{"id":13276,"date":"2009-10-15T15:30:00","date_gmt":"2009-10-15T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13245"},"modified":"2009-10-15T15:30:00","modified_gmt":"2009-10-15T14:30:00","slug":"byl-jednou-jeden-ucitel-9","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/10\/15\/byl-jednou-jeden-ucitel-9\/","title":{"rendered":"Byl jednou jeden u\u010ditel 9."},"content":{"rendered":"
\n
autor: Fabiana<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Ahoj twinces\u0165\u00e1ci:)<\/em><\/div>\n
Jsem nemo\u017en\u00e1. Ano, \u0159ekla bych, \u017ee v\u00e1m dlu\u017e\u00edm omluvu, t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se hlavn\u011b t\u00e9hle pov\u00eddky. Tak\u017ee se omlouv\u00e1m. Omlouv\u00e1m se, \u017ee jsem tak dlouho nenapsala d\u00edl. Te\u010f u\u017e to bude zase lep\u0161\u00ed, p\u0159\u00edsah\u00e1m:) Tohoto d\u00edlu si moc nev\u0161\u00edmejte, je spl\u00e1can\u00fd narychlo ze st\u0159\u00edpk\u016f d\u011bje, p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed u\u017e bude lep\u0161\u00ed, m\u00e1m n\u011bkolik nov\u00fdch (a dle m\u00e9ho n\u00e1zoru pom\u011brn\u011b zaj\u00edmav\u00fdch) n\u00e1pad\u016f na vylep\u0161en\u00ed. Nebudu v\u00e1s u\u017e nap\u00ednat, pus\u0165te se do toho:)<\/em><\/div>\n
\"\"<\/div>\n

Fabiana<\/em><\/strong><\/h2>\n

<\/p>\n

U Billa jsem z\u016fstal p\u0159ibli\u017en\u011b do doby, kdy kon\u010d\u00ed vyu\u010dov\u00e1n\u00ed. Pak jsem se vydal dom\u016f. V\u0161iml jsem si, \u017ee v\u0161echen sn\u00edh rozt\u00e1l. Chodn\u00edky byly pokryty mokrou sra\u010d\u2026 toti\u017e b\u0159e\u010dkou, a slunce sv\u00edtilo, jak v\u017edycky \u0159\u00edk\u00e1m, opravdu nahlas. P\u0159ipadalo mi, \u017ee se mi vysm\u00edv\u00e1. Brodil jsem se kalu\u017eemi, v bot\u00e1ch jsem m\u011bl za chv\u00edli \u00fapln\u011b mokro. Je\u0161t\u011b \u017ee nebydl\u00edm od Billa moc daleko. Ve\u0161el jsem do domu, ale nikdo tu nebyl. To se hod\u00ed. Hodil jsem batoh do kouta a vyklusal schody. V pokoji jsem sko\u010dil na postel a z kapsy vylovil mobil. Moje SMS nebyla pro Billa, n\u00fdbr\u017e pro Andrease.<\/p>\n<\/div>\n
>>proc?<<<\/p>\n<\/div>\n
Jedin\u00e9 slovo, kter\u00e9 pro m\u011b ale m\u011blo obrovsk\u00fd v\u00fdznam. Pr\u00e1v\u011b tohle m\u011b zaj\u00edmalo od sam\u00e9ho za\u010d\u00e1tku: pro\u010d vlastn\u011b? Na\u0161t\u011bst\u00ed jsem na odpov\u011b\u010f nemusel \u010dekat dlouho, mobil mi zap\u00edpal ani ne dv\u011b minuty po odesl\u00e1n\u00ed. S tlukouc\u00edm srdcem jsem otev\u0159el zpr\u00e1vu.<\/p>\n<\/div>\n
>>ty vis.<<<\/p>\n<\/div>\n
Zklam\u00e1n\u00ed se mi rozlilo cel\u00fdm t\u011blem. \u010cekal jsem, \u017ee bude sd\u00edln\u011bj\u0161\u00ed. Zap\u00e1tral jsem v pam\u011bti, ale po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b jsem si musel p\u0159iznat, \u017ee opravdu nev\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n
>>no nevim.<<<\/p>\n<\/div>\n
Odeslal jsem to a p\u0159eto\u010dil se na z\u00e1da. S o\u010dima ve strop\u011b a mobilem na b\u0159i\u0161e, jsem napjat\u011b o\u010dek\u00e1val v\u0161e vysv\u011btluj\u00edc\u00ed odpov\u011b\u010f. Trvalo to dlouho, nehor\u00e1zn\u011b dlouho. Na chv\u00edli jsem si naivn\u011b myslel, \u017ee Andreas p\u00ed\u0161e tak dlouhou odpov\u011b\u010f. U\u017e jsem skoro us\u00ednal, kdy\u017e mi na b\u0159i\u0161e zavibrovala nov\u00e1 SMS. Trhl jsem sebou, mobil spadl na podlahu. Rychle jsem se pro n\u011bj nat\u00e1hl a otev\u0159el jsem zpr\u00e1vu.<\/div>\n
\n
>>ale vis.patrej<<<\/p>\n<\/div>\n
Dal\u0161\u00ed vlna zklam\u00e1n\u00ed. Opravdu nev\u00edm. Vztekle jsem mr\u0161til mobil do kouta a narovnal se do p\u016fvodn\u00ed polohy. Je pravda, \u017ee Andreas se posledn\u00ed dobou choval dost divn\u011b…<\/p>\n<\/div>\n
*Flashback*<\/div>\n
„Balzac? U tebe? Odkdy \u010dte\u0161 Balzaca?“ Vybafl na m\u011b Andy, kdy\u017e uvid\u011bl knihu v moj\u00ed ruce. „A co jsi vlastn\u011b d\u011blal s Tr\u00fcmperem v kabinetu?“ Povyt\u00e1hl jsem obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Coby – p\u016fj\u010dil mi knihu, jak jist\u011b vid\u00ed\u0161. Co tady vlastn\u011b je\u0161t\u011b d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„\u010cek\u00e1m na tebe. Cht\u011bli jsme j\u00edt na kafe, vzpom\u00edn\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„A jo, vlastn\u011b. Hele, Andy, nezlob se, dneska v\u00e1\u017en\u011b nem\u016f\u017eu\u2026“<\/div>\n
„\u017de tak najednou?“<\/div>\n
„Zapomn\u011bl jsem, \u017ee\u2026“<\/div>\n
„To je mi \u00fapln\u011b jedno!“ Za\u0159val na m\u011b. „Myslel jsem, \u017ee jsme k\u00e1mo\u0161i! Na nejlep\u0161\u00edho k\u00e1mo\u0161e by sis m\u011bl n\u011bkdy ud\u011blat \u010das!“ K\u0159i\u010del na m\u011b a j\u00e1 jsem jen st\u00e1l a zaryt\u011b ml\u010del. Nezmohl jsem se na slovo. Andy byl v\u017edycky m\u016fj prav\u00fd opak, j\u00e1 jsem byl v\u00fdbu\u0161n\u00fd, on byl kli\u010fas. Co to do n\u011bj vjelo? „A v\u016fbec, co tady je\u0161t\u011b d\u011bl\u00e1m? M\u011bj se!“ Dokon\u010dil monolog, popadl batoh a vyb\u011bhl ze t\u0159\u00eddy. Strnul jsem. Jeho obli\u010dej jsem m\u011bl po\u0159\u00e1d p\u0159ed o\u010dima. Jeho vztekl\u00fd, ubl\u00ed\u017een\u00fd v\u00fdraz, jeho \u00fasta pootev\u0159en\u00e1 v nen\u00e1vistn\u00e9m k\u0159iku, a jeho o\u010di\u2026po\u010dkat, co to m\u011bl v t\u011bch o\u010d\u00edch? Slzy? Andreas? Zavrt\u011bl jsem hlavou. Co se to tu sakra d\u011bje?<\/div>\n
*konec flashbacku*<\/p>\n<\/div>\n
Jo, tehdy se choval opravdu divn\u011b. Ani necht\u011bl sly\u0161el, pro\u010d nem\u016f\u017eu j\u00edt. Urazil se a utekl. A bre\u010del. No jo, bre\u010del, a to je pr\u00e1v\u011b to divn\u00e9. Nikdy jsem Andrease nevid\u011bl bre\u010det. A u\u017e v\u016fbec ne kv\u016fli tomu, \u017ee jsem s n\u00edm odm\u00edtl j\u00edt na kafe. Kdyby s n\u00edm n\u011bkdo odm\u00edtl j\u00edt na rande, pochopil bych to, ale tohle? Leda \u017ee\u2026 Prudce jsem se posadil. Najednou mi to do\u0161lo. Andreas nebyl zamilovan\u00fd do n\u011bkoho, o kom se mnou cht\u011bl mluvit. On byl zamilovan\u00fd do m\u011b! Respektive mohl b\u00fdt\u2026 je to jen dohad, samoz\u0159ejm\u011b\u2026 mohl b\u00fdt Andreas zamilovan\u00fd do m\u011b? Mysl\u00edm ten Andreas, kter\u00e9ho zn\u00e1m u\u017e tolik let? Se kter\u00fdm jsem chodil do \u0161kolky i do \u0161koly, hr\u00e1li jsme si spolu, jezdili jsme spolu na dovolenou\u2026 Vstal jsem a z ko\u0161e na odpadky jsem vylovil mobil.<\/p>\n<\/div>\n
>>uz vim… nejspis… co ted?<<<\/p>\n<\/div>\n
Lehl jsem si op\u011bt na b\u0159icho a netrp\u011bliv\u00fdm pohledem jsem hypnotizoval displej m\u00e9ho Sony Ericssonu. Zase jsem \u010dekal dlouho, a pak m\u011b to p\u0159estalo bavit. Nejsp\u00ed\u0161 u\u017e neodep\u00ed\u0161e. Vstal jsem a vydal se do kuchyn\u011b pro n\u011bco k sn\u011bdku. V mikrovlnce jsem si oh\u0159\u00e1l zbytek brambor od v\u010derej\u0161ka, n\u011bco mi ale \u0159\u00edkalo, abych si je vzal nahoru. A j\u00e1 jsem to n\u011bco poslechl. Na schodech jsem se m\u00e1lem zabil o ani-nev\u00edm-co, ale \u0161el jsem d\u00e1l. V pokoji jsem postavil tal\u00ed\u0159 na st\u016fl a sko\u010dil po mobilu. Ano! Jedna p\u0159ijat\u00e1 zpr\u00e1va. Nedo\u010dkav\u011b jsem ji otev\u0159el.<\/p>\n<\/div>\n
>>co co?pujdu do pastaku a nejspis uz se neuvidime.smaz si moje cislo nesmime byt v kontaktu vezmou mi mobil.odpust mi.prosim.mam te rad.andy<<<\/p>\n<\/div>\n
Vhrkly mi slzy do o\u010d\u00ed. Andreas p\u016fjde do pas\u0165\u00e1ku, u\u017e se neuvid\u00edme… nikdy? Jeho \u010d\u00edslo si nech\u00e1m, mazat ho nebudu. Nav\u017edy z\u016fstane na moj\u00ed SIMkart\u011b pod jm\u00e9nem Andy. J\u00e1… nedok\u00e1\u017eu se na n\u011bj zlobit… m\u00e1m ho r\u00e1d, ale jen jako kamar\u00e1da. V\u017edycky byl m\u016fj nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel. Bude mi chyb\u011bt. V\u017edy\u0165 krom\u011b n\u011bj se se mnou nikdo nebav\u00ed, nem\u00e1m ani s k\u00fdm sed\u011bt v lavici. Budu samot\u00e1\u0159? To jsem pr\u00e1v\u011b necht\u011bl, to nedok\u00e1\u017eu. Andreas sice necht\u011bl, abych mu u\u017e psal, pot\u0159eboval jsem mu to ale \u0159\u00edct.<\/p>\n<\/div>\n
>>nezlobim se.nevim proc,ale ne.asi tam budes dlouho,vid?budes mi chybet…hrozne moc. Promin ze mi to nedoslo driv.<<<\/p>\n<\/div>\n
Te\u010f jsem u\u017e doopravdy ne\u010dekal, \u017ee odep\u00ed\u0161e. Nechal jsem mobil le\u017eet na stole a ode\u0161el dol\u016f, mamka se zrovna vr\u00e1tila z n\u00e1kupu. O to v\u011bt\u0161\u00ed bylo moje p\u0159ekvapen\u00ed, kdy\u017e jsem ve\u010der na\u0161el na mobilu dal\u0161\u00ed textovku.<\/p>\n<\/div>\n
>>za hodinu prijdou a vezmou mi mobil.budu tam dlouho,nevim presne,navstevy zakazany. Jsem srab.nedokazal jsem ti to rict…dekuju ti za vse.sbohem.miluji te.andy<<<\/p>\n<\/div>\n
Pod\u00edval jsem se na \u010das, zpr\u00e1va byla odesl\u00e1na asi p\u0159ed t\u0159emi hodinami. Sakra. N\u00e1lada mi poklesla na bod mrazu. Te\u010f u\u017e Andy nem\u00e1 mobil a nejsp\u00ed\u0161 u\u017e je n\u011bkde zav\u0159en\u00fd. C\u00edtil jsem se mizern\u011b. A co Bill? Poprv\u00e9 od t\u00e9 ud\u00e1losti jsem se zab\u00fdval Billem. Bude m\u011b je\u0161t\u011b v\u016fbec cht\u00edt? Budu mu moct ozn\u00e1mit sv\u00e9 pl\u00e1ny ohledn\u011b jeho nast\u011bhov\u00e1n\u00ed sem, nebo se na m\u011b vyka\u0161le? U\u017e jenom p\u0159i t\u00e9 my\u0161lence mi vhrkly slzy do o\u010d\u00ed. Op\u011bt. Za chv\u00edli u\u017e jsem le\u017eel na b\u0159i\u0161e na posteli a vzlykal do pol\u0161t\u00e1\u0159e. Uv\u011bdomil jsem si ale, \u017ee se projevuju moc nahlas. Nat\u00e1hl jsem se na no\u010dn\u00ed stolek pro d\u00e1lkov\u00fd ovlada\u010d od hifi v\u011b\u017ee a stiskl jsem trojku. Moje obl\u00edben\u00e9 CD. Nechal jsem hudbu dun\u011bt domem a pomalu jsem se uklid\u0148oval.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Fabiana<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Fabiana Ahoj twinces\u0165\u00e1ci:) Jsem nemo\u017en\u00e1. Ano, \u0159ekla bych, \u017ee v\u00e1m dlu\u017e\u00edm omluvu, t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se hlavn\u011b t\u00e9hle pov\u00eddky. Tak\u017ee se omlouv\u00e1m. Omlouv\u00e1m se, \u017ee jsem tak dlouho nenapsala d\u00edl. Te\u010f u\u017e to bude zase lep\u0161\u00ed, p\u0159\u00edsah\u00e1m:) Tohoto d\u00edlu si moc nev\u0161\u00edmejte, je<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[209],"tags":[],"class_list":["post-13276","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-byl-jednou-jeden-ucitel"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13276","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13276"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13276\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13276"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13276"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13276"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}