{"id":13350,"date":"2009-10-03T18:00:00","date_gmt":"2009-10-03T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13319"},"modified":"2009-10-03T18:00:00","modified_gmt":"2009-10-03T17:00:00","slug":"prosim-ne-9","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/10\/03\/prosim-ne-9\/","title":{"rendered":"Pros\u00edm… ne! 9."},"content":{"rendered":"
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Tomi\u2026 Tomi\u2026“<\/div>\n
Vid\u011bl sv\u00e9ho bratra na druh\u00e9 stran\u011b m\u00edstnosti, byl k n\u011bmu z\u00e1dy, zd\u00e1lo se, \u017ee zav\u00edr\u00e1 dve\u0159e. Zalilo ho ne\u010dekan\u00e9 teplo. Teplo, kter\u00e9 se v\u0161ak b\u011bhem n\u011bkolika vte\u0159in stup\u0148ovalo do pal\u010div\u00e9 horkosti, kter\u00e1 mu st\u00e9kala z \u010dela a hlav\u011b bodav\u011b vyst\u0159elovala z horn\u00ed prav\u00e9 \u010d\u00e1sti jeho prav\u00e9 dlan\u011b. Cht\u011bl se aspo\u0148 tro\u0161ku pohnout, ale nedok\u00e1zal to, byl slab\u00fd a absolutn\u011b vy\u010derpan\u00fd, jedin\u00e9, co vn\u00edmal, byl chlad, \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b ztlumen\u00fd hu\u0148atou dekou, na n\u00ed\u017e le\u017eel a do kter\u00e9 byl zachumlan\u00fd a\u017e po bradu, a postava, ve kter\u00e9 tu\u0161il sv\u00e9 dvoj\u010de, av\u0161ak vid\u011bl ho jen velice matn\u011b a rozmazan\u011b. Chr\u010div\u011b vydechl a s tich\u00fdm zast\u00e9n\u00e1n\u00edm se znovu nadechl a postava se k n\u011bmu oto\u010dila \u010delem. V tu chv\u00edli v\u0161ak chlapec ztuhnul hr\u016fzou. To nebyl jeho bratr, jeho l\u00e1ska! Tohle byl\u2026<\/div>\n
Holger se pobaven\u011b u\u0161kl\u00edbl, kdy\u017e Bill pot\u00e9, co se na n\u011bj matn\u00fdm pohledem zad\u00edval, vyjekl. U\u017e n\u011bjakou dobu kutil v kuchyni dobr\u016ftku k j\u00eddlu, a taky u\u017e za\u010d\u00ednal m\u00edt o toho kluka obavy, proto\u017ee u\u017e byl v bezv\u011bdom\u00ed n\u011bkolik hodin, a nav\u00edc mu nasko\u010dila dost vysok\u00e1 hore\u010dka. A to nebylo dobr\u00e9, proto\u017ee ho pot\u0159eboval v r\u00e1mci mo\u017enost\u00ed v po\u0159\u00e1dku. Ka\u017edou chv\u00edli ho tedy chodil do sklepa kontrolovat. Pah\u00fdl po prstu p\u0159estal krv\u00e1cet docela brzy, d\u00edky v\u010dasn\u00e9mu a pe\u010dliv\u00e9mu o\u0161et\u0159en\u00ed, a Holger mu jej p\u0159i ka\u017ed\u00e9 v\u00fdm\u011bn\u011b obklad\u016f na \u010dele za ty studen\u00e9, pomazal chladic\u00ed masti\u010dkou, kter\u00e1 m\u011bla usnad\u0148ovat hojiv\u00fd proces.<\/div>\n
\n
„Ne\u2026 ne\u2026“<\/div>\n
„\u0160\u0161\u0161\u0161\u0161t, mali\u010dk\u00fd,“ za\u0161eptal Holger a jemn\u011b mu ot\u0159el \u010delo studen\u00fdm obkladem, kter\u00fd pr\u00e1v\u011b nesl v ruce. „M\u00e1\u0161 jenom hore\u010dku, to vydr\u017e\u00ed\u0161, na tu se neum\u00edr\u00e1.“<\/div>\n
Bill sice po\u0159\u00e1dn\u011b nech\u00e1pal, ale jeho mozek, a\u010d zast\u0159en\u00fd hore\u010dkou, si po chv\u00edli za\u010dal vybavovat, co se p\u0159ihodilo. Schoulil se do deky je\u0161t\u011b v\u00edc a jeho matn\u00e9 o\u010di se za\u010daly zal\u00e9vat slzami.<\/div>\n
„Pros\u00edm, pus\u0165te m\u011b dom\u016f\u2026 J\u00e1 chci dom\u016f,“ vzlykl ti\u0161e.<\/div>\n
„Ne, mali\u010dk\u00fd. Doma jsi do\u010dasn\u011b tady, tak se s t\u00edm smi\u0159.“<\/div>\n
„Ne, pros\u00edm\u2026 pros\u00edm, j\u00e1 ud\u011bl\u00e1m\u2026 ud\u011bl\u00e1m, co budete cht\u00edt, d\u00e1m v\u00e1m, co budete cht\u00edt\u2026 pus\u0165te m\u011b dom\u016f!“<\/div>\n
Kdy\u017e v\u0161ak i skrz slzy rozeznal odm\u00edtav\u00e9 zavrt\u011bn\u00ed hlavou, rozbre\u010del se naplno, a\u017e ho z toho stra\u0161liv\u011b rozbolela hlava a on mezi jednotliv\u00fdmi vzlyky, jimi\u017e se zalykal, bolestn\u011b zast\u00e9nal.<\/div>\n
Holger se k n\u011bmu sehnul.<\/div>\n
„No tak, mali\u010dk\u00fd, nepla\u010d\u2026 te\u010f se mus\u00ed\u0161 uzdravit\u2026“<\/div>\n
S\u00e1m byl p\u0159ekvapen\u00fd, co pr\u00e1v\u011b z jeho rt\u016f uniklo. Skoro jako by m\u011bl s t\u00edm klukem i soucit! M\u00edsto, aby mu je\u0161t\u011b jednu fl\u00e1knul, jako to d\u011blal ostatn\u00edm, te\u010f u n\u011bj sed\u00ed na bobku, dlan\u00ed mu jemn\u011b p\u0159ej\u00ed\u017ed\u00ed po ho\u0159\u00edc\u00edch tv\u00e1\u0159\u00edch a chlad\u00ed mu \u010delo, jako by se snad staral o sv\u00e9ho kamar\u00e1da! Nev\u011bd\u011bl, co to zp\u016fsobilo, ale v tu chv\u00edli nedok\u00e1zal jednat jinak. Klekl si na kolena a Billa, zachumlan\u00e9ho ve dvou teplou\u010dk\u00fdch dek\u00e1ch, si st\u00e1hl na kl\u00edn a za\u010dal j\u00edm jemn\u011b pohupovat.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, \u017ee m\u00e1\u0161 strach. A boj\u00ed\u0161 se pr\u00e1vem\u2026 Ale neboj. Pokud ten\u2026 jak se jmenuje ten tv\u016fj br\u00e1cha\u2026 Tom?“<\/div>\n
Bill t\u00e9m\u011b\u0159 neznateln\u011b p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„V\u00fdborn\u011b\u2026 pokud Tom ud\u011bl\u00e1 v\u0161echno, co mu \u0159eknu, ani\u017e by do toho zatahoval policii, tak se s n\u00edm uvid\u00ed\u0161. U\u017e brzy,“ za\u0161eptal konej\u0161iv\u011b a jemn\u011b Billovi odhrnul z \u010dela potem a krv\u00ed slepenou ofinu a st\u00e1hl mu z k\u0159ehk\u00fdch ramen t\u011b\u017ek\u00e9 dredy. Najednou m\u011bl pocit, \u017ee to drobou\u010dk\u00e9 stvo\u0159en\u00ed, chv\u011bj\u00edc\u00ed se a na\u0159\u00edkaj\u00edc\u00ed mu v n\u00e1ru\u010d\u00ed, mus\u00ed uklidnit, ochr\u00e1nit, aby se mu je\u0161t\u011b v\u00edce nep\u0159it\u00ed\u017eilo.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, \u017ee je to te\u010f pro tebe t\u011b\u017ek\u00fd\u2026 ale zvl\u00e1dne\u0161 to, vypad\u00e1\u0161 sice, jako by t\u011b mohl zlomit podzimn\u00ed v\u00edtr, ale uvnit\u0159 se\u0161 silnej chlap\u2026 to d\u00e1\u0161, mali\u010dk\u00fd.“<\/p>\n<\/div>\n
Bill op\u011bt ti\u0161e zast\u00e9nal, ale neodva\u017eoval se cokoliv \u0159\u00edct nebo se jakkoliv pohnout. Absolutn\u011b se v tom \u010dlov\u011bku nevyznal. Je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed mu ubli\u017eoval, a te\u010f se o n\u011bj star\u00e1, d\u00e1 se \u0159\u00edct, tak pe\u010dliv\u011b, a dokonce ho i ut\u011b\u0161uje\u2026 Co si o tom m\u00e1 jeho horouc\u00ed hlava myslet? Je ten \u010dlov\u011bk norm\u00e1ln\u00ed, nebo ne? Te\u010f mu dokonce pod\u00e1v\u00e1 sklenici s vodou, v n\u00ed\u017e p\u0159ed chv\u00edl\u00ed rozpustil cosi, jako jsou ty \u0161umiv\u00e9 tablety, co si Tom ob\u010das br\u00e1val proti bolestem hlavy po fl\u00e1mech v\u011bt\u0161\u00edho rozsahu\u2026 Poslu\u0161n\u011b p\u0159itiskl rty ke sklenici, netroufl si vzdorovat, a po prvn\u00edch p\u00e1r loc\u00edch se mu skute\u010dn\u011b tro\u0161ku ulevilo.<\/div>\n
„No vid\u00ed\u0161, jak to jde,“ pochv\u00e1lil ho Holger a chlad\u00edc mu \u010delo, vy\u010dkal, dokud zesl\u00e1bl\u00fd chlapec neusnul. Teprve pak jej opustil, aby v kuchyni dod\u011blal m\u0148amku, na kterou se mu ji\u017e sb\u00edhaly sliny. Zajist\u00e9 to ocen\u00ed i Bill, a\u017e se probud\u00ed\u2026<\/p>\n<\/div>\n
P\u0159edal Tobiasovi krabi\u010dku s prstem a v\u00fdhru\u017en\u00fdm vzkazem, aby ji doru\u010dil Tomovi, na chvilku si zd\u0159\u00edml na gau\u010di, a pak se vydal do kuchyn\u011b osma\u017eit p\u00e1r topinek. Tolik se na to t\u011b\u0161il, ale nebude u\u017e\u00edrat nap\u0159ed, naj\u00ed se s t\u00edm klukem. Ten zajist\u00e9 nepohrdne Holgerov\u00fdm speci\u00e1ln\u00edm tatar\u00e1kem. Tolik se s n\u00edm pitval, jako v\u017edycky. Docela trvalo, ne\u017e svalovinu z lev\u00e9ho boku semlel s ledvinami a srdcem ob\u011bti ze sk\u0159\u00edn\u011b, ale u\u017e ze zku\u0161enosti v\u011bd\u011bl, \u017ee ta pipla\u010dka se mu mnohon\u00e1sobn\u011b vr\u00e1t\u00ed v podob\u011b geni\u00e1ln\u00ed chuti. A te\u010f u\u017e k dovr\u0161en\u00ed v\u0161eho zb\u00fdvalo do zlatova osma\u017eit p\u00e1r topinek a pot\u0159\u00edt je \u010desnekem. To si po\u0161m\u00e1knou\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Vst\u00e1vej, mali\u010dk\u00fd,“ zap\u0159edl, kdy\u017e odemkl sklep a ve\u0161el dovnit\u0159 s bohat\u011b nalo\u017een\u00fdm t\u00e1cem. Byl docela zv\u011bdav\u00fd, jak to Billovi bude chutnat. Od chv\u00edle, kdy ho zajal, mu nedal nic k j\u00eddlu, a to u\u017e je den a p\u016fl, skoro u\u017e vlastn\u011b dva dny, dovoloval mu jenom tro\u0161ku samotn\u00e9 vody. Nepochyboval, \u017ee za b\u011b\u017en\u00e9ho stavu by ten kluk jeho tatar\u00e1k odm\u00edtl, ale te\u010f bude vyhl\u00e1dl\u00fd. Te\u010f ho sn\u00ed. A on, Holger, pak t\u0159eba bude moct, a\u017e mu budou v budoucnosti chyb\u011bt pen\u00edze, pr\u00e1sknout bulv\u00e1ru, \u017ee celebrit\u011b chutn\u00e1 lidsk\u00e9 maso\u2026<\/div>\n
„Ve\u010de\u0159e,“ ozn\u00e1mil a mile se na Billa usm\u00e1l.<\/div>\n
Byl to pro n\u011bj roztomil\u00fd pohled. Vid\u011bl, \u017ee se ho chlapec po\u0159\u00e1d boj\u00ed, ale \u017ee je z\u00e1rove\u0148 jeho n\u00e1hl\u00fdm pozitivn\u00edm chov\u00e1n\u00edm p\u0159ekvapen\u00fd. Nat\u00e1hl k n\u011bmu ruku a dotkl se jeho \u010dela. Bill se zachv\u011bl, ale dr\u017eel, a Holger spokojen\u011b zaznamenal, \u017ee hore\u010dka pon\u011bkud poklesla, po\u0159\u00e1d byla zn\u00e1t vysok\u00e1 teplota, ale u\u017e to nebyla hore\u010dka.<\/p>\n<\/div>\n
Bill se na n\u011bj nejist\u011b pod\u00edval, a pohled se mu vz\u00e1p\u011bt\u00ed sto\u010dil k podnosu v mu\u017eov\u011b ruce. M\u011bl p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fd hlad, n\u011bkolik posledn\u00edch hodin sice prospal, ale te\u010f se mu \u00fatroby sv\u00edjely hlady a do jeho nosn\u00edch d\u00edrek vnikala lahodn\u00e1 v\u016fn\u011b k\u0159upav\u00fdch topinek, kter\u00e9 znal z domova, kdy\u017e byl mal\u00fd kluk, maminka jim ob\u010das topinky d\u011bl\u00e1vala a Bill je m\u011bl v\u017edycky r\u00e1d. Nedok\u00e1zal sice ur\u010dit, co to je za zvl\u00e1\u0161tn\u00ed \u010dervenou pomaz\u00e1nku, ale podle tvaru usoudil, \u017ee to bude n\u011bjak\u00e1 masov\u00e1 sm\u011bs. Tatar\u00e1ka nikdy nem\u011bl, nemohl jej tedy poznat.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 hlad?“ zeptal se Holger, kdy\u017e si v\u0161iml, kam se Bill\u016fv pohled tou\u017eebn\u011b up\u00edr\u00e1. „To je dob\u0159e. Aspo\u0148 ti bude chutnat.“<\/div>\n
P\u0159id\u0159epl si k n\u011bmu, zakousl se do topinky a druhou podal Billovi. Na tal\u00ed\u0159i jich byla je\u0161t\u011b spousta. Zakousl se do n\u00ed, na\u010de\u017e se mu v obli\u010deji rozlil slastn\u00fd v\u00fdraz, a se z\u00e1jmem se zad\u00edval na chlapce, do n\u011bho\u017e topinka zahu\u010dela rychlost\u00ed blesku.<\/div>\n
„Vem si je\u0161t\u011b,“ pousm\u00e1l se. „Ber, dokud jsou. Nev\u00edm toti\u017e, kdy pak dostane\u0161 dal\u0161\u00ed j\u00eddlo.“<\/div>\n
Bill se nenechal dvakr\u00e1t pob\u00edzet. M\u011bl hlad a j\u00eddlo mu dost chutnalo. Nejen, \u017ee to byly jeho obl\u00edben\u00e9 topinky, kter\u00e9 mu chut\u00ed tolik p\u0159ipom\u00ednaly domov, ale i ta sm\u011bs na nich byla v\u00fdborn\u00e1. Takov\u00e1 kr\u00e1sn\u011b sladk\u00e1\u2026 Nedok\u00e1zal sice ur\u010dit, zda se jedn\u00e1 o hov\u011bz\u00ed, vep\u0159ov\u00e9, ku\u0159ec\u00ed \u010di skopov\u00e9 maso, ale to te\u010f rad\u0161i ne\u0159e\u0161il. T\u0159eba ten jeho \u00fanosce nakonec nebude tak zl\u00fd, i kdy\u017e c\u00edtil r\u00e1ny bi\u010dem dote\u010f, a dote\u010f mu prav\u00e1 horn\u00ed \u010d\u00e1st obv\u00e1zan\u00e9 dlan\u011b ho\u0159ela spaluj\u00edc\u00ed bolest\u00ed, ale u\u017e to nebylo tak hrozn\u00e9, jako p\u0159ed p\u00e1r hodinami, kdy se probral ze mdlob po u\u0159\u00edznut\u00ed. Sn\u011bdl skoro t\u0159i \u010dtvrtiny ve\u0161ker\u00fdch topinek a poslu\u0161n\u011b vypil vodu s rozpu\u0161t\u011bn\u00fdm pr\u00e1\u0161kem.<\/div>\n
„V\u00fdborn\u011b, mali\u010dk\u00fd,“ pochv\u00e1lil ho Holger. „Te\u010f si zase lehni a odpo\u010di\u0148. U\u017e ti bude l\u00edp,“ poznamenal a vym\u011bnil obvaz, namazal pah\u00fdlek po prstu mast\u00ed a op\u011bt p\u0159ejel Billovo \u010delo \u0161\u00e1tkem namo\u010den\u00fdm v chladiv\u00e9 vod\u011b. Pousm\u00e1l se chlapcov\u011b nev\u011bdomosti nad slo\u017een\u00edm tatar\u00e1ku, zkontroloval, zda zpoza obou dek kouk\u00e1 jenom hlava a beze slova ode\u0161el. Po\u010dk\u00e1 je\u0161t\u011b tak den a pak zavolaj\u00ed Tomovi. Nech\u00e1 Billa, aby se sv\u00fdm dvoj\u010detem promluvil, a dojedn\u00e1 si tak\u00e9, kdy, kde a v kolik si p\u0159evezme po\u017eadovanou sumu, kterou si je\u0161t\u011b mus\u00ed promyslet, v\u00fdm\u011bnou za Bill\u016fv \u017eivot\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Jak je na tom?“<\/div>\n
„Up\u0159\u00edmn\u011b\u2026 nevypad\u00e1 to s n\u00edm moc dob\u0159e,“ zavrt\u011bl hlavou postar\u0161\u00ed mu\u017e v b\u00edl\u00e9m pl\u00e1\u0161ti. „Utrp\u011bl t\u011b\u017ek\u00fd \u0161ok. Kdybychom ho mohli vz\u00edt k n\u00e1m do nemocnice na pozorov\u00e1n\u00ed- „<\/div>\n
„Vylou\u010deno!“ ozvalo se trojhlasn\u011b, \u010d\u00edm\u017e byl doktor nekompromisn\u011b uml\u010den.<\/div>\n
„Pane doktore,“ za\u010dal rozv\u00e1\u017en\u011b David, skl\u00e1n\u011bj\u00edc\u00ed se nad Tomov\u00fdm bezvl\u00e1dn\u00fdm t\u011blem. „J\u00e1 v\u00edm, \u017ee te\u010f utrp\u011bl t\u011b\u017ek\u00fd \u0161ok, kdo by tohle taky rozd\u00fdchal? Ale mus\u00ed z\u016fstat tady. \u0158ekn\u011bte n\u00e1m, co m\u00e1me d\u011blat, jak ho m\u00e1me d\u00e1vkovat l\u00e9ky nebo tak n\u011bjak, ale mus\u00ed z\u016fstat tady. Je to d\u016fle\u017eit\u00e9 kv\u016fli jeho bratrovi\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
Georg v tu chv\u00edli vypnul sv\u00e9 my\u0161lenkov\u00e9 vn\u00edm\u00e1n\u00ed a smutn\u011b se oto\u010dil od gau\u010de, na n\u011bm\u017e le\u017eel Tom, kter\u00fd pot\u00e9, co p\u0159ed chv\u00edl\u00ed otev\u0159el nezn\u00e1mou krabi\u010dku se sv\u00fdm jm\u00e9nem, po zoufal\u00e9m v\u00fdk\u0159iku upadl do bezv\u011bdom\u00ed. Nep\u0159\u00edtomn\u011b p\u0159e\u0161el ke stolu, ze v\u0161ech sil se sna\u017eil odvracet hlavu od hr\u016fzn\u00e9ho obsahu krabi\u010dky a znovu vzal do rukou l\u00edstek, kter\u00fd byl u prstu p\u0159ilo\u017een\u00fd.<\/div>\n
Nedodr\u017eel jsi pravidla hry. Toto je odplata. P\u0159\u00ed\u0161t\u011b to bude hlava<\/em>., hl\u00e1sal n\u00e1pis psan\u00fd op\u011bt krv\u00ed. Bo\u017ee\u2026 Za co si tohle Bill zaslou\u017eil? V\u017edy\u0165 Tom se ni\u010d\u00edm neprovinil, naopak, byl dokonce s\u00e1m osobn\u011b zru\u0161it \u00fa\u010dast policie na tomto p\u0159\u00edpadu! Mohl to zajistit telefonicky nebo jakkoliv jinak, ale aby m\u011bl jistotu, \u017ee Billovi nebude ubl\u00ed\u017eeno, zajistil to s\u00e1m osobn\u011b\u2026 a jak to dopadlo. Kdyby ten psychopat na sebe aspo\u0148 nechal n\u011bjak\u00fd kontakt, nebo kdyby se u\u017e aspo\u0148 kone\u010dn\u011b vytasil s podm\u00ednkami, za kter\u00fdch zp\u011bv\u00e1ka propust\u00ed!<\/div>\n
Nic takov\u00e9ho se v\u0161ak ned\u011blo. Jedin\u00e9, co on, Gustav, David i chud\u00e1k Tom pro\u017e\u00edvali, byla nejistota, strach a d\u011bsiv\u00fd pocit, \u017ee \u0161ance na to, \u017ee Billa je\u0161t\u011b n\u011bkdy uvid\u00ed \u017eiv\u00e9ho, je \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm v\u00edc, s ka\u017edou plynouc\u00ed minutou a vte\u0159inou, ni\u017e\u0161\u00ed a ni\u017e\u0161\u00ed\u2026<\/p>\n<\/div>\n
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa „Tomi\u2026 Tomi\u2026“ Vid\u011bl sv\u00e9ho bratra na druh\u00e9 stran\u011b m\u00edstnosti, byl k n\u011bmu z\u00e1dy, zd\u00e1lo se, \u017ee zav\u00edr\u00e1 dve\u0159e. Zalilo ho ne\u010dekan\u00e9 teplo. Teplo, kter\u00e9 se v\u0161ak b\u011bhem n\u011bkolika vte\u0159in stup\u0148ovalo do pal\u010div\u00e9 horkosti, kter\u00e1 mu st\u00e9kala z \u010dela a hlav\u011b<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[266],"tags":[],"class_list":["post-13350","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-prosim-ne"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13350","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13350"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13350\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13350"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13350"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13350"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}