{"id":13245,"date":"2009-10-19T16:00:00","date_gmt":"2009-10-19T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13214"},"modified":"2009-10-19T16:00:00","modified_gmt":"2009-10-19T15:00:00","slug":"za-stesti-zaplatis-8","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/10\/19\/za-stesti-zaplatis-8\/","title":{"rendered":"Za \u0161t\u011bst\u00ed zaplat\u00ed\u0161! 8."},"content":{"rendered":"
autor: \u00c1\u010fa & Bitter<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
„Tome\u2026“<\/div>\n
„\u0160\u0161\u0161\u0161\u0161\u0161t, neboj se, jsem tady\u2026“<\/div>\n
M\u00edsto toho, aby to v\u0161ak Billa uklidnilo, za\u010dal o to v\u00edc na\u0159\u00edkat.<\/div>\n
„Ne, pros\u00edm\u2026 j\u00e1 nechci\u2026 pomoc\u2026 u\u017e ne\u2026“<\/div>\n
Tom znovu zopakoval konej\u0161iv\u00e1 slov\u00ed\u010dka a had\u0159\u00edkem, kter\u00fd namo\u010dil ve studen\u00e9 vod\u011b, opatrn\u011b ot\u00edral Billovo ho\u0159\u00edc\u00ed \u010delo. Pohled na bratra ho d\u011bsil. Okam\u017eit\u011b s n\u00edm odjeli do nemocnice, kde diagn\u00f3zou, podle slov doktor\u016f, bylo vy\u010derp\u00e1n\u00ed z p\u0159epracovanosti, ale nic v\u00edc. A tomu nic v\u00edc<\/em> Tom rozhodn\u011b nehodlal v\u011b\u0159it. Mus\u00ed v tom b\u00fdt n\u011bco v\u00edc, mnohem v\u00edc! Copak nikdo nevn\u00edm\u00e1 chv\u011bj\u00edc\u00ed se, hore\u010dkou spalovan\u00e9 t\u011blo? To nikdo nevid\u00ed pal\u010div\u00e9 slzy, kter\u00e9 se draly zpod zav\u0159en\u00fdch v\u00ed\u010dek? Nikdo nesly\u0161el n\u00e1\u0159ky, opou\u0161t\u011bj\u00edc\u00ed rozpraskan\u00e9 rty?<\/div>\n
„Neboj se, l\u00e1sko\u2026 n\u011bco jsme si sl\u00edbili\u2026 jsem tady s tebou,“ \u0161eptal Tom do ou\u0161ka a n\u011b\u017en\u011b palcem hladil h\u0159bet sn\u011bhob\u00edl\u00e9 ru\u010dky, kter\u00e1 mu bezvl\u00e1dn\u011b spo\u010d\u00edvala v dlani, a do kter\u00e9 byla vetknuta kapa\u010dka. Bill vypadal tak bezmocn\u011b a Toma u\u017e\u00edralo to, \u017ee nedok\u00e1\u017ee ud\u011blat v\u016fbec nic, co by zm\u00edrnilo bratrovu vysokou hore\u010dku. M\u016f\u017ee tu jen bezmocn\u011b sed\u011bt a \u0159\u00edkat povzbuzuj\u00edc\u00ed slova pln\u00e1 l\u00e1sky, kter\u00e1 stejn\u011b hore\u010dka nepropust\u00ed dovnit\u0159 Billov\u00fdch zvukovod\u016f a neumo\u017en\u00ed mu je vn\u00edmat\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Dve\u0159e pokoje se ti\u0161e otev\u0159ely a znovu zav\u0159ely, kdy\u017e dovnit\u0159 ve\u0161el David. O\u010di m\u011bl n\u00e1padn\u011b zarudl\u00e9, a kdy\u017e spat\u0159il t\u011blo sv\u00e9ho sv\u011b\u0159ence, bezvl\u00e1dn\u011b spo\u010d\u00edvaj\u00edc\u00ed na nemocni\u010dn\u00edm l\u016f\u017eku, na \u0159as\u00e1ch se mu objevily slzy. Tohle necht\u011bl. V\u011bd\u011bl, \u017ee Bill se posledn\u00ed dobou choval jinak, ale m\u011bl za to, \u017ee se jedn\u00e1 jen o cosi jako je hv\u011bzdn\u00fd man\u00fdr, proto byl na n\u011bj tak tvrd\u00fd, skoro a\u017e zl\u00fd. Myslel si, \u017ee drezurou a pevn\u00fdm re\u017eimem ho zase srovn\u00e1 a ud\u011bl\u00e1 z n\u011bj toho energick\u00e9ho frontmana, na n\u011bho\u017e byl od prvn\u00edho setk\u00e1n\u00ed s n\u00edm py\u0161n\u00fd. Nev\u011bd\u011bl, \u017ee je to s Billem tak zl\u00e9\u2026<\/div>\n
Plesk.<\/em><\/div>\n
\n
Na jeho tv\u00e1\u0159i p\u0159ist\u00e1la facka d\u0159\u00edv, ne\u017e se stihl vzpamatovat. P\u0159ekvapen\u011b zamrkal a spat\u0159il proti sob\u011b st\u00e1t Toma. Jeho v\u00fdraz u\u017e nebyl ustaran\u00fd a konej\u0161iv\u00fd jako p\u0159ed p\u00e1r vte\u0159inami. Te\u010f z jeho o\u010d\u00ed sr\u0161ely blesky a nen\u00e1vist. To kv\u016fli n\u011bmu, kv\u016fli tomuhle typanovi, kter\u00fd si hrd\u011b \u0159\u00edk\u00e1 mana\u017eer, Bill zkolaboval, a Tom si te\u010f ty nashrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00e9 emoce pot\u0159eboval vyb\u00edt. Ude\u0159il Davida podruh\u00e9, na\u010de\u017e se zoufale slo\u017eil na \u017eidli, na n\u00ed\u017e je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed sed\u011bl.<\/div>\n
„Tak u\u017e se\u0161 kone\u010dn\u011b spokojenej? U\u017e jsi Billa dostal tam, kam jsi ho dostat cht\u011bl? M\u016f\u017ee\u0161 si gratulovat, posledn\u00edch p\u00e1r dn\u016f m\u011bl z tebe trauma a pr\u00e1vem, ty bastarde!“<\/div>\n
„Tome, j\u00e1\u2026“<\/div>\n
„Ty co? Jestli mi te\u010f \u0159ekne\u0161, \u017ees to v\u0161echno d\u011blal schv\u00e1ln\u011b, abysme t\u00edmhle obnovili pozornost m\u00e9di\u00ed, tak t\u011b zabiju!“<\/div>\n
David se ne\u0161\u0165astn\u011b nadechl.<\/div>\n
„Tome, pros\u00edm, uklidni se. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee te\u010f je to pro tebe t\u011b\u017ek\u00e9. Ale\u2026 Bill se posledn\u00ed dobou choval tak divn\u011b\u2026 co bys na m\u00e9m m\u00edst\u011b ud\u011blal ty? Kdybys vid\u011bl, jak se pohodovej kluk najednou stra\u0161n\u011b kaz\u00ed \u0161oubyznysem? O n\u011bco ak\u010dn\u011bj\u0161\u00ed re\u017eim ho v\u017edycky dok\u00e1zal srovnat a povzbudit\u2026“<\/div>\n
„Byl bych se ho zeptal!“ za\u0159val Tom. „A to jsem taky, na rozd\u00edl od tebe, ud\u011blal! A v\u00ed\u0161, co jsem zjistil? \u017de pot\u0159ebuje chv\u00edli pauzu! Copak sis nev\u0161im, jak je vyhublej? Copak sis nev\u0161im, jak je v\u011b\u010dn\u011b unavenej? Pot\u0159eboval jenom p\u00e1r dn\u016f, p\u00e1r zkurvenejch dn\u016f volna, aby se mohl vyspat, naj\u00edst a odpo\u010dinout si, a ty nejen, \u017ees mu je nedop\u0159\u00e1l, ale tys ho je\u0161t\u011b o to v\u00edc buzeroval! Tak se nediv, \u017ee se slo\u017eil! Kdo by taky vydr\u017eel to tvoje v\u011b\u010dn\u00fd komandov\u00e1n\u00ed ve stavu, v jak\u00fdm byl on?“<\/p>\n<\/div>\n
To u\u017e se David zoufale chytil za hlavu a zabo\u0159il obli\u010dej do dlan\u00ed. Necht\u011bl si to p\u0159ipustit, p\u0159ece to nemohlo b\u00fdt tak, jak Tom tvrd\u00ed! Kdyby na tom Bill byl skute\u010dn\u011b v\u00e1\u017en\u011b, tak by mu to \u0159ekl, a\u0165 u\u017e on s\u00e1m, nebo n\u011bkdo jin\u00fd z kluk\u016f!<\/div>\n
„A to nemohl n\u011bco \u0159\u00edct?“<\/div>\n
„On ti to \u0159\u00edkal, ale tys ho ve sv\u00fd zaslepenosti v\u016f\u010di prach\u016fm, kter\u00fd ti vyd\u011bl\u00e1v\u00e1me, nehodlal sly\u0161et a respektovat!“ zavr\u010del Tom a m\u00edstnost znovu pro\u0165alo Billovo bolestn\u00e9 st\u00e9n\u00e1n\u00ed. Tom se k n\u011bmu okam\u017eit\u011b naklonil.<\/div>\n
„P\u0161\u0161\u0161\u0161t, l\u00e1sko\u2026 u\u017e je dob\u0159e, jsem tady\u2026“<\/div>\n
David ani nevn\u00edmal, jak Tom Billa oslovil. Zakr\u00fdval si dlan\u011bmi tv\u00e1\u0159e, na nich\u017e se dosud jasn\u011b \u010dervenaly otisky Tomov\u00fdch dlan\u00ed, a ne\u0161\u0165astn\u011b se sna\u017eil jakkoliv vyhnout pravd\u011b, t\u00e9 krut\u00e9 pravd\u011b, kterou mu Tom vmetl do tv\u00e1\u0159e. Sna\u017eil se d\u011blat jenom to nejlep\u0161\u00ed, a m\u00edsto toho to vypadalo, \u017ee pr\u00e1v\u011b on je jednou z hlavn\u00edch p\u0159\u00ed\u010din Billova kolapsu\u2026 Intuitivn\u011b p\u0159itom vyc\u00edtil, \u017ee jeho p\u0159\u00edtomnost zde v tomto pokoji ji\u017e nen\u00ed v\u016fbec v\u00edtan\u00e1 ani vhodn\u00e1.<\/div>\n
„Odpus\u0165te mi to,“ \u0161eptl ti\u0161e. „Oba dva. Mrz\u00ed m\u011b to. Ud\u011blal jsem chybu, ale te\u010f u\u017e ji nem\u016f\u017eu od\u010dinit. T\u0159eba mi to nev\u011b\u0159, ale kdybych mohl vr\u00e1tit \u010das a znal p\u0159itom to, co jsi mi \u0159ekl\u2026 tak by dne\u0161ek nedopadl takhle, Tome.“<\/div>\n
Na okam\u017eik se mezi dve\u0159mi zarazil.<\/div>\n
„Nech\u00e1m ti tu Sakiho, aby ses pak bezpe\u010dn\u011b dostal na hotel,“ p\u0159ipomenul mu ti\u0161e a ode\u0161el. Tom na jeho slova nereagoval. Sly\u0161el je, moc dob\u0159e, a v hloubi srdce v\u011bd\u011bl, \u017ee David nen\u00ed bezcitn\u00fd, a \u017ee je mu to skute\u010dn\u011b l\u00edto, ale odm\u00edtal alespo\u0148 do doby, ne\u017e se Bill probere, tuto skute\u010dnost akceptovat. V\u011bd\u011bl, \u017ee to mana\u017eera mrz\u00ed, ale odm\u00edtal se s t\u00edm vyrovnat. Ne. Dokud Bill nebude stoprocentn\u011b v po\u0159\u00e1dku, bude mana\u017eera nesn\u00e1\u0161et, i kdyby necht\u011bl\u2026<\/p>\n<\/div>\n
* * * * *<\/p>\n<\/div>\n
Po p\u00e1r dnech Billa z nemocnice propustili do dom\u00e1c\u00edho o\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed. Sice mu u\u017e nic nebylo a ze mdloby u\u017e se vzpamatoval, ale i l\u00e9ka\u0159 konstatoval, jak moc je vyhubl\u00fd a \u017ee je\u0161t\u011b pot\u0159ebuje odpo\u010d\u00edvat. David s okam\u017eitou platnost\u00ed zru\u0161il v\u0161echny akce na dva t\u00fddny dop\u0159edu a cel\u00e9 skupin\u011b za\u0159\u00eddil volno. V\u0161ichni s radost\u00ed vyu\u017eili, \u017ee m\u016f\u017eou ke sv\u00fdm rodin\u00e1m, av\u0161ak jedin\u00fd Tom se st\u00e1le kabonil a chmu\u0159il. Nemohl si nev\u0161imnout, jak je Bill po\u0159\u00e1d slabou\u010dk\u00fd, i kdy\u017e se mu pom\u011brn\u011b obstojn\u011b da\u0159ilo nutit ho j\u00edst o tro\u0161ku v\u00edc ne\u017e p\u0159edt\u00edm, a to ho tr\u00e1pilo. Po\u0159\u00e1d se sna\u017eil mu pod nos podstrkovat cokoliv, co m\u00e1 jeho mal\u00fd br\u00e1\u0161ka r\u00e1d, kdy\u017e u\u017e nebyl \u010das j\u00eddla, tak se ho sna\u017eil Tom vykrmovat aspo\u0148 gumov\u00fdmi medv\u00eddky \u010di \u010dokol\u00e1dou, ale ne v\u017edy m\u011bl \u00fasp\u011bch. Byl na tom l\u00edp, ne\u017e p\u00e1r dn\u016f zp\u011bt, ale i tak to prost\u011b nebylo to prav\u00e9 o\u0159echov\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n
Teprve o t\u00fdden d\u00fdl se kone\u010dn\u011b zase za\u010dal usm\u00edvat. Na Billovi se t\u00fdden str\u00e1ven\u00fd v mamin\u010din\u011b p\u00e9\u010di, s mo\u017enost\u00ed b\u00fdt v posteli kdykoliv chce a na jak dlouho chce, v\u00fdrazn\u011b podepsal k lep\u0161\u00edmu. Kruhy pod o\u010dima zmizely, zarudl\u00e1 opuchlost b\u011blma, pramen\u00edc\u00ed z nevyspalosti, byla u\u017e taky jenom vzpom\u00ednkou, a dokonce i jeho propadl\u00e9 tv\u00e1\u0159e se d\u00edky Simonin\u00fdm vydatn\u00fdm pokrm\u016fm mali\u010dko vyplnily, do dlouh\u00fdch vlas\u016f se op\u011bt vr\u00e1til lesk a do o\u010d\u00ed jiskra. Z ch\u00e1traj\u00edc\u00ed trosky se op\u011bt stal vesel\u00fd chlapec pln\u00fd adrenalinu, kter\u00fd se u\u017e za\u010d\u00ednal t\u011b\u0161it, a\u017e se vr\u00e1t\u00ed do v\u00edru turn\u00e9, autogrami\u00e1d, focen\u00ed a koncert\u016f. A na co se t\u011b\u0161il nejv\u00edc, a\u017e zase budou tr\u00e1vit noci na pokoji jen on a Tom, sami dva. Tady doma si k n\u011bmu nic v\u00edc nedovolil, a i Tom se rad\u0161i tv\u00e1\u0159il, jako\u017ee se nic ned\u011bje, ov\u0161em kolikr\u00e1t se oba p\u0159istihli, jak zasn\u011bn\u011b z\u00edraj\u00ed jeden na druh\u00e9ho. Jen\u017ee zat\u00edm se sv\u00e9ho vztahu tak tro\u0161ku b\u00e1li i oni dva, tak\u017ee rad\u0161i necht\u011bli d\u011blat ani n\u00e1znaky polibk\u016f, aby si toho ost\u0159\u00ed\u017e\u00ed o\u010di jejich mamky nev\u0161imly.<\/p>\n<\/div>\n
„Tomi, j\u00e1 se tak moc t\u011b\u0161\u00edm!“<\/div>\n
„Na co?“ uculil se Tom. Ve skute\u010dnosti moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee se jeho mal\u00fd br\u00e1\u0161ka t\u011b\u0161\u00ed na to, a\u017e se op\u011bt vrhne do v\u00edru d\u011bn\u00ed, do cel\u00e9ho toho chaosu, ale cht\u011bl ho malinko pozlobit.<\/div>\n
„No\u2026 na turn\u00e9,“ zasnil se \u010dernovlas\u00fd chlapec. „A\u017e to v\u0161echno zase za\u010dne. Nepop\u00edr\u00e1m, \u017ee jsem tohle volno pot\u0159eboval jako s\u016fl, ale u\u017e mi to v\u0161echno chyb\u00ed\u2026 a nejv\u00edc mi chyb\u00ed\u0161 ty,“ zap\u0159edl. Ohl\u00e9dl se, jestli jsou v m\u00edstnosti skute\u010dn\u011b sami, a troufl si Toma jemn\u011b pohladit po hebk\u00e9 tv\u00e1\u0159i, na kterou vz\u00e1p\u011bt\u00ed vtiskl p\u011bst\u011bn\u00fdmi rt\u00edky n\u011b\u017en\u00fd polibek. Sice se jejich vztahu po\u0159\u00e1d malinko b\u00e1l, ale u\u017e se moc t\u011b\u0161il. Tom v n\u011bm vzbuzoval pocit bezpe\u010d\u00ed a on v\u011bd\u011bl, \u017ee dokud jsou spolu, nem\u016f\u017ee jim nic ubl\u00ed\u017eit. Kdyby jen byl tu\u0161il, jak moc se m\u00fdl\u00ed\u2026<\/p>\n<\/div>\n
* * *<\/p>\n<\/div>\n
Davy fanynek u\u017e netrp\u011bliv\u011b post\u00e1valy v rozs\u00e1hl\u00e9 hale. Nebylo divu, \u017ee byly nat\u011b\u0161en\u00e9, d\u00edvky se toti\u017e o Billov\u011b kolapsu dozv\u011bd\u011bly rychlost\u00ed blesku, p\u0159esto\u017ee ne v\u0161echny byly na onom osudn\u00e9m koncert\u011b, a te\u010f p\u0159ich\u00e1zela prvn\u00ed autogrami\u00e1da po zp\u011bv\u00e1kov\u011b zhroucen\u00ed. V\u0161echny d\u00edvky se t\u011b\u0161ily, i kdy\u017e na koncert\u011b Billovi nev\u011bdomky v \u0161\u00edlen\u00e9 opojnosti ubli\u017eovaly, nyn\u00ed jim ho bylo l\u00edto a cht\u011bly mu d\u00e1t najevo \u00fa\u010dast svou p\u0159\u00edtomnost\u00ed, sv\u00fdmi mocn\u00fdmi vysok\u00fdmi vok\u00e1ly.<\/div>\n
Bill, Tom, Georg i Gustav na tom nebyli jinak, dva t\u00fddny volna jim velice prosp\u011bly a oni te\u010f byli nat\u011b\u0161en\u00ed, a\u017e zase uvid\u00ed rozv\u00e1\u0161n\u011bn\u00e9 davy. U\u017e \u010dekali usazen\u00ed za dlouh\u00fdm stolem se sn\u011bhob\u00edl\u00fdm ubrusem, p\u0159ed sebou z\u00e1soby fix\u016f, sklenice s miner\u00e1lkou a n\u011bjak\u00e9 ty fotky, a usm\u00edvali se z\u00e1\u0159iv\u00fdmi \u00fasm\u011bvy, kdy\u017e ochranka vpustila dovnit\u0159 prvn\u00ed d\u00edvky. \u00dasm\u011bvy v\u0161ak vydr\u017eely jenom na t\u0159ech tv\u00e1\u0159\u00edch.<\/div>\n
Obli\u010dej Billa Kaulitze ztratil svou z\u00e1\u0159 ve chv\u00edli, kdy k jeho u\u0161\u00edm dolehl nad\u0161en\u00fd povyk, a kdy k n\u011bmu dob\u011bhlo prvn\u00edch p\u00e1r postav. Jisk\u0159i\u010dky v o\u010d\u00edch ve vte\u0159in\u011b vyhasly a nahradila je \u010dir\u00e1 hr\u016fza, l\u00edce smrteln\u011b zbledly a balz\u00e1mem h\u00fd\u010dkan\u00e9 rty se rozklepaly. Za dva t\u00fddny nashrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00e1 energie se vypa\u0159ila jako led na slunci a m\u00edsto n\u00ed cel\u00fdm \u0161t\u00edhl\u00fdm t\u011blem bleskurychle za\u010dala prostupovat panick\u00e1 hr\u016fza. Bill najednou nesed\u011bl za stolem, op\u011bt padal z p\u00f3dia, op\u011bt se po n\u011bm s\u00e1paly ostr\u00e9 ruce, kter\u00e9 mu ubli\u017eovaly\u2026<\/div>\n
„NEEEEE!“ zaje\u010del ve chv\u00edli, kdy se k n\u011bmu nat\u00e1hlo prvn\u00edch p\u00e1r rukou, sv\u00edraj\u00edc\u00edch pap\u00edry a fotky k podeps\u00e1n\u00ed. Vysko\u010dil od stolu a tryskem se vy\u0159\u00edtil do backstage, kam nikdo krom\u011b nich a teamu nemohl. Prudce za sebou zabouchl dve\u0159e a zahu\u010del pod deku, kter\u00e1 byla p\u0159ehozen\u00e1 p\u0159es op\u011bradlo gau\u010de. Klepal se jako osika a jeho strach a t\u0159es vzrostl ve chv\u00edli, kdy zaslechl cvaknut\u00ed dve\u0159\u00ed a bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se kroky\u2026<\/div>\n
„Bill\u00ed? Bill\u00ed, copak se d\u011bje?“<\/div>\n
Bill opatrn\u011b st\u00e1hl deku z hlavy, aby se jeho vypla\u0161en\u00e9 o\u010di setkaly s bratrov\u00fdm zneklidn\u011bn\u00fdm pohledem.
„To\u2026Tomi?“<\/div>\n
Tom opatrn\u011b usedl na hranu gau\u010de a polo\u017eil svou h\u0159ejivou dla\u0148 do Billov\u00fdch vlas\u016f. Do\u0161lo mu, co jeho l\u00e1sku tolik vyd\u011bsilo. Uv\u011bdomil si, \u017ee za\u010d\u00ednat ve\u0161ker\u00e9 d\u011bn\u00ed autogrami\u00e1dou byla velik\u00e1 chyba. P\u0159esto\u017ee Bill se b\u011bhem volna spravil, do\u0161lo Tomovi, \u017ee jeho strach z v\u011bt\u0161\u00edho mno\u017estv\u00ed lid\u00ed asi jen tak nezmiz\u00ed.<\/div>\n
„Notak l\u00e1sko\u2026 jsem tady s tebou\u2026 nic se ned\u011bje\u2026“<\/div>\n
Bill polekan\u011b zamrkal.<\/div>\n
„Tomi\u2026 co\u2026 co to bylo? J\u00e1\u2026 j\u00e1 jsem\u2026“<\/div>\n
„P\u0161\u0161\u0161t,“ ti\u0161il ho Tom. „Jenom ses vyd\u011bsil\u2026 nic se ned\u011bje, l\u00e1sko\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
Bill se chv\u00edli nechal konej\u0161iv\u011b obj\u00edmat, dokud se mu puls v \u017eil\u00e1ch nesn\u00ed\u017eil k norm\u00e1ln\u00edm hodnot\u00e1m. Pak ale smutn\u011b zavrt\u011bl svou kr\u00e1snou hlavou.<\/div>\n
„Zkazil jsem to,“ \u0161pitl ti\u0161e. „Zkazil jsem n\u00e1m celou autogrami\u00e1du\u2026“<\/div>\n
„Ne, nezkazil,“ za\u0161eptal Tom. „Jenom ses polekal\u2026 Po tom, co se ti stalo, nen\u00ed \u010demu se divit.“<\/div>\n
„Ale je,“ p\u00edpl Bill ne\u0161\u0165astn\u011b. „Tomi\u2026 j\u00e1 se tak boj\u00edm\u2026 \u017ee u\u017e se tohle nikdy nesprav\u00ed!“<\/div>\n
„Ale sprav\u00ed\u2026 jen pot\u0159ebuje\u0161 \u010das,“ ujistil ho \u0161eptem Tom. S\u00e1m si nebyl jist\u00fd, jestli vlastn\u00edm slov\u016fm v\u011b\u0159\u00ed tak pevn\u011b a jist\u011b, jak je vyslovoval. U\u017e se o tom bavil s Davidem a bohu\u017eel v p\u0159\u00edpadech, jako byl tento, mnoho n\u00e1sledk\u016f trvalo docela dlouhou dobu, ne\u017e se \u00fapln\u011b vytratily. To v\u0161ak Toma t\u00e9m\u011b\u0159 nezaj\u00edmalo. Bill jenom pot\u0159ebuje \u010das. \u010cas a jeho l\u00e1sku, jeho oporu, a Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee tu pro n\u011bj bude dnem i noc\u00ed, i kdyby padaly meteority. Miloval sv\u00e9ho bratra a pevn\u011b v\u011b\u0159il, \u017ee r\u00e1ny v jeho srd\u00ed\u010dku a k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u011b \u010dist\u00e9 du\u0161i zahoj\u00ed \u010das a jeho horouc\u00ed l\u00e1ska, a\u0165 u\u017e to potrv\u00e1 p\u00e1r dn\u00ed nebo n\u011bkolik t\u00fddn\u016f \u010di m\u011bs\u00edc\u016f. Ale d\u0159\u00edv nebo pozd\u011bji se v\u0161echno zahoj\u00ed a zase bude dob\u0159e\u2026<\/div>\n
„Dojdu \u0159\u00edct, a\u0165 to zru\u0161ej\u2026 po\u010dkej tady,“ \u0161eptl mu Tom do vlas\u016f a opatrn\u011b ho zabalil do deky, aby se Bill c\u00edtil alespo\u0148 tro\u0161ku v bezpe\u010d\u00ed, a pomalu ode\u0161el.<\/p>\n<\/div>\n
V hale to mezit\u00edm v\u0159elo. Zbytek kapely st\u00e1l kolem Davida, kter\u00fd dvoj\u010data nerv\u00f3zn\u011b vyhl\u00ed\u017eel, a fanynky hystericky skandovaly Billovo jm\u00e9no. Tatam byla opora, kterou mu cht\u011bly svou p\u0159\u00edtomnost\u00ed d\u00e1t, kdyby se zde objevil, znovu by nastalo to, co na koncert\u011b. Tohle p\u0159eci nejde! N\u011bkter\u00e9 sem kv\u016fli n\u011bmu jely takovou d\u00e1lku a nedostanou ani pitomej podpis? Bill si klidn\u011b ute\u010de, a te\u010f se autogrami\u00e1da ukon\u010d\u00ed? Tahle varianta naprosto nep\u0159ich\u00e1zela v \u00favahu, a taky to daly jasn\u011b najevo ve chv\u00edli, kdy David akci skute\u010dn\u011b zru\u0161il. Doslova zatarasily v\u00fdchod a hlasit\u011b se dom\u00e1haly sv\u00e9ho.<\/div>\n
Jejich k\u0159ik se donesl a\u017e k Billovi, kter\u00e9ho pr\u00e1v\u011b Saki vyv\u00e1d\u011bl z jejich \u0161atny. Jeho zorni\u010dky se roz\u0161\u00ed\u0159ily hr\u016fzou a chlapec z\u016fstal st\u00e1t na m\u00edst\u011b jako p\u0159ibit\u00fd.<\/div>\n
„Ne\u2026 a\u0165 jdou pry\u010d… A\u0165 jdou pry\u010d!!“ k\u0159ikl zoufale a znova utekl do pokoje, ze kter\u00e9ho ho Saki tak pracn\u011b vyv\u00e1d\u011bl.<\/div>\n
Nezvl\u00e1dne to, te\u010f u\u017e to v\u011bd\u011bl naprosto jist\u011b\u2026 konec koncert\u016f, autogrami\u00e1d, rozhovor\u016f\u2026 Konec v\u0161eho, co pro n\u011bj znamenalo \u017e\u00edt. P\u0159ipadalo mu, jako by \u010dekal na smrt. \u017divot, na jak\u00fd byl zvykl\u00fd, mu toti\u017e nemilosrdn\u011b skon\u010dil…<\/p>\n<\/div>\n
autor: \u00c1\u010fa & Bitter<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa & Bitter „Tome\u2026“ „\u0160\u0161\u0161\u0161\u0161\u0161t, neboj se, jsem tady\u2026“ M\u00edsto toho, aby to v\u0161ak Billa uklidnilo, za\u010dal o to v\u00edc na\u0159\u00edkat. „Ne, pros\u00edm\u2026 j\u00e1 nechci\u2026 pomoc\u2026 u\u017e ne\u2026“ Tom znovu zopakoval konej\u0161iv\u00e1 slov\u00ed\u010dka a had\u0159\u00edkem, kter\u00fd namo\u010dil ve studen\u00e9 vod\u011b, opatrn\u011b<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[262],"tags":[],"class_list":["post-13245","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-za-stesti-zaplatis"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13245","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13245"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13245\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13245"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13245"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13245"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}