{"id":13065,"date":"2009-11-12T18:30:00","date_gmt":"2009-11-12T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13034"},"modified":"2009-11-12T18:30:00","modified_gmt":"2009-11-12T17:30:00","slug":"der-letzte-song-1-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/11\/12\/der-letzte-song-1-2\/","title":{"rendered":"Der letzte song 1\/2"},"content":{"rendered":"
autor: Bitter<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\u010cik d\u011bcka, t\u00e1g\u017ee sadistick\u00e1 Bitter se hl\u00e1s\u00ed s dal\u0161\u00ed pow\u00eddkou, ale bacha! \u017d\u00e1dnej twincest, ale slash, konkr\u00e9tn\u011b Bill x Andreas. A ani sadismu tam zas tak nejn\u00ed… ten si \u0161et\u0159im na n\u011bco jin\u00fdho… XDD<\/div>\n
N\u011bjak mn\u011b bylo toho chud\u00e1\u010dka blon\u010f\u00e1\u010dka l\u00edto, \u017ee z n\u011bj v\u0161ude d\u011bl\u00e1m takow\u00fdho hajzl\u00edka a tohle je wlastn\u011b takej rewan\u017e, aby si taky n\u011bco chud\u00e1k u\u017eil XD A u\u017eije si, to mi w\u011b\u0159te… Tak\u017ee nakonec tam ten sadismus krapet p\u0159ewl\u00e1d\u00e1, no… Zn\u00e1te m\u011b.<\/div>\n
No nic, tak kdo nem\u00e1 nic proti tomudle pairingu, tak si to snad p\u0159e\u010dte, a kdo tohle nemus\u00ed, tak a\u0165 to rad\u0161i nech\u00e1 bejt, ju.<\/div>\n
Hezk\u00fd po\u010dten\u00ed, Wa\u0161e Bitter :-*<\/p>\n<\/div>\n
(kurz\u00edvou je minulost<\/em>, norm\u00e1ln\u011b p\u0159\u00edtomnost)<\/p>\n<\/div>\n
Ka\u017ed\u00fd song, kter\u00fd jsem kdy napsal, v sob\u011b m\u011bl kus ze m\u011b, kus m\u00e9ho \u017eivota…<\/div>\n
M\u016fj \u017eivot a songy jdou ruku v ruce a stejn\u011b jako ka\u017ed\u00fd koncert n\u011bjak\u00fdm za\u010d\u00edn\u00e1 a n\u011bjak\u00fdm kon\u010d\u00ed… i tenhle p\u0159\u00edb\u011bh za\u010d\u00edn\u00e1 a kon\u010d\u00ed songem…<\/p>\n<\/div>\n
Gegen meinen Willen<\/em><\/strong><\/div>\n
„Ahoj… vy se sem st\u011bhujete?“ Drcnul blon\u010fat\u00fd chlape\u010dek do mal\u00e9ho \u010dernovl\u00e1ska, kter\u00fd ho hned ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b sjel pohledem.<\/em><\/div>\n
,,Jo.“ P\u00edpnul um\u00edn\u011bn\u011b a zalo\u017eil ruce na prsou.<\/em><\/div>\n
,,Tak to budeme sousedi… j\u00e1 jsem Andreas.“ V\u00fdskl ten klu\u010dina nad\u0161en\u011b a natahoval k \u010dernovl\u00e1skovi ruku.<\/em><\/div>\n
„Bill…“ P\u00edplo to \u010dernovlas\u00fd ku\u0159e a stisklo nab\u00eddnutou packu.<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
T\u00edmto pro m\u011b za\u010dal nov\u00fd \u017eivot, m\u00e1ma se rozvedla a my se p\u0159est\u011bhovali a poznali jeho… uplynulo p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f a p\u0159i\u0161la \u0161kola a s n\u00ed dal\u0161\u00ed song…<\/div>\n
\n
Freunde bleiben<\/em><\/strong><\/div>\n
„Ahoj, kde jsi se loudal? U\u017e tu na tebe \u010dek\u00e1m jak dlouho… Autobus u\u017e \u010dek\u00e1 na zast\u00e1vce.“ Usm\u011bje se blon\u010fat\u00fd mlad\u00edk na sv\u00e9ho kamar\u00e1da, a ten jen v\u00fdmluvn\u011b pokr\u010d\u00ed rameny a malinko se za\u010derven\u00e1.<\/em><\/div>\n
„No on Tom…“<\/em><\/div>\n
„Jasn\u011b, je nemocnej a ty abys mu slou\u017eil, vi\u010f.“ Ucul\u00ed se znova a pl\u00e1cne ho po rameni. Je mu nadm\u00edru jasn\u00e9, \u017ee Tom nen\u00ed p\u0159\u00ed\u010dina jeho zdr\u017een\u00ed, ale p\u0159ece ho nebude nutit k tomu, aby se mu p\u0159iznal, \u017ee si musel p\u0159e\u010des\u00e1vat jeho manga \u00fa\u010des, proto\u017ee si ho pocuchal, kdy\u017e si p\u0159evl\u00edkal tri\u010dko.<\/em><\/div>\n
„Jo.“ Potvrdil mu Bill a pok\u00fdval hlavou. Nastoupili do autobusu a jen co z n\u011bj vystoupili p\u0159ed \u0161kolou, okam\u017eit\u011b se na n\u011b strhla v\u0161echna pozornost Billov\u00fdch spolu\u017e\u00e1k\u016f.<\/em><\/div>\n
Ka\u017ed\u00fd za\u010dal \u017eiv\u011b prodiskutov\u00e1vat toho divn\u00fdho kluka, co vypad\u00e1 jako holka, ale nahlas si netroufli \u0159\u00edct nic, kdy\u017e s n\u00edm byl Andreas, kter\u00fd chodil o dva roky vej\u0161, v\u0161ak oni si po\u010dkaj\u00ed, a\u017e bude Bill s\u00e1m a bez dozoru.<\/em><\/div>\n
\u2026<\/div>\n
,,Hele, Kaulitz! Vole, dej mi dvacet euro!“ Ozvalo se od radi\u00e1toru, kde sed\u011bl Martin s partou, sotva si Billa v\u0161imli.<\/em><\/div>\n
,,Nem\u00e1m.“ Odsekl Bill a ukl\u00e1dal si v\u011bci do sk\u0159\u00ed\u0148ky.<\/em><\/div>\n
„Ale nekecej a naval prachy… Dy\u0165 jsi te\u010f hv\u011bzda, tak mi ne\u0159\u00edkej, \u017ee nic nem\u00e1\u0161.“ Uchichtl se, popo\u0161el a\u017e k n\u011bmu a p\u0159ibouchl mu sk\u0159\u00ed\u0148ku.<\/em><\/div>\n
,,Nech m\u011b bejt, j\u00e1 fakt nic nem\u00e1m.“ Za\u00fap\u011bl Bill, ale to u\u017e se Martin s\u00e1pal po jeho batohu a vysypal ho na podlahu.<\/em><\/div>\n
„No jo… nic…“ Ohodnotil a na\u0161tvan\u011b rozdupnul Bill\u016fv mobil a kopnul do kosmetick\u00fd ta\u0161ky.<\/em><\/div>\n
„Koukej se zejtra polep\u0161it, hv\u011bzdo.“ Sykl mu do tv\u00e1\u0159e a cht\u011bl \u0159\u00edct je\u0161t\u011b n\u011bco, ale najednou ho zezadu n\u011bkdo chytil za vlasy a p\u0159irazil na sk\u0159\u00ed\u0148ku.<\/em><\/div>\n
,,Tak\u017ee tob\u011b to nesta\u010dilo vysv\u011btlit?“<\/em><\/div>\n
,,A hele… Kloss, bodyguard na\u0161eho buz\u00edka.“ Uchichtl se Martin a do Andrease str\u010dil. Andreas se u\u017e nap\u0159ahoval, ale Bill ho zadr\u017eel.<\/em><\/div>\n
,,Any, ne… nestoj\u00ed ti za pr\u016fser…“ \u0160pitl a Andreas se na n\u011bj malinko usm\u00e1l.<\/em><\/div>\n
„Jo tak hv\u011bzda si p\u00edskne a An\u00fd poslouch\u00e1… ty hele, Klossi, ned\u011bl\u00e1\u0161 mu n\u00e1hodou i d\u011bvku?“ Uchichtl se Martin a Andreas ve vte\u0159in\u011b vystartoval, nedbaje Billa, kter\u00fd se ho sna\u017eil zadr\u017eet.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Takhle bych te\u010f mohl pokra\u010dovat donekone\u010dna, ale jen tyhle okam\u017eiky, songy m\u00e9ho \u017eivota, jsou pro tenhle p\u0159\u00edb\u011bh d\u016fle\u017eit\u00e9, jsou n\u011bco jako prolog, proto\u017ee ve skute\u010dnosti tenhle p\u0159\u00edb\u011bh za\u010d\u00edn\u00e1 daleko, daleko pozd\u011bji.<\/div>\n
Vlastn\u011b za\u010d\u00edn\u00e1, dalo by se \u0159\u00edct koncem… songem, kter\u00fdm bych se m\u011bl lou\u010dit…<\/p>\n<\/div>\n
Der letzte tag<\/em><\/strong><\/div>\n
Bill za sebou vztekle pra\u0161til dve\u0159ma a Tom mohl sly\u0161et jen prudkou h\u00e1dku, kter\u00e1 nastala mezi n\u00edm a mobilem, respektive Davidem. Kdy\u017e nastalo kone\u010dn\u011b ticho a Bill se vr\u00e1til, vzal noviny, kter\u00e9 p\u0159ed chvilkou p\u0159e\u010detl a nen\u00e1vistn\u011b se d\u00edval na str\u00e1nku o sob\u011b.<\/em><\/div>\n
Jeho pohled se pomalu m\u011bnil. Po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed zlost byla pry\u010d, z\u016fstalo jen \u010dist\u00fd zoufalstv\u00ed. S povzdechem si<\/em> sednul na gau\u010d a noviny roztrhal. Kousky pap\u00edru rozhodil za sebe a znova vy\u010derpan\u011b vydechl.<\/em><\/div>\n
,,Kdyby v\u0161echno \u0161lo tak snadno…“<\/em><\/div>\n
Tom si sedl vedle n\u011bj a Bill mu polo\u017eil hlavu na rameno. P\u0159it\u00e1hnul si ho bl\u00ed\u017e a objal ho. Takhle to te\u010f vypadalo hodn\u011b \u010dasto. Bill u\u017e se pomalu z v\u011b\u010dn\u00e9ho napad\u00e1n\u00ed ze strany novin\u00e1\u0159\u016f hroutil a David s t\u00edm taky nic ned\u011blal. Nikoho nezaj\u00edmalo, jak se c\u00edt\u00ed on, nikdo se neptal na jeho n\u00e1zor.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
,,J\u00e1 u\u017e na to nem\u00e1m.“ Povzdychl si a zakroutil hlavou.<\/em><\/div>\n
,,Ale jdi… to zvl\u00e1dne\u0161…“<\/em><\/div>\n
,,Tob\u011b se to \u0159ekne, o tob\u011b nic takov\u00fdho nep\u00ed\u0161ou.“ \u0160kubnul sebou. P\u0159em\u00e1hal se, aby nebre\u010del.<\/em><\/div>\n
,,Bille, v\u0161ichni v\u011bd\u00ed, \u017ee to nen\u00ed pravda…“ Tom se ho sna\u017eil alespo\u0148 trochu povzbudit, jak\u00e9 bylo ale jeho p\u0159ekvapen\u00ed z odpov\u011bdi.<\/em><\/div>\n
,,Ale ona to mo\u017en\u00e1 pravda je…“ Bill vstal a za\u010dal p\u0159e\u0161lapovat po pokoji. Tolik se o tom diskutovalo, \u017ee o tom za\u010dal s\u00e1m p\u0159em\u00fd\u0161let a s hr\u016fzou si uv\u011bdomil pravdu.<\/em><\/div>\n
,,Nechci, aby to byla pravda… j\u00e1… j\u00e1 u\u017e ani s\u00e1m nev\u00edm, co chci.“<\/em><\/div>\n
,,Bille, i kdyby to pravda byla, tak na tom nen\u00ed nic \u0161patn\u00fdho. J\u00e1 se na tebe neza\u010dnu d\u00edvat skrz prsty jenom proto, \u017ee se\u0161 na kluky, a kluci taky ne.“<\/em><\/div>\n
,,To nem\u016f\u017ee\u0161 v\u011bd\u011bt…“<\/em><\/div>\n
,,Bille, tohle nen\u00ed konec sv\u011bta.“<\/em><\/div>\n
,,J\u00e1 v\u00edm.“ \u0160pitl Bill a ti\u0161e popot\u00e1hl.<\/em><\/div>\n
,,Tak ne\u0159vi.“ Napomenul ho Tom, ale oba v\u011bd\u011bli, \u017ee to nemyslel zle.<\/em><\/div>\n
,,Jen\u017ee j\u00e1… a\u0165 u\u017e mi daj pokoj! Jak m\u00e1m v\u011bd\u011bt, co jsem a co ne, kdy\u017e z ka\u017ed\u00fd strany sly\u0161\u00edm n\u011bco jin\u00fdho.“ Tom cht\u011bl je\u0161t\u011b n\u011bco \u0159\u00edct, ale znemo\u017enilo mu to zaklep\u00e1n\u00ed na dve\u0159e.<\/em><\/div>\n
,,D\u00e1le.“ Ozvali se oba jak na povel a do m\u00edstnosti nakoukl Andreas, nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1d dvoj\u010dat, kter\u00fd je s nima na turn\u00e9.<\/em><\/div>\n
,,Neru\u0161\u00edm?“ Zeptal se trochu nejist\u011b, kdy\u017e zaregistroval krapet rozlad\u011bn\u00fdho Billa, a stejn\u011b nejist\u011b vstoupil do pokoje.<\/em><\/div>\n
,,Ne, co pot\u0159ebuje\u0161?“<\/em><\/div>\n
,,No… p\u0159ekecal jsem G\u00e9\u010dka a jdem do m\u011bsta, tak jestli p\u016fjdete s n\u00e1mi…“ Vysoukal ze sebe a zvl\u00e1\u0161\u0165 zvl\u00e1\u0161tn\u011b se usm\u00e1l na Billa, ten jen zrudl a zad\u00edval se do zem\u011b.<\/em><\/div>\n
,,Jo… jen se uprav\u00edm…“Broukl ti\u0161e a se sklopenou hlavou odkr\u00e1\u010del kolem Andrease do koupelny.<\/em><\/div>\n
………..<\/em><\/div>\n
,,Okej, tak\u017ee teoreticky maj pravdu, ale co te\u010f?“ Zeptal se Bill Toma, hned jak se vr\u00e1tili z m\u011bsta. Tom si jen povzdychl a odlo\u017eil, no sp\u00ed\u0161 odhodil, na k\u0159eslo mikinu a k\u0161iltku.<\/em><\/div>\n
,,Za\u010dni chodit s Andreasem.“ Odv\u011btil mu jednodu\u0161e, a Bill m\u00e1lem spadl na zem.<\/em><\/div>\n
,,Co?“<\/em><\/div>\n
,,Chce\u0161 to p\u00edsemn\u011b?“ Tom nadzdvihl obo\u010d\u00ed, a u\u017e se natahoval po bloku, kter\u00fd m\u011bl Bill na stole.<\/em><\/div>\n
,,Ne.“<\/em><\/div>\n
,,Tak \u010demu se div\u00ed\u0161.“ Toma vylo\u017een\u011b bavilo d\u00edvat se na jeho zrudl\u00fd tv\u00e1\u0159e. V\u011bd\u011bl, \u017ee uhodil h\u0159eb\u00ed\u010dek na hlavi\u010dku. Bill si za\u010dal hryzat nehet a pohledem t\u011bkal po pokoji.<\/em><\/div>\n
,,Pro\u010d si mysl\u00ed\u0161, \u017ee bych m\u011bl chodit s Andreasem?“<\/em><\/div>\n
„No je taky na kluky, a pokud to je\u0161t\u011b ta tvoje naje\u017een\u00e1 hlava nezaregistrovala, tak po tob\u011b jede u\u017e od posledn\u00edho roku, co jsme chodili do \u0161koly.“<\/em><\/div>\n
,,Fakt?“ Za\u0161eptal Bill nech\u00e1pav\u011b a Tom se cht\u011b necht\u011b musel za\u010d\u00edt sm\u00e1t.<\/em><\/div>\n
V\u017edy\u0165 to, \u017ee je Andy do Billa bl\u00e1zen, tenkr\u00e1t v\u011bd\u011bla cel\u00e1 \u0161kola, jak se ale uk\u00e1zalo, cel\u00e1 ne. Jedna os\u016fbka si asi sed\u011bla na veden\u00ed.<\/em><\/div>\n
,,A ty po n\u011bm jede\u0161 taky.“ P\u0159isadil si Tom a Billova \u010delist m\u00e1lem skon\u010dila na koberci.<\/em><\/div>\n
,,No co civ\u00ed\u0161 jak veverka na betonovej sloup? Jede\u0161 po n\u011bm a ani si to neuv\u011bdomuje\u0161. To, jak se na n\u011bj sm\u011bje\u0161 a v\u0161echno.“<\/em><\/div>\n
,,Ale j\u00e1…“<\/em><\/div>\n
,,Bille, proka\u017e mi laskavost a pros\u00edm t\u011b slez u\u017e si kone\u010dn\u011b z veden\u00ed. J\u00e1 beru, \u017ee se\u0161 z toho krapet v \u0161oku, ale v\u0161im si toho ka\u017edej. A divim se chud\u00e1kovi Andreasovi, \u017ee se krot\u00ed, ty si ani neuv\u011bdomuje\u0161, co s n\u00edm n\u011bkdy d\u011bl\u00e1\u0161.“<\/em><\/div>\n
,,A jak tohle m\u016f\u017ee\u0161 jako v\u011bd\u011bt?“<\/em><\/div>\n
,,Any se mi s t\u00edm sv\u011b\u0159il, a taky m\u011b poprosil, a\u0165 ti to ne\u0159\u00edk\u00e1m…“<\/em><\/div>\n
Na Billa u\u017e toho bylo opravdu moc. Tohle jeho hlava naprosto nepob\u00edrala. Je\u0161t\u011b r\u00e1no by odp\u0159\u00eds\u00e1hl, \u017ee je na holky a ne kluky, \u017ee Andreas je jeho k\u00e1mo\u0161 a on to bere taky tak, a najednou je z n\u011bj b\u011bhem n\u011bkolika hodin n\u011bkdo \u00fapln\u011b opa\u010dnej, a nav\u00edc je\u0161t\u011b bal\u00ed Andrease a v\u00ed to ka\u017edej, jen on ne.<\/em><\/div>\n
,,Pot\u0159ebuju cig\u00e1ro.“ \u017dbleptnul \u00fapln\u011b nep\u0159\u00edtomn\u011b a kecnul sebou do k\u0159esla. Tom chytil hysterickej v\u00fdtlem a Bill se jen kochal pohledem na koberec.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
O t\u00fdden pozd\u011bji<\/em><\/div>\n
Bill snad post\u00e9 zkontroloval chodbu, ne\u017e se rozhodl to Tomovi \u0159\u00edct, ve chv\u00edli, kdy se nadechl, ho ale v\u0161echna odvaha p\u0159e\u0161la.<\/em><\/div>\n
,,Je\u017ei\u0161, tos n\u011bkoho zabil nebo co?“ Nevydr\u017eel u\u017e Tom a vyjel na Billa, aby se u\u017e kone\u010dn\u011b rozpov\u00eddal.<\/em><\/div>\n
,,Ne j\u00e1… j\u00e1 se l\u00edbal s Andym.“ \u017dbleptnul ti\u0161e, zrudnul a za\u010dal si hryzat mal\u00ed\u010dek.<\/em><\/div>\n
,,A to je v\u0161echno?“ Zakroutil Tom hlavou nech\u00e1pav\u011b a vykulil o\u010di.<\/em><\/div>\n
,,Jak v\u0161echno?! To mi na to jako nic ne\u0159ekne\u0161?“ Vyjekl Bill \u0161okovan\u011b.<\/em><\/div>\n
,,A co?“<\/em><\/div>\n
,,J\u00e1 nev\u00edm… cokoli…“<\/em><\/div>\n
,,Fajn… u\u017e bylo na\u010dase.“<\/em><\/div>\n
,,Twe ty mn\u011b teda pom\u016f\u017ee\u0161….“<\/em><\/div>\n
,,No a co chce\u0161 teda sly\u0161et?“<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm, rozhodn\u011b ne to, co te\u010f… „<\/em><\/div>\n
,,Fajn, tak jak se to stalo?“<\/em><\/div>\n
„No… stavil se u m\u011b v pokoji, \u017ee n\u011bkam jde, a a\u0165 mu dr\u017e\u00edm palce, kdy\u017e jsem se ho ptal, kam jde, tak mi neodpov\u011bd\u011bl, no a pak jsme se lou\u010dili a on se najednou oto\u010dil, \u017ee prej n\u011bco zapomn\u011bl, dal mi pusu a ode\u0161el.“ Bill kolem sebe bezradn\u011b rozhodil rukama. Naprosto to nech\u00e1pal. „Mysl\u00ed\u0161, \u017ee to m\u00e1m zkusit?“<\/em><\/div>\n
„Co jako?“ Nech\u00e1pal Tom. Na rozd\u00edl od Billa, on m\u011bl jasno, v\u011bd\u011bl, kam jeho kamar\u00e1d dneska jel, ale ani na vte\u0159inu si nep\u0159ipustil, jak v\u00e1\u017en\u00fd by to mohlo bejt… norm\u00e1ln\u00ed vy\u0161et\u0159en\u00ed srdce, rutina, nic se p\u0159ece nem\u016f\u017ee st\u00e1t, jen Andy z toho byl krapet rozlad\u011bnej, tak mu to ujelo a pol\u00edbil ho, no… Nic nelogick\u00fdho.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
,,No chodit s n\u00edm, co asi!“<\/em><\/div>\n
,,Je\u017ei\u0161 ne\u0161il. Bych t\u011b cht\u011bl vid\u011bt…“<\/em><\/div>\n
,,J\u00e1 nech\u00e1pu, co na tom furt \u0159e\u0161\u00ed\u0161…“<\/em><\/div>\n
,,Tak si v m\u00fd situaci p\u0159edstav sebe, a pak se m\u011b ptej, co \u0159e\u0161\u00edm.“ Sjel ho Bill ura\u017een\u011b a Tom se cht\u011b necht\u011b musel za\u010d\u00edt sm\u00e1t.<\/em><\/div>\n
,,Ty se\u0161 fakt moje opora… fakt, \u017ee jo.“ Oto\u010dil se na podpatku a cht\u011bl odej\u00edt do pokoje, to mu ale p\u0159ekazil pr\u00e1v\u011b p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc\u00ed v\u00fdtah a osoba, kter\u00e1 se v n\u011bm nach\u00e1zela, a to opil\u00fd Andreas.<\/em><\/div>\n
Nakonec to vypadalo tak, \u017ee Andy se p\u0159iblble hih\u0148al na Billa, dokud se v\u00fdtah zase nezav\u0159el a nepokra\u010doval ve sv\u00e9 cest\u011b. Bill byl celej rudej a Tom v sob\u011b dusil z\u00e1chvat sm\u00edchu. Tohle se mu snad jen zd\u00e1. Tohle nem\u016f\u017ee bejt pravda. A podobnou v\u011btu si opakoval i Bill.<\/em><\/div>\n
,,No tak j\u00e1 pudu…“ \u0160pitnul Tom, a kdy\u017e proch\u00e1zel kolem Billa, trochu do n\u011bj str\u010dil.<\/em><\/div>\n
,,M\u00e1m dojem, \u017ee oporu tady pot\u0159ebuje n\u011bkdo jinej.“ Kdyby mohl, tak ho Bill doslova naporcuje. Nejd\u0159\u00edv ale zabije Andrease. Sotva stiskl p\u0159ivol\u00e1v\u00e1n\u00ed v\u00fdtahu, zap\u00edpala mu esemeska – Jsem na st\u0159e\u0161e.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
,,Pro\u010d proboha na st\u0159e\u0161e? V\u00ed\u0161, jak se boj\u00edm vej\u0161ek, a \u017eene\u0161 m\u011b na st\u0159echu.“ Zanad\u00e1val Bill, sotva vid\u011bl sv\u00e9ho kamar\u00e1da sed\u011bt na okraji hotelov\u00e9 st\u0159echy a opatrn\u011b si sedl vedle n\u011bj.<\/em><\/div>\n
„L\u00edb\u00ed se mi tady…“ \u0160pitl blon\u010f\u00e1\u010dek a d\u00e1l hypnotizoval auta, jezd\u00edc\u00ed dole na silnici.<\/em><\/div>\n
,,Ale mn\u011b ne.“ \u0160pitl um\u00edn\u011bn\u011b Bill a zalo\u017eil ruce na prsou a na\u0161pulil rty, jako v\u017edycky, kdy\u017e se mu n\u011bco nel\u00edbilo.<\/em><\/div>\n
„Ale no tak… nenech\u00e1m t\u011b spadnout… neboj.“ Uchichtl se a st\u00e1hnul si ho vedle sebe.<\/em><\/div>\n
„Jo, a kdo mi to zaru\u010d\u00ed, co? Co kdy\u017e m\u011b u\u017e m\u00e1\u0161 dost a hod\u00ed\u0161 m\u011b dol\u016f.“ Bill rozhodil rukama a koukl dol\u016f. „Fuj… to by bolelo…“<\/em><\/div>\n
,,Jo… asi jo.“ Odtu\u0161il Andreas nep\u0159\u00edtomn\u011b a zad\u00edval se do pr\u00e1zdna.<\/em><\/div>\n
,,Tak… co se d\u011bje?“ Vysoukal ze sebe po n\u011bjak\u00fd chv\u00edli Bill a nejist\u011b se o\u0161il. Cel\u00e1 tahle situace se mu zd\u00e1la naprosto absurdn\u00ed.<\/em><\/div>\n
,,Co bys d\u011blal, kdyby ti n\u011bkdo \u0159ek, \u017ee m\u00e1\u0161 p\u0159ed sebou posledn\u00edch p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f a mo\u017en\u00e1 ani to ne.“ \u0160pitl ti\u0161e blon\u010f\u00e1\u010dek a s naprostou v\u00e1\u017enost\u00ed se na Billa zad\u00edval.<\/em><\/div>\n
,,Co – co\u017ee? To je vtip? To m\u011b t\u00e1hne\u0161 na st\u0159echu kv\u016fli takov\u00fd blbosti? Andreasi, to ti hrabe nebo co?“ Bill se afektovan\u011b postavil a zk\u0159\u00ed\u017eil ruce na prsou. Tak on se boj\u00ed, b\u016fhv\u00ed co se ned\u011bje a Andreas na n\u011bj vybal\u00ed takovou kravinu.<\/em><\/div>\n
„Kdyby to byla blbost, nept\u00e1m se. Nehrabe mi, neboj, zat\u00edm je\u0161t\u011b ne… jen… nev\u00edm, co m\u00e1m d\u011blat.“<\/em><\/div>\n
,,Any, j\u00e1 ti ale v\u016fbec nerozum\u00edm…“<\/em><\/div>\n
„Sedni si.“<\/em><\/div>\n
„Ne, nesednu, dokud mi laskav\u011b nevysv\u011btl\u00ed\u0161, co se d\u011bje, proto\u017ee na n\u011bjak\u00fd opileck\u00fd depky nejsem zv\u011bdavej.“ Prskl Bill a Andy jen ml\u010dky odvr\u00e1til pohled na ru\u0161nou silnici.<\/em><\/div>\n
,,Fajn… tak mi p\u0159\u00ed\u0161t\u011b dej pokoj, jo.“ Vyjel na n\u011bj Bill a oto\u010dil se na podpatku. U\u017e se chystal opravdu odej\u00edt, kdy\u017e ticho pro\u010d\u00edsl Andreas\u016fv hlas.<\/em><\/div>\n
„Um\u00edr\u00e1m.“<\/em><\/div>\n
„Co\u017ee?“<\/em><\/div>\n
,,Jo, m\u00e1m n\u00e1dor…“<\/em><\/div>\n
„Tohle je vtip, \u017ee jo“ Zakroutil Bill hlavou a sedl si znova vedle n\u011bj. „Any, je to vtip…“<\/em><\/div>\n
„Ne… dneska jsem byl u doktora… prej je to a\u017e moc velk\u00fd na to, aby se to dalo operovat.“ \u0160pitl blon\u010f\u00e1\u010dek a zad\u00edval se do jednoho okna prot\u011bj\u0161\u00ed budovy.<\/em><\/div>\n
„Ne… ty l\u017ee\u0161… Andreasi, tohle je hodn\u011b blb\u00e1 sranda!“ Vyjel na n\u011bj a znova se postavil.<\/em><\/div>\n
„Chce\u0161 vid\u011bt pap\u00edry z toho vy\u0161et\u0159en\u00ed?“ Zeptal se ho nep\u0159\u00edtomn\u011b a Bill jen zavrt\u011bl hlavou. Pomalu mu to v\u0161echno doch\u00e1zelo, Andy nel\u017ee, neza\u010dne se sm\u00e1t s t\u00edm, \u017ee je to vtip, jako tolikr\u00e1t, kdy mu s naprostou v\u00e1\u017enost\u00ed n\u011bco odvypr\u00e1v\u011bl, a pak se bavil t\u00edm, \u017ee tomu v\u011b\u0159\u00ed… ne, dneska se nikdo sm\u00e1t nebude.<\/em><\/div>\n
„Ale p\u0159ece… dy\u0165 ty nekou\u0159\u00ed\u0161, chod\u00ed\u0161 cvi\u010dit, pije\u0161 a j\u00ed\u0161 ty zdrav\u00fd b\u0159e\u010dky, tak jak m\u016f\u017ee\u0161 m\u00edt… n\u00e1dor…“<\/em><\/div>\n
„Nev\u00edm… nikdo nev\u00ed, prost\u011b tam je a nic s t\u00edm nikdo nenad\u011bl\u00e1…“<\/em><\/div>\n
„Ale v televizi p\u0159ece ukazovali n\u011bjakej ten laser bo co to je, a t\u00edm to operujou, mus\u00ed to j\u00edt!“<\/em><\/div>\n
„Nejde… m\u00e1m ho v srdci… za p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f u\u017e bude tak velkej, \u017ee mi p\u0159estane b\u00edt a nejde s t\u00edm nic d\u011blat…“<\/em><\/div>\n
„Ale to p\u0159ece…“Bill jen ti\u0161e vzlykne a po tv\u00e1\u0159\u00edch se mu rozte\u010dou slzy. „Nem\u016f\u017ee\u0161 um\u0159\u00edt… to nejde! Nesm\u00ed\u0161!<\/em>\u201f<\/em><\/div>\n
„Bille, j\u00e1…<\/em>\u201f<\/em><\/div>\n
„Ne, nemluv, j\u00e1, m\u00e1m dost pen\u011bz, za\u0159\u00edd\u00edme n\u011bjak\u00fdho doktora a… A…<\/em>\u201f<\/em> D\u00e1l nedomluvil, jen se bezradn\u011b svezl na zem pod \u0159\u00edmsu, na kter\u00e9 sed\u011bli.<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 t\u011b nenech\u00e1m um\u0159\u00edt.<\/em>\u201f<\/em> \u0160pitl ti\u0161e a ani nevn\u00edmal Andrease, kter\u00fd se svezl vedle n\u011bj a p\u0159ivinul si ho k sob\u011b.<\/em><\/div>\n
„Kdyby to bylo tak jednoduch\u00fd… V\u00ed\u0161, o tom vy\u0161et\u0159en\u00ed jsem v\u011bd\u011bl dop\u0159edu a bavili jsme se o tom s Tomem, ten jedinej to v\u011bd\u011bl, a on mi po\u0159\u00e1d \u0159\u00edkal, \u017ee to nic nebude, prej rutina a j\u00e1 tomu tolik v\u011b\u0159il, v\u00ed\u0161, r\u00e1no… byl jsem si tak jist\u00fd a m\u011bl jsem sebev\u011bdom\u00ed na rozd\u00e1v\u00e1n\u00ed, dokonce jsem t\u011b cht\u011bl kone\u010dn\u011b pozvat na rande, a pak… v\u0161echno je v h\u00e1ji.<\/em>\u201f<\/em> Povzdychl si a schoval obli\u010dej do dlan\u00ed. „Nev\u00edm, co m\u00e1m te\u010f d\u011blat… neum\u00ed\u0161 si p\u0159edstavit, jak\u00fd to je, kdy\u017e m\u00e1\u0161 \u017eivot ohrani\u010denej…<\/em>\u201f<\/em><\/div>\n
„A pro\u010d to neud\u011bl\u00e1\u0161?<\/em>\u201f<\/em><\/div>\n
„Neud\u011bl\u00e1m co?<\/em>\u201f<\/em><\/div>\n
„To, co jsi cht\u011bl? Pro\u010d m\u011b nepozve\u0161 na rande?<\/em>\u201f<\/em><\/div>\n
„To nejde, Bille…<\/em>\u201f<\/em><\/div>\n
„Pro\u010d by to ne\u0161lo?<\/em>\u201f<\/em> \u0160pitl Bill a n\u011b\u017en\u011b si nato\u010dil Andreasovu tv\u00e1\u0159 tak, aby se mu mohl d\u00edvat do o\u010d\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Kdy\u017e t\u011b pozvu, p\u016fjde\u0161 jen ze soucitu a to nechci.<\/em>\u201f<\/em> Odv\u011bt\u00ed a vyman\u00ed se z Billova sev\u0159en\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Nechci, abys kv\u016fli mn\u011b n\u011bco p\u0159edst\u00edral.<\/em>\u201f<\/em><\/div>\n
„Ale to nem\u016f\u017ee\u0161 v\u011bd\u011bt… J\u00e1 bych \u0161el, proto\u017ee bych cht\u011bl… V\u00ed\u0161, p\u0159ed t\u00fddnem mi Tom \u0159ek, \u017ee jsi do m\u011b hotovej u\u017e od \u0161koly, j\u00e1 si myslel, \u017ee si d\u011bl\u00e1 srandu, ale za ten t\u00fdden jsem si uv\u011bdomil, \u017ee je to fakt a… a dneska r\u00e1no… cel\u00fd den jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel, co ti \u0159eknu, co ud\u011bl\u00e1m, a\u017e t\u011b uvid\u00edm a rozhodn\u011b to nebylo ze soucitu…<\/em>\u201f<\/em><\/div>\n
„Jo? Tak\u017ee ty se mnou te\u010f n\u011bjakej \u010das bude\u0161… dejme tomu, \u017ee vydr\u017e\u00edm p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f a pak co? Ty se do m\u011b t\u0159eba opravdu zamiluje\u0161 a j\u00e1 pak um\u0159u… Tohle chce\u0161? J\u00e1 mysl\u00edm, \u017ee ne.<\/em>\u201f<\/em><\/div>\n
„U\u017e ti n\u011bkdy n\u011bkdo \u0159ek, \u017ee moc mysl\u00ed\u0161? Jestli ne, tak ti to te\u010f \u0159\u00edk\u00e1m j\u00e1… moc mysl\u00ed\u0161 a \u00fapln\u011b nejv\u00edc mysl\u00ed\u0161 na to, co ostatn\u00ed, ale tady o ostatn\u00ed nejde, \u010dili nejde ani o m\u011b, Any, tady jde o tebe… vyka\u0161li se te\u010f na to, co je lep\u0161\u00ed pro m\u011b… To nem\u016f\u017ee\u0161 v\u011bd\u011bt, a nav\u00edc, p\u0159\u00edsah\u00e1m ti, \u017ee neum\u0159e\u0161… ne, dokud ti to nedovol\u00edm.<\/em>\u201f<\/em> Dokon\u010dil Bill odhodlan\u011b a Andrease k sob\u011b oto\u010dil \u010delem.<\/em><\/div>\n
„Billy… tohle ale nen\u00ed poh\u00e1dka o princi a princezn\u011b se \u0161\u0165astn\u00fdm koncem…<\/em>\u201f<\/em> Pousm\u00e1l se a pohladil ho po tv\u00e1\u0159i. Bill si to ani neuv\u011bdomoval, ale tou svoj\u00ed nevinnost\u00ed a t\u00e9m\u011b\u0159 d\u011btsk\u00fdm pohledem na sv\u011bt, dok\u00e1zal v \u010dlov\u011bku vzbudit tolik nad\u011bje a v\u00edry, kolik jen \u010dlov\u011bk pot\u0159eboval a Andreas ji te\u010f pot\u0159eboval hrozn\u011b, hrozn\u011b moc.<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, \u017ee ne… a nav\u00edc… sklen\u011bn\u00fd st\u0159ev\u00ed\u010dky bych stejn\u011b nenosil.<\/em>\u201f<\/em> Pousm\u00e1l se a opatrn\u011b se k Andreasovi p\u0159isunul tak, \u017ee jejich obli\u010deje od sebe d\u011blilo jen n\u011bkolik zanedbateln\u00fdch centimetr\u016f.<\/em><\/div>\n
„A kr\u00e1lovstv\u00ed taky nechci…<\/em>\u201f<\/em> Za\u0161eptal a p\u0159iv\u0159el o\u010di.<\/em><\/div>\n
„A co… co teda chce\u0161… Bille, j\u00e1 to nem\u016f\u017eu… nem\u016f\u017eu ud\u011blat, proto\u017ee bych ti jen ubl\u00ed\u017eil…<\/em>\u201f<\/em> Andreas zakroutil hlavou a odvr\u00e1til se od n\u011bj.<\/em><\/div>\n
„Tak\u017ee to se bude\u0161 rad\u0161i zbytek \u017eivota u\u017e\u00edrat t\u00edm, jak\u00fd by to mohlo bejt a jednodu\u0161e to vzd\u00e1\u0161? To p\u0159ece nem\u016f\u017ee\u0161! Nesm\u00ed\u0161 to vzd\u00e1t! R\u00e1no jsi snad n\u011bco cht\u011bl, tak to ud\u011blej, kurva, na mn\u011b te\u010f p\u0159eci nez\u00e1le\u017e\u00ed!<\/em>\u201f<\/em> Vyjel Bill a po tv\u00e1\u0159\u00edch se mu znova rozkut\u00e1lely slzy. Tohle bylo jako ze \u0161patn\u00fdho filmu.<\/em><\/div>\n
Je\u0161t\u011b p\u0159ed p\u00e1r okam\u017eiky si byl jist\u00fd, \u017ee kone\u010dn\u011b na\u0161el, co cht\u011bl, \u017ee mu Andreas uk\u00e1\u017ee tu l\u00e1sku, po kter\u00e9 cel\u00fd \u017eivot tak tou\u017e\u00ed, a te\u010f? M\u00edsto toho, aby vyu\u017eil situace a byl alespo\u0148 na chv\u00edli \u0161\u0165astn\u00fd, se ohl\u00ed\u017e\u00ed na to, aby mu t\u00edm n\u00e1hodou neubl\u00ed\u017eil? Ubl\u00ed\u017e\u00ed mu stejn\u011b tak i tak… L\u00e1ska u\u017e takov\u00e1 prost\u011b je, bez bolesti by to snad ani ne\u0161lo. Rozhodn\u011b vstal a zad\u00edval se na Andrease, kter\u00fd up\u0159en\u011b sledoval zem pod sebou.<\/em><\/div>\n
„A\u017e si to rozmysl\u00ed\u0161, tak p\u0159ij\u010f… v\u00ed\u0161, \u017ee j\u00e1 tady pro tebe jsem v\u017edycky…<\/em>\u201f<\/em> \u0160pitl a pomalu se vydal ke dve\u0159\u00edm.<\/em><\/div>\n
U\u017e je otv\u00edral, kdy\u017e je najednou n\u011b\u010d\u00ed pa\u017ee prudce zabouchly. Bill se polekan\u011b oto\u010dil a zmaten\u011b zamrkal. Ani Andrease nesly\u0161el a najednou st\u00e1l p\u0159\u00edmo za n\u00edm a up\u0159en\u011b mu hled\u011bl do o\u010d\u00ed.<\/em><\/div>\n
„V\u00ed\u0161, \u017ee v\u0161echno hrozn\u011b komplikuje\u0161?<\/em>\u201f<\/em> \u0160pitl Andreas zni\u010den\u011b a vzal Bill\u016fv obli\u010dej do dlan\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Jo, ob\u010das se mi to st\u00e1v\u00e1… zvykej si.<\/em>\u201f<\/em> Odv\u011btil mu Bill a pohledem sklouzl na Andreasovy pootev\u0159en\u00e9 rty.<\/em><\/div>\n
„Ubl\u00ed\u017e\u00edm ti…<\/em>\u201f<\/em><\/div>\n
„U\u017e jsi ubl\u00ed\u017eil… v\u00edc u\u017e to nep\u016fjde…<\/em>\u201f<\/em> Zaprotestoval Bill a obto\u010dil ruce kolem jeho krku. Andreas si ho za pas p\u0159it\u00e1hnul a malinko nadzdvihl tak, \u017ee Bill, i s jeho v\u00fd\u0161kou, st\u00e1l na \u0161pi\u010dk\u00e1ch, aby m\u011bl rty s Andreasem v jedn\u00e9 rovin\u011b. Ten pomalu p\u0159iv\u0159el o\u010di a opatrn\u011b se vpil do jeho rt\u016f.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
autor: Bitter<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
pokra\u010dov\u00e1n\u00ed<\/a><\/em><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Bitter \u010cik d\u011bcka, t\u00e1g\u017ee sadistick\u00e1 Bitter se hl\u00e1s\u00ed s dal\u0161\u00ed pow\u00eddkou, ale bacha! \u017d\u00e1dnej twincest, ale slash, konkr\u00e9tn\u011b Bill x Andreas. A ani sadismu tam zas tak nejn\u00ed… ten si \u0161et\u0159im na n\u011bco jin\u00fdho… XDD N\u011bjak mn\u011b bylo toho chud\u00e1\u010dka blon\u010f\u00e1\u010dka<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-13065","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13065","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13065"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13065\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13065"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13065"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13065"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}