{"id":13255,"date":"2009-10-18T15:30:00","date_gmt":"2009-10-18T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13224"},"modified":"2009-10-18T15:30:00","modified_gmt":"2009-10-18T14:30:00","slug":"irony-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/10\/18\/irony-2\/","title":{"rendered":"Irony 2."},"content":{"rendered":"
autor: Fabiana<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
Bloody Kiss<\/strong><\/div>\n
Opatrn\u011b vst\u00e1v\u00e1m a sv\u00edci pokl\u00e1d\u00e1m na st\u016fl k ostatn\u00edm, je\u0161t\u011b nezap\u00e1len\u00fdm. Ruce m\u00e1m cel\u00e9 zakapan\u00e9 nyn\u00ed u\u017e ztuhl\u00fdm voskem, odlupuji ho a h\u00e1z\u00edm na zem, je mi to jedno. Na chv\u00edli se zamysl\u00edm a vyhl\u00ed\u017e\u00edm z okna. Jakkoli moc se budu sna\u017eit, ani tuhle, ani kteroukoli jinou \u010d\u00e1st p\u0159\u00edb\u011bhu nelze vypustit. Bohu\u017eel pro mne, \u017ee ano?<\/div>\n
Po\u0159\u00e1d jsem byl ten mal\u00fd kluk, jen o n\u011bjak\u00fd ten m\u011bs\u00edc star\u0161\u00ed. A Pedro byl \u010dty\u0159ic\u00e1tn\u00edk bez domova. Chud\u00fd, ale ch\u00e1pav\u00fd, vst\u0159\u00edcn\u00fd, a v r\u00e1mci mo\u017enost\u00ed i vesel\u00fd. Opravdu jsem mu mohl sd\u011blit v\u0161echno, i ty nejnitern\u011bj\u0161\u00ed tu\u017eby m\u00e9ho srdce. M\u011bl jsem jistotu, \u017ee nikomu nic ne\u0159ekne, a pro nic m\u011b nezavrhl. Tak\u017ee on jedin\u00fd v\u011bd\u011bl, co c\u00edt\u00edm k Tomovi. A nep\u0159ipadal jsem mu odporn\u00fd. Jenom\u017ee Pedro taky hodn\u011b pil.<\/p>\n<\/div>\n
Jednou, kdy\u017e jsem p\u0159i\u0161el na lavi\u010dku, Pedro pod ke\u0159em nebyl. Posadil jsem se a \u010dekal na n\u011bj. P\u0159i\u0161el, a\u017e kdy\u017e se za\u010dalo stm\u00edvat. Motal se a alkohol z n\u011bj byl c\u00edtit na dva metry. Posadil jsem ho na lavi\u010dku.<\/div>\n
„Zase?“ Zeptal jsem se stru\u010dn\u011b. Jen na m\u011b z\u00edral. Jeho o\u010di byly hn\u011bd\u00e9, jako moje, jen o n\u011bjak\u00fd ten odst\u00edn tmav\u0161\u00ed, a v p\u0159\u00edtm\u00ed pod korunami strom\u016f vypadaly t\u00e9m\u011b\u0159 jako \u010dern\u00e9. Hled\u011bli jsme na sebe dlouho. A pak, v nest\u0159e\u017een\u00e9m okam\u017eiku, kdy jsem o\u010di na chv\u00edli zav\u0159el, proto\u017ee m\u011b p\u00e1lily, si m\u011b Pedro p\u0159it\u00e1hl a dlouze m\u011b pol\u00edbil. Nev\u00edm, pro\u010d jsem se nebr\u00e1nil. Mo\u017en\u00e1 proto, \u017ee to nebylo zase tak nep\u0159\u00edjemn\u00e9, jak by se mohlo zd\u00e1t.<\/p>\n<\/div>\n
T\u00e9 noci jsem p\u0159i\u0161el dom\u016f hodn\u011b pozd\u011b. Dostal jsem dom\u00e1c\u00ed v\u011bzen\u00ed, jako obvykle, tentokr\u00e1t v\u0161ak nejsp\u00ed\u0161 pr\u00e1vem, m\u011bl jsem p\u0159ij\u00edt v osm a p\u0159i\u0161el jsem t\u00e9m\u011b\u0159 v jeden\u00e1ct. A kdy\u017e jsem se za t\u00fdden na lavi\u010dce zase objevil, Pedro ke mn\u011b hned p\u0159isp\u011bchal.<\/div>\n
„Myslel jsem, \u017ee u\u017e nep\u0159ijde\u0161.“ Za\u010dal, a n\u00e1sledoval dlouh\u00fd monolog, v n\u011bm\u017e se mi po\u0159\u00e1d dokola omlouval. Po\u0159\u00e1d mluvil o „zn\u00e1siln\u011bn\u00ed“. Necht\u011bl jsem ho p\u0159eru\u0161ovat, vypadal docela zam\u011bstnan\u011b, pak u\u017e jsem ale musel. Tak jsem mu \u0159ekl, \u017ee mi to nevad\u00ed. Vyjeven\u011b na m\u011b hled\u011bl. Dlouho. P\u0159ipadal jsem si trapn\u011b, tak jsem se op\u0159el a pod\u00edval se jinam.<\/div>\n
\n
Za t\u0159i roky od toho okam\u017eiku (samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ne p\u0159esn\u011b na den, ale bylo to n\u011bjak\u2026 plus minus t\u00fdden, \u0159ekl bych) prob\u011bhlo dal\u0161\u00ed soudn\u00ed \u0159\u00edzen\u00ed, tentokr\u00e1te jsem se ho ale musel \u00fa\u010dastnit, bezprost\u0159edn\u011b se m\u011b toti\u017e t\u00fdkalo. No jo, u\u017e jsem si prost\u011b vy\u010derpal svou d\u00e1vku \u0161t\u011bst\u00ed. A tak mi lid\u00e9, kte\u0159\u00ed m\u011b p\u0159ipravili o otce, nyn\u00ed vzali i Pedra. A nejhor\u0161\u00ed na tom bylo, \u017ee jsem musel vypov\u00eddat. M\u011blo to b\u00fdt proti n\u011bmu, j\u00e1 jsem ho ale br\u00e1nil. Po\u0159\u00e1d jsem bral vinu na sebe, nikdo m\u011b ale neposlouchal. \u0158ekli, \u017ee jsem na tom psychicky \u0161patn\u011b, a \u017ee m\u011b Pedro zmanipuloval, a zbavili m\u011b pr\u00e1va vypov\u00eddat. V podstat\u011b jsem se ani nemusel sna\u017eit. Ni\u010demu jsem t\u00edm nepomohl. Nebrali m\u011b v\u00e1\u017en\u011b.<\/div>\n
Ani dnes nev\u00edm, na jak dlouho Pedra zav\u0159eli, ani jak na to vlastn\u011b p\u0159i\u0161li. V\u00edm jen, \u017ee jsme sed\u011bli na lavi\u010dce a pov\u00eddali si, j\u00e1 jsem se k n\u011bmu tiskl a on m\u011b hladil po nah\u00e9 hrudi, kdy\u017e na na\u0161e m\u00edsto nab\u011bhli policist\u00e9, odtrhli m\u011b od n\u011bj a za\u010dali ho ml\u00e1tit obu\u0161ky. K\u0159i\u010del jsem, a\u0165 ho nechaj\u00ed, ale oni nic. Odvezli ho na stanici, m\u011b vzali s sebou, ale ka\u017ed\u00e9ho v jin\u00e9m aut\u011b. Pak jsem musel l\u00edtat po doktorech s matkou a kapit\u00e1nem. Rentgeny, vy\u0161et\u0159en\u00ed, psychiatr. No hnus. A nikdo mi necht\u011bl nic \u0159\u00edct. Byl jsem pro n\u011b jen „ta ob\u011b\u0165“, pro novin\u00e1\u0159e „zneu\u017e\u00edvan\u00fd chlapec“ nebo „chlapec t\u00fdran\u00fd bezdomovcem“. Vlastn\u00ed matka by se m\u011b tehdy nejrad\u0161i z\u0159ekla. V\u00edm to, proto\u017ee mi to \u0159ekl Tom. Od toho „incidentu“ s Pedrem m\u011b absolutn\u011b nen\u00e1vid\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Tak jsem p\u0159i\u0161el o Pedra, o sv\u00e9ho jedin\u00e9ho p\u0159\u00edtele, o svou oporu a \u00fat\u011bchu, za n\u00ed\u017e jsem sice musel „platit“, byla to ale pro mne \u00fanosn\u00e1 da\u0148. Jen\u017ee j\u00e1 jsem n\u011bkoho takov\u00e9ho pot\u0159eboval. Ve chv\u00edli, kdy jsem si skoro zvykl mluvit o sv\u00fdch probl\u00e9mech s lidmi, mi vzali motivaci. A tak jsem zase mluvit p\u0159estal. Nebylo u\u017e s k\u00fdm. Ptal jsem se, jestli mohu Pedra ve v\u011bzen\u00ed nav\u0161t\u00edvit. Nesm\u011bl jsem. Necht\u011bli o tom ani sly\u0161et. Nikdo mi nev\u011b\u0159il, \u0159ekl bych, \u017ee m\u011b u\u017e ani nebrali jako \u010dlov\u011bka schopn\u00e9ho myslet. Byl jsem zase s\u00e1m, m\u00e9 srdce bylo ol\u00e1man\u00e9 a bolav\u00e9. Takto oslaben jsem se prost\u011b nedok\u00e1zal protloukat \u017eivotem bez p\u0159\u00edtele ut\u011b\u0161itele. A tak mi Pedra nahradila \u017eiletka. Zjistil jsem, \u017ee cel\u00e9 ty roky mi fyzick\u00e1 bolest pom\u00e1hala odbour\u00e1vat tu psychickou, trp\u011bl jsem, ale jinak. Za\u010dal jsem se \u00fapln\u011b vyh\u00fdbat kontaktu s lidmi. Respektive s v\u011bt\u0161inou lid\u00ed. Kdy\u017e jsem se po dlouh\u00e9 dob\u011b zase vr\u00e1til k lavi\u010dce, byla obsazen\u00e1 t\u0159emi lidmi. V\u00eddali m\u011b tu sed\u00e1vat s „t\u00edm bezdomovcem“, a te\u010f si mysleli, \u017ee u\u017e sem nep\u0159ijdu. Jen\u017ee j\u00e1 p\u0159i\u0161el. Ani te\u010f jsem se nedok\u00e1zal od lavi\u010dky odpoutat, tohle m\u00edsto mi po\u0159\u00e1d dod\u00e1valo klid. Chodil jsem za \u0161kolu, jen abych tam mohl b\u00fdt.<\/div>\n
Nosil jsem u\u017e jen tri\u010dka s dlouh\u00fdm ruk\u00e1vem, v parku jsem ale sed\u00e1val bez nich. Byli tam jen m\u00ed nov\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9, a p\u0159ed nimi jsem se nem\u011bl za co styd\u011bt. Ruce u\u017e zdaleka nebyly jedinou \u010d\u00e1st\u00ed t\u011bla, kter\u00e1 odn\u00e1\u0161ela moje z\u00e1chvaty stesku. Brzy p\u0159i\u0161lo na \u0159adu b\u0159icho, po n\u011bm hru\u010f, n\u011bkdy i nohy. Jizvy jsem te\u010f m\u011bl v\u0161ude.<\/p>\n<\/div>\n
„Nikdy m\u011b nebude milovat.“<\/div>\n
„Tak mu to zkus \u0159\u00edct, t\u0159eba se tr\u00e1p\u00ed\u0161 zbyte\u010dn\u011b! A jak tak na tebe kouk\u00e1m, \u0159ekl bych, \u017ee nem\u00e1\u0161 co ztratit.“<\/div>\n
„V\u017edycky je co ztratit.“<\/div>\n
„To je fakt. Ale stejn\u011b si mysl\u00edm, \u017ee bys to m\u011bl zkusit.“<\/div>\n
„Nic nech\u00e1pe\u0161.“<\/div>\n
„Tak mi to vysv\u011btli!“<\/div>\n
„On\u2026 je to m\u016fj bratr.“<\/div>\n
„Tak to ch\u00e1pu docela dob\u0159e.“<\/p>\n<\/div>\n
D\u00e1l u\u017e ani jeden z n\u00e1s nepromluvil. Kluk, s n\u00edm\u017e jsem pr\u00e1v\u011b mluvil, si \u0159\u00edk\u00e1 Biggest King of Heroin Kingdom. Jeho prav\u00e9 jm\u00e9no nezn\u00e1m, nikdo tady nezn\u00e1 ni\u010d\u00ed prav\u00e9 jm\u00e9no. M\u016fj „pouli\u010dn\u00ed pseudonym“, jak tomu \u0159\u00edkali, byl Lemra. Zvolil jsem si ho s\u00e1m. Proto\u017ee p\u0159esn\u011b tak si p\u0159ipad\u00e1m. Sed\u00edm tam na lavi\u010dce, m\u00edsto abych byl ve \u0161kole, chv\u00edli \u017evan\u00edm s Kingem, on si pak p\u00edchne heroin a j\u00e1 se po\u0159e\u017eu. A kdy\u017e p\u0159itisknu rty na \u010derstvou r\u00e1nu a nasaji trochu krve, octnu se v rau\u0161i. Tot\u00e1ln\u011b. Pr\u00e1v\u011b proto bych se \u0159ez\u00e1n\u00ed nikdy nevzdal. Pom\u00e1h\u00e1 mi to zapomenout. Jako Kingovi heroin, Johannovi alkohol a Selm\u011b prostituce. To jsou dal\u0161\u00ed lidi „odsud“. Selma je nejzvl\u00e1\u0161tn\u011bj\u0161\u00ed, tedy podle m\u00e9ho n\u00e1zoru. Ned\u011bl\u00e1 to pro pen\u00edze, d\u011bl\u00e1 to proto, \u017ee se v tom vy\u017e\u00edv\u00e1. Nech\u00e1v\u00e1 si platit, docela dost, \u0159ekl bych, a vyd\u011blan\u00fdmi pen\u011bzi sponzoruje Kinga a Johanna. Samoz\u0159ejm\u011b se ani jeden z nich nejmenuje tak, jak si \u0159\u00edk\u00e1. K \u010demu taky jm\u00e9na? Jen ozna\u010den\u00ed, kter\u00e9 ur\u010dili rodi\u010de, a jejich pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00edm se \u010dlov\u011bk dobrovoln\u011b zapojuje do st\u00e1da p\u0159edsudk\u016f, neznalosti a ironie. No a o tom to je. Tady je m\u00edsto, na n\u011bm\u017e neznalost omlouv\u00e1. Nejsou tu povinnosti, starosti ani z\u00e1kony. Tady zn\u00e1 ka\u017ed\u00fd ka\u017ed\u00e9ho takov\u00e9ho, jak\u00fd opravdu je, a nikdo nik\u00fdm nepohrd\u00e1.<\/p>\n<\/div>\n
Mo\u017en\u00e1 by se na\u0161li lid\u00e9, kte\u0159\u00ed by na\u0161i minipartu, tedy Kinga, Selmu, Johanna a m\u011b, zav\u0159eli do l\u00e9\u010debny, ka\u017ed\u00e9ho do jin\u00e9 a daleko od sebe. Spousty lid\u00ed. S\u00e1m p\u00e1r takov\u00fdch zn\u00e1m. To oni by se m\u011bli l\u00e9\u010dit. Dob\u0159e, to je mo\u017en\u00e1 trochu p\u0159ehnan\u00fd n\u00e1zor, ale jak n\u00e1s mohou soudit, kdy\u017e n\u00e1s neznaj\u00ed? Nic o n\u00e1s nev\u011bd\u00ed, soud\u00ed pouze podle toho, co je vid\u011bt. Nev\u011bd\u00ed, pro\u010d d\u011bl\u00e1me to, co d\u011bl\u00e1me. Je jim jedno, \u017ee n\u00e1s to t\u0159eba dr\u017e\u00ed p\u0159i \u017eivot\u011b, \u017ee ani my nechceme opustit tento sv\u011bt, \u017ee n\u011bkdy t\u0159eba c\u00edt\u00edme, \u017ee i n\u00e1\u0161 \u017eivot m\u00e1 cenu. Cht\u011bj\u00ed jen zbavit spole\u010dnost spodiny, lid\u00ed, na jejich\u017e \u017eivot\u011b nikomu nez\u00e1le\u017e\u00ed, kter\u00fdch se \u0161t\u00edt\u00ed, a kter\u00fdm se vyh\u00fdbaj\u00ed. Nap\u0159\u00edklad na Selmu, od\u011bnou v\u017edy v minisukni, s\u00ed\u0165ovan\u00fdch pun\u010doch\u00e1ch a kr\u00e1tk\u00e9m tri\u010dku bez ruk\u00e1v\u016f, se d\u00edvaj\u00ed pohrdav\u011b. Kingovi a Johannovi, kte\u0159\u00ed se v\u011bt\u0161inou v\u00e1lej\u00ed n\u011bkde po zemi, se obloukem vyh\u00fdbaj\u00ed. A j\u00e1? Na m\u011b si nikdo nep\u0159ijde, moje \u00fachylka nen\u00ed vid\u011bt. Nebo alespo\u0148 na prvn\u00ed pohled. V\u016fbec jsem sem nemusel pat\u0159it, kdybych necht\u011bl. Jen\u017ee j\u00e1 cht\u011bl. D\u016fle\u017eit\u00fd je toti\u017e ten pocit, \u017ee n\u011bkam pat\u0159\u00edm, \u017ee si m\u00e1m s k\u00fdm promluvit o sv\u00fdch starostech. D\u016fle\u017eit\u00fd pro m\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Fabiana<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
Klikni na novou anketu, d\u00edky J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Fabiana Bloody Kiss Opatrn\u011b vst\u00e1v\u00e1m a sv\u00edci pokl\u00e1d\u00e1m na st\u016fl k ostatn\u00edm, je\u0161t\u011b nezap\u00e1len\u00fdm. Ruce m\u00e1m cel\u00e9 zakapan\u00e9 nyn\u00ed u\u017e ztuhl\u00fdm voskem, odlupuji ho a h\u00e1z\u00edm na zem, je mi to jedno. Na chv\u00edli se zamysl\u00edm a vyhl\u00ed\u017e\u00edm z okna. Jakkoli<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[275],"tags":[],"class_list":["post-13255","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-irony"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13255","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13255"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13255\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13255"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13255"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13255"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}