{"id":13256,"date":"2009-10-18T14:30:00","date_gmt":"2009-10-18T13:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13225"},"modified":"2009-10-18T14:30:00","modified_gmt":"2009-10-18T13:30:00","slug":"bad-dream-love","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/10\/18\/bad-dream-love\/","title":{"rendered":"Bad dream, Love"},"content":{"rendered":"
\n
autor: Ann<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Ahoj. Tak\u017ee jen bych cht\u011bla \u0159\u00edct, \u017ee to je moje prvn\u00ed zku\u0161enost s t\u00edmhle typem pov\u00eddek. Douf\u00e1m \u017ee se V\u00e1m to bude l\u00edbit a \u017ee pov\u00eddku do\u010dtete a\u017e do konce \ud83d\ude42 N\u011bjak\u00fd ten koment\u00edk taky pot\u011b\u0161\u00ed\u2026 \ud83d\ude42 Tak\u017ee p\u0159\u00edjemn\u00e9 \u010dten\u00ed \ud83d\ude09 -Ann<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Byla jedna hodina r\u00e1no\u2026 Le\u017eel jsem v pokoji a nepokojn\u011b se p\u0159evaloval ze strany na stranu. Nemohl jsem usnout. Musel jsem p\u0159em\u00fd\u0161let. P\u0159em\u00fd\u0161let nad n\u011b\u010d\u00edm, co mi vyvol\u00e1valo ten pocit vzru\u0161en\u00ed. Ten zn\u00e1m\u00fd pocit slasti a mraven\u010den\u00ed po cel\u00e9m t\u011ble. I kdybych si p\u0159edstavil sebekr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed nahou d\u00edvku, nikdy to se mnou neud\u011blalo to, co pohled na Toma. M\u00e9ho bratra. Dvoj\u010de. Moje druh\u00e9 j\u00e1\u2026<\/div>\n
—<\/div>\n
Sed\u00edm v ob\u00fdv\u00e1ku, kouk\u00e1m na hodiny, povzdychnu si nad t\u00edm, \u017ee u\u017e je jedna hodina r\u00e1no. Na\u0161tvan\u011b bouchnu do stolu, s vystra\u0161en\u00fdm v\u00fdrazem pak kouknu sm\u011brem ke schod\u016fm, jestli jsem n\u00e1hodou neprobudil Billa. Nerad bych ho probudil, nechci ho te\u010f vid\u011bt. P\u0159i pohledu na n\u011bj se c\u00edt\u00edm nesv\u016fj. V\u00edm, \u017ee ho n\u011bco tr\u00e1p\u00ed, ale nechce mi \u0159\u00edct co. I to je d\u016fvod, pro\u010d mi to tak dum\u00e1 hlavou. P\u0159ijdu si, jako by na mn\u011b bylo v\u0161echno \u0161patn\u011b, kdy\u017e m\u011b poka\u017ed\u00e9 probod\u00e1v\u00e1 pohledem, jak m\u011b pohlcuje z\u00e1valy pohled\u016f\u2026 Nezn\u00e1m d\u016fvod. Nat\u00e1hnu se na seda\u010dku, d\u00e1m si ruce za hlavu, zav\u0159u o\u010di a zhluboka vydechnu.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b nesp\u00ed\u0161?“ ozval se nejist\u00fd a slab\u00fd hl\u00e1sek. Pod\u00edv\u00e1m se ke schod\u016fm a vid\u00edm nejist\u00e9ho, skoro rozklepan\u00e9ho kluka, stoj\u00edc\u00edho na schodech. P\u0159eju si, aby ode\u0161el, pro\u010d mi to d\u011bl\u00e1?<\/div>\n
„Ne, nem\u016f\u017eu\u2026“ zamuml\u00e1m potichu, posad\u00edm se norm\u00e1ln\u011b a prohl\u00eddnu si ho.<\/div>\n
„Jdu si jen pro vodu\u2026“ \u0159ekne s povzdychem Bill a pl\u00ed\u017e\u00ed se do kuchyn\u011b. To je pr\u00e1v\u011b ono. To je to, co m\u011b tak mu\u010d\u00ed. Nev\u00edm, co se stalo s m\u00fdm mal\u00fdm br\u00e1\u0161kou. Ub\u00edjela m\u011b ta bezmoc.<\/div>\n
„Bille, \u0159ekne\u0161 mi, co se mezi n\u00e1mi stalo?“ zvednu se a jdu pomalu za n\u00edm. Vid\u00edm, jak se za\u010d\u00edn\u00e1 t\u0159\u00e1st. Znerv\u00f3zn\u011bl.<\/div>\n
„Co by se m\u011blo d\u00edt? Nic se ned\u011bje, jen se napiju a p\u016fjdu sp\u00e1t. Z\u00edtra hned r\u00e1no p\u0159ijde Ava n\u011bco nafotit. Nezapome\u0148 na to\u2026“ pousm\u011bje se Bill. Jak bych jenom mohl zapomenout. P\u0159ipom\u00ednaj\u00ed mi to u\u017e m\u011bs\u00edc. Nest\u00e1v\u00e1 se zase tak \u010dasto, abych n\u011bco zapomn\u011bl\u2026 Dobr\u00e1, v\u010dera jsem zapomn\u011bl zavolat Lauren, ale mysl\u00edm, \u017ee ani ne\u010dek\u00e1, \u017ee j\u00ed zavol\u00e1m. „Dob\u0159e?“ vyru\u0161il m\u011b z m\u00e9ho zamy\u0161len\u00ed Bill.<\/div>\n
\n
„Jo, jasn\u011b, neboj, v deset budu p\u0159ipraven\u00fd.“<\/div>\n
„V dev\u011bt \u2026“ poopravil m\u011b Bill a \u0161el nahoru do pokoje.<\/div>\n
„Jasn\u00fd, \u017ee v dev\u011bt, j\u00e1 to v\u011bd\u011bl!“ zavol\u00e1m za n\u00edm a pl\u00e1cnu se do \u010dela. U\u017e tak to m\u00e1 t\u011b\u017ek\u00fd, a je\u0161t\u011b mu to zhor\u0161uju mou nezodpov\u011bdnost\u00ed. Taky bych m\u011bl j\u00edt. Jdu tedy do lo\u017enice, ulehnu a pomalu us\u00edn\u00e1m. Zd\u00e1 se mi o na\u0161em d\u011btstv\u00ed, je to fajn zase se na chv\u00edli zasn\u00edt\u2026<\/p>\n<\/div>\n
—<\/p>\n<\/div>\n
Probudil jsem se u\u017e v sedm. V\u017edy jsem rad\u0161i vzh\u016fru d\u0159\u00edve, a\u0165 stihnu to, co Tom neud\u011bl\u00e1. Je tak nezodpov\u011bdn\u00fd, ale to je to, co m\u011b na n\u011bm fascinuje. To, jak dok\u00e1\u017ee \u017e\u00edt tak voln\u011b. J\u00e1 to neum\u00edm. Mus\u00edm m\u00edt v\u0161e do punt\u00edku p\u0159ipraven\u00fd a t\u00edm tuplem, kdy\u017e m\u00e1 p\u0159ij\u00edt fotit k n\u00e1m dom\u016f. Pr\u00fd n\u011bco z osobn\u00edho \u017eivota Kaulitz\u016f. Hmm, to p\u016fjde p\u011bkn\u011b t\u011b\u017eko, te\u010f, kdy pro\u017e\u00edv\u00e1m n\u011bco, co nedok\u00e1\u017eu popsat. Jdu do koupelny, ud\u011bl\u00e1m si ka\u017edodenn\u00ed hygienu, nageluju vlasy, namaluji linky a p\u0159epudruju si svou, i tak dost dost porcel\u00e1novou ple\u0165. Celkem spokojen\u00fd se sv\u00fdm vzhledem jdu zp\u011bt do pokoje obl\u00e9knout si jeany, \u010dern\u00e9 t\u00edlko a nezapomenu na \u0159et\u011bzy, jak kolem krku, tak kolem z\u00e1p\u011bst\u00ed. Spokojen\u011b se pousm\u011bju, po cest\u011b do kuchyn\u011b zabouch\u00e1m na Tomovy dve\u0159e, pootev\u0159u je a nakouknu. Kdy\u017e vid\u00edm Toma u\u017e nachystan\u00e9ho u notebooku, jsem nad\u0161en.<\/div>\n
„Ale, to snad nemysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b! Ty jsi vzh\u016fru!“ \u0159eknu se sm\u00edchem a radost\u00ed v o\u010d\u00edch.<\/div>\n
„No to si pi\u0161, br\u00e1\u0161ko. Sl\u00edbil jsem ti, \u017ee budu ready!“ zazubil se Tom. Ve\u0161el jsem tedy dovnit\u0159. U\u017e ze zvyku jsem pootv\u00edral v\u0161echna okna a upravil rozh\u00e1zenou pe\u0159inu.<\/div>\n
„Na co to kouk\u00e1\u0161?“ uk\u00e1\u017eu hlavou na notebook a se z\u00e1jmem nakouknu p\u0159es jeho rameno.<\/div>\n
„Nic zaj\u00edmav\u00fdho, p\u00ed\u0161u na blog n\u011bco o dne\u0161n\u00edm focen\u00ed, kouk\u00e1m na v\u0161elijak\u00fd jin\u00fd blogy, co se o n\u00e1s zase p\u00ed\u0161e atd.“ m\u00e1vne rukou a sladce se usm\u011bje. Ten \u00fasm\u011bv m\u011b dost\u00e1v\u00e1. M\u00e1m sto chut\u00ed ho pol\u00edbit a \u0159\u00edct mu, pro\u010d jsem se celou tu dobu choval tak divn\u011b. Neud\u011bl\u00e1m to\u2026 Nikdy to neud\u011bl\u00e1m.<\/div>\n
„Aha,“ k\u00fdvnu hlavou a usm\u011bju se. „Jdu dol\u016f nachystat n\u011bco k sn\u00eddani. Pak p\u0159ij\u010f, ano?“ jedn\u00edm pohybem ruky mu sund\u00e1m provokativn\u011b hu\u010dku z hlavy a odejdu dol\u016f chystat sn\u00eddani. C\u00edt\u00edm se v\u00e1\u017en\u011b l\u00edp, ani nev\u00edm pro\u010d\u2026<\/p>\n<\/div>\n
—<\/p>\n<\/div>\n
„Hey!“ zavol\u00e1m se sm\u00edchem za n\u00edm. Vid\u00edm, \u017ee je mu l\u00edp. Ale zase nev\u00edm PRO\u010c. Ta ot\u00e1zka pro\u010d<\/em> je asi nekone\u010dn\u00e1. Nat\u00e1hnu se pro hu\u010dku, nasad\u00edm si ji zp\u011bt, pouprav\u00edm triko, st\u00e1hnu kalhoty je\u0161t\u011b n\u00ed\u017e, ne\u017e byly p\u0159edt\u00edm. Odka\u0161lu si a py\u0161n\u011b se prohl\u00e9dnu v zrcadle. „Jo, Tome, dneska ti to sekne,“ \u0159eknu si s \u00fa\u017easn\u011b egoistick\u00fdm v\u00fdrazem a jdu dol\u016f. „Hmm, Bille, um\u00edr\u00e1m hlady,“ zasm\u011bju se a kouknu na naserv\u00edrovanou sn\u00eddani. Pala\u010dinky, \u0161leha\u010dka, jahody, bor\u016fvky, maliny\u2026 Je tam toho mnoho, vypad\u00e1 to stra\u0161n\u011b l\u00e1kav\u011b a j\u00e1 m\u00e1m takov\u00fd hlad! Zasednu ke stolu a drav\u011b se vrhnu na tal\u00ed\u0159 s pala\u010dinkami. P\u0159i prvn\u00edm soustu \u00fapln\u011b rozt\u00e1v\u00e1m. „Je to vynikaj\u00edc\u00ed,“ zamuml\u00e1m s plnou pusou a h\u00e1\u017eu do sebe i dal\u0161\u00ed kousky sn\u00eddan\u011b.<\/div>\n
„Jsem r\u00e1d, \u017ee ti chutn\u00e1,“ \u0159ekne viditeln\u011b pobaven\u011b Bill a pomalu j\u00ed svou porci. „Ava \u0159\u00edkala, \u017ee tady bude jen chv\u00edli, \u017ee by si cht\u011bla promluvit i s ka\u017ed\u00fdm sama, potom nafotit p\u00e1r fotek… b\u011bhem hodiny by m\u011bla b\u00fdt hotov\u00e1\u2026“ promlouv\u00e1 na m\u011b Bill. V\u0161e mu odk\u00fdv\u00e1m, moc ho ale nevn\u00edm\u00e1m, chu\u0165 pala\u010dinek m\u011b naprosto pohltila.<\/div>\n
„To zn\u00ed skv\u011ble! Opravdu jo,“ kouknu na n\u011bj v\u00e1\u017en\u011b, aby to vypadalo, \u017ee jsem ho aspo\u0148 tro\u0161ku vn\u00edmal. Z m\u00e9ho rozj\u00edm\u00e1n\u00ed m\u011b vyru\u0161\u00ed zvonek.<\/div>\n
„Oh, to je Ava,“ \u0159ekne vesele Bill a vydal se ke dve\u0159\u00edm. \u0160el jsem pomalu za n\u00edm, op\u0159el jsem se opod\u00e1l o ze\u010f a sledoval, co se bude d\u00edt. Ava je v\u00e1\u017en\u011b kost. Hned jak vstoupila do vstupn\u00ed haly, nedalo se p\u0159ehl\u00eddnout jej\u00ed dlouh\u00e9 nohy, vysok\u00e9 koza\u010dky a upl\u00e9 jeany se mnou d\u011blaly n\u011bco mimo\u0159\u00e1dn\u00e9ho. Hodila si sv\u00fdmi dlouh\u00fdmi vlasy a zamrkala \u00fa\u017easn\u00fdma smaragdov\u00fdma o\u010dima.<\/div>\n
„Ahoj Bille!“ sly\u0161el jsem a d\u00edval se na n\u011b, jak se vesele obj\u00edmaj\u00ed. „No kohopak to tady m\u00e1me!“ \u0159ekla vesele a vydala se sm\u011brem ke mn\u011b, sna\u017eil jsem se p\u016fsobit co nejp\u0159irozen\u011bji.<\/div>\n
„R\u00e1d t\u011b zase vid\u00edm! Zm\u011bnila ses!“ sjedu j\u00ed viditeln\u011b pohledem a \u0161ibalsky si pohraju s piercingem.<\/div>\n
„Mus\u00edm uznat, \u017ee i ty ses zm\u011bnil\u2026“ ol\u00edzla si sv\u016fdn\u011b rty a tak\u00e9 si m\u011b prohl\u00e9dla. Ano! P\u0159istoupila na moji hru. Je to doma!<\/p>\n<\/div>\n
—<\/p>\n<\/div>\n
V povzd\u00e1l\u00ed jsem sledoval Toma a Avu. Ve mn\u011b to v\u0159elo. \u017d\u00e1rlil jsem! Ale no tak. P\u0159ece nebudu \u017e\u00e1rlit na br\u00e1chu. Jsem zvykl\u00fd na to, \u017ee je ka\u017ed\u00fd t\u00fdden s jinou\u2026 ale kdy\u017e jsem vid\u011bl, jak ji svl\u00e9k\u00e1 pohledem a ona jeho. Jak si kv\u016fli n\u00ed pohr\u00e1v\u00e1 s ozd\u016fbkou ve rtu a ona jen hloup\u011b hlt\u00e1 jeho flirtovac\u00ed taktiky. Bylo mi z toho na zvracen\u00ed.<\/div>\n
„Ehm…“ odka\u0161lal jsem si, abych ty dva p\u0159ipravil na to, \u017ee mezi n\u011b hodl\u00e1m vstoupit. „Za\u010dneme ne?“ \u0159eknu tro\u0161ku podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00fdm t\u00f3nem.<\/div>\n
„Jist\u011b, jist\u011b. M\u00e1te to tady kr\u00e1sn\u00e9, ho\u0161i. Mysl\u00edm, \u017ee za\u010dnu s focen\u00edm n\u011bjak\u00fdch fotek, a pot\u00e9 rozhovor s tebou, Bille, a pot\u00e9 s Tomem. Jen p\u00e1r ot\u00e1zek,“ usm\u00e1la se jako slun\u00ed\u010dko a \u0161la do ob\u00fdv\u00e1ku, kde si za\u010dala fotit fotky z domu Kaulitz\u016f. \u0160el jsem znud\u011bn\u011b za n\u00ed, pozoroval nadr\u017een\u00e9ho Toma, jak hlt\u00e1 ka\u017ed\u00e9 jej\u00ed slovo. Posadil jsem se na gau\u010d a \u010dekal jsem na za\u010d\u00e1tek konverzace. „Cht\u011bla bych to ud\u011blat v soukrom\u00ed,“ pousm\u00e1la se a la\u0161kovn\u011b se pod\u00edvala na Toma. Ti dva maj\u00ed n\u011bco v pl\u00e1nu.<\/div>\n
„No jasn\u011b, pro\u010d ne \u2026“ neochotn\u011b jsem se zvedl a \u0161el jsem do pokoje, n\u00e1sledovala m\u011b Ava a Tom z\u016fstal v ob\u00fdv\u00e1ku.<\/p>\n<\/div>\n
—<\/p>\n<\/div>\n
Znovu jsem si ji prohl\u00e9dl, jak sv\u016fdn\u011b pohybuje boky ve v\u00fdstupu po schodech nahoru do Billova pokoje. Nem\u016f\u017eu se do\u010dkat, a\u017e bude d\u011blat rozhovor se mnou. Hmm, to bude par\u00e1da. Zase po dlouh\u00e9 dob\u011b po\u0159\u00e1dn\u00fd sex. V\u00e1\u017en\u011b byla rychl\u00e1. Trvalo to asi p\u011bt minut, a u\u017e byli oba dole. Bill nevypadal nad\u0161en\u011b, zato Ava ano. Nev\u00edm, co se s n\u00edm zase d\u011bje. Je to jako na houpa\u010dce, r\u00e1no byl v pohod\u011b, te\u010f je zase, jako by mu ulet\u011bly v\u0161echny v\u010dely.<\/div>\n
„Tome? M\u016f\u017ee\u0161?“ jemn\u011b se mnou zat\u0159\u00e1sla Ava, v t\u00e9 chv\u00edli jsem se rozt\u0159\u00e1sl uvnit\u0159, vlna vzru\u0161en\u00ed m\u011b ob\u011bhla a j\u00e1 se nemohl do\u010dkat, jak za n\u00e1mi zaklapnou dve\u0159e.<\/div>\n
„Jasn\u011b \u017ee m\u016f\u017eu, v\u017edy a v\u0161ude,“ za\u017eertoval jsem, vyb\u011bhl nahoru a vedl ji do sv\u00e9ho pokoje. Nev\u00edm, jestli Ava tu\u0161ila, co m\u00e1m v pl\u00e1nu, ale to jsem te\u010f v\u00e1\u017en\u011b ne\u0159e\u0161il\u2026<\/p>\n<\/div>\n
—<\/p>\n<\/div>\n
Ach bo\u017ee! On je tak nadr\u017een\u00fd a ona tak trapn\u00e1. Je to k sm\u00edchu! Rozhovor se mnou prob\u00edhal stylem: „Pro\u010d sis zm\u011bnil \u00fa\u010des?“ „Pro\u010d ta pauza?“ „Co si mysl\u00ed\u0161 o nov\u00e9m albu?“ byla se mnou hotov\u00e1 raz dva. Nikdy jsem ji nem\u011bl r\u00e1d. Nev\u00edm ani pro\u010d, ale v\u017edy na m\u011b p\u016fsobila takov\u00fdm chladn\u00fdm dojmem. Vzal jsem si na kl\u00edn notebook a za\u010dal listovat v\u0161elijak\u00fdmi odkazy, kdy\u017e mi z ni\u010deho nic na okno vysko\u010dila str\u00e1nka homosexu\u00e1ln\u00edho doktora, kter\u00fd radil v\u0161em homosexu\u00e1l\u016fm, jak se s t\u00edm vyrovnat. Norm\u00e1ln\u011b bych to znechucen\u011b zav\u0159el a zakroutil bych hlavou nad dne\u0161n\u00edm sv\u011btem, ale neud\u011blal jsem to. Vzhledem k tomu, \u017ee nev\u00edm, co se se mnou d\u011bje, za\u010dal jsem si str\u00e1nku pro\u010d\u00edtat. N\u011bkter\u00e9 \u010dl\u00e1nky byly a\u017e zaj\u00edmav\u00e9 a jeho rady inteligentn\u00ed. Nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b jsem kroutil hlavou, kdy\u017e n\u011bjak\u00fd mlad\u00edk popisoval probl\u00e9m. Vid\u011bl jsem se v n\u011bm. Naho\u0159e vpravo spla\u0161en\u011b blikala ikonka dal\u0161\u00ed str\u00e1nky. Nedo\u010dkav\u011b jsem na ni klikl a nev\u011b\u0159il jsem sv\u00fdm o\u010d\u00edm. Na z\u00e1hlav\u00ed str\u00e1nky jsem byl j\u00e1 a Tom. Byli jsme v objet\u00ed a Tom laskal m\u016fj krk. Vzru\u0161ovalo m\u011b to. P\u0159i pohledu na ka\u017ed\u00fd dal\u0161\u00ed obr\u00e1zek jsem c\u00edtil, \u017ee se m\u00e9 vzru\u0161en\u00ed stup\u0148uje, rychle jsem notebook zaklapl a polo\u017eil ho na st\u016fl. Pohled na dal\u0161\u00ed obr\u00e1zek bych u\u017e nevydr\u017eel.<\/p>\n<\/div>\n
Rozhodl jsem se, \u017ee p\u016fjdu do sv\u00e9ho pokoje ne\u017e Ava a Tom sv\u016fj rozhovor nedod\u011blaj\u00ed, kdy\u017e jsem proch\u00e1zel kolem Tomov\u00fdch dve\u0159\u00ed, sly\u0161el jsem vzdychy. Hodn\u011b hlasit\u00e9 vzdychy. P\u0159istoupil jsem tedy bl\u00ed\u017e, jemn\u011b se nalepil na dve\u0159e a poslouchal, co se bude d\u00edt. „Ach, Tome! V\u00edc, p\u0159idej!“ spla\u0161en\u011b vzdychala Ava, ani nev\u00edm, pro\u010d prudce jsem otev\u0159el dve\u0159e a z\u016fstal st\u00e1t jak p\u0159ikovan\u00fd. Ava byla nah\u00e1, prohnut\u00e1 na stole, Tom se st\u00e1hnut\u00fdmi kalhotami a boxerkami do n\u00ed divoce p\u0159ir\u00e1\u017eel. Nev\u011bd\u011bl jsem, co m\u00e1m d\u011blat, c\u00edtil jsem se tak trapn\u011b. Tom se prudce oto\u010dil a vrhl na m\u011b nen\u00e1vistn\u00fd pohled.<\/div>\n
„Vypadni!“ za\u0159val a hodil po mn\u011b ply\u0161\u00e1ka, co le\u017eel na stole. Prudce jsem sebou \u0161kubnul, vyb\u011bhl s pl\u00e1\u010dem, ale zastavil m\u011b\u2026 Uc\u00edtil jsem prudk\u00e9 \u0161kubnut\u00ed za rameno. To nen\u00ed dobr\u00e9\u2026<\/p>\n<\/div>\n
—<\/p>\n<\/div>\n
No to je z\u00e1\u017eitek. Ava nev\u00ed, co d\u011blat, ostatn\u011b ani j\u00e1 to nev\u00edm. Bill s pl\u00e1\u010dem a beze slova zmizel. Do h\u00e1je, tak snad m\u016f\u017eu bez jeho svolen\u00ed \u0161ukat, ne? Jsem na\u0161tvan\u00fd, hodn\u011b na\u0161tvan\u00fd. To p\u0159ehnal.<\/div>\n
„Promi\u0148 Av, ale m\u011bla bys j\u00edt. Z\u00edtra ti zavol\u00e1m,“ pod\u00e1m j\u00ed oble\u010den\u00ed, v\u00e1\u0161niv\u011b j\u00ed pol\u00edb\u00edm, aby ten rom\u00e1nek p\u016fsobil v\u011brohodn\u011b. Jist\u011b \u017ee j\u00ed nezavol\u00e1m. Pro\u010d taky\u2026 Nat\u00e1hnu si boxerky a kalhoty a vyb\u011bhnu rychle za n\u00edm, chyt\u00edm ho prudce za ruku. „Co to m\u00e1 znamenat?“ zak\u0159i\u010d\u00edm na n\u011bj.<\/div>\n
„Promi\u0148, nev\u011bd\u011bl jsem\u2026“ \u0159ekne vystra\u0161en\u011b Bill, m\u016fj k\u0159ik ho asi zarazil, ale nedok\u00e1\u017eu se ovl\u00e1dnout.<\/div>\n
„Nev\u011bd\u011bl? Co to pl\u00e1c\u00e1\u0161? Bille, u\u017e m\u011b to za\u010d\u00edn\u00e1 v\u00e1\u017en\u011b \u0161tv\u00e1t! Chov\u00e1\u0161 se posledn\u00ed dobou jako n\u011bkdo \u00fapln\u011b jin\u00fd! Co se stalo?“ c\u00edt\u00edm, jak se mi Bill sna\u017e\u00ed vysmeknout, chytnu ho pevn\u011bji.<\/div>\n
„To bol\u00ed, Tome, au, p\u0159esta\u0148,“ zak\u0148u\u010d\u00ed Bill, uvoln\u00edm mu ruku, asi jsem se choval zbyte\u010dn\u011b hrub\u011b, za\u010d\u00edn\u00e1m se c\u00edtit trochu provinile. „Nic se nestalo, j\u00e1\u2026 j\u00e1 jen, Tome pros\u00edm\u2026 nechci ti to \u0159\u00edct\u2026“ koktal ze sebe Bill.<\/div>\n
„Bille!“ ok\u0159ikl jsem ho, „jsem tv\u016fj br\u00e1cha! Mn\u011b m\u016f\u017ee\u0161 \u0159\u00edct v\u0161echno! V\u017edy\u0165 to v\u00ed\u0161,“ vzdychl jsem, u\u017e mi snad nev\u011b\u0159\u00ed?<\/div>\n
„No pr\u00e1v\u011b, \u017ee jsi m\u016fj br\u00e1cha\u2026“ vydechl smutn\u011b a za\u010dal vytahovat z kapsy zmuchlan\u00fd obr\u00e1zek, nerozum\u00edm, co t\u00edm cht\u011bl \u0159\u00edct, nedo\u010dkav\u011b kouk\u00e1m na to, co mi uk\u00e1\u017ee. „Hm,“ nadechl se Bill a podal mi opatrn\u011b obr\u00e1zek. Vzal jsem si ho, rozlo\u017eil, a myslel jsem, \u017ee se na m\u00edst\u011b slo\u017e\u00edm. Byl jsem na n\u011bm j\u00e1, Bill, \u00fapln\u011b naz\u00ed a vypadali jsme spokojen\u011b. Up\u0159\u00edmn\u011b se mi to hnusilo, p\u0159i\u0161lo mi to stra\u0161n\u011b \u00fachyln\u00e9. Fakt, \u017ee by byl Bill gay, by mi nevadil. Ale to, \u017ee chce sp\u00e1t se mnou, mi teda vadilo!<\/div>\n
„Co to. Uhm. To je odporn\u00e9!“ vypadlo ze m\u011b. Nem\u011bl jsem to \u0159\u00edkat tak naplno. Pod\u00edval jsem se na Billa, uvid\u011bl jsem, jak se mu zase zaleskly o\u010di, vytrhl mi obr\u00e1zek z ruky a rozt\u0159esen\u011b \u0159ekl.<\/div>\n
„V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee to nepochop\u00ed\u0161\u2026“ a vyb\u011bhl ven. Nesta\u010dil jsem ho zastavit. Stoj\u00edm uprost\u0159ed ob\u00fdv\u00e1ku jako sloup. Jsem jako v n\u011bjak\u00e9m tranzu. P\u0159i\u0161lo mi to tak odporn\u00e9, ale z\u00e1rove\u0148 mi bylo l\u00edto Billa. Nem\u011bl jsem na n\u011bho tak vyjet. J\u00e1 s\u00e1m jsem si te\u010f p\u0159i\u0161el odporn\u00fd. Jako bratr tyran. Nedok\u00e1zal jsem ale pochopit co to m\u00e1 znamenat. Byl jsem tak zmaten\u00fd, kdy\u017e jsem se d\u00edval z okna, jak se kapky l\u00edn\u011b p\u0159edb\u00edhaj\u00ed, uv\u011bdomil jsem si, jak mi chyb\u00ed. I tu chv\u00edli, co tam nebyl, jsem se c\u00edtil tak pr\u00e1zdn\u00fd, jako by ode\u0161la p\u016flka m\u011b. Venku se setm\u011blo, to proto, \u017ee p\u0159ich\u00e1zela velk\u00e1 bou\u0159ka, ochladilo se a d\u00e9\u0161\u0165 za\u010dal nemilosrdn\u011b bu\u0161it do oken. Kde je asi Bill? N\u011bkde s\u00e1m, v de\u0161ti\u2026 co kdy\u017e se mu n\u011bco stalo? C\u00edt\u00edm v sob\u011b ty ochran\u00e1\u0159sk\u00e9 pudy, mus\u00edm ochr\u00e1nit mal\u00e9ho br\u00e1\u0161ku. V\u017edy ho mus\u00edm chr\u00e1nit. Vyb\u011bhl jsem tedy ven, do de\u0161t\u011b a bou\u0159ky. V tu r\u00e1nu jsem byl prom\u00e1\u010den\u00fd skrz na skrz. Nevadilo mi to. B\u011b\u017eel jsem ho naj\u00edt\u2026 b\u011b\u017eel jsem, co nejrychleji to \u0161lo.<\/p>\n<\/div>\n
—<\/p>\n<\/div>\n
S pl\u00e1\u010dem jsem dob\u011bhl do parku. Kdy\u017e za\u010dalo pr\u0161et, schoval jsem se do vysok\u00e9 star\u00e9, polorozpadl\u00e9 budovy. Nech\u00e1pu, jak mi to mohl ud\u011blat. Ne, ch\u00e1pu ho. Nech\u00e1pu sebe. Jak jsem mohl b\u00fdt tak naivn\u00ed, abych si myslel, \u017ee snad padne do m\u00e9 n\u00e1ru\u010de a divoce m\u011b pol\u00edb\u00ed. P\u0159eju si, aby jazykem prozkoumal ka\u017edou \u010d\u00e1st m\u00fdch \u00fast. Aby uspokojil m\u00e9 nenasytn\u00e9 rty, kter\u00e9 tou\u017e\u00ed po jeho doteku. \u0158ekl, \u017ee je to odporn\u00e9. C\u00edt\u00edm se odporn\u00fd. Nechci tady b\u00fdt. Chci b\u00fdt pry\u010d od v\u0161eho, od v\u0161ech. Chci um\u0159\u00edt\u2026 Pohl\u00e9dl jsem na vysok\u00e9 schody vedouc\u00ed n\u011bkam do nezn\u00e1ma. Vydal jsem se po nich a stoupal v\u00fd\u0161 a v\u00fd\u0161\u2026 Do\u0161el jsem a\u017e na st\u0159echu, d\u00e9\u0161\u0165 byl st\u00e1le siln\u011bj\u0161\u00ed, hromy nemilosrdn\u011b bu\u0161ily a blesky se stra\u0161ideln\u011b honily po obloze. Porozhl\u00e9dl jsem se, klekl si a nakouknul dol\u016f. P\u0159i tom pohledu se mi zato\u010dila hlava\u2026 byla to v\u00fd\u0161ka. Obrovsk\u00e1. Kdybych se naklonil v\u00edce\u2026<\/p>\n<\/div>\n
—<\/p>\n<\/div>\n
Dob\u011bhl jsem do parku, kde se Bill \u010dasto chodil proch\u00e1zet. Prob\u011bhl jsem ho skrz na skrz. Nikde nebyl. „Do hajzlu!“ kopl jsem do kamene, kter\u00fd let\u011bl daleko a zastavil se o kmen stromu. Byl jsem zoufal\u00fd, u\u017e jsem nev\u011bd\u011bl jak d\u00e1l, kam m\u00e1m j\u00edt? Kdy\u017e v tom jsem si vzpomn\u011bl, jak Bill ob\u010das mluvil o star\u00e9 budov\u011b, kterou by cht\u011bl prozkoumat. Neot\u00e1lel jsem a rozb\u011bhl se tam, vtrhl jsem dovnit\u0159. Star\u00e9 plechov\u00e9 dve\u0159e pr\u00e1skly do zdi a ud\u011blaly r\u00e1mus. V\u0161e se rozlehlo. Ale jen dve\u0159e byly to, co vyd\u00e1valo zvuk. Nikde nikdo. „Pro\u010d???“ za\u0159val jsem do ticha, pohl\u00e9dl jsem na schodi\u0161t\u011b a uvid\u011bl mokr\u00e9 stopy. Byla to moje nad\u011bje. B\u011b\u017eel jsem po nich, co nejrychleji to \u0161lo, ud\u00fdchan\u00fd jsem vyb\u011bhl nahoru, po tv\u00e1\u0159i mi tekly kapky, byl jsem prom\u00e1\u010den\u00fd. V pozad\u00ed jsem vid\u011bl postavu. K\u0159ehkou, vysokou postavu stoj\u00edc\u00ed na kraji st\u0159echy.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille!“ vyk\u0159ikl jsem a rozb\u011bhl jsem se za n\u00edm. Bill se oto\u010dil a \u0159ekl: „Nep\u0159ibli\u017euj se. Jsem odporn\u00fd. Ztratil jsem l\u00e1sku. Ztratil jsem d\u016fv\u011bru v sebe. Ztratil jsem smysl \u017eivota. J\u00e1 ztratil TEBE.“ Nev\u011bd\u011bl jsem, jestli to jsou slzy nebo kapky de\u0161t\u011b, co mu st\u00e9kaj\u00ed po tv\u00e1\u0159i. J\u00e1 si v\u0161ak byl jist\u00fd. J\u00e1 plakal… moc. Nat\u00e1hl jsem za n\u00edm ruku.<\/div>\n
„Bille! Ned\u011blej to!“ Zoufale jsem vyk\u0159ikl. „Nezapome\u0148, \u017ee budu nav\u017edy s tebou… tady, Tome.“ Polo\u017eil si dla\u0148 na m\u00edsto srdce, pousm\u00e1l se a\u2026<\/div>\n
„Bille, NE!!!!!“ vyk\u0159ikl jsem, byl jsem cel\u00fd zpocen\u00fd, tekly mi slzy.<\/div>\n
„L\u00e1sko? Co se d\u011bje?“ n\u011bkdo rozsv\u00edtil prudce lampi\u010dku a posadil se se mnou. Rozhl\u00e9dl jsem se kolem. „Asi to byl jen zl\u00fd sen\u2026 uklidni se,“ za\u010dal m\u011b konej\u0161it Bill, hladil m\u011b ve vlasech. J\u00e1 st\u00e1le plakal, te\u010f u\u017e ne smutkem. Ale dojet\u00edm a radost\u00ed.<\/div>\n
„\u017dije\u0161\u2026“ vykoktal jsem ze sebe.<\/div>\n
„Jist\u011b\u017ee ano,“ \u0159ekl trochu nech\u00e1pav\u011b Bill. „Jsem tady. S tebou. Nav\u017edycky,“ pousm\u00e1l se Bill a pol\u00edbil m\u011b na tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„U\u017e jsem se b\u00e1l, \u017ee jsem T\u011b ztratil,“ \u0159ekl jsem ji\u017e s \u00fasm\u011bvem na rtech. „Miluju T\u011b,“ prohl\u00e1sil jsem py\u0161n\u011b a schoulil se do klub\u00ed\u010dka k br\u00e1\u0161kovi. Osob\u011b, kv\u016fli kter\u00e9 bych dal \u017eivot\u2026<\/p>\n<\/div>\n
autor: Ann<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ann Ahoj. Tak\u017ee jen bych cht\u011bla \u0159\u00edct, \u017ee to je moje prvn\u00ed zku\u0161enost s t\u00edmhle typem pov\u00eddek. Douf\u00e1m \u017ee se V\u00e1m to bude l\u00edbit a \u017ee pov\u00eddku do\u010dtete a\u017e do konce \ud83d\ude42 N\u011bjak\u00fd ten koment\u00edk taky pot\u011b\u0161\u00ed\u2026 \ud83d\ude42 Tak\u017ee p\u0159\u00edjemn\u00e9 \u010dten\u00ed<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-13256","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13256","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13256"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13256\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13256"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13256"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13256"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}