{"id":13130,"date":"2009-11-02T18:30:00","date_gmt":"2009-11-02T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13099"},"modified":"2009-11-02T18:30:00","modified_gmt":"2009-11-02T17:30:00","slug":"je-ne-regrette-rien-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/11\/02\/je-ne-regrette-rien-1\/","title":{"rendered":"Je ne regrette rien 1."},"content":{"rendered":"
\n
autor: Iw\u010da<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Byl listopad. Obdob\u00ed, kter\u00e9 m\u011bl ze v\u0161ech nejrad\u0161i. Ani nev\u011bd\u011bl pro\u010d, bylo p\u0159ece tak chmurn\u00e9 a… smutn\u00e9? A p\u0159esto ho miloval…
Proch\u00e1zel se po parku, na sob\u011b dlouh\u00fd \u010dern\u00fd kab\u00e1t, ruce zabo\u0159en\u00e9 v kaps\u00e1ch. V\u011bt\u0161ina strom\u016f u\u017e m\u011bla spadan\u00e9 list\u00ed, kopal do mal\u00fdch hrom\u00e1dek na zemi utvo\u0159en\u00fdch v\u011btrem. Bylo chv\u00edli p\u0159ed p\u00e1tou, u\u017e \u0161ero. V parku byl klid a p\u0159esn\u011b to se mu l\u00edbilo. Nebyl tam s\u00e1m, ale p\u0159ece jen tam pro n\u011bj bylo dost m\u00edsta. P\u0159em\u00fd\u0161lel. Z\u00edtra se budou st\u011bhovat. P\u016fjde na jinou \u0161kolu, do mnohem v\u011bt\u0161\u00edho m\u011bsta, pry\u010d od kamar\u00e1d\u016f, od v\u0161eho, co miloval. Zt\u011b\u017eka si povzdechnul.<\/div>\n
***<\/div>\n
„Mami, jsem doma!“ k\u0159iknul z p\u0159eds\u00edn\u011b, shodil ze sebe kab\u00e1t, pov\u011bsil ho na v\u011b\u0161\u00e1k. Sehnul se, aby si rozv\u00e1zal boty, kter\u00e9 posl\u00e9ze taky sundal.
„No \u017ee ti to trvalo! Kde jsi tak dlouho? M\u00e1\u0161 u\u017e zabaleno?“ p\u0159isp\u011bchala matka, usm\u00e1la se na n\u011bj.<\/div>\n
„Jo, sbalil jsem si u\u017e odpoledne,“ odpov\u011bd\u011bl j\u00ed a s \u00fasm\u011bvem dodal: „M\u00e1me n\u011bco k ve\u010de\u0159i?“
„Ve\u010de\u0159e u\u017e \u010dek\u00e1,“ k\u00fdvla matka, pohladila sv\u00e9ho syna po vlasech a zmizela v kuchyni. Bill je\u0161t\u011b v zrcadle zkontroloval svoje l\u00ed\u010den\u00ed, a kone\u010dn\u011b se vydal do kuchyn\u011b, kde na n\u011bj \u010dekala lahodn\u011b von\u00edc\u00ed ve\u010de\u0159e.<\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
R\u00e1no u\u017e ho drn\u010div\u00fdm zvukem probouzel bud\u00edk. Ospale otev\u0159el o\u010di, prudce vypnul zvon\u011bn\u00ed a posadil se. Prot\u0159el si o\u010di a rozhl\u00eddl se kolem sebe.
Tak dneska, co? Dneska…<\/em> zamyslel se. Dneska je to naposledy, co se probouz\u00ed ve sv\u00e9m pokoji. V n\u011bm \u017eil cel\u00fdch sv\u00fdch sedmn\u00e1ct let, a te\u010f prost\u011b odjede. Necht\u011bl, ale otec si na\u0161el pr\u00e1ci v Berl\u00edn\u011b. Copak mohl odporovat? Vylezl z postele, \u0161ouravou ch\u016fz\u00ed se dostal do koupelny, ochladil se studenou vodou, kterou si chrstnul do obli\u010deje. Prudce zamrkal a pod\u00edval se na sv\u016fj odraz v zrcadle. \u010clov\u011bk by se ho po r\u00e1nu mo\u017en\u00e1 i leknul. Nem\u011bl se moc r\u00e1d, kdy\u017e nebyl namalovan\u00fd. Jeho prsty rychle uchopily kart\u00e1\u010dek na zuby. Pot\u00e9 za\u010dal zkr\u00e1\u0161lovat sv\u016fj obli\u010dej. Nanesl si vrstvu make-upu, pot\u00e9 si \u010dernou tu\u017ekou obkreslil o\u010di a v\u00ed\u010dka pot\u0159el \u010dern\u00fdmi st\u00edny. Je\u0161t\u011b si upravil vlasy a kone\u010dn\u011b \u0161el dol\u016f.<\/div>\n
Bohu\u017eel pro n\u011bj tam ne\u010dekala sn\u00eddan\u011b, n\u00fdbr\u017e mamka.<\/div>\n
„No kde se\u0161? Rychle, vem si kufr a do auta!“
„A-ale… m\u00e1m naho\u0159e kosmetickou ta\u0161ti\u010dku, hned jsem tady,“ oto\u010dil se na podpatku a zase zmizel u sebe v pokoji. \u0160el do koupelny, sbalil i v\u0161echno l\u00ed\u010den\u00ed a naposledy se rozhl\u00eddl kolem sebe. Smutn\u011b se pousm\u00e1l a b\u011b\u017eel zase zp\u00e1tky dol\u016f. Nasedl i s matkou do auta, kde u\u017e na n\u011b \u010dekal t\u00e1ta, a vyjeli vst\u0159\u00edc Berl\u00ednu.<\/div>\n
\n
***<\/p>\n<\/div>\n
Asi po t\u0159ech hodin\u00e1ch kone\u010dn\u011b p\u0159ijeli na m\u00edsto. Koupili byt na p\u0159edm\u011bst\u00ed Berl\u00edna, Bill se v\u00e1\u017en\u011b t\u011b\u0161il, a\u017e ho kone\u010dn\u011b uvid\u00ed. Doufal, \u017ee bude m\u00edt velk\u00fd pokoj s velikou sk\u0159\u00edn\u00ed.<\/div>\n
„Tak ut\u00edkej, vyber si n\u011bjak\u00fd pokoj,“ pokynula ho matka. On k\u00fdvnul, po\u010dkal, a\u017e otec otev\u0159e a ve\u0161el dovnit\u0159. Rozhl\u00eddl se kolem, vid\u011bl schody. Rozhodl se j\u00edt nahoru. Otev\u0159el prvn\u00ed dve\u0159e. Uvid\u011bl opravdu velik\u00fd pokoj s prostornou postel\u00ed a obrovskou sk\u0159\u00edn\u00ed. No a bylo rozhodnuto.
„Mami, z\u016fstanu tady!“ k\u0159iknul a ve\u0161el dovnit\u0159. Hodil kufr na stranu a rozvalil se na postel. Byla pohodln\u00e1, alespo\u0148 n\u011bco. Zad\u00edval se do stropu. Z\u00edtra p\u016fjde do nov\u00e9 \u0161koly. Co kdy\u017e se jim nebude l\u00edbit? Co kdy\u017e se mu budou posm\u00edvat za to, jak vypad\u00e1? Znova si povzdechnul. Co kdy\u017e… co kdy\u017e bude s\u00e1m?…<\/div>\n
Den ub\u011bhl docela rychle, musel si vybalit, pomoct i rodi\u010d\u016fm, a je\u0161t\u011b vy\u0159\u00eddit n\u011bkolik telefon\u00e1t\u016f s kamar\u00e1dy. Ani nev\u011bd\u011bl jak, a u\u017e byl ve svoj\u00ed posteli, zachumlan\u00fd do \u010dern\u00e9 deky, a koukal z okna. Byla tma, venku sv\u00edtila jen lampa, ale on po\u0159\u00e1d nemohl zav\u0159\u00edt o\u010di. Byl prost\u011b nerv\u00f3zn\u00ed.
Nakonec zatnul zuby a po chv\u00edli sna\u017een\u00ed v\u00e1\u017en\u011b usnul.<\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
A znova. R\u00e1no zase ten zvuk. Tentokr\u00e1t se ale zvednul rychle. B\u011b\u017eel do koupelny, osprchoval se, vysu\u0161il si vlasy a b\u011b\u017eel zp\u00e1tky do pokoje. P\u0159em\u00fd\u0161lel, co si vezme na sebe. Nakonec zvolil upl\u00e9 \u010dern\u00e9 kalhoty a \u010dern\u00e9 tri\u010dko se st\u0159\u00edbrn\u00fdm potiskem. Spokojen s t\u00edm, jak\u00e9 m\u00e1 oble\u010den\u00ed, se vr\u00e1til do koupelny a za\u010dal upravovat sv\u016fj obli\u010dej a vlasy. V sedm byl kone\u010dn\u011b hotov, vzal si rol\u00e1k, ta\u0161ku a b\u011b\u017eel dol\u016f.<\/div>\n
„Maminkoo?“ p\u0159ib\u011bhnul do kuchyn\u011b.<\/div>\n
„U\u017e m\u016f\u017eeme?“ zeptala se s \u00fasm\u011bvem. Bill k\u00fdvnul, do ruky si je\u0161t\u011b vzal kousek chleba, obl\u00e9kl si boty a kab\u00e1t, a \u0161el do auta. Nev\u011bd\u011bl, kde \u0161kola je, tak\u017ee se rozhodl, \u017ee poprv\u00e9 mu to uk\u00e1\u017ee mamka. Stejn\u011b si asi bude muset promluvit s u\u010ditelem a tak…<\/p>\n<\/div>\n
Netrvalo dlouho a zastavili p\u0159ed velikou budovou. Bill se zhluboka nadechl a vystoupil. Mamka se na n\u011bj znovu usm\u00e1la a vydala se dovnit\u0159. On ji n\u00e1sledoval.
„Sakra,“ syknul si pro sebe po zji\u0161t\u011bn\u00ed, \u017ee ho v\u0161ichni u\u017e te\u010f pozoruj\u00ed. Tohle bude asi t\u011b\u017ek\u00e9.<\/div>\n
„Co si tam brbl\u00e1\u0161?“ oto\u010dila se na n\u011bj matka a tro\u0161ku zpomalila. Jen rozhodil rukama a lehce se usm\u00e1l.<\/div>\n
Po chv\u00edli stanuli p\u0159ed \u0159editelnou. Jeho mamka zaklepala a dve\u0159e se otev\u0159ely. Teda… otev\u0159el je postar\u0161\u00ed p\u00e1n s kn\u00edrem a obrovsk\u00fdm \u00fasm\u011bvem na rtech.<\/div>\n
„Vy mus\u00edte b\u00fdt Kaulitzovi! Nebudeme se zdr\u017eovat, syna vezmeme do t\u0159\u00eddy a spolu si potom promluv\u00edme,“ usm\u00e1l se na \u017eenu, stoj\u00edc\u00ed vedle Billa. Ta k\u00fdvla, tak\u017ee on se hned vydal vst\u0159\u00edc Billov\u011b nov\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b. Ve\u0161li do n\u00ed t\u011bsn\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e zazvonilo. V\u0161ichni se hned postavili a pohled up\u0159eli na \u0159editele.<\/div>\n
„Dobr\u00fd den! Dnes v\u00e1m p\u0159ibude nov\u00fd \u017e\u00e1k, jmenuje se Bill. Douf\u00e1m, \u017ee na n\u011bj budete hodn\u00ed a s jak\u00fdmkoliv probl\u00e9mem mu pom\u016f\u017eete!“ usm\u00e1l se a pod\u00edval se na vyu\u010duj\u00edc\u00edho. „Kdyby m\u011bl s n\u011bjak\u00fdm u\u010divem probl\u00e9my, tak se mu pros\u00edm pokuste n\u011bjak vyhov\u011bt.“ U\u010ditel k\u00fdvnul a pod\u00edval se na Billa.<\/div>\n
„Tak j\u00e1 mysl\u00edm, \u017ee u\u017e to n\u011bjak zvl\u00e1dneme,“ p\u0159it\u00e1hl \u010dernovlas\u00e9ho hocha k sob\u011b. \u0158editel k\u00fdvnul a i s chlapcovou matkou ode\u0161li. Bill up\u0159el sv\u016fj pohled na jednoho \u017e\u00e1ka sed\u00edc\u00edho \u00fapln\u011b vzadu. Byl tak… star\u00fd? Rozhodn\u011b vypadal mnohem star\u0161\u00ed ne\u017e ostatn\u00ed ve t\u0159\u00edd\u011b. Dokonce m\u011bl piercing. Ve spodn\u00edm rtu, bylo to… ani si necht\u011bl p\u0159iznat, \u017ee to bylo sexy. Nasucho polknul a rychle se pod\u00edval do zem\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Iw\u010da<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Iw\u010da Byl listopad. Obdob\u00ed, kter\u00e9 m\u011bl ze v\u0161ech nejrad\u0161i. Ani nev\u011bd\u011bl pro\u010d, bylo p\u0159ece tak chmurn\u00e9 a… smutn\u00e9? A p\u0159esto ho miloval…Proch\u00e1zel se po parku, na sob\u011b dlouh\u00fd \u010dern\u00fd kab\u00e1t, ruce zabo\u0159en\u00e9 v kaps\u00e1ch. V\u011bt\u0161ina strom\u016f u\u017e m\u011bla spadan\u00e9 list\u00ed, kopal<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[280],"tags":[],"class_list":["post-13130","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-je-ne-regrette-rien"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13130","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13130"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13130\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13130"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13130"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13130"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}