{"id":13133,"date":"2009-11-02T17:00:00","date_gmt":"2009-11-02T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13102"},"modified":"2009-11-02T17:00:00","modified_gmt":"2009-11-02T16:00:00","slug":"za-stesti-zaplatis-10","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/11\/02\/za-stesti-zaplatis-10\/","title":{"rendered":"Za \u0161t\u011bst\u00ed zaplat\u00ed\u0161! 10."},"content":{"rendered":"
autor: \u00c1\u010fa & Bitter<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
„Co\u2026 co\u017ee?“ vyt\u0159e\u0161t\u00ed o\u010di Simone.<\/div>\n
„Ubl\u00ed\u017een\u00ed na zdrav\u00ed,“ \u0161pitne Tom ti\u0161e a pon\u011bkud chraplav\u011b, jako by m\u011bl vyschlo v krku.<\/div>\n
„Ale ku\u0161,“ zavrt\u00ed Simone rozhodn\u011b hlavou. „To je n\u011bjak\u00fd omyl. V\u017edy\u0165 ty p\u0159ece – „<\/div>\n
„Maj\u00ed pravdu,“ hlesl Tom. „Minul\u00fd t\u00fdden jsem \u0161el ven ty holky rozehnat\u2026 a jedna tam za\u010dala na Billa nechutn\u011b nad\u00e1vat, tak jsem se\u2026 neovl\u00e1dl. Jednu jsem j\u00ed fl\u00e1knul. Koupila to do ryp\u00e1ku\u2026 ale netu\u0161il jsem, \u017ee to bude tak zl\u00fd.“<\/div>\n
„Bo\u017ee,“ zachropt\u011bla Simone a vzala Tom\u016fv dopis z ruky. Pod\u00edvala se do t\u011bch n\u011bkolika \u0159\u00e1dk\u016f a skute\u010dn\u011b tam st\u00e1lo, \u017ee n\u011bjak\u00e1 Cl\u00e9mence d\u00b4Amourov\u00e1 pod\u00e1v\u00e1 na Toma trestn\u00ed ozn\u00e1men\u00ed. \u00dadajn\u011b za zlomen\u00ed nosu s trval\u00fdmi n\u00e1sledky a komplikacemi p\u0159i d\u00fdch\u00e1n\u00ed p\u0159i zv\u00fd\u0161en\u00e9 n\u00e1maze, a je\u0161t\u011b po\u017eaduje proplacen\u00ed z\u00e1kroku, p\u0159i n\u011bm\u017e se j\u00ed aplikuj\u00ed dva um\u011bl\u00e9 zuby na m\u00edsto t\u011bch prav\u00fdch vyra\u017een\u00fdch, a k tomu chce deset tis\u00edc eur jako bolestn\u00e9.<\/div>\n
„To\u2026 to snad upadla na hlavu, ne?“ byla Simonina prvn\u00ed reakce. „To proplacen\u00ed z\u00e1kroku ch\u00e1pu, ale t\u011bch deset tis\u00edc… A pro\u010d t\u011b jako v\u016fbec \u017ealuje? V\u017edy\u0165 si to zavinila sama! Nikdo po n\u00ed p\u0159ece necht\u011bl, aby n\u00e1m lezla p\u0159ed d\u016fm a ur\u00e1\u017eela Billa!“<\/div>\n
„Pro\u010d asi?“ odsekl ho\u0159ce Tom. „Komu se asi jen tak po\u0161t\u011bst\u00ed m\u00edt soudn\u00ed spory se slavn\u00fdm<\/em> Tomem Kaulitzem?“<\/em> u\u0161kl\u00edbl se trpce.<\/div>\n
„To by naopak m\u011bla b\u00fdt py\u0161n\u00e1 na to, \u017ee j\u00ed slavn\u00fd Tom Kaulitz<\/em> rozbil hubu, kdy\u017e provokovala!“ roz\u010d\u00edlila se Simone. Na chvilku se odml\u010dela a pak se na syna zad\u00edvala.<\/p>\n<\/div>\n
„Tome, nepop\u00edr\u00e1m, \u017ee to nebylo spr\u00e1vn\u00e9, v\u00ed\u0161 s\u00e1m moc dob\u0159e, \u017ee holky se nebijou,“ za\u010dala, ale Tom ji p\u0159eru\u0161il.<\/div>\n
\n
„A co jsem m\u011bl asi d\u011blat, kdy\u017e n\u00e1m m\u00e1lem rozlomila branku, jak se na ni lepila, sch\u00edzovala Billa, jak je\u010dela a je\u0161t\u011b mu nad\u00e1vala do buzerantskejch magor\u016f?“<\/div>\n
„Tome! Nech m\u011b domluvit!“ ok\u0159ikla ho matka. „Jak jsem \u0159\u00edkala, nebylo to spr\u00e1vn\u00e9, \u017ees ji ude\u0159il, ale ona nem\u011bla pr\u00e1vo l\u00e9zt na n\u00e1\u0161 chodn\u00edk, op\u00edrat se o na\u0161i branku\u2026 a ur\u00e1\u017eet m\u00e9ho syna!“ dodala zlostn\u011b. Na chv\u00edli ztichla, ale pak pokra\u010dovala. „Tome. David ti ur\u010dit\u011b za\u0159\u00edd\u00ed toho nejlep\u0161\u00edho pr\u00e1vn\u00edka. A neboj, okolnosti hrajou v n\u00e1\u0161 prosp\u011bch. Pokud bude rozumn\u00fd soudce, tak ur\u010dit\u011b pochop\u00ed, jak\u00fd byl na tebe tlak.“<\/div>\n
„Jen aby,“ ozvalo se ne\u010dekan\u011b ode dve\u0159\u00ed, a\u017e sebou oba dva trhli.<\/p>\n<\/div>\n
Do m\u00edstnosti ve\u0161el Bill. Bylo vid\u011bt, \u017ee je pr\u00e1v\u011b probuzen\u00fd, o\u010dka m\u011bl je\u0161t\u011b m\u00edrn\u011b zalepen\u00e1 a dlouh\u00e9 havran\u00ed vlasy byly roz\u010dep\u00fd\u0159en\u00e9 do v\u0161ech sv\u011btov\u00fdch stran je\u0161t\u011b mnohem poveden\u011bji, ne\u017e se mu to da\u0159ilo s dikobraz\u00edm \u00fa\u010desem z\u00e1m\u011brn\u011b. A bylo na n\u011bm poznat, \u017ee toho dost sly\u0161el, ka\u017ed\u00fd by to v jeho \u010dokol\u00e1dov\u00fdch duhovk\u00e1ch, kter\u00e9 te\u010f zra\u010dily smutek a st\u011b\u017e\u00ed zakr\u00fdvaly slzy, p\u0159e\u010detl bez probl\u00e9m\u016f.<\/div>\n
„Bille, zlat\u00ed\u010dko moje, my jsme t\u011b asi vzbudili, vi\u010f?“ zam\u00ed\u0159ila k n\u011bmu Simone a cht\u011bla sv\u00e9ho mlad\u0161\u00edho syna obejmout, ale v p\u016flce pohybu se zasekla. Vzpomn\u011bla si, jak jejich posledn\u00ed objet\u00ed dopadlo, jak ji Bill od sebe odstr\u010dil. Nechala tedy ruce klesnout a smutn\u011b se na chlapce zad\u00edvala. Bill v\u0161ak popo\u0161el a\u017e k n\u00ed a polo\u017eil j\u00ed sv\u00e9 vyhubl\u00e9 pa\u017ee na ramena a s\u00e1m se svinul do jej\u00edho objet\u00ed.<\/div>\n
„Promi\u0148, \u017ee jsem minule tak cuknul\u2026 ale stejn\u00fd parf\u00e9m jako ty m\u011bla ta holka, co se po mn\u011b vrhla,“ za\u0161eptal a tiskl se k matce, jako snad nikdy. „Promi\u0148\u2026“<\/div>\n
„Nic se ned\u011bje, brou\u010dku,“ ujistila ho Simone. „To ch\u00e1pu.“<\/div>\n
Chvilku ho je\u0161t\u011b konej\u0161ila ve sv\u00e9 n\u00e1ru\u010di, pak se j\u00ed v\u0161ak syn jemn\u011b vysmekl. Pomalu p\u0159e\u0161el k bratrovi a smutn\u011b vedle n\u011bj usedl na gau\u010d.<\/p>\n<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 pravdu. Tu psychiatrii si zaslou\u017e\u00edm v\u00edc, ne\u017e cokoliv jin\u00fdho. Jsem jenom bl\u00e1zen, paranoid, kv\u016fli kter\u00fdmu m\u00e1te jenom sam\u00fd probl\u00e9my.“<\/div>\n
Tom zakroutil hlavou.<\/div>\n
„Bille, to nen\u00ed pravda – „<\/div>\n
„Ale je!“ dupl si vzpurn\u011b \u010dernovlas\u00fd chlapec. „Mysl\u00ed\u0161, \u017ee jsem te\u010f nesly\u0161el ka\u017ed\u00fd va\u0161e slovo?“<\/div>\n
Roz\u010dilen\u011b se zvedl a za\u010dal p\u0159ech\u00e1zet po m\u00edstnosti.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee kdy\u017e u\u017e jsem ten schizofrenn\u00ed cvok, tak \u017ee mi uniklo, \u017ee ta holka na tebe podala trestn\u00ed ozn\u00e1men\u00ed? \u017de bude\u0161 m\u00edt soudn\u00ed probl\u00e9my jen kv\u016fli mn\u011b?“<\/div>\n
„Bille, j\u00e1 – „<\/div>\n
„Jdu si sbalit,“ odpov\u011bd\u011bl trpce Bill. „Stejn\u011b za to v\u0161echno m\u016f\u017eu j\u00e1.“<\/div>\n
A ne\u017e stihl kdokoliv v m\u00edstnosti cokoliv ud\u011blat, utekl do sv\u00e9ho pokoje.<\/div>\n
„J\u00e1 ho p\u0159etrhnu,“ povzdychl si Tom. „Pro\u010d si jen nikdy ned\u00e1 \u0159\u00edct? Te\u010f si bude myslet, \u017ee je to v\u0161ecko jenom kv\u016fli n\u011bmu.“<\/div>\n
„No tak, Tomi,“ pohladila ho Simone konej\u0161iv\u011b po tv\u00e1\u0159i. „Zn\u00e1\u0161 ho\u2026 chvilku te\u010f bude trucovat, ale pak bude zase v klidu. V\u011b\u0159 mi, v\u017edy\u0165 ho zn\u00e1\u0161\u2026 Hele co kdybych zavolala Davidovi? Aby o tom v\u011bd\u011bl\u2026 a aby n\u011bco vymyslel.“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ p\u0159ik\u00fdvl Tom a zat\u00edmco Simone vyt\u00e1\u010dela Davidovo \u010d\u00edslo, sledoval ji pohledem, v n\u011bm\u017e sv\u00edtala nepatrn\u00e1 nad\u011bje. David je v tom ur\u010dit\u011b nenech\u00e1, m\u00e1 v\u0161ude zn\u00e1mosti. T\u0159eba to nakonec nebude tak zl\u00e9, jak to vypad\u00e1\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Ani jeden z nich nesly\u0161el, jak Bill seb\u011bhl schody, ti\u0161e jako my\u0161ka pl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se pro s\u00fdr. Pot\u00e9, co se toti\u017e ocitl nikoliv v Tomov\u011b, ale ve sv\u00e9m pokoji, tak u\u017e ho \u0159ev t\u011bch n\u011bkolika neodbytn\u00fdch holek tak rozzu\u0159il, \u017ee se ho zmocnilo \u0161\u00edlenstv\u00ed. V m\u017eiku vte\u0159iny str\u010dil cosi do kapsy kalhot a propl\u00ed\u017eil se domem ven\u2026<\/div>\n
Jakmile se jeho vyz\u00e1bl\u00e1, t\u00e9m\u011b\u0159 smrteln\u011b bled\u00e1 postava objevila mezi dve\u0159mi, zavl\u00e1dlo p\u0159ed domem na okam\u017eik hrobov\u00e9 ticho. Neb\u00fdt havran\u00edch vlas\u016f a t\u00e9m\u011b\u0159 kostnat\u00e9 postavy, nikdo by ho nebyl poznal. Byl nenamalovan\u00fd a ve tv\u00e1\u0159i b\u011blej\u0161\u00ed, ne\u017e kdykoliv jindy, \u010dlov\u011bk by si ho klidn\u011b mohl spl\u00e9st se z\u00e1hrobn\u00ed postavou. D\u00edvk\u00e1m absolutn\u011b poklesly \u010delisti. Tohle, \u017ee je jejich idol? Co se to s n\u00edm proboha stalo? Nikdy nevypadal takhle zb\u011bdovan\u011b.<\/div>\n
N\u011bkolik d\u00edvek od plotu tro\u0161ku poodstoupilo, n\u011bkter\u00e9 se znechucen\u00fdm v\u00fdrazem ode\u0161ly, ale t\u011bm asi deseti, co z\u016fstaly, se ve tv\u00e1\u0159\u00edch objevil strach a soucit. Pocity, kter\u00e9 dosud v\u016f\u010di Billovi nikdy neza\u017eily, jeliko\u017e je omamovala slep\u00e1 v\u00e1\u0161e\u0148. Ale te\u010f ho poprv\u00e9 dok\u00e1zaly vn\u00edmat jako \u010dlov\u011bka. Jako \u010dlov\u011bka, se kter\u00fdm to v\u016fbec nevypad\u00e1 dob\u0159e.<\/div>\n
„Pros\u00edm v\u00e1s,“ za\u0161eptal Bill polohlasem, kter\u00fd v\u0161ak byl v nenad\u00e1l\u00e9m tichu velice dob\u0159e sly\u0161et. „Moc v\u00e1s pros\u00edm\u2026 j\u00e1\u2026 j\u00e1 si v\u00e1s v\u0161ech v\u00e1\u017e\u00edm, jste pro m\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9, v\u0161echny, jak tady jste, i ty, co tady nejsou\u2026 ale pros\u00edm\u2026 pros\u00edm, nechte m\u011b chv\u00edli b\u00fdt! Nechte m\u011b i Toma\u2026 My\u2026 my v\u00e1m to v\u0161echno vynahrad\u00edme, p\u0159\u00edsah\u00e1m! Ale mn\u011b te\u010f v\u016fbec nen\u00ed dob\u0159e\u2026 Pros\u00edm, pros\u00edm v\u00e1s, dejte mi jen p\u00e1r dn\u00ed klidu, abych se mohl zotavit. Pros\u00edm, je toho tak moc, \u017ee \u017e\u00e1d\u00e1m, abyste m\u011b aspo\u0148 doma nesledovaly? Abych aspo\u0148 doma m\u011bl jen tro\u0161ku klidu, kter\u00fd jinak nem\u00e1m, jak je rok dlouh\u00fd jen proto, abychom v\u00e1m dali to nejlep\u0161\u00ed, co v n\u00e1s je? Pros\u00edm\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
U\u017e se nedok\u00e1zal d\u00e9le udr\u017eet na nohou, zmocnila se ho \u0161\u00edlen\u00e1 slabost. Jemn\u011b, s eleganc\u00ed jemu vlastn\u00ed, dopadl na vy\u010dn\u011bl\u00e1 kolena. A\u010dkoliv te\u010f d\u00edvky n\u011bkolik vte\u0159in ml\u010dely a poslouchaly jeho slova, mnoh\u00e9 z nich i se soucitem, kter\u00fd se jim ne\u010dekan\u011b rozlil v srdci, nyn\u00ed, kdy\u017e vid\u011bly, jak jejich idol bezmocn\u011b padl na kolena, p\u0159emohla soucit ne\u010dekan\u00e1 vlna emoc\u00ed. Ka\u017ed\u00e1 mu cht\u011bla pomoci, ale p\u0159es branku se nedostaly\u2026 a p\u0159edstava, \u017ee by mu dok\u00e1zala pomoci n\u011bkter\u00e1 jin\u00e1 z p\u0159\u00edtomn\u00fdch, ne\u017e jenom pr\u00e1v\u011b ona jedin\u00e1, ta p\u0159edstava vyvolala jedin\u00e9. Novou vlnu k\u0159iku.<\/div>\n
Bill ne\u0161\u0165astn\u011b zakv\u00edlel. Tolik cht\u011bl, aby to p\u0159estalo, ale jeho zesl\u00e1bl\u00fd mozek vn\u00edmal ve\u0161ker\u00e9 zvuky mnohem intenzivn\u011bji, ne\u017e kdykoliv jindy. A te\u010f mu pr\u00e1v\u011b neurony vys\u00edlaly do mozku jedinou v\u011bc. Existuje jedin\u00e9 m\u00edsto, kde najde klid. Klid, kter\u00fd mu nikdo, nikdo nebude ru\u0161it…<\/div>\n
Vyt\u00e1hl z kapsy p\u0159edm\u011bt, kter\u00fd si vzal v pokoji z no\u010dn\u00edho stolku a ani nevn\u00edmal, \u017ee \u0159ev fanynek se je\u0161t\u011b v\u00edce zn\u00e1sobil, kdy\u017e se v jeho ruce mihla \u017eiletka. Nesly\u0161el v t\u011bch decibelech, jak ho pros\u00ed, aby ji odlo\u017eil, aby nic ned\u011blal. Nevid\u011bl hr\u016fzu v jejich o\u010d\u00edch, kter\u00e9 vn\u00edmaly, jak si zp\u011bv\u00e1k p\u0159ikl\u00e1d\u00e1 ledov\u00e9 ost\u0159\u00ed ke sv\u00e9mu lev\u00e9mu z\u00e1p\u011bst\u00ed. Jeho prava\u010dka z brady a tv\u00e1\u0159\u00ed nau\u010den\u00fdm pohybem p\u0159im\u011bla chladn\u00e9 b\u0159ity, aby se zaryly do k\u016f\u017ee a natrhly \u017e\u00edly\u2026<\/div>\n
Zalila ho vlna ostr\u00e9 bolesti a jeho uplakan\u00e9 o\u010di se zastavily na krvi, kter\u00e1 se za\u010dala valit z r\u00e1ny. Jak kr\u00e1sn\u011b ta barva kontrastovala se sn\u011bhovou b\u011blost\u00ed jeho k\u016f\u017ee! Jak p\u0159\u00edjemn\u00e9 teplo zkr\u00e1p\u011blo jeho dlouh\u00e9 huben\u00e9 prsty, kter\u00e9 u\u017e n\u011bkolik dn\u00ed byly t\u00e9m\u011b\u0159 mrtvoln\u011b studen\u00e9! Jak kr\u00e1sn\u011b studila zem, kdy\u017e se na ni jeho t\u011blo bezvl\u00e1dn\u011b sesunulo! Jak n\u00e1dhern\u00fd klid se rozlehl jeho hlavou, kdy\u017e p\u0159estal vn\u00edmat absolutn\u011b v\u0161e, co \u017eiv\u00fd \u010dlov\u011bk vn\u00edmat dok\u00e1\u017ee\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e se mu povedlo otev\u0159\u00edt o\u010di, vid\u011bl nad sebou z\u00e1\u0159iv\u011b b\u00edl\u00fd strop. Zamrkal a sto\u010dil o\u010di ke st\u011bn\u00e1m. Ty tak\u00e9 vypadaly jako padl\u00fd sn\u00edh, tak jako pol\u0161t\u00e1\u0159, na kter\u00e9m le\u017eel, tak jako pe\u0159ina, kter\u00e1 ho p\u0159ikr\u00fdvala. Tak jako obvaz na jeho lev\u00e9 ruce. Tak jako tv\u00e1\u0159 \u010dlov\u011bka, kter\u00fd se nad n\u00edm ustaran\u011b skl\u00e1n\u011bl, opatrn\u011b, aby p\u0159itom nedrkl do kapa\u010dky\u2026<\/div>\n
„Tomi?“ za\u0161eptal ti\u0161e a zaost\u0159il pohled na sv\u00e9 dvoj\u010de. Pokusil se o slab\u00fd \u00fasm\u011bv, Tomova reakce v\u0161ak byla jin\u00e1. Kdyby v\u0161e bylo, jak m\u00e1 b\u00fdt, tak by se Tom aspo\u0148 koutky rt\u016f taky pousm\u00e1l. Tentokr\u00e1t to neud\u011blal.<\/div>\n
„Tomi\u2026 co se d\u011bje?“ zeptal se Bill pon\u011bkud zmaten\u011b, odpov\u011bd\u00ed mu byl v\u0161ak bratr\u016fv kamenn\u00fd pohled.<\/div>\n
„Bille, pro\u010d jsi to ud\u011blal?“<\/div>\n
Bill nech\u00e1pav\u011b nakr\u010dil obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Co jsem zas ud\u011blal?“<\/div>\n
„To s t\u00edm z\u00e1p\u011bst\u00edm,“ zavr\u010del Tom. „M\u016f\u017ee\u0161 mi vysv\u011btlit, pro\u010d ses po\u0159ezal? Mohl jsi vykrv\u00e1cet, a kdyby jedna z t\u011bch \u0161\u00edlenejch holek navzdory elektrick\u00fdmu lemov\u00e1n\u00ed nep\u0159esko\u010dila branku a nevb\u011bhla pro n\u00e1s do kuchyn\u011b, tak jsi m\u00e1lem vykrv\u00e1cel!“<\/div>\n
Ani si neuv\u011bdomoval, \u017ee mluv\u00ed \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc hlasit\u011bji. O to v\u00edc to v\u0161ak zaznamenaly Billovy u\u0161n\u00ed bub\u00ednky, a\u017e chlapec bolestn\u011b zast\u00e9nal.<\/div>\n
„Tomi, pros\u00edm, ne tak nahlas\u2026“<\/div>\n
„Ne tak nahlas?“ zopakoval Tom, schv\u00e1ln\u011b je\u0161t\u011b o to hlasit\u011bji. Vztek ho do\u010dasn\u011b ovl\u00e1dl v\u00edc, ne\u017e bratrsk\u00e1 a mileneck\u00e1 l\u00e1ska\u2026 „Tak abys v\u011bd\u011bl, mohl jsi za mnou kdykoliv s \u010d\u00edmkoliv p\u0159ij\u00edt. A ty, kdy\u017e u\u017e ti je nejh\u016f\u0159, tak se jde\u0161 pod\u0159ezat p\u0159ed ty kr\u00e1vy? Ty ses se mnou ani necht\u011bl rozlou\u010dit?!“<\/div>\n
„Ale – „<\/div>\n
„Ale, ale, ale,“ napodobil ho Tom nep\u0159\u00edjemn\u011b posm\u011b\u0161n\u00fdm hlasem. „Co ale? Co chce\u0161 proti tomuhle \u0159\u00edct? Chce\u0161 snad \u0159\u00edct, \u017ee ta \u017eiletka byla um\u011blohmotn\u00e1 a \u017ee t\u011b sem p\u0159ivezli doslova za minutu dvan\u00e1ct, \u017ee mi brali krev jen proto, aby doplnili tu tvoji jen proto, \u017ee sis na ruku napatlal ke\u010dup a p\u0159edst\u00edral drama hodn\u00e9 Oscara? Bille, ned\u011blej ze m\u011b debila! Ty ses pokusil o sebevra\u017edu, ani\u017e bys mi cokoliv \u0159ekl! Nenapadlo t\u011b asi, jak t\u00edm ubl\u00ed\u017e\u00ed\u0161 mn\u011b, mamce, Gordonovi, kluk\u016fm z kapely, Andymu a ostatn\u00edm? Sob\u010de!“<\/p>\n<\/div>\n
Billovi se p\u0159es okraj v\u00ed\u010dek p\u0159ehouply slzy a za\u010daly slepovat jeho \u0159asy do chuchvalc\u016f. Sna\u017eil se n\u011bco \u0159\u00edct, ale Tom ho nepustil ke slovu. B\u011b\u017en\u011b by to ud\u011blal, nechal by bratra promluvit. Ale nedok\u00e1zal to te\u010f, v t\u00e9hle chv\u00edli. Nekone\u010dn\u00e9 minuty \u010dek\u00e1n\u00ed na p\u0159\u00edjezd z\u00e1chranky, cesta do nemocnice, diagn\u00f3za, \u017ee Bill t\u00e9m\u011b\u0159 vykrv\u00e1cel, darov\u00e1n\u00ed jeho vlastn\u00ed krve, aby dvoj\u010de v\u016fbec p\u0159e\u017eilo a nekone\u010dn\u00e9 hodiny \u010dek\u00e1n\u00ed na to, ne\u017e se probere, kter\u00e9 byly pln\u00e9 strachu, aby to mlad\u00e9 srd\u00ed\u010dko nep\u0159estalo b\u00edt, to v\u0161echno se te\u010f slilo v jednu dlouhat\u00e1nskou lavinu v\u00fd\u010ditek, kter\u00e1 ne a ne ustat.<\/div>\n
„Ale Tome, j\u00e1 – „<\/div>\n
„J\u00e1, j\u00e1, j\u00e1\u2026 to je jedin\u00fd, co um\u00ed\u0161! J\u00e1, j\u00e1, j\u00e1\u2026 a aby t\u011b n\u011bkdy napadlo, co si o tom tv\u00fdm j\u00e1<\/em> m\u016f\u017eou myslet ostatn\u00ed, to ne, co? Nech\u00e1pu, jak m\u016f\u017ee\u0161 bejt takovej sobec.“<\/div>\n
Rozzloben\u011b zam\u00ed\u0159il ke dve\u0159\u00edm. Pot\u0159eboval ven, pot\u0159eboval na vzduch, aby se mohl uklidnit a \u0159e\u0161it nastalou situaci s chladnou hlavou. Kdy\u017e v\u0161ak sahal po klice, zastavil ho Bill\u016fv hlas.<\/p>\n<\/div>\n
„Tomi, pros\u00edm\u2026 kde to jsem?“<\/div>\n
Tom se na n\u011bj pod\u00edval. Byl to \u017ealostn\u00fd pohled. Bill na t\u00e9 posteli, s kapa\u010dkou ve zdrav\u00e9 ruce a obvazem na ruce zran\u011bn\u00e9, vypadal je\u0161t\u011b bezbrann\u011bji ne\u017e kdykoliv p\u0159edt\u00edm. Cel\u00e9 to podtrhovaly slzy, kter\u00e9 se ronily z jeho prosebn\u00fdch a zmaten\u00fdch o\u010d\u00ed a v\u00fdraz, kter\u00fd v\u00edce ne\u017e jasn\u011b \u0159\u00edkal, jak Tom zranil jeho k\u0159ehkou du\u0161i. Bohu\u017eel, Tomem tepal po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00fd vztek za to, o co se Bill pokusil. Byl p\u0159\u00edli\u0161 velik\u00fd na to, aby mu mohl d\u00e1t poklidnou a nehrubou odpov\u011b\u010f. Ztemn\u011bl\u00fdma o\u010dima se na sv\u00e9 dvoj\u010de naposledy zad\u00edval.<\/div>\n
„Jsi tam, kam skute\u010dn\u011b pat\u0159\u00ed\u0161. M\u011bl jsi pravdu. Jedin\u00fd m\u00edsto, kde si zaslou\u017e\u00ed\u0161 po tom v\u0161em b\u00fdt, je tady. V nemocni\u010dn\u00ed \u010d\u00e1sti psychiatrick\u00fd kliniky.“<\/div>\n
Nevn\u00edmaj\u00edc, jak se Bill zoufale rozt\u0159\u00e1sl a propukl v hysterick\u00fd pl\u00e1\u010d, prudce zabouchl dve\u0159e pokoje a nechal sv\u00e9 dvoj\u010de napospas osudu.<\/p>\n<\/div>\n
autor: \u00c1\u010fa & Bitter<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa & Bitter „Co\u2026 co\u017ee?“ vyt\u0159e\u0161t\u00ed o\u010di Simone. „Ubl\u00ed\u017een\u00ed na zdrav\u00ed,“ \u0161pitne Tom ti\u0161e a pon\u011bkud chraplav\u011b, jako by m\u011bl vyschlo v krku. „Ale ku\u0161,“ zavrt\u00ed Simone rozhodn\u011b hlavou. „To je n\u011bjak\u00fd omyl. V\u017edy\u0165 ty p\u0159ece – „ „Maj\u00ed pravdu,“ hlesl<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[262],"tags":[],"class_list":["post-13133","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-za-stesti-zaplatis"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13133","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13133"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13133\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13133"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13133"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13133"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}