{"id":13228,"date":"2009-10-21T15:30:00","date_gmt":"2009-10-21T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13197"},"modified":"2009-10-21T15:30:00","modified_gmt":"2009-10-21T14:30:00","slug":"vylecim-te-laskou-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/10\/21\/vylecim-te-laskou-5\/","title":{"rendered":"Vyl\u00e9\u010d\u00edm t\u011b l\u00e1skou 5."},"content":{"rendered":"
autor: Rachel<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Dlan\u011b \u010dernovlas\u00e9ho chlapce, sed\u00edc\u00edho na posteli, se u\u017e pon\u011bkolik\u00e1t\u00e9 rozt\u0159\u00e1sly strachem a nervozitou a Bill je jen marn\u011b tisknul k sob\u011b, aby je zbavil a\u017e mraziv\u00e9ho chladu. Teplo mu bylo docela dost, av\u0161ak jeho prsty se podobaly kus\u016fm ledu. Pomalu od nich zvedl pohled a zad\u00edval se na b\u00edl\u00e9 dve\u0159e, jejich\u017e posledn\u00ed cvaknut\u00ed se rozezn\u011blo cel\u00fdm pokojem sotva p\u0159ed p\u00e1r minutami. I ta mal\u00e1 chvilka v\u0161ak Billovi p\u0159i\u0161la jako cel\u00e1 v\u011b\u010dnost a on si jen \u00falevn\u011b vydechl, kdy\u017e spat\u0159il neh\u00fdbaj\u00edc\u00ed se kliku. To mu v\u0161ak na jeho strachu neubralo, mo\u017en\u00e1 jen na p\u00e1r vte\u0159in, po kter\u00fdch se mu op\u011bt vr\u00e1til nep\u0159\u00edjemn\u00fd pocit z chvil, kter\u00e9 budou n\u00e1sledovat. B\u00e1l se jich, tolik moc se jich b\u00e1l. Moc dob\u0159e v\u0161ak v\u011bd\u011bl, \u017ee se mu ka\u017edou vte\u0159inu p\u0159ibli\u017euj\u00ed, a o to v\u00edc v n\u011bm jeho strach rostl. Strach z toho, co se stane, a\u017e se ty b\u00edl\u00e9 dve\u0159e otev\u0159ou…<\/p>\n<\/div>\n
Bill si trhan\u011b povzdychl a skr\u010dil se na posteli je\u0161t\u011b v\u00edc, jako by si p\u0159\u00e1l tomu okam\u017eiku uniknout. A i p\u0159esto, \u017ee v\u011bd\u011bl, jak je to nemo\u017en\u00e9, se te\u010f schoulil do klub\u00ed\u010dka, zat\u00edmco svou mysl oddal nov\u00fdm a nov\u00fdm my\u0161lenk\u00e1m. Netu\u0161il, co se stane, a\u017e se Simone vr\u00e1t\u00ed, n\u011bco mu v\u0161ak \u0159\u00edkalo, \u017ee to nebude v\u016fbec nic p\u011bkn\u00e9ho. A u\u017e v\u016fbec ne, jestli se Simone dozv\u00ed o jeho p\u0159\u00edstupu k l\u00e9ka\u0159\u016fm a o jeho chov\u00e1n\u00ed. A pr\u00e1v\u011b to bylo to, co Billa d\u011bsilo ze v\u0161eho nejv\u00edc. Svou mamku m\u011bl r\u00e1d, a tak\u00e9 s n\u00ed u\u017e od d\u011btstv\u00ed velmi dob\u0159e vych\u00e1zel. Byla jedin\u00fdm \u010dlov\u011bkem, kter\u00e9ho m\u011bl a kter\u00fd jej toleroval a m\u011bl r\u00e1d takov\u00e9ho, jak\u00fd byl, \u010deho\u017e si Bill na Simone velmi v\u00e1\u017eil. V\u017edycky mu byla nabl\u00edzku, v\u017edycky mu se v\u0161\u00edm pomohla a dob\u0159e poradila, z\u00e1rove\u0148 se jej v\u0161ak tak\u00e9 sna\u017eila vychov\u00e1vat slu\u0161n\u011b. N\u011bkolikr\u00e1t se stalo, \u017ee m\u011bl Bill pro\u0159\u00edzlej\u0161\u00ed pusu, a to se mu u mamky nikdy nevyplatilo. P\u00e1rkr\u00e1t u\u017e ji vid\u011bl na\u0161tvanou, a i p\u0159esto, \u017ee by tyhle situace spo\u010d\u00edtal na prstech jedn\u00e9 ruky, moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, jak\u00e1 dok\u00e1\u017ee b\u00fdt. A tak\u00e9 mu bylo jasn\u00e9, jak\u00e1 asi bude jej\u00ed reakce, jestli se od l\u00e9ka\u0159\u016f dozv\u00ed pravdu.<\/div>\n
\n
Billovy ruce se znova rozt\u0159\u00e1sly a Bill se smutn\u011b zad\u00edval p\u0159ed sebe. Nejv\u00edc ze v\u0161eho se b\u00e1l toho, \u017ee ji zklame, a to necht\u011bl. Necht\u011bl, aby se za n\u011bj Simone styd\u011bla, situace, ve kter\u00e9 se pr\u00e1v\u011b ocitl, tomu v\u0161ak v\u00edce ne\u017e nasv\u011bd\u010dovala, a Bill se v duchu fackoval za sv\u00e9 drz\u00e9 j\u00e1. V\u017edycky cht\u011bl mamce d\u011blat radost, a tak\u00e9 se mu to da\u0159ilo natolik, \u017ee na n\u011bj byla velmi py\u0161n\u00e1, tato kr\u00e1sn\u00e1 skute\u010dnost se mu v\u0161ak brzy zbort\u00ed jako dome\u010dek z karet a nez\u016fstane po n\u00ed v\u016fbec nic. A to jen kv\u016fli jeho pitom\u00e9mu chov\u00e1n\u00ed k l\u00e9ka\u0159\u016fm, kte\u0159\u00ed jej ur\u010dit\u011b zap\u00edrat nebudou. Jen kv\u016fli tomuhle ztrat\u00ed d\u016fv\u011bru sv\u00e9 mamky, kter\u00e9 si tolik v\u00e1\u017e\u00ed. A to bylo p\u0159esn\u011b to, co Billa mrzelo ze v\u0161eho nejv\u00edc. U\u017e odmali\u010dka byl perfekcionista a touha b\u00fdt nejlep\u0161\u00ed v n\u011bm p\u0159evl\u00e1dala a\u017e do tohoto v\u011bku, cel\u00fd jeho \u017eivot. A mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b proto jej tolik d\u011bsila p\u0159edstava rozzloben\u00e9 a snad i zklaman\u00e9 Simone. Tohle nikdy neznal, nikdy se nevzd\u00e1val p\u0159edem, a ani Simone ned\u00e1val p\u0159\u00edle\u017eitosti, aby se na n\u011bj zlobila. Tou\u017eil b\u00fdt t\u00edm nejlep\u0161\u00edm a dobr\u00fdm synem, te\u010f se mu v\u0161ak zd\u00e1lo, \u017ee je mu tahle skute\u010dnost na m\u00edle vzd\u00e1len\u00e1…<\/p>\n<\/div>\n
N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed okam\u017eiky a zklaman\u00e1 Simone v\u0161ak nebylo to jedin\u00e9, nad \u010d\u00edm se \u010dernovlas\u00fd chlapec tr\u00e1pil. Bylo to je\u0161t\u011b n\u011bco, n\u011bco, na co by Bill je\u0161t\u011b p\u0159ed p\u00e1r hodinami ani nepomyslel, nyn\u00ed se v\u0161ak jeho my\u0161lenky st\u00e1\u010dely \u00fapln\u011b jinam, k n\u011b\u010demu, co mu te\u010f nedalo ani na vte\u0159inku pokoje. Nebo sp\u00ed\u0161 k n\u011bkomu? Bill se nerv\u00f3zn\u011b p\u0159eto\u010dil na posteli na druh\u00fd bok a zad\u00edval se na \u017eidli po sv\u00e9 pravici. Sta\u010dil jen jedin\u00fd pohled na ni a jemu se okam\u017eit\u011b vybavila tv\u00e1\u0159 mlad\u00e9ho l\u00e9ka\u0159e, kter\u00fd jej ka\u017edodenn\u011b prohl\u00ed\u017eel. Ta tv\u00e1\u0159, kter\u00e1 vypadala tolik laskav\u011b a mile, tolik p\u0159\u00edv\u011btiv\u011b a zato si vyslou\u017eila jen sn\u016f\u0161ku jeho nad\u00e1vek a hloup\u00fdch pozn\u00e1mek, jejich\u017e majitel se te\u010f vy\u0161plhal do sedu a slo\u017eil hlavu do dlan\u00ed.<\/div>\n
A\u017e te\u010f si uv\u011bdomoval, jak hloup\u00fd byl, kdy\u017e se k tomu mlad\u00e9mu l\u00e9ka\u0159i takhle choval. Drze a je\u0161t\u011b u\u0161t\u011bpa\u010dn\u011b. Uv\u011bdomoval si to a\u017e te\u010f, v t\u00e9to chv\u00edli, kdy se mu v mysli vybavil obraz rozhn\u011bvan\u00e9 tv\u00e1\u0159e, kter\u00fd byl je\u0161t\u011b p\u0159ed p\u00e1r hodinami skute\u010dnost\u00ed, a Bill se zamyslel, klop\u00edc pohled do sv\u00e9ho kl\u00edna. Jako by mu Tomova slova otev\u0159ela o\u010di, jako kdyby jej nau\u010dila t\u011bmi p\u00e1r v\u011btami vn\u00edmat sv\u00e9 okol\u00ed jinak. Tohle Bill je\u0161t\u011b nikdy od nikoho nesly\u0161el, p\u0159esto\u017ee si nad\u00e1vek vyslechl u\u017e bezpo\u010det. Tohle bylo v\u0161ak n\u011bco \u00fapln\u011b jin\u00e9ho a Bill to c\u00edtil. N\u011bkdo by si \u0159ekl, \u017ee je to jen p\u00e1r hloup\u00fdch slov od mlad\u00e9ho nezku\u0161en\u00e9ho l\u00e9ka\u0159e, byla to v\u0161ak pr\u00e1v\u011b ta slova a pr\u00e1v\u011b ten l\u00e9ka\u0159, nad \u010d\u00edm se te\u010f v Billov\u011b mysli honila jedna my\u0161lenka za druhou. Vlastn\u011b se v\u016fbec nedivil, \u017ee Tom tolik vybouchnul. Po v\u0161ech t\u011bch jeho pozn\u00e1mk\u00e1ch a drz\u00e9m chov\u00e1n\u00ed, na to m\u011bl pln\u00e9 pr\u00e1vo, a to usoudil i Bill, kter\u00fd si Tomovy v\u011bty, vyk\u0159i\u010den\u00e9 do jeho obli\u010deje, u\u017e pon\u011bkolik\u00e1t\u00e9 vybavoval. Vid\u00ed\u0161 jen s\u00e1m sebe a mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee v\u0161echno, co tu pro tebe d\u011bl\u00e1me, je k ni\u010demu. Ale my se sna\u017e\u00edme ti pomoci!<\/em><\/p>\n<\/div>\n
A\u017e te\u010f mu za\u010d\u00ednalo doch\u00e1zet, jak hloup\u00fd byl, a jak nevychovan\u011b se choval k lidem, kte\u0159\u00ed se tu o n\u011bj u\u017e od za\u010d\u00e1tku tolik pe\u010dliv\u011b starali a d\u011blali v\u0161echno proto, aby se tu c\u00edtil dob\u0159e. A on? Odvd\u011b\u010dil se jim jen ur\u00e1\u017ekami, posm\u011b\u0161ky a svou drzost\u00ed, za kterou se te\u010f v duchu fackoval. Co si o n\u011bm asi v nemocnici pomysl\u00ed? A co o Simone, kter\u00e1 m\u00e1 takov\u00e9ho syna, jako je on? V\u017edy\u0165 j\u00ed d\u011bl\u00e1 jenom ostudu? A co si asi mysl\u00ed ten mlad\u00fd l\u00e9ka\u0159? U\u017e od za\u010d\u00e1tku se k n\u011bmu choval tolik p\u011bkn\u011b, pravideln\u011b kontroloval jeho zdravotn\u00ed stav, a i p\u0159esto, \u017ee se k n\u011bmu Bill choval chladn\u011b a odm\u011b\u0159en\u011b, mu \u00fasm\u011bv z jeho rt\u016f nezmizel. A\u017e dnes, kdy\u017e u\u017e sv\u00e9 pocity nedovedl skr\u00fdvat a potla\u010dovat v sob\u011b. Nem\u011bl nejmen\u0161\u00ed tu\u0161en\u00ed, ani zd\u00e1n\u00ed, jak t\u00edm \u010dernovlas\u00e9mu chlapci otev\u0159el o\u010di. Otev\u0159el o\u010di a uk\u00e1zal pravdu, d\u00edky n\u00ed\u017e si Bill za\u010d\u00ednal uv\u011bdomovat n\u00e1sledky sv\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed. Uv\u011bdomovat a smi\u0159ovat se s t\u00edm, co jej za p\u00e1r chvil, mo\u017en\u00e1 u\u017e jen vte\u0159in \u010dek\u00e1. Byl to jeho l\u00e9ka\u0159, kter\u00fd se o n\u011bj staral a byl s n\u00edm v kontaktu nejv\u00edc, znal jej mnohem v\u00edc, ne\u017e v\u0161ichni l\u00e9ka\u0159i z cel\u00e9 nemocnice dohromady. To on m\u011bl Simone zpravovat o zdravotn\u00edm stavu jej\u00edho syna a o jeho chov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 v\u016f\u010di n\u011bmu nebylo zrovna nejlep\u0161\u00ed. Mohl \u0159\u00edct v\u0161echno, cokoli, mohl si na n\u011bj nad\u00e1vat i st\u011b\u017eovat si a po\u017eadovat po Simone k\u00e1znick\u00e9 a r\u00e1zn\u00e9 zakro\u010den\u00ed. A to v\u011bd\u011bl i Bill. V\u011bd\u011bl, v\u016fbec se tomu v\u0161ak nebr\u00e1nil. Tom m\u011bl pln\u00e9 pr\u00e1vo se na n\u011bj zlobit, st\u011b\u017eovat si, nebo jej i p\u0159e\u0159adit k jin\u00e9mu l\u00e9ka\u0159i. Mohl \u0159\u00edct Simone v\u0161echno dopodrobna, nic mu v tom nebr\u00e1nilo. Ani \u010dernovlas\u00fd chlapec, kter\u00fd se te\u010f na nemocni\u010dn\u00ed posteli t\u0159\u00e1sl strachy. Uv\u011bdomoval si, jak o\u0161kliv\u00e9 jeho chov\u00e1n\u00ed bylo, te\u010f u\u017e je v\u0161ak pozd\u011b. Nem\u016f\u017ee u\u017e nic vz\u00edt zp\u00e1tky, ani to od\u010dinit, te\u010f u\u017e jen ponese rychle bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se n\u00e1sledky. Jeho osud je v rukou mlad\u00e9ho l\u00e9ka\u0159e….<\/p>\n<\/div>\n
Slab\u00e9 cvaknut\u00ed dve\u0159\u00ed se rozlehlo cel\u00fdm ztichl\u00fdm pokojem jako ozv\u011bna a p\u0159eru\u0161ilo tak tok Billov\u00fdch my\u0161lenek, hon\u00edc\u00edch se v jeho mysli. Billovo t\u011blo sebou m\u00edrn\u011b trhlo a Bill rychle pozvedl o\u010di, jejich\u017e pohled zalet\u011bl n\u011bkam na druhou stranu pokoje, vz\u00e1p\u011bt\u00ed v\u0161ak jako by on\u011bm\u011bl a ztratil hlas. Nemohl uv\u011b\u0159it sv\u00fdm o\u010d\u00edm. Proti n\u011bmu st\u00e1la usm\u00edvaj\u00edc\u00ed se Simone s rozz\u00e1\u0159en\u00fdm v\u00fdrazem, pln\u00fdm radosti ve sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i a vesele se culila na p\u0159ekvapen\u00e9ho Billa, kter\u00fd m\u00e1lem zapomn\u011bl zav\u0159\u00edt pusu. N\u011bco mu tady nehr\u00e1lo, n\u011bco jej nutilo znova a znova p\u0159em\u00fd\u0161let nad d\u016fvodem \u00fasm\u011bvu na Simonin\u011b tv\u00e1\u0159i. Simone jako by jeho my\u0161lenky a zv\u011bdav\u00e9 ot\u00e1zky vyc\u00edtila, zav\u0159ela za sebou dve\u0159e a posadila se na okraj Billovy postele. V\u011bd\u011bla, \u017ee ji nezklame.<\/p>\n<\/div>\n
„Zlat\u00ed\u010dko, j\u00e1 jsem tolik \u0161\u0165astn\u00e1. Ukazovali mi v\u00fdsledky t\u011bch tv\u00fdch test\u016f a seznamovali m\u011b s postupem tv\u00e9 l\u00e9\u010dby a mysl\u00edm, \u017ee se to snad i tro\u0161ku zlep\u0161ilo. Kdy\u017e jsem ty v\u00fdsledky srovn\u00e1vala s t\u011bmi jin\u00fdmi, o mnoho hor\u0161\u00edmi, a l\u00e9ka\u0159 mi \u0159ekl, \u017ee s nimi lid\u00e9 usp\u011bli, mysl\u00edm, \u017ee m\u00e1\u0161 velk\u00e9 nad\u011bje na uzdraven\u00ed. Myslela jsem, \u017ee to bude hor\u0161\u00ed a taky jsem se toho b\u00e1la, ale te\u010f u\u017e jim v\u011b\u0159\u00edm. V\u011b\u0159\u00edm a taky v\u00edm, \u017ee ty to zvl\u00e1dne\u0161, Bille,“ usm\u00e1la se na dokonale zmaten\u00e9ho Billa, kter\u00fd si s\u00e1m pro sebe zavrt\u011bl hlavou. Tohle mu bylo v tuto chv\u00edli \u00fapln\u011b jedno, cht\u011bl sly\u0161et a v\u011bd\u011bt jen jedin\u00e9.<\/div>\n
„A kdo ti to \u0159\u00edkal? Kter\u00fd l\u00e9ka\u0159? Jak vypadal?“ nedo\u010dkav\u011b ze sebe chrlil jednu ot\u00e1zku za druhou na Simone, kter\u00e1 se zamyslela a svra\u0161tila \u010delo.<\/div>\n
„No, na jm\u00e9no jsem se zapomn\u011bla zeptat, dovedl m\u011b za n\u00edm prim\u00e1\u0159, pr\u00fd se o tebe star\u00e1. Je to mlad\u00fd, mil\u00fd a moc p\u0159\u00edjemn\u00fd chlapec. Takov\u00e9ho mlad\u00e9ho a hezk\u00e9ho l\u00e9ka\u0159e jsem snad je\u0161t\u011b nikdy nevid\u011bla. Uk\u00e1zal mi celou tvoji slo\u017eku s t\u011bmi testy a v\u0161echno mi dopodrobna vysv\u011btlil. A kdy\u017e jsem se ho ptala na tv\u00e9 chov\u00e1n\u00ed, \u0159\u00edkal, \u017ee jsi moc hodn\u00fd a poslu\u0161n\u00fd pacient. A tomu jsem nejv\u00edc r\u00e1da, Bille. V\u011bd\u011bla jsem, \u017ee m\u011b nezklame\u0161,“ dodala rozz\u00e1\u0159en\u011b a zamrkala na Billa, kter\u00fd \u00fapln\u011b p\u0159estal vn\u00edmat sv\u011bt kolem sebe. Byl tolik zasko\u010den\u00fd, jako je\u0161t\u011b nikdy, ne\u017e v\u0161ak sta\u010dil cokoli \u0159\u00edct, p\u0159eru\u0161il jej Simonin hlas.<\/div>\n
„Promi\u0148, ale u\u017e budu muset j\u00edt. Dovolili mi jen p\u00e1r minut, proto\u017ee u\u017e je po n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edch hodin\u00e1ch. Z\u00edtra jsem v pr\u00e1ci a\u017e do ve\u010dera, poz\u00edt\u0159\u00ed se ale ur\u010dit\u011b stav\u00edm,“ ujistila Billa, kter\u00fd j\u00ed jen n\u011bco koktav\u011b p\u0159itakal a nechal se od n\u00ed pol\u00edbit na tv\u00e1\u0159. Mezi dve\u0159mi j\u00ed je\u0161t\u011b stihl oplatit \u00fasm\u011bv a kr\u00e1tk\u00e9 zam\u00e1v\u00e1n\u00ed, jakmile se v\u0161ak za Simone zav\u0159ely dve\u0159e, svalil se na postel a zad\u00edval se na b\u00edl\u00fd strop n\u011bkde nad sebou.<\/div>\n
Nemohl tomu uv\u011b\u0159it. Tohle bylo n\u011bco, co tedy opravdu ne\u010dekal. Ne\u010dekal, \u017ee by se ten mlad\u00fd l\u00e9ka\u0159 zachoval tak p\u0159\u00e1telsky a klidn\u011b. Po tom v\u0161em, co mu \u0159ekl a vytmavil p\u011bkn\u011b do o\u010d\u00ed, by si zaslou\u017eil ten nejhor\u0161\u00ed trest, opak v\u0161ak byl pravdou. Tom pravd\u011bpodobn\u011b nevyzradil ani slovo a je\u0161t\u011b jej u mamky i pochv\u00e1lil. Billovy rty se zvlnily do \u0161\u0165astn\u00e9ho \u00fasm\u011bvu a Bill se s \u00falevou a h\u0159ejiv\u00fdm pocitem u srdce polo\u017eil do b\u00edl\u00fdch nemocni\u010dn\u00edch pe\u0159in. Ten mlad\u00fd l\u00e9ka\u0159 jej za\u010d\u00ednal st\u00e1le v\u00edce a v\u00edce p\u0159ekvapovat…<\/p>\n<\/div>\n
autor: Rachel<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Rachel Dlan\u011b \u010dernovlas\u00e9ho chlapce, sed\u00edc\u00edho na posteli, se u\u017e pon\u011bkolik\u00e1t\u00e9 rozt\u0159\u00e1sly strachem a nervozitou a Bill je jen marn\u011b tisknul k sob\u011b, aby je zbavil a\u017e mraziv\u00e9ho chladu. Teplo mu bylo docela dost, av\u0161ak jeho prsty se podobaly kus\u016fm ledu. Pomalu<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[272],"tags":[],"class_list":["post-13228","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-vylecim-te-laskou"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13228","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13228"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13228\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13228"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13228"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13228"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}