{"id":13154,"date":"2009-10-30T18:00:00","date_gmt":"2009-10-30T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13123"},"modified":"2009-10-30T18:00:00","modified_gmt":"2009-10-30T17:00:00","slug":"reinkarnace-12","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/10\/30\/reinkarnace-12\/","title":{"rendered":"Reinkarnace 12."},"content":{"rendered":"
autor: Ainikki<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Optimismus bylo ale t\u011b\u017ek\u00e9 si udr\u017eet, kdy\u017e se znovu objevila u Billovy postele a vid\u011bla ho. Tak zesl\u00e1bl\u00fd, ne\u0161\u0165astn\u00fd. Nikdy o nikoho nem\u011bla tak velkou obavu, jako te\u010f pr\u00e1v\u011b o n\u011bj. Stein z\u016fstal na chodb\u011b. Cht\u011bla nejd\u0159\u00edve do Billa dostat n\u011bjak\u00e9 ty tabletky, kter\u00e9 by podle profesora nem\u011bly ubl\u00ed\u017eit, ale uzdraven\u00ed pr\u00fd od nich o\u010dek\u00e1vat nem\u016f\u017ee, a potom mu cht\u011bla za\u010d\u00edt serv\u00edrovat tu malou le\u017e o Tomovi, aby se mu pokusila trochu zvednout n\u00e1ladu. Teprve potom p\u0159ijde na sc\u00e9nu Stein, aby se Billa doptal na ten „kouzeln\u00fd“ p\u0159edm\u011bt.<\/p>\n<\/div>\n
„Bill\u00ed, jsem zp\u00e1tky.“ Upozornila na sebe. Chlapec zt\u011b\u017eka pooto\u010dil hlavou za zvukem hlasu a otev\u0159el o\u010di. Nespal. Zmo\u017een\u011b se na ni zad\u00edval, jako by snad ani nemohl uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee splnila, co sl\u00edbila, a vr\u00e1tila se. Pokusil se na ni usm\u00e1t, ale moc se mu to neda\u0159ilo. Ona ale pochopila a jeho snahu oplatila vd\u011b\u010dn\u00fdm pohlazen\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n
„M\u00e1m pro tebe ty l\u00e9ky a potom tak\u00e9 velmi dobr\u00e9 zpr\u00e1vy.“ Mrkla na n\u011bj a ze s\u00e1\u010dku vyt\u00e1hla p\u00e1r krabi\u010dek s l\u00e9\u010divy. Jednu z nich otev\u0159ela a vym\u00e1\u010dkla si do dlan\u011b b\u00edlou pilulku. Na no\u010dn\u00ed stolek hm\u00e1tla pro sklenici se zbytkem vody a pomohla ji Billovi p\u0159idr\u017eovat u \u00fast, aby mohl pr\u00e1\u0161ek zap\u00edt.<\/div>\n
„Co je to za zpr\u00e1vy?“ Zatou\u017eil v\u011bd\u011bt.<\/div>\n
„Potkala jsem Toma.“ Ozn\u00e1mila mu prost\u011b a nechala tu informaci nejd\u0159\u00edve zap\u016fsobit, ne\u017e pokra\u010dovala d\u00e1l. „Mluvili jsme o tob\u011b.“ Poskytla mu dal\u0161\u00edch p\u00e1r lakonick\u00fdch slov\u00ed\u010dek. Ov\u0161em usm\u00edvala se p\u0159i nich, \u010d\u00edm\u017e d\u00e1vala Billovi najevo, \u017ee m\u00e1 \u010dekat pouze a jen n\u011bco pozitivn\u00edho.<\/p>\n<\/div>\n
„Skute\u010dn\u011b? A… a co \u0159\u00edkal? Elke, douf\u00e1m, \u017ee jsi mu nenad\u00e1vala, nebo n\u011bco takov\u00fdho.“ Zakabonil se. Z kamar\u00e1d\u010din\u00fdch reakc\u00ed z d\u0159\u00edv\u011bj\u0161ka mu bylo jasn\u00e9, \u017ee osobu jeho vyvolen\u00e9ho nem\u00e1 zrovinka v l\u00e1sce, a on se malinko lekl, aby d\u00edvka nesplnila svou v\u00fdhru\u017eku a dle sv\u00fdch slov se mu nepokou\u0161ela „rozb\u00edt hubu“. Elke jen zavrt\u011bla hlavou a pobaven\u011b se uculila. Nahnula se k n\u011bmu, aby bylo z\u0159eteln\u011bj\u0161\u00ed, \u017ee je to velmi d\u016fle\u017eit\u00e9 a pat\u0159\u00ed to jen jeho u\u0161\u00edm, i p\u0159esto, \u017ee v pokoji nikdo dal\u0161\u00ed nebyl. „Vzkazuje ti, \u017ee t\u011b m\u00e1 moc r\u00e1d a st\u00fdsk\u00e1 se mu po tob\u011b.“ Bill cel\u00fd zm\u00e1men\u00fd vydechl. T\u011bch p\u00e1r slov bylo jako rajsk\u00e1 hudba. Skute\u010dn\u011b je sly\u0161el, a nebo to byl jen sen, jeho nejtajn\u011bj\u0161\u00ed p\u0159\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 se mu pouze rozezn\u011blo v u\u0161\u00edch?<\/p>\n<\/div>\n
„Opravdu? Co je\u0161t\u011b \u0159\u00edkal? Kde jsi ho potkala? Pov\u00eddej.“ Chrlil ze sebe ty ot\u00e1zky p\u0159ekypuj\u00edc\u00ed nad\u0161en\u00edm, kdy\u017e kone\u010dn\u011b nabral trochu dechu a byl schopn\u00fd promluvit. Elke pot\u011b\u0161ilo, \u017ee tak rychle pook\u0159\u00e1l po jedin\u00e9 v\u011bti\u010dce, p\u0159esto z toho nem\u011bla \u00fapln\u011b nejlep\u0161\u00ed pocit. L\u017ee mu a chyst\u00e1 se tu le\u017e jen p\u0159i\u017eivit. Po\u0159\u00e1d dokola si musela opakovat, \u017ee je to pro dobrou v\u011bc. Billovi se ulev\u00ed, oni z\u00edskaj\u00ed trochu v\u00edc \u010dasu a nakonec se to vlastn\u011b stane skute\u010dnost\u00ed, a\u017e se jim povede zru\u0161it tu kletbu, o kter\u00e9 mluvil Stein.<\/div>\n
\n
„Potkala jsem ho na n\u00e1m\u011bst\u00ed, kdy\u017e jsem \u0161la z l\u00e9k\u00e1rny. P\u0159izn\u00e1m se, \u017ee jsem mu p\u016fvodn\u011b cht\u011bla \u0159\u00edct n\u011bco od plic, on m\u011b ale p\u0159edb\u011bhl. Nev\u00edm, jak v\u011bd\u011bl, \u017ee se zn\u00e1me, ale nejsp\u00ed\u0161 se po tob\u011b ptal. To je dobr\u00fd, nemysl\u00ed\u0161?“ Bill jen p\u0159ik\u00fdvl s p\u0159ihloupl\u00fdm \u00fasm\u011bvem zamilovan\u00fdch na rtech a netrp\u011bliv\u011b \u010dekal pokra\u010dov\u00e1n\u00ed. „\u0158\u00edkal, \u017ee ho mrz\u00ed, \u017ee se tak vypa\u0159il. M\u011bl strach pr\u00fd za tebou hned p\u0159ij\u00edt, \u017ee se na n\u011bj bude\u0161 zlobit, tak jsem mu pov\u00eddala, \u017ee se\u0161 v pohod\u011b a \u010dek\u00e1\u0161, a\u017e se u tebe zastav\u00ed. Ud\u011bl\u00e1 to pr\u00fd hned, jak se vr\u00e1t\u00ed do m\u011bsta.“<\/div>\n
„Do m\u011bsta? Kam odjel? Na jak dlouho?“ Bill se malinko vyd\u011bsil.<\/div>\n
„Klid. Jenom na chvilku. Hraj\u00ed z\u00e1pas n\u011bkde venku. Vr\u00e1t\u00ed se tak za dva dny a m\u00e1\u0161 ho tu jako na koni.“ Ujistila ho a pocuchala ho ve vlasech.<\/p>\n<\/div>\n
„P\u00e1ni.“ Vydechl Bill. Ta euforie, kter\u00e1 ho zaplavila, byla snad a\u017e ozdravn\u00e1.<\/div>\n
„A v\u00ed\u0161, co je je\u0161t\u011b taky d\u016fle\u017eit\u00fd? To Tom sice ne\u0159\u00edkal, ale m\u011bl bys to vz\u00edt v potaz.“<\/div>\n
„Co?“<\/div>\n
„Tom je sportovec a pot\u0159ebuje b\u00fdt v dobr\u00fd kondici, a tu bys mu mohl ohrozit, pokud se vr\u00e1t\u00ed a ty tu bude\u0161 takhle le\u017eet jako lazar a prskat na n\u011bj n\u011bjak\u00fd bacily. Je pot\u0159eba, aby ses vzchopil a za\u010dal pracovat na sv\u00fdm uzdraven\u00ed.“ Pou\u010dila ho.<\/div>\n
„Jasn\u011b. Tak\u2026 tak mohla bys mi t\u0159eba uva\u0159it trochu \u010daje a d\u00e1t je\u0161t\u011b n\u011bjakej ten pr\u00e1\u0161ek?“ Sypal ze sebe nad\u0161en\u011b. Bylo neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 pozorovat tu jeho zm\u011bnu. A to si myslela, \u017ee j\u00ed to nem\u016f\u017ee proj\u00edt. Nebylo to v\u0161echno moc dob\u0159e promy\u0161len\u00e9. Cel\u00fd ten mal\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh vymyslela cestou z parkovi\u0161t\u011b k Billovu pokoji. Ani po\u0159\u00e1dn\u011b nev\u011b\u0159ila tomu, \u017ee je to v\u011brohodn\u00e9, alespo\u0148 co by se za nehet ve\u0161lo. Bill o tom ale zcela o\u010dividn\u011b nep\u0159em\u00fd\u0161lel. Jednodu\u0161e pro n\u011bj bylo p\u0159ijateln\u011bj\u0161\u00ed tomu v\u0161emu uv\u011b\u0159it a nechat se op\u00e1jet my\u0161lenkou, \u017ee Tom se tu za p\u00e1r dn\u00ed objev\u00ed a vyzn\u00e1 se mu z nehynouc\u00ed l\u00e1sky. A pro\u010d by to tak vlastn\u011b nemohlo b\u00fdt? Ona ud\u011bl\u00e1 s t\u00edm sta\u0159\u00edkem v\u0161echno pro to, aby to tak bylo.<\/p>\n<\/div>\n
„D\u016fle\u017eit\u00fd je ale taky po\u0159\u00e1dn\u011b se nadl\u00e1bnout. Tak co? U\u017e v\u00ed\u0161, na co bys m\u011bl chu\u0165?“<\/div>\n
„\u010cokol\u00e1dovou a marmel\u00e1dovou koblihu, spoustu gumovejch medv\u00eddk\u016f a pak t\u0159eba pizzu.“ Vyjmenov\u00e1val Bill a u\u017e te\u010f c\u00edtil, jak se mu sb\u00edhaj\u00ed sliny.<\/div>\n
„Ok, ok. Koblihy a medv\u00eddci m\u016f\u017eou b\u00fdt hned jako sn\u00eddan\u011b a pizzu ti objedn\u00e1m k ob\u011bdu, hmm?“<\/div>\n
„Schv\u00e1leno.“ Vycenil na ni Bill svoje zoubky.<\/p>\n<\/div>\n
„A je\u0161t\u011b m\u00e1m pro tebe jednu n\u00e1v\u0161t\u011bvu. Bude ti tu zat\u00edm d\u011blat spole\u010dnost, zat\u00edmco j\u00e1 ti sko\u010d\u00edm do pek\u00e1rny pro ty koblihy.“ Elke se zatv\u00e1\u0159ila tajemn\u011b a odhopkala ke dve\u0159\u00edm, aby je otev\u0159ela. „U\u017e m\u016f\u017eete, pane Steine.“ Vpustila sta\u0159\u00edka dovnit\u0159.<\/div>\n
„Profesore.“ Zvolal Bill pot\u011b\u0161en\u011b. Tenhle \u010dlov\u011bk snad ani nemohl zp\u016fsobit, aby m\u011bl \u0161patnou n\u00e1ladu, kdy\u017e ho vid\u011bl.<\/div>\n
„Ahoj, chlap\u010de. Jak je? Pr\u00fd ses n\u00e1m trochu rozstonal, tak jsem se p\u0159i\u0161el pod\u00edvat, jak se vede.“<\/div>\n
„Jo, ale m\u00e1m skv\u011blou o\u0161et\u0159ovatelku.“ Bill se zad\u00edval na Elke a znovu se na ni zazubil. D\u00edvka byla ji\u017e na odchodu. Jen se sh\u00e1n\u011bla po svetru, kter\u00fd na\u0161la povalovat se na \u017eidli stoj\u00edc\u00ed u psac\u00edho stolu. Nat\u00e1hla ho na sebe a zapnula a\u017e ke krku. Je\u0161t\u011b bundu a mohla vyrazit.<\/div>\n
„Hned jsem zp\u011bt, p\u00e1nov\u00e9. Omluvte m\u011b.“ Elke jim m\u00e1vla na pozdrav a vytratila se.<\/p>\n<\/div>\n
Profesor a Bill spolu z\u016fstali v m\u00edstnosti sami a sta\u0159\u00edk si k jeho posteli p\u0159istr\u010dil \u017eidli. P\u0159isednul si k n\u011bmu a m\u011bl v pl\u00e1nu si s n\u00edm malinko popov\u00eddat. Kr\u00e1tce zap\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, jak cel\u00fd jejich rozhovor sm\u011b\u0159ovat k tomu, co te\u010f pot\u0159eboval v\u011bd\u011bt. Bylo ale asi zbyte\u010dn\u00e9 sna\u017eit se chodit kolem hork\u00e9 ka\u0161e. Pro Billa se stejn\u011b ten p\u0159\u00edb\u011bh ze star\u00e9ho Egypta stal jeho p\u0159irozenou sou\u010d\u00e1st\u00ed. P\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee on o tom nep\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed jako o n\u011b\u010dem zvl\u00e1\u0161tn\u00edm, a to, \u017ee o tom bude i cosi tu\u0161it on, uzn\u00e1van\u00fd v\u011bdec a profesor egyptologie, by v podstat\u011b zase a\u017e tak neskute\u010dn\u011b p\u016fsobit nemuselo. Nav\u00edc Bill se nezd\u00e1l b\u00fdt v tak dobr\u00e9 form\u011b, aby byl podez\u0159\u00edvav\u00fd a za\u010dal tu\u0161it, \u017ee se kolem n\u011bj d\u011bje n\u011bco, co tak \u00fapln\u011b nesed\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 skv\u011blou kamar\u00e1dku. To je ohromn\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed. M\u00e1lokomu se n\u011bkdo podobn\u00fd p\u0159iplete do cesty.“ Sto\u010dil pozornost nejd\u0159\u00edve na tu zelenovlasou bludi\u010dku.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, pane profesore. Je skv\u011bl\u00e1.“ P\u0159isv\u011bd\u010dil Bill, \u017ee m\u00e1 jeho n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk naprostou pravdu.<\/div>\n
„To je.“ Pok\u00fdval Stein v\u00e1\u017en\u011b hlavou a posunul si po ko\u0159eni nosu br\u00fdle o kousek v\u00fd\u0161. „Vypr\u00e1v\u011bla mi, \u017ees j\u00ed pov\u00eddal n\u011bco o sv\u00e9m minul\u00e9m \u017eivot\u011b.“ Vrhnul se rovnou na t\u00e9ma, kter\u00e9 bylo nutn\u00e9 probrat.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 vlastn\u011b\u2026 nev\u00edm, mo\u017en\u00e1, \u017ee n\u011bco takov\u00e9ho jsem asi \u0159ekl\u2026 v\u00edte, j\u00e1\u2026“ Zakoktal se Bill lehce. Nepamatoval si p\u0159esn\u011b, co Elke navykl\u00e1dal. Mlhav\u011b si vybavoval, \u017ee mu o tom n\u011bco uteklo, ale rozhodn\u011b si nep\u0159\u00e1l, aby ho te\u010f tenhle v\u00e1\u017een\u00fd moudr\u00fd p\u00e1n m\u011bl za n\u011bjak\u00e9ho pomatence a nebo sn\u00edlka, kter\u00fd si vym\u00fd\u0161l\u00ed n\u011bjak\u00e9 svoje b\u00e1chorky. A\u0165 u\u017e to on s\u00e1m p\u0159ijal jakkoli p\u0159irozen\u011b a nepova\u017eoval to za nic podivn\u00e9ho, uv\u011bdomoval si taky, \u017ee okol\u00ed by to tak vz\u00edt nemuselo.<\/div>\n
„To je v po\u0159\u00e1dku, Bille. P\u0159ede mnou nemus\u00ed\u0161 m\u00edt obavy o tom mluvit. V\u00edm toho v\u00edc, ne\u017e si mysl\u00ed\u0161, mlad\u00fd Tutanchamone. V\u00edt\u00e1m t\u011b v nov\u00e9m sv\u011bt\u011b.“ V\u011bdoucn\u011b se na n\u011bj profesor usm\u00e1l a Bill jen p\u0159ekvapen\u00edm pootev\u0159el pusu.<\/p>\n<\/div>\n
„Jak\u2026 jak ale\u2026?“<\/div>\n
„Jednodu\u0161e se o tohle t\u00e9ma zaj\u00edm\u00e1m.“ Pokr\u010dil profesor nevzru\u0161en\u011b rameny. „Reinkarnace nen\u00ed zase tak neobvykl\u00fd jev, jak by se mohlo zd\u00e1t.“ Rozhodl se to t\u00e9ma trochu zev\u0161eobecnit. Nehodlal mu prozat\u00edm vykl\u00e1dat, \u017ee se nikdy s \u017e\u00e1dnou jinou nesetkal a cel\u00fd \u017eivot, stejn\u011b tak jako jeho p\u0159edci, \u010dek\u00e1 pr\u00e1v\u011b jen na tu jeho. „Existuje spousta takov\u00fdch mal\u00fdch indici\u00ed, kter\u00e9 se daj\u00ed na jedinci vypozorovat. Samoz\u0159ejm\u011b \u010dlov\u011bk, kter\u00fd o tom nic nev\u00ed, tak\u00e9 nic nepozn\u00e1, ale u tebe jsem se trefil, nem\u00e1m pravdu?“<\/div>\n
„M\u00e1te.“ P\u0159ik\u00fdvl jen Bill a teprve nyn\u00ed si pomalu za\u010dal p\u0159ipou\u0161t\u011bt, \u017ee je to vlastn\u011b skv\u011bl\u00e9, \u017ee o tom v\u00ed je\u0161t\u011b n\u011bkdo dal\u0161\u00ed. M\u016f\u017ee si o tom s n\u00edm v klidu pov\u00eddat a nem\u00edt strach z toho, \u017ee ho nech\u00e1 odv\u00e9st ve sv\u011brac\u00ed kazajce.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille, m\u011bl bych jednu ot\u00e1zku. O tom, jak jsi v minulosti zem\u0159el, jsem ti u\u017e vypr\u00e1v\u011bl, tud\u00ed\u017e t\u011b nep\u0159ekvap\u00ed, kdy\u017e zm\u00edn\u00edm postavu Herembheba. Spousta p\u0159\u00edb\u011bh\u016f vypr\u00e1v\u00ed o tom, \u017ee jsi mu p\u0159ed svou smrt\u00ed cosi daroval, ale nikde u\u017e nen\u00ed uvedeno, co to bylo. Vzpom\u00edn\u00e1\u0161 si na to?“ Bill zkrabatil \u010delo a usilovn\u011b se zamyslel. Pak ale jen zam\u00edtav\u011b zakroutil hlavou. „Bille, je to d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed v\u00edc, ne\u017e si mysl\u00ed\u0161. Skute\u010dn\u011b si nic nevybavuje\u0161?“<\/div>\n
„Ne. \u017d\u00e1dn\u00fd d\u00e1rek. To v\u00edm ur\u010dit\u011b. Profesore, pamatuju si ka\u017edi\u010dk\u00fd detail z toho \u017eivota. V\u00edm, co jsem m\u011bl na sob\u011b p\u0159i sv\u00e9 korunovaci, vid\u00edm, jako by st\u00e1ly p\u0159ede mnou, v\u0161echny tv\u00e1\u0159e poddan\u00fdch a lid\u00ed, kter\u00e9 jsem v\u00eddal v pal\u00e1ci, ka\u017ed\u00fd kout kr\u00e1lovsk\u00fdch zahrad, v\u00edm p\u0159esn\u011b, co jsem d\u011blal a na co myslel ten den, ne\u017e to cel\u00e9 skon\u010dilo. J\u00e1 mu nic nedal, to bych prost\u011b v\u011bd\u011bl. Ty p\u0159\u00edb\u011bhy se musely spl\u00e9st.“<\/p>\n<\/div>\n
Tak s t\u00edmhle Stein moc nepo\u010d\u00edtal. Tohle byla dost v\u00e1\u017en\u00e1 komplikace. Ustaran\u011b si promnul z\u00e1tylek a sna\u017eil se hlavn\u011b na sob\u011b nedat zn\u00e1t m\u00edrnou paniku, kter\u00e9 se v tuhle chv\u00edli ne\u0161lo tak \u00fapln\u011b ubr\u00e1nit. Bl\u00e1zniv\u00fd praprad\u011bde\u010dek. To u n\u011bj ur\u010dit\u011b v\u011bz\u00ed cel\u00e1 ta chyba.<\/em> Sp\u00edlal v duchu sv\u00e9mu p\u0159\u00edbuzn\u00e9mu.<\/p>\n<\/div>\n
„Jsem zp\u00e1tky a nesu skv\u011ble vo\u0148avou a je\u0161t\u011b l\u00e1kav\u011bji vypadaj\u00edc\u00ed z\u00e1silku.“ Vhrnula se do pokoje Elke jako velk\u00e1 voda, v rukou t\u0159\u00edmaj\u00edc velk\u00fd pap\u00edrov\u00fd pytl\u00edk, na n\u011bm\u017e se ji\u017e od koblih utvo\u0159ily mastn\u00e9 fleky. Vyt\u00e1hla z n\u011bj rovnou t\u0159i velk\u00e9 a nad\u00fdchan\u00e9 a polo\u017eila je na tal\u00ed\u0159ek. Na pohled vypadaly v\u00e1\u017en\u011b skv\u011ble a Bill u\u017e po nich nedo\u010dkav\u011b natahoval ruce. Pov\u00e1\u017eliv\u011b mu toti\u017e zakru\u010delo v b\u0159i\u0161e a jemu do\u0161lo, \u017ee je to vlastn\u011b u\u017e opravdu doba, kdy naposledy jeho \u017ealudek vid\u011bl n\u011bjak\u00e9 j\u00eddlo. Hladov\u011b se do jedn\u00e9 z nich zakousl, a\u017e mu nad rty z\u016fstal cukrov\u00fd kn\u00edrek, a spokojen\u011b zamlaskal. Tohle mu v\u00e1\u017en\u011b chyb\u011blo. Mus\u00ed p\u0159eci hodn\u011b j\u00edst a nab\u00edrat s\u00edlu. Tomovi by se ur\u010dit\u011b nel\u00edbil, a\u017e by ho znovu vid\u011bl, kdyby byl zarudl\u00fd od hore\u010dky a b\u0159icho m\u011bl propadl\u00e9 z hladov\u011bn\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak j\u00e1 p\u016fjdu. Vy se tu ur\u010dit\u011b zabav\u00edte a j\u00e1 m\u00e1m za chv\u00edli p\u0159edn\u00e1\u0161ku.“ Omluvil se Stein a zvedl se ze \u017eidle. Elke si teprve te\u010f v\u0161imla, \u017ee jeho v\u00fdraz rozhodn\u011b nad\u0161en\u00edm nep\u0159ekypuje. \u017de by se nedov\u011bd\u011bl to, co pot\u0159ebovali? Na to se j\u00ed ani necht\u011blo pomyslet.<\/div>\n
„D\u011bkuju, \u017ee jste p\u0159i\u0161el, profesore. M\u011bjte se. Slibuju, \u017ee se budu sna\u017eit co nejd\u0159\u00edve p\u0159ij\u00edt do \u0161koly.“<\/div>\n
„S t\u00edm po\u010d\u00edt\u00e1m. Brzy se uzdrav.“ Pop\u0159\u00e1l mu Stein s malinko ho\u0159k\u00fdm \u00fasm\u011bvem a ud\u011blal p\u00e1r krok\u016f sm\u011brem ke dve\u0159\u00edm. „Elke, m\u016f\u017eu t\u011b poprosit. Tyhle modern\u00ed budovy jsou jako bludi\u0161t\u011b. Navedla bys m\u011b, pros\u00edm, jen k v\u00fdchodu?“ Po\u017e\u00e1dal d\u00edvku.<\/div>\n
„Jist\u011b. Bille, hned jsem zp\u011bt.“<\/div>\n
„Ok.“ Zahuhlal s plnou pusou. „Na shledanou, profesore.“<\/p>\n<\/div>\n
Stein na chodb\u011b pora\u017eenecky sv\u011bsil ramena a zad\u00edval se na zelenovlasou holku s nevelkou nad\u011bj\u00ed v o\u010d\u00edch.<\/div>\n
„On mu nic nedal. N\u011bco je \u0161patn\u011b.“ Obezn\u00e1mil ji se sv\u00fdm ne\u00fasp\u011bchem.<\/div>\n
„Jak to? To nen\u00ed mo\u017en\u00fd. Co te\u010f budeme d\u011blat?“ T\u00e9m\u011b\u0159 hystericky vyjekla Elke a rozhodila rukama.<\/div>\n
„Klid. Ten p\u0159edm\u011bt mus\u00ed existovat. Vysv\u011btluju si to tak, \u017ee ten p\u0159eklad \u00c1jeho spis\u016f nebyl tak \u00fapln\u011b p\u0159esn\u00fd a ne\u0161lo o dar, kter\u00fd by v\u011bnoval p\u0159\u00edmo Tutanchamon, ale o n\u011bco, co pat\u0159ilo jemu a Herembheb si to nechal jako pam\u00e1tku. Potom je pochopiteln\u00e9, \u017ee o tom Bill nev\u00ed. Akor\u00e1t te\u010f netu\u0161\u00edm, jak se toho dohled\u00e1me.“<\/div>\n
„Do h\u00e1je! Jak to, \u017ee to ten\u2026 ten \u00c1je, o kter\u00fdm furt mluv\u00edte, nikde nezm\u00ednil? To tomu bl\u00e1zniv\u00fdmu Egyp\u0165anovi nedo\u0161lo, \u017ee se v tom te\u010f budeme takhle pl\u00e1cat?“ Roz\u010dilovala se Elke nad neschopnost\u00ed svat\u00e9ho otce \u00c1jeho.<\/div>\n
„No, on o tom asi pravd\u011bpodobn\u011b n\u011bco napsal.“ Podrbal se Stein na vr\u0161ku sv\u00e9 hlavy, kde mu jeho st\u0159\u00edbrn\u00e9 vlasy za\u010d\u00ednaly pov\u00e1\u017eliv\u011b \u0159\u00eddnout. „J\u00e1 se ob\u00e1v\u00e1m, \u017ee k tomu z\u00e1drhelu do\u0161lo s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed u m\u00e9ho praprad\u011bdy. V\u00ed\u0161, kdy\u017e mi m\u016fj otec poprv\u00e9 v m\u00fdch dvaceti letech \u0159ekl, jak\u00e9 b\u0159emeno vis\u00ed na bedrech na\u0161\u00ed rodiny, taky se mi tomu zprvu necht\u011blo moc v\u011b\u0159it, ka\u017edop\u00e1dn\u011b v\u0161ichni jsme to nakonec p\u0159ijali za sv\u00e9, a\u0165 u\u017e to bylo jakkoli neuv\u011b\u0159iteln\u00e9. M\u016fj praprad\u011bda byl v tomhle ale skeptikem nejv\u011bt\u0161\u00edm. M\u011bl to jen za pov\u00edda\u010dku, a i kdy\u017e o tom v\u0161em nakonec sv\u00e9mu synovi, m\u00e9mu prad\u011bdovi, \u0159ekl, nikdy tomu skute\u010dn\u011b neuv\u011b\u0159il a podle toho vypadalo st\u0159e\u017een\u00ed toho cel\u00e9ho tajemstv\u00ed. Podle m\u011b, on musel to d\u016fle\u017eit\u00e9, co te\u010f postr\u00e1d\u00e1me, n\u011bkde ztratit. Nav\u00edc d\u011bdicov\u00e9 \u00c1jeho z toho, co jsem vyrozum\u011bl z listin, kter\u00e9 se dostaly do rukou mn\u011b, tedy moje rodina, si m\u011bli p\u0159ed\u00e1vat nejen v\u0161echno to, co jsem uk\u00e1zal tob\u011b, ale nav\u00edc je\u0161t\u011b ten p\u0159edm\u011bt, kter\u00fd te\u010f postr\u00e1d\u00e1me. M\u016fj praprad\u011bde\u010dek dost karbanil a povedlo se mu nad\u011blat spoustu dluh\u016f, kter\u00e9 pak jednou zmizly. On to nejsp\u00ed\u0161 n\u011bkde prodal.“ Vylezl Stein kone\u010dn\u011b s celou pravdou ven a Elke m\u011bla vt\u00edrav\u00fd pocit, \u017ee to s n\u00ed asi sekne.<\/p>\n<\/div>\n
„Prodal?! To je \u0161patn\u00fd vtip, ne? Tak my nejen \u017ee nem\u00e1me jak zjistit, co to vlastn\u011b bylo, ale nav\u00edc je to je\u0161t\u011b n\u011bkde v \u010dudu! Pro\u010d jste, sakra, ne\u0159ekl hned, \u017ee jsme \u00fapln\u011b v prdeli?! To mi chcete \u0159\u00edct, \u017ee n\u00e1m te\u010f nezb\u00fdv\u00e1 nic jin\u00e9ho, ne\u017e se d\u00edvat na to, jak um\u00edr\u00e1?!“ Tekly u\u017e Elke po tv\u00e1\u0159i slzy z roz\u010dilen\u00ed a vidiny bez \u0161petky nad\u011bje, \u017ee se jim poda\u0159\u00ed Billa zachr\u00e1nit. „To rad\u0161i donut\u00edm toho zkurven\u00fdho basketbalistu k p\u0159etv\u00e1\u0159ce a budu mu t\u0159eba dr\u017eet pistoli u hlavy, jen aby s Billem z\u016fstal.“ Vy\u0161ilovala a vyk\u0159ikovala naprosto nere\u00e1ln\u00e9 sc\u00e9n\u00e1\u0159e. Tohle bylo zoufal\u00e9. Pro\u010d se tuhle bezv\u00fdchodnost dov\u00edd\u00e1 a\u017e te\u010f? Pro\u010d j\u00ed to ten d\u011bdek ne\u0159ekl rovnou?<\/div>\n
„Nek\u0159i\u010d, ano?! M\u016fj praprad\u011bda sice nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd svatou\u0161ek, ale byl to historik jako j\u00e1 a tohohle oboru si v\u00e1\u017eil. Nemysl\u00edm si, \u017ee to st\u0159elil jen tak n\u011bkomu. Pravd\u011bpodobn\u011b to prodal n\u011bjak\u00e9mu muzeu.“ Pokud to tedy za druh\u00fd sv\u011btov\u00fd neztopili n\u00e1ckov\u00e9, tak to snad n\u011bkde vyplave.<\/em> Bleskla mu hlavou jedna z dal\u0161\u00edch mo\u017en\u00fdch komplikac\u00ed. Tu ale rad\u011bji nevyslovoval nahlas. „Nemohl za to t\u00edm p\u00e1dem dostat \u017e\u00e1dnou astronomickou \u010d\u00e1stku, ale ty dluhy nebyly nijak horentn\u00ed. Pokud p\u0159ijdeme na to, o co se jedn\u00e1, pak u\u017e jisto jist\u011b dohled\u00e1me, kde se to nach\u00e1z\u00ed.“ Uklid\u0148oval ji. On s\u00e1m o tom byl p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd. Jeho p\u0159\u00edbuzn\u00fd nemohl b\u00fdt takov\u00fd lump, aby to prodal na \u010dern\u00e9m trhu. Byl to zap\u00e1len\u00fd v\u011bdec. Nesmysl. To by se rovnalo zaprod\u00e1n\u00ed du\u0161i \u010f\u00e1blu.<\/p>\n<\/div>\n
„Fajn, je\u0161t\u011b jste mi ale po\u0159\u00e1d ne\u0159ekl, jak zjist\u00edme, co to tedy je.“ Sna\u017eila se Elke b\u00fdt malinko klidn\u011bj\u0161\u00ed. Na povrchu se j\u00ed to mo\u017en\u00e1 \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b da\u0159ilo, ale uvnit\u0159 k\u0159i\u010dela. K\u0159i\u010dela neuv\u011b\u0159itelnou hr\u016fzou o Billa.<\/div>\n
„Kdy\u017e z Billa vypadlo, \u017ee Her\u2026 Tomovi nic nedaroval, tak m\u011b to zasko\u010dilo a nebyl jsem schopn\u00fd na to hned reagovat. Te\u010f jsem si ale uv\u011bdomil, \u017ee pokud si Tom n\u011bco nechal, bylo to ur\u010dit\u011b v jejich bezprost\u0159edn\u00edm dosahu. To znamen\u00e1 v Billov\u011b pokoji nebo p\u0159\u00edmo na n\u011bm. Zkuste si o tom spolu jen tak povypr\u00e1v\u011bt. A\u0165 ti \u0159ekne v\u0161echno, co si pamatuje, co si ten ve\u010der obl\u00e9kl a tak d\u00e1le. Napi\u0161 si to, nebo zapamatuj, a co nejd\u0159\u00edve mi to dej v\u011bd\u011bt a j\u00e1 to porovn\u00e1m s t\u00edm, co sepsali kn\u011b\u017e\u00ed, kte\u0159\u00ed m\u011bli na starost jeho poh\u0159eb. Vybaven\u00ed panovn\u00edkova pokoje plus je\u0161t\u011b mnoho dal\u0161\u00edho, s n\u00edm toti\u017e putovalo do hrobky. Pokud si Bill vzpomene na n\u011bco, co nebylo nikde uvedeno, tak mysl\u00edm, \u017ee to bude to, co hled\u00e1me.“<\/p>\n<\/div>\n
„Ok.“ P\u0159ik\u00fdvla Elke nete\u010dn\u011b. Tenhle pl\u00e1n j\u00ed mnoho optimismu do \u017eil nevlil. Nev\u011b\u0159ila, \u017ee to p\u0159inese k\u00fd\u017een\u00e9 v\u00fdsledky. Bylo to, jako by se te\u010f chystali naj\u00edt jednu konkr\u00e9tn\u00ed perlu na dn\u011b rozlehl\u00e9ho oce\u00e1nu.<\/div>\n
„Hlavn\u011b bu\u010f siln\u00e1. Bill te\u010f pot\u0159ebuje podporu a nesm\u00ed nabrat podez\u0159en\u00ed, \u017ee se n\u011bco d\u011bje, ano?“<\/div>\n
„Jasn\u011b.“ U\u0161kl\u00edbla se d\u00edvka. „Jdu za n\u00edm. Zat\u00edm se m\u011bjte.“ Ani\u017e by se na n\u011bj pod\u00edvala, m\u00e1chla rukou na pozdrav a vracela se k pokoji. Pokus\u00ed se tedy o nemo\u017en\u00e9. Hlavn\u011b u\u017e ho ale nenech\u00e1 samotn\u00e9ho.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Ainikki<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ainikki Optimismus bylo ale t\u011b\u017ek\u00e9 si udr\u017eet, kdy\u017e se znovu objevila u Billovy postele a vid\u011bla ho. Tak zesl\u00e1bl\u00fd, ne\u0161\u0165astn\u00fd. Nikdy o nikoho nem\u011bla tak velkou obavu, jako te\u010f pr\u00e1v\u011b o n\u011bj. Stein z\u016fstal na chodb\u011b. Cht\u011bla nejd\u0159\u00edve do Billa dostat<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[265],"tags":[],"class_list":["post-13154","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-reinkarnace"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13154","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13154"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13154\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13154"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13154"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13154"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}