{"id":13273,"date":"2009-10-15T17:00:00","date_gmt":"2009-10-15T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13242"},"modified":"2009-10-15T17:00:00","modified_gmt":"2009-10-15T16:00:00","slug":"vylecim-te-laskou-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/10\/15\/vylecim-te-laskou-3\/","title":{"rendered":"Vyl\u00e9\u010d\u00edm t\u011b l\u00e1skou 3."},"content":{"rendered":"
autor: Rachel<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Huben\u00e1 postava, stoj\u00edc\u00ed u pootev\u0159en\u00e9ho okna se nadechla tepl\u00e9ho letn\u00edho vzduchu a Bill p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka nad jeho v\u016fn\u00ed kv\u011btin a medu. C\u00edtil, jak mu cuch\u00e1 jeho \u010dern\u00e9 vlasy a jak si s nimi pohr\u00e1v\u00e1, v\u016fbec mu to v\u0161ak nevadilo. Bylo to \u00fa\u017easn\u00e9 odreagov\u00e1n\u00ed a uvol\u0148uj\u00edc\u00ed relaxace po dne\u0161n\u00edm dni, kter\u00fd pro n\u011bj rozhodn\u011b nebyl lehk\u00fd a st\u00e1l Billa hodn\u011b sil a p\u0159em\u00e1h\u00e1n\u00ed se. Ani te\u010f netu\u0161il, jak to mohl zvl\u00e1dnout, d\u011bkoval v\u0161ak Bohu, \u017ee to m\u00e1 za sebou. Od r\u00e1na prakticky ned\u011blal nic jin\u00e9ho, jen chodil z jednoho vy\u0161et\u0159en\u00ed na druh\u00e9, od jednoho l\u00e9ka\u0159e k druh\u00e9mu, a i to bylo pro n\u011bj natolik vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed, \u017ee byl r\u00e1d, kdy\u017e se mohl sotva p\u0159ed n\u011bkolika minutami vr\u00e1tit do sv\u00e9ho pokoje. Tady mohl b\u00fdt s\u00e1m, jen on se sv\u00fdmi my\u0161lenkami. Nebyli tu \u017e\u00e1dn\u00ed l\u00e9ka\u0159i, kter\u00fdch u\u017e dnes vid\u011bl p\u0159espo\u010det, a ani \u017e\u00e1dn\u00e9 sest\u0159i\u010dky, kter\u00e9 mu ochotn\u011b se v\u0161\u00edm pom\u00e1haly, jako by u\u017e le\u017eel na smrteln\u00e9 posteli.<\/p>\n<\/div>\n
A tomu byl velmi r\u00e1d. Je\u0161t\u011b nikdy mu den neub\u00edhal pomaleji, ne\u017e pr\u00e1v\u011b dnes. V\u0161echny ty l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 prost\u0159edky a postupy, jejich zdlouhav\u00e9 debaty o jeho zdravotn\u00edm stavu, d\u00edky kter\u00e9mu mu d\u00e1vali st\u00e1le v\u011bt\u0161\u00ed nad\u011bje, jej brzy p\u0159estaly bavit, a Bill byl v\u017edy my\u0161lenkami \u00fapln\u011b jinde. Nezaj\u00edmalo jej, jak na tom je, a ani jej nezaj\u00edmaly v\u00fdsledky vy\u0161et\u0159en\u00ed a test\u016f, kter\u00e9 dnes jen se skr\u00fdvan\u00fdm protestem a odporem absolvoval. Podle n\u011bj byly k ni\u010demu, on u\u017e je nepot\u0159eboval zn\u00e1t. P\u0159ed p\u00e1r dny se dozv\u011bd\u011bl, co jej \u010dek\u00e1 a nepot\u0159eboval k tomu \u017e\u00e1dn\u00e1 dal\u0161\u00ed vy\u0161et\u0159en\u00ed a ani prohl\u00eddky. Cel\u00fd tento den pova\u017eoval jen za jak\u00e9si sna\u017een\u00ed se l\u00e9ka\u0159\u016f, kte\u0159\u00ed si podle n\u011bj mysleli, \u017ee d\u016fsledku jeho nemoci dovedou zabr\u00e1nit. V\u011bt\u0161ina to s n\u00edm myslela dob\u0159e, v\u0161ichni kolem n\u011bj se sna\u017eili a vym\u00fd\u0161leli l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 postupy, kter\u00e9 pou\u017eij\u00ed k jeho l\u00e9\u010db\u011b, jen Billovi se v\u0161ak nikdo s ni\u010d\u00edm nezavd\u011b\u010dil. Jeho my\u0161lenky byly oproti t\u011bm jejich jin\u00e9, \u00fapln\u011b jin\u00e9 a Bill se dnes musel velmi p\u0159em\u00e1hat, aby nejednomu l\u00e9ka\u0159i ne\u0159ekl do o\u010d\u00ed, co si o n\u011bm a o jeho, podle n\u011bj zbyte\u010dn\u00e9 pr\u00e1ci mysl\u00ed. Jako by v\u0161ichni kolem n\u011bj \u017eili v p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee jej vyl\u00e9\u010d\u00ed a dok\u00e1\u017eou mu pomoci, a to bylo p\u0159esn\u011b to, co tu Billa zlobilo ze v\u0161eho nejv\u00edc. Jejich naivita jej dov\u00e1d\u011bla t\u00e9m\u011b\u0159 k \u0161\u00edlenstv\u00ed. Dnes u\u017e necht\u011bl ani jednoho z nich vid\u011bt. Nem\u011bl tu\u0161en\u00ed, jestli by dal\u0161\u00ed setk\u00e1n\u00ed s n\u011bk\u00fdm z nich dok\u00e1zal vydr\u017eet.<\/div>\n
\n
Pomalu ovinul sv\u00e9 \u0161t\u00edhl\u00e9 pa\u017ee kolem sv\u00e9ho pasu a zad\u00edval se na kr\u00e1sn\u011b rozkvetl\u00fd park, ve kter\u00e9m h\u00fd\u0159ilo snad tis\u00edc pestrobarevn\u00fdch kv\u011btin, kter\u00e9 se v letn\u00edm v\u00e1nku nakl\u00e1n\u011bly ze strany na stranu a \u010dekaly, a\u017e je utrhnou mal\u00e9 d\u011btsk\u00e9 ru\u010dky. Billova tv\u00e1\u0159 malinko posmutn\u011bla a Bill odvr\u00e1til sv\u016fj pohled pln\u00fd slz od t\u00e9 kr\u00e1sy venku. Pro\u010d si j\u00ed nemohl u\u017e\u00edvat i on? Pro\u010d mu musela b\u00fdt odep\u0159ena? Jedin\u00e9, co mohl, bylo d\u00edvat se na ni skrz sklo a to mu nesta\u010dilo. Dal by cokoli, cokoli za to, kdyby si mohl utrhnout alespo\u0148 jednu kv\u011btinu, polo\u017eit se do provon\u011bn\u00e9 sv\u011b\u017e\u00ed tr\u00e1vy a nastavit svou tv\u00e1\u0159 paprsk\u016fm slunce, kter\u00e9 by jej po n\u00ed pohladily. P\u0159\u00e1l si to, tolik po t\u011bchhle oby\u010dejn\u00fdch, p\u0159esto v\u0161ak vz\u00e1cn\u00fdch v\u011bcech te\u010f tou\u017eil. V\u00edc, ne\u017e po \u010demkoli jin\u00e9m. A m\u00edsto toho tu stoj\u00ed u okna a s\u00e1m se tr\u00e1p\u00ed nad tolika zl\u00fdmi v\u011bcmi. Nen\u00ed tu nic, co by jej pot\u011b\u0161ilo, nikdo, kdo by mu pomohl. Jen on, jeho uslzen\u00fd pohled a nemoc, sv\u00edraj\u00edc\u00ed jeho t\u011blo strachem. \u010cty\u0159i b\u00edl\u00e9 st\u011bny, nemocni\u010dn\u00ed postel a tolik t\u00ed\u017eiv\u00e9 ticho…<\/p>\n<\/div>\n
B\u00edl\u00e9 dve\u0159e, a\u017e dote\u010f zav\u0159en\u00e9, ti\u0161e cvakly, jejich zvuk se v\u0161ak ztichl\u00fdm pokojem roznesl hlasit\u011b. Dost hlasit\u011b nato, aby jej u\u0161i \u010dernovlas\u00e9ho chlapce sta\u010dily zachytit a on sebou m\u00edrn\u011b trhl, prob\u00edraj\u00edc se ze sv\u00fdch \u010dern\u00fdch my\u0161lenek. Netu\u0161il, jestli se mu to jen zd\u00e1lo, opatrn\u00e9 kroky a dal\u0161\u00ed zvuk dve\u0159\u00ed jej v\u0161ak ujistil v tom, \u017ee pr\u00e1v\u011b v pokoji nen\u00ed s\u00e1m. Nem\u011bl pon\u011bt\u00ed, kdo to je, u\u017e p\u0159edem v\u0161ak c\u00edtil a v\u011bd\u011bl, \u017ee nem\u00e1 na nic a na nikoho n\u00e1ladu. A u\u017e v\u016fbec ne na n\u011bkoho z t\u011bch naivn\u00edch a starostliv\u00fdch doktor\u016f. Znud\u011bn\u011b odtrhl sv\u016fj pohled od okna, nato sebou v\u0161ak tro\u0161ku polekan\u011b trhl. Jeho o\u010d\u00edm se naskytla osoba, kterou by tu pr\u00e1v\u011b te\u010f \u010dekal ze v\u0161eho nejm\u00ed\u0148. \u010cern\u00e9 leskl\u00e9 cop\u00e1nky byly voln\u011b spu\u0161t\u011bny na ramena, \u010dokol\u00e1dov\u00e9 o\u010di se up\u00edraly do t\u011bch jeho a pln\u00e9 rty se dv\u011bma kovov\u00fdmi kuli\u010dkami v tom spodn\u00edm zdobil mil\u00fd \u00fasm\u011bv, kter\u00fd v\u0161ak na okam\u017eik zmizel, kdy\u017e jeho majitel spat\u0159il Billovo m\u00edrn\u00e9 trhnut\u00ed. Vylekan\u011b zamrkal a zhluboka se nadechl.<\/p>\n<\/div>\n
„P-promi\u0148, necht\u011bl jsem t\u011b vylekat, omlouv\u00e1m se. Neru\u0161\u00edm?“ optal se se zna\u010dnou d\u00e1vkou nejistoty v hlase a nerv\u00f3zn\u011b p\u0159e\u0161l\u00e1pl na m\u00edst\u011b, odpov\u011bdi se mu v\u0161ak dostalo t\u00e9m\u011b\u0159 vz\u00e1p\u011bt\u00ed. Bill jen ledabyle pokr\u010dil rameny a znechucen\u011b se odvr\u00e1til zp\u011bt k oknu. N\u011bjak\u00fd mlad\u00fd kluk jej v tuto chv\u00edli v\u016fbec nezaj\u00edmal, a\u0165 u\u017e tu byl z jak\u00e9hokoli d\u016fvodu. Byl to doktor, jeden z t\u011bch pokrytc\u016f, a to Billovi sta\u010dilo. I kdyby ano, tak co?<\/em> Beze slova se k n\u011bmu oto\u010dil z\u00e1dy a d\u00e1l se v\u011bnoval sv\u00e9mu pohledu. Toma jeho reakce tro\u0161ku p\u0159ekvapila. S dokumentac\u00ed skon\u010dil teprve p\u0159ed n\u011bkolika minutami, a hned nato posp\u00edchal sem, aby mohl zkontrolovat Bill\u016fv stav. Je\u0161t\u011b s n\u00edm ani po\u0159\u00e1dn\u011b nemluvil a ani jej neznal, proto jeho odpov\u011b\u010f v podob\u011b pokr\u010den\u00ed ramen beze slova p\u0159e\u0161el a m\u00edsto toho se p\u0159\u00e1telsky usm\u00e1l, sna\u017e\u00edc se tak s ni\u010deho si nev\u0161\u00edmaj\u00edc\u00edm Billem nav\u00e1zat nov\u00fd kontakt.<\/div>\n
„Vid\u00edm, \u017ee jsi v\u0161echna ta vy\u0161et\u0159en\u00ed zvl\u00e1dl na v\u00fdbornou, gratuluji. P\u0159ed chvilkou jsem se d\u00edval na ty v\u00fdsledky a mus\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee jsou opravdu dobr\u00e9,“ pousm\u00e1l se, jeho slova v\u0161ak m\u011bla \u00fapln\u011b jin\u00fd \u00fa\u010dinek, ne\u017e si p\u0159i jejich vyslovov\u00e1n\u00ed myslel. Bill si odfrkl a oto\u010dil se te\u010f k Tomovi \u010delem, d\u00edvaj\u00edc se do jeho o\u010d\u00ed pohledem, pln\u00fdm opovr\u017een\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„To bych taky r\u00e1d v\u011bd\u011bl, k \u010demu v\u0161echny ty nesmysly vlastn\u011b byly,“ odpov\u011bd\u011bl s takov\u00fdm stylem, s jak\u00fdm se Tom u \u017e\u00e1dn\u00e9ho pacienta snad je\u0161t\u011b nikdy nesetkal. Podt\u00f3n Billova hlasu jej malinko vyvedl z m\u00edry, p\u0159esto se v\u0161ak sna\u017eil zachovat si klid.<\/div>\n
„Tohle nejsou \u017e\u00e1dn\u00e9 nesmysly, ale d\u016fle\u017eit\u00e9 v\u011bci. Na z\u00e1klad\u011b nich jsem vypracoval dokumentaci a jejich v\u00fdsledk\u016fm p\u0159izp\u016fsob\u00edme postup tv\u00e9 l\u00e9\u010dby,“ vysv\u011btlil ti\u0161e Billovi, kter\u00fd v\u0161ak svra\u0161til \u010delo a protestn\u011b zalo\u017eil ruce na hrudi. Ten mlad\u00fd doktor pr\u00e1v\u011b nev\u011bdomky zm\u00ednil v\u011bc, p\u0159i kter\u00e9 se mu v \u017eil\u00e1ch va\u0159ila krev.<\/div>\n
„Aha, tak\u017ee postup l\u00e9\u010dby. P\u0159ed p\u00e1r dny jste mi \u0159ekli, \u017ee mi zb\u00fdv\u00e1 n\u011bkolik t\u00fddn\u016f \u017eivota, a te\u010f byste cht\u011bli vym\u00fd\u0161let n\u011bjakou zbyte\u010dnou l\u00e9\u010dbu? Nen\u00ed to ztr\u00e1ta \u010dasu?“ vy\u0161t\u011bkl na neboh\u00e9ho Toma, kter\u00fd si jen nech\u00e1pav\u011b prohl\u00ed\u017eel jeho tv\u00e1\u0159, d\u00edky za\u010d\u00ednaj\u00edc\u00edmu vzteku te\u010f zbarvenou do ruda. Netu\u0161il, \u017ee Bill m\u00e1 na celou tuhle v\u00e1\u017enou v\u011bc takov\u00fd n\u00e1zor. V\u011bd\u011bl v\u0161ak, \u017ee mu jej mus\u00ed vyvr\u00e1tit, st\u016fj co st\u016fj. Zavrt\u011bl nesouhlasn\u011b hlavou a p\u0159istoupil k n\u011bmu bl\u00ed\u017e.<\/div>\n
„Nikdo ti ne\u0159ekl, \u017ee ti zb\u00fdv\u00e1 p\u00e1r t\u00fddn\u016f \u017eivota, to sis domyslel ty s\u00e1m. To by bylo pouze v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee by tv\u00e1 nemoc byla ve f\u00e1zi, kde je nevyl\u00e9\u010diteln\u00e1 a tam rozhodn\u011b je\u0161t\u011b nen\u00ed. Je teprve v t\u00e9 prvotn\u00ed, na po\u010d\u00e1tku a s t\u00edm si dovedeme poradit pr\u00e1v\u011b t\u00edm, \u017ee na tebe budeme dohl\u00ed\u017eet a sledovat jej\u00ed v\u00fdvoj a\u017e do chv\u00edle, kdy bude ta nejvhodn\u011bj\u0161\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitost a \u010das ji z tv\u00e9ho t\u011bla dostat ven, bez jak\u00fdchkoliv n\u00e1sledk\u016f. A t\u00edmhle \u00fakolem jsem byl pov\u011b\u0159en\u00fd pr\u00e1v\u011b j\u00e1. Jsem tv\u016fj l\u00e9ka\u0159 a mou povinnost\u00ed je kontrolovat tv\u016fj stav, dohl\u00ed\u017eet na tebe a b\u00fdt tu, kdy\u017e bude\u0161 n\u011bco pot\u0159ebovat, nebo nastanou komplikace. A tak to tak\u00e9 bude, a\u0165 se ti to l\u00edb\u00ed nebo ne,“ dodal st\u00e1le klidn\u00fdm hlasem a v duchu doufal, \u017ee to \u010dernovlas\u00fd chlapec alespo\u0148 tro\u0161ku pochopil. S takov\u00fdm pacientem, jako byl on, se opravdu je\u0161t\u011b nesetkal. Pohled, kter\u00fd k n\u011bmu v\u0161ak Bill vyslal, mu jasn\u011b signalizoval, \u017ee nem\u00e1 nejmen\u0161\u00ed chu\u0165 se rozhodnut\u00ed l\u00e9ka\u0159\u016f a n\u011bjak\u00e9 l\u00e9\u010db\u011b podrobit. Pohodil svou st\u0159apatou hlavou a ledabyle pokr\u010dil rameny.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak v tom p\u0159\u00edpad\u011b se nemus\u00edte v\u016fbec nam\u00e1hat. Stejn\u011b brzy um\u0159u a j\u00e1 to v\u00edm. Nenad\u011bl\u00e1m s t\u00edm nic ani j\u00e1 a ani Vy, i kdy\u017e si to po\u0159\u00e1d tak naivn\u011b mysl\u00edte,“ zavr\u010del vztekle a svra\u0161til \u010delo. Tenhle rozhovor mu p\u0159i\u0161el jako ztr\u00e1ta \u010dasu, z\u00e1rove\u0148 v\u0161ak v n\u011bm za\u010d\u00ednal vyvol\u00e1vat tolik skr\u00fdvan\u00fd vztek. Opravdu je tak tup\u00fd, \u017ee to nem\u016f\u017ee pochopit? A to si \u0159\u00edk\u00e1 doktor.<\/em><\/div>\n
Tomovy tv\u00e1\u0159e nabraly nachov\u00e9 barvy a Tom si nerv\u00f3zn\u011b stisknul ruce. C\u00edtil, jak jej pol\u00e9v\u00e1 horko, kdy\u017e se zhluboka nadechl, z posledn\u00edch sil se dr\u017e\u00edc.<\/div>\n
„To si mysl\u00ed ka\u017ed\u00fd, kdo m\u00e1 takovou nemoc jako ty. Dnes u\u017e to ale nen\u00ed nic, co by se nedalo vyl\u00e9\u010dit. Medic\u00edna v posledn\u00ed dob\u011b ud\u011blala velk\u00fd pokrok a l\u00e9\u010dba tvoj\u00ed nemoci je dnes \u00fapln\u011b b\u011b\u017en\u00e1 z\u00e1le\u017eitost. Nen\u00ed to nic, co bychom nem\u011bli zvl\u00e1dnout,“ Tomovy o\u010di zamrkaly a Tom se zad\u00edval na chlapce p\u0159ed sebou. Slova, kter\u00e1 se k n\u011bmu v\u0161ak vz\u00e1p\u011bt\u00ed dolinula, jej p\u0159ipravila o posledn\u00ed \u0161petku trp\u011blivosti, kterou v t\u00e9to chv\u00edli m\u011bl. V Billov\u00fdch o\u010d\u00edch se vzteky bl\u00fdsklo a on u\u017e nedok\u00e1zal svou zlobu d\u00e9le skr\u00fdvat v sob\u011b. P\u0159ed n\u00edm st\u00e1l n\u011bkdo, na kom si ji mohl vyb\u00edt, pro\u010d se tedy ovl\u00e1dat?<\/div>\n
„A to je pr\u00e1v\u011b to. To, co v\u00e1s d\u011bl\u00e1 tak arogantn\u00edmi a naivn\u00edmi. Mysl\u00edte si o sob\u011b, \u017ee jste p\u00e1ny sv\u011bta, a \u017ee v\u0161echno v\u00edte, zn\u00e1te a um\u00edte. Ale j\u00e1 m\u00e1m smrtelnou nemoc! Ka\u017ed\u00fd norm\u00e1ln\u00ed \u010dlov\u011bk v\u00ed, \u017ee je nevyl\u00e9\u010diteln\u00e1, to jen vy po\u0159\u00e1d \u017eijete v p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee ji dok\u00e1\u017eete porazit. Jen kv\u016fli va\u0161im pitom\u00fdm l\u00e9\u010db\u00e1m, postup\u016fm a p\u0159\u00edstroj\u016fm, kter\u00e9 mi stejn\u011b nepom\u016f\u017eou!“ vy\u0161t\u011bkl a ani si neuv\u011bdomoval, \u017ee zat\u00edn\u00e1 ruce v p\u011bst. Tomovo \u010delo se svra\u0161tilo a Tom se zamra\u010dil. Netu\u0161il, kde se to v tom mlad\u00edkovi bere. Je\u0161t\u011b r\u00e1no, kdy\u017e jej poprv\u00e9 spat\u0159il, si myslel, jak se s n\u00edm bude dob\u0159e spolupracovat a t\u011b\u0161il se na n\u011bj, opak v\u0161ak byl pravdou. Proti n\u011bmu st\u00e1l rozzloben\u00fd Bill a nev\u011bdomky p\u0159inutil Toma n\u011bkolika sv\u00fdmi posledn\u00edmi slovy br\u00e1nit se.<\/p>\n<\/div>\n
„A pro\u010d by ti nem\u011bly pomoci?! Byli tu p\u0159ed tebou i jin\u00ed, kter\u00fdm jsme dok\u00e1zali d\u00edky nim pomoci. P\u0159ed t\u00fddnem jsme d\u011blali n\u00e1ro\u010dnou operaci jedn\u00e9 mal\u00e9 hol\u010di\u010dky, kter\u00e1 m\u011bla taky n\u00e1dor na mozku jako ty. Ten jej\u00ed byl ale v\u011bt\u0161\u00ed a zhoubn\u011bj\u0161\u00ed, v\u00fdsledky jej\u00edch test\u016f j\u00ed d\u00e1valy t\u00e9m\u011b\u0159 nulovou \u0161anci, a p\u0159esto to dok\u00e1zala. Bojovala a\u017e do konce a te\u010f je op\u011bt zdrav\u00e1 a \u0161\u0165astn\u00e1. I ty bys m\u011bl…“ nedo\u0159ekl, jeho slova v\u0161ak p\u0159eru\u0161ila ta Billova, pln\u00e1 hn\u011bvu, kter\u00e1 se rozlehla cel\u00fdm pokojem stejn\u011b, jako hlasit\u00fd k\u0159ik, kter\u00fd se vylinul z Billov\u00fdch \u00fast.<\/div>\n
„M\u011b je n\u011bjak\u00e1 mal\u00e1 holka \u00fapln\u011b ukraden\u00e1! Je mi jedno, co jste tu s n\u00ed d\u011blali a v \u010dem se v\u00e1m musela pod\u0159\u00eddit, mn\u011b ale nikdo porou\u010det a rozkazovat nebude! Ona v\u00e1m na ty va\u0161e l\u017ei mo\u017en\u00e1 sko\u010dila a v\u011b\u0159ila v\u00e1m, j\u00e1 ale takov\u00fd nebudu! Nebudu si d\u00e1vat zbyte\u010dn\u00e9 nad\u011bje, kter\u00e9 stejn\u011b za n\u011bkolik t\u00fddn\u016f skon\u010d\u00ed. J\u00e1 nejsem tak hloup\u00fd, abych spol\u00e9hal na n\u011bjakou va\u0161i medic\u00ednu. M\u011b neoblbnete t\u011bmi va\u0161imi nacvi\u010den\u00fdmi \u0159e\u010di\u010dkami o tom, \u017ee po operaci bude v\u0161echno dobr\u00e9 tak, jako ji! J\u00e1 s\u00e1m v\u00edm nejl\u00e9pe, co m\u011b \u010dek\u00e1 a v\u00edte to i vy, i kdy\u017e se to sna\u017e\u00edte p\u0159ekr\u00fdvat t\u011bmi va\u0161imi v\u00fdmysly. Pokud m\u00e1m um\u0159\u00edt, tak um\u0159u a nezm\u011bn\u00edm to ani j\u00e1, ani vy a cel\u00e1 ta va\u0161e nemocnice, o kter\u00e9 si po\u0159\u00e1d mysl\u00edte b\u016fhv\u00edco,“ vyprskl t\u00e9m\u011b\u0159 bez dechu a p\u0159er\u00fdvan\u011b se nadechl. Tahle h\u00e1dka jej za\u010dala vy\u010derp\u00e1vat a on v n\u00ed u\u017e necht\u011bl d\u00e9le pokra\u010dovat. Vlna vzteku z n\u011bj pomalu opad\u00e1vala a Bill c\u00edtil, jak se mu dech vrac\u00ed do norm\u00e1lu a on se uklid\u0148uje. Tou\u017eil u\u017e jen po jedin\u00e9m.<\/div>\n
„A te\u010f, pros\u00edm, odejd\u011bte. Chci tu b\u00fdt s\u00e1m,“ pronesl pevn\u00fdm hlasem k Tomovi, kter\u00fd st\u00e1l u\u017e n\u011bkolik minut na jednom m\u00edst\u011b, jako by do n\u011bj ude\u0159il blesk. Bill znova p\u0159e\u0161el k oknu, a kdy\u017e ani po p\u00e1r vte\u0159in\u00e1ch nezaznamenal \u017e\u00e1dn\u00fd pohyb, nato\u010dil hlavu na stranu.<\/div>\n
„Nesly\u0161el jste? Jd\u011bte pry\u010d!“ zopakoval panova\u010dn\u00fdm hlasem a nato usly\u0161el tich\u00e9 kroky, m\u00ed\u0159\u00edc\u00ed k v\u00fdchodu z pokoje. T\u011bsn\u011b u dve\u0159\u00ed se Tom zastavil a pooto\u010dil se zp\u011bt do m\u00edstnosti.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b se uvid\u00edme,“ pronesl \u0161eptem k \u010dernovlas\u00e9mu chlapci, nehybn\u011b stoj\u00edc\u00edmu z\u00e1dy k n\u011bmu u okna, a nato vy\u0161el se sklopenou hlavou ze dve\u0159\u00ed ven na chodbu.<\/p>\n<\/div>\n
Ani nevn\u00edmal, \u017ee nev\u011bdomky nar\u00e1\u017e\u00ed do ostatn\u00edch doktor\u016f a pacient\u016f na chodb\u00e1ch. M\u00ed\u0159il do sv\u00e9 ordinace se sklopenou hlavou, ve kter\u00e9 se honilo milion r\u016fzn\u00fdch my\u0161lenek. Tohle tedy opravdu ne\u010dekal. To, na co se tolik t\u011b\u0161il, a o \u010dem si myslel, \u017ee bude v po\u0159\u00e1dku a bude jej bavit, mu pr\u00e1v\u011b p\u0159ed n\u011bkolika m\u00e1lo minutami uk\u00e1zalo svou stinnou str\u00e1nku, sv\u016fj prav\u00fd opak. Ani ne tak n\u011bco, jako sp\u00ed\u0161 n\u011bkdo, kter\u00fd dnes r\u00e1no u Toma vyvolal dojem, \u017ee by si mohli rozum\u011bt a mohli by spolu dob\u0159e vych\u00e1zet. Ten byl v\u0161ak te\u010f pry\u010d, zmizel jako m\u00e1vnut\u00edm kouzeln\u00e9ho proutku a Tom si v t\u00e9to chv\u00edli ve sv\u00e9m rozho\u0159\u010den\u00ed a zklam\u00e1n\u00ed uv\u011bdomil jen jedin\u00e9 – \u017ee jej \u010dek\u00e1 je\u0161t\u011b spousta nelehk\u00fdch a t\u011b\u017ek\u00fdch dn\u016f s t\u00edm neoby\u010dejn\u00fdm \u010dernovlas\u00fdm chlapcem.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Rachel<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Klikni na anketu, d\u00edky J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Rachel Huben\u00e1 postava, stoj\u00edc\u00ed u pootev\u0159en\u00e9ho okna se nadechla tepl\u00e9ho letn\u00edho vzduchu a Bill p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka nad jeho v\u016fn\u00ed kv\u011btin a medu. C\u00edtil, jak mu cuch\u00e1 jeho \u010dern\u00e9 vlasy a jak si s nimi pohr\u00e1v\u00e1, v\u016fbec mu to v\u0161ak nevadilo. Bylo<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[272],"tags":[],"class_list":["post-13273","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-vylecim-te-laskou"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13273","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13273"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13273\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13273"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13273"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13273"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}