{"id":13177,"date":"2009-10-27T17:00:00","date_gmt":"2009-10-27T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13146"},"modified":"2009-10-27T17:00:00","modified_gmt":"2009-10-27T16:00:00","slug":"loving-liar-35-2-2-konec","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/10\/27\/loving-liar-35-2-2-konec\/","title":{"rendered":"Loving Liar 35. (2\/2) (konec)"},"content":{"rendered":"
autor: LadyKay<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Tomova ot\u00e1zka, p\u0159esto\u017ee s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed nebyla my\u0161lena tak dvojsmysln\u011b, jak vyzn\u011bla, tedy alespo\u0148 pro jednoho z chlapc\u016f, byla p\u0159\u00ed\u010dinou n\u011b\u010deho, \u010deho si kytarista v\u0161imnul hned, kdy\u017e se pod\u00edval do Billov\u00fdch o\u010d\u00ed. Jindy \u010dokol\u00e1dov\u00e9 o\u010di byly nyn\u00ed tak\u0159ka \u010dern\u00e9. U\u017e d\u0159\u00edve mezi sebou chlapci dok\u00e1zali komunikovat pouh\u00fdmi pohledy. Sta\u010dilo se jen na druh\u00e9ho pod\u00edvat a hned jim bylo jasn\u00e9, jak se c\u00edt\u00ed, co si o dan\u00e9 v\u011bci mysl\u00ed. Te\u010f si Tom nebyl jist\u00fd, zda bratr\u016fv pohled dek\u00f3doval spr\u00e1vn\u011b. Zahl\u00e9dl v n\u011bm snad touhu \u010di v\u00e1\u0161e\u0148 nebo si zase jen n\u011bco namlouv\u00e1?<\/div>\n
Bill nepatrn\u011b zav\u00e1hal. Stejn\u011b jako jeho dvoj\u010de te\u010f nedok\u00e1zal s naprostou jistotou odhadnout, jak Tom zareaguje, p\u0159esto se rozhodnul vsadit v\u0161echno na jednu kartu. Hop anebo trop.<\/div>\n
„Chu\u0165 by byla\u2026“ pronesl s pohledem up\u0159en\u00fdm na bratra. „Jen si nejsem jist\u00fd, zda dok\u00e1\u017ee\u0161 moje choutky uspokojit.“<\/div>\n
Mlad\u00edk se s\u00e1m divil, jak pevn\u00fdm hlasem dan\u00e1 slova pronesl a v duchu si gratuloval, kdy\u017e zaregistroval, jak Tom pln\u00fd o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed hypnotizuje jeho tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Ty m\u011b n\u011bjak moc podce\u0148uje\u0161, Billi,“ konstatoval Tom a vykro\u010dil sm\u011brem k chlapci, kter\u00fd se ale necht\u011bl za \u017e\u00e1dnou cenu nechat rozhodit a sna\u017eil se zachovat klid, a\u010dkoli v bratrov\u011b p\u0159\u00edtomnosti to nebylo zrovna dvakr\u00e1t snadn\u00e9.<\/div>\n
„Hm, pokusit by ses o to mohl, ale\u2026“ zbytek v\u011bty u\u017e do\u0159\u00edct nestihnul, proto\u017ee si jej Tom prudce p\u0159it\u00e1hnul za t\u00fdl k sob\u011b, vpil se do jeho rt\u016f a ihned se za\u010dal jazykem dob\u00fdvat do jeho \u00fast, na\u010de\u017e mu Bill bez okolk\u016f vy\u0161el vst\u0159\u00edc. Polibek nebyl jemn\u00fd, n\u011b\u017en\u00fd, ale prudk\u00fd, v\u00e1\u0161niv\u00fd, nut\u00edc\u00ed oba cht\u00edt v\u00edc a v\u00edc. P\u0159esto\u017ee ob\u011bma pomalu doch\u00e1zel kysl\u00edk, ani jeden se necht\u011bl odtrhnout od rt\u016f druh\u00e9ho.<\/div>\n
\n
Nakonec to byl Tom, kdo polibek p\u0159eru\u0161il a odt\u00e1hnul se od dvoj\u010dete, a hluboce se zahled\u011bl do jeho o\u010d\u00ed. Nebylo pot\u0159eba slov, aby oba pochopili, co se tomu druh\u00e9mu pr\u00e1v\u011b hon\u00ed hlavou. Jejich vz\u00e1jemn\u00fd o\u010dn\u00ed kontakt netrval p\u0159\u00edli\u0161 dlouho, proto\u017ee mlad\u0161\u00ed z dvoj\u010dat se znovu la\u010dn\u011b vrhlo na rty bratra. Tom nechal sv\u00e9 ruce p\u0159es z\u00e1da sklouznout na Bill\u016fv zadek a s touhou prostupuj\u00edc\u00ed jeho t\u011blem jej stisknul. Bill na jeho gesto reagoval prohlouben\u00edm polibku a p\u0159itisknut\u00edm se t\u011bsn\u011bji k Tomovu t\u011blu.<\/div>\n
Dred\u00e1\u010dek, usm\u00edvaj\u00edc se do polibku, nechal oba ve vz\u00e1jemn\u00e9m objet\u00ed zvolna klesnout k zemi. Le\u017e\u00edc na Billov\u011b \u00fatl\u00e9m t\u011ble, zasyp\u00e1val jeho \u0161\u00edji letm\u00fdmi polibky a naslouchal spokojen\u00e9mu mru\u010den\u00ed a tak\u0159ka sly\u0161iteln\u00e9mu uji\u0161\u0165ov\u00e1n\u00ed, jak moc mu chyb\u011bla jeho bl\u00edzkost, polibky, doteky. Neprotestoval, kdy\u017e Tom zavadil o lem jeho tri\u010dka, kter\u00e9 z n\u011bj po p\u00e1r krati\u010dk\u00fdch okam\u017eic\u00edch svl\u00e9knul a odmr\u0161til nezn\u00e1mo kam. Bill ovinul nohy kolem kytaristova pasu a st\u00e1hnul si jeho t\u011blo je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017ee k sob\u011b. V moment\u011b, kdy se pln\u00e9 rty dotkly poko\u017eky na jeho hrudi, m\u011bl pocit, jako by jeho t\u011blem projel elektrick\u00fd v\u00fdboj. Slasti, je\u017e zaplavovala jeho j\u00e1, se nic na sv\u011bt\u011b nemohlo vyrovnat, a byl si jist\u00fd, \u017ee nic jin\u00e9ho ne\u017e Tomovo lask\u00e1n\u00ed mu ji nem\u016f\u017ee p\u0159ivodit. Odlou\u010den\u00ed na oba p\u016fsobilo jako v\u00edtr na ohe\u0148. Mal\u00fd plam\u00ednek, jen\u017e za\u017eehnul v jejich mlad\u00fdch srdc\u00edch, postupem \u010dasu rostl a pl\u00e1polal jasn\u011bji. A doba, kdy byli jeden bez druh\u00e9ho, jej rozdm\u00fdchala je\u0161t\u011b v\u00edce, a\u017e se jak Bill, tak Tom ob\u00e1vali, \u017ee je plameny v\u00e1\u0161n\u011b se\u017eehnou.<\/div>\n
Zat\u00edmco Tomovy rty mapovaly Billovo t\u011blo, ocitnul se \u010dernovl\u00e1sek v my\u0161lenk\u00e1ch na pl\u00e1\u017ei, kde pro\u017eil sv\u00e9 poprv\u00e9. Naprosto jasn\u011b sly\u0161el \u0161um\u011bn\u00ed vln, c\u00edtil lehk\u00fd mo\u0159sk\u00fd v\u00e1nek na sv\u00e9 k\u016f\u017ei, dokonce i z\u00e1\u0159i zapadaj\u00edc\u00edho slunce za obzor si dovedl vybavit. B\u011bhem osam\u011bl\u00fdch dn\u00ed a noc\u00ed mu jeho vzpom\u00ednky byly jedinou \u00fat\u011bchou a z\u00e1rove\u0148 i jisk\u0159i\u010dkou nad\u011bje, \u017ee jednou budou s Tomem zase jedno t\u011blo – jedna du\u0161e, jako kdysi. Cestuj\u00edc zp\u011bt \u010dasem, vychutn\u00e1val dotyky b\u0159\u00ed\u0161ek prst\u016f, polibky hebk\u00fdch rt\u016f. Teprve, kdy\u017e Tomova dla\u0148 zavadila o sponu jeho p\u00e1sku, si uv\u011bdomil sv\u00e9 sobeck\u00e9 chov\u00e1n\u00ed. Vyt\u00e1hnul si dvoj\u010de nahoru k sob\u011b a se rty p\u0159itisknut\u00fdmi na jeho \u00fastech si jej p\u0159eto\u010dil pod sebe. Balancuj\u00edc nad n\u00edm, uchopil c\u00edp ob\u0159\u00edho trika, a jedn\u00edm pohybem ho z n\u011bj svl\u00e9knul. Kone\u010dn\u011b se mu naskytnul pohled na n\u00e1dhernou op\u00e1lenou k\u016f\u017ei, tvarovan\u00fd hrudn\u00edk a vypracovan\u00e9 b\u0159\u00ed\u0161ko, po n\u011bm\u017e p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl dlan\u00ed. Jak jen byla jeho k\u016f\u017ee sametov\u011b hebk\u00e1 a hork\u00e1 na dotek! Musel se pom\u00e1tnout na rozumu, kdy\u017e si myslel, \u017ee by bez n\u011bj mohl b\u00fdt!<\/div>\n
Tom p\u0159iv\u0159el o\u010di, aby si neru\u0161en\u011b mohl vychutn\u00e1vat tento okam\u017eik. Kdy\u017e se Billovy rty ot\u0159ely a n\u00e1sledn\u011b za\u010daly s\u00e1t jeho bradavku, vydral se z jeho \u00fast sten. Stejn\u011b jako jeho dvoj\u010de netu\u0161il, jak mohl tak dlouho bez tohoto \u017e\u00edt. Na rozd\u00edl od n\u011bj jeho dvoj\u010de „neztr\u00e1celo“ \u010das p\u0159\u00edli\u0161n\u00fdm h\u00fd\u010dk\u00e1n\u00edm horn\u00ed poloviny t\u011bla a postupovalo n\u00ed\u017e. Po kr\u00e1tk\u00e9m souboji se zipem kalhot zap\u0159\u00ed\u010din\u011bn\u00fdm t\u0159esouc\u00edma se rukama, se Bill nakonec stal v\u00edt\u011bzem. Te\u010f u\u017e ho od „c\u00edle“ d\u011blila jedin\u00e1 p\u0159ek\u00e1\u017eka, pod n\u00ed\u017e se r\u00fdsoval d\u016fkaz, \u017ee jeho lask\u00e1n\u00ed neponech\u00e1v\u00e1 Toma v klidu. Bill nem\u011bl v \u00famyslu bratra n\u011bjak moc tr\u00e1pit, proto se jal zdolat i posledn\u00ed z\u00e1branu, a tak i tren\u00fdrky skon\u010dily na hromad\u011b svr\u0161k\u016f povaluj\u00edc\u00edch se v\u0161ude kolem.<\/div>\n
Bill se nat\u011bsnal mezi bratrovy nohy, skous\u00e1val a hned nato rty o\u0161et\u0159oval k\u016f\u017ei na vnit\u0159n\u00ed stran\u011b stehen. Kdy\u017e kone\u010dn\u011b uchopil do ruky Tomovo mu\u017estv\u00ed a p\u0159ejel po cel\u00e9 d\u00e9lce, neubr\u00e1nil se vzru\u0161en\u00e9mu vydechnut\u00ed. I jemu za\u010d\u00ednaly b\u00fdt kalhoty v rozkroku pon\u011bkud t\u011bsn\u00e9. „Billi\u2026“ ozvalo se pokojem za\u0161kemr\u00e1n\u00ed, je\u017e bylo b\u011bhem vte\u0159iny vyst\u0159\u00edd\u00e1no zast\u00e9n\u00e1n\u00edm, kdy\u017e \u00fasta \u010dernovlas\u00e9ho mlad\u00edka obemknuly Tom\u016fv pulzuj\u00edc\u00ed penis a za\u010daly jej s\u00e1t. A\u010dkoli Bill zat\u00edm mnoho neud\u011blal, m\u011bl Tom pocit, \u017ee uvnit\u0159 n\u011bj vybuchla sopka. Jeho t\u011blo bylo pohlcov\u00e1no cht\u00ed\u010dem, cht\u011bl mu b\u00fdt co nejbl\u00ed\u017ee. Tato touha je\u0161t\u011b vzrostla, kdy\u017e Bill vzal do dlan\u011b Tomova varlata a jemn\u011b je stisknul.<\/div>\n
Tom u\u017e nemohl d\u00e9le odol\u00e1vat, n\u011b\u017en\u011b Billa odstr\u010dil a p\u0159evalil se na n\u011bj. V\u00e1\u0161niv\u011b l\u00edbaj\u00edc jeho \u00fasta, doslova strh\u00e1val z chlapce posledn\u00ed zbytky oble\u010den\u00ed. Zp\u011bv\u00e1kovi se bratrova dravost a v\u00e1\u0161nivost l\u00edbila, dokazoval mu t\u00edm, jak moc po n\u011bm tou\u017e\u00ed, a \u017ee Bill nen\u00ed jedin\u00fdm, koho nemo\u017enost by\u0165 jen pouh\u00e9ho doteku t\u011bla toho druh\u00e9ho m\u00e1lem zabila. S pohyby Tomovy dlan\u011b v jeho kl\u00edn\u011b se Billov\u00fdm t\u011blem rozl\u00e9val ten zn\u00e1m\u00fd pocit\u2026 Slast napl\u0148ovala ka\u017edou bu\u0148ku v jeho t\u011ble.<\/div>\n
Dla\u0148 kytaristy sklouzla po chlapcov\u011b boku na zade\u010dek, kde v klidu setrvala do chv\u00edle, kdy Bill uc\u00edtil zatla\u010den\u00ed proti vstupu do t\u011bla. „Panebo\u017ee\u2026“ vydechnul a stisknul v ruce dredy, kdy\u017e zaznamenal, \u017ee jejich majitel do n\u011bj proniknul jedn\u00edm prstem, k n\u011bmu\u017e brzy p\u0159idal i druh\u00fd, jemn\u011b jimi v n\u011bm pohyboval, vsunoval je dovnit\u0159 a zase ven, p\u0159ipravuj\u00edc jej na okam\u017eik, kdy do n\u011bj vnikne on s\u00e1m. R\u00e1zn\u00e9 v\u00fdpady Billov\u00fdch bok\u016f sv\u011bd\u010dily o faktu, \u017ee ani on se nem\u016f\u017ee do\u010dkat Tomovy maxim\u00e1ln\u00ed bl\u00edzkosti.<\/div>\n
„Billi, mys\u2026“<\/div>\n
„Ano\u2026“ nenechal Bill do\u0159\u00edct dvoj\u010de svou ot\u00e1zku.<\/div>\n
Kytarista r\u00e1d vyhov\u011bl Billovu p\u0159\u00e1n\u00ed, nahradil tedy sv\u00e9 prsty „s\u00e1m sebou“. Kousek po kousku pronikal do chlapcova t\u011bla, kochal se pohledem do \u010dernovl\u00e1skov\u00fdch o\u010d\u00ed zast\u0159en\u00fdch vzru\u0161en\u00edm, Bill si skousnul spodn\u00ed ret a zvr\u00e1til hlavu vzad, kdy\u017e v n\u011bm byl Tom u\u017e cel\u00fd. Dred\u00e1\u010dek chv\u00edli setrv\u00e1val v klidu, d\u00e1val tak Billovi \u010das, aby si zvyknul na jeho p\u0159\u00edtomnost. Kdy\u017e Bill st\u00e1hnul kolem jeho vzru\u0161en\u00ed svaly, zatm\u011blo se Tomovi p\u0159ed o\u010dima. Poprv\u00e9 se uvnit\u0159 n\u011bj pohnul. Tento jedin\u00fd pomal\u00fd pohyb byl pro oba naprosto p\u0159irozen\u00fd, neskute\u010dn\u011b kr\u00e1sn\u00fd, dokonal\u00fd. Dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edraz byl u\u017e r\u00e1zn\u011bj\u0161\u00ed a s ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm jejich t\u011bla pohlcovala touha, ji\u017e v sob\u011b takovou dobu dusili, ka\u017ed\u00fd dal\u0161\u00ed pohyb p\u0159iv\u00e1d\u011bl oba do naprost\u00e9 ext\u00e1ze. \u010cas i prostor p\u0159estaly existovat, byli schopni vn\u00edmat jen jeden druh\u00e9ho\u2026 Tom Billovy nehty, zar\u00fdvaj\u00edc\u00ed se do jeho zad, a Bill zase bratr\u016fv hork\u00fd a zrychlen\u00fd dech, ot\u00edraj\u00edc\u00ed se o k\u016f\u017ei na jeho krku. I kdyby m\u011bl cel\u00fd sv\u011bt z\u00edtra zaniknout, bylo by jim to jedno. Co z\u00e1le\u017eelo na z\u00edt\u0159ku! Pro n\u011b byla nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed tato noc, tato chv\u00edle, byli tu\u2026 Jeden pro druh\u00e9ho… Spole\u010dn\u011b\u2026 Sv\u011bt venku ztratil svou hodnotu, oni se nach\u00e1zeli v r\u00e1ji\u2026 Ve sv\u00e9m vlastn\u00edm r\u00e1ji\u2026<\/div>\n
Tom se sna\u017eil oddalovat svoje vyvrcholen\u00ed. Cht\u011bl po\u010dkat na Billa, dos\u00e1hnout vrcholu spole\u010dn\u011b s n\u00edm.<\/div>\n
„To\u2026 Tomi\u2026 U\u017e\u2026“ Kytarista uc\u00edtil na sv\u00e9m b\u0159i\u0161e lepkavou tekutinu tak\u0159ka ve stejn\u00fd moment, kdy on vyvrcholil do Billa. Zpocen\u00fd se svalil vedle chlapce, p\u0159it\u00e1hnul si jej k sob\u011b a v\u00edskal jej v potem slepen\u00fdch vlasech, zat\u00edmco se jeho dvoj\u010de tisklo k jeho hork\u00e9mu t\u011blu. Ani\u017e by bylo vysloveno jedin\u00e9 sl\u016fvko, jak Bill, tak Tom v\u011bd\u011bli, \u017ee v\u0161e je tak, jak b\u00fdt m\u00e1 a m\u011blo. \u017divot je jako cesta a kr\u00e1\u010d\u00ed-li n\u011bkdo po na\u0161em boku, zdol\u00e1vaj\u00ed se p\u0159ek\u00e1\u017eky na n\u00ed l\u00e9pe. Osud n\u00e1m do cesty p\u0159iv\u00e1d\u00ed r\u016fzn\u00e9 spole\u010dn\u00edky a jim bylo p\u0159edur\u010deno kr\u00e1\u010det po n\u00ed spole\u010dn\u011b. Sice cesta, kterou se vydali, nebyla, nen\u00ed a asi nikdy nebude snadn\u00e1, ale oni po n\u00ed p\u016fjdou st\u00e1le d\u00e1l a d\u00e1l. Spole\u010dn\u011b spat\u0159ili sv\u011btlo tohoto sv\u011bta, spole\u010dn\u011b budou kr\u00e1\u010det \u017eivotem, a jak Bill napsal, spole\u010dn\u011b odejdou do noci\u2026 L\u00e1ska k tomu druh\u00e9mu prostupovala cel\u00fdmi jejich bytostmi a napl\u0148ovala je pocitem naprost\u00e9ho \u0161t\u011bst\u00ed, o n\u011b\u017e se u\u017e nenechaj\u00ed p\u0159ipravit\u2026 Nik\u00fdm, ni\u010d\u00edm, nikdy\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„A\u017e teprve na\u0161e spole\u010dn\u00e1 l\u00e1ska mi uk\u00e1zala co je v \u017eivot\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9. Te\u010f v\u00edm, \u017ee \u0161t\u011bst\u00ed je jen polovi\u010dn\u00ed, kdy\u017e se o n\u011bj nem\u00e1\u0161 s k\u00fdm d\u011blit, a \u017ee smutek je dvojn\u00e1sobn\u00fd, kdy\u017e Ti z n\u011bj nem\u00e1 kdo pomoci. S Tebou jsem poznal, co to znamen\u00e1 opravdu milovat a jak\u00e9 to je, kdy\u017e je moje l\u00e1ska op\u011btov\u00e1na…“<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
KONEC<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Na z\u00e1v\u011br jsem dala prostor Billovi. Sice ne Kaulitzovi, ale jsem si jist\u00e1, \u017ee tenhle to zvl\u00e1dl stejn\u011b dob\u0159e a \u017ee pan Shakespeare a jeho slova skv\u011ble vystihli to, co jsem cht\u011bla napsat, jen to neum\u00edm tak kr\u00e1sn\u011b jako on. Naposledy v\u00e1m u LL d\u011bkuju, \u017ee jste se mnou a dvoj\u010d\u00e1tky absolvovali tu cestu, kter\u00e1 nebyla pro ty dva ob\u010das zrovna jednoduch\u00e1, ale oni nakonec v\u0161echno p\u0159ekonali a jsou spolu. Moc si toho v\u00e1\u017e\u00edm a ten, kdo u\u017e n\u011bkdy n\u011bco stvo\u0159il, mi d\u00e1 za pravdu, kdy\u017e nap\u00ed\u0161u, \u017ee m\u011b va\u0161e slova poka\u017ed\u00e9 neuv\u011b\u0159iteln\u011b pot\u011b\u0161ila. Komenty jsou n\u011bco jako hnac\u00ed motor, kter\u00fd toho, jen\u017e p\u00ed\u0161e, \u017eenou d\u00e1l a d\u00e1l a nut\u00ed k lep\u0161\u00edm v\u00fdkon\u016fm. Je\u0161t\u011b jednou d\u011bkuju ka\u017ed\u00e9mu, kdo mi pod pov\u00eddkou zanechal t\u0159eba jen p\u00e1r sl\u016fvek, ale d\u011bkuju i t\u011bm, kdo si LL p\u0159e\u010detli \ud83d\ude42 D\u00edky, d\u00edky, D\u00cdKY!!!<\/em><\/p>\n<\/div>\n
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LadyKay Tomova ot\u00e1zka, p\u0159esto\u017ee s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed nebyla my\u0161lena tak dvojsmysln\u011b, jak vyzn\u011bla, tedy alespo\u0148 pro jednoho z chlapc\u016f, byla p\u0159\u00ed\u010dinou n\u011b\u010deho, \u010deho si kytarista v\u0161imnul hned, kdy\u017e se pod\u00edval do Billov\u00fdch o\u010d\u00ed. Jindy \u010dokol\u00e1dov\u00e9 o\u010di byly nyn\u00ed tak\u0159ka \u010dern\u00e9. U\u017e<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[239],"tags":[],"class_list":["post-13177","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-loving-liar"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13177","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13177"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13177\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13177"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13177"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13177"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}