{"id":13341,"date":"2009-10-05T16:00:00","date_gmt":"2009-10-05T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13310"},"modified":"2009-10-05T16:00:00","modified_gmt":"2009-10-05T15:00:00","slug":"hope-17","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/10\/05\/hope-17\/","title":{"rendered":"Hope 17."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Nec\u00edtil jsem se zvl\u00e1\u0161tn\u011b, ani hloup\u011b. Jakmile jsem ze sebe shodil posledn\u00ed kousek oble\u010den\u00ed, nesna\u017eil jsem se p\u0159ed n\u00edm skr\u00fdvat, ani jakkoliv zakr\u00fdvat sv\u00e9 nah\u00e9 t\u011blo. Po\u0159\u00e1d jsem se mu vp\u00edjel do o\u010d\u00ed, b\u00e1l jsem se p\u0159eru\u0161it n\u00e1\u0161 o\u010dn\u00ed kontakt. Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e jsem se mu zad\u00edval do o\u010d\u00ed, c\u00edtil jsem, \u017ee se do n\u011bj zamilov\u00e1v\u00e1m po\u0159\u00e1d v\u00edc a v\u00edc. A j\u00e1 jsem to tak cht\u011bl. S\u00e1m jsem si vybral tuhle cestu, a i kdy\u017e jsem se j\u00ed ze za\u010d\u00e1tku br\u00e1nil, na\u0161la si m\u011b sama. Tak moc jsem mu to cht\u011bl \u0159\u00edct. Cht\u011bl jsem vid\u011bt v\u00fdraz jeho tv\u00e1\u0159e po vysloven\u00ed t\u011bch dvou nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edch slov: Miluju t\u011b\u2026<\/div>\n
Ned\u016fv\u011b\u0159iv\u00fdm pohledem jsem se zad\u00edval na p\u011bnovou vodn\u00ed hladinu. Vodu jsem opravdu nem\u011bl r\u00e1d. M\u011bl jsem z n\u00ed prost\u011b strach. Lid\u00e9 se p\u0159eci boj\u00ed r\u016fzn\u00fdch v\u011bc\u00ed. Jako mal\u00fd kluk jsem se dokonce odm\u00edtal koupat. B\u00e1l jsem se b\u00fdt ve van\u011b s\u00e1m. V\u017edycky jsem se jenom sprchoval. Jak jsem rostl, sna\u017eil jsem si na vodu zvyknout, ale \u0161lo to t\u011b\u017ece. Do vany jsem se donutil vej\u00edt jenom ve v\u00fdjime\u010dn\u00fdch p\u0159\u00edpadech. A mysl\u00edm, \u017ee tenhle v\u00fdjime\u010dn\u00fdm byl.<\/p>\n<\/div>\n
Na kr\u00e1tk\u00fd okam\u017eik jsem pevn\u011b stiskl v\u00ed\u010dka a zhluboka d\u00fdchaj\u00edc jsem se sna\u017eil poslepu dostat do vany, m\u00e9 pokusy v\u0161ak byly marn\u00e9. Nedok\u00e1zal jsem p\u0159im\u011bt sv\u00e9 nohy k pohybu.<\/div>\n
„Podej mi ruku,“ p\u0159ekvapen\u011b jsem otev\u0159el o\u010di a smutn\u011b jsem se zad\u00edval na Tomovu nata\u017eenou dla\u0148. Myslel jsem, \u017ee se mi vysm\u011bje, nebo mu budu p\u0159ipadat hloupej, ale on se nezasm\u00e1l ani jednou. D\u00edval se na m\u011b n\u011b\u017en\u00fdm pohledem, ze kter\u00e9ho je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d pramenila bolest a sou\u017een\u00ed. „D\u011bkuju,“ za\u0161eptal jsem se sklon\u011bnou tv\u00e1\u0159\u00ed a za pomoci jeho dlan\u00ed jsem se kone\u010dn\u011b dostal do vany i j\u00e1. C\u00edtil jsem se nesv\u016fj. Op\u0159el jsem se o okraj a sna\u017eil jsem se d\u00edvat kamkoliv, jenom ne na n\u011bj.<\/div>\n
\n
„Bille,“ nat\u00e1hl ke mn\u011b dla\u0148, tentokr\u00e1t jsem se j\u00ed v\u0161ak nedotkl. „Ka\u017ed\u00fd m\u00e1 p\u0159ece z n\u011b\u010deho strach,“ d\u00edval se na m\u011b, ale nep\u0159isunul se o jedin\u00fd milimetr. Jako by mu ta vzd\u00e1lenost mezi n\u00e1ma vyhovovala. Jakoby mi necht\u011bl b\u00fdt bl\u00ed\u017e…<\/div>\n
„\u010ceho se boj\u00ed\u0161 ty?“ kr\u00e1tce jsem se na n\u011bj zad\u00edval, pot\u00e9 jsem v\u0161ak tv\u00e1\u0159 op\u011bt sklonil.<\/div>\n
„J\u00e1?“ jeho hlas byl tak n\u00e1dhern\u00fd. Miloval jsem, kdy\u017e mluvil. Miloval jsem ka\u017ed\u00e9 jeho slovo, ka\u017ed\u00fd prud\u0161\u00ed n\u00e1dech, nebo del\u0161\u00ed v\u00fddech. Za\u010d\u00ednal m\u011b v\u0161ak ovl\u00e1dat strach, \u017ee jsem jedin\u00fd, kdo to tak c\u00edt\u00ed\u2026<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 mi to nebude\u0161 v\u011b\u0159it, ale boj\u00edm se. Zrovna tady a zrovna te\u010f,“ pohledem sklouzl ke sv\u00fdm dlan\u00edm a sledoval obl\u00e1\u010dky p\u011bny, je\u017e se kolem n\u011bj hromadily. C\u00edtil jsem, \u017ee jej n\u011bco tr\u00e1p\u00ed. C\u00edtil jsem, \u017ee pot\u0159ebuje obejmout, ale byli jsme oba naz\u00ed a j\u00e1 bych se nedok\u00e1zal ovl\u00e1dnout. Proto jsem se na n\u011bj rad\u011bji jenom ti\u0161e d\u00edval a \u010dekal jsem, co se bude d\u00edt d\u00e1l. Byl jsem p\u0159ipraven\u00fd u\u017e na v\u0161echno. „C\u00edt\u00edm n\u011bco, co bych c\u00edtit nem\u011bl. Ne k tob\u011b,“ jeho tv\u00e1\u0159 byla najednou zoufal\u00e1. „Zakazoval jsem si t\u011b, sna\u017eil jsem se myslet na cokoliv jin\u00e9ho, ale \u010d\u00edm v\u00edc jsem se tomu br\u00e1nil, t\u00edm v\u00edc jsem po tom tajn\u011b tou\u017eil,“ posledn\u00ed slovo \u0159ekl tak ti\u0161e, \u017ee jsem m\u011bl probl\u00e9m zaslechnout jej. P\u0159esto jsem mu jej ze rt\u016f dok\u00e1zal ode\u010d\u00edst. Hodil jsem za hlavu u\u017e \u00fapln\u011b v\u0161echno a s\u00e1m jsem se k n\u011bmu p\u0159isunul, co nejbl\u00ed\u017e to \u0161lo. Zlehka jsem jej pohladil po \u010delisti a op\u0159el jsem se tv\u00e1\u0159\u00ed o tu jeho.<\/div>\n
„J\u00e1 nechci, aby sis n\u011bco zakazoval,“ vydechl jsem mu do vlas\u016f. „J\u00e1 nejsem tv\u016fj bratranec. Nikdy bych ti nedok\u00e1zal ubl\u00ed\u017eit,“ opatrn\u011b jsem jej pol\u00edbil na tv\u00e1\u0159. „Jsi tak zraniteln\u00fd. Tak kr\u00e1sn\u011b k\u0159ehk\u00fd a nesm\u011bl\u00fd,“ prsty jsem se dot\u00fdkal jeho tv\u00e1\u0159e, neust\u00e1le jsem v\u0161ak op\u011btov\u00e1val jeho smutn\u00fd pohled.<\/div>\n
„Kluk by nem\u011bl b\u00fdt takov\u00fd. M\u011bl bych b\u00fdt siln\u00fd, ale… nejde mi to,“ chytil m\u011b za z\u00e1p\u011bst\u00ed a vd\u011b\u010dn\u011b jej pol\u00edbil.<\/div>\n
„Pak budu siln\u00fd za n\u00e1s oba,“ ujistil jsem jej ti\u0161e a uslzen\u00fdma o\u010dima jsem se d\u00edval na to, jak se l\u00e1skypln\u011b tulil k m\u00e9 dlani. L\u00edbal ji a propl\u00e9tal s tou svou. „U\u017e na to nemysli.“ Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se na m\u011b zad\u00edval, zesmutn\u011bl. Kdybych mohl, vr\u00e1til bych \u010das a nikdy bych Andreasovi neotev\u0159el. Nic z toho se nemuselo st\u00e1t.<\/div>\n
„Umyju ti z\u00e1da?“ zeptal jsem se na prvn\u00ed v\u011bc, co mi p\u0159i\u0161la na jazyk. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed jsem se v\u0161ak \u0161okovan\u011b zad\u00edval do Tomov\u00fdch o\u010d\u00ed, ve tv\u00e1\u0159i jist\u011b \u010derven\u00fd. U\u017e u\u017e jsem si cht\u011bl ukr\u00fdt tv\u00e1\u0159 v dlan\u00edch, co\u017e bylo mimochodem posledn\u00ed dobou m\u00e9 obl\u00edben\u00e9 gesto, kdy\u017e se na m\u011b Tom najednou p\u0159ekvapen\u011b pod\u00edval, vz\u00e1p\u011bt\u00ed v\u0161ak zv\u00e1\u017en\u011bl. Bylo na n\u011bm vid\u011bt, jak se sna\u017e\u00ed n\u011bco \u0159\u00edct.<\/div>\n
„Co kdybych je umyl j\u00e1 tob\u011b?“ zeptal se m\u011b nakonec a j\u00e1 m\u00e1lem p\u0159estal d\u00fdchat. N\u011bkolik vte\u0159in jsem mu p\u0159\u00edmo z\u00edral do tv\u00e1\u0159e, ne\u017e jsem se dok\u00e1zal pohnout. Nat\u00e1hl jsem se pro men\u0161\u00ed houbu a podal jsem mu ji. „Mus\u00ed\u0161 se oto\u010dit,“ dloubl mi do nosu a usm\u00e1l se.<\/div>\n
Jeho \u00fasm\u011bv byl jeho nekr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edm projevem. Byl jsem v tom a\u017e po u\u0161i. Horko t\u011b\u017eko jsem se dok\u00e1zal obr\u00e1tit a zoufal\u00fdm pohledem jsem propaloval sprchov\u00fd kout p\u0159ed sebou. Kdy\u017e jsem na sv\u00fdch z\u00e1dech kone\u010dn\u011b uc\u00edtil dotek, bezmocn\u011b jsem stiskl rty a zav\u0159el o\u010di. Tomovi p\u0159i\u0161la z\u0159ejm\u011b houba zbyte\u010dn\u00e1 a um\u00fdval m\u011b dlan\u00ed. Pomalu jezdil namydlenou dlan\u00ed nahoru a dol\u016f a stejn\u011b tak klesal a stoupal i m\u016fj dech. Dal bych cokoliv za to, aby se m\u011b dot\u00fdkal. Sta\u010dila by mi pouh\u00e1 chvili\u010dka… jenom zjistit, jak\u00e9 to m\u016f\u017ee b\u00fdt, kdy\u017e se v\u00e1s dot\u00fdkaj\u00ed dlan\u011b kluka. Tom snad ani po\u0159\u00e1dn\u00fd kluk nebyl…<\/p>\n<\/div>\n
Nemysl\u00edm t\u00edm, \u017ee by mu n\u011bco chyb\u011blo, ale byl prost\u011b jin\u00fd ne\u017e oby\u010dejn\u00ed kluci. Tom byl prost\u011b Tom. Nem\u011bl siln\u00fd \u0159e\u010di\u010dky, ani hloup\u00fd nar\u00e1\u017eky. Dok\u00e1zal si v\u00e1s vyslechnout a vy jste mu zase dok\u00e1zali v\u011b\u0159it. V\u011b\u0159il jsem mu dokonce mnohem v\u00edc, ne\u017e jsem kdy v\u011b\u0159il Andymu…<\/div>\n
Jeho doteky byly tak opatrn\u00e9 a nejist\u00e9. C\u00edtil jsem se s n\u00edm v bezpe\u010d\u00ed. Nev\u011bdomky jsem se zakl\u00e1n\u011bl dozadu, dokud jsem se z\u00e1dy neop\u0159el o jeho hrudn\u00edk. Oba jsme p\u0159iv\u0159eli v\u00ed\u010dka a tak n\u011bjak jsme se k sob\u011b p\u0159itulili. On m\u011b objal kolem ramen a j\u00e1 jej zlehka l\u00edbal na nata\u017een\u00e1 z\u00e1p\u011bst\u00ed. Z\u0159ejm\u011b nikdo by nedok\u00e1zal pochopit, co jsem v tu chv\u00edli c\u00edtil. Mo\u017en\u00e1 \u017ee se to takhle m\u011blo st\u00e1t. Mo\u017en\u00e1 bych ud\u011blal velikou chybu, kdybych si vzal S\u00e1ru a osud to bohu\u017eel za\u0159\u00eddil za m\u011b a vzal mi ji s\u00e1m. S\u00e1ru jsem miloval jinak. S n\u00ed to bylo v\u0161echno n\u011bjak zvl\u00e1\u0161tn\u011b klidn\u00e9. \u017d\u00e1dn\u00e9 p\u0159ek\u00e1\u017eky, \u017e\u00e1dn\u00e9 ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed se, \u017e\u00e1dn\u00e1 neovladateln\u00e1 touha\u2026 Tom ve mn\u011b probudil n\u011bco, co jsem neznal\u2026 N\u011bco, co m\u011b nutilo d\u00edvat se na n\u011bj. Tou\u017eit po tom, aby byl se mnou. Kone\u010dn\u011b jsem poznal v\u00fdznam toho slova, o kter\u00e9m jsem si myslel, \u017ee pro m\u011b nebylo stvo\u0159eno\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Po nekone\u010dn\u00e9m mazlen\u00ed ve van\u011b, jsme se usadili p\u0159ed televizi jenom v \u017eupanech a ti\u0161e jsme poj\u00eddali nakr\u00e1jen\u00e9 ovoce.<\/div>\n
„Jsi unaven\u00fd?“ zeptal jsem se po chv\u00edli ti\u0161e. Tom u\u017e n\u011bkolik minut tlumen\u011b z\u00edval, a kdy\u017e jsem se na n\u011bj pod\u00edval, hlava mu spadla na m\u00e9 rameno. Na svou ot\u00e1zku jsem tedy odpov\u011b\u010f u\u017e nedostal. Odpov\u011bd\u00ed mi mohlo b\u00fdt akor\u00e1t jeho pokojn\u00e9 d\u00fdch\u00e1n\u00ed. „Po\u010dkej chvili\u010dku,“ za\u0161eptal jsem a opatrn\u011b jsem se od n\u011bj odsunul. „Z\u016fsta\u0148,“ rozespale otev\u0159el o\u010di a sna\u017eil se posadit. Byl tak n\u00e1dhern\u00fd v t\u00e9hle pozici. Ospal\u00fd a p\u0159esto kr\u00e1sn\u00fd. „P\u0159inesu jenom n\u011bjak\u00e9 deky ano? Zat\u00edm mi ud\u011blej vedle sebe m\u00edsto,“ usm\u00e1l jsem se, pol\u00edbil jsem jej a rychle jsem vyb\u011bhl nahoru do pokoje pro n\u011bjak\u00e9 deky. Kdy\u017e jsem se vr\u00e1til, Tom u\u017e z\u0159ejm\u011b spal. Le\u017eel na kraji gau\u010de schoulen\u00fd v klub\u00ed\u010dku, hlavu m\u011bl podep\u0159enou rukou. Byl tak neskute\u010dn\u011b zraniteln\u00fd. „Tome,“ za\u0161eptal jsem a opatrn\u011b jsem vym\u011bnil jeho dla\u0148 za m\u011bkk\u00fd pol\u0161t\u00e1\u0159. Pe\u010dliv\u011b jsem jej p\u0159ikryl a polo\u017eil jsem se vedle n\u011bj. P\u0159iv\u0159el jsem v\u00ed\u010dka a sna\u017eil jsem se taky usnout, ale tepl\u00fd \u017eupan mi za\u010d\u00ednal b\u00fdt nep\u0159\u00edjemn\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
Posadil jsem se a nejist\u011b jsem se zad\u00edval na sp\u00edc\u00edho Toma. Vypadal jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b… Z\u016fstal jsem p\u0159ikryt dekou, \u017eupan jsem ze sebe nemotorn\u011b svl\u00e9kl a odhodil jsem jej pry\u010d. Lehl jsem si tak, abych se mu mohl d\u00edvat do tv\u00e1\u0159e. N\u011bkolik minut jsem se na n\u011bj jenom d\u00edval. Ti\u0161e a bez jedin\u00e9ho pohybu. Nakonec jsem se v\u0161ak sklonil k jeho tv\u00e1\u0159i a zlehka jsem se ot\u0159el o jeho rty t\u011bma sv\u00fdma. Prohr\u00e1l jsem… bylo to prost\u011b siln\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e j\u00e1. „Miluju t\u011b Tome,“ zavzdychal jsem a smutn\u011b jsem stiskl rty k sob\u011b. Bylo to poprv\u00e9, co se na m\u00edst\u011b S\u00e1ry objevilo jin\u00e9 jm\u00e9no. Jm\u00e9no kluka… Kluka, kter\u00fd mi b\u011bhem n\u011bkolika t\u00fddn\u016f dok\u00e1zal zm\u011bnit cel\u00fd \u017eivot. Kluka, kv\u016fli kter\u00e9mu se vyplatilo \u017e\u00edt. Zt\u011b\u017eka jsem polkl a p\u0159iv\u0159el jsem v\u00ed\u010dka. Mohlo uplynout mo\u017en\u00e1 n\u011bkolik vte\u0159in, ne\u017e jsem usly\u0161el \u010dty\u0159i tich\u00e1, p\u0159\u00edmo nesly\u0161n\u00e1 slova.<\/div>\n
„J\u00e1 tebe taky, Bille,“ vydechl a m\u011bkce ochutnal m\u00e9 rty. Tak\u017ee p\u0159ece jsem nebyl jedin\u00fd…<\/p>\n<\/div>\n
Te\u010f teprve chci \u017e\u00edt pro n\u011bkoho drah\u00e9ho, te\u010f teprv miluji, te\u010f je \u017eivot n\u00e1dhern\u00fd a cenu m\u00e1 ka\u017ed\u00fd den a \u017e\u00e1dn\u00fd nesm\u00ed b\u00fdti ztracen…<\/em><\/div>\n
(Glazarov\u00e1 Jarmila)<\/em><\/p>\n<\/div>\n
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Nec\u00edtil jsem se zvl\u00e1\u0161tn\u011b, ani hloup\u011b. Jakmile jsem ze sebe shodil posledn\u00ed kousek oble\u010den\u00ed, nesna\u017eil jsem se p\u0159ed n\u00edm skr\u00fdvat, ani jakkoliv zakr\u00fdvat sv\u00e9 nah\u00e9 t\u011blo. Po\u0159\u00e1d jsem se mu vp\u00edjel do o\u010d\u00ed, b\u00e1l jsem se p\u0159eru\u0161it n\u00e1\u0161 o\u010dn\u00ed kontakt.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[264],"tags":[],"class_list":["post-13341","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-hope"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13341","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13341"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13341\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13341"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13341"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13341"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}