{"id":13147,"date":"2009-10-31T18:30:00","date_gmt":"2009-10-31T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13116"},"modified":"2009-10-31T18:30:00","modified_gmt":"2009-10-31T17:30:00","slug":"makes-three-35","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/10\/31\/makes-three-35\/","title":{"rendered":"Makes Three 35."},"content":{"rendered":"
autor: Majestrix<\/strong><\/span><\/p>\n<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
Je zmatenost v\u00e1\u017en\u011b odpov\u011bd\u00ed? Samoz\u0159ejm\u011b \u017ee nen\u00ed.<\/em><\/strong><\/span><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Andreas p\u0159epadl p\u0159es gau\u010d a uhodil se o zem do ramene. Vy\u0161kr\u00e1bal se na nohy a vid\u011bl, jak na n\u011bj Tom vra\u017eedn\u011b kouk\u00e1. „Tome, necht\u011bl jsem,“ \u0159ekl peroxidov\u00fd blon\u010f\u00e1k sp\u011b\u0161n\u011b. „P\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee jsem necht\u011bl.“<\/span><\/div>\n
„A to m\u011b m\u00e1 jako uklidnit? Byl jsi m\u016fj kamar\u00e1d<\/em>, Andreasi, a zradil jsi m\u011b! Jak se m\u00e1m asi kurva cejtit, kdy\u017e na m\u011b tohle vybal\u00ed\u0161?!“ vy\u0159\u00edtil se proti n\u011bmu znovu Tom, ale Andreas mu do cesty vsunul gau\u010d.<\/span><\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, j\u00e1-“ Andreas nebyl p\u0159ipraven\u00fd na to, \u017ee kytarista p\u0159esko\u010d\u00ed gau\u010d a slo\u017e\u00ed ho k zemi. P\u0159evalovali se p\u0159es sebe, z Andrease vyl\u00edtl v\u0161echen vzduch, kdy\u017e ho Tom ude\u0159il p\u0159\u00edmo do b\u0159icha. P\u0159evalil dredat\u00e9ho chlapce pod sebe, p\u0159evzal velen\u00ed a kolenem kopnul vychrtl\u00e9ho chlapce do b\u0159icha. „Sna\u017eil jsem se, opravdu!“ zavr\u010del Andreas.<\/span><\/div>\n
„Sna\u017eil ses o co?“ zasm\u00e1l se Tom, zavr\u010del a shodil Andrease ze sebe dol\u016f; ten narazil do konferen\u010dn\u00edho stolku, kter\u00fd se p\u0159esunul p\u0159es pokoj a\u017e k televizi, o kterou se n\u00e1sledn\u011b zastavil. „Tys ho prost\u011b nemoh nechat na pokoji, co?“<\/span><\/div>\n
„Ty kret\u00e9ne!“ na\u0161tval se najednou Andreas a zvedl se, aby mohl Toma ude\u0159it do obli\u010deje. Kytarista z toho upadl, ale vy\u0161kr\u00e1bal se zp\u00e1tky na nohy.<\/span><\/div>\n
„Co to kurva d\u011bl\u00e1\u0161? Ty<\/em> se\u0161 nasranej na m\u011b<\/em>?“ zeptal se Tom nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b. „To si ze m\u011b snad do prdele d\u011bl\u00e1\u0161 prdel?!“<\/span><\/div>\n
„Ty jedna sobeck\u00e1 svin\u011b! Sna\u017eil jsem se! Sna\u017eil jsem se bejt \u0161\u0165astnej a bejt do prdele povzbudivej a zasran\u011b podporuj\u00edc\u00ed, ale nemoh jsem. Nen\u00ed to f\u00e9r!“ zalapal po dechu, kdy\u017e se Tom najednou zjevil p\u0159\u00edmo p\u0159ed n\u00edm; Andreas zapomn\u011bl jak je star\u0161\u00ed dvoj\u010de rychl\u00e9. P\u0159evr\u00e1tili gau\u010d, jak se spolu prali. Andreas se mu rukou vykroutil a znovu ude\u0159il Toma do \u010delisti.<\/span><\/div>\n
„\u0158\u00edk\u00e1\u0161 mi, \u017ee to nen\u00ed f\u00e9r a l\u00edb\u00e1\u0161 Billa? Se\u0161 debil?“ sev\u0159el mu Tom bradu do rukou a kopl ho do kolen. Chlapec se sk\u00e1cel k zemi, znovu se za\u010dali pr\u00e1t. „Nen\u00e1vid\u00edm t\u011b!“ zavr\u010del Tom a p\u0159itiskl sv\u00e9ho takzvan\u00e9ho nejlep\u0161\u00edho p\u0159\u00edtele do d\u0159ev\u011bn\u00e9 podlahy.<\/span><\/div>\n
„J\u00e1 nen\u00e1vid\u00edm tebe<\/em>! Stejn\u011b jako v\u0161echny na sv\u011bt\u011b, mus\u00ed\u0161 m\u00edt i jeho. Nikdy ses nemohl pod\u011blit<\/em>!“ zas\u00edpal Andreas, kdy\u017e ho Tom dr\u017eel p\u0159edlokt\u00edm pod krkem a tla\u010dil ho k podlaze, Andreas ho chytl tvrd\u011b kolem pasu a p\u0159evalil. Te\u010f m\u011bl navrch Andreas a vid\u011bl naprosto rud\u011b. Sed\u011bl Tomovi na hrudn\u00edku a ml\u00e1til ho do obli\u010deje, dokud mu neza\u010dala t\u00e9ct krev z horn\u00edho rtu a on byl odhozen pry\u010d. „Se\u0161 hroznej sr\u00e1\u010d, v\u00ed\u0161 o tom? Jedinej \u010dlov\u011bk na sv\u011bt\u011b, kter\u00fdho jsem j\u00e1<\/em> miloval, kter\u00fdho jsem j\u00e1<\/em> cht\u011bl, mus\u00ed\u0161 m\u00edt ty. Toho jedin\u00fdho \u010dlov\u011bka na sv\u011bt\u011b, kter\u00fdho bys m\u00edt nem\u011bl<\/em>!“<\/span><\/div>\n
„A to si jako mysl\u00ed\u0161, \u017ee se o n\u011bj se mnou m\u016f\u017ee\u0161 pr\u00e1t?“ zak\u0159i\u010del na n\u011bj Tom a ut\u0159el si pusu. Krev mu tekla po brad\u011b a kapala na jeho b\u00edl\u00e9 triko. „Je m\u016fj, ty zasranej kret\u00e9ne!“<\/span><\/p>\n<\/div>\n
Andreas odvr\u00e1til pohled a s\u00e1hl si na tv\u00e1\u0159, kde se mu d\u011blala mod\u0159ina. „Necht\u011bl jsem, aby se n\u011bco stalo. J\u00e1 jen\u2026 byl tam, v m\u00e9m n\u00e1ru\u010d\u00ed. Bill je tak n\u00e1dhern\u00fd, v\u017edycky jsem si to o n\u011bm myslel,“ za\u0161eptal. „A pak byl t\u011bhotn\u00fd\u2026 J\u00e1 nev\u00edm. Je te\u010f je\u0161t\u011b kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed. Nemohl jsem si pomoct.“<\/span><\/div>\n
„To ale do prdele nic nenaprav\u00ed.“ Zavrt\u011bl Tom hlavou, st\u00e1le na\u0161tvan\u00fd, promnul si \u010delist. „Tak proto sis otev\u0159el hubu a ‚p\u0159iznal‘ ses k otcovstv\u00ed?“<\/span><\/div>\n
„Hele, \u0159ekl jsem pravdu; kdybych to neud\u011blal, tak bys to va\u0161\u00ed m\u00e1m\u011b vykecal, a pak kde byste byli?“<\/span><\/div>\n
„Nejsp\u00ed\u0161 tam, kde jsme zrovna te\u010f. Rozjels to; celej sv\u011bt ti \u017eere, \u017ee se\u0161 to ty. To je nejsp\u00ed\u0161 stejn\u011b to, cos cht\u011bl.“<\/span><\/div>\n
„Tome\u2026“<\/span><\/div>\n
„Jdi do prdele,“ \u0159ekl Tom najednou. „Vypadni.“<\/span><\/div>\n
„Tome-„<\/span><\/div>\n
Tom se rozzu\u0159en\u011b nap\u0159\u00e1hl a ude\u0159il Andrease do b\u0159icha. „U\u017e na m\u011b kurva nemluv,“ zasy\u010del, kdy\u017e se blon\u010f\u00e1k p\u0159edklonil p\u0159es Tomovu p\u011bst. „Vypadni kurva z m\u00fdho bar\u00e1ku. Jestli t\u011b je\u0161t\u011b jednou uvid\u00edm, tak ti rozbiju hubu tak, \u017ee chc\u00edpne\u0161.“ Str\u010dil Tom do Andrease, vystr\u010dil ho ze dve\u0159\u00ed a t\u0159\u00edskl s nimi tak siln\u011b, \u017ee se v nich rozdrn\u010delo sklo.<\/span><\/div>\n
\n
<\/div>\n
~*~<\/span><\/p>\n<\/div>\n
„Tomi, \u0159\u00edkals, \u017ee m\u011b vyzvedne\u0161, co se sakra stalo? A pro\u010d mi nebere\u0161 telefon?“ rozk\u0159i\u010del se Bill, kdy\u017e ve\u0161el do domu. Jejich matka a Gordon odjeli pry\u010d na v\u00edkend; tak\u017ee nechali Billovi s Tomem d\u016fm pro sebe. T\u011b\u0161ili se, \u017ee r\u00e1no odjedou; Tom \u0159ekl, \u017ee Billa vyzvedne, a\u017e bude hotov\u00fd, a \u017ee se budou bavit, a\u017e budou jejich rodi\u010de pry\u010d.<\/span><\/p>\n<\/div>\n
Bill v\u011bd\u011bl, co bavit se<\/em> znamen\u00e1.<\/span><\/p>\n<\/div>\n
„Tomi?“ d\u016fm byl temn\u00fd, Bill rozsv\u00edtil a uvid\u011bl, \u017ee ob\u00fdv\u00e1k je v naprost\u00e9m nepo\u0159\u00e1dku. N\u00e1bytek nebyl na sv\u00e9m m\u00edst\u011b a pol\u0161t\u00e1\u0159e z gau\u010de a k\u0159esla byly v\u0161ude po zemi. „Tomi, co se tady sakra stalo?“ zamra\u010dil se Bill a ve\u0161el do kuchyn\u011b. Uvid\u011bl Toma u stolu, obli\u010dej slo\u017een\u00fd v dlan\u00edch. „Tome, co se d\u011bje?“ p\u0159e\u0161el k n\u011bmu a polo\u017eil sv\u00e9mu bratrovi ruku na rameno.<\/span><\/div>\n
Tom se od n\u011bj odt\u00e1hl, a kone\u010dn\u011b zvedl pohled. „Ani se neopova\u017euj.“<\/span><\/div>\n
Bill zamrkal, st\u00e1hnul ruku. „Co s tebou je?“ zeptal se a sna\u017eil se udr\u017eet hlas na sv\u00e9m m\u00edst\u011b.<\/span><\/div>\n
„V\u00ed\u0161, p\u0159em\u00fd\u0161lel jsem, co se s tebou posledn\u00edch p\u00e1r dn\u00ed d\u011bje,“ za\u010dal Tom a postavil se, odstr\u010dil \u017eidli pry\u010d. „Ptal jsem se t\u011b a tys \u0159ekl, \u017ee nic.“<\/span><\/div>\n
Bill byl zmaten\u00fd a nejist\u011b p\u0159e\u0161l\u00e1pnul. „Nedok\u00e1\u017eu ti to vysv\u011btlit. S\u00e1m sob\u011b nerozum\u00edm.“ P\u0159iznal. „Ale pro\u010d se na m\u011b zlob\u00ed\u0161?“<\/span><\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu ti v\u011b\u0159it. Mluvil jsem s Andreasem,“ zasy\u010del Tom a Bill se na n\u011bj pod\u00edval, o\u010dek\u00e1val vysv\u011btlen\u00ed.<\/span><\/div>\n
„\u2026A?“<\/span><\/div>\n
„A on mi to kurva \u0159ekl!“<\/span><\/div>\n
„\u0158ekl ti co?“ vyjeknul Bill.<\/span><\/div>\n
„\u017des ho l\u00edbal, do prdele!“ zak\u0159i\u010del Tom.<\/span><\/div>\n
„Uh\u2026 M\u00e1m dojem, \u017ee to bych si pamatoval,“ \u0159ekl Bill a uhnul od Toma o kus d\u00e1l. „P\u0159esta\u0148 se chovat jak \u0161\u00edlenej a uklidni se.“<\/span><\/div>\n
„Bille, d\u011bl\u00e1\u0161 si ze m\u011b prdel? Ty to hodl\u00e1\u0161 pop\u00edrat?“<\/span><\/div>\n
„A co si sakra mysl\u00ed\u0161? J\u00e1 Andrease nel\u00edbal, nikdy jsem Andrease nel\u00edbal,“ \u0159ekl Bill a st\u00e1le od Toma couval d\u00e1l. Nikdy p\u0159edt\u00edm se sv\u00e9ho dvoj\u010dete neb\u00e1l; jeho v\u017edycky kr\u00e1sn\u00e9 a hladk\u00e9 rysy se zm\u011bnily do naprost\u00e9 rozzu\u0159enosti, to byl moment, kdy si Bill v\u0161imnul roztr\u017een\u00e9ho rtu a mod\u0159in nad Tomov\u00fdm l\u00edmcem. „Co se ti to sakra stalo?“ zeptal se, sklopil trochu pohled a uvid\u011bl kapky krve na jeho typick\u00e9m voln\u00e9m triku.<\/span><\/div>\n
„Co si asi mysl\u00ed\u0161, \u017ee se stalo? Andreas mi to \u0159ekl a j\u00e1 mu rozbil hubu. Pro\u010d jsi ho l\u00edbal, Bille?“<\/span><\/div>\n
„Nel\u00edbal!“ zaje\u010del Bill a usko\u010dil, kdy\u017e ho Tom pevn\u011b chytl za z\u00e1p\u011bst\u00ed a stiskl. Sna\u017eil se mu vykroutit, ale Tom ho dr\u017eel moc pevn\u011b.<\/span><\/div>\n
„Bille, zept\u00e1m se t\u011b je\u0161t\u011b jednou a pros\u00edm, tentokr\u00e1t mi nel\u017ei; pro\u010d jsi pol\u00edbil Andrease?“ zeptal se Tom nebezpe\u010dn\u011b.<\/span><\/div>\n
„Jdi do h\u00e1je, j\u00e1 ho nel\u00edbal!“ zav\u0159e\u0161t\u011bl Bill a znovu sebou cuknul, kdy\u017e Tom sev\u0159el jeho z\u00e1p\u011bst\u00ed je\u0161t\u011b v\u00edc. „Pus\u0165 m\u011b, Tomi!“ sna\u017eil se prolomit Tomovo sev\u0159en\u00ed a m\u00e1lem upadl. Bill zalapal po dechu a narazil do ledni\u010dky. „Co to sakra, Tome, co se proboha d\u011bje?“<\/span><\/div>\n
„Nel\u017ei mi, Bille. Pro\u010d by se Andreas k n\u011b\u010demu takov\u00e9mu p\u0159iznal? Nakopal jsem mu prdel, pro\u010d by se \u00famysln\u011b do n\u011b\u010deho takov\u00e9ho cpal?“ Bill bezmocn\u011b pokr\u010dil rameny a Tom zavrt\u011bl hlavou. „Jestli jsi cht\u011bl b\u00fdt s Andym, tak sta\u010dilo jen \u0159\u00edct,“ vyjel na n\u011bj a zp\u011bv\u00e1k sebou trhnul, jako by ho ude\u0159il.<\/span><\/div>\n
„Tome, co to pov\u00edd\u00e1\u0161? \u0158ekl jsem ti, \u017ee jsem ho nepol\u00edbil, nech\u00e1pu, pro\u010d takovouhle blbost \u0159ekl!“ vyrazil Bill kup\u0159edu, ale Tom se na n\u011bj pod\u00edval tak zle, \u017ee se Bill rad\u011bji zastavil.<\/span><\/div>\n
„Nev\u011b\u0159\u00edm ti. Ne,“ zaje\u010del, kdy\u017e Bill ud\u011blal krok k n\u011bmu. „Neopova\u017euj se na m\u011b kurva s\u00e1hnout,“ dokon\u010dil Tom ti\u0161e. „Nem\u016f\u017eu ti v\u011b\u0159it. D\u016fv\u011b\u0159oval jsem ti. V\u011b\u0159il jsem ti, kdy\u017e jsi \u0159\u00edkal, \u017ee to bude v pohod\u011b; \u017ee to, \u017ee Andreas bere moje<\/em> pr\u00e1voplatn\u00fd m\u00edsto jako otec, bude pro n\u00e1s lep\u0161\u00ed. V\u011b\u0159il jsem ti, a jedin\u00fd, cos ud\u011blal, bylo to, \u017ees ze m\u011b ud\u011blal vola. M\u00e1m dojem, \u017ee jsem ti u prdele, jsem snad, Bille? Jedin\u00fd na kom ti z\u00e1le\u017e\u00ed, jsi ty.“<\/span><\/p>\n<\/div>\n
Billovi klesla \u010delist a m\u011bl dojem, \u017ee jeho \u017ealudek ud\u011blal to sam\u00e9, kdy\u017e sledoval, jak ho Tom zni\u010dil jen p\u00e1r tich\u00fdmi slovy. „Jak\u2026 Jak tohle m\u016f\u017ee\u0161 \u0159\u00edct? Miluju t\u011b, jen tebe! \u0158ekl jsem Andreasovi, \u017ee mi nez\u00e1le\u017e\u00ed na tom, \u017ee m\u011b m\u011bl r\u00e1d nebo co, \u017ee miluju tebe<\/em>!“<\/span><\/div>\n
„Tak\u017ee jsi v\u011bd\u011bl, \u017ee k tob\u011b n\u011bco c\u00edt\u00ed?“ zeptal se nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b Tom. „V\u011bd\u011bls to, a stejn\u011b sis s n\u00edm d\u00e1l vych\u00e1zel?“<\/span><\/div>\n
„Je to m\u016fj kamar\u00e1d, Tomi, co jsem m\u011bl asi d\u011blat?“ odvr\u00e1til Bill pohled. „Byl jsi \u010dasto pry\u010d a-„<\/span><\/div>\n
„Ani se to do hajzlu neopova\u017euj \u0159\u00edct. Ani se, kurva,<\/em> neopova\u017euj!“ rozk\u0159i\u010del se Tom. „Byl jsem po\u0159\u00e1d pry\u010d, tak\u017ee jsi nikam nemohl, tohle na m\u011b nesv\u00e1d\u011bj, do h\u00e1je! Jsi tak hrozn\u011b sobeckej!“<\/span><\/div>\n
„Co? J\u00e1! Co to sakra-„<\/span><\/div>\n
„L\u00edbilo se ti to?“ p\u0159eru\u0161il ho Tom. „L\u00edbilo se ti ho l\u00edbat?“<\/span><\/div>\n
Bill se zad\u00edval na podlahu a zk\u0159\u00ed\u017eil ruce na prsou. „J\u00e1 ho nel\u00ed-„<\/span><\/div>\n
„Dr\u017e hubu. Dr\u017e hubu a pomoz mi\u2026“ ud\u011blal Tom krok dop\u0159edu a nap\u0159\u00e1hnul ruku, okam\u017eit\u011b toho ale nechal, kdy\u017e uvid\u011bl strach v Billov\u00fdch o\u010d\u00edch, kdy\u017e si rukama chr\u00e1nil b\u0159\u00ed\u0161ko. Tom se pod\u00edval t\u00edm sm\u011brem, na d\u00edt\u011b uvnit\u0159 Billa, a najednou se mu ud\u011blalo \u0161patn\u011b od \u017ealudku; opravdu se chystal Billa uhodit? „Panebo\u017ee.“ M\u00e1lem se pozvracel, kdy\u017e b\u011b\u017eel pry\u010d z m\u00edstnosti.<\/span><\/p>\n<\/div>\n
Bill zadr\u017eoval dech, dokud nesly\u0161el hlavn\u00ed dve\u0159e t\u0159\u00edsknout, uv\u011bdomil si, jak se mu chv\u011bj\u00ed ruce. Co se to zrovna stalo? Ode\u0161el do ob\u00fdvac\u00edho pokoje a vyndal telefon z ta\u0161ky, vyto\u010dil Andreasovo \u010d\u00edslo. P\u0159e\u0161lo to rovnou do hlasov\u00e9 schr\u00e1nky, zamra\u010dil se. Tohle nebylo norm\u00e1ln\u00ed, nedovolat se Andreasovi. N\u011bco se muselo st\u00e1t, rozbre\u010del se.<\/span><\/p>\n<\/div>\n
Do h\u00e1je. Jejich rodi\u010de nebyli doma a Tom ujel s jedin\u00fdm mo\u017en\u00fdm prost\u0159edkem na p\u0159epravu. Ale ono by to bylo \u00fapln\u011b jedno, i kdyby z n\u011bjak\u00e9ho nejasn\u00e9ho d\u016fvodu nechalo jeho dvoj\u010de auto sv\u00fdch sn\u016f doma; Bill neum\u011bl \u0159\u00eddit. Vzal si \u010depici a ta\u0161ku a ode\u0161el; bylo to pouze deset minut ch\u016fze od Billa z domova k Andreasovi.<\/span><\/p>\n<\/div>\n
Zvl\u00e1dl to za p\u011bt.<\/span><\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/span><\/p>\n<\/div>\n
Andreas otev\u0159el dve\u0159e a hlasit\u011b polkl. „Bille\u2026 ahoj,“ \u0159ekl ti\u0161e. I kdy\u017e m\u011bl Bill na sob\u011b velk\u00e9 slune\u010dn\u00ed br\u00fdle, bylo vid\u011bt, \u017ee plakal. Pod\u00edval se p\u0159es jeho rameno, aby vid\u011bl velk\u00e9 \u010dern\u00e9 auto, ale nebylo tam. „\u0160el jsi p\u011b\u0161ky?“ byly to roky, co Bill \u0161el naposledy p\u011b\u0161ky k n\u011bmu dom\u016f.<\/span><\/div>\n
„Jo,“ odpov\u011bd\u011bl Bill ti\u0161e. „On t\u011b opravdu zml\u00e1til.“<\/span><\/div>\n
„Poj\u010f d\u00e1l,“ \u0159ekl Andreas a uhnul mu z cesty. Bill ve\u0161el dovnit\u0159 a vydechl, kdy\u017e se dostal do kontaktu s klimatizac\u00ed. Oto\u010dil se a jeho nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1d se mu odm\u00edtal pod\u00edvat do o\u010d\u00ed.<\/span><\/div>\n
„\u0158ekl jsi Tomovi, \u017ee jsme se l\u00edbali. Pro\u010d?“ Bill o tom celou cestu p\u0159em\u00fd\u0161lel a za \u017e\u00e1dnou cenu nemohl p\u0159ij\u00edt na to, co t\u00edmhle Andreas zam\u00fd\u0161lel. „Pro\u010d jsi lhal?“ zeptal se zoufale.<\/span><\/div>\n
„Bille,“ za\u010dal Andreas rozpa\u010dit\u011b. „J\u00e1\u2026 Nelhal jsem. Myslel jsem, \u017ee jsi mu to u\u017e \u0159ekl.“<\/span><\/div>\n
„O \u010dem to sakra mluv\u00ed\u0161?“ zaje\u010del na\u0161tvan\u011b Bill. U\u017e byl unaven\u00fd z toho, jak mu v\u0161ichni \u0159\u00edkali, \u017ee se stalo n\u011bco, o \u010dem v\u011bd\u011bl, \u017ee se nestalo. Zbl\u00e1znil se snad celej sv\u011bt, zat\u00edmco byl ve studiu?<\/span><\/p>\n<\/div>\n
„Tak ty opravdu ne\u2026 Oh bo\u017ee.“ Slo\u017eil se Andreas t\u011b\u017ece na gau\u010d. „Oh bo\u017ee, tak to jsem posral.“ Slo\u017eil si hlavu do rukou.<\/span><\/div>\n
„O \u010dem to mluv\u00ed\u0161, Andy?“<\/span><\/div>\n
„J\u00e1\u2026 J\u00e1 si myslel, \u017ee mu to \u0159ekne\u0161, myslel jsem, \u017ees mu to u\u017e \u0159ekl!“ zast\u00e9nal blon\u010f\u00e1k a pod\u00edval se na Billa slep\u011b. „J\u00e1\u2026 Ty si to nepamatuje\u0161, proto\u017ee jsi spal.“<\/span><\/div>\n
„Co\u017ee?“ \u0159ekl Bill pomalu.<\/span><\/div>\n
„Spal jsi a vypadal jsi, jako\u017ee jsi vzh\u016fru. Myslel jsem, \u017ees to \u0159ekl.“ Andreas zvedl pohled zrovna ve chv\u00edli, \u017ee byl schopn\u00fd vid\u011bt, jak Billova ruka vyrazila k jeho obli\u010deji. R\u00e1na byla spojena s podivn\u00fdm zvukem, a to bylo dnes u\u017e podruh\u00e9, co dostal r\u00e1nu do obli\u010dej od jednoho ze sourozenc\u016f Kaulitzov\u00fdch. „To jsem si zaslou\u017eil,“ \u0159ekl Andreas bez dechu a zvedl se.<\/span><\/div>\n
Billovi se zajisk\u0159ilo v o\u010d\u00edch a zavrt\u011bl hlavou, nemohl tomu uv\u011b\u0159it. „Nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it, \u017ee jsi n\u011bco takov\u00fdho ud\u011blal<\/em>! Ty kret\u00e9ne!“ zak\u0159i\u010del.<\/span><\/p>\n<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se.“ Byla to uboh\u00e1 fr\u00e1ze jak se pokusit zahrnout v\u0161echno, co c\u00edtil, ale b\u011bhem rva\u010dky ho v\u0161echno ostatn\u00ed u\u017e opustilo, a a\u0165 u\u017e si lidi o Billovi mysl\u00ed, co cht\u011bj\u00ed, m\u00e1 p\u011bkn\u011b ostr\u00fd prav\u00fd h\u00e1k. A to se nezmi\u0148uji o tom, \u017ee jeho p\u011bst p\u0159ist\u00e1la p\u0159esn\u011b tam, kde m\u011bl mod\u0159inu od jeho star\u0161\u00edho bratra.<\/span><\/div>\n
„Omlouv\u00e1\u0161 se. Ty se sakra<\/em> omlouv\u00e1\u0161? A co s t\u00edm m\u00e1 te\u010f d\u011blat? J\u00edt za Tomem, kter\u00fd si mimochodem mysl\u00ed, \u017ee jsem t\u011b kurva l\u00edbal zp\u00e1tky<\/em>, a \u0159\u00edct mu, \u017ee se omlouv\u00e1\u0161, \u017ee je ti to l\u00edto? Mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee m\u011b bude poslouchat, do prdele? Ty-“ Bill mu vrazil facku a za\u010dal si k n\u011bmu razit cestu bl\u00ed\u017e.<\/span><\/div>\n
Andreas necht\u011bl, aby si Bill ubl\u00ed\u017eil a tak ho chytl za ob\u011b z\u00e1p\u011bst\u00ed a dr\u017eel ho, dokud se nep\u0159estal h\u00fdbat. „Bille, je mi to l\u00edto, jen\u2026 Nech\u00e1pu, co to do m\u011b vjelo.“ Blon\u010f\u00e1k si p\u0159\u00e1l, aby mohl j\u00edt nahoru a sp\u00e1t, a a\u017e se probud\u00ed, za\u010d\u00edt to v\u0161echno znova, bez tohohle v\u0161eho. Bolel ho obli\u010dej, bolela ho hlava a ze v\u0161eho nejv\u00edc, bolelo ho srdce. Pod\u00edval se Billovi do obli\u010deje, Bill zavzlykal.<\/span><\/div>\n
„Pro\u010d se m\u011b sna\u017e\u00ed\u0161 zni\u010dit?“ zeptal se Bill skrz slzy.<\/span><\/div>\n
„N\u011bkdy to nen\u00ed jenom o tob\u011b.“ Pustil ho Andreas a uhnul. Bill zak\u0148oural; necht\u011bl te\u010f b\u00fdt s\u00e1m, a kdyby ode\u0161el, s\u00e1m by ur\u010dit\u011b byl. S\u00e1m. „V\u00ed\u0161, \u017ee k tob\u011b n\u011bco c\u00edt\u00edm.“<\/span><\/div>\n
„Ud\u011blals to, proto\u017ee si mysl\u00ed\u0161, \u017ee m\u011b m\u00e1\u0161 r\u00e1d?“ zeptal se ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b Bill.<\/span><\/div>\n
„J\u00e1 si nemysl\u00edm<\/em>, \u017ee t\u011b m\u00e1m r\u00e1d; miloval jsem t\u011b roky. Tr\u00e1vili jsme spolu tak moc \u010dasu, \u017ee jsem \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm v\u00edc vid\u011bl, \u017ee to d\u00e1v\u00e1 smysl, \u017ee jsme tu na sv\u011bt\u011b pro sebe. U\u017e \u017e\u00e1dn\u00fd skr\u00fdv\u00e1n\u00ed p\u0159ed sv\u011btem. Jenom ty a j\u00e1,“ za\u0161eptal Andreas.<\/span><\/div>\n
„Te\u010f si ze m\u011b d\u011bl\u00e1\u0161 legraci.“<\/span><\/div>\n
„Koukni, u\u017e jsem si to v hlav\u011b cel\u00fd probral.V\u00edm, \u017ee to nen\u00ed norm\u00e1ln\u00ed. To moc dob\u0159e v\u00edm. V\u00edm, \u017ee jsem nebyl p\u0159i smyslech, kdy\u017e jsem t\u011b pol\u00edbil! Ale nemohl jsem si pomoct. Nemohl.“ Pokr\u010dil rameny. Andreas se oto\u010dil, vid\u011bl, jak Bill odch\u00e1z\u00ed a t\u0159\u00edskl dve\u0159mi.<\/span><\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/span><\/p>\n<\/div>\n
Bill za\u0161el za roh a v\u0161iml si, \u017ee to auto na konci ulice je Tomovo. Zvedl ruce do vzduchu a za\u010dal s nimi m\u00e1vat, ale jeho dvoj\u010de odjelo plnou rychlost\u00ed. Bill nebyl ve stavu, aby mohl za autem b\u011b\u017eet, bolelo ho cel\u00e9 t\u011blo a m\u011bl masivn\u00ed bolest hlavy z toho, jak se sna\u017eil nebre\u010det, kdy\u017e odch\u00e1zel z Andreasova domu, p\u0159esto celou cestu dom\u016f bre\u010del. Vyndal telefon a zm\u00e1\u010dkl zrychlenou volbu pro Tomovo \u010d\u00edslo. Zazvonilo to jednou a spadlo to do hlasov\u00e9 schr\u00e1nky.<\/span><\/p>\n<\/div>\n
„Tome, to jsem j\u00e1,“ \u0159ekl po p\u00edpnut\u00ed. „Pros\u00edm, zavolej mi. Mluvil jsem s Andreasem a \u0159ekl mi, \u017ee m\u011b pol\u00edbil, ale d\u016fvod pro\u010d o tom nev\u00edm je, \u017ee jsem p\u0159i tom spal. V\u00ed\u0161, jak tvrd\u011b sp\u00edm, a sp\u00edm je\u0161t\u011b v\u00edc, kdy\u017e jsem t\u011bhotn\u00fd, mohl bys mi vedle postele d\u00e1t bombu a j\u00e1 bych se ani nepohnul. Pros\u00edm, Tomi, zavolej mi zp\u00e1tky.“ Ukon\u010dil Bill hovor a doufal, \u017ee mu jeho dvoj\u010de brzy zavol\u00e1.<\/span><\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/span><\/p>\n<\/div>\n
Tom zapnul telefon a vid\u011bl, \u017ee m\u00e1 zpr\u00e1vu v hlasovce; zaparkoval a dal si telefon k uchu. Ozval se Bill\u016fv hlas, Tom si telefon odtrhnul od ucha, jako by mu snad ho\u0159el v ruce. Zhluboka se nadechl a vymazal vzkaz, ani\u017e by si ho poslechl. Necht\u011bl sly\u0161et Bill\u016fv hlas v \u017e\u00e1dn\u00e9 bl\u00edzk\u00e9 dob\u011b. Apartm\u00e1n ve studiu vypadal velk\u00fd a pr\u00e1zdn\u00fd, kdy\u017e nebyl pou\u017e\u00edvan\u00fd; Tom ani nev\u011bd\u011bl, pro\u010d jel zrovna sem.<\/span><\/p>\n<\/div>\n
Prost\u011b jen jel a cht\u011bl se dostat pry\u010d od sv\u00e9ho bratra, pry\u010d od Andrease, a pry\u010d od v\u0161eho ostatn\u00edho. Tom pra\u0161til do volantu a zhluboka se nadechl. Nemohl to pochopit. Myslel si, \u017ee Andreas byl jejich p\u0159\u00edtel. Myslel si, \u017ee by mu Bill nikdy takhle neubl\u00ed\u017eil. Tom popot\u00e1hl a uv\u011bdomil si, \u017ee bre\u010d\u00ed. Hlavou se op\u0159el o volant a kone\u010dn\u011b to nechal b\u00fdt.<\/span><\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/span><\/p>\n<\/div>\n
„\u2026Wow,“ \u0159ekl Stephen v\u00e1\u017en\u011b a ch\u00e1pav\u011b se na Billa pod\u00edval. „To je opravdu ne\u0161\u0165astn\u00e9.“<\/span><\/div>\n
„Jsem tak unaven\u00fd.“ Bill nevypadal na to, \u017ee by sly\u0161el, co doktor \u0159ekl a pokra\u010doval. „Tom mi odm\u00edt\u00e1 zvednout telefon. Odpov\u00edd\u00e1 Georgovi i Gustavovi, ale mn\u011b ne.“ Povzdychnul si Bill a op\u0159el se hlavou o gau\u010d. „Nemluvil jsem s n\u00edm u\u017e skoro t\u00fdden. Nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it, \u017ee se tohle stalo.“<\/span><\/div>\n
„Co si o tom mysl\u00ed va\u0161i rodi\u010de?“<\/span><\/div>\n
Bill pokr\u010dil rameny. „V\u00ed, \u017ee spolu nemluv\u00edme, ale nev\u011bd\u00ed pro\u010d. Mamka \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee j\u00ed toho moc ne\u0159ekl.“<\/span><\/div>\n
„To vypad\u00e1, jako \u017ee je Tom opravdu v\u00e1\u017en\u011b zran\u011bn\u00fd. Mo\u017en\u00e1 bys mu m\u011bl d\u00e1t trochu prostor; a\u017e vychladne, m\u016f\u017ee\u0161 mu vysv\u011btlit v\u0161echny okolnosti toho polibku,“ zauva\u017eoval Stephen.<\/span><\/p>\n<\/div>\n
„A Andreas se mnou taky nemluv\u00ed!“<\/span><\/div>\n
„\u2026Tys mu volal?“<\/span><\/div>\n
„Jo; pot\u0159ebuju s n\u011bk\u00fdm<\/em> mluvit. Svoji mamku m\u00e1m r\u00e1d, ale u\u017e mi leze na nervy a ka\u017ed\u00fd pov\u00edd\u00e1n\u00ed p\u0159evr\u00e1t\u00ed do ‚J\u00e1 ti to \u0159\u00edkala‘ p\u0159\u00edb\u011bhu.“<\/span><\/div>\n
„Nemysl\u00ed\u0161 si, \u017ee by se to Tom mohl dozv\u011bd\u011bt a n\u011bjak chybn\u011b si to vylo\u017eit?“<\/span><\/div>\n
„Stephene, Andreas je na\u0161\u00edm nejlep\u0161\u00edm kamar\u00e1dem u\u017e roky, a kdy\u017e tu Tom nebyl, pot\u0159eboval jsem od n\u011bkoho komfort.“<\/span><\/div>\n
„Zn\u00ed\u0161, jako by byl Tom snadno nahraditeln\u00fd.“<\/span><\/div>\n
„Ne, tak jsem to nemyslel,“ \u0159ekl Bill obrann\u011b.<\/span><\/div>\n
„Ale zn\u011blo to tak. \u0158ekl jsi, \u017ee kdy\u017e tu Tom nen\u00ed, tak pot\u0159ebuje\u0161 o\u0161et\u0159ovat od n\u011bkoho jin\u00e9ho. To zn\u00ed, jako bys ho cht\u011bl okam\u017eit\u011b po jeho odjezdu za n\u011bkoho vym\u011bnit.“<\/span><\/div>\n
„Tak jsem to nemyslel. Pro\u010d to p\u0159ekrucujete?“<\/span><\/div>\n
„Nep\u0159ekrucuju. Ukazuju ti to, co \u0159\u00edk\u00e1\u0161. Poslouchal jsem t\u011b, kdy\u017e jsi \u0159\u00edkal, \u017ee m\u00e1\u0161 r\u00e1d, kdy\u017e se s Andreasem m\u016f\u017ee\u0161 mazlit, kdy\u017e je Tom pry\u010d, proto\u017ee je dobr\u00e9, m\u00edt n\u011bkoho na mazlen\u00ed. Ale tys p\u0159i tom celou dobu v\u011bd\u011bl, \u017ee t\u011b m\u00e1 r\u00e1d.“<\/span><\/div>\n
„Ano, ale-„<\/span><\/div>\n
„Ale nic, Bille; ale nic.“ \u0158ekl Stephen jemn\u011b.<\/span><\/div>\n
„Opravdu se sna\u017e\u00edte mi \u0159\u00edct, \u017ee jsem to j\u00e1<\/em>, kdo je za tohle v\u0161echno zodpov\u011bdn\u00fd?“ \u0159ekl Bill je\u010div\u00fdm hlasem. „L\u00edbal m\u011b, kdy\u017e jsem spal<\/em>!“<\/span><\/div>\n
„Ne\u0159ekl jsem, \u017ee jsi zodpov\u011bdn\u00fd za ten polibek, Bille. Mysl\u00edm si, \u017ee jsi Andrease vyu\u017eil, a\u0165 u\u017e jsi cht\u011bl nebo ne. Poka\u017ed\u00e9 kdy\u017e Tom odjel, b\u011b\u017eel jsi za n\u00edm. Vyhled\u00e1val jsi nekon\u010d\u00edc\u00ed proud citu a komfort. Kdy\u017e tu Tom nebyl, byl tu Andreas. Ochotn\u00fd nastoupit na jeho m\u00edsto. Tak\u017ee… v\u011bd\u011bl jsi, \u017ee k tob\u011b n\u011bco c\u00edt\u00ed, jsem si jist\u00fd, \u017ee zn\u00e1\u0161 spoustu takov\u00fdch lid\u00ed; co jsi ud\u011blal, aby ses ujistil, \u017ee nemaj\u00ed takov\u00e9 my\u0161lenky?“<\/span><\/p>\n<\/div>\n
Bill si na\u0161tvan\u011b ut\u0159el o\u010di a zavrt\u011bl hlavou. „Nen\u00ed to moje vina.“<\/span><\/div>\n
„Nen\u00ed, ale pomohl jsi tomu.“<\/span><\/div>\n
„Jd\u011bte do h\u00e1je!“ rozk\u0159i\u010del se Bill.<\/span><\/div>\n
„M\u016f\u017eeme mluvit o osobn\u00ed up\u0159\u00edmnosti? Budu k tob\u011b up\u0159\u00edmn\u00fd. Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e jsi musel \u010delit n\u011b\u010demu, o \u010dem sis myslel, \u017ee to je moc t\u011b\u017ek\u00e9, spol\u00e9hal jsi na Toma. Tom, jako star\u0161\u00ed a<\/em> tv\u016fj milenec, d\u011bl\u00e1 to nejlep\u0161\u00ed, abys v cest\u011b nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9 p\u0159ek\u00e1\u017eky, a\u0165 u\u017e chce\u0161 cokoliv. M\u00e1m pravdu?“<\/span><\/div>\n
„Je to jeho pr\u00e1ce, je to Tomi.“ \u0158ekl nevrle Bill, nemohl se na Stephena pod\u00edvat. „Mluv\u00edte o mn\u011b, jako bych byl rozmazlen\u00fd spratek.“ Ticho se setkalo s jeho sd\u011blen\u00edm a Bill zbledl. „Co\u017e nejsem.“<\/span><\/div>\n
„Andreas sk\u00e1\u010de, jak p\u00edsk\u00e1\u0161. Tom sk\u00e1\u010de, jak p\u00edsk\u00e1\u0161. Vid\u011bl jsem t\u011b p\u0159i rozhovorech; dv\u011b slova a m\u00e1\u0161 lidi obmotan\u00e9 kolem prstu. M\u00e1\u0161 je\u010d\u00edc\u00ed d\u011bv\u010data, co t\u011b n\u00e1sleduj\u00ed, svoje kamar\u00e1dy ze skupiny, sv\u016fj autobus. Lid\u00e9 ti \u010dasto ne\u0159\u00edkaj\u00ed ne, a kdy\u017e to p\u0159eci jenom ud\u011blaj\u00ed, \u0159ekne\u0161 si Tomovi a jeho odpov\u011b\u010f je v\u017edycky ano.“<\/span><\/div>\n
„Pro\u010d o tom mluv\u00edte, jako by to byla moje vina? Jsem tady ten t\u011bhotn\u00fd; samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee chci pohodl\u00ed! V\u017edycky jsem cht\u011bl pozornost, te\u010f ji chci je\u0161t\u011b v\u00edc. Andreas tomu nerozum\u00ed, \u0159ekl jsem mu, \u017ee ho nechci; jsem zamilovan\u00fd do Toma! Pro\u010d to prost\u011b nedok\u00e1\u017ee pochopit?“<\/span><\/div>\n
„Miloval jsi n\u011bkdy n\u011bkoho, koho jsi nemohl m\u00edt?“<\/span><\/div>\n
„Toma.“<\/span><\/div>\n
„Ne. To nen\u00ed to sam\u00e9. Nejsi p\u0159edur\u010den\u00fd<\/em> k tomu, abys ho mohl m\u00edt, ale m\u00e1\u0161 ho. Trvalo to trochu d\u00e9le, ne\u017e se ti to splnilo, ale m\u00e1\u0161 ho. On nerezignoval, ale vrac\u00ed ti l\u00e1sku. Pod\u00edvej se na to z Andreasova pohledu.<\/span><\/div>\n
Zn\u00e1 t\u011b a miluje t\u011b u\u017e roky, a jedin\u00fd mu\u017e, kter\u00fd t\u011b kdy sexu\u00e1ln\u011b p\u0159itahoval, je tv\u00e9 dvoj\u010de. Skr\u00fdvali jste to roky, a te\u010f to v\u00ed. Uv\u011bdomil si, \u017ee nez\u00e1le\u017e\u00ed na tom, jak je dobr\u00fd nebo jak vypad\u00e1, nikdy nebude schopn\u00fd se utkat s \u010dlov\u011bkem, kter\u00fd by v sout\u011b\u017ei v\u016fbec b\u00fdt nem\u011bl. Je tu pro tebe, kdy\u017e je Tom pry\u010d, a malinko si to v hlav\u011b p\u0159evr\u00e1til, kdy\u017e jste spolu tr\u00e1vili tolik \u010dasu. Jak mohl v\u011bd\u011bt, \u017ee chce\u0161 jenom pohodl\u00ed? \u017de byl ten druh\u00fd nejlep\u0161\u00ed, kdy\u017e je Tom pry\u010d?“<\/span><\/div>\n
„Nebere mi telefony,“ \u0159ekl Bill ti\u0161e.<\/span><\/div>\n
„A co bys d\u011blal, kdyby ti je bral? Kdyby ti Andreas zvedl telefon, a kone\u010dn\u011b odpov\u011bd\u011bl na tv\u016fj hovor? Chci zn\u00e1t prvn\u00ed v\u011bc, co t\u011b napadne.“<\/span><\/p>\n<\/div>\n
Bill zav\u0159el o\u010di. „Poprosil bych ho, aby m\u011b vyzvedl,“ za\u0161eptal skoro nesly\u0161n\u011b.<\/span><\/div>\n
„A byl by sis jist\u00fd, \u017ee to ud\u011bl\u00e1.“<\/span><\/div>\n
„Ano.“<\/span><\/div>\n
„I kdy\u017e by se b\u011bhem toho musel vypo\u0159\u00e1dat s bojem uvnit\u0159 sebe, st\u00e1le bys mu zavolal.“<\/span><\/div>\n
„\u2026Ano.“<\/span><\/div>\n
„Aha.“ Nakr\u010dil Stephen obo\u010d\u00ed a zapsal si n\u011bco do notesu. „Mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee by to n\u011bco vy\u0159e\u0161ilo? Zlob\u00ed\u0161 se na n\u011bj po\u0159\u00e1d, \u017ee t\u011b pol\u00edbil, kdy\u017e jsi spal, a \u017ee to \u0159ekl?“<\/span><\/div>\n
„To nedok\u00e1\u017eu vysv\u011btlit.“<\/span><\/div>\n
„Tvoje pot\u0159eba pohodl\u00ed p\u0159evy\u0161uje v\u0161echno ostatn\u00ed.“<\/span><\/div>\n
„J\u00e1\u2026“ Bill p\u0159estal mluvit, byl bezmocn\u00fd, promnul si b\u0159\u00ed\u0161ko. „J\u00e1 jen\u2026 Pot\u0159ebuju n\u011bkoho.<\/em>„<\/span><\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee si pot\u0159ebuje\u0161 uv\u011bdomit, \u017ee to pot\u0159ebuj\u00ed i ostatn\u00ed. Andreas pot\u0159eboval kamar\u00e1da, kter\u00fd by rozum\u011bl jeho pocit\u016fm. Ne, nep\u0159ehl\u00ed\u017e\u00edm skute\u010dnost, \u017ee t\u011b l\u00edbal, kdy\u017e jsi spal, ale mo\u017en\u00e1 jsi s n\u00edm nem\u011bl b\u00fdt v jedn\u00e9 posteli, kdy\u017e se s\u00e1m nab\u00edzel, \u017ee bude sp\u00e1t na gau\u010di. Tvoje osobn\u00ed pohodl\u00ed p\u0159emohlo logi\u010dnost toho, \u017ee by m\u011bl sp\u00e1t na gau\u010di. Budu up\u0159\u00edmn\u00fd, nejsem gay, ale kdybys mi le\u017eel v n\u00e1ru\u010d\u00ed, bylo by to t\u011b\u017ek\u00e9 se ovl\u00e1dnout.“<\/span><\/div>\n
Bill pokr\u010dil rameny. Tohle u\u017e od heterosexu\u00e1ln\u00edch mu\u017e\u016f sly\u0161el hodn\u011bkr\u00e1t. „Tak\u017ee si mysl\u00edte, \u017ee jsem hroznej \u010dlov\u011bk.“ \u0158ekl rozhodn\u011b.<\/span><\/div>\n
„Ne, mysl\u00edm si, \u017ee nejsi zvykl\u00fd p\u0159em\u00fd\u0161let o tom, v jak\u00fdch situac\u00edch jsou lid\u00e9 s tebou n\u011bjak spojen\u00ed. Jsi n\u011bco, co se lidem ‚st\u00e1v\u00e1‘. Tvoje osobnost je obrovsk\u00e1, tv\u016fj \u00fasm\u011bv \u0161irok\u00fd, tvoje charisma tak\u2026 mohutn\u00e9\u2026 Nech\u00e1v\u00e1\u0161 za sebou lidi naprosto ohromen\u00e9. \u017de by ani tv\u016fj nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1d nebyl imunn\u00ed v\u016f\u010di tv\u00e9mu \u0161armu?“<\/span><\/p>\n<\/div>\n
Bill malinko pokr\u010dil rameny. „O tomhle s Gustavem ani Georgem mluvit nem\u016f\u017eu; nerozum\u011bli by tomu. Tom mi odm\u00edt\u00e1 d\u00e1t \u0161anci na vysv\u011btlen\u00ed a Andreas nevych\u00e1z\u00ed z domu. Volala Mara, cht\u011bla v\u011bd\u011bt, co se stalo. Nev\u011bd\u011bl jsem, co j\u00ed m\u00e1m \u0159\u00edct.“<\/span><\/div>\n
„\u017d\u00e1dals j\u00ed o to, aby ti dala k telefonu Andrease, \u017ee jo?“<\/span><\/div>\n
„Jo; odm\u00edtl.“<\/span><\/div>\n
„Byl jsi na\u0161tvan\u00fd.“<\/span><\/div>\n
„Jsme ob\u011b\u0165.“<\/span><\/div>\n
„\u2026Ne, nejsi. Ty nejsi ta<\/em> ob\u011b\u0165.“<\/span><\/div>\n
Bill se zavrt\u011bl a pod\u00edval se na dve\u0159e.<\/span><\/div>\n
„Jak ses sem dneska dostal?“<\/span><\/div>\n
„Mamka si vzala volno v pr\u00e1ci, aby m\u011b mohla odv\u00e9zt. \u0158ekla ale, \u017ee p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed t\u00fdden u\u017e nem\u016f\u017ee, v galerii bude v\u00fdstava, a ona se nem\u016f\u017ee uvolnit.“<\/span><\/div>\n
„Tak\u017ee, jak se sem dostane\u0161?“<\/span><\/div>\n
Bill pokr\u010dil rameny. „Tomi a j\u00e1 bychom se k sob\u011b do t\u00e9 doby m\u011bli vr\u00e1tit,“ \u0159ekl rozhodn\u011b.<\/span><\/div>\n
„A kdy\u017e ne,“ tla\u010dil na n\u011bj Stephen.<\/span><\/div>\n
„\u2026Nikdy jsme se spolu neh\u00e1dali d\u00e9le ne\u017e t\u00fdden. Cht\u011bl bych v\u011bd\u011bt, pro\u010d byl tak<\/em> na\u0161tvan\u00fd,“ vypravil ze sebe Bill s povzdechem.<\/span><\/div>\n
Stephen se zhluboka nadechl a po\u010d\u00edtal do deseti. „Mysl\u00edm, \u017ee ti d\u00e1m \u00fakol. Poslouchej m\u011b,“ \u0159ekl a chlapec za\u00fap\u011bl. „Chci, aby sis promluvil s lidmi; s Gustavem, Georgem\u2026 i s va\u0161\u00edm mana\u017eerem Davidem. Chci, abys je poprosil o to, aby ti up\u0159\u00edmn\u011b \u0159ekli, jak<\/em> si mysl\u00ed, \u017ee se chov\u00e1\u0161 k lidem.“<\/span><\/div>\n
Bill se zamra\u010dil a nakr\u010dil obo\u010d\u00ed. „Jak se chov\u00e1m k lidem,“ zopakoval sardonicky.<\/span><\/div>\n
„Ano. A a\u017e sem p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed t\u00fdden p\u0159ijede\u0161, popov\u00edd\u00e1me si o tom.“<\/span><\/div>\n
„Fajn.“ Zamra\u010dil se Bill a pod\u00edval se na hodiny. „Mamka je venku; chci u\u017e j\u00edt.“<\/span><\/div>\n
„Dob\u0159e. M\u011bl bys v\u011bd\u011bt, \u017ee jsi dost siln\u00fd na to, aby ses mohl postavit na sv\u00e9 vlastn\u00ed nohy.“<\/span><\/div>\n
Bill zavrt\u011bl hlavou a neobratn\u011b se zvedl na nohy, polo\u017eil si ruce na z\u00e1da. „Ne, nejsem.“<\/span><\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/span><\/div>\n
Stephen zvedl pohled a p\u0159ekvapen\u00edm se usm\u00e1l. „Tome. Tebe jsem tu opravdu ne\u010dekal.“<\/div>\n
„Jo, ani j\u00e1 jsem sebe ne\u010dekal,“ \u0159ekl chraplav\u011b a pomalu p\u0159e\u0161el dve\u0159mi. Kytarista necht\u011bl vej\u00edt. „J\u00e1\u2026 J\u00e1 jen\u2026“<\/div>\n
„Sna\u017eil ses j\u00edt pod\u00edvat na Billa?“ \u0159ekl Stephen opatrn\u011b. Tom sklopil pohled a skoro neviditeln\u011b p\u0159ik\u00fdvl. „Ano, bohu\u017eel, jeho sezen\u00ed dneska bylo p\u0159esunuto. O hodinu jsi to nestihl.“<\/p>\n<\/div>\n
Tom zask\u0159\u00edpal zuby a znovu p\u0159ik\u00fdvl. Nev\u011bd\u011bl, jestli se m\u00e1 radovat nebo nad\u00e1vat. Posledn\u00edch p\u00e1r dn\u00ed m\u011bl zaml\u017een\u00fdch, kone\u010dn\u011b se p\u0159ekonal a p\u0159ijel a\u017e z Hamburku do Berl\u00edna, aby vid\u011bl<\/em> Billa. P\u0159ipadal si hrozn\u011b, ale po\u0159\u00e1d s n\u00edm necht\u011bl mluvit. Jen ho pot\u0159eboval vid\u011bt.<\/p>\n<\/div>\n
„Tome?“<\/div>\n
„Jo?“<\/div>\n
„Zase ti te\u010de krev z nosu. Poj\u010f sem, m\u00e1m n\u011bjak\u00e9 kapesn\u00ed\u010dky.“ Zamra\u010dil se doktor a nat\u00e1hl se pro krabici, co m\u011bl na stole. Tom si nos dr\u017eel rukou, nat\u00e1hl druhou pro kapesn\u00ed\u010dek, do m\u00edstnosti ale neve\u0161el. Stephen dr\u017eel krabici tak, aby Tom ud\u011blala alespo\u0148 krok, ud\u011blal ho a byl v m\u00edstnosti. „Sedni si, dokud to nep\u0159estane,“ \u0159ekl p\u0159\u00edsn\u011b a uk\u00e1zal na gau\u010d. Tom vypadal, \u017ee se sebou bojuje, ale brzy ud\u011blal p\u00e1r dal\u0161\u00edch krok\u016f a posadil se.<\/p>\n<\/div>\n
„Nen\u00ed to v\u00e1\u017en\u00fd,“ \u0159ekl Tom zpoza kapesn\u00edku. „Nest\u00e1v\u00e1 se to \u010dasto.“<\/div>\n
„J\u00e1 m\u00e1m dojem, \u017ee ano, a jeliko\u017e jsi byl tot\u00e1ln\u011b nep\u0159ekvapen\u00fd, jen obt\u011b\u017eovan\u00fd, st\u00e1v\u00e1 se to \u010dast\u011bji, ne\u017e mi \u0159\u00edk\u00e1\u0161.“<\/div>\n
„Nepot\u0159ebuju cvoka\u0159e,“ \u0159ekl chlapec siln\u011b, kdy\u017e se Stephen posadil do k\u0159esla naproti n\u011bmu. „Jsem v po\u0159\u00e1dku.“<\/div>\n
„Krev je\u0161t\u011b nep\u0159estala t\u00e9ct. Co ti vad\u00ed v\u00edc, to, \u017ee to neovl\u00e1d\u00e1\u0161 nebo to, \u017ee by ses mohl jevit jako slab\u00fd?“ zeptal se Stephen lehce.<\/div>\n
Tomovi ztvrdla \u010delist nad slovy, kter\u00e1 cht\u011bl \u0159\u00edct, ale nemohla se dostat ven p\u0159es knedl\u00edk v jeho krku. „Nev\u00edm,“ zamumlal.<\/div>\n
„J\u00e1 si mysl\u00edm, \u017ee v\u00ed\u0161. To, \u017ee s n\u011bk\u00fdm mluv\u00ed\u0161, t\u011b ned\u011bl\u00e1 slab\u00fdm, ale potla\u010dov\u00e1n\u00ed sv\u00fdch pocit\u016f a my\u0161lenek, tak moc, \u017ee ti z toho te\u010de krev z nosu, ti bude<\/em> p\u0159iv\u00e1d\u011bt pocit neovladatelnosti.“<\/div>\n
„J\u00e1 jen\u2026 proch\u00e1z\u00edm te\u010f n\u011b\u010d\u00edm. Jsem si jist\u00fd, \u017ee v\u00e1m Bill \u0159ekl, co se d\u011bje.“<\/div>\n
„To ti vad\u00ed?“<\/div>\n
„Ne. Nejsp\u00ed\u0161 si m\u016f\u017ee d\u011blat, co chce.“<\/div>\n
„A to<\/em> ti vad\u00ed.“<\/div>\n
„V\u017edycky to tak d\u011blal. Jsem na to zvykl\u00fd,“ \u0159ekl Tom a nat\u00e1hl se pro dal\u0161\u00ed kapesn\u00ed\u010dek. Krev p\u0159est\u00e1vala t\u00e9ct; a\u017e to p\u0159estane \u00fapln\u011b, bude odsud moci vypadnout.<\/div>\n
„To nen\u00ed to sam\u00e9 jako ne.“<\/div>\n
Tom zvedl pohled a bezmocn\u011b pokr\u010dil rameny. To byla jedin\u00e1 odpov\u011b\u010f, kterou m\u011bl.<\/div>\n
„Tak\u017ee jsi uhodil sv\u00e9ho nejlep\u0161\u00edho p\u0159\u00edtele,“ pob\u00eddl ho Stephen.<\/div>\n
„B\u00fdval\u00e9ho,“ odsekl Tom.<\/div>\n
„B\u00fdval\u00e9ho nejlep\u0161\u00edho p\u0159\u00edtele, omlouv\u00e1m se,“ zamru\u010del doktor. „C\u00edtil ses, tak jak jsi cht\u011bl?“<\/div>\n
„Byl to dobr\u00fd pocit,“ p\u0159iznal Tom. „Systematicky m\u011b vystrkoval z m\u00e9ho vlastn\u00edho \u017eivota. Cht\u011bl jsem, aby to p\u0159estalo.“<\/div>\n
„Vystrkoval t\u011b z tv\u00e9ho vlastn\u00edho \u017eivota? Jak to mysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
Tom si poposednul a Stephen nebyl p\u0159ekvapen\u00fd, \u017ee vid\u011bl, jak\u00e9 maj\u00ed dvoj\u010data spole\u010dn\u00e9 pohyby. Oba dva se pohybovali naprosto jinak, mluvili jinak a vypadali jinak, n\u011bkdy i identick\u00e9 v\u011bci m\u016f\u017eou b\u00fdt naprost\u00fdmi opaky. „To v\u00e1m nem\u016f\u017eu \u0159\u00edct.“<\/div>\n
„Tome. Tome?“ chlapec se na n\u011bj kone\u010dn\u011b pod\u00edval. „V\u00edm, \u017ee to d\u00edt\u011b je tvoje.“<\/div>\n
Tom zamrkal a spadla mu \u010delist; za\u010dal bre\u010det a sna\u017eil se si ut\u0159\u00edt obli\u010dej krvav\u00fdmi kapesn\u00edky. Stephen mu podal \u010dist\u00e9, aby si Tom nerozmaz\u00e1val krev po obli\u010deji a \u010dekal, dokud se mlad\u00edkovy vzlyky neuklidn\u00ed. „Bill v\u00e1m to \u0159ekl?“ za\u0161eptal nakonec.<\/div>\n
„Tak trochu; sp\u00ed\u0161 jsem to odtu\u0161il. \u0158e\u010d va\u0161eho t\u011bla to d\u00e1vala dost jasn\u011b najevo.“<\/p>\n<\/div>\n
„Bill byl v\u017edycky a\u017e moc laskav\u00fd na ve\u0159ejnosti.“<\/div>\n
„Ne jenom on.“<\/div>\n
Tom zav\u0159el o\u010di a povzdychl si. „Ob\u010das je to t\u011b\u017ek\u00e9.“<\/div>\n
„Co je t\u011b\u017ek\u00e9?“<\/div>\n
„V\u0161echno. P\u0159ipad\u00e1m si, jako bych \u017eongloval s milionem v\u011bc\u00ed najednou. David a g\u00e9\u010dka se nesm\u011bj\u00ed dozv\u011bd\u011bt, \u017ee to d\u00edt\u011b je moje, mus\u00edm chodit na v\u0161echny ty rozhovory a show a tak, i kdy\u017e jedin\u00e9, co chci d\u011blat, je z\u016fstat s Billem a b\u00fdt si jist\u00fd, \u017ee je v po\u0159\u00e1dku\u2026 a pak tahle p\u0159ep\u00edran\u00e1 v\u011bc s Andreasem. V\u00edm, \u017ee to byla velk\u00e1 chyba.“<\/div>\n
„Zd\u00e1 se, \u017ee v\u0161echno, \u010deho ses kdy b\u00e1l, se stalo pravdou.“<\/div>\n
„Jo.“ Narovnal se Tom a hodil dal\u0161\u00ed d\u00e1vku kapesn\u00edk\u016f do ko\u0161e. „Nemohl jsem\u2026 chci \u0159\u00edct, kdy\u017e to nen\u00ed jedna v\u011bc, je to dal\u0161\u00ed. Po\u0159\u00e1d jen b\u011bh\u00e1m okolo a star\u00e1m se, aby m\u011bl Bill pohodl\u00ed, aby byl Bill \u0161\u0165astn\u00fd. A pak se dozv\u00edm tohle o Andreasovi!“<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 pocit, \u017ee t\u011b Bill chce Andreasem nahradit?“<\/div>\n
„Nev\u00edm.“<\/div>\n
„\u0158ekni prvn\u00ed v\u011bc, co t\u011b napadne.“<\/div>\n
„Mysl\u00edm si, \u017ee by rad\u0161i byl s Andreasem, proto\u017ee by to bylo leh\u010d\u00ed.“<\/div>\n
„Nemysl\u00ed\u0161 si, \u017ee l\u00e1ska m\u016f\u017ee p\u0159emoci bolest a muka, kter\u00e1 pro\u017e\u00edv\u00e1\u0161, kdy\u017e to mus\u00ed\u0161 dr\u017eet v tajnosti? Nep\u0159em\u00fd\u0161lel jsi o tom, kdy\u017e v\u00e1\u0161 vztah za\u010dal?“<\/p>\n<\/div>\n
Tom zavrt\u011bl hlavou. „Ne. Bylo mi t\u0159in\u00e1ct, skoro \u010dtrn\u00e1ct, kdy\u017e se to stalo. Jen jsem cht\u011bl Billa pro sebe, a to byla jedin\u00e1 my\u0161lenka, kterou jsem tomu v\u011bnoval. Bill v\u017edycky byl\u2026 magnetick\u00fd. I kdy\u017e jste ho nem\u011bl r\u00e1d, musel jste se na n\u011bj d\u00edvat. \u0158\u00edkal jsem si, \u017ee je to v po\u0159\u00e1dku, ale hluboko uvnit\u0159 nebylo. Nebylo.“ Zavrt\u011bl znovu smutn\u011b hlavou. „Cht\u011bl jsem ho jen pro sebe, jen a jen pro sebe.“<\/div>\n
„Kdybys m\u011bl \u010das, cht\u011bl bych to s tebou tro\u0161ku v\u00edc probrat.“ Pod\u00edval se na n\u011bj s nad\u011bj\u00ed Stephen. „Nem\u00e1\u0161 co ztratit, nikomu nesm\u00edm \u0159\u00edct, co jsi mi tu \u0159\u00edkal a ani nikomu nem\u016f\u017eu \u0159\u00edct, \u017ees tu byl<\/em>. Tot\u00e1ln\u00ed anonymita; co ty na to?“<\/p>\n<\/div>\n
Tom se na chvilku zamyslel, a pak pomalu p\u0159ik\u00fdvl. „Jen se u\u017e nechci c\u00edtit, \u017ee se brzy zbl\u00e1zn\u00edm.“<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
„Kde je?“<\/div>\n
„V Hamburku, apartm\u00e1n pro skupinu.“<\/div>\n
„Tak to se potom za n\u00edm pojedu pod\u00edvat.“<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 Nemysl\u00edm si, \u017ee je to dobr\u00fd n\u00e1pad,“ \u0159ekl Georg pomalu. „Je po\u0159\u00e1d dost na\u0161tvan\u00fd a nechce t\u011b vid\u011bt.“<\/div>\n
„M\u00e1m kl\u00ed\u010d k tomu pitom\u00fdmu bar\u00e1ku taky, Georgu, m\u016f\u017eu dovnit\u0159. Nem\u016f\u017ee m\u011b dr\u017eet venku.“<\/div>\n
„Bille, poslouchej se. Mus\u00ed\u0161 mu d\u00e1t prostor. Ptal jsem se ho, jestli by necht\u011bl, abys za n\u00edm p\u0159ijel, a on \u0159ekl, \u017ee ne.“ Bas\u00e1k nen\u00e1vid\u011bl st\u00e1t mezi dv\u011bma Kaulitzov\u00fdmi, ale Gustav ho do toho dostr\u010dil a on buben\u00edkov\u011b logice nemohl odol\u00e1vat. I kdy\u017e to te\u010f ned\u00e1valo smysl.<\/div>\n
„Nechci mu d\u00e1vat prostor, jeho prostor je m\u016fj<\/em> prostor.“<\/div>\n
„Bille, p\u0159esta\u0148. Opravdu, pod\u00edvej se na sebe. Nech to b\u00fdt a pod\u00edvej se, kde to v\u0161echno stoj\u00ed, okay? V\u00ed\u0161, jak\u00fd Tom je, kdy\u017e je na\u0161tvan\u00fd.“<\/div>\n
„Jo,“ \u0159ekl Bill ti\u0161e a povzdychnul si. „Jen mi chyb\u00ed.“<\/div>\n
„To jsem si jist\u00fd, ale mysl\u00edm si, \u017ee Tom pot\u0159ebuje n\u011bjak\u00fd \u010das s\u00e1m pro sebe.“<\/p>\n<\/div>\n
Ten koncept byl pro Billa nesrozumiteln\u00fd, ale nekomentoval to. „\u0158\u00edkal, jak dlouho pot\u0159ebuje?“<\/div>\n
„Ne. Bille, mus\u00edm j\u00edt. M\u00e1m n\u011bjak\u00e9 pl\u00e1ny.“<\/div>\n
„Po\u010dkej-„<\/div>\n
„\u010cau.“ Hovor skon\u010dil a Billovi se do ucha oz\u00fdvalo pouze p\u00edp\u00e1n\u00ed, na\u0161tvan\u011b se na telefon pod\u00edval.<\/p>\n<\/div>\n
Co se to kurva se v\u0161emi d\u011bje?<\/p>\n<\/div>\n
Koment\u00e1\u0159e pros\u00edm anglicky, d\u00edky :o) J.<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
autor: Majestrix<\/strong><\/div>\n
translate: Lil.Katie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Original<\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Majestrix Je zmatenost v\u00e1\u017en\u011b odpov\u011bd\u00ed? Samoz\u0159ejm\u011b \u017ee nen\u00ed. Andreas p\u0159epadl p\u0159es gau\u010d a uhodil se o zem do ramene. Vy\u0161kr\u00e1bal se na nohy a vid\u011bl, jak na n\u011bj Tom vra\u017eedn\u011b kouk\u00e1. „Tome, necht\u011bl jsem,“ \u0159ekl peroxidov\u00fd blon\u010f\u00e1k sp\u011b\u0161n\u011b. „P\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee jsem<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[207],"tags":[],"class_list":["post-13147","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-makes-three"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13147","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13147"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13147\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13147"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13147"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13147"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}