{"id":13151,"date":"2009-10-31T16:00:00","date_gmt":"2009-10-31T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13120"},"modified":"2009-10-31T16:00:00","modified_gmt":"2009-10-31T15:00:00","slug":"double-trouble-10-konec","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/10\/31\/double-trouble-10-konec\/","title":{"rendered":"Double Trouble 10. (konec)"},"content":{"rendered":"
autor: Gabby<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Tom jako omr\u00e1\u010den\u00fd okam\u017eit\u011b otev\u0159el vrata gar\u00e1\u017ee a s otev\u0159enou pusou sledoval svoje p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9 aut\u00ed\u010dko, po kter\u00e9m te\u010f v\u0161ak st\u00e9kala \u010dern\u00e1 barva.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille… to\u2026 co… co… co si… to ud\u011blal\u2026“ Tom si najednou p\u0159ipadal, jako by celou sc\u00e9nu pozoroval z povzd\u00e1l\u00ed a byl t\u0159et\u00ed osobou v tomto d\u011bn\u00ed. Jen\u017ee tomu tak samoz\u0159ejm\u011b nebylo, to zni\u010den\u00e9 auto bylo jeho. Jeho n\u00e1dhern\u00fd nale\u0161t\u011bn\u00fd mil\u00e1\u010dek byl naprosto zni\u010den\u00fd.<\/div>\n
Bill se na n\u011bj jen v\u00edt\u011bzoslavn\u011b za\u0161klebil a liboval si v tom, jak te\u010f Tom trp\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Tom je\u0161t\u011b chv\u00edli civ\u011bl na to, jak se \u010dern\u00e1 barva rozt\u00e9k\u00e1 po \u010derven\u00e9m laku jeho auta, kdy\u017e v tom se ne\u010dekan\u011b probral a rychle za\u0161el zp\u00e1tky do gar\u00e1\u017ee. Bill se nad t\u00edm jen samolib\u011b usm\u00e1l a myslel si, \u017ee te\u010f u\u017e Toma asi opravdu dohnal na \u00fapln\u00e9 dno propasti. Ale opak byl pravdou a Bill se o tom p\u0159esv\u011bd\u010dil opravdu velice zvl\u00e1\u0161tn\u00edm zp\u016fsobem.<\/p>\n<\/div>\n
Tom prudce vyb\u011bhl z gar\u00e1\u017ee, dr\u017e\u00edc v rukou hadici.<\/div>\n
„To m\u00e1\u0161 za to,“ \u0159ekl jen a spustil kohoutek. Z hadice velik\u00fdm proudem vytryskla voda, kter\u00e1 okam\u017eit\u011b narazila do Billa takovou rychlost\u00ed, \u017ee spadl na zem.<\/p>\n<\/div>\n
„\u00c1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1, nech toho,“ K\u0159i\u010del bezmocn\u011b, kdy\u017e do n\u011bj st\u00e1le nar\u00e1\u017eel proud vody. Na n\u011bkter\u00fdch m\u00edstech to dokonce bolelo a Bill se nemohl zabr\u00e1nit tomu, aby sebou zm\u00edtal. Nemohl se ani zvednou, by\u0165 jen doplazit o kousek d\u00e1l. Proud byl a\u017e moc siln\u00fd. „Tome, p\u0159esta\u0148!“ Neust\u00e1le sebou ml\u00e1til, te\u010f v ji\u017e dosti mokr\u00e9m tr\u00e1vn\u00edku, a ne ne se zvednout. Prost\u011b to ne\u0161lo.<\/div>\n
\n
„Tak co, u\u017e ti to sta\u010dilo, vodn\u00edku?“ Tom na malou chv\u00edli vypnul vodu, aby dal Billovi men\u0161\u00ed oddech. Ten jen nehybn\u011b le\u017eel na tr\u00e1v\u011b a zprudka oddechoval.<\/p>\n<\/div>\n
„Ty jsi takovej\u2026“ Bill ani nestihl d\u00e1l promluvit, jeliko\u017e se prudce zvedl a sko\u010dil na Toma. S\u00e1m nech\u00e1pal, kde se v n\u011bm vzala ta energie, ale bylo mu jasn\u00e9, \u017ee kdyby na n\u011bj te\u010f neza\u00fato\u010dil, tak by schytal dal\u0161\u00ed sprchu hadic\u00ed. Tom spadl na zem, upustil hadici a nech\u00e1pav\u011b na Billa hled\u011bl. Jeho \u00fatok ne\u010dekal.<\/p>\n<\/div>\n
Bill necht\u011bl prome\u0161kat ani sekundu. Chytil Toma za jeho velik\u00e9 vytahan\u00e9 tri\u010dko a dot\u00e1hl ho k onomu m\u00edstu, kde je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed s\u00e1m le\u017eel. M\u011bl \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee se mu ho poda\u0159ilo obr\u00e1tit na b\u0159icho, co\u017e mu znovu nahr\u00e1lo do karet. Chytil Toma pevn\u011b za dredy a za\u010dal mu hlavu po\u0159\u00e1dn\u011b ot\u00edrat o mokrou tr\u00e1vu, tak\u017ee i o po\u0159\u00e1dnou vrstvu bahna.<\/p>\n<\/div>\n
„Jak ti chutn\u00e1, \u010dun\u00edku?“ Matlal Tomovu hlavu tak, aby byla cel\u00e1 za\u0161pin\u011bn\u00e1, p\u0159\u00edmo se v tom vy\u017e\u00edval.<\/p>\n<\/div>\n
„B-Bi-Bille, ne-ch-nech-to-ho,“ Tom nemohl ani mluvit, jeliko\u017e mu v puse z\u016fst\u00e1valo n\u011bkolik st\u00e9bel tr\u00e1vy. Bill ho je\u0161t\u011b n\u011bkolikr\u00e1t cel\u00e9ho vyv\u00e1lel v tr\u00e1v\u011b, tak\u017ee te\u010f skute\u010dn\u011b oba dva vypadali jako zmokl\u00e9, \u0161pinav\u00e9 slepice, a pak jej kone\u010dn\u011b nechal. Zmo\u017een\u011b si vedle n\u011bj sedl a koukal kamsi p\u0159ed sebe. Op\u0159el se o Toma, kter\u00fd st\u00e1le le\u017eel na zemi a koukal do nebe. Vypadal v tuto chv\u00edli stejn\u011b zamy\u0161len\u011b jako Bill a nebylo ani p\u0159ekvapiv\u00e9, \u017ee oba p\u0159em\u00fd\u0161leli nad t\u00edm sam\u00fdm.<\/p>\n<\/div>\n
Kladli si ty sam\u00e9 ot\u00e1zky, kter\u00e9 si kladli u\u017e dva dlouh\u00e9 m\u011bs\u00edce. Nikdy v\u0161ak nenach\u00e1zeli odpov\u011bdi.<\/p>\n<\/div>\n
„Co se to s n\u00e1mi d\u011bje, br\u00e1\u0161ko?“ Prolomil hrobov\u00e9 ticho po chv\u00edli Bill a poprv\u00e9 se za tu dlouhou dobu pod\u00edval na Toma.<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm, nech\u00e1pu to.“ Odpov\u011bd\u011bl stru\u010dn\u011b Tom, ale v jeho odpov\u011bdi bylo skryto plno dal\u0161\u00edch v\u011bc\u00ed, jako t\u0159eba porozum\u011bn\u00ed a zji\u0161t\u011bn\u00ed, \u017ee Billovi to zas a\u017e tak jedno nen\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Dvoj\u010data pot\u00e9 u\u017e ne\u0159ekla v\u016fbec nic. Sed\u011bli na zahrad\u011b dlouho do noci, jen se o sebe op\u00edrali a bloumali nad vlastn\u00edmi my\u0161lenkami. Bylo jim jedno, \u017ee je chladn\u00e9 oble\u010den\u00ed za\u010d\u00edn\u00e1 dosti z\u00e1bst. Ne\u0159e\u0161ili to, tahle chvilka pro n\u011b byla \u010d\u00edmsi vz\u00e1cn\u00e1 a hodn\u011b na jejich st\u00e1vaj\u00edc\u00edm vztahu zm\u011bnila. Od t\u00e9 doby u\u017e nekuli \u017e\u00e1dn\u00e9 pikle, nepropalovali se pohledem, ale ani spolu neza\u010dali nijak komunikovat. Sp\u00ed\u0161e v\u016fbec. Od t\u00e9 chv\u00edle si ne\u0159ekli ani jedno jedin\u00e9 slovo. Bylo to snad n\u011bco jako p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed nebo otup\u011blost ze v\u0161ech t\u011bch h\u00e1dek a v\u00e1l\u010den\u00ed?<\/p>\n<\/div>\n
**<\/div>\n
„D\u011blejte kluci, za chv\u00edli mus\u00edte b\u00fdt na p\u00f3diu.“ David hnal \u010dleny kapely rychl\u00fdm a svi\u017en\u00fdm krokem k p\u00f3diu, jeliko\u017e u\u017e m\u011bli dost velk\u00e9 zpo\u017ed\u011bn\u00ed. Byli pr\u00e1v\u011b v Berl\u00edn\u011b, kde se konal jejich prvn\u00ed koncert z velik\u00e9 koncertn\u00ed \u0161\u0148\u016fry po cel\u00e9 Evrop\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
Bill ji\u017e z velik\u00e9 d\u00e1lky sly\u0161el b\u011bsn\u00edc\u00ed dav fanou\u0161k\u016f, tak moc se t\u011b\u0161il, a\u017e znovu stane na p\u00f3diu a bude zp\u00edvat po boku sv\u00fdch dobr\u00fdch p\u0159\u00e1tele, ale i sv\u00e9ho bratra Toma. Uplynulo n\u011bkolik t\u00fddn\u016f od on\u00e9 ud\u00e1losti, a on si p\u0159ipadal, jako by na dno on\u00e9 propasti poslal sebe, a ne Toma. I kdy\u017e, cht\u011bl by ho tam v\u016fbec poslat? \u010clov\u011bka, kter\u00e9ho bezmezn\u011b miloval a z\u00e1rove\u0148 nen\u00e1vid\u011bl?<\/p>\n<\/div>\n
Za malou chv\u00edli ji\u017e v\u0161ichni st\u00e1li na p\u00f3diu p\u0159ed tis\u00edcem b\u011bsn\u00edc\u00edch fanou\u0161k\u016f, kte\u0159\u00ed se do\u017eadovali prvn\u00ed p\u00edsni\u010dky. Bill c\u00edtil, jak cel\u00fdm jeho t\u011blem proplouv\u00e1 uvoln\u011bn\u00ed. Tolik mu to chyb\u011blo…<\/p>\n<\/div>\n
**<\/div>\n
Cel\u00e9 vystoupen\u00ed prob\u011bhlo skv\u011ble, ostatn\u011b jako v\u0161echna jin\u00e1 vystoupen\u00ed, kter\u00e9 kdy podstoupili.<\/p>\n<\/div>\n
Ale p\u0159ece jenom se na\u0161lo n\u011bco, co bratry Kaulitzovy t\u00ed\u017eilo. Nikdo z fanou\u0161k\u016f, ba ani z t\u00fdmu, si nev\u0161iml, \u017ee Tom s Billem po sob\u011b vrhaj\u00ed ztr\u00e1pen\u00e9 pohledy. V\u011bd\u011bli to jen oni dva, a kdy\u017e do\u0161lo na posledn\u00ed p\u00edsni\u010dku na konci koncertu, za\u010dali protestovat, \u017ee ji hr\u00e1t nebudou. Co\u017e tak\u00e9 zp\u016fsobilo jejich prvn\u00ed konverzaci od on\u00e9 ud\u00e1losti.<\/p>\n<\/div>\n
„\u0158\u00edk\u00e1m v\u00e1m, abyste se okam\u017eit\u011b vr\u00e1tili na p\u00f3dium a zahr\u00e1li tu p\u00edsni\u010dku! Fanou\u0161ci \u010dekaj\u00ed!!“ Zah\u0159m\u011bl jako v\u017edy rozl\u00edcen\u00fd David a mrzut\u011b si slo\u017eil ruce na prsou.<\/p>\n<\/div>\n
„Ale j\u00e1 prost\u011b zp\u00edvat nebudu.“<\/p>\n<\/div>\n
„A j\u00e1 nebudu hr\u00e1t.“<\/p>\n<\/div>\n
Dvoj\u010data se na sebe pod\u00edvala, jejich pohledy byly znovu pln\u00e9 opovr\u017een\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Ale pro\u010d ne? V\u017edy\u0165 je to va\u0161e p\u00edse\u0148!“ Dvoj\u010data se okam\u017eit\u011b zarazila. David m\u011bl pravdu. In die nacht byla jen a jen jejich. Nikomu jin\u00e9mu nepat\u0159ila…<\/p>\n<\/div>\n
„Dob\u0159e, ale a\u0165 nikdo nepo\u010d\u00edt\u00e1 s t\u00edm, \u017ee to budu n\u011bjak pro\u017e\u00edvat.“ \u0158ekli svorn\u011b a op\u011bt si vym\u011bnili znechucen\u00e9 pohledy, ve kter\u00fdch se te\u010f v\u0161ak skr\u00fdvalo je\u0161t\u011b n\u011bco.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak se mi to l\u00edb\u00ed,“ David se usm\u00e1l, ale kdy\u017e vid\u011bl, jak se dvoj\u010data tv\u00e1\u0159\u00ed, musel rychle a vy\u0161\u0161\u00edm hlasem dodat, aby okam\u017eit\u011b vypadli na p\u00f3dium.<\/p>\n<\/div>\n
V\u0161e kolem bylo ztemn\u011bl\u00e9, p\u00f3dium osv\u011btlovalo jen mal\u00e9 sv\u011btlo, kter\u00e9 m\u00ed\u0159ilo na dv\u011b vy\u0161\u0161\u00ed \u017eidle uprost\u0159ed. Kluci k nim pomalu do\u0161li a c\u00edtili se, jako by pr\u00e1v\u011b vstupovali do pekla. Jejich \u00fatroby se \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc sv\u00edraly a oni po chv\u00edli byli vta\u017eeni do v\u00edru nesn\u00e1ze.<\/p>\n<\/div>\n
Po mal\u00e9 chv\u00edli ticha Tom za\u010dal hr\u00e1t a poci\u0165oval, jak jeho ztuhl\u00e9 svaly povoluj\u00ed a cel\u00fdm jeho t\u011blem proplouv\u00e1 uvoln\u011bn\u00ed. Takov\u00e9 uvoln\u011bn\u00ed, kter\u00e9 tak dlouho hledal.<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e Bill za\u010dal zp\u00edvat, c\u00edtil to sam\u00e9 jako Tom. To velik\u00e9 uvoln\u011bn\u00ed, kter\u00e9 j\u00edm neproplulo ani tehdy, kdy\u017e ni\u010dil Tomovu kytaru.<\/p>\n<\/div>\n
Letmo se na sebe pod\u00edvali a nech\u00e1pali, co se to s nimi najednou d\u011bje. Bylo to jako by odpluli kamsi pry\u010d, nech\u00e1vaj\u00edc za sebou v\u0161echny lidi. Jako by existovali u\u017e jen jeden pro druh\u00e9ho.<\/div>\n
Jejich pohledy se \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc zintenziv\u0148ovaly. Oba nev\u011bd\u011bli, co to znamen\u00e1, ale jedno bylo jist\u00e9…<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e skon\u010dili, Bill prudce odhodil mikrofon, Tom kytaru a rozb\u011bhli se za sebou tak rychle, \u017ee n\u00e1raz jejich t\u011bl byl a\u017e bolestiv\u00fd. Pevn\u011b se objali.<\/p>\n<\/div>\n
„Tome, odpus\u0165 mi to, j\u00e1 ti k\u0159ivdil,“ Bill zavzlykal a najednou si uv\u011bdomil v\u0161echny okolnosti. Za\u010dal ch\u00e1pat, pro\u010d se Tom zachoval tak, jak se zachoval.<\/div>\n
„Ne, byla to moje vina. Nem\u011bl jsem to ud\u011blat… lituju toho,“ ob\u011bma za\u010daly po tv\u00e1\u0159\u00edch kanout slzy. Nedbali na to, \u017ee se fanynky m\u00edn\u00ed p\u0159etrhnout, bylo jim to v\u0161echno jedno. Te\u010f, v tuto chv\u00edli \u017eili jeden pro druh\u00e9ho. V\u0161e zl\u00e9 odplulo pry\u010d s posledn\u00edmi t\u00f3ny p\u00edsni\u010dky.<\/p>\n<\/div>\n
Kluci se rychle rozlou\u010dili s fanou\u0161ky a okam\u017eit\u011b odb\u011bhli zp\u00e1tky do backstage. Zab\u011bhli n\u011bkam do \u00fastran\u00ed, kde je nemohl nikdo pozorovat.<\/p>\n<\/div>\n
„Promi\u0148 mi to v\u0161echno,“ \u0159ekli nar\u00e1z a trochu se nad t\u00edm pousm\u00e1li. Skute\u010dn\u011b byli tak moc propojen\u00ed, \u017ee te\u010f oba v\u011bd\u011bli, co chce ten druh\u00fd ud\u011blat.<\/p>\n<\/div>\n
Vz\u00e1jemn\u011b p\u0159eru\u0161ili tu posledn\u00ed mez\u00edrku, kter\u00e1 mezi nimi byla. Jejich rty se spojily v n\u011b\u017en\u00e9m doteku, sice jen na p\u00e1r sekund, ale bylo to n\u011bco jako p\u0159\u00edsaha, \u017ee tohle jen tak neskon\u010d\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Vyhr\u00e1l jsi,“ \u0159ekli jeden druh\u00e9mu a znovu sv\u00e9 rty spojili v n\u011b\u017en\u00e9m polibku.<\/p>\n<\/div>\n
KONEC<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
autor: Gabby<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Gabby Tom jako omr\u00e1\u010den\u00fd okam\u017eit\u011b otev\u0159el vrata gar\u00e1\u017ee a s otev\u0159enou pusou sledoval svoje p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9 aut\u00ed\u010dko, po kter\u00e9m te\u010f v\u0161ak st\u00e9kala \u010dern\u00e1 barva. „Bille… to\u2026 co… co… co si… to ud\u011blal\u2026“ Tom si najednou p\u0159ipadal, jako by celou sc\u00e9nu pozoroval z<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[271],"tags":[],"class_list":["post-13151","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-double-trouble"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13151","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13151"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13151\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13151"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13151"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13151"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}