{"id":13363,"date":"2009-10-02T15:30:00","date_gmt":"2009-10-02T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13332"},"modified":"2009-10-02T15:30:00","modified_gmt":"2009-10-02T14:30:00","slug":"hope-16","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/10\/02\/hope-16\/","title":{"rendered":"Hope 16."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
(Tom)<\/p>\n<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b to bol\u00ed?“ smutn\u011b jsem se zad\u00edval na Billovu z\u010dervenalou tv\u00e1\u0159 a opuchl\u00e9 rty. Byl jsem si v\u011bdom toho, \u017ee to bylo v\u0161echno jenom kv\u016fli mn\u011b. Ubl\u00ed\u017eil mu jenom proto, \u017ee se m\u011b zastal. V\u0161echno to byla moje vina.<\/div>\n
„U\u017e jenom tro\u0161ku. Je to lep\u0161\u00ed, d\u011bkuju,“ pohladil m\u011b po tv\u00e1\u0159i a naklonil hlavu na stranu, abych m\u011bl lep\u0161\u00ed p\u0159\u00edstup k jeho \u00fast\u016fm. Kouskem tamponu jsem mu hladil r\u00e1nu. Alespo\u0148 t\u00edmhle zp\u016fsobem jsem cht\u011bl zm\u00edrnit svou vinu. Na tv\u00e1\u0159 jsem mu pokl\u00e1dal ledov\u00e9 obklady, a i kdy\u017e se tv\u00e1\u0159il, \u017ee je v po\u0159\u00e1dku, c\u00edtil jsem, \u017ee ho to bol\u00ed. Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e jsem se dlan\u00ed p\u0159ibl\u00ed\u017eil k jeho tv\u00e1\u0159i, ti\u0161e usykl.<\/div>\n
„U\u017e jsi to n\u011bkdy d\u011blal? Vypad\u00e1 to, \u017ee to ned\u011bl\u00e1\u0161 poprv\u00e9,“ na\u0161e pohledy se kr\u00e1tce setkaly, ne\u017e jsem odvr\u00e1til tv\u00e1\u0159 a kousek tamponu jsem op\u011bt nep\u0159ilo\u017eil k dezinfekci.<\/div>\n
„Nen\u00ed to poprv\u00e9,“ \u0159ekl jsem nakonec. Rty jsem pevn\u011b tisknul k sob\u011b a v\u0161echny vzpom\u00ednky, kter\u00e9 ve mn\u011b vyvol\u00e1val pohled na Billovu dobitou tv\u00e1\u0159, jsem se sna\u017eil zahnat pry\u010d.<\/div>\n
„Tome,“ odlo\u017eil stranou dezinfekci a o\u010dima se sna\u017eil vy\u010d\u00edst odpov\u011bdi na nevy\u0159\u010den\u00e9 ot\u00e1zky. „On ti ubli\u017eoval?“ zeptal se nakonec, to u\u017e jsem ale nevydr\u017eel.<\/div>\n
Prudce jsem vstal a dezorientovan\u011b jsem se rozhl\u00e9dl kolem sebe, ne\u017e jsem zjistil, jak\u00fdm sm\u011brem m\u00e1m j\u00edt.<\/div>\n
\n
„Hned jsem zp\u00e1tky,“ prodral jsem skrz pevn\u011b semknut\u00e9 rty a sna\u017eil jsem se ignorovat jeho ne\u0161\u0165astn\u00fd v\u00fdraz, jak jsem vyb\u011bhl schody nahoru. Chvilku mi trvalo, ne\u017e jsem na\u0161el koupelnu, nakonec se to v\u0161ak povedlo a j\u00e1 b\u011bhem n\u011bkolika vte\u0159in st\u00e1l za zav\u0159en\u00fdma dve\u0159ma. Po tv\u00e1\u0159i mi st\u00e9kaly hork\u00e9 slzy, kter\u00e9 vyjad\u0159ovaly jenom jedin\u00e9 – nikdy nebudu moci ut\u00e9ct p\u0159ed svou minulost\u00ed. I kdybych ut\u00edkal kamkoliv, v\u017edycky si ji ponesu s sebou. Nikdy nebudu moct zapomenout na v\u0161echny ty chv\u00edle, kter\u00e9 jsem str\u00e1vil tich\u00fdm pl\u00e1\u010dem a nekone\u010dn\u00fdm tr\u00e1pen\u00edm. Bratranec se mnou nikdy nem\u011bl slitov\u00e1n\u00ed. Je to zv\u00ed\u0159e – bez srdce, bez kouska citu. Nen\u00ed schopen milovat nikoho jin\u00e9ho krom\u011b sebe. Tolika lidem ubl\u00ed\u017eil, a kdy\u017e ubli\u017eoval mn\u011b, nebyl tady nikdo, kdo by jej zastavil.<\/p>\n<\/div>\n
Opl\u00e1chl jsem si tv\u00e1\u0159 studenou vodou a z\u016fstal jsem n\u011bkolik vte\u0159in sklon\u011bn\u00fd nad umyvadlem. Studen\u00e9 kapky vody se m\u00edsily se slzami, kter\u00e9 jsem nedok\u00e1zal zastavit. Nev\u011bd\u011bl jsem, pro\u010d pl\u00e1\u010du. Jestli proto, jak moc jsem trp\u011bl, nebo proto, \u017ee jsem nemohl uv\u011b\u0159it, \u017ee m\u011b kone\u010dn\u011b potkalo \u0161t\u011bst\u00ed. Bill byl sv\u011bt\u00fdlkem kr\u00e1sn\u00e9 nad\u011bje, kter\u00e9 jsem se v\u0161ak b\u00e1l v\u011b\u0159it. Je\u0161t\u011b jednou jsem si opl\u00e1chl tv\u00e1\u0159 vodou a zad\u00edval jsem se na sv\u016fj odraz v zrcadle.<\/div>\n
Najednou jako bych vid\u011bl do minulosti. P\u0159ed sebou jsem vid\u011bl mal\u00e9ho chlapce s velik\u00fdm \u010derven\u00fdm otiskem na tv\u00e1\u0159i a hr\u016fzou v o\u010d\u00edch. Moc dob\u0159e jsem si pamatoval, jak jsem byl vyd\u011b\u0161en\u00fd, kdy\u017e m\u011b bratranec poprv\u00e9 uhodil. Mohlo mi b\u00fdt tak sedm let. Byl jsem prost\u011b mal\u00e9 d\u00edt\u011b, kter\u00e9 si cht\u011blo hr\u00e1t a pozn\u00e1vat sv\u011bt. Upadl jsem a o\u0161kliv\u011b jsem si zranil koleno. Kdy\u017e jsem p\u0159i\u0161el za bratrancem, aby se mi na to pod\u00edval, ne\u0159ekl jedin\u00e9 slovo, akor\u00e1t mi dal facku za to, \u017ee jsem si roztrhl kalhoty. Byla to facka takov\u00e1, \u017ee jsem se neudr\u017eel a spadl jsem k zemi. Byl jsem mal\u00fd kluk, v\u016fbec jsem nerozum\u011bl, pro\u010d mi tak ubl\u00ed\u017eil. Nebil m\u011b \u010dasto, ale kdy\u017e se rozzlobil, v\u0161echno d\u00e1val za vinu m\u011b.<\/div>\n
„Tome?“ prudce jsem zvedl tv\u00e1\u0159 ke dve\u0159\u00edm, odkud se ozvalo nesm\u011bl\u00e9 klep\u00e1n\u00ed…<\/p>\n<\/div>\n
„M\u016f\u017eu j\u00edt dovnit\u0159?“ je\u0161t\u011b jednou zaklepal a opatrn\u011b pootev\u0159el dve\u0159e.<\/div>\n
„J\u00e1 nechci, abys m\u011b vid\u011bl\u2026 takhle,“ dodal jsem smutn\u011b. Rad\u011bji jsem se k n\u011bmu oto\u010dil z\u00e1dy. Necht\u011bl jsem, aby vid\u011bl, jak jsem zbab\u011bl\u00fd a zoufal\u00fd z\u00e1rove\u0148.<\/div>\n
„Vid\u011bl jsem t\u011b p\u0159eci u\u017e mockr\u00e1t,“ jeho kroky pomalu ale jist\u011b m\u00ed\u0159ily ke mn\u011b. „Zabl\u00e1cen\u00e9ho, vyd\u011b\u0161en\u00e9ho, nah\u00e9ho,“ posledn\u00ed slovo za\u0161eptal. Frekvence m\u00e9ho d\u00fdch\u00e1n\u00ed se zrychlila snad trojn\u00e1sobn\u011b. U\u017e jenom ta vzpom\u00ednka, kdy jsme se naz\u00ed l\u00edbali u okna, ve mn\u011b vyvol\u00e1vala p\u0159\u00edjemn\u00e9 chv\u011bn\u00ed a vzru\u0161en\u00ed. Bylo to v\u0161echno tak nal\u00e9hav\u00e9 a on byl n\u00e1dhern\u00fd. Je\u0161t\u011b nikdy jsem nevid\u011bl tak n\u00e1dhern\u00e9ho kluka. I kdy\u017e jsem se na jeho t\u011blo odv\u00e1\u017eil jenom d\u00edvat, bylo dokonal\u00e9.<\/div>\n
Zhluboka jsem se nadechl a zad\u00edval jsem se do vzduchopr\u00e1zdna p\u0159ed sebou. Musel jsem to ze sebe dostat.<\/div>\n
„N\u011bkolikr\u00e1t m\u011b ude\u0159il. V\u016fbec se nestaral o to, zdali mi svou fackou n\u011bjak neubl\u00ed\u017eil. U\u017e jako mal\u00fd kluk jsem se sna\u017eil pomoct si s\u00e1m. R\u00e1ny na tv\u00e1\u0159i jsem si dok\u00e1zal vyl\u00e9\u010dit, ale r\u00e1ny, kter\u00e9 z\u016fst\u00e1valy v m\u00e9m srdci, u\u017e nikdy nezmiz\u00ed,“ odpov\u011bd\u011bl jsem na ot\u00e1zku, kv\u016fli \u010demu to v\u0161echno za\u010dalo. Oto\u010dil jsem se mu tv\u00e1\u0159\u00ed a sv\u016fj ne\u0161\u0165astn\u00fd pohled jsem vkl\u00e1dal do jeho h\u0159ejiv\u00fdch o\u010d\u00ed. „Kdy\u017e jsem s tebou, na ni\u010dem jin\u00e9m nez\u00e1le\u017e\u00ed. Proto na to u\u017e nechci myslet. Pomoz mi zapomenout,“ op\u0159el jsem se \u010delem o to jeho a s p\u0159iv\u0159en\u00fdmi v\u00ed\u010dky jsem nas\u00e1val jeho n\u00e1dhernou v\u016fni.<\/div>\n
„Pom\u016f\u017eu ti. Stejn\u011b, jako tys mi pomohl zapomenout na ztr\u00e1tu S\u00e1ry. Jenom mi to mus\u00ed\u0161 dovolit,“ za\u0161eptal, zat\u00edmco j\u00e1 jsem pomalu ukazov\u00e1\u010dkem obkresloval obrys jeho rt\u016f, bolav\u00e9 m\u00edsto jsem n\u011b\u017en\u011b pohladil.<\/div>\n
„Dej mi \u010das,“ myslel jsem, \u017ee mu to mo\u017en\u00e1 p\u0159ijde sm\u011b\u0161n\u00e9, u\u017e d\u00e1vno jsem v\u0161ak mohl pochopit, \u017ee byl Bill and\u011blem v lidsk\u00e9 podob\u011b. And\u011blem, kter\u00fd mi p\u016fj\u010dil sv\u00e1 k\u0159\u00eddla ve chv\u00edli, kdy jsem o ta sv\u00e1 p\u0159i\u0161el.<\/div>\n
„Budu \u010dekat tak dlouho, jak jenom bude\u0161 cht\u00edt,“ vydechl s m\u011bkk\u00fdm \u00fasm\u011bvem a dlouze m\u011b pol\u00edbil\u2026<\/p>\n<\/div>\n
(Bill)<\/p>\n<\/div>\n
S lehk\u00fdm \u00fasm\u011bvem jsem na tal\u00ed\u0159 nakl\u00e1dal kousky ovoce. Nikdy jsem nebyl dobr\u00fd kucha\u0159, tud\u00ed\u017e ani moje fantazie nebyla dokonal\u00e1. Sna\u017eil jsem se vymyslet n\u011bco tro\u0161i\u010dku jin\u00e9ho, a proto jsem m\u00edsto va\u0159en\u00e9 ve\u010dere zvolil tohle. Nem\u011bl jsem \u010das ani n\u00e1ladu zab\u00fdvat se n\u011b\u010d\u00edm n\u00e1ro\u010dn\u00fdm. Po\u0159\u00e1d jsem myslel na Andreasova slova: „Je to jenom jeho vina! \u0158eknu to Simone. Tohle v\u00e1m nevyjde, Bille. Rad\u011bji se s nim u\u017e rozlu\u010d, proto\u017ee nepotrv\u00e1 dlouho a vypadne odtud. O to se postar\u00e1m!“<\/em><\/div>\n
Tom se naho\u0159e v koupeln\u011b koupal, a proto jsem m\u011bl dostatek prostoru na p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed. Necht\u011bl jsem v\u011b\u0159it tomu, \u017ee m\u011b uhodil. Byl tak chladn\u00fd. D\u00edval se na m\u011b, jako by m\u011b najednou nen\u00e1vid\u011bl. Ale to pro m\u011b u\u017e nebylo d\u016fle\u017eit\u00e9. D\u016fle\u017eit\u00e9 bylo jenom to, co jsem c\u00edtil k Tomovi. L\u00e1ska, kterou jsem v sob\u011b skr\u00fdval a tajil ze v\u0161ech sil\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„P\u0159inesl jsem ti jenom \u010dist\u00fd ru\u010dn\u00edk,“ rychle jsem ve\u0161el do koupelny, polo\u017eil jsem jej na poli\u010dku a chystal jsem se odej\u00edt.<\/div>\n
„Kdybys cht\u011bl, pomohl bych ti s ve\u010de\u0159\u00ed,“ oto\u010dil jsem se na n\u011bj a vd\u011b\u010dn\u011b jsem se pousm\u00e1l. Byl tak roztomil\u00fd. V t\u00e9 kup\u011b p\u011bny vypadal jako sn\u011bhul\u00e1k.<\/div>\n
„D\u011bkuju, u\u017e jsem n\u011bco ud\u011blal,“ kr\u00e1tce jsem se zasm\u00e1l a popo\u0161el jsem bl\u00ed\u017e. Klekl jsem si vedle vany a bradou jsem se op\u0159el o jej\u00ed okraj.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b jsem se takhle nekoupal,“ ve tv\u00e1\u0159i m\u00edrn\u011b z\u010dervenal, ale mn\u011b p\u0159i\u0161el kr\u00e1sn\u011b d\u011btskej. Vzal jsem do dlan\u00ed obl\u00e1\u010dek p\u011bny a foukl jsem do n\u011bj. Rozprskl se v\u0161ude kolem, dokonce i na Tom\u016fv obli\u010dej, kter\u00fd byl vz\u00e1p\u011bt\u00ed cel\u00fd od p\u011bny. Spole\u010dn\u011b jsme se zasm\u00e1li.<\/div>\n
„Jsi jako velik\u00e9 d\u00edt\u011b,“ l\u00e1skypln\u011b jsem jej pohladil po tv\u00e1\u0159i a zad\u00edval jsem se mu do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Chce\u0161 j\u00edt ke mn\u011b?“ zeptal se po chvilce. Ta ot\u00e1zka zp\u016fsobila, \u017ee jsem na chvilku \u00fapln\u011b p\u0159estal d\u00fdchat. Vidina koup\u00e1n\u00ed s n\u00edm\u2026 nedok\u00e1zal jsem \u0159\u00edct ne. Se sklon\u011bnou tv\u00e1\u0159\u00ed jsem tro\u0161i\u010dku poodstoupil a s o\u010dima zabodnut\u00fdma do t\u011bch Tomov\u00fdch jsem se za\u010dal svl\u00e9kat\u2026<\/p>\n<\/div>\n
L\u00e1ska je slovn\u00ed ozna\u010den\u00ed pro pocit, kter\u00fd se boj\u00edm projevit. L\u00e1ska jsme my dva, p\u0159esto ka\u017ed\u00fd s\u00e1m. L\u00e1ska je m\u00e9 srdce, kter\u00e9 ti r\u00e1d d\u00e1m. L\u00e1ska je jedno slovo, p\u011bt p\u00edsmen, a p\u0159esto je v nich obsa\u017een celi\u010dk\u00fd m\u016fj sv\u011bt…<\/em><\/p>\n<\/div>\n
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay (Tom) „Je\u0161t\u011b to bol\u00ed?“ smutn\u011b jsem se zad\u00edval na Billovu z\u010dervenalou tv\u00e1\u0159 a opuchl\u00e9 rty. Byl jsem si v\u011bdom toho, \u017ee to bylo v\u0161echno jenom kv\u016fli mn\u011b. Ubl\u00ed\u017eil mu jenom proto, \u017ee se m\u011b zastal. V\u0161echno to byla moje vina.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[264],"tags":[],"class_list":["post-13363","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-hope"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13363","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13363"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13363\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13363"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13363"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13363"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}