{"id":13264,"date":"2009-10-16T17:00:00","date_gmt":"2009-10-16T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13233"},"modified":"2009-10-16T17:00:00","modified_gmt":"2009-10-16T16:00:00","slug":"irony-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/10\/16\/irony-1\/","title":{"rendered":"Irony 1."},"content":{"rendered":"
autor: Fabiana<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Ahoj lidi:) Omlouv\u00e1m se, \u017ee jste o mn\u011b tak dlouho nesly\u0161eli, m\u011bla jsem p\u00e1r probl\u00e9m\u016f a musela jsem kv\u016fli tomu zru\u0161it i blog, u\u017e je to ale zase v po\u0159\u00e1dku. Skon\u010dilo to sice \u0159editelskou, ale p\u016fvodn\u011b jsem m\u011bla vylet\u011bt ze \u0161koly, tak\u017ee si um\u00edte p\u0159edstavit jak jsem byla nad\u0161en\u00e1 :D. Byla mi ov\u0161em zabavena fle\u0161ka, obsahuj\u00edc\u00ed mimo jin\u00e9 i zbytek u\u010ditele, tak\u017ee se ho pokus\u00edm dopsat znovu (a t\u00edmto d\u011bkuji Januli, \u017ee ho je\u0161t\u011b nesmazala :-*). Te\u010f pro v\u00e1s ov\u0161em m\u00e1m jinou v\u00edced\u00edlovku, kter\u00e1 vznikla na dovolen\u00e9, tedy u\u017e celkem d\u00e1vno:) Ten obr\u00e1zek jsem kreslila asi p\u0159ed rokem, te\u010f jsem ho jen vybarvila, tak\u017ee si ho nev\u0161\u00edmejte \ud83d\ude00 a j\u00e1 u\u017e v\u00e1s nebudu zdr\u017eovat, dejte se do toho:)<\/em><\/div>\n
Fabiana<\/em><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Angel<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
S\u00e1m.<\/em><\/div>\n
Ztracen\u00fd.<\/em><\/div>\n
Zima.<\/em><\/div>\n
Tma.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Vid\u00edm jen obrys plamene na \u0161pinav\u00e9 zdi. Jedin\u00fd plamen, prvn\u00ed z mnoha.<\/p>\n<\/div>\n
Opu\u0161t\u011bn\u00fd.<\/em><\/div>\n
Zran\u011bn\u00fd.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Ve sv\u011btle sv\u00edce, ji\u017e pevn\u011b sv\u00edr\u00e1m ob\u011bma rukama, z\u0159eteln\u011b vystupuj\u00ed jizvy na m\u00fdch pa\u017e\u00edch i na nah\u00e9 hrudi.<\/p>\n<\/div>\n
Bez tebe.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Moje prav\u00e1 ruka automaticky vyst\u0159el\u00ed a dva prsty s dlouh\u00fdmi \u010dern\u00fdmi nehty st\u00edraj\u00ed slzu, je\u017e se mi n\u011bjak\u00fdm z\u00e1hadn\u00fdm zp\u016fsobem dostala na tv\u00e1\u0159. Jsem naivn\u00ed. V\u017edycky jsem byl, ale v posledn\u00ed dob\u011b v\u00edc ne\u017e kdy d\u0159\u00edv. Mo\u017en\u00e1 bych ale mohl za\u010d\u00edt vypr\u00e1v\u011bt sv\u016fj p\u0159\u00edb\u011bh od za\u010d\u00e1tku. I p\u0159es fakt, \u017ee se mi nechce na nic z toho, co m\u011b potkalo, vzpom\u00ednat, si mysl\u00edm, \u017ee bych si je\u0161t\u011b jednou sv\u00e9 d\u016fvody zopakovat m\u011bl. Jako u\u017e tolikr\u00e1t.<\/p>\n<\/div>\n
Narodil jsem se prvn\u00edho z\u00e1\u0159\u00ed 1989. To si nepamatuji, kdo taky ano. V\u00edm jen, \u017ee jsem nikdy nem\u011bl moc d\u016fvod\u016f se sm\u00e1t, a v\u0161eobecn\u011b, ani mluvit. Ve \u0161kole jsem okam\u017eit\u011b z\u00edskal roli toho, \u010demu se \u0159\u00edk\u00e1 outsider, a taky nen\u00ed divu. Byl jsem mal\u00fd a slab\u00fd, nespole\u010densk\u00fd, samot\u00e1\u0159. V prvn\u00edch n\u011bkolika letech jsem se mohl v\u017edy spolehnout na ochranu sv\u00e9ho bratra, dvoj\u010dete. V\u017edycky byl v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1, p\u0159erostl jsem ho teprve ned\u00e1vno. Ve \u0161kolce jsme v\u017edy dr\u017eeli p\u0159i sob\u011b, pom\u00e1hal mi vid\u011bt i ty dobr\u00e9 str\u00e1nky sv\u011bta. V\u017edycky byl optimista, n\u011bkdy a\u017e moc, a j\u00e1 p\u0159esn\u011b naopak. Jak \u0159\u00edk\u00e1m, v\u017edycky m\u011b chr\u00e1nil. Tedy skoro v\u017edycky. Asi tak ve druh\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b u\u017e mu p\u0159i\u0161la spole\u010dnost na n\u011bm naprosto z\u00e1visl\u00e9ho bratra trapn\u00e1, a na\u0161el si nov\u00e9 p\u0159\u00e1tele. Za\u010dal se mi \u00fapln\u011b vyh\u00fdbat. Zlomilo mi to srdce. Najednou jsem chodil dom\u016f s\u00e1m, s\u00e1m jsem jedl, s\u00e1m jsem spal. V sedmi, vlastn\u011b t\u00e9m\u011b\u0159 osmi letech, si toti\u017e Tom vynutil vlastn\u00ed pokoj, pr\u00fd „aby na m\u011b Bill po\u0159\u00e1d ne\u010dum\u011bl“.<\/div>\n
\n
Od t\u00e9 doby u\u017e se o m\u011b nikdy p\u0159\u00edli\u0161 nezaj\u00edmal. A j\u00e1 jsem mu nikdy nic ne\u0159ekl, nikdy jsem mu to nevy\u010d\u00edtal. Ti\u0161e jsem trp\u011bl a \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc se stranil lid\u00ed, jejich spole\u010dnost mi byla nep\u0159\u00edjemn\u00e1. Po \u0161kole jsem sed\u00e1val na nejzaz\u0161\u00ed lavi\u010dce v parku a pozoroval lidi, kter\u00fdch tam na\u0161t\u011bst\u00ed moc nebylo. V\u0161ichni v\u011bt\u0161inou sed\u00e1vali v p\u0159edn\u00ed \u010d\u00e1sti parku, kam sv\u00edtilo slunce. Tahle „moje“ \u010d\u00e1st u\u017e sp\u00ed\u0161 p\u0159ipom\u00ednala les. Koruny listnat\u00fdch a jehli\u010dnat\u00fdch strom\u016f na zem nepropou\u0161t\u011bly moc sv\u011btla, vytv\u00e1\u0159ely pro m\u011b p\u0159\u00edmo vhodn\u00e9 p\u0159\u00edtm\u00ed. Jak jsem \u0159\u00edkal, lid\u00e9 sem nechodili. N\u011bkte\u0159\u00ed se snad b\u00e1li pavouk\u016f, jich\u017e tu bylo po\u017eehnan\u011b, jin\u00ed snad bezdomovce, jen\u017e m\u011bl sv\u00fdch p\u011bt \u0161vestek pod ke\u0159em p\u0159\u00edmo naproti „moj\u00ed“ lavi\u010dce, nebo pouze dali p\u0159ednost sv\u011btlu p\u0159ed st\u00ednem. Sem-tam ale n\u011bkdo zabloudil i sem. V\u011bt\u0161inou to byli mu\u017ei, zkracuj\u00edc\u00ed si tudy cestu do nedalek\u00e9 hospody, m\u011bstsk\u00e9 gangy nebo homosexu\u00e1ln\u00ed p\u00e1ry. A nikdy si nikdo nev\u0161\u00edmal mal\u00e9ho blon\u010fat\u00e9ho kluka, sed\u00edc\u00edho nehybn\u011b na lavi\u010dce a z\u00edraj\u00edc\u00edho do pr\u00e1zdna. Bylo mi osm. N\u011bkdy v t\u00e9 dob\u011b prob\u00edhalo rozvodov\u00e9 \u0159\u00edzen\u00ed na\u0161ich. V podstat\u011b by se dalo \u0159\u00edct, \u017ee jsem ho prosed\u011bl na lavi\u010dce. Rodi\u010de si mysleli, \u017ee ka\u017ed\u00fd den chod\u00edm ven s partou p\u0159\u00e1tel, a Tom jim pravdu nikdy ne\u0159ekl. O mn\u011b s nimi nemluvil.<\/p>\n<\/div>\n
Z\u0159eteln\u011b si vzpom\u00edn\u00e1m na jeden moment, spojen\u00fd, jak jinak, s lavi\u010dkou. To mi bylo dvan\u00e1ct. Jednoho dne jsem prost\u011b sed\u011bl a pozoroval strom naproti, jako v\u017edycky, bez pohybu, beze slova, kdy\u017e jsem usly\u0161el sm\u00edch. Ale nebyl to sm\u00edch vesel\u00fd, ani rozja\u0159en\u00fd. Naopak, byl chladn\u00fd, posm\u011b\u0161n\u00fd a zl\u00fd. To j\u00e1 pozn\u00e1m. Vyd\u011bsil m\u011b. Oto\u010dil jsem hlavu po zvuku. Byl to nejsp\u00ed\u0161 dal\u0161\u00ed z gang\u016f, tenhle jsem tu ale nikdy nevid\u011bl. Celkem jich bylo \u0161est, a kdy\u017e jsem se na n\u011b pod\u00edval, rozesm\u00e1li se je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/div>\n
„Kohopak to tu m\u00e1me?“ Za\u0159val kdosi. Povyt\u00e1hl jsem obo\u010d\u00ed, a kdy\u017e do\u0161li a\u017e ke mn\u011b, vstal jsem. „Ztratila se ti maminka, prcku?“ Odfrkl jsem si. Jen proto, \u017ee jsem mal\u00fd, m\u011b je\u0161t\u011b nemusej\u00ed ur\u00e1\u017eet! Jak moc jsem se m\u00fdlil. Lid\u00e9 si v\u017edycky najdou z\u00e1minku, pro\u010d \u010dlov\u011bku, konkr\u00e9tn\u011b mn\u011b, ubli\u017eovat.<\/div>\n
„Ty vole, to je br\u00e1cha!“ Ozvalo se odn\u011bkud zprost\u0159edka. Rozestoupili se a j\u00e1 uvid\u011bl Toma. Nic jsem ne\u0159\u00edkal, jen jsem se na n\u011bj d\u00edval. Tehdy u\u017e se za\u010dal sna\u017eit nevypadat jako j\u00e1, necht\u011bl, aby si n\u00e1s lid\u00e9 pletli. Chodil do sol\u00e1ria a m\u011bl dredy, moment\u00e1ln\u011b taky voln\u00e9 kalhoty a o dv\u011b \u010d\u00edsla v\u011bt\u0161\u00ed tri\u010dko, v koutku \u00fast cigaretu, na tv\u00e1\u0159i zlomysln\u00fd \u0161kleb. „Nepozdrav\u00ed\u0161 br\u00e1\u0161ku, blbe\u010dku?“ Procedil posm\u011b\u0161n\u011b a v\u0161ichni se rozesm\u00e1li, op\u011bt. Ani nev\u00edm, jak se to stalo, ale najednou kolem m\u011b tvo\u0159ili kruh. Rozhl\u00e9dl jsem se. V\u0161ichni byli velc\u00ed a siln\u00ed, vypadali tak na patn\u00e1ct, dodnes netu\u0161\u00edm, jak se k nim tehdy dostal Tom.<\/div>\n
„Copak je, ztratil jsi \u0159e\u010d?“ \u0158ekl n\u011bkdo, nejsp\u00ed\u0161 ten velk\u00fd s hn\u011bd\u00fdmi vlasy.<\/div>\n
„On nemluv\u00ed, kdy\u017e nemus\u00ed, Georgu.“ Ozval se Tom, \u010d\u00edm\u017e vyvolal dal\u0161\u00ed salvu sm\u00edchu.<\/div>\n
„To by bylo, abychom ho nerozmluvili.“ Pronesl ti\u0161e Georg, a kruh kolem m\u011b se zmen\u0161il.<\/p>\n<\/div>\n
Tom m\u011b nebil, ale ani se m\u011b nezastal. Jen tam st\u00e1l, ve tv\u00e1\u0159i neutr\u00e1ln\u00ed v\u00fdraz, ani\u017e se p\u0159idal ke kter\u00e9koli stran\u011b. Nek\u0159i\u010del jsem. Nem\u011blo cenu vzdorovat, byli siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1, nem\u011blo cenu ut\u00edkat, byli by rychlej\u0161\u00ed. A necht\u011bl jsem jim ud\u011blat radost. Ml\u010dky jsem sn\u00e1\u0161el jejich r\u00e1ny a kopance, po obli\u010deji mi ale nikdo z nich ne\u0161el, nejsp\u00ed\u0161 necht\u011bli, aby to bylo vid\u011bt, \u017ee bych t\u0159eba m\u011bl d\u016fkazy. Nev\u00edm, jak dlouho to trvalo, ne\u017e jsem zaslechl n\u011bkoho dal\u0161\u00edho. Nejd\u0159\u00edv to byl pobou\u0159en\u00fd v\u00fdk\u0159ik, pak nad\u00e1vky. Pak m\u011b n\u011bkdo povalil na zem, u\u017e m\u011b ale nebili, zvuk z\u00e1pasu se oz\u00fdval kousek od moj\u00ed hlavy. P\u0159\u00e1l jsem si uhnout, ale p\u0159i ka\u017ed\u00e9m pohybu m\u011b bolelo cel\u00e9 t\u011blo. O\u010di jsem m\u011bl pevn\u011b zav\u0159en\u00e9, v t\u00e9 chv\u00edli jsem si p\u0159\u00e1l um\u0159\u00edt.<\/div>\n
„Zdrh\u00e1me!“ Zaslechl jsem Tom\u016fv hlas, a taky \u017ee utekli.<\/p>\n<\/div>\n
„Se\u0161 v pohod\u011b, kluku?“ Ozvalo se jen kousek ode mne, tak bl\u00edzko, a\u017e jsem sebou polekan\u011b trhl a prudce otev\u0159el o\u010di. Nade mnou se vzn\u00e1\u0161el \u0161pinav\u00fd, zarostl\u00fd obli\u010dej, v n\u011bm\u017e jsem poznal bezdomovce zpod ke\u0159e. Nezmohl jsem se na slovo. Pomohl mi vst\u00e1t a posadit se na lavi\u010dku. „Pro\u010d t\u011b ml\u00e1tili?“ Zeptal se, a zkoumav\u011b m\u011b p\u0159itom pozoroval. Pokr\u010dil jsem rameny a za\u010dal zb\u011bsile mrkat; o\u010di se mi zal\u00e9valy slzami. „Klidn\u011b bre\u010d. M\u00e1\u0161 pro\u010d.“ \u0158ekl mi. Nebre\u010del jsem. Slzy zmizely tak rychle, jako se dostavily. „Jak se jmenuje\u0161, kluku?“<\/div>\n
„Bill.“ Za\u0161eptal jsem.<\/div>\n
„J\u00e1 jsem Pedro. U\u017e n\u011bjakou tu chv\u00edli t\u011b pozoruju. Chod\u00ed\u0161 sem \u010dasto.“ Nezn\u011bl nep\u0159\u00e1telsky.<\/div>\n
„Jo.“ Po\u0159\u00e1d jsem mluvil ti\u0161e, zjistil jsem ale, \u017ee je to jednodu\u0161\u0161\u00ed, ne\u017e ml\u010det.<\/div>\n
Pedro byl m\u016fj prvn\u00ed n\u011bco-jako-kamar\u00e1d. To on mi \u0159ekl, \u017ee by mi slu\u0161ely \u010dern\u00e9 vlasy. Kv\u016fli n\u011bmu si je barv\u00edm, od dvan\u00e1cti. M\u011bl jsem za to m\u011bs\u00edc dom\u00e1c\u00ed v\u011bzen\u00ed, ale jak \u0159ekl Pedro, st\u00e1lo to za to.<\/div>\n
Byl imigrant. Utekl z It\u00e1lie, cht\u011bl tu naj\u00edt lep\u0161\u00ed \u017eivot, ale nevy\u0161lo to a on p\u0159i\u0161el o v\u0161echno. Byl jedin\u00fd, kdo byl ochotn\u00fd se se mnou bavit. Pedra jsem m\u011bl r\u00e1d, a po sezn\u00e1men\u00ed s n\u00edm jsem se i na lavi\u010dku t\u011b\u0161il v\u00edc. Ani tohle ale nem\u011blo trvat v\u011b\u010dn\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Fabiana<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Fabiana Ahoj lidi:) Omlouv\u00e1m se, \u017ee jste o mn\u011b tak dlouho nesly\u0161eli, m\u011bla jsem p\u00e1r probl\u00e9m\u016f a musela jsem kv\u016fli tomu zru\u0161it i blog, u\u017e je to ale zase v po\u0159\u00e1dku. Skon\u010dilo to sice \u0159editelskou, ale p\u016fvodn\u011b jsem m\u011bla vylet\u011bt ze<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[275],"tags":[],"class_list":["post-13264","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-irony"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13264","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13264"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13264\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13264"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13264"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13264"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}