{"id":13064,"date":"2009-11-13T14:30:00","date_gmt":"2009-11-13T13:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13033"},"modified":"2009-11-13T14:30:00","modified_gmt":"2009-11-13T13:30:00","slug":"midnight-sun-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/11\/13\/midnight-sun-2\/","title":{"rendered":"Midnight Sun 2."},"content":{"rendered":"
\n
autor: Bubbly<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Tomovy hn\u011bd\u00e9 ustaran\u00e9 o\u010di pozorovaly Billovu bledou tv\u00e1\u0159 t\u00e9m\u011b\u0159 celou noc. Tom si byl v\u011bdom toho, \u017ee za Billovo vy\u010derp\u00e1n\u00ed m\u016f\u017ee on. Kdyby ho nenech\u00e1val potulovat se ka\u017edou noc s pl\u00e1\u010dem po m\u011bst\u011b, kdyby se s n\u00edm tolik neh\u00e1dal! M\u011bl si v\u0161imnout hned, \u017ee s mlad\u0161\u00edm bratrem nen\u00ed n\u011bco v po\u0159\u00e1dku, v\u017edy\u0165 Bill byl po\u0159\u00e1d huben\u011bj\u0161\u00ed, jeho tv\u00e1\u0159e byly propadl\u00e9 a z jeho o\u010d\u00ed se ztratila ta jiskra, kter\u00e1 Toma uji\u0161\u0165ovala, \u017ee je v\u0161echno tak, jak to m\u00e1 b\u00fdt. Bill vypadal \u017ealostn\u011b a pouh\u00fd pohled na n\u011bj bolel. Tom si toho nev\u0161\u00edmal a\u017e do t\u00e9hle chv\u00edle. A\u017e te\u010f vid\u011bl, jak moc Billovi neprosp\u00edv\u00e1 jejich nep\u0159\u00e1telstv\u00ed. Dv\u011bma prsty se opatrn\u011b, aby sp\u00edc\u00edho chlapce neprobudil, dotkl jeho tv\u00e1\u0159e. Bill m\u011bl ple\u0165 studenou jako led a ztratil z n\u00ed ve\u0161kerou barvu. Tom ne\u0161\u0165astn\u011b zakroutil hlavou.<\/div>\n
Toma \u00fanava zmohla a\u017e pozd\u011b k r\u00e1nu, kdy tvrd\u011b usnul. Nespal v\u0161ak dlouho. N\u011bkolik minut pot\u00e9, co zav\u0159el o\u010di, protrhl bo\u017esk\u00e9 ticho v pokoji Bill\u016fv zoufal\u00fd v\u00fdk\u0159ik. Tom se prudce posadil a pod\u00edval se na pohovku, na kterou dopadaly prvn\u00ed slune\u010dn\u00ed paprsky. Bill na n\u00ed ov\u0161em nele\u017eel, kr\u010dil se ve st\u00ednu za pohovkou. Obli\u010dej m\u011bl v dlan\u00edch a t\u0159\u00e1sl se po cel\u00e9m t\u011ble. Tom k n\u011bmu p\u0159isko\u010dil a vyd\u011b\u0161en\u011b na chlapci hledal n\u011bjak\u00e9 zran\u011bn\u00ed, z\u00e1minku toho, co zp\u016fsobilo jeho k\u0159ik.<\/div>\n
„Bille, co se d\u011bje?“<\/div>\n
„Stra\u0161n\u011b to p\u00e1l\u00ed!“ dr\u017eel se Bill za obli\u010dej a k\u0159i\u010del. „Stra\u0161n\u011b moc to p\u00e1l\u00ed! Slunce p\u00e1l\u00ed!“<\/p>\n<\/div>\n
Tom nech\u00e1pal v\u00fdznam Billov\u00fdch slov, ale p\u0159esto p\u0159e\u0161el k oknu a rychle st\u00e1hl rolety. Pokoj se zahalil do ztemn\u011bl\u00e9ho \u0161era, na kter\u00e9 si Tomovy o\u010di musely p\u0159ivykat. A i kdy\u017e nevid\u011bl dostate\u010dn\u011b dob\u0159e, pod\u00edval se na Billa, kter\u00fd se postavil a narovnal. Tom si nemohl nev\u0161imnout, \u017ee vypad\u00e1 jinak. Jeho t\u011blo zes\u00edlilo, vypadal mnohem zdrav\u011bji, a\u010dkoliv jeho ple\u0165 byla st\u00e1le smrteln\u011b b\u00edl\u00e1 a dokonale kontrastovala s jeho havran\u00edmi vlasy, kter\u00e9 mu spadaly kolem obli\u010deje jako dva \u010dern\u00e9 vodop\u00e1dy. Na prvn\u00ed pohled se zd\u00e1lo, \u017ee se Bill c\u00edt\u00ed mnohem l\u00e9pe. A\u017e kdy\u017e up\u0159el na Toma sv\u00e9 velk\u00e9 o\u010di, Tom poznal, \u017ee n\u011bco nen\u00ed v po\u0159\u00e1dku. M\u00edsto t\u011bch sladce hn\u011bd\u00fdch o\u010d\u00ed tu byly dva obrovsk\u00e9 nachov\u011b fialov\u00e9 kor\u00e1lky, kter\u00e9 sledovaly Toma a nem\u011bly probl\u00e9m s temnost\u00ed v pokoji.<\/div>\n
\n
Bill se dotkl svoj\u00ed pobledl\u00e9 tv\u00e1\u0159e a zjistil, \u017ee je sluncem neporu\u0161en\u00e1. I on s\u00e1m c\u00edtil ty zm\u011bny, kter\u00e9 nastaly, ale neuv\u011bdomoval si, jak moc je divn\u00e9, \u017ee jeho o\u010di vid\u00ed ve tm\u011b, \u017ee mezi rty c\u00edt\u00ed dva smrteln\u011b ostr\u00e9 \u0161pi\u010d\u00e1ky, a \u017ee jeho ple\u0165 je jako \u010derstv\u011b nab\u00edlen\u00e1 st\u011bna. Zd\u00e1lo se, \u017ee mu to p\u0159ipad\u00e1 norm\u00e1ln\u00ed, jako by se vlastn\u011b nic nestalo. Pod\u00edval se na Toma a v jeho o\u010d\u00edch spat\u0159il p\u0159ekvapen\u00ed a strach. Dokonce i z n\u011bho sam\u00e9ho ty emoce c\u00edtil.<\/p>\n<\/div>\n
„Tome?“ pronesl jeho jm\u00e9no tak zvl\u00e1\u0161tn\u00edm t\u00f3nem, \u017ee ozv\u011bna se dr\u017eela je\u0161t\u011b n\u011bkolik vte\u0159in ve ztichl\u00e9 m\u00edstnosti. Ale Tom p\u0159ed jeho slovy couvl a narazil z\u00e1dy do zdi vedle okna. Vyd\u011b\u0161en\u011b roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdma o\u010dima sledoval mlad\u0161\u00edho bratra, kter\u00fd se o krok p\u0159ibl\u00ed\u017eil. V obli\u010deji m\u011bl vyrytou nepopsatelnou hr\u016fzu a ne\u010dekan\u011b nep\u0159\u00edjemn\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed. Z Billa se stala ciz\u00ed bytost, kter\u00e1 vzhledem d\u011bs\u00ed, ale slovy nah\u00e1n\u00ed zd\u011b\u0161en\u00e9 \u0161\u00edlenstv\u00ed.<\/div>\n
„Tome, co je? Pro\u010d se tak t\u0159ese\u0161?“ ozval se Bill\u016fv smysly omamuj\u00edc\u00ed hlas.<\/div>\n
Ani tentokr\u00e1t mu Tom neodpov\u011bd\u011bl, jen se pod\u00edval k prosklen\u00e9 sk\u0159\u00edni, ve kter\u00e9 se odr\u00e1\u017eela Billova d\u011bsiv\u00e1 osoba. Av\u0161ak jej\u00ed obraz tak\u00e9 nebyl takov\u00fd, jako b\u00fdval d\u0159\u00edve. M\u00edsto temn\u00e9ho ostr\u00e9ho obrysu byla vid\u011bt jen mlhav\u00e1 skvrna, kter\u00e1 Billa nep\u0159ipom\u00ednala ani zdaleka, ale k rozezn\u00e1n\u00ed byly jeho fialov\u00e9 o\u010di. Bill se pod\u00edval stejn\u00fdm sm\u011brem jako bratr a m\u00e1lem zak\u0159i\u010del zd\u011b\u0161en\u00edm. Nevzpom\u00edn\u00e1 si na nic, co by ho ud\u011blalo skoro jist\u00fdm duchem! V\u017edy\u0165 on vypad\u00e1 jako mlha, kter\u00e1 se ztr\u00e1c\u00ed v z\u00e1\u0159i denn\u00edho slunce, byl t\u00e9m\u011b\u0159 pr\u016fhledn\u00fd jako p\u00e1ra nad hrncem. V\u0161\u00edmal si i sv\u00fdch jasn\u011b z\u00e1\u0159iv\u00fdch o\u010d\u00ed. Ty u\u017e n\u011bkde spat\u0159il. A ty ho nejsp\u00ed\u0161 vyd\u011bsily natolik, \u017ee zatou\u017eil ut\u00e9ct z pokoje, ale nejd\u0159\u00edv mus\u00ed sly\u0161et vysv\u011btlen\u00ed.<\/div>\n
„Co se to se mnou stalo?“ zak\u0159i\u010del na bratra. Tom se ani nepohnul, kdy\u017e mu odpov\u00eddal.<\/div>\n
„Jak to m\u00e1m v\u011bd\u011bt? Na\u0161el jsem t\u011b v\u010dera v noci venku promrzl\u00e9ho na kost, ale po\u0159\u00e1d jsi to byl ty! A dneska r\u00e1no otev\u0159e\u0161 o\u010di a\u2026“ Nedo\u0159ekl v\u011btu, ale Bill v\u011bd\u011bl, kam t\u00edm m\u00ed\u0159\u00ed. Strach ze sebe sama ho donutil ve sp\u011bchu opustit m\u00edstnosti a zamknout se v koupeln\u011b, kde se schoulil vedle vany do klub\u00ed\u010dka a jeho t\u011blo se ot\u0159\u00e1slo strachy ze sebe sam\u00e9ho. Nemohl p\u0159ed sebou ut\u00e9ct, nemohl se p\u0159ed sebou schovat, byl si st\u00e1le na bl\u00edzku jako sv\u016fj vlastn\u00ed st\u00edn, ale u\u017e to nebyl ten star\u00fd Bill, kter\u00e9ho v\u00eddal ka\u017ed\u00fd den v zrcadle. Te\u010f byl n\u011bk\u00fdm jin\u00fdm.<\/div>\n
Mal\u00fdm oknem se na podlahu sneslo n\u011bkolik slune\u010dn\u00edch paprsk\u016f a slab\u00e1 z\u00e1\u0159e se dotkla Billovy ruky. Bill zapi\u0161t\u011bl bolest\u00ed a p\u0159it\u00e1hl si ruku k sob\u011b do st\u00ednu, kam slunce nemohlo. Se zd\u011b\u0161en\u00edm sm\u00ed\u0161en\u00fdm s \u00fa\u017easem pozoroval, jak se jeho pop\u00e1len\u00e1 k\u016f\u017ee hoj\u00ed a navrac\u00ed se k t\u00e9 nezdrav\u011b b\u00edl\u00e9 barv\u011b. Bylo to jako kouzlo, kter\u00e9 mu nazna\u010dilo, \u017ee slunce je pro n\u011bho te\u010f nebezpe\u010dn\u00e9. Vyb\u011bhl z koupelny, a dokud byl \u010das, v\u0161ude v dom\u011b st\u00e1hl rolety, aby se dovnit\u0159 nedostal ani jedin\u00fd paprsek. Jeho k\u016f\u017ee se sice uzdravovala rychle, ale ta bolest nebyla p\u0159\u00edjemn\u00e1.<\/p>\n<\/div>\n
Tom st\u00e1le st\u00e1l vedle okna a tiskl se ke zdi. Nedok\u00e1zal se vzpamatovat z toho, co pr\u00e1v\u011b vid\u011bl. Jeho vlastn\u00ed bratr, to drobn\u00e9 stvo\u0159en\u00ed, vypadal tak hroziv\u011b a nebezpe\u010dn\u011b. Ten mlad\u0161\u00ed bratr, kter\u00fd nikdy neubl\u00ed\u017eil ani mou\u0161e, te\u010f vypad\u00e1 jako krvela\u010dn\u00e1 stv\u016fra. Co se proboha stalo? V\u017edy\u0165 Bill nebyl poran\u011bn\u00fd, kdy\u017e ho Tom na\u0161el venku, jeho ple\u0165 nem\u011bla ani \u0161kr\u00e1bnut\u00ed, tak jak se to mohlo st\u00e1t? Oba dva \u017eij\u00ed p\u0159ece ve dvac\u00e1t\u00e9m prvn\u00ed stolet\u00ed a ani jeden z nich p\u0159ece na kouzla nev\u011b\u0159\u00ed. Tohle mus\u00ed b\u00fdt sen. No\u010dn\u00ed m\u016fra. Ano, ur\u010dit\u011b. Za chv\u00edli se probud\u00ed a v\u0161echno bude jako d\u0159\u00edv. Tedy, alespo\u0148 douf\u00e1.<\/p>\n<\/div>\n
Bill se nejist\u00fdm krokem vracel do ob\u00fdvac\u00edho pokoje, kde na\u0161el Toma ve st\u00e1le stejn\u00e9 poloze, jako kdy\u017e ho opou\u0161t\u011bl zb\u011bsil\u00fdm \u00faprkem do koupelny. Tom k n\u011bmu oto\u010dil hlavu a up\u0159el na n\u011bho svoje hn\u011bd\u00e9 o\u010di. Znovu se v n\u011bm ozvala slab\u00e1 vlna strachu, kterou Bill c\u00edtil jako svou vlastn\u00ed, ale ml\u010del. Necht\u011bl Toma d\u011bsit v\u00edc, ne\u017e byl te\u010f. On s\u00e1m byl ze sebe vystra\u0161en\u00fd.<\/div>\n
„Tohle nen\u00ed sen. \u017de ne?“ zeptal se Tom na hranici sly\u0161itelnosti, ale Bill sly\u0161el ka\u017ed\u00e9 jeho slovo dokonale.<\/div>\n
„Ob\u00e1v\u00e1m se, \u017ee nen\u00ed, Tome,“ odpov\u011bd\u011bl a sklopil hlavu. Pod\u00edval se na svoje ruce. Po\u0159\u00e1d byly b\u00edl\u00e9 jako sn\u00edh. A stejn\u011b tak jeho obli\u010dej. Nic se nezm\u011bnilo od doby, co se probudil.<\/div>\n
Tom sebral ve\u0161kerou odvahu, kterou uvnit\u0159 sebe na\u0161el a odlepil t\u011blo od zdi. Ud\u011blal n\u011bkolik krok\u016f sm\u011brem k Billovi, kter\u00fd ho se z\u00e1jmem pozoroval. Vyc\u00edtil z Toma d\u00e1vku odhodl\u00e1n\u00ed, jak potla\u010doval sv\u016fj strach. Tom se k n\u011bmu p\u0159ibl\u00ed\u017eil na vzd\u00e1lenost jednoho metru a pod\u00edval se mu do o\u010d\u00ed. I kdy\u017e to nebyly ty sladk\u00e9 \u010dokol\u00e1dov\u011b o\u010di, Tom v nich st\u00e1le vid\u011bl toho drobn\u00e9ho chlapce, mlad\u0161\u00edho bratra.<\/div>\n
„Bille, vzpom\u00edn\u00e1\u0161 si, co se stalo v\u010dera v noci? Ne\u017e jsi spadl do bezv\u011bdom\u00ed?“ zanal\u00e9hal Tom. Cht\u011bl naj\u00edt alespo\u0148 n\u011bjak\u00e9 vod\u00edtko k tomu, co z Billa ud\u011blalo tohle stvo\u0159en\u00ed. P\u0159ece se tohle v\u0161echno nestalo jen tak, jako lusknut\u00edm prst\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
Bill se na Toma zamy\u0161len\u011b d\u00edval a mhou\u0159il fialov\u00e9 o\u010di. M\u011bl pocit, \u017ee m\u00e1 v hlav\u011b pr\u00e1zdno. V\u0161echny jeho my\u0161lenky t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se v\u010derej\u0161\u00ed noci, jako by se vypa\u0159ily. Znovu pohl\u00e9dl na sv\u016fj nejasn\u00fd odraz ve sklen\u011bn\u00e9 sk\u0159\u00edni a najednou si uv\u011bdomil, kde spat\u0159il ten z\u00e1\u0159iv\u00fd pohled. Znovu se pod\u00edval na bratra.<\/div>\n
„Sed\u011bl jsem na lavi\u010dce,“ za\u010dal Bill a sna\u017eil se rozehnat mlhu, kter\u00e1 st\u00e1le trochu skr\u00fdvala jeho my\u0161lenky. „A objevil se tam n\u011bjak\u00fd mu\u017e. Byl tak n\u00e1dhern\u00fd, a p\u0159itom tak stra\u0161n\u011b d\u011bsiv\u00fd. V\u011bd\u011bl, kdo jsem j\u00e1, v\u011bd\u011bl, kdo jsi ty. D\u00edval se na m\u011b stejn\u00fdma o\u010dima. M\u00e1m pocit, jako bych se v\u010dera d\u00edval do zrcadla,“ sklopil hlavu.<\/div>\n
„A d\u00e1l? Vzpom\u00edn\u00e1\u0161 si je\u0161t\u011b na n\u011bco?“<\/div>\n
„Pamatuju si ostrou bolest v krku,“ zvedl Bill ruku a polo\u017eil si dla\u0148 na hrdlo. „A pak u\u017e nic.“<\/div>\n
Tom se na bratra chv\u00edli nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b d\u00edval, a potom klesl do k\u0159esla. Hlavu si op\u0159el do dlan\u00ed a zav\u0159el o\u010di.<\/div>\n
„Tohle p\u0159ece nen\u00ed mo\u017en\u00fd.“ Za\u0161eptal. „V\u017edy\u0165 to zn\u00ed jako stra\u0161ideln\u00e1 poh\u00e1dka pro d\u011bti!“ Odm\u00edtal uv\u011b\u0159it tomu, co m\u011bl pr\u00e1v\u011b p\u0159ed sebou. Ale tohle nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd v\u00fdplod jeho fantazie nebo fantastick\u00fd v\u00fdmysl z kn\u00ed\u017eky. Tohle se doopravdy d\u011blo. A\u010dkoliv to bylo tak nepravd\u011bpodobn\u00e9, byla to realita.<\/div>\n
Bill se n\u011bkolik vte\u0159in neh\u00fdbal a pozoroval Toma. Samotn\u00e9mu se mu cht\u011blo uv\u011b\u0159it, \u017ee to, co se d\u011bje, je jenom sen. Ale ostr\u00e1 bolest, kterou poci\u0165oval p\u0159i kontaktu se sluncem, tuhle pravd\u011bpodobnost vyvracela. Bill za\u010dal uva\u017eovat s\u00e1m o sob\u011b. Co se te\u010f stane s n\u00edm a jeho \u017eivotem? Bude muset b\u00fdt zav\u0159en\u00fd ve sklep\u011b a zab\u00edjet lidi kv\u016fli krvi? Stane se z n\u011bj nel\u00edtostn\u00fd vrah? Ta d\u011bsiv\u00e1 p\u0159edstava ho vyd\u011bsila natolik, \u017ee se jeho, st\u00e1le drobn\u00e9, t\u011blo rozt\u0159\u00e1slo v bolestiv\u00e9 k\u0159e\u010di. Svaly se mu st\u00e1hly a donutily ho klesnout na kolena. Z o\u010d\u00ed se mu za\u010daly valit proudy slan\u00fdch slz.<\/p>\n<\/div>\n
Tom byl v m\u017eiku vedle n\u011bho. Najednou nez\u00e1le\u017eelo na tom, jak Bill vypad\u00e1 a kdo je, z\u00e1le\u017eelo na tom, jak se c\u00edt\u00ed. A Tom u\u017e ho nechce nechat znovu trp\u011bt. U\u017e se nechce d\u00edvat na to, jak jeho mlad\u0161\u00ed bratr us\u00edn\u00e1 s mokr\u00fdmi tv\u00e1\u0159emi a bud\u00ed se ve \u0161patn\u00e9 n\u00e1lad\u011b.<\/div>\n
„Bille, to bude dobr\u00fd, uvid\u00ed\u0161,“ sna\u017eil se ho konej\u0161it.<\/div>\n
Bill\u016fv pl\u00e1\u010d r\u00e1zem utichl. „Nic nebude dobr\u00fd!“ zavr\u010del na Toma a vycenil p\u0159itom zuby. Necht\u011bl b\u00fdt tak ostr\u00fd, ale p\u0159i\u0161lo to samo, jako reflex, kter\u00fd zareaguje na negativn\u00ed emoci. Bill svoj\u00ed reakce zalitoval hned potom, co z Toma vyc\u00edtil dal\u0161\u00ed d\u00e1vku strachu. „Odpus\u0165, necht\u011bl jsem t\u011b d\u011bsit,“ sklonil hlavu.<\/div>\n
Tom se nadechoval, aby bratrovi \u0159ekl, \u017ee se nic nestalo, ale jedin\u00e9, co z jeho hrdla vy\u0161lo, bylo jen p\u0159idu\u0161en\u00e9 zak\u0148u\u010den\u00ed. Bill se na n\u011bho nech\u00e1pav\u011b pod\u00edval a v\u0161iml si, \u017ee Tom\u016fv pohled se up\u00edr\u00e1 kamsi p\u0159ed n\u011bho. Pod\u00edval se stejn\u00fdm sm\u011brem a vyd\u011b\u0161en\u011b roz\u0161\u00ed\u0159il o\u010di. Nikdy ne\u010dekal, \u017ee to, co uvid\u00ed, ho vyd\u011bs\u00ed v\u00edc, ne\u017e zd\u011b\u0161en\u00ed Toma.<\/div>\n
„Ahoj, Bille,“ protnul mrtv\u00e9 ticho v pokoji Massen\u016fv hlubok\u00fd hlas.<\/div>\n
„Massen,“ vydechl Bill a hlas se mu t\u0159\u00e1sl.<\/div>\n
„Kdo?“ zeptal se Tom hlasem ti\u0161\u0161\u00edm ne\u017e \u0161epot.<\/div>\n
Bill na Massena uk\u00e1zal. „To on. V\u010dera v noci to byl on. Kousl m\u011b,“ odpov\u011bd\u011bl Bill a pot\u00e9 se z jeho hrdla vydralo nen\u00e1vistn\u00e9 zavr\u010den\u00ed. O\u010di m\u011bl p\u0159imhou\u0159en\u00e9 a jisk\u0159ily mu vzteky. Tom poznal, \u017ee m\u00edstnost se stala smrteln\u011b nebezpe\u010dnou z\u00f3nou\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Bubbly<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Klikni na anketu, d\u00edky J. :o)<\/strong><\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Bubbly Tomovy hn\u011bd\u00e9 ustaran\u00e9 o\u010di pozorovaly Billovu bledou tv\u00e1\u0159 t\u00e9m\u011b\u0159 celou noc. Tom si byl v\u011bdom toho, \u017ee za Billovo vy\u010derp\u00e1n\u00ed m\u016f\u017ee on. Kdyby ho nenech\u00e1val potulovat se ka\u017edou noc s pl\u00e1\u010dem po m\u011bst\u011b, kdyby se s n\u00edm tolik neh\u00e1dal! M\u011bl<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[281],"tags":[],"class_list":["post-13064","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-midnight-sun"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13064","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13064"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13064\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13064"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13064"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13064"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}