{"id":13184,"date":"2009-10-26T17:00:00","date_gmt":"2009-10-26T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13153"},"modified":"2009-10-26T17:00:00","modified_gmt":"2009-10-26T16:00:00","slug":"za-stesti-zaplatis-9","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/10\/26\/za-stesti-zaplatis-9\/","title":{"rendered":"Za \u0161t\u011bst\u00ed zaplat\u00ed\u0161! 9."},"content":{"rendered":"
autor: \u00c1\u010fa & Bitter<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Tma… Jedin\u00e9, co vid\u011bl, a co panovalo kolem n\u011bj, byla nepropustn\u00e1 tma, kter\u00e1 halila jak jeho pokoj, tak jeho srdce. Slune\u010dn\u00ed svit nem\u011bl \u0161anci se p\u0159es zata\u017een\u00e9 \u017ealuzie a t\u011b\u017ek\u00e9 \u010dern\u00e9 z\u00e1v\u011bsy dostat dovnit\u0159, nebylo vid\u011bt pomalu na krok, stejn\u011b se v\u0161ak rad\u011bji tiskl do \u00fapln\u00e9ho rohu m\u00edstnosti a vyd\u011b\u0161en\u011b t\u011bkal po z\u00e1v\u011bsech. Nebylo to v\u0161ak sv\u011btlo, \u010deho se b\u00e1l a p\u0159ed \u010d\u00edm se schov\u00e1val.<\/div>\n
Z ulice sem dol\u00e9hal tlumen\u00fd k\u0159ik fanou\u0161k\u016f, kte\u0159\u00ed neodbytn\u011b okupovali od v\u010derej\u0161ka jejich d\u016fm. V\u011bt\u0161ina je sem sledovala u\u017e od autogrami\u00e1dy, ze kter\u00e9 se jim s men\u0161\u00edmi komplikacemi poda\u0159ilo uniknout, a zbytek \u0161\u00edlen\u00fdch fanynek se zde nashrom\u00e1\u017edil b\u011bhem noci.<\/div>\n
„Jd\u011bte pry\u010d… nechte m\u011b b\u00fdt… nechci…“ \u0161pitala jeho \u00fasta nesly\u0161n\u011b po\u0159\u00e1d dokola, ale k\u0159ik nepolevoval. Je\u0161t\u011b v\u00edc se schoulil a po tv\u00e1\u0159i mu zase za\u010daly t\u00e9ct slzy a nebyl tady nikdo, kdo by mu je set\u0159el. Jak by taky mohl, kdy\u017e v\u0161echny od sebe odehnal…<\/div>\n
\n
Flashback<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Kone\u010dn\u011b se ochrance poda\u0159ilo dostat Billa a\u017e dom\u016f, kde si ho ve dve\u0159\u00edch okam\u017eit\u011b st\u00e1hla do sv\u00e9 n\u00e1ru\u010de vystra\u0161en\u00e1 Simone. Konej\u0161iv\u011b k sob\u011b syna p\u0159itiskla a hladila ho ve vlasech, potom pokynula mu\u017e\u016fm, \u017ee mohou jet a zavedla Billa do ob\u00fdv\u00e1ku, kde ho op\u011bt objala.<\/div>\n
„U\u017e je dob\u0159e, Bille… u\u017e jsi doma…“ \u0161pitla mu do ucha a Bill se k n\u00ed jen vyd\u011b\u0161en\u011b tiskl. Chv\u011bl se jako l\u00edste\u010dek ve vich\u0159ici a ti\u0161e vzlykal, ov\u0161em jen do doby, ne\u017e popot\u00e1hl a nas\u00e1l mat\u010din parf\u00e9m. Nikdy p\u0159edt\u00edm mu nep\u0159i\u0161el zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, byl to tuctov\u00fd parf\u00e9m, kter\u00fd pou\u017e\u00edv\u00e1 ka\u017ed\u00e1 druh\u00e1 \u017eena a d\u00edvka, ale te\u010f se mu zorni\u010dky z\u00fa\u017eily hr\u016fzou. P\u0159esn\u011b takov\u00fd parf\u00e9m m\u011bla ta d\u00edvka, kter\u00e1 se k n\u011bmu natahovala pro podpis… P\u0159ed o\u010dima se mu vyjevily jej\u00ed natahuj\u00edc\u00ed se pa\u017ee, la\u010dn\u00edc\u00ed po doteku a on vyk\u0159ikl hr\u016fzou. Prudce od sebe matku odstr\u010dil a utekl do sv\u00e9ho pokoje, kde se bleskurychle zamkl a schoval se pod deku.<\/div>\n
„Ne… Tome… Tome…“ \u0160pital po\u0159\u00e1d dokola prosebn\u011b bratrovo jm\u00e9no, dokud se po nekone\u010dn\u011b dlouh\u00e9 dob\u011b neozval zvuk motoru jeho auta a on prudce nezaparkoval p\u0159ed domem. Okam\u017eit\u011b vb\u011bhl do domu a b\u011bhem chvilky se na p\u0159\u00edjezdov\u00e9 cest\u011b objevila dal\u0161\u00ed auta, ta pro n\u011bj v\u0161ak nehr\u00e1la roli. Okam\u017eit\u011b vyb\u011bhl schody do patra, ignoruj\u00edc naprosto vykolejenou Simone a zabouchal na dve\u0159e.<\/p>\n<\/div>\n
B\u011bhem chvilky mu bylo otev\u0159eno a na jeho hru\u010f se nalepilo to na smrt vyd\u011b\u0161en\u00e9 stvo\u0159en\u00ed.<\/div>\n
„U\u017e jsem tady, l\u00e1sko, neboj se.“ \u0161eptnul a vzal si Billa do n\u00e1ru\u010d\u00ed. Kopnut\u00edm zav\u0159el dve\u0159e a usadil se s Billem na posteli.<\/div>\n
„L\u00e1sko, jsem tady… u\u017e je dob\u0159e… jsem tady…“ \u0161eptal mu po\u0159\u00e1d dokola a hladil ho na z\u00e1dech.<\/div>\n
„Nemohli jsme ty \u0161\u00edlence set\u0159\u00e1st,“ vysv\u011btlil omluvn\u011b sv\u00e9 opo\u017ed\u011bn\u00ed, povzdychl si a je\u0161t\u011b v\u00edc ho k sob\u011b p\u0159itiskl.<\/div>\n
„Tys m\u011b tam nechal…“ \u0161pitl Bill po chv\u00edli ticha a siln\u011b stiskl bratrova ramena.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, ale jinak by ses odtamtud nedostal… mrz\u00ed m\u011b to… ale u\u017e jsem tady, u\u017e jsme v bezpe\u010d\u00ed,“ konej\u0161il ho d\u00e1l a Bill se po chvilce kone\u010dn\u011b trochu zklidnil. Alespo\u0148 natolik, aby p\u0159estal bre\u010det. P\u00e1rkr\u00e1t se zhluboka nadechl a nap\u0159\u00edmil se.<\/div>\n
„Tome, co to se mnou je?“ zeptal se ti\u0161e a op\u0159el se o ze\u010f za sebou.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 strach… nen\u00ed se \u010demu divit…“<\/div>\n
„Ale j\u00e1 se na tu autogrami\u00e1du tak t\u011b\u0161il a te\u010f… j\u00e1… odstr\u010dil jsem i mamku jen proto, \u017ee von\u011bla jako jedna z t\u011bch holek… Tome, j\u00e1… co se to se mnou d\u011bje…“ vydechl vys\u00edlen\u011b a zoufale se na bratra pod\u00edval.<\/div>\n
„Jen toho bylo moc… m\u011bli jsme na to j\u00edt opatrn\u011b a ne na tebe hned pustit takov\u00fd mno\u017estv\u00ed lid\u00ed,“ zakroutil Tom hlavou a znova si Billa k sob\u011b p\u0159ivinul.<\/div>\n
„Ne… n\u011bco se mnou je… j\u00e1… j\u00e1 m\u00e1m hr\u016fzu jen z toho, kdy\u017e pomysl\u00edm, \u017ee by se ke mn\u011b m\u011bla n\u011bjak\u00e1 holka p\u0159ibl\u00ed\u017eit, nato\u017e se m\u011b dotknout,“ zak\u0148u\u010del Bill a zase se rozbre\u010del.<\/div>\n
„Ale notak nepla\u010d… Bille, bude to v po\u0159\u00e1dku, neboj\u2026“<\/div>\n
Bill jen k\u00fdvl na souhlas a d\u00e1l se zoufale tiskl k bratrovi, dokud po chv\u00edli neusnul.<\/p>\n<\/div>\n
St\u00e1l ve velik\u00e9 hale a s pootev\u0159en\u00fdmi rty se to\u010dil kolem sebe a prohl\u00ed\u017eel si p\u0159ichystanou sc\u00e9nu. Ka\u017edou chv\u00edli se sem m\u011bly nahrnout davy fanou\u0161k\u016f, u\u017e sly\u0161el jejich k\u0159ik a kroky, kter\u00e9 se bl\u00ed\u017eily. Rozb\u011bhl se k podiu, ale nestihl to. Z postrann\u00edch vchod\u016f se vyhrnuly je\u010d\u00edc\u00ed d\u00edvky a strhly jeho t\u011blo mezi sebe. Chtiv\u011b se k n\u011bmu natahovaly a trhaly oble\u010den\u00ed na c\u00e1ry. Volal o pomoc, ale nikdo nereagoval, c\u00edtil se tak bezmocn\u011b\u2026 Najednou nad sebou na podiu vid\u011bl Toma.<\/em><\/div>\n
„Tome! Pomoc! Nenech\u00e1vej m\u011b tady! Tome!“ k\u0159i\u010del ze v\u0161ech sil, ale bratr se oto\u010dil a \u0161el pry\u010d.<\/em><\/div>\n
„TOM\u00c9\u00c9\u00c9!!!“ zak\u0159i\u010del z posledn\u00edch sil a v hlav\u011b se mu jako neodbytn\u00e1 ozv\u011bna ozvala Tomova slova: „Je to pro tvoje dobro…“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„NE!“ vyk\u0159ikl Bill a prudk\u00fdm narovn\u00e1n\u00edm m\u00e1lem vyrazil zuby Tomovi, kter\u00fd se nad n\u00edm skl\u00e1n\u011bl a sna\u017eil se uti\u0161it jeho n\u00e1\u0159ky ze sna.<\/div>\n
„Bille, klid…“ \u0161eptnul, aby ho nepolekal a opatrn\u011b si ho st\u00e1hl k sob\u011b, ale Bill se mu prudce vytrhl.<\/div>\n
„Ne! Nechal jsi m\u011b tam!“ k\u0159ikl a odt\u00e1hl se a\u017e na druh\u00fd konec postele.<\/div>\n
„Bille, co…“<\/div>\n
„Jdi pry\u010d!“ kn\u00edkl Bill, kdy\u017e se k n\u011bmu Tom nat\u00e1hl a je\u0161t\u011b v\u00edc se p\u0159ikr\u010dil ke st\u011bn\u011b.<\/div>\n
„Ale Bille…“<\/div>\n
„Odejdi…“<\/div>\n
„Bille…“<\/div>\n
„Vypadni!“ k\u0159ikl Bill zoufale a p\u0159itiskl si dlan\u011b k obli\u010deji, jako d\u00edt\u011b, kdy\u017e se chce podle hesla – nevid\u00edm tebe, nevid\u00ed\u0161 ty m\u011b – schovat.<\/div>\n
Tom jen zakroutil hlavou, ale pokoj rad\u011bji opustil. Bill bude ur\u010dit\u011b v po\u0159\u00e1dku, jen pot\u0159ebuje klid a b\u00fdt chvilku s\u00e1m, ur\u010dit\u011b za chv\u00edli za\u0165uk\u00e1 na Tom\u016fv pokoj a omluv\u00ed se… v\u017edycky to tak bylo, Bill reagoval v\u017edycky p\u0159ehnan\u011b, ale dok\u00e1zal si uv\u011bdomit chybu a omluvit se.<\/p>\n<\/div>\n
Konec flashbacku<\/p>\n<\/div>\n
Jen\u017ee nic z toho se nestalo. Bill si nic neuv\u011bdomoval a d\u00e1l se s\u00e1m tiskl rohu pokoje ke st\u011bn\u011b a nep\u0159\u00edtomn\u011b \u0161eptal po\u0159\u00e1d dokola tat\u00e1\u017e slova – jd\u011bte pry\u010d… nechte m\u011b…<\/div>\n
Av\u0161ak \u017e\u00e1dn\u00e1 z d\u00edvek venku ho nemohla sly\u0161et a k\u0159i\u010dely na n\u011bj d\u00e1l, celou noc se vzduchem nesly jejich songy v pod\u00e1n\u00ed t\u011bch d\u00edvek, nebo jen jm\u00e9na dvoj\u010dat a Billa to postupn\u011b p\u0159iv\u00e1d\u011blo k \u0161\u00edlenstv\u00ed, stejn\u011b jako Toma, kter\u00fd ka\u017edou chv\u00edli klepal na dve\u0159e a cht\u011bl dovnit\u0159.<\/div>\n
„Dost!!!“ k\u0159ikl Bill vys\u00edlen\u011b a prvn\u00ed v\u011bc, kter\u00e1 mu p\u0159i\u0161la pod ruku, let\u011bla proti zdi, n\u00e1sledovan\u00e1 dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed.<\/div>\n
„Bille! Bille, co se d\u011bje?“ ozvalo se za dve\u0159mi a Tom u\u017e se tentokr\u00e1t nenam\u00e1hal s klep\u00e1n\u00edm a p\u0159emlouv\u00e1n\u00edm. Drze vyu\u017eil toho, \u017ee dve\u0159e nebyly zam\u010den\u00e9, ve\u0161el dovnit\u0159, jen tak tak se vyhnul let\u00edc\u00edmu popeln\u00edku a n\u00e1sil\u00edm si Billa st\u00e1hnul do n\u00e1ru\u010d\u00ed. Ten kolem sebe ml\u00e1til rukama a k\u0159i\u010del jak nejv\u00edc to \u0161lo, ne\u017e se po p\u00e1r okam\u017eic\u00edch doslova zhroutil do Tomova kl\u00edna.<\/div>\n
„A\u0165 jsou ticho… Tome, pros\u00edm, a\u0165 jsou ticho… a\u0165 jdou pry\u010d…“ vzlykal do Tomova tri\u010dka a t\u0159\u00e1sl se strachy.<\/div>\n
„Ti\u0161e… klid, jsi doma, tady se ti nem\u016f\u017ee nic st\u00e1t,“ \u0161eptnul mu do ucha, a nakonec ho vzal do n\u00e1ru\u010d\u00ed a odnesl do sv\u00e9ho pokoje. Byl naproti tomu Billovu, tud\u00ed\u017e okno sm\u011b\u0159ovalo do zahrady a nebylo vid\u011bt na silnici s d\u00edvkami.<\/div>\n
„Spal jsi v\u016fbec?“ zeptal se opatrn\u011b Tom, kdy\u017e si v\u0161imnul kruh\u016f pod Billov\u00fdma o\u010dima a nad jeho nesouhlasn\u00fdm zavrt\u011bn\u00edm si jen povzdychl.<\/div>\n
„Vysp\u00ed\u0161 se tady, ano? Zat\u00e1hnu z\u00e1v\u011bsy, a kdy\u017e zav\u0159u dve\u0159e, nejsou tady sly\u0161et.“<\/div>\n
Hned jak to do\u0159ekl, tak tak i u\u010dinil a je\u0161t\u011b zapnul c\u00e9d\u00e9\u010dko s relaxa\u010dn\u00ed hudbou, kterou si Bill v\u017edycky pou\u0161t\u011bl, kdy\u017e se uvelebil ve van\u011b. Zachumlal ho do deky a sed\u011bl u n\u011bj, dokud neusnul, pak rozhodn\u011b vstal, vzal si mikinu a vy\u0161el p\u0159ed d\u016fm.<\/div>\n
D\u00edvky, kter\u00e9 post\u00e1valy venku, se rozk\u0159i\u010dely naplno. Tom dob\u011bhl k brance, na ulici ale chodit nehodlal.<\/div>\n
„M\u00e1te hodinu na to, abyste odsa\u010f vypadly, jste na soukrom\u00fdm pozemku a mn\u011b nebude d\u011blat \u017e\u00e1dnej probl\u00e9m zavolat policii, aby v\u00e1s odtud odvezli!“ za\u0159val Tom do davu a ten na chvilku utichl. Hrstka d\u00edvek se rad\u0161i opravdu vydala pry\u010d, ale dal\u0161\u00ed za\u010daly k\u0159i\u010det o to v\u00edc.<\/div>\n
„My chceme Billa! My chceme Billa!!!!“ skandovaly sborem a Tom zrudl vzteky.<\/div>\n
„Bill kv\u016fli v\u00e1m skon\u010dil v nemocnici, tak se pakujte a vypadn\u011bte! Nikdo v\u00e1s tady nechce!“<\/div>\n
Co na tom, \u017ee k\u0159i\u010del na fanynky? Ubli\u017eovaly Billovi a to bylo hlavn\u00ed. Dav znovu utichl a dal\u0161\u00ed d\u00edvky se se sprost\u00fdmi nad\u00e1vkami na Tomovu adresu za\u010daly balit.<\/div>\n
„Tak si toho sv\u00fdho buzerantsk\u00fdho br\u00e1chu se\u017eer!“ \u0161t\u011bkla po n\u011bm vysok\u00e1 zrzav\u00e1 d\u00edvka, a to u\u017e bylo na Toma moc. Rozrazil branku a hnal se p\u0159\u00edmo k n\u00ed. Dav o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm zcela umlkl, bylo by sly\u0161et pomysln\u00fd na zem padaj\u00edc\u00ed \u0161pendl\u00edk.<\/div>\n
„Co jsi to \u0159ekla?“ sykl j\u00ed do obli\u010deje a stiskl ruce v p\u011bsti.<\/div>\n
„Sly\u0161els. Se\u017eer si toho buzeranta, tady kv\u016fli n\u011bmu tvrdem jak dlouho a von nen\u00ed schopnej ani vyl\u00edzt z okna… Je to po\u0161ahanej m…“<\/div>\n
Plesk!<\/div>\n
Tom se neudr\u017eel a jednu j\u00ed vrazil a to takovou, \u017ee zrzka skon\u010dila na zemi, vyplivla dva zuby a dr\u017eela se na nos, kter\u00fd j\u00ed \u0161el krapet \u0161ejdrem.<\/div>\n
„P\u0159\u00ed\u0161t\u011b bu\u010f zticha o m\u00e9m bratrovi, nebo t\u011b to bude bolet je\u0161t\u011b v\u00edc!“ procedil Tom skrz zuby a nasupen\u011b ode\u0161el. Nad\u00e1vek, kter\u00e9 se okam\u017eit\u011b snesly na jeho hlavu, si naprosto nev\u0161\u00edmal.<\/div>\n
St\u00e1le zat\u00ednal ruce v p\u011bst a sna\u017eil se uklidnit. Kdyby to nebyla holka, tak se do n\u00ed je\u0161t\u011b pust\u00ed, ale ona to holka byla, a u\u017e jen to, \u017ee na ni vzt\u00e1hl ruku, je nep\u0159\u00edpustn\u00e9, v\u017edy\u0165 holky se p\u0159ece nebijou, ale pro Billa by ji klidn\u011b zabil, pokud by to bylo pot\u0159eba. Jak se \u0159\u00edk\u00e1 – d\u00edvku ani kv\u011btinou neuhod\u00ed\u0161, ale o kv\u011btin\u00e1\u010di se u\u017e nemluv\u00ed\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Pr\u00e1skl za sebou dve\u0159mi a rozhl\u00ed\u017eel se po n\u011b\u010dem, na \u010dem si svoj\u00ed zlost vybije, ale nic nena\u0161el. Rad\u0161i sebou fl\u00e1knul na gau\u010d, zav\u0159el o\u010di a sna\u017eil se na nic nemyslet… sna\u017eil se m\u00edt v hlav\u011b pr\u00e1zdno a klid. Ale to mu dop\u0159\u00e1no nebylo.<\/div>\n
„Tome… vol\u00e1 mi David a pt\u00e1 se na Billa… kdy\u017e jsem mu \u0159ekla, jak na tom je, \u0159ekl, \u017ee mu za\u0159\u00edd\u00ed n\u011bjak\u00fdho psychiatra… pokud s t\u00edm bude ov\u0161em souhlasit.“<\/div>\n
V prvn\u00ed chv\u00edli cht\u011bl Davidovi n\u011bco dost nehezk\u00fdho vzk\u00e1zat, ale kdy\u017e se to vzalo kolem a kolem, on s\u00e1m u\u017e o psychiatrovi p\u0159em\u00fd\u0161lel, t\u0159eba by Billovi p\u00e1r sezen\u00ed opravdu pomohlo.<\/div>\n
Posadil se a na chvilku se d\u00edval do pr\u00e1zdna.<\/div>\n
„Tome, tak co m\u00e1m \u0159\u00edct?“ zeptala se netrp\u011bliv\u011b Simone s telefonem v ruce.<\/div>\n
„Jo… \u0159ekni mu, \u017ee je to dobrej n\u00e1pad… Taky jsem o tom p\u0159em\u00fd\u0161lel.“<\/div>\n
Simone jen k\u00fdvla a znova s telefonem v ruce odkr\u00e1\u010dela do kuchyn\u011b.<\/div>\n
Tom se znova nat\u00e1hl na gau\u010d a zav\u0159el o\u010di.<\/p>\n<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee jsem se zbl\u00e1znil?“ ozvalo se ti\u0161e a Tom se zmaten\u011b zvednul do sedu. Bill sed\u011bl naho\u0159e na schodech, p\u0159itiskl\u00fd u z\u00e1bradl\u00ed, a celou tu dobu poslouchal… Po tv\u00e1\u0159\u00edch mu zase tekly slzy, tolik ho mrzelo to, co si pr\u00e1v\u011b vyslechl. „Pro\u010d ml\u010d\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Bille, j\u00e1…“ Tom se zasekl uprost\u0159ed v\u011bty. Naprosto nev\u011bd\u011bl, co mu m\u00e1 \u0159\u00edct. Kdy\u017e mu \u0159ekne, \u017ee ne, a pak ho odvede k psychiatrovi, tak t\u00edm Billovi jen ubl\u00ed\u017e\u00ed, a kdy\u017e mu \u0159ekne, \u017ee ano, ubl\u00ed\u017e\u00ed mu je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/div>\n
„Tak\u017ee jo… mysl\u00ed\u0161 si o mn\u011b, \u017ee jsem se zbl\u00e1znil… fajn, jen kdy\u017e v\u00edm, co od tebe m\u016f\u017eu \u010dekat… l\u00e1sko,“ dodal Bill opovr\u017eliv\u011b a zvedl se.<\/div>\n
„Bille, ne… ty nejsi bl\u00e1zen, ale m\u00e1\u0161 za sebou hrozn\u011b velkej \u0161ok, pom\u016f\u017ee ti, kdy\u017e si o tom promluv\u00ed\u0161,“ zkusil Tom nal\u00e9hav\u011b a postavil se pod schody.<\/div>\n
„Ale j\u00e1 o tom mluv\u00edm… mluv\u00edm o tom s ka\u017ed\u00fdm, kdo se zept\u00e1, a nic… Tome, ty jsi tam byl taky, taky na tebe sahali, rvali ti v\u011bci na kusy, ale tob\u011b nic nen\u00ed, se\u0161 \u00fapln\u011b v pohod\u011b a j\u00e1? J\u00e1 jsem troska, a ty m\u00edsto toho, abys mi pomohl a \u0159ekl, jak to zvl\u00e1d\u00e1\u0161, tak m\u011b po\u0161le\u0161 k psychiatrovi… d\u011bkuju moc, brat\u0159\u00ed\u010dku.“<\/div>\n
T\u00edmhle pro Billa debata skon\u010dila. Oto\u010dil se na podpatku a \u0161el zp\u011bt do pokoje, ov\u0161em Tom hbit\u011b vyb\u011bhl schody a na posledn\u00ed chv\u00edli uchopil Billa za nadlokt\u00ed a oto\u010dil jej k sob\u011b.<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm… nev\u00edm, pro\u010d se to ned\u011bje i mn\u011b a nev\u00edm, v\u00e1\u017en\u011b nev\u00edm, jak v\u00edc ti m\u00e1m pomoct, p\u0159ed chvilkou jsem zlomil nos n\u011bjak\u00fd kr\u00e1v\u011b, co na tebe nad\u00e1vala a necht\u011bla j\u00edt pry\u010d, a ud\u011blal bych to znova, abys ty m\u011bl klid, ale v\u00e1\u017en\u011b nev\u00edm, co v\u00edc m\u00e1m ud\u011blat… Promi\u0148,“ vmetl mu Tom na jeden n\u00e1dech do obli\u010deje a chystal se nechat Billa samotn\u00e9ho, ten se mu ale pov\u011bsil kolem krku a beze slova se k n\u011bmu p\u0159itisknul.<\/div>\n
„P\u016fjdu tam teda… kdy\u017e mysl\u00ed\u0161, \u017ee mi to pom\u016f\u017ee, a kdy\u017e sl\u00edb\u00ed\u0161, \u017ee tam p\u016fjde\u0161 se mnou,“ \u0161pitl mu po chvilce ticha. „P\u016fjdu kamkoliv\u2026 ale pros\u00edm t\u011b, pros\u00edm\u2026 neopou\u0161t\u011bj m\u011b\u2026 nenech\u00e1vej m\u011b n\u011bkam j\u00edt bez tebe\u2026 bu\u010f tam se mnou,“ dodal prosebn\u011b a pod\u00edval se Tomovi do o\u010d\u00ed. „S tebou to zvl\u00e1dnu. Kdy\u017e u\u017e ne kv\u016fli sob\u011b, tak kv\u016fli tob\u011b\u2026 l\u00e1sko,“ za\u0161eptal posledn\u00ed slovo sotva sly\u0161iteln\u011b, oproti p\u0159edchv\u00edli v\u0161ak bylo to kouzeln\u00e9 sl\u016fvko pln\u00e9 cit\u016f a n\u011bhy.<\/div>\n
„To v\u00ed\u0161, \u017ee ano, \u017ee s tebou p\u016fjdu,“ pousm\u00e1l se Tom a l\u00edbl ho do vlas\u016f. „Spolu to zvl\u00e1dneme, slibuju.“<\/p>\n<\/div>\n
O t\u0159i dny pozd\u011bji<\/div>\n
„Tome, m\u00e1\u0161 tady po\u0161tu!“ zavolala Simone do patra a b\u011bhem chvilky byl jej\u00ed star\u0161\u00ed syn dole.<\/div>\n
„Ne tak nahlas… Bill sp\u00ed,“ upozornil matku a ta jen k\u00fdvla.<\/div>\n
Tom si zkoumav\u011b prohl\u00ed\u017eel podlouhlou ob\u00e1lku.<\/div>\n
„\u017de by od toho psychiatra, jak \u0159\u00edkal David?“ podivil se a mrkl na mamku.<\/div>\n
„A nebylo by to v tom p\u0159\u00edpad\u011b adresovan\u00e9 na Billa?“<\/div>\n
„To je taky fakt,“ souhlasil a kone\u010dn\u011b ob\u00e1lku otev\u0159el.<\/div>\n
„Tak kdo to je?“ usm\u00e1la se Simone, ale kdy\u017e si v\u0161imla, jak Tom zbledl a sesunul se na \u017eidli, sm\u00edch ji p\u0159e\u0161el. „Tome, co se d\u011bje?“<\/div>\n
„\u017dalujou m\u011b za ubl\u00ed\u017een\u00ed na zdrav\u00ed.“<\/p>\n<\/div>\n
autor: \u00c1\u010fa & Bitter<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa & Bitter Tma… Jedin\u00e9, co vid\u011bl, a co panovalo kolem n\u011bj, byla nepropustn\u00e1 tma, kter\u00e1 halila jak jeho pokoj, tak jeho srdce. Slune\u010dn\u00ed svit nem\u011bl \u0161anci se p\u0159es zata\u017een\u00e9 \u017ealuzie a t\u011b\u017ek\u00e9 \u010dern\u00e9 z\u00e1v\u011bsy dostat dovnit\u0159, nebylo vid\u011bt pomalu na<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[262],"tags":[],"class_list":["post-13184","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-za-stesti-zaplatis"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13184","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13184"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13184\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13184"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13184"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13184"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}