{"id":13381,"date":"2009-09-30T15:30:00","date_gmt":"2009-09-30T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13350"},"modified":"2009-09-30T15:30:00","modified_gmt":"2009-09-30T14:30:00","slug":"muj-pohadkovy-princ-61","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/09\/30\/muj-pohadkovy-princ-61\/","title":{"rendered":"M\u016fj poh\u00e1dkov\u00fd princ 61."},"content":{"rendered":"
autor: Rachel<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Cel\u00fdm domkem, a\u017e dote\u010f pono\u0159en\u00fdm do ticha se rozneslo vesel\u00e9 prozp\u011bvov\u00e1n\u00ed a \u010dernovlas\u00e9 stvo\u0159en\u00ed\u010dko vyb\u011bhlo ze dve\u0159\u00ed sv\u00e9ho pokoje se z\u00e1\u0159iv\u00fdm \u00fasm\u011bvem na rtech a s bos\u00fdma no\u017ekama. Bylo sotva osm hodin, pt\u00e1\u010dci se teprve probouzeli ve sv\u00fdch hn\u00edzde\u010dk\u00e1ch, slun\u00ed\u010dko je\u0161t\u011b nevyslalo v\u0161echny sv\u00e9 zlatav\u00e9 posl\u00ed\u010dky na zem, to v\u0161ak rozchichotan\u00e9 os\u016fbce, m\u00ed\u0159\u00edc\u00ed do v\u00e1biv\u011b provon\u011bn\u00e9 kuchyn\u011b v\u016fbec nevadilo. Bill si ru\u010dkou prohr\u00e1bl sv\u00e9 neposedn\u00e9 vl\u00e1sky, je\u0161t\u011b zacuchan\u00e9 od n\u011bkolikahodinov\u00e9ho sp\u00e1nku a zhl\u00e9dl se ve velk\u00e9m zrcadle kousek opod\u00e1l. Neuplynulo snad ani deset minut od okam\u017eiku, kdy se jeho ospal\u00e1 mandlov\u00e1 kukad\u00fdlka poprv\u00e9 rozhl\u00e9dla po pokoji a on u\u017e nedo\u010dkav\u011b capkal do kuchyn\u011b na sn\u00eddani s nedo\u010dkav\u00fdm v\u00fdrazem ve sv\u00e9 st\u00e1le je\u0161t\u011b rozespal\u00e9 tv\u00e1\u0159i\u010dce. Obvykle touto dobou je\u0161t\u011b vysp\u00e1val, nebo jen leno\u0161il ve sv\u00e9m vyh\u0159\u00e1t\u00e9m pel\u00ed\u0161ku, te\u010f v\u0161ak jeho kr\u016f\u010dky sm\u011b\u0159ovaly malou chodbou k pootev\u0159en\u00fdm dve\u0159\u00edm kuchyn\u011b, ze kter\u00fdch se u\u017e chv\u00edli linula v\u00e1biv\u00e1 v\u016fn\u011b n\u011b\u010deho sladk\u00e9ho a \u010dokol\u00e1dov\u00e9ho, kterou Bill\u016fv zv\u011bdav\u00fd nos\u00edk zaznamenal hned v prvn\u00edm okam\u017eiku, kdy jeho majitel spustil sv\u00e9 huben\u00e9 no\u017eky z postele.<\/div>\n
<\/div>\n
Nebyla to v\u0161ak jen l\u00e1kav\u00e1 v\u016fn\u011b, co Billa p\u0159im\u011blo opustit sv\u016fj vyh\u0159\u00e1t\u00fd pel\u00ed\u0161ek a rychle se p\u0159evl\u00e9ci do prvn\u00edho oble\u010den\u00ed, kter\u00e9 mu p\u0159i\u0161lo pod ruku. Jen co toti\u017e Billovu sp\u00edc\u00ed mysl opustily v\u0161echny z\u00e1voje sn\u016f a jeho o\u010dka rozespale zamrkala, si \u010dernovlas\u00fd chlapec skousnul rt\u00edky a p\u0159em\u00fd\u0161liv\u011b svra\u0161til \u010del\u00ed\u010dko, zam\u00fd\u0161lej\u00edc se nad t\u00edm, co je dnes za den. A opravdu netrvalo dlouho a Billovy rty, a\u017e do toho okam\u017eiku p\u0159em\u00fd\u0161liv\u011b vy\u0161pulen\u00e9 rozz\u00e1\u0159il \u0161irok\u00fd \u00fasm\u011bv. Bill nemusel s\u00e1hodlouze p\u0159em\u00fd\u0161let a vzpom\u00ednat si, aby si uv\u011bdomil, co dnes bude d\u011blat. V\u011bd\u011bl to u\u017e dop\u0159edu a te\u010f si se z\u00e1\u0159iv\u00fdm \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i naposled prohr\u00e1bl rukou vl\u00e1sky, neust\u00e1le si prozp\u011bvuj\u00edc.<\/p>\n<\/div>\n
\n
A tak\u00e9 m\u011bl pro\u010d. Moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, co se v\u010dera stalo a na \u010dem se s doktorem domluvili. A tak\u00e9 moc dob\u0159e c\u00edtil ten kr\u00e1sn\u00fd pocit \u0161t\u011bst\u00ed, kter\u00fd zas\u00e1hl jeho srd\u00ed\u010dko v t\u00e9 vte\u0159in\u011b, kdy se v\u010dera poprv\u00e9 po n\u011bkolika dnech, pln\u00fdch strachu a nejistoty k jeho u\u0161\u00edm dolinulo tichounk\u00e9, p\u0159esto v\u0161ak n\u011b\u017en\u00e9 a l\u00e1skypln\u00e9 osloven\u00ed, vych\u00e1zej\u00edc\u00ed ze rt\u016f os\u016fbky, kterou Bill miloval v\u00edc, ne\u017e cokoli a kohokoli na sv\u011bt\u011b. A to byl ten prav\u00fd d\u016fvod, pro\u010d v\u010dera dlouho do noci nemohl usnout a \u0161\u0165astn\u011b se culil do pol\u0161t\u00e1\u0159e. Pro\u010d si dnes p\u0159ivstal tak brzy, ani\u017e by si po\u0159\u00e1dn\u011b odpo\u010dinul. Pro\u010d se na dne\u0161ek tolik moc t\u011b\u0161il. T\u011b\u0161il se a u\u017e se nemohl do\u010dkat. Nemohl do\u010dkat okam\u017eiku, a\u017e op\u011bt kone\u010dn\u011b spat\u0159\u00ed sv\u00e9ho mil\u00e1\u010dka. A to bylo to, kv\u016fli \u010demu te\u010f Billovu tv\u00e1\u0159i\u010dku rozz\u00e1\u0159il \u0161irok\u00fd \u00fasm\u011bv a Bill si radostn\u011b zatleskal packama. Neuv\u011b\u0159iteln\u011b moc se dnes za Tomem t\u011b\u0161il a nejrad\u011bji by za n\u00edm jel te\u010f hned, nedbaj\u00edc tak v\u0161ech vy\u0161et\u0159en\u00ed a test\u016f, kter\u00e9 Toma dnes odpoledne \u010dekaly. To v\u0161ak ne\u0161lo a Bill si to moc dob\u0159e uv\u011bdomoval. Z\u00e1rove\u0148 se v\u0161ak u\u017e od probuzen\u00ed nedo\u010dkav\u011b vrt\u011bl a \u0161\u0165astn\u011b se culil. I p\u0159esto, \u017ee spolu s Tomem byli v\u010dera chvilku o samot\u011b, p\u0159i\u0161lo mu to jako pouh\u00e1 jedna minuta, okam\u017eik, kter\u00fd ub\u011bhl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 moc rychle. Dovolil jim pouze vym\u011bnit si p\u00e1r polibk\u016f a tich\u00e9 vyzn\u00e1n\u00ed l\u00e1sky, kter\u00e9 si vz\u00e1jemn\u011b op\u011btovali, dokud nemusel Bill odej\u00edt.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
A pr\u00e1v\u011b proto se na dne\u0161ek tolik t\u011b\u0161il. T\u011b\u0161il se na svou l\u00e1sku, na jej\u00ed polibky a nad\u011bjn\u011b doufal, \u017ee bude sm\u011bt u Toma z\u016fstat d\u00e9le, ne\u017e v\u010dera. I kdy\u017e se mu v\u010derej\u0161\u00ed den moc l\u00edbil a byl to jeden z t\u011bch nej\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00edch dn\u016f Billova \u017eivota, byl podle n\u011bj velmi kr\u00e1tk\u00fd. Velmi kr\u00e1tk\u00fd nato, aby si s Tomem mohli u\u017e\u00edt toho druh\u00e9ho a b\u00fdt alespo\u0148 na chv\u00edli spolu. U\u017e od za\u010d\u00e1tku jejich vztahu byli st\u00e1le spolu, spole\u010dn\u011b tr\u00e1vili v\u0161echny dny a ve\u0161ker\u00fd voln\u00fd \u010das, vz\u00e1jemn\u011b \u017eili pro toho druh\u00e9ho a mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b proto t\u011bch p\u00e1r minut v\u010dera Billovi nesta\u010dilo. Miloval Toma v\u00edc, ne\u017e kohokoli jin\u00e9ho a te\u010f, kdy\u017e byl vzh\u016fru a prok\u00e1zalo se, \u017ee jeho zrak neutrp\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e1 po\u0161kozen\u00ed, cht\u011bl b\u00fdt co nejv\u00edce s n\u00edm. Cht\u011bl si jej chr\u00e1nit a opatrovat a nedovolit u\u017e nikomu, aby mu zk\u0159ivil by\u0165 jedin\u00fd vlas na hlav\u011b. Moc jej miloval nato, aby mu nechal ubl\u00ed\u017eit a pr\u00e1v\u011b proto s n\u00edm cht\u011bl i te\u010f, kdy\u017e je\u0161t\u011b le\u017eel v nemocnici, tr\u00e1vit co nejv\u00edce \u010dasu. A rozhodl se pro to ud\u011blat v\u0161echno, cokoli, co bude v jeho sil\u00e1ch.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Billova o\u010dka se znova rozz\u00e1\u0159ila a Bill se svou smy\u0161lenou melodi\u00ed, linouc\u00ed se z jeho pootev\u0159en\u00fdch \u00fast zam\u00ed\u0159il ke kuchyni, odkud u\u017e \u0161lo sly\u0161et z\u0159eteln\u00e9 cink\u00e1n\u00ed hrn\u00ed\u010dk\u016f na rann\u00ed k\u00e1vu a \u010daj. Od v\u010derej\u0161\u00edho ve\u010dera mu malinko vyhl\u00e1dlo, proto te\u010f nev\u00e1hal a nosem nas\u00e1l v\u00e1bivou v\u016fni \u010derstv\u00e9 sn\u00eddan\u011b a n\u011b\u010deho nezn\u00e1m\u00e9ho, co v\u0161ak Billa zaj\u00edmalo ze v\u0161eho nejv\u00edc. Dlan\u00ed se lehce op\u0159el do p\u0159iv\u0159en\u00fdch d\u0159ev\u011bn\u00fdch dve\u0159\u00ed a jakmile jeho rozradostn\u011bn\u00e1 o\u010dka spat\u0159ila zn\u00e1mou os\u016fbku, stoj\u00edc\u00ed k n\u011bmu z\u00e1dy, objevily se v nich nov\u00e9 jisk\u0159i\u010dky \u0161t\u011bst\u00ed a radosti a Bill ne\u010dekal ani vte\u0159inku. Sta\u010dilo jen p\u0159icapkat o p\u00e1r kr\u016f\u010dk\u016f bl\u00ed\u017e ke sv\u00e9 mamince a za p\u00e1r vte\u0159inek u\u017e mohla Ann, chystaj\u00edc\u00ed \u010daj do hrn\u00ed\u010dk\u016f uc\u00edtit zezadu radostn\u00e9 objet\u00ed a usly\u0161et zn\u00e1m\u00fd rozchichotan\u00fd sm\u00edch, kter\u00fd se r\u00e1zem rozlehl celou kuchyn\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no, mam\u00ed,“ vyp\u00edskl Bill vesele a \u0161\u0165astn\u011b l\u00edbl svou maminku na tv\u00e1\u0159, obj\u00edmaj\u00edc ji zezadu kolem ramen. Sta\u010dila jen ta t\u0159i sl\u016fvka a tolik \u0161\u0165astn\u00fd a rozchichotan\u00fd podt\u00f3n jeho hlasu a i na Annin\u00fdch rtech se us\u00eddlil z\u00e1\u0159iv\u00fd \u00fasm\u011bv, kter\u00fd rozjasnil celou jej\u00ed tv\u00e1\u0159 a donutil ji tak usm\u00e1t se spolu s Billem. V\u016fbec j\u00ed to v\u0161ak nevadilo. Kone\u010dn\u011b tady m\u011bla sv\u00e9ho synka, sv\u00e9ho prav\u00e9ho Billiho s jeho zvoniv\u00fdm sm\u00edchem a jisk\u0159i\u010dkami radosti v o\u010dk\u00e1ch, kter\u00e9 na n\u011bm tolik milovala. Kone\u010dn\u011b c\u00edtila, \u017ee u\u017e je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku a to d\u011blalo \u0161\u0165astnou a veselou i ji. Pomalu se oto\u010dila od kuchy\u0148sk\u00e9 linky \u010delem ke sv\u00e9mu synkovi, kter\u00fd ji po\u0159\u00e1d \u0161\u0165astn\u011b obj\u00edmal a jakmile spat\u0159ila na jeho rtech \u00fasm\u011bv, cel\u00e1 se rozz\u00e1\u0159ila spolu s n\u00edm.<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no, zlat\u00ed\u010dko. Netu\u0161ila jsem, \u017ee si dnes tak p\u0159ivstane\u0161. Je\u0161t\u011b nem\u00e1m dod\u011blanou sn\u00eddani, ale u\u017e by m\u011bla b\u00fdt ka\u017edou chvilkou hotov\u00e1. B\u011b\u017e si zat\u00edm sednout, hned ti ji donesu, hm?“ usm\u00e1la se na n\u011bj povzbudiv\u011b a pohladila jej po tv\u00e1\u0159i.<\/p>\n<\/div>\n
Bill jen n\u011bco souhlasn\u011b vykn\u00edkl a odcapkal ke kuchy\u0148sk\u00e9mu stolu, sedaj\u00edc si na svou \u017eidli. Zp\u016fsobn\u011b se na ni posadil a o\u010dkama zv\u011bdav\u011b vyhledal maminku, kter\u00e1 je\u0161t\u011b dod\u011bl\u00e1vala posledn\u00ed nezbytnosti.<\/div>\n
„Maminko, a kdy pojedeme dneska za Tomim?“ \u0161pitl ot\u00e1zku, kter\u00e1 jej u\u017e od dne\u0161n\u00edho probuzen\u00ed zaj\u00edmala ze v\u0161eho nejv\u00edc a zamrkal na Ann, kter\u00e1 se te\u010f zamyslela, d\u00edvaj\u00edc se do sv\u00e9ho nov\u00e9ho receptu, kter\u00fd se dnes poprv\u00e9 rozhodla vyzkou\u0161et. Malinko svra\u0161tila \u010delo.<\/div>\n
„No, te\u010f r\u00e1no m\u00e1 Tom stejn\u011b j\u00edt na v\u0161echna ta vy\u0161et\u0159en\u00ed, aby byly u\u017e hotov\u00e9 v\u00fdsledky, a\u017e tam dojedeme. A nav\u00edc zkou\u0161\u00edm nov\u00fd recept na n\u011bjakou buchtu a cht\u011bla bych j\u00ed potom vz\u00edt kousek i Tomovi. Tak\u017ee a\u017e bude hotov\u00e1 a alespo\u0148 trochu vychl\u00e1dl\u00e1, m\u016f\u017eeme jet. Zat\u00edm se pe\u010de v troub\u011b,“ dodala a vid\u011bla, jak Bill ch\u00e1pav\u011b pok\u00fdval hlavou, nato v\u0161ak sto\u010dil sv\u00e1 o\u010dka na troubu a protestn\u011b vy\u0161pulil pusinku, svra\u0161t\u00edc tak \u010del\u00ed\u010dko.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak troubo, honem, posp\u011b\u0161 si,“ vyp\u00edskl k\u00e1rav\u011b a m\u00e1chl svou hubenou ru\u010dkou sm\u011brem k troub\u011b, p\u0159\u00edsn\u011b se na ni d\u00edvaj\u00edc. Ani si neuv\u011bdomil, \u017ee te\u010f vyvolal na rtech sv\u00e9 maminky \u0161irok\u00fd \u00fasm\u011bv. Ann se vesele pousm\u00e1la nad roztomil\u00fdm chov\u00e1n\u00edm sv\u00e9ho synka a zam\u00ed\u0159ila ke stolu s tal\u00ed\u0159em \u010derstv\u00fdch a je\u0161t\u011b tepl\u00fdch toast\u016f, pob\u00edzej\u00edc tak Billa k j\u00eddlu s p\u0159\u00e1n\u00edm dobr\u00e9 chuti.<\/p>\n<\/div>\n
Jak\u00e9 v\u0161ak bylo jej\u00ed p\u0159ekvapen\u00ed, kdy\u017e se asi za p\u011bt minut vr\u00e1tila zp\u011bt ke stolu s tepl\u00fdmi \u0161\u00e1lky \u010daje a jej\u00edm o\u010d\u00edm se naskytly posledn\u00ed t\u0159i toasty na tal\u00ed\u0159ku, kter\u00fd krom\u011b nich zel pr\u00e1zdnotou. V\u0161echno, co na n\u011bm a\u017e dote\u010f bylo te\u010f le\u017eelo v Billov\u011b napapan\u00e9m b\u0159\u00ed\u0161ku, po kter\u00e9m te\u010f p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bla Billova tepl\u00e1 dla\u0148. Jej\u00ed majitel si bla\u017een\u011b zavrn\u011bl nad svou tolik obl\u00edbenou pochoutkou a vychutn\u00e1val si tu \u00fa\u017easnou a nezam\u011bnitelnou chu\u0165, hlad\u00edc se tak po b\u0159\u00ed\u0161ku, kter\u00e9 se b\u011bhem n\u011bkolika minut stihlo cel\u00e9 zaplnit. Ann se zad\u00edvala nejd\u0159\u00edve na polopr\u00e1zdn\u00fd tal\u00ed\u0159ek, je\u0161t\u011b p\u0159ed chvilkou napln\u011bn\u00fd toasty a potom na Billa, kter\u00fd si te\u010f spokojen\u011b odfukoval, op\u00edraj\u00edc se o op\u011bradlo \u017eidle.<\/div>\n
<\/div>\n
„No teda, Billi. Do tebe to ale pad\u00e1,“ usm\u00e1la se a zad\u00edvala se na Billa, kter\u00fd mrkl na \u017eidli vedle sebe, mile se uculuj\u00edc. V\u011bd\u011bl, pro\u010d se mu najednou tak z\u00e1zra\u010dn\u011b vr\u00e1tila chu\u0165 k j\u00eddlu. A tak\u00e9 v\u011bd\u011bl, co ji zp\u016fsobilo. Vesele se usm\u00e1l a p\u0159isunul se bl\u00ed\u017e k mamince, sed\u00edc\u00ed vedle n\u011bj, m\u00edrn\u011b klop\u00edc o\u010dka.<\/div>\n
„No, to bude asi t\u00edm, \u017ee mi te\u010f mnohem v\u00edc chutn\u00e1. Mnohem v\u00edc, ne\u017e p\u0159ed p\u00e1r dny a v\u010dera,“ \u0161pitl ti\u0161e a sklopil hlavinku, nato v\u0161ak uc\u00edtil, jak mu jeho tv\u00e1\u0159i\u010dku n\u011b\u010d\u00ed prsty jemn\u011b nadzvedly do \u00farovn\u011b t\u00e9 sv\u00e9. Ann se usm\u00e1la a ch\u00e1pav\u011b pok\u00fdvala hlavou. Moc dob\u0159e v\u011bd\u011bla, co bylo p\u0159\u00ed\u010dinou Billovy nechuti k j\u00eddlu a pr\u00e1v\u011b proto te\u010f byla velmi r\u00e1da, \u017ee u\u017e je ta p\u0159\u00ed\u010dina pry\u010d. I ona se za posledn\u00ed dny nec\u00edtila ve sv\u00e9 k\u016f\u017ei stejn\u011b tak, jako Bill. V\u011bd\u011bla, na co te\u010f jej\u00ed synek nar\u00e1\u017e\u00ed, proto jej pohladila po tv\u00e1\u0159i a obda\u0159ila jej \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, Billi. A taky jsem moc r\u00e1da, \u017ee to dopadlo takhle dob\u0159e. Te\u010f u\u017e bude v\u0161echno dobr\u00e9 a v po\u0159\u00e1dku. To nejhor\u0161\u00ed m\u00e1 Tom za sebou. U\u017e se nemus\u00edme ni\u010deho b\u00e1t. Uvid\u00ed\u0161, \u017ee nepotrv\u00e1 dlouho a bude tu zase s n\u00e1mi. Kone\u010dn\u011b budeme zase jedna rodina,“ usm\u00e1la se na Billa povzbudiv\u011b a rozhodn\u011b nelhala. C\u00edtila, \u017ee v\u0161em zl\u00fdm dn\u016fm strachu a nejistoty, kter\u00fdmi si museli proj\u00edt u\u017e je konec. Te\u010f je \u010dekaj\u00ed jen ty kr\u00e1sn\u00e9. A p\u0159esn\u011b tak to c\u00edtil i Bill. Pok\u00fdval hlavinkou a mile se usm\u00e1l.<\/div>\n
<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, maminko. A cht\u011bl bych ti moc pod\u011bkovat za to v\u0161echno, co jsi pro m\u011b ud\u011blala. Bez tebe bych to nezvl\u00e1dl. D\u011bkuju. M\u00e1m t\u011b moc r\u00e1d,“ \u0161pitl vd\u011b\u010dn\u011b a objal svou maminku kolem ramen. C\u00edtil, \u017ee neb\u00fdt n\u00ed, asi by to cel\u00e9 nezvl\u00e1dl. A tak\u00e9 c\u00edtil, \u017ee za ve\u0161kerou oporu a nad\u011bji vd\u011b\u010d\u00ed pr\u00e1v\u011b j\u00ed. Objal ji je\u0161t\u011b pevn\u011bji a uc\u00edtil, jak jej maminka hlad\u00ed po z\u00e1dech. Sama pro sebe se usm\u00e1la a zavrt\u011bla hlavou.<\/p>\n<\/div>\n
„Ale jdi, zlat\u00ed\u010dko, zvl\u00e1dl jsi to hlavn\u011b s\u00e1m. A j\u00e1 jsem r\u00e1da, \u017ee jsi byl takhle state\u010dn\u00fd a vytrval jsi a\u017e do konce. Jsem na tebe moc py\u0161n\u00e1,“ pochv\u00e1lila jej a l\u00edbla do vl\u00e1sk\u016f Billa, kter\u00fd se od n\u00ed odt\u00e1hl a po o\u010dku mrkl na posledn\u00ed t\u0159i vo\u0148av\u00e9 kousky na tal\u00ed\u0159i.<\/div>\n
„A ty um\u00ed\u0161 ud\u011blat ty nejlep\u0161\u00ed toasty na sv\u011bt\u011b, maminko,“ kn\u00edkl nad\u0161en\u011b a cht\u011bl Ann pohladit po vlasech, jeho po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed v\u0161ak p\u0159eru\u0161ilo zazvon\u011bn\u00ed domovn\u00edho zvonku, kter\u00e9 se rozlehlo cel\u00fdm domkem.<\/div>\n
Ann t\u00e1zav\u011b pozvedla hlavu a zaposlouchala se do nov\u00e9ho ticha, kdy\u017e jej v\u0161ak p\u0159eru\u0161ilo dal\u0161\u00ed zazvon\u011bn\u00ed, oto\u010dila se na Billa a prosebn\u011b na n\u011bj mrkla.<\/div>\n
<\/div>\n
„Billi, b\u011b\u017e, pros\u00edm, otev\u0159\u00edt. Asi je to po\u0161ta,“ zamyslela se a vid\u011bla, jak Bill p\u0159itakal. Pomalu se zvedl ze sv\u00e9 \u017eidli\u010dky a zam\u00ed\u0159il na chodbu, p\u0159em\u00fd\u0161lej\u00edc, kdo to asi m\u016f\u017ee b\u00fdt. Krom\u011b listono\u0161ky k nim nikdo nechodil, bylo vylou\u010deno, \u017ee je to n\u011bkdo jin\u00fd. Ale co kdy\u017e…<\/p>\n<\/div>\n
V\u0161echny Billovy \u00favahy a p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed se rozplynuly ve chv\u00edli, kdy se jeho o\u010d\u00edm naskytl pohled na asi dvacetilet\u00e9ho mlad\u00edka se z\u00e1\u0159iv\u00fdm \u00fasm\u011bvem na rtech hned v chv\u00edli, kdy otev\u0159el domovn\u00ed dve\u0159e doko\u0159\u00e1n. Malinko se zarazil nad t\u00edm nezn\u00e1m\u00fdm chlapcem a s\u00e1m sob\u011b se divil, \u017ee zapomn\u011bl pootev\u0159\u00edt pusu p\u0159ekvapen\u00edm. Ani v nejmen\u0161\u00edm nem\u011bl tu\u0161en\u00ed, kdo ten slu\u0161n\u011b oble\u010den\u00fd mlad\u00edk je a co vlastn\u011b chce. Na sob\u011b m\u011bl velmi zp\u016fsobn\u00e9 oble\u010den\u00ed a st\u00e1le se z\u00e1\u0159iv\u011b usm\u00edval, jeho skryt\u00e1 identita se v\u0161ak malinko zasko\u010den\u00e9mu Billovi odhalila ve chv\u00edli, kdy pozvedl jedno obo\u010d\u00ed do v\u00fd\u0161ky, st\u00e1le se z\u00e1\u0159iv\u011b usm\u00edvaj\u00edc.<\/div>\n
„Dobr\u00fd den, Vy jste pan Bill Tr\u00fcmper?“ optal se tak zvu\u010dn\u00fdm hlasem, a\u017e Billa probral ze v\u0161ech jeho my\u0161lenek. Bill malinko polekan\u011b vzhl\u00e9dl a pok\u00fdval hlavinkou.<\/div>\n
„A-a-ano,“ vykoktal zmaten\u011b a neust\u00e1le zv\u011bdav\u011b o\u010dima p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po mlad\u00edkovi, kter\u00fd se te\u010f oto\u010dil n\u011bkam za sebe.<\/div>\n
„Ach, tak to tu pro V\u00e1s n\u011bco m\u00e1m,“ op\u011bt se cel\u00fd rozz\u00e1\u0159il a kone\u010dn\u011b podal p\u0159ekvapen\u00e9mu Billovi to, co tak dlouho skr\u00fdval za z\u00e1dy. Billovy my\u0161lenky se ztratily kamsi do nezn\u00e1ma a Bill u\u017easle hled\u011bl na kytici rud\u00fdch r\u016f\u017e\u00ed, kter\u00e9 mu te\u010f mlad\u00fd posl\u00ed\u010dek pod\u00e1val. Teprve te\u010f poznal jeho identitu a jen om\u00e1men\u011b civ\u011bl na tu rudo-\u010dervenou n\u00e1dheru.<\/div>\n
„T-to… t-to je pro m\u011b?“ \u0161pitl prvn\u00ed ot\u00e1zku, kter\u00e1 mu p\u0159i\u0161la na jazyk. Nemohl tomu uv\u011b\u0159it. Takov\u00e1 kr\u00e1sn\u00e1 kytice r\u016f\u017e\u00ed a pro n\u011bj? Posl\u00ed\u010dek v\u0161ak jen pok\u00fdval hlavou.<\/div>\n
„Ano, pro V\u00e1s. Ale od koho, to je tajemstv\u00ed. Ur\u010dit\u011b ale od n\u011bjak\u00e9 ctitelky,“ uchechtl se a sledoval, jak Bill bere r\u016f\u017ee do sv\u00fdch rukou. Mile se pousm\u00e1l a k\u00fdvl hlavinkou.<\/div>\n
„D\u011bkuji,“ \u0161pitl pod\u011bkov\u00e1n\u00ed a kdy\u017e posl\u00ed\u010dek s pozdravem zam\u00ed\u0159il k autu kousek opod\u00e1l, pomalu ve\u0161el dovnit\u0159 a zav\u0159el dve\u0159e, zasn\u011bn\u011b se o n\u011b op\u00edraj\u00edc.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Nemohl tomu uv\u011b\u0159it. Tyhle r\u016f\u017ee, tyhle kr\u00e1sn\u00e9 r\u016f\u017ee pat\u0159ily jen jemu, n\u011bkdo mu je dal. Ur\u010dit\u011b ale od n\u011bjak\u00e9 ctitelky.<\/em> Billova o\u010dka se rozz\u00e1\u0159ila a Bill b\u0159\u00ed\u0161ky sv\u00fdch prst\u00edk\u016f jemn\u011b p\u0159ejel po hebou\u010dk\u00fdch pl\u00e1tc\u00edch r\u016f\u017e\u00ed. V\u0161echny ctitelky na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b, by\u0165 sebekr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed by byly nic v porovn\u00e1n\u00ed s t\u00edm, kdo mu tu rudo-\u010dervenou n\u00e1dheru poslal. A Bill moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, od koho je. Nemusel p\u0159em\u00fd\u0161let dlouho, aby na to p\u0159i\u0161el. Pomalu sklonil svou tv\u00e1\u0159i\u010dku k asi dvaceti poup\u00e1tk\u016fm a jemn\u011b do nich zabo\u0159il nos\u00edk. V\u016fn\u011b, kter\u00e1 z nich vych\u00e1zela, nebyla sama. M\u00edsila se je\u0161t\u011b s jednou, s tou, kterou Bill znal a kterou tolik miloval. Lehce ji nas\u00e1l a zasn\u011bn\u011b se pousm\u00e1l.<\/div>\n
„Tomi,“ \u0161pitl tichounce jm\u00e9no sv\u00e9 l\u00e1sky a p\u0159itiskl si r\u016f\u017ee bl\u00ed\u017e ke sv\u00e9mu srd\u00ed\u010dku. V\u011bd\u011bl, \u017ee je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed je m\u011bl v rukou ten, kdo mu je poslal a to bylo to, co ud\u011blalo Billa tak \u0161\u0165astn\u00fdm.<\/div>\n
Lehounce si k poup\u00e1tk\u016fm p\u0159ivon\u011bl, jeho pozornost v\u0161ak upoutala mal\u00e1 b\u00edl\u00e1 ceduli\u010dka, kter\u00e1 vypadla na zem. Bill se pro ni zv\u011bdav\u011b sehnul a oto\u010dil ji v prstech, to, co se jeho o\u010d\u00edm naskytlo mu v\u0161ak vyvolalo na tv\u00e1\u0159i ten nej\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed \u00fasm\u011bv na sv\u011bt\u011b a Bill se znova zad\u00edval na ceduli\u010dku, na n\u00ed\u017e se skv\u011blo p\u00e1r p\u00edsmen, poskl\u00e1dan\u00fdch do slov, kter\u00e1 d\u00e1vala dohromady tu nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed v\u011btu, kter\u00e1 usm\u00edvaj\u00edc\u00edmu se Billovi vehnala do o\u010d\u00ed slzi\u010dky \u0161t\u011bst\u00ed. Bill rychle zamrkal, aby zahnal p\u00e1r t\u011bch slan\u00fdch kapi\u010dek a u\u017e pon\u011bkolik\u00e1t\u00e9 si p\u0159e\u010detl t\u011bch n\u00e1dhern\u00fdch dev\u011bt p\u00edsmenek. Miluji t\u011b. T.<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
Billovo srd\u00ed\u010dko po t\u00e9 kr\u00e1sn\u00e9 v\u011bt\u011b posko\u010dilo radost\u00ed a Bill se znova op\u0159el o dve\u0159e, uculuj\u00edc se jako to nejz\u00e1\u0159iv\u011bj\u0161\u00ed slun\u00ed\u010dko. P\u0159i\u0161lo mu to od Toma moc kr\u00e1sn\u00e9 a tak\u00e9 romantick\u00e9. Bylo to n\u011bco, \u010d\u00edm Billa dokonale p\u0159ekvapil. Ale bylo to n\u00e1dhern\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed a Bill si k n\u011bmu znova p\u0159i\u010dichl, o\u010dkama st\u00e1le p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc v\u011btu na ceduli\u010dce.<\/div>\n
„To je bl\u00e1z\u00ednek,“ za\u0161eptal si jakoby s\u00e1m pro sebe a ot\u0159el si o ta hebou\u010dk\u00e1 poup\u00e1tka svou tv\u00e1\u0159i\u010dku, z jeho zal\u00e1skovan\u00e9ho sn\u011bn\u00ed jej v\u0161ak vytrhl mamin\u010din hlas.<\/div>\n
„Billi, kdo to byl? Co to…“ nedopov\u011bd\u011bla a m\u00edsto toho om\u00e1men\u011b hled\u011bla na tu n\u00e1dheru, kterou te\u010f Bill sv\u00edral v ru\u010dk\u00e1ch. Kr\u00e1sn\u011b se usm\u00e1l a popo\u0161el ke sv\u00e9 mamince bl\u00ed\u017e.<\/div>\n
„To jsem dostal od Tomiho. Nen\u00ed kr\u00e1sn\u00e1?“ p\u00edpl a vid\u011bl, jak se o\u010di jeho maminky zalily slzami. Dojet\u00ed v nich mu bylo jasnou odpov\u011bd\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Odpoledn\u00ed slun\u00ed\u010dko rozehnalo v\u0161echny b\u00edl\u00e9 mr\u00e1\u010dky a sto\u010dilo sv\u00e9 paprsky na nemocni\u010dn\u00ed budovu, p\u0159ed kterou te\u010f z auta vystoupily dv\u011b os\u016fbky. Ob\u011b zam\u00ed\u0159ily k hlavn\u00edmu vchodu a zat\u00edmco ta jedna se chystala zabo\u010dit vpravo, ta druh\u00e1 m\u011bla \u00fapln\u011b opa\u010dn\u00fd sm\u011br cesty. Ann se pooto\u010dila na sv\u00e9ho synka a pohladila jej po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Tak, j\u00e1 jdu za t\u00edm panem doktorem pro v\u00fdsledky t\u011bch test\u016f a potom p\u0159ijdeme k tob\u011b a k Tomovi na pokoj,“ dodala a kdy\u017e j\u00ed odpov\u011bd\u00ed bylo Billovo souhlasn\u00e9 p\u0159itak\u00e1n\u00ed, zam\u00ed\u0159ila k u\u017e zn\u00e1m\u00fdm schod\u016fm, vedouc\u00edm do jednotliv\u00fdch pater.<\/div>\n
Mal\u00e9, p\u0159esto v\u0161ak dosti rychl\u00e9 kr\u016f\u010dky se roznesly celou chodbou a \u010dernovlas\u00fd chlapec si ve sp\u011bchu ru\u010dkou prohr\u00e1bl vl\u00e1sky. Neuv\u011b\u0159iteln\u011b moc u\u017e se na Toma t\u011b\u0161il a nemohl se do\u010dkat, a\u017e jej znova uvid\u00ed. Rychle sm\u011b\u0159oval zn\u00e1mou chodbou ke dve\u0159\u00edm pokoje, do kter\u00e9ho se pr\u00e1v\u011b chystal vstoupit, jeho \u010dinnost v\u0161ak p\u0159eru\u0161ilo tich\u00e9 \u0161pitnut\u00ed, kter\u00e9 se ozvalo n\u011bkde za jeho z\u00e1dy a prolomilo tak ticho v cel\u00e9 chodb\u011b.<\/div>\n
„Billi,“ tich\u00fd, p\u0159esto v\u0161ak kr\u00e1sn\u00fd a medov\u00fd hlas se dolinul k Billovu ou\u0161ku a donutil tak jeho majitele oto\u010dit se. Bill se zv\u011bdav\u011b pooto\u010dil od b\u00edl\u00fdch dve\u0159\u00ed, pohled, kter\u00fd v\u0161ak p\u0159ed sebou v t\u00e9 chv\u00edli spat\u0159il mu vykouzlil na rtech ten nejz\u00e1\u0159iv\u011bj\u0161\u00ed \u00fasm\u011bv, jak\u00e9ho byl Bill te\u010f schopen. Sladce zamrkal a up\u0159el o\u010dka na sv\u00e9ho prince, kter\u00fd st\u00e1l kousek od n\u011bj a rukama se p\u0159idr\u017eoval st\u011bn, z posledn\u00edch sil oddechuj\u00edc, na tv\u00e1\u0159i v\u0161ak kr\u00e1sn\u00fd \u00fasm\u011bv. Cel\u00fd den se dnes na sv\u00e9ho \u010dernovlas\u00e9ho and\u00edlka t\u011b\u0161il a proto, kdy\u017e z okna spat\u0159il u\u017e zn\u00e1m\u00e9 auto, vydal se mu pomal\u00fdmi kr\u016f\u010dky naproti.<\/div>\n
<\/div>\n
Billova tv\u00e1\u0159i\u010dka se rozjasnila n\u00e1dhern\u00fdm \u00fasm\u011bvem, kter\u00fd v\u0161ak zmizel v tom okam\u017eiku, kdy\u017e si Bill uv\u011bdomil, co vlastn\u011b vid\u00ed p\u0159ed sebou. Tom vys\u00edlen\u011b d\u00fdchal a jen tak tak se p\u0159idr\u017eoval st\u011bn a mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b i to bylo to, co Billa tolik vylekalo. Sice nev\u011bd\u011bl, ani netu\u0161il, jak moc dob\u0159e se Tom c\u00edt\u00ed, i p\u0159esto se v n\u011bm v\u0161ak vzbudily obavy a nejistota a Bill vystra\u0161en\u011b p\u0159isko\u010dil ke sv\u00e9 l\u00e1sce.<\/div>\n
„Tomi, a-ale… takhle p\u0159eci je\u0161t\u011b ur\u010dit\u011b nem\u016f\u017ee\u0161 chodit, nem\u00e1\u0161 na to je\u0161t\u011b s\u00edlu,“ vyp\u00edskl starostliv\u011b a jednou rukou Toma objal kolem pasu a tou druhou kolem pa\u017ee, pom\u00e1haj\u00edc mu tak ke dve\u0159\u00edm pokoje. Stav, ve kter\u00e9m Toma vid\u011bl v\u010dera byl sice dobr\u00fd, i tak se v\u0161ak Bill o Toma b\u00e1l. B\u00e1l se, \u017ee by ho s\u00edly, kter\u00e9 sta\u010dil b\u011bhem dne\u0161ka na\u010derpat, zradily a to Bill necht\u011bl. Necht\u011bl, aby si Tom svou nev\u011bdomost\u00ed n\u011bco ud\u011blal. Objal ho je\u0161t\u011b pevn\u011bji a pomalounku s n\u00edm p\u0159ech\u00e1zel ke dve\u0159\u00edm jeho pokoje. „Co kdyby se ti n\u011bco stalo? Nebo co kdyby sis n\u011bco ud\u011blal? Tohle nesm\u00ed\u0161 podce\u0148ovat, Tomi. Poj\u010f, pomalu a hlavn\u011b opatrn\u011b,“ dodal malinko sm\u00ed\u0159liv\u011bji a velmi pomal\u00fdmi kr\u016f\u010dky do\u0161el s Tomem a\u017e do pokoje k jeho posteli.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Opatrn\u011b jej na ni posadil a co nejpomaleji jej na ni polo\u017eil, pom\u00e1haj\u00edc mu tak s nohami. Spokojen\u011b se pousm\u00e1l a zav\u0159el za sebou dve\u0159e, berouc do ru\u010dek b\u00edlou p\u0159ikr\u00fdvku. „Tak, takhle u\u017e je to lep\u0161\u00ed,“ pok\u00fdval hlavinkou a urovnal pe\u0159inu Tomovi, kter\u00fd malinko zak\u0159iknut\u011b up\u0159el o\u010di na sv\u00e9 nohy, kter\u00e9 te\u010f zahalovala pokr\u00fdvka. C\u00edtil, jak si za n\u00edm Bill sed\u00e1 na okraj postele a tiskne jeho dla\u0148 v t\u00e9 sv\u00e9, p\u0159esto k n\u011bmu v\u0161ak nevzhl\u00e9dl. C\u00edtil se zahanben\u011b a tak\u00e9 jej mrzelo to, co ud\u011blal. Myslel si, b\u016fhv\u00edjak Billa nep\u0159ekvap\u00ed a jak nebude Bill r\u00e1d, kdy\u017e uvid\u00ed, jak\u00e9 d\u011bl\u00e1 pokroky a m\u00edsto toho tohle. Tom sklopil hlavu a m\u00edrn\u011b si povzdychl. Nev\u011bd\u011bl, jestli to byl opravdu tak dobr\u00fd n\u00e1pad a tak\u00e9 jej mrzelo, co mu Bill p\u0159ed chvilkou \u0159ekl. Zahanben\u011b se pohledem zavrtal n\u011bkam dol\u016f a ti\u0161e se nadechl.<\/div>\n
„Myslel jsem… tedy cht\u011bl jsem… Cht\u011bl jsem t\u011b p\u0159ekvapit a zkusit, jak mi to p\u016fjde. T\u011b\u0161il jsem se na tebe cel\u00fd dne\u0161n\u00ed den a cht\u011bl ti j\u00edt naproti. Netu\u0161il jsem, \u017ee se bude\u0161 takhle zlobit,“ za\u0161eptal co nejti\u0161eji a sklopil pohled je\u0161t\u011b v\u00edce, netu\u0161\u00edc tak, co \u010dernovlas\u00e9mu chlapci, sed\u00edc\u00edmu vedle n\u011bj zp\u016fsobil. Billa tato slova p\u00edchla u srd\u00ed\u010dka a Bill si malinko skousnul rt\u00edky. V duchu se fackoval za to, co Tomovi \u0159ekl a kdyby mohl, zadupal by s\u00e1m sebe do zem\u011b. Moc dob\u0159e toti\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee to tak nen\u00ed a pr\u00e1v\u011b proto se te\u010f p\u0159isunul bl\u00ed\u017e k Tomovi, kter\u00fd st\u00e1le klopil o\u010di k zemi. Najednou v\u0161ak uc\u00edtil, jak n\u011b\u010d\u00ed hebk\u00e9 prsty n\u011b\u017en\u011b nadzvedly jeho tv\u00e1\u0159 a jemn\u011b po n\u00ed p\u0159ejely sv\u00fdmi b\u0159\u00ed\u0161ky. Bill zavrt\u011bl svou st\u0159apatou hlavinkou a zad\u00edval se do Tomov\u00fdch posmutn\u011bl\u00fdch o\u010d\u00ed, kter\u00e9 k n\u011bmu vzhl\u00e9dly.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
„Ale, Tomi, j\u00e1 se p\u0159eci v\u016fbec nezlob\u00edm. Jen… jen m\u00e1m o tebe strach. Nechci, aby se ti n\u011bco stalo a mrz\u00ed m\u011b\u2026 mrz\u00ed m\u011b, \u017ee jsem na tebe tak vyjel. Nemyslel jsem to zle, jen jsem se o tebe b\u00e1l,“ \u0161pitl a prst\u00edky p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i, p\u0159es kterou te\u010f p\u0159el\u00e9tl mal\u00fd \u00fasm\u011bv. Tom se mile usm\u00e1l a ch\u00e1pav\u011b pok\u00fdval hlavou, sleduj\u00edc Billa, kter\u00fd se tak\u00e9 rozz\u00e1\u0159il jako slun\u00ed\u010dko. V\u011bnoval Tomovi kr\u00e1sn\u00fd \u00fasm\u011bv, nato v\u0161ak malinko svra\u0161til \u010del\u00ed\u010dko a vykn\u00edkl. „A v\u016fbec, n\u011bco jsem ti donesl. \u00dapln\u011b bych na to zapomn\u011bl,“ vyp\u00edskl a pl\u00e1cl se ru\u010dkou do \u010dela, nev\u0161\u00edmaj\u00edc si tak Tomova pobaven\u00e9ho v\u00fdrazu ve tv\u00e1\u0159i. Tom se opatrn\u011b nadzvedl na loktech a vy\u0161plhal se do sedu, op\u00edraj\u00edc se tak o sv\u016fj pol\u0161t\u00e1\u0159 a pozoruj\u00edc toho \u010dernovlas\u00e9ho sm\u00ed\u0161ka, kter\u00fd te\u010f na jeho postel polo\u017eil velkou ta\u0161ku a kousek po kousku vytahoval jej\u00ed obsah, skl\u00e1daj\u00edc jej tak p\u0159ed Toma.<\/div>\n
„Tohle je n\u011bjak\u00e9 ovoce pro tebe a tohle je mamin\u010din nov\u00fd kol\u00e1\u010d. Cht\u011bli jsme ti vz\u00edt alespo\u0148 p\u00e1r kousk\u016f na ochutn\u00e1n\u00ed, ale museli jsme \u010dekat, a\u017e se pan\u00ed trouba milostiv\u011b ur\u00e1\u010d\u00ed a upe\u010de n\u00e1m ho. Pekla jakoby se nechumelilo, ale \u017ee j\u00e1 chci b\u00fdt co nejd\u0159\u00edv s tebou, to u\u017e ji nezaj\u00edmalo,“ Bill nech\u00e1pav\u011b zavrt\u011bl hlavinkou a mrkl na Toma, kter\u00fd se m\u00e1lem zadusil sm\u00edchy, kdy\u017e uvid\u011bl jeho lamentov\u00e1n\u00ed. P\u0159esn\u011b tohle na Billovi v\u017edycky miloval. Vzal do prst\u016f prvn\u00ed kousek a ukousl si sousto, u\u017e na prvn\u00ed pohled dob\u0159e a chutn\u011b vypadaj\u00edc\u00edho, t\u011bsta. Netrvalo dlouho a on si vychutn\u00e1val tu \u00fa\u017easnou dobrotu, kter\u00e1 mu zachutnala u\u017e v prvn\u00edm okam\u017eiku.<\/div>\n
„Hmmm, je to v\u00fdborn\u00fd,“ pok\u00fdval hlavou a usm\u00e1l se na Billa, kter\u00fd se cel\u00fd rozz\u00e1\u0159il a p\u0159isunul se k n\u011bmu bl\u00ed\u017e. Tom si znova ukousl, nato se v\u0161ak zad\u00edval do Billovy usm\u00edvaj\u00edc\u00ed se tv\u00e1\u0159e a zv\u011bdav\u011b po n\u00ed p\u0159ejel o\u010dima.<\/div>\n
„A v\u016fbec, jak se m\u00e1 Bob\u00edk? A co Bobinka? Hraj\u00ed si spolu?“ zeptal se Billa, kter\u00fd malinko zap\u0159em\u00fd\u0161lel. Ob\u011b zv\u00ed\u0159\u00e1tka v posledn\u00edch dnech tak tro\u0161ku zanedb\u00e1val, co se t\u00fdkalo hran\u00ed a mazlen\u00ed s nimi, i tak si v\u0161ak sta\u010dil v\u0161imnout jejich chov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 se posledn\u00ed dobou hodn\u011b zm\u011bnilo. Hlavn\u011b to Bobin\u010dino.<\/p>\n<\/div>\n
„No, maj\u00ed se dob\u0159e, alespo\u0148 tedy Bob\u00edk. Ale Bobinka… D\u011bl\u00e1 mi tro\u0161ku starosti. Nic ji nezaj\u00edm\u00e1 a j\u00ed velmi m\u00e1lo, jenom posed\u00e1v\u00e1 v tom sv\u00e9m dome\u010dku a v\u016fbec nic ji nebav\u00ed. Asi se j\u00ed po tob\u011b st\u00fdsk\u00e1. Snad se to zlep\u0161\u00ed, a\u017e se vr\u00e1t\u00ed\u0161 dom\u016f,“ povzbudiv\u011b se pousm\u00e1l, v tom si v\u0161ak na n\u011bco vzpomn\u011bl. Zad\u00edval se na sv\u00e9ho mil\u00e1\u010dka a nato vzal jeho dla\u0148 do t\u00e9 sv\u00e9. „A jak\u00fd jsi m\u011bl vlastn\u011b den, Tomi? Zvl\u00e1dl jsi v\u0161echna ta vy\u0161et\u0159en\u00ed?“ optal se t\u00e1zav\u011b a hladil h\u0159bet Tomovy ruky, jej\u00ed\u017e majitel te\u010f souhlasn\u011b pok\u00fdval hlavou a zamyslel se nad t\u00edm v\u0161\u00edm, co dnes od r\u00e1na d\u011blal. Nebo sp\u00ed\u0161e l\u00e9ka\u0159i d\u011blali s n\u00edm.<\/div>\n
<\/div>\n
„No, byl jsem na n\u011bkolika t\u011bch testech a doktor \u0159\u00edkal, \u017ee jsem na tom opravdu dob\u0159e, ale je\u0161t\u011b nev\u00ed, kdy m\u011b pust\u00ed dom\u016f. To pr\u00fd z\u00e1le\u017e\u00ed hlavn\u011b na t\u011bch v\u00fdsledc\u00edch a na tom, jak se budu c\u00edtit. A j\u00e1 se c\u00edt\u00edm skv\u011ble,“ z\u00e1\u0159iv\u011b se usm\u00e1l a mrkl na Billa, kter\u00fd mu te\u010f ti\u0161e naslouchal. Poposedl si na posteli a pohledem Toma vyb\u00eddl, aby pokra\u010doval. „A potom tu byla policie a… Ptali se m\u011b na cel\u00fd ten incident, na Adama a na to, co mi ud\u011blal. \u0158\u00edkali, \u017ee si te\u010f na n\u011bj u\u017e doopravdy posv\u00edt\u00ed, proto\u017ee se mohlo st\u00e1t cokoli. Trestu ur\u010dit\u011b neujde,“ zamyslel se, z jeho my\u0161lenek jej v\u0161ak vytrhl Bill\u016fv o n\u011bco hlasit\u011bj\u0161\u00ed hl\u00e1sek, kter\u00fd se okam\u017eit\u011b roznesl cel\u00fdm nemocni\u010dn\u00edm pokojem. Bill protestn\u011b svra\u0161til \u010delo a na\u0161tvan\u011b si odfrkl.<\/div>\n
„No to si mysl\u00edm, \u017ee trestu neujde! Po tom v\u0161em, co ti ud\u011blal! Neb\u00fdt n\u011bj, nic by se nestalo! Za v\u0161echno mohl on a j\u00e1 douf\u00e1m, \u017ee to policie nenech\u00e1 jen tak. J\u00e1 teda ur\u010dit\u011b ne! Uvid\u00edm ho a d\u00e1m mu takovou, \u017ee…“ Billova tv\u00e1\u0159 nabrala rud\u00fd n\u00e1dech a Bill rozzloben\u011b za\u010dal vyk\u0159ikovat v\u0161echny metody facek a pol\u00ed\u010dk\u016f, kter\u00e9 by na Adama pou\u017eil. Kdy\u017e v\u0161ak za\u010dal lamentovat a n\u00e1sledn\u011b m\u00e1chat sv\u00fdma huben\u00fdma ru\u010dkama, n\u00e1zorn\u011b ukazuj\u00edc, jak to Adamovi spo\u010d\u00edt\u00e1, zadr\u017eela jej n\u011b\u010d\u00ed dla\u0148.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Tom se mile usm\u00e1l a zavrt\u011bl hlavou. Billova filozofie a jeho pomstychtiv\u00e9 odhodl\u00e1n\u00ed se mu velmi l\u00edbilo, kdy\u017e v\u0161ak jen tak tak sta\u010dil uhnout, aby jednu n\u00e1hodou neschytal, jemn\u011b vzal Billovy rozm\u00e1chnut\u00e9 ru\u010dky do t\u011bch sv\u00fdch a lehce polo\u017eil sv\u016fj ukazov\u00e1\u010dek na Billovy rt\u00edky. Necht\u011bl se te\u010f zaob\u00edrat n\u011bk\u00fdm takov\u00fdm, jako byl Adam. Ne te\u010f, kdy\u017e naproti n\u011bj sed\u011blo to nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed stvo\u0159en\u00ed na sv\u011bt\u011b s vykulen\u00fdmi \u010dokol\u00e1dov\u00fdmi kukad\u00fdlky, na kter\u00e9 se u\u017e od v\u010derej\u0161\u00edho ve\u010dera tolik t\u011b\u0161il a kter\u00e9 tolik miloval. Kone\u010dn\u011b jej m\u011bl po n\u011bkolika hodin\u00e1ch \u010dek\u00e1n\u00ed op\u011bt u sebe a cht\u011bl toho vyu\u017e\u00edt. Zavrt\u011bl proto hlavou a dlan\u00ed p\u0159ejel po Billov\u011b hebk\u00e9 tv\u00e1\u0159i\u010dce.<\/div>\n
„P\u0161\u0161\u0161t, u\u017e o n\u011bm nechci mluvit. Te\u010f… te\u010f chci b\u00fdt s tebou, Billi,“ \u0161pitl tajemn\u011b a usm\u00e1l se na Billa tak kr\u00e1sn\u011b, a\u017e se mu zamotala hlava. Nev\u00e1hal u\u017e ani vte\u0159inku. Mile se pousm\u00e1l a p\u0159isunul se bl\u00ed\u017e k Tomovi, p\u0159ibl\u00ed\u017euj\u00edc svou tv\u00e1\u0159 k t\u00e9 jeho. Ani on u\u017e necht\u011bl ztr\u00e1cet \u010das, kter\u00fd m\u011bli n\u011bk\u00fdm takov\u00fdm, jako byl ten gr\u00e1zl…<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Jejich rty se mazlily n\u011bkolik dlouh\u00fdch minut, jakoby se t\u011bch druh\u00fdch necht\u011bly vzd\u00e1t. Polibky, kter\u00e9 si vym\u011b\u0148ovaly byly v\u00edce ne\u017e kr\u00e1sn\u00e9 a oba chlapci do nich d\u00e1vali v\u0161echny pocity, kter\u00e9 se v nich m\u00edsily. Jejich l\u00edb\u00e1n\u00ed nebralo konce, ani jednomu z nich to v\u0161ak nevadilo. Bl\u00edzkost toho druh\u00e9ho jim byla odep\u0159ena dlouho, a\u017e moc dlouho na to, aby j\u00ed te\u010f, kdy\u017e se jim po tak dlouh\u00e9 dob\u011b op\u011bt naskytla, oba odolali. V\u00e1\u0161niv\u00fdmi polibky zasyp\u00e1vali rty toho druh\u00e9ho a jemn\u011b do nich vzdychali. Tom se od Billa odpojil na p\u00e1r milimetr\u016f, aby nabral kysl\u00edk a n\u011b\u017en\u011b pohladil toho \u010dernovlas\u00e9ho and\u00edlka po vl\u00e1sc\u00edch. Bylo to tolik kr\u00e1sn\u00e9, op\u011bt c\u00edtit jeho rty na t\u011bch sv\u00fdch, vn\u00edmat jeho nezam\u011bnitelnou v\u016fni a u\u017e\u00edvat si jeho n\u00e1dhern\u00e9 bl\u00edzkosti.<\/div>\n
„Tolik jsi mi chyb\u011bl,“ p\u0159iznal \u0161eptem a c\u00edtil, jak Billovy prst\u00edky p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bj\u00ed po jeho, od polibk\u016f nab\u011bhl\u00fdch rtech. Nev\u00e1hal a vtiskl na n\u011b p\u00e1r n\u011b\u017en\u00fdch pusinek. Bill se pousm\u00e1l a pok\u00fdval hlavinkou.<\/div>\n
„Ty m\u011b taky, l\u00e1sko. Byla to cel\u00e1 v\u011b\u010dnost,“ povzdechl si, v tom mu v\u0161ak pohled padl na ta\u0161ku, ve kter\u00e9 bylo je\u0161t\u011b n\u011bco. N\u011bco, na co by Bill m\u00e1lem zapomn\u011bl a co bylo tolik d\u016fle\u017eit\u00e9. Snad nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed ze v\u0161eho. Malinko se od Toma odt\u00e1hl a pohladil jej po dredech. „A je\u0161t\u011b n\u011bco ti tvoje ko\u0165\u00e1tko p\u0159ineslo,“ usm\u00e1l se co nejtajemn\u011bji a na Tom\u016fv zv\u011bdav\u00fd pohled zalovil svou ru\u010dkou v ta\u0161ce, vytahuj\u00edc tak kr\u00e1snou \u010dervenou r\u016f\u017ei a pod\u00e1vaj\u00edc ji Tomovi, do kter\u00e9ho te\u010f jakoby ude\u0159il blesk. Sta\u010dil jen pohled na kr\u00e1sn\u011b rozvinut\u00e9 poup\u00e1tko a on v\u011bd\u011bl, \u017ee mu jeho pl\u00e1n s p\u0159ekvapen\u00edm pro Billa vy\u0161el. Nesm\u011ble se pousm\u00e1l a sna\u017eil se d\u00edvat v\u0161ude, jen ne na Billa, kter\u00fd se r\u00e1zem cel\u00fd rozz\u00e1\u0159il jako slun\u00ed\u010dko. Kr\u00e1sn\u011b se usm\u00e1l a pohladil Toma po nata\u017een\u00e9 dlani, sladce mrkaj\u00edc.<\/p>\n<\/div>\n
„P\u0159edstav si, Tomi, \u017ee mi n\u011bjak\u00fd nezn\u00e1m\u00fd ctitel poslal velkou kytici, plnou rud\u00fdch r\u016f\u017e\u00ed. Nev\u00ed\u0161, kdo to byl?“ optal se t\u00e1zav\u011b, p\u0159esto\u017ee dob\u0159e v\u011bd\u011bl. Tom v\u0161ak jen zavrt\u011bl hlavou a sklopil pohled, \u010d\u00edm\u017e vyvolal na Billov\u00fdch rt\u00edc\u00edch dal\u0161\u00ed z\u00e1\u0159iv\u00fd \u00fasm\u011bv. Bill se k n\u011bmu p\u0159isunul je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e a n\u011b\u017en\u011b mu prst\u00edky nadzvedl sklopenou tv\u00e1\u0159. „Ale j\u00e1 v\u00edm, Tomi,“ \u0161pitl tichounce a nahnul se k jeho ou\u0161ku, aby je mohl pol\u00edbit. „A moc ti d\u011bkuju. Nic kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edho jsem je\u0161t\u011b nikdy od nikoho nedostal,“ p\u0159iznal a usm\u00e1l se na Toma, kter\u00fd se rozz\u00e1\u0159il \u0161t\u011bst\u00edm a radost\u00ed. Tak\u017ee se mu to povedlo! Povedlo se mu Billa p\u0159ekvapit a ud\u011blat mu radost. S \u00fasm\u011bvem vzhl\u00e9dl a up\u0159el sv\u00e9 rozz\u00e1\u0159en\u00e9 o\u010di do t\u011bch Billov\u00fdch.<\/div>\n
<\/div>\n
„Cht\u011bl jsem ti ud\u011blat radost, ale nev\u011bd\u011bl jsem \u010d\u00edm a r\u016f\u017ee mi p\u0159i\u0161ly jako ten nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed zp\u016fsob, jak vyj\u00e1d\u0159it to, co k tob\u011b doopravdy c\u00edt\u00edm, Billi. Miluji t\u011b,“ za\u0161eptal zal\u00e1skovan\u011b a zastr\u010dil pram\u00ednek uhlov\u011b \u010dern\u00fdch vl\u00e1sk\u016f za ou\u0161ko Billovi, kter\u00e9mu se rozbu\u0161ilo srd\u00ed\u010dko jako o z\u00e1vod. Tak\u00e9 to tak c\u00edtil a cht\u011bl to Tomovi \u0159\u00edct, jeho po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed v\u0161ak p\u0159eru\u0161ilo tich\u00e9 zaklep\u00e1n\u00ed na dve\u0159e a jejich n\u00e1sledn\u00e9 cvaknut\u00ed, kter\u00e9 se rozlehlo cel\u00fdm pokojem.<\/div>\n
Oba chlapci zv\u011bdav\u011b sto\u010dili sv\u016fj pohled na dve\u0159e, za kter\u00fdmi na n\u011b vykoukla l\u00e9ka\u0159ova a Annina hlava. Oba se z\u00e1\u0159iv\u011b usm\u00edvali a pomalu ve\u0161li dovnit\u0159.<\/div>\n
„Neru\u0161\u00edme?“ na l\u00e9ka\u0159ov\u00fdch rtech se us\u00eddlil tro\u0161ku nejist\u00fd \u00fasm\u011bv, kdy\u017e mu v\u0161ak odpov\u011bd\u00ed bylo zavrt\u011bn\u00ed hlav obou chlapc\u016f a jejich \u00fasm\u011bv, kter\u00fd mu oplatili, pok\u00fdval hlavou a v dlani stisknul slo\u017eku pap\u00edr\u016f, jej\u00ed\u017e obsah a\u017e dote\u010f s Ann prob\u00edrali. V\u00fdsledky v\u0161ech test\u016f a vy\u0161et\u0159en\u00ed u\u017e byly hotov\u00e9 a on te\u010f jen letmo nahl\u00ed\u017eel do pap\u00edr\u016f, t\u011b\u0161\u00edc se tak na okam\u017eik, a\u017e sd\u011bl\u00ed ob\u011bma chlapc\u016fm tu b\u00e1je\u010dnou novinu. Ann u\u017e ji v\u011bd\u011bla a proto jej te\u010f pohledem nedo\u010dkav\u011b vyzvala, z\u00e1\u0159iv\u011b se usm\u00edvaj\u00edc. Doktor se zhluboka nadechl a zad\u00edval se na oba chlapce, kte\u0159\u00ed se te\u010f na n\u011bj zv\u011bdav\u011b d\u00edvali.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak, kone\u010dn\u011b m\u00e1m u sebe v\u0161echny v\u00fdsledky vy\u0161et\u0159en\u00ed, kter\u00e1 Tom dnes podstoupil a m\u016f\u017eu v\u00e1m t\u00edm p\u00e1dem \u0159\u00edct, jak na tom Tom je. Testy potvrdily to, co jsem si myslel u\u017e v\u010dera a co v\u00e1m te\u010f m\u016f\u017eu \u0159\u00edct. Tom\u016fv zdravotn\u00ed stav je te\u010f na velmi dobr\u00e9 \u00farovni a s va\u0161\u00ed maminkou jsme se domluvili tak, \u017ee… Z\u00edtra r\u00e1no \u010dek\u00e1 Toma je\u0161t\u011b jedna prohl\u00eddka a pokud i ta bude v po\u0159\u00e1dku, tak s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed pust\u00edme Toma na poledne dom\u016f,“ usm\u00e1l se a vid\u011bl, jak se Tomovy i Billovy o\u010di rozz\u00e1\u0159ily. Bill nad\u0161en\u011b vykn\u00edkl, ne\u017e v\u0161ak sta\u010dil otev\u0159\u00edt pusinku, aby si radost\u00ed zapi\u0161t\u011bl, p\u0159eru\u0161il ho doktor\u016fv ukazov\u00e1\u010dek, pozdvi\u017een\u00fd do vzduchu. Doktor se zatv\u00e1\u0159il v\u00e1\u017en\u011b a zamrkal.<\/div>\n
„Ale samoz\u0159ejm\u011b to neznamen\u00e1, \u017ee nebude Tom odpo\u010d\u00edvat a bude si d\u011blat co chce. Alespo\u0148 t\u00fdden by m\u011bl je\u0161t\u011b z\u016fstat v posteli,“ p\u0159ipomenul d\u016fle\u017eit\u011b, pohled na rozz\u00e1\u0159en\u00e9ho Billa, kter\u00fd zu\u0159iv\u011b m\u00e1val ru\u010dkou ve vzduchu, mu v\u0161ak vykouzlil na tv\u00e1\u0159i \u00fasm\u011bv. Bill nad\u0161en\u011b poskakoval na posteli a \u0161\u0165astn\u011b se culil.<\/div>\n
„J\u016f\u016f\u016f, a m\u016f\u017eu b\u00fdt Tomova sest\u0159i\u010dka?“ vyp\u00edskl radostn\u011b a nevn\u00edmal Toma, kter\u00fd jen p\u0159i t\u00e9 p\u0159edstav\u011b vyprskl sm\u00edchy. Doktor v\u0161ak souhlasn\u011b pok\u00fdval hlavou a ani on se neubr\u00e1nil vesel\u00e9mu sm\u00edchu.<\/div>\n
„To ano, ale ur\u010dit\u011b v\u00edte, Bille, co v\u0161echno takov\u00e1 sest\u0159i\u010dka mus\u00ed zvl\u00e1dnout. Nesm\u00ed sv\u00e9ho pacienta zanedb\u00e1vat, ale v\u011bnovat se mu a starat se o n\u011bj co nejl\u00e9pe,“ dodal a vid\u011bl, jak Bill souhlasn\u011b p\u0159ikyvuje svou st\u0159apatou hlavinkou, zaznamen\u00e1vaj\u00edc si tak do n\u00ed v\u0161echny d\u016fle\u017eit\u00e9 informace.<\/div>\n
Nemohl tomu uv\u011b\u0159it. Kone\u010dn\u011b, kone\u010dn\u011b bude m\u00edt Toma u sebe, bude ho m\u00edt doma a bude se o n\u011bj starat. Kone\u010dn\u011b budou zase spolu, budou \u0161\u0165astn\u00ed a budou se milovat tak, jako doposud. Nic kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edho u\u017e je nemohlo potkat.<\/p>\n<\/div>\n
A na to myslel i Tom, kter\u00fd se te\u010f t\u00e1zav\u011b zad\u00edval na doktora, \u0161\u0165astn\u011b se usm\u00edvaj\u00edc. I on byl neuv\u011b\u0159iteln\u011b \u0161\u0165astn\u00fd a u\u017e se moc t\u011b\u0161il dom\u016f. Sv\u00fdm pohledem vyhledal l\u00e9ka\u0159e a zad\u00edval se do jeho vesel\u00fdch o\u010d\u00ed s neskr\u00fdvanou radost\u00ed v t\u011bch sv\u00fdch.<\/div>\n
„Znamen\u00e1 to tedy, \u017ee ano?“ nad\u011bjn\u011b \u0161pitl svou ot\u00e1zku, kdy\u017e mu v\u0161ak odpov\u011bd\u00ed bylo l\u00e9ka\u0159ovo souhlasn\u00e9 p\u0159itak\u00e1n\u00ed, cel\u00fd se rozz\u00e1\u0159il a \u0161\u0165astn\u011b se rozesm\u00e1l. Jeho sm\u00edch se v jedn\u00e9 vte\u0159in\u011b rozlehl cel\u00fdm pokojem jako ta nejn\u00e1dhern\u011bj\u0161\u00ed ozv\u011bna na sv\u011bt\u011b a zn\u011bl je\u0161t\u011b hlasit\u011bji a \u0161\u0165astn\u011bji, kdy\u017e Tom uc\u00edtil ve sv\u00e9 n\u00e1ru\u010di k\u0159ehou\u010dk\u00e9 t\u011bl\u00ed\u010dko sv\u00e9 l\u00e1sky, kter\u00e9 jej te\u010f radostn\u011b a pevn\u011b objalo a jeho majitel se zvoniv\u011b rozchichotal spolu se sv\u00fdm mil\u00e1\u010dkem.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Rachel<\/strong><\/div>\n
betaread: Saj\u00fc<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Rachel Cel\u00fdm domkem, a\u017e dote\u010f pono\u0159en\u00fdm do ticha se rozneslo vesel\u00e9 prozp\u011bvov\u00e1n\u00ed a \u010dernovlas\u00e9 stvo\u0159en\u00ed\u010dko vyb\u011bhlo ze dve\u0159\u00ed sv\u00e9ho pokoje se z\u00e1\u0159iv\u00fdm \u00fasm\u011bvem na rtech a s bos\u00fdma no\u017ekama. Bylo sotva osm hodin, pt\u00e1\u010dci se teprve probouzeli ve sv\u00fdch hn\u00edzde\u010dk\u00e1ch, slun\u00ed\u010dko<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[219],"tags":[],"class_list":["post-13381","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-muj-pohadkovy-princ"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13381","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13381"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13381\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13381"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13381"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13381"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}