{"id":13316,"date":"2009-10-09T16:00:00","date_gmt":"2009-10-09T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13285"},"modified":"2009-10-09T16:00:00","modified_gmt":"2009-10-09T15:00:00","slug":"prachy-unos-a-laska-19","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/10\/09\/prachy-unos-a-laska-19\/","title":{"rendered":"Prachy, \u00fanos a l\u00e1ska 19."},"content":{"rendered":"
autor: Lea<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
—– O dva m\u011bs\u00edce pozd\u011bji —–<\/p>\n<\/div>\n
„Bille, mus\u00ed\u0161 n\u011bco sn\u00edst.“<\/div>\n
„Nem\u00e1m hlad.“<\/div>\n
„Ale to \u0159\u00edk\u00e1\u0161 u\u017e cel\u00e9 dva m\u011bs\u00edce.“<\/div>\n
„No a co,“ odsekl unaven\u011b Bill matce. U\u017e toho m\u011bl dost. Copak ho nem\u016f\u017eou nechat jednodu\u0161e na pokoji? Cht\u011b b\u00fdt s\u00e1m a ut\u00e1p\u011bt se ve smutku. Smutku po jeho br\u00e1\u0161kovi.<\/div>\n
„Tak a dost! Okam\u017eit\u011b to sn\u011bz, nebo m\u00e1\u0161 dom\u00e1c\u00ed v\u011bzen\u00ed!“ neudr\u017eela se Tina a vybuchla. Bill se na ni pod\u00edval. Tinu a\u017e vyd\u011bsilo, jak\u00e9 m\u00e1 pr\u00e1zdn\u00e9 o\u010di.<\/div>\n
„Klidn\u011b, stejn\u011b nikam nechod\u00edm,“ odpov\u011bd\u011bl ti\u0161e. Tina se smutn\u011b pod\u00edvala a posadila se na Billovu postel kde chlapec sed\u011bl.<\/div>\n
„Bill\u00ed… v\u00ed\u0161, asi v\u00edm, pro\u010d nechce\u0161 j\u00edst. A chci si o tom s tebou promluvit,“ \u0159ekne laskav\u00fdm t\u00f3nem. Bill neodpov\u011bd\u011bl jen d\u00e1l up\u00edral pohled z okna.<\/div>\n
„U\u017e dva m\u011bs\u00edce se t\u011b my i policie pt\u00e1me, kdo t\u011b unesl. Nech\u00e1peme, pro\u010d n\u00e1m to nechce\u0161 \u0159\u00edct, mohli by je zatknout. Aby u\u017e d\u00e1l nemohli ubli\u017eovat lidem. A dosp\u011bli jsme k n\u00e1zoru, \u017ee v\u00edme, pro\u010d n\u00e1m to nechce\u0161 \u0159\u00edct,“ promlouvala k n\u011bmu Tina.<\/div>\n
„Ne\u0159\u00edkejte,“ \u0159ekl ironicky Bill. Tina se sna\u017eila ovl\u00e1dnout. V duchu napo\u010d\u00edtala do deseti, a pak se na Billa v\u00e1\u017en\u011b zad\u00edvala.<\/div>\n
„Bill\u00ed… on t\u011b tam zn\u00e1sil\u0148oval, vi\u010f?“<\/p>\n<\/div>\n
„Co\u017ee?“ Bill vysko\u010dil na nohy. Krev mu bu\u0161ila ve sp\u00e1nku a obli\u010dej za\u010dal rudnout vztekem. Jak si n\u011bkdo dovoluje \u0159\u00edct o Tomovi, \u017ee ho zn\u00e1silnil?!<\/div>\n
„Jestli mysl\u00ed\u0161 toho chlapce, co tu se mnou byl ten ve\u010der, kdys byla nemocn\u00e1, tak ne. Nezn\u00e1sil\u0148oval m\u011b. Spal jsem s n\u00edm dobrovoln\u011b,“ vy\u0161t\u011bkl. Tina zalapala po dechu a dala si ruku na srdce. Bill ji jen propaloval vztekl\u00fdm pohledem.<\/div>\n
\n
„Ty jsi mu d\u011blal d\u011bvku?“ za\u0161eptala n\u00e1hle nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b. Bill neodpov\u011bd\u011bl ani neuhnul pohledem.<\/div>\n
„P-Promluv\u00edm si o tom s otcem,“ vykokt\u00e1 Tina, vstane a zabouchne za sebou dve\u0159e.<\/p>\n<\/div>\n
Bill si sedl zp\u011bt na postel a povzdechl si. Te\u010f to pod\u011blal. Nem\u011bl to matce \u0159\u00edkat. Te\u010f n\u011bjak ur\u010dit\u011b zahrajou na city a donut\u00ed Billa, aby v\u0161echny prozradil. Ale on nehodlal nikoho prozradit. Ani Toma, ani Simone, a dokonce ani Gordona ne. Uv\u011bdomoval si, \u017ee si za to Jorgen m\u016f\u017ee s\u00e1m. M\u011bl platit dluhy.<\/div>\n
Vstal a p\u0159e\u0161el k oknu. U\u017e se stm\u00edvalo a prvn\u00ed hv\u011bzdy rozz\u00e1\u0159ily oblohu. Bylo jasno. Kr\u00e1sn\u00fd, tepl\u00fd, letn\u00ed ve\u010der. Bill otev\u0159el okno doko\u0159\u00e1n a vyhl\u00e9dl ven.<\/div>\n
„Ach Tomi, l\u00e1sko, odpus\u0165,“ za\u0161eptal a do o\u010d\u00ed mu vstoupily slzy. Ka\u017edou noc sed\u00e1val na parapetu nebo jen koukal z okna a \u0161eptal omluvy a prosby. Pro Toma… prosil ho, aby se pro n\u011bho vr\u00e1til… proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee s\u00e1m z tohohle za\u010darovan\u00e9ho kruhu neunikne… nem\u011bl odvahu se postavit rodi\u010d\u016fm, kte\u0159\u00ed ho st\u0159e\u017eili a t\u00e9m\u011b\u0159 nepou\u0161t\u011bli ven. Jeho zal\u00e1skovan\u00e9 srd\u00ed\u010dko str\u00e1dalo…<\/p>\n<\/div>\n
„To nen\u00ed pravda, Simone… pros\u00edm,“ \u0161eptal vyd\u011b\u0161en\u011b Gordon a tiskl si ruku k \u00fast\u016fm. Rusovlas\u00e1 \u017eena zahanben\u011b p\u0159ik\u00fdvla a sklopila hlavu.<\/div>\n
„A-Ale… pro\u010d jsi mi to proboha ne\u0159ekla?“ zept\u00e1 se Gordon a op\u0159e se. M\u00e1 pocit, \u017ee brzo omdl\u00ed. Jeho \u017eena mu klidn\u011b ozn\u00e1m\u00ed, \u017ee je Tom Bill\u016fv bratr, \u017ee Bill je Simonin syn. \u017de m\u00e1lem zn\u00e1silnil sv\u00e9ho nevlastn\u00edho syna.<\/div>\n
„Gordne, promi\u0148, l\u00e1sko… j\u00e1… styd\u011bla jsem se a… netu\u0161ila jsem, \u017ee jste unesli Billa,“ \u0161pitne Simon se slzami na kraj\u00ed\u010dku.<\/div>\n
„Simone… ch\u00e1pe\u0161? J\u00e1 m\u00e1lem zn\u00e1silnil tv\u00e9ho syna,“ zachrapt\u011bl Gordon.<\/div>\n
„To je dal\u0161\u00ed v\u011bc, o kter\u00e9 jsem s tebou cht\u011bla mluvit, Gordone,“ za\u010dne v\u00e1\u017en\u011b Simone. Gordon t\u00e1zav\u011b nadzvedne obo\u010d\u00ed a \u017eena pokra\u010duje.<\/div>\n
„Jde o to, \u017ee Tom… od t\u00e9 doby, co se vr\u00e1til, je smutn\u00fd, skoro nej\u00ed a tak… asi v\u00edm, co se d\u011bje,“ vzdychne \u017eena. Gordon sklop\u00ed o\u010di. Tu\u0161il, co mu jeho man\u017eelka \u0159ekne za zpr\u00e1vu. A opravdu.<\/div>\n
„Nejsp\u00ed\u0161 jsou do sebe zamilovan\u00ed,“ ozn\u00e1m\u00ed Simone. Gordon p\u0159ik\u00fdvne.<\/div>\n
„\u010cekal jsem to.“<\/div>\n
„Pokazila jsem jim vztah… m\u016f\u017eu za to j\u00e1,“ rozpl\u00e1\u010de se najednou Simone. Gordon ji objal okolo ramen a pohladil po zrzav\u00fdch vlasech.<\/div>\n
„Nic si nevy\u010d\u00edtej, Simone, rozum\u00ed\u0161? D\u0159\u00edv nebo pozd\u011bji by se to dozv\u011bd\u011bli. A nav\u00edc… je mo\u017en\u00e1 dob\u0159e, \u017ee se to dozv\u011bd\u011bli tak brzo,“ konej\u0161\u00ed Gordon svou \u017eenu.<\/div>\n
„Nev\u00edm, jak jim pomoci. Nem\u00e1m nic proti jejich vztahu. Ale pokud se to Jorgen dozv\u00ed, bude to peklo. Ozn\u00e1m\u00ed to na policii. Zav\u0159ou n\u00e1s v\u0161echny,“ vzlykne Simone. Gordon se kousl do rtu. M\u011bla pravdu.<\/div>\n
„Bill to ne\u0159ekne,“ sna\u017eil se ji p\u0159esv\u011bd\u010dit. Simone k n\u011bmu uslzen\u011b vzhl\u00e9dla.<\/div>\n
„A co kdy\u017e podlehne n\u00e1tlaku rodi\u010d\u016f?“<\/div>\n
„Pak to bude zl\u00e9.“<\/div>\n
„Kordone, slib mi… \u017ee jestli to vyjde tak… skon\u010d\u00ed\u0161 s touhle prac\u00ed. A skon\u010d\u00edme s nev\u011brou. Pros\u00edm.“<\/div>\n
Gordon na ni chv\u00edli hled\u011bl. Pak si ale uv\u011bdomil, \u017ee jeho m\u00edsto je tady. Po boku jeho \u017eeny.<\/div>\n
„Slibuju.“<\/p>\n<\/div>\n
Bill se vyd\u011b\u0161en\u011b d\u00edval na Jorgena a Tinu. Sed\u011bl v kuchyni na \u017eidli a hled\u011bl na jejich v\u00e1\u017en\u00e9, snad i m\u00edrn\u011b rozzloben\u00e9 obli\u010deje. V\u011bd\u011bl, co te\u010f nastane. Profesion\u00e1ln\u00ed v\u00fdslech.<\/div>\n
„Tak\u017ee, Bille. Maminka mi v\u010dera \u0159ekla, jak to je mezi tebou a t\u00edm klukem. Nechce se mi tomu v\u011b\u0159it. Ty jsi zamilovan\u00fd do \u010dlov\u011bka, kter\u00fd p\u0159ipravil na\u0161i rodinu o n\u011bkolik mili\u00f3n\u016f a tebe t\u00fdral a…“<\/div>\n
„Net\u00fdral m\u011b,“ \u0159ekl d\u016frazn\u011b Bill. Nikdo nebude jeho l\u00e1sku obvi\u0148ovat. Jorgenovi se zabl\u00fdsklo v o\u010d\u00edch hn\u011bvem.<\/div>\n
„No pros\u00edm. Ale te\u010f chci od tebe sly\u0161et jm\u00e9no toho kluka.“<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161 si \u017ee ho prozrad\u00edm? \u017de ho prakticky vyd\u00e1m napospas policii?“ u\u0161kl\u00edbl se Bill.<\/div>\n
„Bude\u0161 muset, Bille. Tady jde o celou na\u0161i rodinu.“<\/div>\n
„Nic ne\u0159eknu.“<\/div>\n
„Bille… j\u00e1 ch\u00e1pu, \u017ee si naivn\u011b mysl\u00ed\u0161, \u017ee t\u011b ten parchant miluje, ale… pravd\u011bpodobn\u011b jsi pro n\u011bj byl jen takov\u00e9… zabaven\u00ed…“<\/div>\n
„Nebyl!“ zaje\u010del Bill. Jorgenova slova se mu za\u0159\u00edzla hluboko do srdce. Prudce vstal, a\u017e hrn\u00ed\u010dky na stole za\u0159in\u010dely. O\u010di mu pl\u00e1ly vztekem. Po\u0159\u00e1d si ale uv\u011bdomoval t\u00ed\u017eivou situaci. V\u011bd\u011bl, co mus\u00ed ud\u011blat. Je to jedin\u00e1 mo\u017enost, jak Toma nevydat policii.<\/div>\n
„Ten, koho miluju, je Tom. Tom Tr\u00fcmper,“ sd\u011blil ti\u0161e otci. Ten otev\u0159el \u0161okovan\u011b pusu a zapot\u00e1cel se.<\/div>\n
„Bille… m\u00e1\u0161 hore\u010dku?“ Tina mu starostliv\u011b s\u00e1hla na \u010delo.<\/div>\n
„Co jsi to \u0159ekl, ty…“<\/div>\n
„Jorgene! Ten chlapec nev\u00ed, co mluv\u00ed, v\u0161echno se mu to popletlo,“ omlouv\u00e1 ho Tina a hlad\u00ed po vlasech.<\/div>\n
„Ne, nepopletlo, mami. V\u00edm to moc dob\u0159e. Tom Tr\u00fcmper. To je moje l\u00e1ska. M\u016fj bratr,“ \u0159ekl zvu\u010dn\u011b \u010dernovl\u00e1sek a pohl\u00e9dl otci zp\u0159\u00edma do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Tak\u017ee Gordon… ten zatracenej parchant.“<\/div>\n
„Jeho rodinu do toho netahej,“ zarazil ho prudce Bill. „Nem\u00e1 s t\u00edm nic spole\u010dn\u00e9ho.“<\/p>\n<\/div>\n
Jorgen zt\u011b\u017eka vzdychl a posadil se. Podep\u0159el si hlavu a zhluboka d\u00fdchal. Tina mu rychle nalila skleni\u010dku whisky a Jorgen ji do sebe p\u0159evr\u00e1til. Teprve pak popadl dech.<\/div>\n
„Zmiz, Bille… do pokoje… postar\u00e1m se o to, aby jsi sv\u00e9ho br\u00e1chu nikdy nevid\u011bl.“<\/div>\n
Bill se zarazil. Sotva dozn\u011bla tato v\u011bta, za\u010daly mu t\u00e9ct slzy po tv\u00e1\u0159i. Vyd\u011b\u0161en\u011b na otce hled\u011bl a odm\u00edtal uv\u011b\u0159it slov\u016fm, kter\u00e9 \u0159ekl.<\/div>\n
„To nem\u016f\u017ee\u0161.“<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161?“ za\u0161eptal v\u00fdhru\u017en\u011b mu\u017e. Bill vzlykl.<\/div>\n
„Nikdy se Toma nevzd\u00e1m! Miluju ho!“ vyk\u0159ikl zoufale.<\/div>\n
„U\u017e nikdy ho neuvid\u00ed\u0161! A te\u010f vypadni!“ za\u0159val Jorgen a Bill s pl\u00e1\u010dem utekl nahoru do pokoje. \u0160vihl sebou na postel a dal pr\u016fchod sv\u00e9mu pl\u00e1\u010di. Hystericky vzlykal.<\/div>\n
„Tomi,“ zakv\u00edlel hlasem, kter\u00fd p\u0159et\u00e9kal beznad\u011bj\u00ed. Cht\u011bl ho m\u00edt tady u sebe. Ale odehnal ho s\u00e1m… kdyby jen nebyl tak tvrdohlav\u00fd….<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e se po p\u00e1r hodin\u00e1ch uklidnil, za\u010dal p\u0159em\u00fd\u0161let. Moc si situaci neuv\u011bdomoval, ale bylo mu jasn\u00e9, co te\u010f mus\u00ed ud\u011blat. Ut\u00e9ct.<\/div>\n
Ano. Tady nen\u00ed jeho m\u00edsto.<\/div>\n
Klekl si na zem a vyt\u00e1hl zpod postele velk\u00fd batoh. V rychlosti do n\u011bj nah\u00e1zel p\u00e1r tri\u010dek, rifle, spodn\u00ed pr\u00e1dlo, Tomovu fotku a l\u00ed\u010den\u00ed. To mu sta\u010dilo. Zapnul batoh a schoval ho pod postel. Te\u010f mus\u00ed \u010dekat.<\/p>\n<\/div>\n
Kone\u010dn\u011b. O p\u00e1r hodin pozd\u011bji byla venku tma. Jen m\u011bs\u00edc, kter\u00fd z\u00e1\u0159il v \u00fapl\u0148ku a osv\u011btloval tak cel\u00fd Berl\u00edn. Bill vstal a zaposlouchal se. V dom\u011b bylo ticho. Po \u0161pi\u010dk\u00e1ch p\u0159e\u0161el k oknu, kde m\u011bl nachystan\u00e9 v\u011bci. Obl\u00e9kl si ko\u017eenou bundi\u010dku a hodil batoh na z\u00e1da. Pak se vyhoupl na parapet jako ko\u010dka.<\/div>\n
„Sbohem, rodi\u010de,“ \u0159ekl chladn\u011b a spustil se po rou\u0159e, kterou m\u011bl vedle okna, dol\u016f. Dopadl na v\u0161echny \u010dty\u0159i. Rychle vstal a opr\u00e1\u0161il si ruce. P\u0159esko\u010dil n\u00edzk\u00fd plot a ut\u00edkal. Snad nejprve ani nev\u011bd\u011bl kam.<\/div>\n
Jen ut\u00edkal a ut\u00edkal.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Lea<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Lea —– O dva m\u011bs\u00edce pozd\u011bji —– „Bille, mus\u00ed\u0161 n\u011bco sn\u00edst.“ „Nem\u00e1m hlad.“ „Ale to \u0159\u00edk\u00e1\u0161 u\u017e cel\u00e9 dva m\u011bs\u00edce.“ „No a co,“ odsekl unaven\u011b Bill matce. U\u017e toho m\u011bl dost. Copak ho nem\u016f\u017eou nechat jednodu\u0161e na pokoji? Cht\u011b b\u00fdt s\u00e1m<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[252],"tags":[],"class_list":["post-13316","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-prachy-unos-a-laska"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13316","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13316"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13316\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13316"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13316"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13316"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}