{"id":13095,"date":"2009-11-07T18:30:00","date_gmt":"2009-11-07T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13064"},"modified":"2009-11-07T18:30:00","modified_gmt":"2009-11-07T17:30:00","slug":"makes-three-36","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/11\/07\/makes-three-36\/","title":{"rendered":"Makes Three 36."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Majestrix<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Je usm\u00ed\u0159en\u00ed v\u00e1\u017en\u011b odpov\u011bd\u00ed? Krok spr\u00e1vn\u00fdm sm\u011brem.<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Lid\u00e9 mi \u010dasto d\u00e1vali d\u00e1rky, proto\u017ee si mysleli, \u017ee jsem p\u011bknej. Mamka, kdy\u017e uk\u00e1zala svoje blon\u010fat\u00fd dvoj\u010data, lidi se rozpl\u00fdvali.“ \u0158ekl Bill, jako by mluvil o po\u010das\u00ed. „Tom opravdu nikdy nem\u011bl r\u00e1d, kdy\u017e se ho lidi dot\u00fdkali.“<\/div>\n
„A tob\u011b se to l\u00edbilo?“<\/div>\n
Bill zavrt\u011bl hlavou. „Ne, Tom by je nenechal, tak\u017ee j\u00e1 jsem se o tohle starat niky nemusel.“<\/div>\n
„Tak\u017ee, dosp\u011bl\u00ed t\u011b milovali. Co d\u011bti?“ zeptal se Stephen a zapsal si do pozn\u00e1mek.<\/div>\n
~~<\/div>\n
„D\u011bti moc ne.“ Poposednul si Tom v seda\u010dce a sna\u017eil se z\u016fstat v klidu a z\u00edskat pohodl\u00ed. Stephen mu ale \u0159ekl, \u017ee je to v po\u0159\u00e1dku c\u00edtit se trochu divn\u011b ohledn\u011b terapie.<\/p>\n<\/div>\n
Ta nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc, co si musel pamatovat, byla, \u017ee to pot\u0159ebuje.<\/p>\n<\/div>\n
„Jak ses kv\u016fli tomu c\u00edtil?“ Stephen se zarazil a pod\u00edval se opatrn\u011b na Toma p\u0159ed sebou.<\/div>\n
„Bylo mi l\u00edto Billa. Bylo mi l\u00edto ostatn\u00edch,“ \u0159ekl pomalu a pokr\u010dil rameny. „Nedok\u00e1zali pochopit, \u017ee prost\u011b byl s\u00e1m sebou, Bill k nikomu nikdy moc nep\u0159ilnul, ale m\u011bl r\u00e1d uzn\u00e1n\u00ed od dosp\u011bl\u00fdch.“<\/div>\n
„A to d\u011bti obvykle nem\u011bly r\u00e1dy,“ \u0159ekl doktor su\u0161e.<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b tak. Tak\u017ee jsem pak ve druh\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b vid\u011bl, jak n\u011bkdo Billa slo\u017eil k zemi, proto\u017ee o n\u011bm u\u010ditel \u0159ekl, \u017ee je to nejrozko\u0161n\u011bj\u0161\u00ed d\u00edt\u011b ve t\u0159\u00edd\u011b.“<\/p>\n<\/div>\n
~~<\/p>\n<\/div>\n
„Tom byl tak na\u0161tvan\u00fd. Nebyl jako j\u00e1. Na dosp\u011bl\u00fdch mu nez\u00e1le\u017eelo a ostatn\u00ed d\u011bti na\u0161eho v\u011bku ho milovaly. Cht\u011bl jsem b\u00fdt jako on, ale nemohl jsem. Jsem prost\u011b j\u00e1.“ Pokr\u010dil Bill rameny a najednou si p\u0159\u00e1l, aby si mohl zakou\u0159it. Tak dlouho u\u017e po tom netou\u017eil jako te\u010f.<\/div>\n
„M\u011bl jsi pocit, \u017ee je s tebou n\u011bco \u0161patn\u011b?“<\/div>\n
„Bylo to celkem matouc\u00ed, chci \u0159\u00edct\u2026 nikdy jsem nad t\u00edm takhle nep\u0159em\u00fd\u0161lel. Jen jsem cht\u011bl, aby m\u011b ostatn\u00ed d\u011bti m\u011bly r\u00e1dy, ale bylo to mnohem leh\u010d\u00ed s dosp\u011bl\u00fdma.“ Pokr\u010dil Bill rameny a promnul si nep\u0159\u00edtomn\u011b b\u0159icho. „Tak jsem se prost\u011b rozhodl p\u0159estat se sna\u017eit. Nen\u00e1vid\u011bly m\u011b a prost\u011b to tak bylo. Mimo to, vlastn\u011b to bylo jedno.“<\/p>\n<\/div>\n
~~<\/p>\n<\/div>\n
„\u0158ekl jsem mu, \u017ee jedin\u00fd n\u00e1zor, na kter\u00fdm z\u00e1le\u017e\u00ed, je ten m\u016fj,“ \u0159ekl Tom jemn\u011b a d\u00edval se p\u0159itom nev\u011bdomky na malou kamennou so\u0161ku, co byla na stole, kter\u00fd je od sebe d\u011blil.<\/div>\n
„St\u00e1le tomu v\u011b\u0159\u00ed\u0161?“<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl. „V\u011b\u0159\u00edm.“<\/div>\n
„A co se stalo potom?“<\/p>\n<\/div>\n
~~<\/p>\n<\/div>\n
„Uv\u011bdomil jsem si, \u017ee m\u011bl pravdu. V\u0161echno se zm\u011bnilo. U\u017e mi to bylo jedno, v\u0161echno, proto\u017ee tu byl Tomi, aby m\u011b ochra\u0148oval, aby m\u011b rozesm\u00e1l, a aby mi ut\u0159el slzy. Taky to hodn\u011b schytal, u\u017e jenom proto, \u017ee byl m\u00fdm bratrem.“ Odml\u010del se Bill a zamra\u010dil se. „Klidn\u011b by lidi kv\u016fli mn\u011b zml\u00e1til; \u0159\u00edkal, \u017ee j\u00e1 se nepot\u0159ebuju umazat od krve.“<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, pro\u010d to \u0159ekl?“<\/p>\n<\/div>\n
~~<\/p>\n<\/div>\n
„Byl lep\u0161\u00ed ne\u017e to, mnohem lep\u0161\u00ed; Bill m\u011bl takov\u00e9 to n\u011bco extra. Myslel jsem si o n\u011bm, \u017ee je p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv, ne\u017e jsem v\u016fbec v\u011bd\u011bl, co to slovo znamen\u00e1,“ p\u0159iznal Tom a napil se vody. „Zamiloval jsem se do n\u011bj hned, jak jsem ho vid\u011bl.“<\/div>\n
„A od t\u00e9 doby jsi ho za\u010dal p\u0159ed v\u0161\u00edm chr\u00e1nit?“<\/div>\n
„Zaslou\u017eil si to.“<\/div>\n
„Nemysl\u00ed\u0161 si, \u017ee si zaslou\u017eil m\u00edt p\u00e1r mod\u0159in a ran, aby ho<\/em> to pos\u00edlilo?“<\/p>\n<\/div>\n
~~<\/p>\n<\/div>\n
„Nikdy jsem opravdu nemusel. Chci \u0159\u00edct, byl jsem \u0161ikanovan\u00fd stejn\u011b jako Tom. Ale tak dlouho, jak Tom \u0159\u00edkal, \u017ee je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku, tak bylo. V\u011b\u0159\u00edm mu se sv\u00fdm \u017eivotem,“ \u0159ekl Bill jednodu\u0161e.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee by to pro tebe bylo jednodu\u0161\u0161\u00ed, kdybys byl tvrd\u00fd a otlu\u010den\u00fd kluk?“ usm\u00e1l se Stephen.<\/div>\n
„Oh, pros\u00edm. Tom a j\u00e1 jsme zvykl\u00ed ml\u00e1tit se t\u0159eba p\u00e1nvemi. Kdy\u017e jsme nemohli hr\u00e1t videohry tak jsme se prali, jen abychom se zabavili. Byl jsem po\u0159\u00e1dn\u011b tvrdej a otlu\u010denej kluk. To jenom Tom necht\u011bl, abych se tak choval i p\u0159ed ostatn\u00edmi. Mn\u011b to nevadilo, miluju ho, a kdyby cht\u011bl \u010d\u00e1st m\u011b jenom pro sebe, kdo jsem byl, abych s n\u00edm nemohl souhlasit?“<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee se k tob\u011b lid\u00e9 chovali jinak, proto\u017ee jsi kr\u00e1sn\u00fd?“<\/p>\n<\/div>\n
~~<\/p>\n<\/div>\n
„A nechovaj\u00ed se lid\u00e9 ke v\u0161em kr\u00e1sn\u00fdm lidem jinak?“ zeptal se Tom zv\u011bdav\u011b na opl\u00e1tku.<\/div>\n
„Ob\u010das. Stav\u00ed\u0161 sv\u00e9ho bratra na podstavec, proto\u017ee je kr\u00e1sn\u00fd?“<\/div>\n
„Kr\u00e1sa je jen mal\u00e1 \u010d\u00e1st Billa.“ Stephen \u010dekal, aby to Tom rozvedl, ale chlapec tam jen sed\u011bl a koukal na n\u011bj.<\/div>\n
„Dob\u0159e, ale ty jsi taky velice pohledn\u00fd a m\u00e1\u0161 s n\u00edm spoustu spole\u010dn\u00e9ho. Pro\u010d ses na\u0161el sp\u00ed\u0161 v mu\u017esk\u00e9m ohlase, zat\u00edmco Bill v \u017eensk\u00e9m?“<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee to je proto, \u017ee lidi nechal, aby mu \u0159\u00edkali, \u017ee je p\u016fvabn\u00fd.“<\/div>\n
\n
~~<\/p>\n<\/div>\n
„Tom to nen\u00e1vid\u00ed. V\u017edycky tomu tak bylo.“ U\u0161kl\u00edbnul se Bill a obmotal si pramen vlas\u016f okolo prstu.<\/div>\n
„Ale ty ne.“<\/div>\n
„Je mi to v\u00e1\u017en\u011b jedno. M\u00e1m r\u00e1d, kdy\u017e si lidi mysl\u00ed, \u017ee mi to slu\u0161\u00ed.“<\/p>\n<\/div>\n
~~<\/p>\n<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee vypad\u00e1\u0161 dob\u0159e?“<\/div>\n
„Ano.“<\/div>\n
„Tak\u017ee to nen\u00ed pocit m\u00e9n\u011bcennosti.“<\/div>\n
„Ne. Bill\u2026 m\u00e1 r\u00e1d, kdy\u017e se za n\u00edm lidi ot\u00e1\u010d\u00ed, nebo kdy\u017e se jim z jeho vzhledu mot\u00e1 hlava. J\u00e1 r\u00e1d vypad\u00e1m upraven\u011b, ale mohl bych d\u011blat to, co d\u011bl\u00e1 Bill, kdybych cht\u011bl<\/em>.“ Sundal si Tom \u010depici, \u010delenku a \u0161\u00e1tek; rukou si projel dredy a nechal si je spadnout na ramena a do obli\u010deje, pak se pod\u00edval na Stephena Billov\u00fdm nevinn\u00fdm pohledem.<\/div>\n
Doktor zamrkal, bylo to, jako by se tu n\u00e1hle zjevil Bill, nelehce se zasm\u00e1l. „To vid\u00edm,“ \u0159ekl a rychle se zad\u00edval do sv\u00e9ho notesu. Kdy\u017e Stephen zvedl pohled, Tom m\u011bl u\u017e vlasy zase naho\u0159e a jeho obli\u010dej se vr\u00e1til do jeho norm\u00e1ln\u00edho \u00fa\u0161klebku. „To je velmi nep\u0159\u00edjemn\u00e9,“ p\u0159iznal Stephen.<\/div>\n
„To ch\u00e1pu,“ uchechtl se Tom a prot\u00e1hl si dredy \u010depic\u00ed. „Bill v\u017edycky pot\u0159ebuje uzn\u00e1n\u00ed ode v\u0161ech. J\u00e1 ne.“<\/div>\n
„Jenom proto, \u017ee n\u011bkdo pot\u0159ebuje uzn\u00e1n\u00ed od ostatn\u00edch, neznamen\u00e1 to, \u017ee tebe miluje o n\u011bco m\u00e9n\u011b.“<\/div>\n
„To v\u00edm. Jen mi to ob\u010das leze na nervy. Spadnete do dvou kategori\u00ed s m\u00fdm bratrem. A\u0165 u\u017e ho m\u00e1te r\u00e1di nebo ne.“<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee je opravdu tak necitliv\u00fd?“<\/p>\n<\/div>\n
~~<\/p>\n<\/div>\n
„Nemysl\u00edm to tak.“<\/div>\n
„Ne\u0159ekl jsem, \u017ee ano. Ud\u011blal jsi to, co jsem ti ulo\u017eil?“<\/div>\n
„Ne.“<\/div>\n
„Pro\u010d?“<\/div>\n
Bill pokr\u010dil rameny. „Zapomn\u011bl jsem.“<\/p>\n<\/div>\n
~~<\/p>\n<\/div>\n
„Bill nikdy opravdu ned\u011blal to, co necht\u011bl d\u011blat; chci \u0159\u00edct, mimo to, \u017ee chodil do \u0161koly. Kdy\u017e n\u00e1m mamka \u0159ekla, abychom si uklidili pokoj, j\u00e1 jsem to ud\u011blal, zat\u00edmco Bill dok\u00e1zal sed\u011bt na posteli se sv\u00fdm z\u00e1pisn\u00edkem nebo n\u011b\u010d\u00edm, a sledoval, jak j\u00e1 ukl\u00edz\u00edm. Bylo mi to ale jedno.“<\/div>\n
„V\u017edycky ukl\u00edz\u00ed\u0161 to, co Bill rozbordela\u0159\u00ed?“ zeptal se Stephen.<\/div>\n
„On ob\u010das nemysl\u00ed na n\u00e1sledky. Tak\u017ee mus\u00edm.“<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
Bill zvedl pohled a usm\u00e1l se, kdy\u017e se Simone posadila na gau\u010d vedle n\u011bj. „Na co to kouk\u00e1\u0161?“ zeptala se, kdy\u017e se uvelebila.<\/div>\n
Pokr\u010dil rameny. „Ani nev\u00edm, jen nem\u016f\u017eu naj\u00edt ovlada\u010d a nem\u00e1m n\u00e1ladu se zvedat. Kone\u010dn\u011b se uklidnila, a j\u00e1 si to chci u\u017e\u00edt jak nejd\u00fdl m\u016f\u017eu.“ Bill sed\u011bl op\u0159en\u00fd o gau\u010d s polo\u017eenou miskou zmrzliny na sv\u00e9m rostouc\u00edm b\u0159\u00ed\u0161ku.<\/div>\n
Simone se usm\u00e1la; b\u011bhem sv\u00e9ho t\u011bhotenstv\u00ed byla mockr\u00e1t ve stejn\u00e9 situaci.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu se k tob\u011b p\u0159ipojit?“ jej\u00ed syn pokr\u010dil rameny a ona si povzdychla. Od t\u00e9 doby, co Tom ode\u0161el, se v\u011bci celkem urovnaly, ale v dom\u011b bylo pon\u011bkud smutno. V\u011bd\u011bla, \u017ee dlouhodob\u00e1 melancholie nen\u00ed pro d\u00edt\u011b dobr\u00e1, ale Simone nemohla vymyslet nic, \u010d\u00edm by Billa rozveselila, v\u011bd\u011bla, \u017ee by j\u00ed to jej\u00edho star\u0161\u00edho syna dom\u016f nep\u0159ineslo. Nikdo j\u00ed necht\u011bl \u0159\u00edct, co zp\u016fsobilo h\u00e1dku nebo pro\u010d cht\u011bl Tom z\u016fstat v apartm\u00e1nu pro skupinu v Hamburku. „Co kdybychom si pustili n\u011bjak\u00fd film? Na co m\u00e1\u0161 n\u00e1ladu?“<\/div>\n
„Na n\u011bco krvav\u00e9ho. Dneska jsem m\u011bl t\u011b\u017ek\u00fd den,“ \u0159ekl Bill a p\u0159it\u00e1hl si podno\u017eku bl\u00ed\u017e. Bolely ho nohy a hlava; zmrzlina byla ze za\u010d\u00e1tku dobr\u00e1, ale pak ho z n\u00ed hlava bolela je\u0161t\u011b v\u00edc. Vydechl a polo\u017eil nedojeden\u00fd dezert vedle na stolek a sledoval mamku, jak vyb\u00edr\u00e1 n\u011bjak\u00fd horor a d\u00e1v\u00e1 ho do p\u0159ehr\u00e1va\u010de.<\/div>\n
„Co ti \u0159ekl doktor?“ zeptala se neutr\u00e1ln\u011b, kdy\u017e se vr\u00e1tila zp\u00e1tky na sv\u00e9 m\u00edsto.<\/div>\n
„V\u0161echno je v po\u0159\u00e1dku. Oba jsme zdrav\u00ed.“ Zamrkal Bill, kdy\u017e za\u010dal Texask\u00fd masakr motorovou pilou. Alespo\u0148 to bylo origin\u00e1ln\u00ed. C\u00edtil, jak se jeho matka o\u0161ila, a \u010dekal na dal\u0161\u00ed ot\u00e1zku.<\/div>\n
„Tak\u017ee, dlouho jsem tu nevid\u011bla Andrease. Jak se m\u00e1?“<\/div>\n
Bill pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„Vy dva se taky h\u00e1d\u00e1te?“<\/div>\n
Bill pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„Bille, zlat\u00ed\u010dko, co se d\u011bje? D\u011bl\u00e1m si starosti a Mara taky. Tom se mnou sotva mluv\u00ed a odm\u00edt\u00e1 o tom v\u0161em mluvit; Mara \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee Andreas zase za\u010dal odch\u00e1zet z domu. Vypad\u00e1, \u017ee ho n\u011bco tr\u00e1p\u00ed. Poh\u00e1dali jste se kv\u016fli d\u00edt\u011bti?“ zeptala se Simone opatrn\u011b.<\/div>\n
„Ne.“<\/div>\n
„No, a\u0165 u\u017e to bylo kv\u016fli \u010demukoliv, jsem si jist\u00e1, \u017ee to u\u017e nebude trvat dlouho.“<\/p>\n<\/div>\n
„Mami?“ zeptal se Bill najednou.<\/div>\n
„Ano, mil\u00e1\u010dku?“<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161\u2026 \u017ee jsem rozmazlen\u00fd?“ za\u0161eptal.<\/div>\n
Tohle Simone ne\u010dekala; tohle byla ta posledn\u00ed ot\u00e1zka na sv\u011bt\u011b, na kterou si Simone myslela, \u017ee se j\u00ed bude Bill pt\u00e1t. Za\u010dervenala se a nerv\u00f3zn\u011b si odka\u0161lala. „Jak to mysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, co znamen\u00e1 b\u00fdt rozmazlen\u00fd, mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee jsem rozmazlen\u00fd?“<\/div>\n
„Ano.“<\/div>\n
„Wow, ani jsi o tom nep\u0159em\u00fd\u0161lela,“ zabru\u010del Bill a sjel hloub\u011bji do seda\u010dky. „To jsem tak hrozn\u00fd?“<\/div>\n
„Ne, ale je to proto, \u017ee si to neuv\u011bdomuje\u0161. Kdybys to d\u011blal naschv\u00e1l, tak by bylo t\u011b\u017ek\u00e9 s tebou b\u00fdt. Co\u2026 co t\u00edm sleduje\u0161?“ zeptala se Simone zv\u011bdav\u011b.<\/div>\n
„N\u011bco, co mi Stephen \u0159ekl, abych ud\u011blal. Zjistil, co si o mn\u011b lidi doopravdy mysl\u00ed,“ \u0159ekl nevrle. „M\u011bl jsem to ud\u011blat je\u0161t\u011b p\u0159ed posledn\u00edm sezen\u00edm, ale necht\u011bl jsem.“<\/div>\n
„Necht\u011bl jsi, nebo ses b\u00e1l<\/em>?“<\/div>\n
Bill pokr\u010dil rameny. „To je to sam\u00e9.“<\/div>\n
„Koho ses je\u0161t\u011b ptal?“<\/div>\n
„Nikoho, jenom tebe.“<\/div>\n
„No, tak m\u011b pros\u00edm nech za\u0159adit to, co jsme \u0159ekla, do kontextu.“ Poposedla si Simone na gau\u010di a povzdychla si. „V\u017edycky jsi m\u011bl \u00fa\u017easn\u011b sladkou n\u00e1turu, a u\u017e jenom proto ti ka\u017ed\u00fd cht\u011bl v\u017edycky v\u0161echno d\u00e1t. Pamatuju si, kdy\u017e jste s Tomem byli batolata, mohla bych \u0159\u00edct, \u017ee sladkosti nedostanete, ale tob\u011b je v\u0161ichni v\u017edycky d\u00e1vali. Jedin\u00e9, co jsi musel ud\u011blat, bylo, zamrkat \u0159asami.“<\/div>\n
„Oh bo\u017ee, to zn\u00ed p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b.“<\/div>\n
„Ne, nikdy jsi lidi nep\u0159inutil ti d\u00e1t n\u011bco, cos necht\u011bl. Byl jsi a jsi absolutn\u011b rozko\u0161n\u00fd. Jsi jen nep\u0159\u00edjemn\u00fd, kdy\u017e n\u011bco nechce\u0161 d\u011blat, ale to u\u017e s\u00e1m v\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„Jo.“ P\u0159ik\u00fdvl Bill a povzdychl si. „Mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee jsem Toma vyu\u017e\u00edval?“<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ees v\u017edycky p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee po tob\u011b Tom bude v\u011bci napravovat. Vy dva jste si v\u017edycky byli velmi bl\u00edzc\u00ed, a kdy\u017e ve \u0161kole za\u010dala \u0161ikana, byli jste si je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e. Ani rozd\u011blen\u00ed v sedm\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b nepomohlo.“<\/div>\n
„\u0158\u00edkali, \u017ee jsme ni\u010div\u00ed.“<\/div>\n
„Pamatuju si to,“ \u0159ekla Simone su\u0161e. „Hele, nic z toho neznamen\u00e1, \u017ee nejsi Bill<\/em>. \u010casto se lidem plete\u0161 pod nohy a jsi laskav\u00fd a vesel\u00fd. P\u0159\u00e1telsk\u00fd,“ dodala. „V\u0161ichni m\u00e1me chyby. V\u0161ichni.“<\/div>\n
„Jako ty a tvoje r\u00fdp\u00e1n\u00ed do v\u011bc\u00ed?“ zeptal se Bill nevinn\u011b.<\/div>\n
„Ty a tvoje babi\u010dka jste v tomhle zajedno,“ \u0159ekla Simone sardonicky.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
Bill podal Sakimu svou ta\u0161ku a zvedl pohled, uvid\u011bl, jak jemu pov\u011bdom\u00e1 SUV zaparkovala p\u0159ed domem. Srdce mu vynechalo \u00fader a zamrkal pry\u010d p\u00e1r slz; byl to Tom. P\u0159ijel se omluvit a v\u0161echno te\u010f bude v po\u0159\u00e1dku. Kone\u010dn\u011b budou zase rodina a Bill se bude moct-<\/p>\n<\/div>\n
Zamra\u010dil se a koukal, jak Tom jde k domu bez jedin\u00e9ho pohledu jejich sm\u011brem. Billovi spadla \u010delist a obli\u010dej m\u011bl v plamenech; bylo mu trapn\u011b, kdy\u017e Saki koukal mezi n\u00edm a Tomem. Nev\u011bd\u011bl, \u017ee se h\u00e1daj\u00ed. „Chce\u0161 Tomovi n\u011bco \u0159\u00edct?“ zeptal se bodyguard a Bill nadsko\u010dil. Jak sledoval Toma mizet v dom\u011b, nic jin\u00e9ho nevn\u00edmal.<\/div>\n
„Ne, nemysl\u00edm si, \u017ee se mnou chce mluvit.“ Za\u0161eptal Bill a chytl Sakiho ruku, aby mu mohl pomoct do dod\u00e1vky.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
„Halo?“<\/div>\n
„Gustave.“<\/div>\n
„Ahoj, Tome, co se d\u011bje?“<\/div>\n
Tom se pod\u00edval z okna, vid\u011bl Sakiho jak pom\u00e1h\u00e1 Billovi do dod\u00e1vky. Jeho dvoj\u010de se te\u010f pohybovalo je\u0161t\u011b v\u00edc divn\u011b; p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli m\u00e1 Bill n\u011bjak\u00e9 bolesti. „Kam Bill jede?“<\/div>\n
„On ti to ne\u0159ekl?“ zeptal se buben\u00edk trochu p\u0159ekvapen\u011b. Tom neodpov\u011bd\u011bl a Gustav za\u00fap\u011bl. „Vy dva se je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d<\/em> h\u00e1d\u00e1te?“<\/div>\n
„Kam jede?“ zeptal se Tom a Gustavovu ot\u00e1zku ignoroval.<\/div>\n
„Madrid.“<\/div>\n
„Pro\u010d?“<\/div>\n
„Proto\u017ee s n\u00edm chce ka\u017ed\u00fd d\u011blat rozhovor, kdy\u017e je t\u011bhotn\u00fd a je\u0161t\u011b m\u016f\u017ee cestovat. David ho pos\u00edl\u00e1 ke ka\u017ed\u00e9mu, kdo ho chce a dost na tom vyd\u011bl\u00e1v\u00e1. Spole\u010dnost je v\u00edc ne\u017e nad\u0161en\u00e1.“<\/div>\n
„Spole\u010dnost my m\u016f\u017ee pol\u00edbit prdel,“ zamru\u010del Tom a sledoval odj\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc\u00ed dod\u00e1vku. „Nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee m\u00e1 m\u00edt ve \u0160pan\u011blsku rozhovor.“<\/div>\n
„Kdybys byl na meetingu skupiny, tak bys to v\u011bd\u011bl.“<\/div>\n
Tom si pamatoval, \u017ee dostal zpr\u00e1vu, a pak ten vzkaz v hlasov\u00e9 schr\u00e1nce. Tom to oboj\u00ed vymazal a ignoroval hovory. Cht\u011bl se v\u0161em stranit, ale nevadila mu ob\u010dasn\u00e1 konverzace s Gustavem nebo Georgem. Alespo\u0148 tak mohl p\u0159edst\u00edrat, \u017ee je jen v \u00fakrytu; nev\u011bd\u011bli, \u017ee se mu jeho sv\u011bt zbo\u0159il od sam\u00fdch z\u00e1klad\u016f. „Jo, dostal jsem za to od Davida p\u011bkn\u011b vynad\u00e1no.“<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, jak\u00fd je, kdy\u017e n\u011bkdo zme\u0161k\u00e1 meeting.“<\/div>\n
„Nem\u011bl tolik volat.“<\/div>\n
„To souhlas\u00edm. Tome? Mus\u00edm j\u00edt, Georg je tady. Pozdravuje t\u011b.“<\/div>\n
„Jo, \u017ee ho taky pozdravuju.“ Povzdychl si Tom a ukon\u010dil hovor. Neuv\u011bdomil si, \u017ee tolik jeho \u010dasu se t\u00fdkalo Billa. Tom se rozhl\u00e9dl po pr\u00e1zdn\u00e9m byt\u011b a st\u00fdskal si po dvoj\u010deti, ale v ten sam\u00fd okam\u017eik se uvnit\u0159 c\u00edtil zle, proto\u017ee pod v\u0161\u00edm t\u00edm \u0161patn\u00fdm byla tro\u0161ka \u00falevy.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
Bill u\u017e toho m\u011bl po krk. U\u017e m\u011bl po krk toho b\u00fdt t\u011bhotn\u00fd, po krk v\u0161ech p\u0159est\u00e1vek kv\u016fli z\u00e1chodu, a po krk toho, \u017ee vedle sebe nem\u00e1 Toma. Let byl peklo, p\u0159ist\u00e1l vy\u010derpan\u00fd, ale i tak musel j\u00edt na rozhovor a vypadat \u0161\u0165astn\u011b a energicky, i kdy\u017e jedin\u00e9, co cht\u011bl, bylo padnout na obli\u010dej a sp\u00e1t alespo\u0148 t\u00fdden. Jeho t\u011blo u\u017e na tohle nebylo zvykl\u00e9, a hol\u010di\u010dka o sob\u011b d\u00e1vala v\u011bd\u011bt t\u00edm, \u017ee Bill musel neust\u00e1le na z\u00e1chod anebo byl okop\u00e1van\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
Promnul si jemn\u011b b\u0159\u00ed\u0161ko a zamru\u010del, sna\u017eil se uklidnit jak sebe, tak i svou dceru. Kdy\u017e byl Saki kone\u010dn\u011b schopn\u00fd dov\u00e9st ho do hotelu, v\u011bnoval mu ch\u00e1pav\u00fd pohled a zmizel. To Billovi obvykle nevadilo, ale nem\u011bl Toma, s kter\u00fdm by mohl mluvit, dokonce ani po telefonu, a uv\u011bdomil si, \u017ee je pokoj pr\u00e1zdn\u00fd a tich\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
Bill byl vytr\u017een ze sv\u00e9ho dum\u00e1n\u00ed siln\u00fdm kopnut\u00edm a rychle si to m\u00edste\u010dko promnul; p\u0159edstavoval si, \u017ee hlad\u00ed svou dceru, aby ji uspal. Kdy\u017e bude sp\u00e1t ona, tak on pak bude moct taky. Rychle nasb\u00edral v\u0161echny pol\u0161t\u00e1\u0159e na hromadu do \u010dela postele a zachumlal se do nich. Kdy\u017e le\u017eel, polovi\u010dka jeho probl\u00e9m\u016f byla pry\u010d, jeho t\u011blo si oddychlo a dokonce i miminko se p\u0159estalo tolik h\u00fdbat.<\/p>\n<\/div>\n
Telefon m\u011bl na posteli vedle sebe, nat\u00e1hl se pro n\u011bj a vzal ho. Projel v\u0161echna svoje \u010d\u00edsla a zastavil se u Andrease. Obvykle zp\u011bv\u00e1k nev\u00e1hal, jestli tla\u010d\u00edtko zm\u00e1\u010dknout, ale te\u010f to bylo jin\u00e9; stejn\u011b mu to nevezme. Blon\u010f\u00e1k na n\u011bj koukal z fotky na displeji, usm\u00edval se. Andreas se nerad fotil, ale na tom nez\u00e1le\u017eelo, Bill si ho stejn\u011b vyfotit musel.<\/p>\n<\/div>\n
Bez p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed p\u0159ejel na Tomovo \u010d\u00edslo a zad\u00edval se na fotku. Jeho dvoj\u010de se usm\u00edvalo a mohli jste tam vid\u011bt tro\u0161ku Billov\u00fdch vlas\u016f v rohu, proto\u017ee se ho tam Tom sna\u017eil vstr\u010dit. Pamatoval si, jak se se sv\u00fdm bratrem pral, jenom aby si ho mohl vyfotit, co\u017e vedlo k dal\u0161\u00edm obr\u00e1zk\u016fm, kter\u00e9 byly vymaz\u00e1ny, kdy\u017e byli hotovi. Bill zav\u0159el telefon a sna\u017eil se usnout. Alespo\u0148 by tam Tom t\u0159eba mohl b\u00fdt, a\u017e se vr\u00e1t\u00ed zp\u00e1tky. Promluv\u00ed si, a pak se mu omluv\u00ed, a \u0159ekne mu cokoliv jenom proto, aby ho jeho dvoj\u010de u\u017e neopustilo.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
Simone zvedla pohled a usm\u00e1la se, kdy\u017e sly\u0161ela, jak se otev\u00edraj\u00ed dve\u0159e, do ob\u00fdv\u00e1ku ve\u0161el Saki, rychle j\u00ed zam\u00e1val a zase ode\u0161el. Bill se oto\u010dil a usm\u00e1l se, v obli\u010deji bylo vid\u011bt, jak moc je unaven\u00fd. „Ahoj zlat\u00ed\u010dko, jsem r\u00e1da, \u017ee jsi zp\u00e1tky,“ \u0159ekla a jemn\u011b ho objala.<\/div>\n
„Taky jsem r\u00e1d doma.“ \u0158ekl Bill popravd\u011b. Kdy\u017e p\u0159ijeli do Francie, nemohl v\u016fbec sp\u00e1t, po jeho posteli se mu st\u00fdskalo st\u00e1le v\u00edc a v\u00edc. „Kdy\u017e jsem odj\u00ed\u017ed\u011bl, tak jsem vid\u011bl Toma\u2026 kde je?“<\/div>\n
„Je pry\u010d. Dnes r\u00e1no odjel,“ \u0159ekla Simone lehce, a sledovala, jak se jej\u00edmu mlad\u0161\u00edmu synovi za\u010dal t\u0159\u00e1st spodn\u00ed ret. „Bille, bude to v po\u0159\u00e1dku.“<\/div>\n
„Kdy odjel?“ zeptal se a polo\u017eil si ruce na bedra. Bylo to pro n\u011bj st\u00e1le v\u00edc a v\u00edc t\u011b\u017ek\u00e9, nest\u00e1t t\u00edmhle zp\u016fsobem.<\/div>\n
„Dnes r\u00e1no.“<\/div>\n
„V\u011bd\u011bl, \u017ee se dneska vrac\u00edm dom\u016f?“<\/div>\n
„V\u011bd\u011bl.“<\/div>\n
„Oh, dob\u0159e tedy.“ Bill se nechystal znovu bre\u010det; nem\u011bl u\u017e \u017e\u00e1dn\u00e9 slzy, kter\u00e9 by mu zbyly.<\/div>\n
„M\u00e1m u\u017e skoro hotovou ve\u010de\u0159i, nev\u011bd\u011bla jsem, jestli se bude\u0161 cht\u00edt nejd\u0159\u00edv vysprchovat, ne\u017e se naj\u00ed\u0161. Tak\u017ee, zavol\u00e1m t\u011b, a\u017e to bude p\u0159ipraven\u00e9. Gordon dom\u016f p\u0159iveze n\u011bjak\u00fd dort.“ Sna\u017eila se Simone z\u016fstat vesel\u00e1, ale nemohla si pomoct, c\u00edtila, \u017ee je na zlomov\u00e9m bodu.<\/div>\n
„P\u016fjdu si lehnout, nem\u00e1m te\u010f na j\u00eddlo chu\u0165,“ \u0159ekl ti\u0161e Bill a ode\u0161el ke schod\u016fm. „Uvid\u00edme se.“<\/div>\n
„Dob\u0159e.“ Celou dobu, co \u0161el Bill po schodech, byla Simone nerv\u00f3zn\u00ed, doufala, \u017ee se mu n\u00e1lada v jeho pokoji zlep\u0161\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
„Ahoj.“<\/div>\n
„Tebe jsem tady opravdu ne\u010dekal,“ \u0159ekl Bill a sundal si z vr\u0161ku hlavy slune\u010dn\u00ed br\u00fdle, aby je polo\u017eil na st\u016fl. Andreas se lehce usm\u00e1l a pokr\u010dil rameny. „Jak ses m\u011bl?“<\/div>\n
„M\u011bl jsem se\u2026 l\u00edp,“ \u0159ekl up\u0159\u00edmn\u011b.<\/div>\n
„Pro\u010d jsi tady?“ Bill byl zmaten\u00fd; cht\u011bl Andrease celou tu dobu, co byl pry\u010d, a te\u010f jeho nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1d sed\u011bl p\u0159\u00edmo p\u0159ed n\u00edm, na jeho posteli, a on c\u00edtil jenom to, jak je unaven\u00fd.<\/div>\n
„Proto\u017ee jsem t\u011b cht\u011bl vid\u011bt. Po\u0159\u00e1d jsi m\u016fj nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1d.“<\/div>\n
„Jsem?“<\/div>\n
„Bille, miluju t\u011b jako kamar\u00e1da. Nedok\u00e1\u017eu si sv\u016fj \u017eivot bez tebe p\u0159edstavit, ne bez tebe jak jsi hlu\u010dn\u00fd, jak se sm\u011bje\u0161, jak d\u011bl\u00e1\u0161 blbosti a nut\u00ed\u0161 m\u011b, abych se fotil. Jen jsem pot\u0159eboval n\u011bjak\u00fd prostor.“<\/div>\n
„Zd\u00e1 se, \u017ee v\u0161ichni ode m\u011b pot\u0159ebuj\u00ed n\u011bjak\u00fd voln\u00fd prostor,“ \u0159ekl Bill a promnul si b\u0159\u00ed\u0161ko, posadil se na \u017eidli vedle stolu. Zaklonil se a c\u00edtil se ihned l\u00e9pe.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, Bille. Opravdu.“<\/div>\n
Bill pomalu p\u0159ik\u00fdvnul. „Byly to dva t\u00fddny, u\u017e jsem za t\u00edm.“<\/div>\n
Andreas taky p\u0159ik\u00fdvl; Bill nikdy nem\u011bl odpor ke sv\u00fdm nejbli\u017e\u0161\u00edm. „Tak\u017ee, jak ses m\u011bl?“<\/div>\n
„M\u00e1me se dob\u0159e. Za\u010d\u00edn\u00e1m si zvykat na to, \u017ee nem\u00e1m tebe ani Toma pobl\u00ed\u017e. Je to zaj\u00edmav\u00e9.“<\/div>\n
„Jak ses dostal na posledn\u00ed vy\u0161et\u0159en\u00ed?“<\/div>\n
Bill se usm\u00e1l. „Najal jsem si auto.“<\/div>\n
„Pot\u0159ebuje\u0161 \u0159idi\u010d\u00e1k,“ pop\u00edchnul ho Andreas, okam\u017eit\u011b mu ale bylo trapn\u011b.<\/div>\n
„Jo.“ Poposednul si Bill a povzdychnul si, kdy\u017e se miminko p\u0159esunulo na jeho mo\u010dov\u00fd m\u011bch\u00fd\u0159. „Andy, m\u016f\u017eu se t\u011b na n\u011bco zeptat?“<\/div>\n
„Ano.“<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161\u2026 mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee jsem sobec?“<\/div>\n
„Ano,“ p\u0159ik\u00fdvl blon\u010f\u00e1k bez rozmy\u0161len\u00ed.<\/div>\n
„Nemohl bys o tom alespo\u0148 chvilku pop\u0159em\u00fd\u0161let?“ zabru\u010del Bill. „Nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee jsem tak p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fd \u010dlov\u011bk.“<\/div>\n
„To nejsi, ani nev\u00ed\u0161, kdy\u017e se tak chov\u00e1\u0161. Jsi to prost\u011b ty<\/em>, prost\u011b Bill.“ Op\u0159el si Andreas hlavu o ruce, jak se naklonil bl\u00ed\u017e. „Ty prost\u011b v\u00ed\u0161, co chce\u0161, a \u017eene\u0161 se za t\u00edm, dokud to nedostane\u0161. Nebo dokud to pro tebe nedostane Tom.“<\/div>\n
„Och, do prdele.“ Nakr\u010dil Bill nos a odvr\u00e1til se pry\u010d.<\/div>\n
„Ale v\u0161ichni jsou na to zvykl\u00ed.“<\/div>\n
„Nechci, aby na to byli v\u0161ichni zvykl\u00ed<\/em>. Jsem tak protivn\u00fd?“<\/div>\n
„No tak, Bille, v\u00ed\u0161, \u017ee to nen\u00ed pravda. Jsi okouzluj\u00edc\u00ed a hrozn\u011b p\u011bknej, a v\u00ed\u0161, jak se v tom pohybovat. V\u00edc ne\u017e jen sv\u016fj \u0161arm m\u00e1\u0161 vrozen\u00fd; je to prost\u011b \u010d\u00e1st tebe. D\u011bl\u00e1 to pro lidi t\u011b\u017e\u0161\u00ed z tebe spustit o\u010di. Co\u017e se celkem hod\u00ed, kdy\u017e jsi frontman skupiny.“<\/div>\n
„Ale v kamar\u00e1dstv\u00ed?“<\/div>\n
„To zas tak moc ne.“<\/div>\n
„No do prdele,“ \u0159ekl Bill a z\u00edral do zem\u011b. „V\u0161ichni mi to te\u010f \u0159\u00edkaj\u00ed; p\u0159\u00e1l bych si, aby mi to \u0159ekli u\u017e d\u0159\u00edve.“<\/p>\n<\/div>\n
„Kdy\u017e jsem tebe a Toma potkal, byli jste prvn\u00ed dvoj\u010data, kter\u00e1 jsem vid\u011bl na vlastn\u00ed o\u010di. A oba jste cht\u011bli b\u00fdt m\u00fdm<\/em> kamar\u00e1dem. To m\u011b dostalo. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee jsi schopn\u00fd m\u00edt hlavu z ok\u00fdnka p\u0159i j\u00edzd\u011b po d\u00e1lnici. \u017de nem\u016f\u017ee\u0161 d\u00fdchat, ale c\u00edt\u00ed\u0161 se vesele. A to bylo p\u0159ed<\/em> sl\u00e1vou,“ dodal Andreas.<\/div>\n
„Tom byl tak\u2026 v\u00e1\u017en\u00fd. Jako d\u00edt\u011b tich\u00fd, a proto lid\u00e9 p\u0159em\u00fd\u0161leli, jestli snad nev\u00ed n\u011bco, co oni nev\u011bd\u00ed, proto\u017ee tak moc nemluvil; ty, tys byl naprost\u00fd opak,“ proto\u010dil \u017eertovn\u011b o\u010di, „b\u011bhal jsem za tebou, abych t\u011b v\u016fbec st\u00edhal. V\u0161echno, co jsi kdy \u0159ekl, bylo zaj\u00edmav\u00e9, a u\u017e jenom to, \u017ee jsem vedle tebe mohl sed\u011bt, mi d\u00e1valo pocit, \u017ee jsem zaj\u00edmav\u00fd, i kdy\u017e to ostatn\u00ed d\u011bti nech\u00e1paly.“<\/div>\n
„Abych byl up\u0159\u00edmn\u00fd, l\u00edbilo se mi to. Ne to \u0161ikanov\u00e1n\u00ed, samoz\u0159ejm\u011b, ale to, \u017ee t\u011b ostastn\u00ed nech\u00e1pali. \u017de jsi byl jen m\u016fj a Toma, nikoho jin\u00e9ho. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee nepo\u010d\u00edt\u00e1m to, \u017ee jsem vlastn\u011b nikdy nev\u011bd\u011bl, \u017ee nejsi m\u016fj, ale jen Toma,“ \u0159ekl Andreas smutn\u011b.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, Andy, opravdu. Nikdy jsem necht\u011bl, aby se to takhle stalo, nikdy jsem ti necht\u011bl ubl\u00ed\u017eit,“ \u0159ekl Bill up\u0159\u00edmn\u011b. U\u017e pomalu za\u010d\u00ednal vid\u011bt dopad, kter\u00fd m\u011bl na lidi, kte\u0159\u00ed mu byli bl\u00edzc\u00ed.<\/div>\n
„To je pr\u00e1v\u011b to, poskakuje\u0161 okolo s osobnost\u00ed velikosti Thorova kladiva a tlu\u010de\u0161 lidi k smrti, a oni jsou ti za to je\u0161t\u011b vd\u011b\u010dn\u00ed. Jsi jako kulka, kterou t\u011b st\u0159el\u00ed do mozku, kdy\u017e dobrovoln\u011b stoj\u00ed\u0161 jako ter\u010d, a a\u0165 u\u017e se stalo mezi n\u00e1mi t\u0159emi cokoliv, nebo co se teprve stane<\/em>\u2026 budu pro to dobrovoln\u00edkem st\u00e1le a st\u00e1le dokola. Jsi jen komplikovan\u00e9 a komplikuj\u00edc\u00ed stvo\u0159en\u00ed. To ale st\u00e1le neznamen\u00e1, \u017ee m\u00e1m pr\u00e1vo na to, abych t\u011b obt\u011b\u017eoval, kdy\u017e sp\u00ed\u0161. P\u0159\u00edsah\u00e1m Bohu, \u017ee nev\u00edm, co se to se mnou v tu chv\u00edli stalo, co to do m\u011b vjelo.“<\/p>\n<\/div>\n
Bill si vzpom\u00ednal, \u017ee p\u00e1rkr\u00e1t Toma probudil, aby se s n\u00edm miloval, proto\u017ee nemohl vydr\u017eet le\u017eet vedle tak p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9ho \u010dlov\u011bka a nedot\u00fdkat se ho, a aby se ho Tom nedot\u00fdkal zp\u00e1tky. Trochu ho ch\u00e1pal.<\/p>\n<\/div>\n
Jenom tro\u0161ku.<\/p>\n<\/div>\n
„Stvo\u0159en\u00ed.“ Na\u0161pulil Bill rty a pod\u00edval se na strop. „M\u016f\u017eou se v\u011bci vr\u00e1tit zp\u00e1tky do norm\u00e1lu?“ zeptal se mal\u00fdm hl\u00e1skem, \u017ee to skoro ne\u0161lo sly\u0161et.<\/div>\n
Andreas se hloubav\u011b usm\u00e1l a zavrt\u011bl hlavou. „I kdy\u017e by to pro tebe bylo lep\u0161\u00ed, je to peklo, kter\u00e9 nechci, aby se navr\u00e1tilo.“ Pod\u00edval se na Billa a trochu se odt\u00e1hnul.<\/div>\n
„Chce\u0161 t\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee se se mnou d\u00e1l nechce\u0161 kamar\u00e1dit?“<\/div>\n
„Ne. Jen \u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee mi bude\u0161 muset d\u00e1t \u010das, a \u017ee u\u017e spolu nebudeme moci sp\u00e1t.“ Povzdychnul si Andreas a promnul si nosn\u00ed p\u0159ep\u00e1\u017eku, postavil se. Bill se zvedl ze \u017eidle a zav\u0159el o\u010di, kdy\u017e mu jeho nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1d vtiskl polibek na tv\u00e1\u0159. „Mus\u00edm j\u00edt, za p\u00e1r dn\u00ed ti zavol\u00e1m, ano?“ blon\u010f\u00e1k\u016fv hlas byl pon\u011bkud nez\u0159eteln\u00fd, ale Bill st\u00e1le je\u0161t\u011b o\u010di neotv\u00edral; jen p\u0159ik\u00fdvl a c\u00edtil, jak se vzduch pohnul a pak jak se zav\u0159ely dve\u0159e.<\/p>\n<\/div>\n
Bill kone\u010dn\u011b otev\u0159el o\u010di do pr\u00e1zdn\u00e9ho pokoje, c\u00edtil, jak mu v kapse vibruje telefon. Vyndal ho a otev\u0159el, vid\u011bl, \u017ee je to zpr\u00e1va od Andrease. Otev\u0159el ji a lehce se usm\u00e1l.<\/p>\n<\/div>\n
Jestli pot\u0159ebuje\u0161 odv\u00e9st k doktorovi, dej mi v\u011bd\u011bt. M\u016f\u017eu t\u011b vz\u00edt.<\/em><\/div>\n
Bill se zhluboka nadechl a odpov\u011bd\u011bl.<\/div>\n
Zvl\u00e1dnu to s\u00e1m, budu v po\u0159\u00e1dku, d\u011bkuju.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
„Nebudu takhle p\u00f3zovat,“ zamra\u010dil se Bill nad fotografov\u00fdmi n\u00e1pady.<\/div>\n
„Ale bylo by to smysln\u00e9. N\u00e1dhern\u00fd jste u\u017e dlouho, vid\u011bt v\u00e1s ve va\u0161\u00ed rostouc\u00ed kr\u00e1se, to by vyprodalo v\u0161echny \u010dasopisy \u00fapln\u011b samo!“<\/div>\n
„Jo\u2026 nikdo neuvid\u00ed prsa, v\u00fdst\u0159ih je pro m\u011b prost\u011b \u0161patn\u00fd,“ pod\u00edval se na n\u011bj Bill otup\u011ble a obrann\u011b zk\u0159\u00ed\u017eil ruce na prsou.<\/div>\n
„Fajn. Nechcete b\u00fdt um\u011bleck\u00fdm d\u00edlem; s t\u00edm se dok\u00e1\u017eu vyrovnat. Tak se obl\u00e9kn\u011bte do oble\u010den\u00ed, kter\u00e9 v\u00e1m n\u00e1vrh\u00e1\u0159 vybral, a za\u010dneme.“ Fotograf Marco zam\u00e1val rukou a Bill zap\u0159em\u00fd\u0161lel, pro\u010d tak z\u017een\u0161til\u00fd mu\u017e m\u00e1 okolo sebe tolik p\u011bkn\u00fdch sle\u010den, kter\u00e9 ho pron\u00e1sleduj\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Zazvonil mu telefon a Bill ho otev\u0159el, dal si ho k uchu, ani\u017e by se pod\u00edval, kdo vol\u00e1. „Halo?“<\/div>\n
„Pane Kaulitzi, tady je Ariel.“<\/div>\n
„Ariel, dobr\u00fd den.“ Pro\u010d mu volala?<\/div>\n
„Vol\u00e1m v\u00e1m, proto\u017ee o d\u016fm, o kter\u00fd jste \u017e\u00e1dali, abych v\u00e1m ho dala na \u010dekac\u00ed listinu, se uch\u00e1zej\u00ed dal\u0161\u00ed lid\u00e9. Ud\u011blali mi nab\u00eddku, ale j\u00e1 jsme v\u00e1m sl\u00edbila, \u017ee v\u00e1m ho podr\u017e\u00edm. Pot\u0159ebuji v\u011bd\u011bt, jestli jste st\u00e1le je\u0161t\u011b zainteresov\u00e1ni a p\u0159ipraveni si ho p\u0159evz\u00edt a nast\u011bhovat se.“<\/div>\n
„Co \u0159ekl m\u016fj bratr?“ zeptal se Bill rychle.<\/div>\n
„\u2026Nebyla jsem schopn\u00e1 se s n\u00edm zat\u00edm spojit. V\u00edm, \u017ee m\u011b \u017e\u00e1dal, abych volala jemu, ale nebere mi telefon.“<\/div>\n
Do h\u00e1je! Bill se zhluboka nadechl a polknul. „Tak\u017ee, kdy pot\u0159ebujete odpov\u011b\u010f?“<\/div>\n
„Volala jsem va\u0161emu bratrovi posledn\u00ed \u010dty\u0159i dny; pot\u0159ebuji ji hned te\u010f. M\u016f\u017eeme se koukat je\u0161t\u011b po dal\u0161\u00edch, ale j\u00e1 v\u00edm, jak se v\u00e1m tahle lokace l\u00edbila.“<\/div>\n
„L\u00edbila se mi\u2026“ Bill se znovu zhluboka nadechl a nakr\u010dil ramena. „Vezmu si ho.“<\/div>\n
„Vezmete? B\u00e1je\u010dn\u011b, za\u0159\u00edd\u00edm pro v\u00e1s dva smlouvu.“<\/div>\n
„Ne, budu to jenom j\u00e1, ale m\u016f\u017eu p\u0159ijet a p\u0159epsat ve\u0161ker\u00e9 pap\u00edrov\u00e1n\u00ed, co pot\u0159ebujete,“ \u0159ekl Bill rozhodn\u011b.<\/div>\n
„Oh\u2026 no dob\u0159e. Kdy budete k dispozici?“<\/div>\n
„V Berl\u00edn\u011b budu ve st\u0159edu, je to dobr\u00e9?“<\/div>\n
„V dev\u011bt m\u00e1m m\u00edsto, ale pak m\u00e1m cel\u00fd t\u00fdden plno.“<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 budu tam.“ Do h\u00e1je, to znamenalo, \u017ee bude muset b\u00fdt brzo na cest\u011b. Prost\u011b super.<\/div>\n
„B\u00e1je\u010dn\u00e9. \u0158eknu jim, a\u0165 si najdou jinou lokaci. Uvid\u00edme se ve st\u0159edu.“<\/div>\n
„T\u011b\u0161\u00edm se, d\u011bkuji, \u017ee jste zavolala, Ariel.“ Zav\u011bsil Bill a zamrkal. Pr\u00e1v\u011b koupil d\u016fm. Ud\u011blal rozhodnut\u00ed, kdy\u017e Tom nemohl nebo ani necht\u011bl. A bylo to jeho. Bill se pod\u00edval na sv\u00e9 b\u0159\u00ed\u0161ko a vydechl. „Vypad\u00e1 to, \u017ee brzy budeme m\u00edt d\u016fm, mali\u010dk\u00e1.“ Jeho dcera odpov\u011bd\u011bla kopnut\u00edm a on se usm\u00e1l.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
„U\u017e nejsem na\u0161tvan\u00fd.“ Za\u0161eptal Tom a Stephen p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„V\u0161iml jsem si. Chyst\u00e1\u0161 se zavolat Billovi?“ Tom po t\u00e9hle ot\u00e1zce vypadal nepohodln\u011b. „Jen jsem byl zv\u011bdav\u00fd, nemus\u00ed\u0161, jestli nechce\u0161.“<\/div>\n
„Nekrv\u00e1cel jsem z nosu u\u017e dva t\u00fddny. A cel\u00fd t\u00fdden jsem byl bez panick\u00e9ho z\u00e1chvatu.“ Pokr\u010dil Tom rameny. „Bre\u010del jsem, kdy\u017e jsem si to uv\u011bdomil, proto\u017ee jsem musel \u00fapln\u011b p\u0159estat p\u0159em\u00fd\u0161let o Billovi.“<\/div>\n
„A co se stane, kdy\u017e spolu budete muset d\u011blat rozhovor? \u0158\u00edkal jsi, \u017ee za p\u00e1r dn\u00ed jeden takov\u00fd bude.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm. C\u00edt\u00edm se jinak, nev\u00edm, jak se budu c\u00edtit, a\u017e ho uvid\u00edm.“<\/div>\n
„Zn\u00ed\u0161, jako by ses c\u00edtil provinile, proto\u017ee prvn\u00ed emoce, kter\u00e1 ti p\u0159ijde na mysl, nen\u00ed radost.“<\/div>\n
„M\u011bl bych b\u00fdt r\u00e1d, \u017ee ho uvid\u00edm. Nos\u00ed moje d\u00edt\u011b a j\u00e1 ho miluju, nez\u00e1le\u017e\u00ed na tom, co se stalo.“ Podrbal se Tom na brad\u011b a z\u00edral do blba. „Ale nec\u00edt\u00edm se tak, jak jsem se c\u00edtil kdysi.“<\/div>\n
„Nemiluje\u0161 ho tak, jak jsi ho miloval p\u0159edt\u00edm?“<\/div>\n
„Ne, to je stejn\u00e9. Jen nem\u00e1m ty sam\u00e9 pocity, kdy\u017e sly\u0161\u00edm jeho jm\u00e9no, kdy\u017e vid\u00edm jeho obr\u00e1zek. B\u00fdvala to nervozita a chv\u011bn\u00ed; rozru\u0161en\u00ed. Te\u010f je to jen\u2026 t\u011b\u017ek\u00fd pocit.“<\/div>\n
„Je to \u0161patn\u00fd pocit?“<\/div>\n
„Ne. Jen t\u011b\u017ek\u00fd. Jako tepl\u00e1 deka.“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 \u017ee tvoje pocity k Billovi vyzr\u00e1ly. St\u00e1rne\u0161, st\u00e1v\u00e1\u0161 se moud\u0159ej\u0161\u00edm, \u010del\u00ed\u0161 otcovstv\u00ed. Mysl\u00edm, \u017ee si uv\u011bdom\u00ed\u0161, \u017ee to nad\u0161en\u00ed nevymizelo, ale \u017ee m\u00e1 svoje m\u00edsto. Te\u010f se tvoje touha po tom, aby ses o n\u011bj a va\u0161e d\u00edt\u011b mohl starat, usadila. M\u011bl bys b\u00fdt hrd\u00fd. V\u011bt\u0161ina p\u00e1r\u016f to takhle daleko nedot\u00e1hne, a\u0165 d\u011bti maj\u00ed nebo ne.“<\/div>\n
„Ano, mysl\u00edm, \u017ee m\u00e1te pravdu.“<\/div>\n
„Tome,“ za\u010dal Stephen, polo\u017eil z\u00e1pisn\u00edk a pod\u00edval se sv\u00e9mu pacientovi do o\u010d\u00ed, „Chci, aby sis uv\u011bdomil p\u00e1r v\u011bc\u00ed; zm\u011bna emoc\u00ed nen\u00ed konec sv\u011bta, je to jenom posun. Jako lid\u00e9 jsme p\u0159edur\u010deni k dosp\u00edv\u00e1n\u00ed; kdy\u017e n\u011bco nefunguje, na\u0161e t\u011blo vys\u00edl\u00e1 sign\u00e1ly, kter\u00e9 kdy\u017e pozn\u00e1me, uv\u011bdom\u00edme si, \u017ee se mus\u00edme zm\u011bnit. Tvoje krv\u00e1cen\u00ed z nosu, panick\u00e9 z\u00e1chvaty; znamen\u00ed, kter\u00fdm jsi nenaslouchal. Te\u010f jsi je poslouchal a lep\u0161\u00ed\u0161 se.“<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl a povzdychnul si; v\u017edycky se b\u011bhem sezen\u00ed c\u00edtil vy\u010derpan\u00fd, ale kdy\u017e odjel, c\u00edtil se leh\u010d\u00ed a leh\u010d\u00ed, poka\u017ed\u00e9 v\u00edc. U\u017e dokonce byl s G\u00e9\u010dkama na pit\u00ed a hezky se bavili. M\u011bl pocit, jako by se vr\u00e1til do sv\u011bta byt\u00ed. „Mysl\u00edte si, \u017ee bych Billovi m\u011bl zavolat?“<\/div>\n
„Ne, mysl\u00edm si, \u017ee bude\u0161 v\u011bd\u011bt, a\u017e bude na \u010dase mu zavolat. Nemus\u00ed\u0161 se m\u011b pt\u00e1t na to, co si mysl\u00edm, a ty by ses nemusel zdr\u00e1hat to ud\u011blat. Ale chci, abys pop\u0159em\u00fd\u0161lel o tom, jestli bys m\u011bl zavolat Andreasovi.“<\/div>\n
Tom ztuhnul. „Nem\u016f\u017eete po mn\u011b cht\u00edt, abych se mu omluvil.“<\/div>\n
„Ne\u0159\u00edkal jsem nic o omlouv\u00e1n\u00ed. Jen jsem \u0159ekl, \u017ee chci, abys mu zavolal, a \u0159ekl cokoliv, co ti p\u0159ijde na jazyk. Nech tvoje srdce a tvoji mysl, aby ti radily, co m\u00e1\u0161 \u0159\u00edkat. Hodn\u011bkr\u00e1t jsi mi u\u017e \u0159ekl, \u017ee byl va\u0161\u00edm nejlep\u0161\u00edm kamar\u00e1dem u\u017e roky. Mo\u017en\u00e1, \u017ee nabere\u0161 novou perspektivu, kdy\u017e bude\u0161 zn\u00e1t tu jeho.“<\/div>\n
„Fajn.“ \u0158ekl Tom rychle a poc\u00edtil, \u017ee mal\u00e1 \u010d\u00e1st n\u011bho si po Andreasovi opravdu st\u00fdsk\u00e1<\/em>. „Okay, mysl\u00edm, \u017ee to bych mohl ud\u011blat.“<\/div>\n
„Dob\u0159e.“<\/div>\n
Koment\u00e1\u0159e pros\u00edm anglicky, d\u00edky :o) J.<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
autor: Majestrix<\/strong><\/div>\n
translate: Lil.Katie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Original<\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Majestrix Je usm\u00ed\u0159en\u00ed v\u00e1\u017en\u011b odpov\u011bd\u00ed? Krok spr\u00e1vn\u00fdm sm\u011brem. „Lid\u00e9 mi \u010dasto d\u00e1vali d\u00e1rky, proto\u017ee si mysleli, \u017ee jsem p\u011bknej. Mamka, kdy\u017e uk\u00e1zala svoje blon\u010fat\u00fd dvoj\u010data, lidi se rozpl\u00fdvali.“ \u0158ekl Bill, jako by mluvil o po\u010das\u00ed. „Tom opravdu nikdy nem\u011bl r\u00e1d, kdy\u017e<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[207],"tags":[],"class_list":["post-13095","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-makes-three"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13095","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13095"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13095\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13095"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13095"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13095"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}