{"id":13102,"date":"2009-11-07T14:30:00","date_gmt":"2009-11-07T13:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13071"},"modified":"2009-11-07T14:30:00","modified_gmt":"2009-11-07T13:30:00","slug":"dark-side-of-the-sun-7","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/11\/07\/dark-side-of-the-sun-7\/","title":{"rendered":"Dark Side Of The Sun 7."},"content":{"rendered":"
autor: Lauinka<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Ne, ne to je v pohod\u011b.“ Usm\u00e1l se a l\u00edbl ho na \u010delo.<\/div>\n
„Ur\u010dit\u011b?“ I kdy\u017e se Bill sna\u017eil v\u0161echen zmatek a p\u0159ekvapen\u00ed skr\u00fdt, on to poznal. V jeho o\u010d\u00edch \u010detl jako v otev\u0159en\u00e9 knize. „Chce\u0161, abych ode\u0161el?“ Za\u0161eptal.<\/div>\n
„Nechci, aby sis myslel, \u017ee… jsem t\u011b jen vyu\u017eil nebo si jen prost\u011b u\u017eil. To v\u00e1\u017en\u011b ne. S tebou je v\u0161echno jin\u00e9 a kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, ale ano. Bude te\u010fka lep\u0161\u00ed, kdy\u017e p\u016fjde\u0161, ale ne nav\u017edy.“ Zad\u00edval se na n\u011bj Tom a trochu posmutn\u011bl. Te\u010f by jej r\u00e1d objal a sev\u0159el v n\u00e1ru\u010di po celou noc, ale to nemohl.<\/p>\n<\/div>\n
Billa tato slova dojala. V\u011b\u0159il mu, tak moc. „Ch\u00e1pu to, neboj.“ Lehce se ot\u0159el o jeho rty a zase se odt\u00e1hl. Tom se usm\u00e1l a p\u0159it\u00e1hl si jej zp\u00e1tky k sob\u011b.<\/div>\n
„Tohle mi sta\u010dit nebude.“ \u0160pitl, ne\u017e op\u011bt spojili rty v tom nejn\u011b\u017en\u011bj\u0161\u00edm polibku. Bill se nech\u00e1val. Takhle spo\u010dinuli je\u0161t\u011b dlouhou chv\u00edli.<\/div>\n
„Ozve\u0161 se mi?“ \u010cernovl\u00e1skovy o\u010di se zabodly hluboko do t\u011bch Tomov\u00fdch.<\/div>\n
„Ozvu.“ Op\u011btoval ten pohled.<\/p>\n<\/div>\n
„Dob\u0159e.“ Vstal a pomalu se obl\u00e9kal. Bylo mu l\u00edto, \u017ee po n\u011b\u010dem tak kr\u00e1sn\u00e9m, mus\u00ed us\u00ednat s\u00e1m. Kdy\u017e si obl\u00e9kl i posledn\u00ed kousek oble\u010den\u00ed, op\u011bt se zad\u00edval na Toma. Ten vstal z postele a navl\u00e9kl si alespo\u0148 boxerky. V domovn\u00edch dve\u0159\u00edch se oba chlapci zastavili.<\/div>\n
„Moc m\u011b to mrz\u00ed.“ Op\u011bt se omluvil a za bok si jej p\u0159ivinul k sob\u011b.<\/div>\n
„Tomi, neomluvej se.“ Usm\u00e1l se, kdy\u017e p\u0159ejel dlan\u00ed po jeho tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Jsi \u00fa\u017easn\u00fd, v\u00ed\u0161 to?“ Op\u0159el se do pohlazen\u00ed a pol\u00edbil jej.<\/div>\n
„Ne, to ty.“ Lehce jej l\u00edbl, a potom u\u017e odch\u00e1zel. „Budu \u010dekat.“<\/p>\n<\/div>\n
St\u00e1le st\u00e1l v domovn\u00edch dve\u0159\u00edch a d\u00edval se za n\u00edm. Nejrad\u011bji by jej dohnal a vt\u00e1hl zp\u011bt k sob\u011b. Sotva\u017ee zav\u0159el dve\u0159e, ozvalo se lehk\u00e9 zaklep\u00e1n\u00ed. Oto\u010dil se k nim \u010delem a s radost\u00ed otev\u0159el. Ale Bill to bohu\u017eel nebyl.<\/div>\n
\n
„Nazd\u00e1r.“ Pozdravil ho Andy. Vysok\u00fd blon\u010f\u00e1\u010dek s kr\u00e1tce st\u0159i\u017een\u00fdmi vlasy a zelen\u00fdma o\u010dima.<\/div>\n
„Ahoj, Andy.“ Ustoupil, aby mohl proj\u00edt. Sedli si v ob\u00fdv\u00e1ku.<\/div>\n
„Stalo se n\u011bco?“ Nech\u00e1pal st\u00e1le jeho n\u00e1hlou n\u00e1v\u0161t\u011bvu.<\/div>\n
„No, jo i ne…“ Zasm\u00e1l se.<\/div>\n
Tom jen pozvedl obo\u010d\u00ed. „N\u011bco konkr\u00e9tn\u011bj\u0161\u00edho mi k tomu ne\u0159ekne\u0161?“<\/div>\n
„OK. P\u0159edev\u010d\u00edrem jsem se celkem nudil. Zn\u00e1\u0161 to. Toulal jsem se po venku a narazil na ob\u011b\u0165. Dlouho jsem s nik\u00fdm nebyl a ten kluk byl v\u00e1\u017en\u011b kr\u00e1snej. Neodolal bys ani ty, v\u00e1\u017en\u011b. Jen si p\u0159edstav. Vysokej \u010dernovlasej kluk, namalovanej jak holka, tak stra\u0161n\u011b k\u0159ehkej. Jako porcel\u00e1nov\u00e1 panenka. Hlubok\u00fd hn\u011bd\u00fd o\u010di. Tome, je\u0161t\u011b te\u010f z n\u011bj nem\u016f\u017eu.“<\/div>\n
V Tomovi by se krve nedo\u0159ezal. Mluvil o jeho l\u00e1sce. To v\u016fbec nebylo dobr\u00e9 znamen\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„No, a co se stalo? Ty p\u0159eci poka\u017ed\u00e9 dostane\u0161, co chce\u0161, ne?“ Pozvedl obo\u010d\u00ed. M\u011bl strach, \u017ee n\u011bco tu\u0161\u00ed.<\/div>\n
„To bych taky r\u00e1d v\u011bd\u011bl.“ Zasm\u00e1l se. „Najednou mi prost\u011b v parku zmizel. Ale a\u017e jej potk\u00e1m, slibuju ti, Tome, \u017ee bude m\u016fj.“<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 u\u017e ho ani nepozn\u00e1\u0161. Byla tma i mlha.“ Ani si neuv\u011bdomil, co \u0159ekl. \u017de se doznal k tomu, \u017ee se toulal n\u011bkde po venku.<\/div>\n
„Hele, a jak ty to v\u00ed\u0161?“ Zad\u00edval se na dred\u00e1\u010de.<\/div>\n
„No, nemysli si, taky jsem si pot\u0159eboval trochu vyhodit z kop\u00fdtka.“ Zazubil se, jako, \u017ee o ni\u010dem nev\u00ed.<\/div>\n
„Jo tak.“ Popl\u00e1cal ho po rameni se \u0161irok\u00fdm \u00fasm\u011bvem. „No a jak dopadl tv\u016fj lov?“<\/div>\n
„M\u016fj lov? Dob\u0159e, br\u00e1cho, moc dob\u0159e.“ Usm\u00e1l se nad vzpom\u00ednkou p\u0159i jejich prvn\u00edm setk\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„To r\u00e1d sly\u0161\u00edm.“<\/div>\n
„Ehm, d\u00e1\u0161 si n\u011bco?“ N\u011bjak se zapomn\u011bl zeptat. Ta zpr\u00e1va jej v\u00e1\u017en\u011b vyvedla z m\u00edry. M\u011bl o Billa je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed strach.<\/div>\n
„Ne, d\u00edky, jdu na lov.“ Mrkl na n\u011bj a ne\u017e sta\u010dil cokoli \u0159\u00edct, Andy opustil jeho d\u016fm. Celkem si oddechl a nalil si do mal\u00e9 skleni\u010dky vodku. Rychle ji vypil. C\u00edtil teplo prostupuj\u00edc\u00ed jeho t\u011blem. Z\u0159eteln\u011b se oklepal. V\u011bd\u011bl p\u0159\u00edli\u0161 dob\u0159e, \u017ee zahr\u00e1vat si s Andym nen\u00ed moc dobr\u00fd n\u00e1pad. Byl chladn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e led a jeho srdce bylo kamenn\u00e9. Moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, co um\u00ed. V\u017edy\u0165 Andy byl jeho u\u010ditelem.<\/p>\n<\/div>\n
To ve druh\u00e9m z dom\u016f vl\u00e1dl klid a pohoda. Bill se rozvalil na velik\u00e9 posteli a zav\u0159el o\u010di. St\u00e1le m\u011bl v hlav\u011b jejich prvn\u00ed milov\u00e1n\u00ed. Byl j\u00edm posedl\u00fd? Ano, byl, a tak moc. Vid\u011bl ho v\u0161ude. Nakonec jej ovl\u00e1dl sp\u00e1nek. I ve snech byl s n\u00edm. Vzbudilo ho a\u017e zavibrov\u00e1n\u00ed jeho mobilu. Rozespale si jej dal p\u0159ed o\u010di, kter\u00e9 se mu r\u00e1zem prom\u011bnily ve dv\u011b \u017ehav\u00e9 jiskry. Ozval se. Nev\u011bd\u011bl, zda radost\u00ed sk\u00e1kat \u010di plakat. \u010cetl si zpr\u00e1vu znova a znova. St\u00e1lo v n\u00ed:<\/div>\n
„Ahoj broucku, omlouvam se za vcerejsek.. Rad bych ti dnesek vynahradil, co ty na to?“<\/div>\n
\u0160iroce se usm\u00e1l a rychle odepsal:<\/div>\n
„Opravdu se neni za co omlouvat. A budu rad, kdyz te uvidim.“<\/div>\n
Vstal a prot\u00e1hl se, kdy\u017e v tom mobil op\u011bt po\u010dal poskakovat po no\u010dn\u00edm stolku. Ale tohle nebyla jen zpr\u00e1va. Volal mu. Rychle p\u0159ijal hovor.<\/p>\n<\/div>\n
„Ahoj, brou\u010dku. Nevzbudil jsem t\u011b?“ Usm\u00e1l se hlas na druh\u00e9 stran\u011b.<\/div>\n
„Ahoj. Ne, nevzbudil, neboj.“ Zasm\u00e1lo se to p\u00edskle. Op\u011bt si lehl do postele a podep\u0159el si hlavu pol\u0161t\u00e1\u0159em.<\/div>\n
„To jsem r\u00e1d. A… copak d\u011bl\u00e1\u0161?“ U\u017e to bez n\u011bj nemohl vydr\u017eet.<\/div>\n
„No ani nic. Jen… chyb\u00ed\u0161 mi.“ Odv\u00e1\u017eil se roztomile za\u0161vito\u0159it.<\/div>\n
„Chyb\u00edm ti?“ Za\u0161eptal s p\u0159ekvapen\u00edm v hlase. Cht\u011bl jej trochu po\u0161k\u00e1dlit.<\/div>\n
„Ano a moc.“ Nerv\u00f3zn\u011b si namot\u00e1val sv\u00e9 dlouh\u00e9 vlasy na prst.<\/div>\n
„Hele, dneska ve\u010der bych t\u011b r\u00e1d n\u011bkam pozval.“ Vzpomn\u011bl si, \u017ee v jejich klubu je dneska p\u00e1rty. Alespo\u0148 tam jej mohl pozvat. Sch\u00e1zeli se tam pouze lid\u00e9, jako byl on s\u00e1m. A nikdo z policist\u016f, by tam dobrovoln\u011b ne\u0161el. Byla by to sebevra\u017eda.<\/p>\n<\/div>\n
„Opravdu?“ Zasm\u00e1l se. „A kam?“<\/div>\n
„No hip hop asi neposlouch\u00e1\u0161, ale… hraje tam dneska k\u00e1mo\u0161. Sl\u00edbil jsem, \u017ee p\u0159ijdu, a taky bych t\u011b r\u00e1d p\u0159edstavil part\u011b.“<\/div>\n
„Kamar\u00e1d\u016fm?“ Za\u0161eptal une\u0161en\u011b. „Po pravd\u011b hip hop neposlouch\u00e1m, ale r\u00e1d s tebou p\u016fjdu.“<\/div>\n
„Tak fajn. V osm u m\u011b, ano?“ Koukl se na hodiny. Nemohl se ji\u017e do\u010dkat. Nejrad\u011bji by \u010das p\u0159eto\u010dil o p\u00e1r hodin dop\u0159edu.<\/div>\n
„Dob\u0159e.“ Souhlasil. Potom se rozlou\u010dil a telefon utichl. Op\u011bt se jeho srd\u00ed\u010dko zatetelilo radost\u00ed. Av\u0161ak nastal probl\u00e9m. V\u016fbec netu\u0161il, co na sebe. Otev\u0159el sk\u0159\u00ed\u0148 a kriticky prohl\u00ed\u017eel kousek po kousku. Nakonec si vybral jedny \u010dern\u00e9 kaps\u00e1\u010de se zipy od stehen a\u017e do p\u016flky l\u00fdtek. Jeho kamar\u00e1dka, je\u0161t\u011b kdy\u017e byl ve Francii, v\u017edy \u0159\u00edkala, \u017ee v nich m\u00e1 p\u011bkn\u00fd zade\u010dek, a tak na to vs\u00e1zel i dnes. Necht\u011bl Toma shodit p\u0159ed v\u0161emi kamar\u00e1dy. Cht\u011bl, aby byl pochv\u00e1len, moc mu z\u00e1le\u017eelo na tom vypadat dokonale. Ke kalhot\u00e1m sladil \u010dern\u00e9 triko s r\u016fzn\u00fdmi st\u0159\u00edbrn\u00fdmi n\u00e1pisy. K tomu \u010dernob\u00edlou ko\u017eenou bundi\u010dku a sv\u00e9 obl\u00edben\u00e9 b\u00edl\u00e9 boty. Byl spokojen. Po tomhle dlouh\u00e9m vyb\u00edr\u00e1n\u00ed se i jeho \u017ealudek u\u017e hl\u00e1sil o pozornost. Se\u0161el schody dol\u016f do kuchyn\u011b. Na lednici na\u0161el vzkaz od mamky: „Zlato, musela jsem do pr\u00e1ce. Na stole m\u00e1\u0161 nachystanou sn\u00eddani. Budu se sna\u017eit sp\u011bchat, ale nic neslibuju. P\u00e1 mamka.“ Oto\u010dil se ke stolu, kde opravdu u\u017e byly p\u0159ipraven\u00e9 vafle a k\u00e1va. Jen se usm\u00e1l.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Lauinka<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Lauinka „Ne, ne to je v pohod\u011b.“ Usm\u00e1l se a l\u00edbl ho na \u010delo. „Ur\u010dit\u011b?“ I kdy\u017e se Bill sna\u017eil v\u0161echen zmatek a p\u0159ekvapen\u00ed skr\u00fdt, on to poznal. V jeho o\u010d\u00edch \u010detl jako v otev\u0159en\u00e9 knize. „Chce\u0161, abych ode\u0161el?“ Za\u0161eptal. „Nechci,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[276],"tags":[],"class_list":["post-13102","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-dark-side-of-the-sun"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13102","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13102"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13102\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13102"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13102"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13102"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}