{"id":13218,"date":"2009-10-22T15:30:00","date_gmt":"2009-10-22T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13187"},"modified":"2009-10-22T15:30:00","modified_gmt":"2009-10-22T14:30:00","slug":"nur-zu-besuch","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/10\/22\/nur-zu-besuch\/","title":{"rendered":"Nur zu Besuch"},"content":{"rendered":"
\n
autor: Fabiana<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Pozdrav xD<\/em><\/div>\n
Tak jsem se v\u00e1s zase jednou rozhodla poct\u00edt jednod\u00edlkou. Je docela star\u00e1, ned\u00e1vno jsem toti\u017e ukl\u00edzela pod postel\u00ed a na\u0161la jsem d\u00e1vno ztracenou fle\u0161ku (asi to budu d\u011blat \u010dast\u011bji :D), na kter\u00e9 byla, mimo jin\u00e9, i tahle pov\u00eddka. Ty texty jsou z p\u00edsni\u010dky Nur zu Besuch od Die Toten Hosen, a vlastn\u011b je to celkov\u011b psan\u00e9 tak n\u011bjak podle n\u00ed, a\u017e na ten konec. Neupravovala jsem to, je to p\u016fvodn\u00ed forma napsan\u00e1 dvan\u00e1ctiletou Fabianou asi p\u0159ed t\u0159emi lety, tak se nelekn\u011bte xD To by bylo ode m\u011b asi tak v\u0161echno, tak si to u\u017eijte^^<\/em><\/div>\n
Fabiana<\/em><\/div>\n
—<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Immer wenn ich dich besuch, f\u00fchl ich mich grenzenlos\u2026
Alles andere ist von hier aus so weit weg.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Tak jsem zase tady\u2026“ za\u0161ept\u00e1m, a klesnu na kolena. Stejn\u011b jako minule tu na m\u011b \u010dek\u00e1 z\u00e1\u0159iv\u011b b\u00edl\u00fd, studen\u00fd pol\u0161t\u00e1\u0159. Sn\u00edh si hraje s m\u00fdmi city, odlesky slune\u010dn\u00edho sv\u011btla m\u011b p\u00e1l\u00ed v o\u010d\u00edch.<\/div>\n
„Jsem r\u00e1d, \u017ee t\u011b zase vid\u00edm\u2026“<\/div>\n
Miluji ten klid tady. Nen\u00ed tu nic a nikdo, jen ty, j\u00e1, stromy a sn\u00edh. Dokonale klidn\u00e9 prost\u0159ed\u00ed\u2026 pro v\u011b\u010dn\u00fd odpo\u010dinek?<\/div>\n
Nat\u00e1hnu ruku a opatrn\u011b opr\u00e1\u0161\u00edm sn\u00edh z n\u00e1hrobku z b\u00edl\u00e9ho mramoru. Je na n\u011bm naps\u00e1no tv\u00e9 jm\u00e9no, zk\u0159ehl\u00fdmi prsty lask\u00e1m ka\u017ed\u00e9 p\u00edsmeno, ka\u017ed\u00fd kousek epitafu n\u00ed\u017ee\u2026<\/div>\n
P\u0159ipad\u00e1m si tak bezmocn\u00fd. Jsi tak bl\u00edzko, a p\u0159ece tak daleko\u2026 a v\u011bdom\u00ed, \u017ee tv\u00e9 t\u011blo se nach\u00e1z\u00ed jen p\u00e1r stop pode mnou, ani\u017e se t\u011b mohu dotknout, m\u011b ub\u00edj\u00ed\u2026<\/div>\n
„P\u0159inesl jsem ti kv\u011btiny\u2026“<\/div>\n
Z vysok\u00e9 v\u00e1zy \u010dern\u00e9 barvy vytahuji mrazem sp\u00e1len\u00e9 r\u016f\u017ee, a m\u011bn\u00edm je za nov\u00e9, \u010derstv\u00e9\u2026 vlastn\u011b ani nev\u00edm, jestli m\u00e1\u0161 r\u016f\u017ee r\u00e1d. O kv\u011btin\u00e1ch jsme spolu nikdy nemluvili. Je toho tolik, co jsem ti nestihl \u0159\u00edct\u2026<\/div>\n
„Bille\u2026“<\/div>\n
Tv\u00e9 jm\u00e9no zn\u00ed m\u00fdm u\u0161\u00edm jako ta nejsmutn\u011bj\u0161\u00ed p\u00edse\u0148, je tak kr\u00e1sn\u00e9, a\u017e k pl\u00e1\u010di\u2026<\/div>\n
V\u017edycky se pt\u00e1\u0161, jak se m\u00e1m\u2026<\/div>\n
Jsem v po\u0159\u00e1dku, nechci ti p\u0159id\u011bl\u00e1vat starosti\u2026<\/div>\n
„Mluv\u00edm tu s tebou, jako bys byl na\u017eivu\u2026 jako bys m\u011b sly\u0161el, mohl odpov\u011bd\u011bt\u2026 m\u00e1me spoustu \u010dasu.“<\/div>\n
C\u00edt\u00edm t\u011b tak bl\u00edzko\u2026<\/div>\n
\n
Za\u010d\u00edn\u00e1 pr\u0161et. Kapky de\u0161\u0165ov\u00e9 vody mi st\u00e9kaj\u00ed po tv\u00e1\u0159\u00edch a m\u00eds\u00ed se se slzami, j\u00e1 je ale nevn\u00edm\u00e1m\u2026 Ve v\u011btru sly\u0161\u00edm tv\u00e9 jm\u00e9no\u2026 I jemu se po tob\u011b st\u00fdsk\u00e1. Te\u010f pr\u0161\u00ed\u2026 zd\u00e1 se mi, \u017ee pl\u00e1\u010de\u0161\u2026 Taky ti chyb\u00edm?<\/div>\n
„Mus\u00edm t\u011b pozdravit od ostatn\u00edch\u2026 po\u0159\u00e1d na tebe \u010dasto mysl\u00ed. Mamka, Gordon, kluci z kapely\u2026“ \u00damysln\u011b nevyjmenov\u00e1v\u00e1m\u2026 nechci ti lh\u00e1t, d\u00e1vno jsem ode\u0161el, Gustav a Georg na\u0161li dva nov\u00e9 \u010dleny\u2026 taky jsou to dvoj\u010data, nen\u00ed to n\u00e1hoda?<\/div>\n
„A v\u00ed\u0161 co? Minul\u00fd t\u00fdden ti p\u0159i\u0161el dopis\u2026 Byl to \u00fa-\u00fa\u010det\u2026 za telefon! Poslali ho na na\u0161i adresu\u2026“ Na\u0161i\u2026 z na\u0161eho domu se nikdy neztrat\u00ed tv\u016fj duch, tvoje podstata\u2026<\/div>\n
„Mluv\u00edm s tebou, jako bys \u017eil\u2026 Nemohu t\u011b ale u\u017e obejmout\u2026 Nemohu t\u011b pol\u00edbit\u2026“ Ti\u0161e vzlyk\u00e1m, chv\u00edli mi trv\u00e1, ne\u017e dok\u00e1\u017eu pokra\u010dovat. „T-to jsem cht\u011bl ud\u011blat u\u017e\u2026 dlouho\u2026 Bille\u2026 pro\u010d jen jsem ti nikdy ne\u0159ekl, jak moc t\u011b miluju\u2026 Miluju t\u011b\u2026 mohl bych to opakovat st\u00e1le dokola, je to jedno, nesly\u0161\u00ed\u0161\u2026<\/div>\n
St\u00fdsk\u00e1 se mi. Po tv\u00fdch o\u010d\u00edch\u2026 v\u017edycky v nich bylo tolik l\u00e1sky\u2026 jen j\u00e1 ji nevid\u011bl\u2026 kdy\u017e jsem si v\u0161iml, bylo u\u017e pozd\u011b\u2026 Ubl\u00ed\u017eil jsem ti\u2026 v\u00edm to\u2026 v\u00edm, \u017ee sis vzal \u017eivot\u2026 kv\u016fli mn\u011b. Bol\u00ed to. V\u011bdom\u00ed, \u017ee jsi m\u011b taky<\/em> miloval\u2026 odpus\u0165 mi, pros\u00edm\u2026 jestli m\u016f\u017ee\u0161.“<\/div>\n
Pomalu vst\u00e1v\u00e1m. Kolena m\u00e1m \u00fapln\u011b promo\u010den\u00e1, je mi to ale jedno.<\/div>\n
„P\u0159\u00edsah\u00e1m\u2026 \u017ee se vr\u00e1t\u00edm\u2026 a zase budeme m\u00edt spoustu \u010dasu\u2026“ Mimod\u011bk se ohl\u00e9dnu na oblohu, slunce m\u011b na okam\u017eik osln\u00ed.<\/div>\n
„A pak mo\u017en\u00e1\u2026 bude slunce sv\u00edtit i na m\u016fj hrob.“<\/div>\n
Po\u0161lu ti vzdu\u0161n\u00fd polibek a pomalu odch\u00e1z\u00edm\u2026 vst\u0159\u00edc smrti. U\u017e je na cest\u011b, v\u00edm to, c\u00edt\u00edm se tak\u2026 slab\u00fd.<\/div>\n
U br\u00e1ny vid\u00edm postavu, celou v \u010dern\u00e9m. Bl\u00ed\u017e\u00edm se k n\u00ed. Nem\u00e1m v \u00famyslu ut\u00edkat. Vid\u00edm, jak odn\u011bkud vytahuje n\u016f\u017e. To u\u017e jsem \u00fapln\u011b bl\u00edzko.<\/div>\n
„Ahoj,“ \u0161ept\u00e1m.<\/div>\n
A v\u0161ude kolem je u\u017e jen tma.<\/p>\n<\/div>\n
Otev\u00edr\u00e1m o\u010di. Nen\u00ed tu nic, okol\u00ed je b\u00edl\u00e9. Na ni\u010dem nele\u017e\u00edm, jen se vzn\u00e1\u0161\u00edm. „Nejsp\u00ed\u0161 tu ani nen\u00ed vzduch,“ napadlo m\u011b; po chv\u00edli mi ale do\u0161lo, \u017ee nepot\u0159ebuji d\u00fdchat.<\/div>\n
Posad\u00edm se. N\u00e1hle zpozorn\u00edm – n\u011bco jsem zahl\u00e9dl. Nap\u00edn\u00e1m o\u010di, st\u00e1le to v\u0161ak nen\u00ed v\u00edc ne\u017e obrys.<\/div>\n
Zv\u011bt\u0161uje se.<\/div>\n
Z\u00edsk\u00e1v\u00e1 ostrost.<\/div>\n
Pozn\u00e1v\u00e1m ho.<\/div>\n
O\u010di se mi zal\u00e9vaj\u00ed slzami. Ano, pozn\u00e1v\u00e1m ho; tohle tedy mus\u00ed b\u00fdt sen.<\/div>\n
„Bille?“ Za\u0161ept\u00e1m. P\u0159ik\u00fdvne. Usm\u00edv\u00e1 se.<\/div>\n
Pom\u00e1h\u00e1 mi vst\u00e1t, padnu mu do n\u00e1ru\u010de. Kdybych tady mol plakat, slzy by mi tekly proudem. „Bille\u2026“ Hlad\u00ed m\u011b po z\u00e1dech. „Tome.“ Jeho hlas je tak kr\u00e1sn\u00fd\u2026 tolik mi chyb\u011bl\u2026<\/div>\n
Odt\u00e1hnu se od n\u011bj. „Bille, co to znamen\u00e1?“<\/div>\n
„Co co znamen\u00e1?“<\/div>\n
„\u017de jsem tady. \u017de jsem\u2026 \u017ee jsem s tebou. Jsem snad mrtv\u00fd?“<\/div>\n
Zasm\u011bje se. „Ne. Tohle je jen p\u0159echodn\u00e1 doba. Mysl\u00edm, \u017ee jsi v komatu.“<\/div>\n
Tak\u017ee tu s n\u00edm u\u017e nez\u016fstanu\u2026<\/div>\n
„\u0158ekl bych, \u017ee jsi tu\u2026 jen na n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b.“<\/div>\n
Mus\u00edm tedy vyu\u017e\u00edt ve\u0161ker\u00fd \u010das. Opatrn\u011b Billa hlad\u00edm po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, j\u00e1\u2026 ti mus\u00edm n\u011bco \u0159\u00edct\u2026“ za\u010dnu, ale on mi polo\u017e\u00ed prst na rty, aby m\u011b uml\u010del.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm\u2026 \u0159ekl jsi mi to u\u017e tolikr\u00e1t\u2026 taky t\u011b miluju, Tome\u2026“<\/div>\n
Rozz\u00e1\u0159ily by se mi o\u010di, kdyby to bylo mo\u017en\u00e9. Bill se ke mn\u011b naklonil a j\u00e1 kone\u010dn\u011b mohl propojit na\u0161e rty.<\/div>\n
L\u00edb\u00e1n\u00ed s Billem bylo n\u011bco, o \u010dem jsem v\u017edy snil. A te\u010f se mi to splnilo. Zav\u0159el jsem o\u010di a vychutn\u00e1val si ho, za chv\u00edli jsem ale c\u00edtil, \u017ee Bill je pry\u010d. Rychle jsem o\u010di otev\u0159el. Zase u\u017e jsem le\u017eel, tentokr\u00e1t ale ur\u010dit\u011b na n\u011b\u010dem. Nade mnou bylo b\u00edlo, nikoli v\u0161ak nehmatateln\u00e9.<\/div>\n
Jsem zp\u00e1tky\u2026<\/div>\n
Nadzdvihl jsem se na loktech a uvid\u011bl n\u011b\u010d\u00ed hlavu na sv\u00e9m b\u0159i\u0161e.<\/div>\n
„Mami?“<\/div>\n
Probrala se okam\u017eit\u011b. „Tome! Ach, d\u00edky bohu, u\u017e jsem se za\u010d\u00ednala b\u00e1t! Sest\u0159i!“ K\u0159ikla ze dve\u0159\u00ed a j\u00e1 tak byl n\u00e1sil\u00edm donucen k n\u00e1vratu do reality\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Es ist ein sch\u00f6ner Weg, der unauff\u00e4llig zu dir f\u00fchrt.
Ja, ich habe ihn gern, weil er so hell und freundlich wirkt.<\/em><\/div>\n
Dann werden wir uns wiedersehen,
du kannst dich ja k\u00fcmmern, wenn du willst,
dass die Sonne an diesem Tag auch auf mein Grab scheint –
dass die Sonne scheint, dass sie wieder scheint.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
autor: Fabiana<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Fabiana Pozdrav xD Tak jsem se v\u00e1s zase jednou rozhodla poct\u00edt jednod\u00edlkou. Je docela star\u00e1, ned\u00e1vno jsem toti\u017e ukl\u00edzela pod postel\u00ed a na\u0161la jsem d\u00e1vno ztracenou fle\u0161ku (asi to budu d\u011blat \u010dast\u011bji :D), na kter\u00e9 byla, mimo jin\u00e9, i tahle pov\u00eddka.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-13218","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13218","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13218"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13218\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13218"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13218"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13218"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}