkoho takov\u00e9ho, jako byla ona. M\u00e9 \u00fapln\u011b prvn\u00ed objet\u00ed jsem dostal od Billa jako narozeninov\u00fd d\u00e1rek a prvn\u00ed skute\u010dn\u00fd z\u00e1zrak se stal ve chv\u00edli, co Bill otev\u0159el o\u010di po n\u011bkolika vte\u0159in\u00e1ch, str\u00e1ven\u00fdch pod z\u010dern\u011bnou vodn\u00ed hladinou. Kdybych o n\u011bj tehdy p\u0159i\u0161el, neodpustil bych si, \u017ee jsem p\u0159i\u0161el pozd\u011b\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Sed\u011bl jsem na posteli s ta\u0161kou voln\u011b pohozenou vedle m\u011b a d\u00edval jsem se na v\u011bci, kter\u00e9 mi alespo\u0148 tro\u0161ku zp\u0159\u00edjem\u0148ovaly \u017eivot s bratrancem. Oble\u010den\u00ed jsem m\u011bl u\u017e d\u00e1vno ulo\u017een\u00e9 v Billov\u011b sk\u0159\u00edni, kde mi ud\u011blal speci\u00e1ln\u00ed m\u00edsto, jak \u0159\u00edkal. Te\u010f se v ta\u0161ce povalovaly jenom moje osobn\u011bj\u0161\u00ed v\u011bci. Mal\u00e9 aut\u00ed\u010dko, kter\u00e9 jsem na\u0161el na okn\u011b, m\u016fj jedinej ply\u0161\u00e1k – roztomilej medv\u011bd, n\u011bkolik kn\u00ed\u017eek, do kter\u00fdch jsem se jenom smutn\u011b d\u00edv\u00e1val, kdy\u017e jsem je\u0161t\u011b neum\u011bl \u010d\u00edst, a krabi\u010dka s p\u0159\u00edv\u011bskem, kter\u00fd jsem si tajn\u011b koupil, kdy\u017e jsem dostal svou \u00fapln\u011b prvn\u00ed v\u00fdplatu, kterou mi bratranec, jako jedinou, nevzal.<\/div>\n
Vedle postele byl mal\u00fd pel\u00ed\u0161ek, kter\u00fd jsme s Billem vymysleli pro Hope, i kdy\u017e jsme j\u00ed velik\u00e9 \u0161ance na p\u0159e\u017eit\u00ed ned\u00e1vali. Simone ji vzala k veterin\u00e1\u0159i, tak\u017ee n\u00e1m zb\u00fdvalo jenom doufat, \u017ee bude v\u0161echno fajn, a \u017ee se z toho dostane. Bylo mi j\u00ed moc l\u00edto. Z\u0159ejm\u011b chudinka ani nedoufala, jak se k n\u00ed jej\u00ed nov\u00fd majitel zachov\u00e1. To jsem ani j\u00e1 ne\u010dekal\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Zamy\u0161len\u011b jsem se rozhl\u00e9dl kolem sebe. Sta\u010dila chvilka, abych si uv\u011bdomil, \u017ee mi je smutno. Simone i s pejskem byli pry\u010d a Bill byl ve spr\u0161e. Volal m\u011b, abych \u0161el s n\u00edm, ale j\u00e1 odm\u00edtl, proto\u017ee jsem cht\u011bl b\u00fdt chvilinku s\u00e1m a ut\u0159\u00eddit si vlastn\u00ed my\u0161lenky. Te\u010f u\u017e jsem v\u0161ak m\u011bl ve v\u011bt\u0161in\u011b my\u0161lenek jasno, a proto jsem vstal z postele a vr\u00e1vorav\u00fdmi kroky jsem popo\u0161el a\u017e ke koupeln\u011b, odkud se oz\u00fdvalo \u0161um\u011bn\u00ed vody. Otev\u0159el jsem dve\u0159e, kter\u00e9 jsem za sebou vz\u00e1p\u011bt\u00ed pe\u010dliv\u011b zav\u0159el a nas\u00e1l jsem n\u00e1dhernou v\u016fni, je\u017e se rozl\u00e9hala v\u0161ude kolem m\u011b. Za sklen\u011bn\u00fdmi dve\u0159mi sprchov\u00e9ho koutu jsem rozeznal Billovu postavu, kter\u00e1 sice byla malinko rozmazan\u00e1, ale po\u0159\u00e1d byla n\u00e1dhern\u00e1. Najednou jsem si vzpomn\u011bl na na\u0161e prvn\u00ed milov\u00e1n\u00ed. Nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed okam\u017eik v m\u00e9m \u017eivot\u011b, a v hloubi du\u0161e jsem po tom zatou\u017eil op\u011bt\u2026<\/div>\n
Bill si m\u011b z\u0159ejm\u011b v\u0161imnul, proto\u017ee po n\u011bkolika vte\u0159in\u00e1ch vypnul vodu a s n\u00e1dhern\u00fdm \u00fasm\u011bvem vykoukl ven.<\/div>\n
„Rozmyslel sis to?“ cel\u00fd z\u00e1\u0159il.<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm, jestli bych m\u011bl,“ nejist\u011b jsem p\u0159e\u0161l\u00e1pl na m\u00edst\u011b.<\/div>\n
„Nejde p\u0159eci o to, jestli bys m\u011bl, ale jestli chce\u0161,“ byl tak kr\u00e1sn\u00fd. Je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee se pr\u00e1v\u011b tenhle kluk zamiloval do n\u011bkoho, jako jsem j\u00e1.<\/div>\n
„Chci,“ p\u0159iznal jsem ti\u0161e a ud\u011blal jsem n\u011bkolik krok\u016f bl\u00ed\u017e.<\/div>\n
„Tak poj\u010f ke mn\u011b. St\u00fdskalo se mi. Kdy budeme m\u00edt nejbli\u017e\u0161\u00ed mo\u017enost b\u00fdt takhle spolu?“ smutn\u011b na m\u011b zamrkal a nat\u00e1hl po mn\u011b dlan\u011b v nad\u011bji, \u017ee si to rozmysl\u00edm.<\/div>\n
„Tak fajn,“ usm\u00e1l jsem se na n\u011bj a pomalu jsem ze sebe svl\u00e9kl v\u0161echno oble\u010den\u00ed. Chytil jsem se Billov\u00fdch dlan\u00ed a ve\u0161el jsem k n\u011bmu. Nechal jsem na sebe dopadat vla\u017en\u00e9 kapky vody, zat\u00edmco Bill vyb\u00edral z poli\u010dky n\u011bjak\u00e9 m\u00fddlo. „Bille,“ opatrn\u011b jsem polo\u017eil dlan\u011b na jeho boky a p\u0159isunul jsem si jej bl\u00ed\u017e. Bill dlouze vydechl a upustil tubu s m\u00fddlem, kterou dr\u017eel v dlan\u00edch ve chv\u00edli, kdy jsem jej zezadu objal a pol\u00edbil na mokr\u00e9 rameno. Op\u0159el se o m\u011b, a ti\u0161e zast\u00e9nal m\u00e9 jm\u00e9no. Chyb\u011bl mi. Tak moc mi v m\u00e9m \u017eivot\u011b chyb\u011bl\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Nemluvili jsme. Nepadlo mezi n\u00e1ma jedin\u00e9 slovo ani tehdy, kdy\u017e jsme se k sob\u011b oto\u010dili tv\u00e1\u0159emi a dlouhou chv\u00edli jsme se jenom d\u00edvali vz\u00e1jemn\u011b do o\u010d\u00ed. Bill se n\u011b\u017en\u011b dot\u00fdkal m\u00e9 tv\u00e1\u0159e a j\u00e1 jeho jemn\u00e9 prsty l\u00edbal. Mazlili jsme se tak n\u011b\u017en\u011b a proc\u00edt\u011bn\u011b, jako je\u0161t\u011b nikdy p\u0159edt\u00edm. Do jeho rukou jsem vkl\u00e1dal s\u00e1m sebe\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Jsem tady znovu<\/em><\/div>\n
Tis\u00edce mil daleko od tebe<\/em><\/div>\n
Zlomen\u00fd chaos, jenom roztrou\u0161en\u00e9 \u010d\u00e1sti m\u011b sam\u00e9ho<\/em><\/div>\n
Tak jsem se sna\u017eil<\/em><\/div>\n
Myslet si, \u017ee to zvl\u00e1dnu i s\u00e1m<\/em><\/div>\n
Tolik jsem toho ztratil po cest\u011b sem<\/em><\/div>\n
Vid\u00edm tvou tv\u00e1\u0159<\/em><\/div>\n
A v\u00edm, \u017ee jsem kone\u010dn\u011b tv\u016fj<\/em><\/div>\n
Na\u0161el jsem v\u0161echno, o \u010dem jsem si myslel, \u017ee je ztraceno<\/em><\/div>\n
Zavolal jsi m\u00e9 jm\u00e9no<\/em><\/div>\n
P\u0159i\u0161el jsem k tob\u011b po kousk\u00e1ch<\/em><\/div>\n
A te\u010f m\u011b m\u016f\u017ee\u0161 spojit<\/em><\/div>\n
P\u0159i\u0161el jsem zni\u010den\u00fd<\/em><\/div>\n
Ale ty m\u011b poskl\u00e1d\u00e1\u0161<\/em><\/div>\n
Jako \u010dasti puzzle ve tv\u00fdch o\u010d\u00edch<\/em><\/div>\n
Miluju t\u011b, Bille…<\/em><\/p>\n<\/div>\n
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Simone nerv\u00f3zn\u011b posed\u00e1vala na posteli ve sv\u00e9m pokoji a po\u010d\u00edtala minuty, po kter\u00e9 se ti dva nevraceli. S ka\u017edou dal\u0161\u00ed minutou jej\u00ed strach a \u00fazkost rostly. Nem\u011bla jim dovolit odej\u00edt! Ani jednomu! Srdce j\u00ed tlouklo p\u0159esn\u011b tak spla\u0161en\u011b jako tehdy,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[264],"tags":[],"class_list":["post-13063","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-hope"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13063","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13063"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13063\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13063"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13063"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13063"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}