{"id":13405,"date":"2009-09-27T16:00:00","date_gmt":"2009-09-27T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13374"},"modified":"2009-09-27T16:00:00","modified_gmt":"2009-09-27T15:00:00","slug":"eos-psyche-usvit-nad-olympem-8-2-2-konec","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/09\/27\/eos-psyche-usvit-nad-olympem-8-2-2-konec\/","title":{"rendered":"\u00c9\u00f3s & Psych\u00e9 – \u00dasvit nad Olympem 8. (2\/2) konec"},"content":{"rendered":"
\n
autor: Deni<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Jak \u010das plynul, Tom se st\u00e1val st\u00e1le zoufalej\u0161\u00edm. Proch\u00e1zel st\u00e1le dokola kolem sklen\u011bn\u00fdch vitr\u00edn, v\u0161echno mu v\u0161ak spl\u00fdvalo do jedin\u00e9ho obrazu. S ka\u017edou dal\u0161\u00ed, kterou minul, se mu hlava to\u010dila v\u00edc a v\u00edc, b\u00e1l se, \u017ee promrh\u00e1 tuhle \u0161anci, \u017ee jej ztrat\u00ed nav\u017edy.<\/div>\n
Zastavil se ve st\u0159edu m\u00edstnosti, ot\u00e1\u010del se pod\u00e9l sv\u00e9 vlastn\u00ed osy a prosil o z\u00e1zrak. V\u0161ichni vypadali stejn\u011b, tak n\u00e1dhern\u011b, jedine\u010dn\u011b. A p\u0159esto a\u017e na jedin\u00e9ho, byli v\u0161ichni oby\u010dejnou kopi\u00ed. Zhluboka d\u00fdchal, pokou\u0161el se uklidnit. Na malou chv\u00edli zav\u0159el o\u010di, a v tu chv\u00edli, jakoby jej zas\u00e1hl blesk z \u010dist\u00e9ho nebe.<\/div>\n
Prudce se roze\u0161el k jedn\u00e9 z vitr\u00ednek. Up\u00edral sv\u016fj pohled na jednoho z Bill\u016f<\/em> a najednou v\u011b\u0159il, \u017ee je to ten jeden jedin\u00fd prav\u00fd. C\u00edtil, jak mu srdce zb\u011bsile bije, kdy\u017e nat\u00e1hl ruku, aby se zlehka dotkl hladk\u00e9ho skla.<\/div>\n
„Je tenhle tv\u00e1 volba?“ Di\u016fv hlas jej p\u0159inutil st\u00e1hnout ruku zp\u011bt. Zav\u00e1hal. Je\u0161t\u011b p\u0159ed p\u00e1r vte\u0159inami si byl jist\u00fd, \u017ee tenhle je<\/em> ten prav\u00fd, te\u010f ho jistota v\u0161ak opou\u0161t\u011bla. „M\u00e1\u0161 posledn\u00ed 3 minuty, \u00c9\u00f3si. U\u017e by sis m\u011bl vybrat.“<\/p>\n<\/div>\n
Tom se op\u011bt zhluboka nadechl a rozhl\u00e9dl se kolem sebe. Popla\u0161en\u011b zamrkal, kdy\u017e si v\u0161iml zlatav\u00e9ho paprsku slunce, kter\u00fd z\u00e1\u0159il jen na jedin\u00e9ho Billa. Je tohle znamen\u00ed? Z\u00e1zrak, o kter\u00fd tak zoufale prosil? Sto\u010dil pohled k Billovi<\/em>, o kter\u00e9m si je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed myslel, \u017ee je to ten prav\u00fd. Najednou jeho t\u011blo nem\u011blo stejnou reakci, jako poprv\u00e9. Jeho srdce u\u017e zb\u011bsile netlouklo, najednou v\u016f\u010di n\u011bmu bylo naprosto lhostejn\u00e9.<\/div>\n
\n
Op\u011bt se zad\u00edval na Billa<\/em>, kter\u00e9ho p\u0159ed chv\u00edli oz\u00e1\u0159il paprsek slunce. U\u017e tam nebyl. Jakoby se mu to p\u0159ed t\u00edm jen zd\u00e1lo.<\/div>\n
„Posledn\u00ed minuta. Rozhoduj se rychle.“<\/div>\n
Tom nasucho polknul, zhluboka nas\u00e1l t\u011b\u017ek\u00fd vzduch do plic a jist\u00fdmi kroky se vydal k vitr\u00edn\u011b, j\u00ed\u017e jedin\u00e9 te\u010f pat\u0159il jeho pohled. „Tenhle je ten prav\u00fd. Ten m\u016fj<\/em>,“ promluvil ti\u0161e, rozt\u0159esen\u00fdm hlasem.<\/div>\n
„Jsi si jist\u00fd?“<\/div>\n
Zhluboka se nadechl, pohled st\u00e1le up\u0159en\u00fd na tom nadpozemsky kr\u00e1sn\u00e9m stvo\u0159en\u00ed. „Ano,“ odpov\u011bd\u011bl p\u0159esn\u011b ve chv\u00edli, kdy posledn\u00ed zrnko p\u0159epadlo na druhou stranu p\u0159es\u00fdpac\u00edch hodin. Na malou chv\u00edli se v\u0161ude kolem nich rozhostila tma. A pak\u2026 byl tam. P\u0159ed n\u00edm st\u00e1l jedin\u00fd Bill. Ten se \u0161\u0165astn\u00fdm \u00fasm\u011bvem na rtech a slzami v o\u010d\u00edch. Ten jeho.<\/div>\n
„L\u00e1sko,“ za\u0161eptal Tom ti\u0161e, neschopen pohybu. Z\u00edral na stvo\u0159en\u00ed p\u0159ed sebou, lapal po dechu nad jeho k\u0159ehkost\u00ed a dokonalost\u00ed. Ne\u017e se stihl nad\u00e1t, Bill mu visel kolem krku. Siln\u011b tiskl sv\u00e9 t\u011blo k tomu jeho. Sv\u00fdmi slzami sm\u00e1\u010del Tomovo rameno, ale jemu to bylo jedno.<\/div>\n
Rozechv\u011bl\u00fdmi dlan\u011bmi p\u0159ejel Billovi po vlasech, ne\u017e jej pevn\u011b stiskl ve sv\u00e9m objet\u00ed. Plakal s n\u00edm. Ani jeden z nich nevn\u00edmal Di\u016fv rozezlen\u00fd, nen\u00e1vistn\u00fd a v neposledn\u00ed \u0159ad\u011b pora\u017een\u00fd v\u00fdraz. Bylo to poprv\u00e9, kdy jej n\u011bkdo porazil. Ale tentokr\u00e1t s t\u00edm nemohl u\u017e nic ud\u011blat. Je B\u016fh Boh\u016f, jeho slovo je svat\u00e9, nemohl jej poru\u0161it, zase<\/em>.<\/div>\n
„Vyhr\u00e1l jsi. Je tv\u016fj.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ za\u0161eptal Tom. V dlan\u00edch jemn\u011b dr\u017eel Billovu tv\u00e1\u0159, palci jej hladil po l\u00ed\u010dk\u00e1ch a se slzami v o\u010d\u00edch se k n\u011bmu zlehka sklonil. Nepatrn\u011b se sv\u00fdmi rty ot\u0159el o ty Billovy. „Jen m\u016fj,“ \u0161pitl t\u011bsn\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e jej kone\u010dn\u011b pol\u00edbil.<\/div>\n
V tu chv\u00edli pro n\u011b p\u0159estal existovat cel\u00fd sv\u011bt. Byli jen oni dva. Nikdo jin\u00fd. Jen Tom, Bill a jejich l\u00e1ska, kter\u00e1 plnila snad ka\u017edi\u010dk\u00fd kousek m\u00edstnosti, ve kter\u00e9 se oba je\u0161t\u011b st\u00e1le nach\u00e1zeli.<\/div>\n
Zeus je pozoroval s nen\u00e1vist\u00ed a pora\u017eenost\u00ed, Afrodita se slzami v o\u010d\u00edch a \u0161\u0165astn\u00fdm \u00fasm\u011bvem. Doopravdy pochopila\u2026<\/p>\n<\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
„Co ty tady-„<\/div>\n
Ne\u017e stihl Tom svou rozezlenou v\u011btu dokon\u010dit, \u00c1res jej p\u0159eru\u0161il vlastn\u00edmi slovy. „Sly\u0161el jsem, \u017ee je Bill zp\u00e1tky.“<\/div>\n
Tom se prudce nadechl, nosn\u00ed d\u00edrky se mu roz\u0161\u00ed\u0159ily vzteky. „Do toho ti nic nen\u00ed. T\u00e1hni z m\u00e9ho-„<\/div>\n
Op\u011bt byl p\u0159eru\u0161en. „Chci jej vid\u011bt.“<\/div>\n
Tom zalapal po dechu. „Co pros\u00edm? Jak se opo-„<\/div>\n
„Chci s n\u00edm jen mluvit.“ Tohle v\u011b\u010dn\u00e9 p\u0159eru\u0161ov\u00e1n\u00ed mu u\u017e lezlo krkem.<\/div>\n
„Nikdy,“ zalo\u017eil si ruce na prsou a s bojovn\u011b vzty\u010denou hlavou pozoroval \u00c1rese, kter\u00fd st\u00e1l u hlavn\u00edch dve\u0159\u00ed jeho pal\u00e1ce.<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt u toho.“<\/div>\n
„Nikdy,“ zopakoval Tom a byl rozhodnut\u00fd zavolat sv\u00e9 voj\u00e1ky, nehne-li se \u00c1res z m\u00edsta a nevypadne.<\/div>\n
„Chci se mu\u2026 omluvit.“ Bylo vid\u011bt, jak s n\u00edm tohle jedno slovo zam\u00e1valo. Jako by sn\u011bdl n\u011bco kysel\u00e9ho. „Chci s n\u00edm mluvit.“<\/div>\n
„\u010c\u00ed to byl n\u00e1pad? Omluvit se mu. Jsem si jist\u00fd, \u017ee ty bys to nevymyslel.“ A tak\u00e9 si byl jist\u00fd t\u00edm, \u017ee to byl n\u00e1pad jeho matky. Ona sama u\u017e se Billovi p\u0159ed n\u011bkolika dny omluvila a od t\u00e9 doby\u2026 jako by se v\u0161echno zm\u011bnilo. Snad m\u011bla Billa doopravdy r\u00e1da.<\/div>\n
\u00c1res si odfrkl. „To nen\u00ed d\u016fle\u017eit\u00e9.“<\/p>\n<\/div>\n
„Dob\u0159e.“ Tom nakonec souhlasil. Cht\u011bl si pln\u00fdmi dou\u0161ky vychutnat \u00c1resovo pon\u00ed\u017een\u00ed. B\u016fh v\u00e1lky se nikdy nikomu neomlouv\u00e1. Ne\u017e mu dovolil j\u00edt spole\u010dn\u011b s n\u00edm za Billem, kter\u00fd odpo\u010d\u00edval v jejich lo\u017enici, povolal dva str\u00e1\u017ee, aby je doprovodili.<\/div>\n
„Ani se ho nedotkne\u0161,“ sykl Tom p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e pro\u0161el dve\u0159mi. Bill le\u017eel uprost\u0159ed velk\u00e9 postele, jeho -je\u0161t\u011b st\u00e1le vyhubl\u00e9 t\u011blo- zakr\u00fdvala jen tenk\u00e1 l\u00e1tka p\u0159ikr\u00fdvky. Le\u017eel p\u0159esn\u011b tak, jak jej Tom zanechal p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e se nad r\u00e1nem vypa\u0159il probouzet slunce.<\/div>\n
„L\u00e1sko,“ usm\u00e1l se Bill, kdy\u017e se oto\u010dil ke dve\u0159\u00edm. Jeho \u00fasm\u011bv v\u0161ak zmizel v okam\u017eiku, kdy si uv\u011bdomil p\u0159\u00edtomnost je\u0161t\u011b dal\u0161\u00edch osob. Okam\u017eit\u011b k sob\u011b pevn\u011b p\u0159ivinul p\u0159ikr\u00fdvku a odsunul se ke kraji postele. Pro\u010d sem Tomi p\u0159ivedl zrovna\u2026 jeho<\/em>?<\/div>\n
„Neboj se, Billi. Neubl\u00ed\u017e\u00ed ti. Ani se t\u011b nedotkne.“ Tom pokynul str\u00e1\u017e\u00edm, aby se od n\u011bj ani nehnuli a s\u00e1m p\u0159e\u0161el k posteli. Bill se mu okam\u017eit\u011b stulil v n\u00e1ru\u010d\u00ed. B\u00e1l se, \u017ee ho zase n\u011bkdo odtrhne od Toma pry\u010d. Byl si jist\u00fd, \u017ee tentokr\u00e1t u\u017e by to nep\u0159e\u017eil.<\/div>\n
„Tak m\u016f\u017ee\u0161 za\u010d\u00edt,“ pob\u00eddnul ho Tom se \u0161kodolib\u00fdm \u00fasm\u011bvem na rtech. Opravdu se na to t\u011b\u0161il. Pevn\u011b omotal ruce kolem Billova k\u0159ehk\u00e9ho t\u011bla, a ani\u017e by odtrhl pohled od \u00c1rese, vtiskl mu letm\u00fd polibek na rty.<\/div>\n
\u00c1res se zachv\u011bl po cel\u00e9m t\u011ble, a rozhodn\u011b, se vzty\u010denou hlavou, p\u0159edstoupil bl\u00ed\u017e p\u0159ed n\u011b. Bill se nepatrn\u011b st\u00e1hl za Tomova z\u00e1da, necht\u011bl mu b\u00fdt tak bl\u00edzko. \u00c1res se zhluboka nadechl, nevy\u0161la z n\u011bj v\u0161ak ani hl\u00e1ska. Tom nad n\u00edm pokroutil hlavou.<\/div>\n
„Jestli si p\u0159i\u0161el jen proto, abys na n\u011bj mohl z\u00edrat, tak-„<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se.“<\/div>\n
„Co\u017ee?“ Bill ti\u0161e vykoukl zpoza Tomova ramena. Nev\u011b\u0159il tomu, \u017ee snad \u00c1res mluvil na n\u011bj.<\/div>\n
„Lituji toho, co jsem ti zp\u016fsobil.“ Bylo vid\u011bt, \u017ee \u00c1rese stoj\u00ed ve\u0161ker\u00e9 p\u0159em\u00e1h\u00e1n\u00ed \u0159\u00edct tahle slova. Tv\u00e1\u0159il se u toho, jako by jej n\u011bkdo zab\u00edjel za\u017eiva. A Tomovi se to l\u00edbilo. Byl to zp\u016fsob, jak\u00fdm \u00c1res trp\u011bl, a on byl r\u00e1d, \u017ee se mu alespo\u0148 \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b vrac\u00ed to, co jim ud\u011blal.<\/div>\n
Bill se za Tomem op\u011bt nejist\u011b zavrt\u011bl a ti\u0161e n\u011bco zamumlal. I Tom, kter\u00fd m\u011bl jeho rty t\u00e9m\u011b\u0159 u sv\u00e9ho ucha, rozum\u011bl jen n\u011bco jako „Mohl\u2026 zopakovat\u2026 nev\u011b\u0159\u00edm\u2026“<\/div>\n
„Mohl bys to \u0159\u00edct je\u0161t\u011b jednou? Bill t\u011b mysl\u00edm nesly\u0161el,“ prohodil Tom s pot\u011b\u0161en\u00edm a \u010dekal na \u00c1resovu reakci. Ten se jen zhluboka nadechl, bylo vid\u011bt, jak j\u00edm cloum\u00e1 vztek. Probodl Toma pohledem a bez jedin\u00e9ho dal\u0161\u00edho slova \u010di pohledu se oto\u010dil a ode\u0161el. Oba, Tom i Bill v\u011bd\u011bli, \u017ee te\u010f u\u017e od n\u011bj budou m\u00edt nav\u017edy pokoj. Po takov\u00e9m pon\u00ed\u017een\u00ed u\u017e se k nim \u00c1res nep\u0159ibl\u00ed\u017e\u00ed.<\/div>\n
„Miluju t\u011b, v\u00ed\u0161 to?“ Tom se z ni\u010deho nic oto\u010dil \u010delem k Billovi, kter\u00fd se mu uvelebil v n\u00e1ru\u010d\u00ed. Zlehka jej l\u00edbnul do vlas\u016f a pevn\u011b objal. Od doby, kdy se mu Bill vr\u00e1til, m\u011bl ve zvyku jej skr\u00fdvat ve sv\u00e9m n\u00e1ru\u010d\u00ed tak \u010dasto, jak jen bylo mo\u017en\u00e9. U\u017e nikdy nedopust\u00ed, aby mu ho n\u011bkdo vzal. Nikdy.<\/p>\n<\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
„Nikdy u\u017e t\u011b nepust\u00edm.“ Tom zlehka le\u017eel na Billov\u011b t\u011ble, kter\u00e9 tiskl proti posteli, a n\u011b\u017en\u011b jej prsty hladil po tv\u00e1\u0159\u00edch. Rty jemn\u011b p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl p\u0159es jeho bradu, sem tam sklouznul pod\u00e9l l\u00edcn\u00ed kosti a\u017e k u\u0161n\u00edmu lal\u016f\u010dku, kter\u00fd nepatrn\u011b skousnul zuby.<\/div>\n
„Nedovol\u00edm, abys m\u011b n\u011bkdy pustil,“ za\u0161eptal Bill v odpov\u011b\u010f a zaklonil hlavu, aby m\u011bl Tom lep\u0161\u00ed p\u0159\u00edstup k jeho krku, po kter\u00e9m se pr\u00e1v\u011b vydal na pr\u016fzkum sv\u00fdm jazykem. Pa\u017ee m\u011bl zat\u00edm omotan\u00e9 kolem jeho trupu a znemo\u017e\u0148oval mu tak jak\u00fdkoliv pohyb. Tomovi to v\u0161ak nevadilo, byl r\u00e1d, \u017ee si jsou s Billem takhle bl\u00edzko. Je\u0161t\u011b rad\u0161i by v\u0161ak byl, kdyby si byli o je\u0161t\u011b men\u0161\u00ed kousek bl\u00ed\u017e.<\/div>\n
„Tomi,“ vydechl Bill ti\u0161e, kdy\u017e se Tom nepatrn\u011b zhoupnul proti jeho t\u011blu a ot\u0159el se tak sv\u00fdm kl\u00ednem o ten jeho. Pro oba to byla cel\u00e1 v\u011b\u010dnost od doby, kdy spolu byli naposled. Posledn\u00edch n\u011bkolik dn\u00ed vedle sebe sp\u00e1vali bok po boku, ale ani jeden si netroufl na v\u00edce, ne\u017e jen p\u00e1r polibk\u016f. Pro oba bylo p\u0159\u00edli\u0161 \u010derstv\u00e9 to, co s Billem d\u011blal Zeus. Ale dnes se Tom rozhodl, \u017ee z Billovy mysli vyma\u017ee v\u0161echny \u0161patn\u00e9 vzpom\u00ednky. Nenech\u00e1 tam pro n\u011b voln\u00e9 m\u00edsto, nahrad\u00ed je n\u011b\u010d\u00edm, o \u010dem v\u011bd\u011bl, \u017ee Bill miluje.<\/div>\n
„Ano?“ za\u0161eptal proti k\u016f\u017ei na jeho krku, o kterou se nepatrn\u011b ot\u00edral rty. Jednou dlan\u00ed st\u00e1le spo\u010d\u00edval na Billov\u011b tv\u00e1\u0159i, druhou sklouzl na jeho bok, kter\u00fd jemn\u011b tiskl mezi prsty. Zhluboka vdechoval Billovu jedine\u010dnou v\u016fni, kter\u00e1 mu do cel\u00e9ho t\u011bla \u0161\u00ed\u0159ila neskute\u010dn\u00e9 vlny vzru\u0161en\u00ed. Jen Billova bl\u00edzkost v n\u011bm vyvol\u00e1vala neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 pocity.<\/p>\n<\/div>\n
„Pomiluj m\u011b.“<\/div>\n
Ta dv\u011b sl\u016fvka vyst\u0159elila Tomovi do cel\u00e9ho t\u011bla a zas\u00e1hla jedno ur\u010den\u00e9 m\u00edsto. C\u00edtil, jak jeho vzru\u0161en\u00ed stoup\u00e1, nedok\u00e1zal to kontrolovat, jeho t\u011blo jen reagovalo na to, co mu bylo nab\u00edzeno.<\/div>\n
„Jsi si jist\u00fd?“ za\u0161eptal proti Billov\u00fdm rt\u016fm, ne\u017e jej n\u011b\u017en\u011b pol\u00edbil. Bill nepatrn\u011b pootev\u0159el rty a jazykem vy\u0161el vst\u0159\u00edc tomu Tomovu. Oba ti\u0161e vydechli, jak se jejich polibek za\u010dal prohlubovat. Bill jemn\u011b zar\u00fdval sv\u00e9 nehty pod Tomovy lopatky, proh\u00fdbal se proti jeho t\u011blu.<\/div>\n
„Ano,“ vydechl nakonec po chv\u00edli Bill, kdy\u017e se jejich rty rozd\u011blily, na dobu nezbytn\u011b nutnou pro nabr\u00e1n\u00ed dal\u0161\u00edho dechu. V dal\u0161\u00ed chv\u00edli u\u017e byly jeho rty op\u011bt pohlceny t\u011bmi Tomov\u00fdmi. Nedok\u00e1zal vn\u00edmat nic kolem sebe, jen to p\u0159\u00edjemn\u00e9 mraven\u010den\u00ed v cel\u00e9m sv\u00e9m t\u011ble, Tom\u016fv hork\u00fd dech odr\u00e1\u017eej\u00edc\u00ed se proti jeho poko\u017ece, a p\u0159\u00edjemn\u00fd tlak, kter\u00fd s\u00edlil v m\u00edst\u011b, kde se dot\u00fdkaly jejich vzru\u0161en\u00e9 kl\u00edny.<\/div>\n
„Chci zapomenout na v\u0161echno \u0161patn\u00e9,“ pokra\u010doval Bill trhav\u011b, jak se Tom sv\u00fdmi polibky pomalu p\u0159esouval p\u0159es jeho krk a\u017e na hru\u010f, ze kter\u00e9 pomalu stahoval Billovo roucho. „Chci na to zapomenout a to m\u016f\u017eu jen\u2026 ach, Tomi,“ vydechl, kdy\u017e se Tom rty ot\u0159el o jeho bradavku. „To m\u016f\u017eu jen s tebou\u2026 ve tv\u00e9m n\u00e1ru\u010d\u00ed\u2026 s tebou, uvnit\u0159 m\u011b\u2026“ Jeho hlas se zlomil ve chv\u00edli, kdy Tomova dla\u0148 proklouzla pod tenkou l\u00e1tku a jemn\u011b se ot\u0159ela o jeho vzru\u0161en\u00ed.<\/div>\n
„Opravdu?“ Tom sotva sly\u0161iteln\u011b \u0161eptal. M\u011bl pocit, \u017ee kdyby promluvil nahlas, zni\u010dil by tu k\u0159ehkou atmosf\u00e9ru, kter\u00e1 se vzn\u00e1\u0161ela v\u0161ude kolem nich. A dal\u0161\u00edm d\u016fvodem bylo, \u017ee si nebyl jist\u00fd, jestli se mu nezlomil hlas vzru\u0161en\u00edm.<\/div>\n
„Ano, Tomi. Pros\u00edm.“ Bill si jej za t\u00fdl p\u0159it\u00e1hl zp\u011bt k sob\u011b a zat\u00edmco se rty vp\u00edjel do t\u011bch jeho, \u0161ikovn\u00fdmi prst\u00edky stahoval roucho i z Tomov\u00fdch ramen. Za malou chv\u00edli proti sob\u011b oba le\u017eeli naz\u00ed, v cel\u00e9 sv\u00e9 kr\u00e1se.<\/p>\n<\/div>\n
„Jsi n\u00e1dhern\u00fd.“ Tom\u016fv dech se ot\u00edral o Billovo t\u011blo, jak se nad n\u00edm skl\u00e1n\u011bl a sem tam mu vtiskl polibek. Bill ti\u0161e vrn\u011bl blahem, vzru\u0161en\u00edm a rozko\u0161\u00ed. L\u00edbilo se mu Tomovo po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed, miloval jeho styl lask\u00e1n\u00ed p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e spolu splynuli jako jedno t\u011blo. Miloval Toma cel\u00e9ho.<\/div>\n
„To ty taky,“ vydechl Bill a zat\u00edmco Tom sv\u00fdmi rty jemn\u011b cumlal jednu jeho bradavku, on s\u00e1m se rty p\u0159itiskl k m\u00edste\u010dku za jeho uchem, kter\u00e9mu v\u011bnoval vlhk\u00fd polibek. Tom naklonil hlavu stranou, sv\u00fdm dechem \u0161imral Billa v podpa\u017e\u00ed.<\/div>\n
„Jsi cel\u00fd m\u016fj sv\u011bt, Billi.“<\/div>\n
Billovi vyhrkly slzy do o\u010d\u00ed. V\u011bd\u011bl, \u017ee jej Tom miluje, opakoval mu to st\u00e1le dokola, a p\u0159esto jej jeho slova dojala, ud\u011blalo jej to je\u0161t\u011b \u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00edm, ne\u017e doposud byl; bylo-li to mo\u017en\u00e9.<\/div>\n
„Miluju t\u011b, tak moc t\u011b miluju.“ Bill se siln\u011b p\u0159itiskl proti Tomovu t\u011blu, hork\u00e9 slzy se mu spustily po tv\u00e1\u0159\u00edch, kdy\u017e jej op\u011bt horliv\u011b pol\u00edbil. Pot\u0159eboval n\u011bjak ventilovat v\u0161echny pocity, kter\u00e9 jej napl\u0148ovaly odshora dol\u016f. A slova mu na to nesta\u010dila.<\/div>\n
„Bille!“ Tom zalapal po dechu, kdy\u017e uc\u00edtil Billovu ruku, jak jej hlad\u00ed po zade\u010dku. Bylo to tak intenzivn\u00ed, tak nov\u00e9. Tohle Bill nikdy ned\u011blal, v\u017edy nech\u00e1val jednat pouze Toma.<\/div>\n
„Miluj m\u011b, Tomi.“ To byla Billova odpov\u011b\u010f. Nemohl se do\u010dkat okam\u017eiku, kdy se jejich t\u011bla op\u011bt spoj\u00ed v jedno. „Miluj m\u011b hned te\u010f, l\u00e1sko.“ Se v\u0161\u00ed v\u00e1\u0161n\u00ed, jak\u00e9 byl schopen, se op\u011bt p\u0159itiskl na Tomovy rty, drtil je sv\u00fdmi polibky a prsty klouzal jemn\u011b p\u0159es Tomovo vzru\u0161en\u00ed. A Tom nemohl zastavit t\u0159as v t\u011ble, kter\u00fd se \u0161\u00ed\u0159il ka\u017edou jeho bu\u0148kou. Bylo to tak siln\u00e9, tak dokonal\u00e9. Ani\u017e by nad t\u00edm del\u0161\u00ed chv\u00edli p\u0159em\u00fd\u0161lel, nat\u00e1hl se vedle postele, kde na mal\u00e9m stolku st\u00e1l, jako v\u017edy, vonn\u00fd olej\u00ed\u010dek.<\/div>\n
Namo\u010dil si v n\u011bm dva prsty a neuv\u011b\u0159iteln\u011b ladn\u011b proklouzl rukou mezi jejich t\u011bla. Bill ti\u0161e usykl, kdy\u017e se jeden z Tomov\u00fdch prst\u016f ztratil v jeho t\u011ble. Bylo to u\u017e dlouho, nebolelo to, jen to nep\u0159\u00edjemn\u011b tla\u010dilo.<\/div>\n
„V po\u0159\u00e1dku?“ Tom jej volnou rukou pohladil po vlasech, do kter\u00fdch mu vtiskl polibek.<\/div>\n
„Pokra\u010duj,“ vydechl Bill a uvolnil svaly kolem Tomova prstu, aby mohl p\u0159idat dal\u0161\u00ed. A Tom mu to velmi r\u00e1d splnil. Vklouzl do jeho t\u011bla i druh\u00fdm prstem, jemn\u011b jimi pohyboval dovnit\u0159 a ven, roztahoval jej, p\u0159ipravoval na n\u011bco podstatn\u011b v\u011bt\u0161\u00edho. U\u017e jen p\u0159i t\u00e9 p\u0159edstav\u011b jeho penis siln\u011b pulzoval.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee u\u017e\u2026“<\/div>\n
„Ud\u011blej to, Tomi.“ Bill se na n\u011bj d\u00edval zast\u0159en\u00fdm pohledem. Je\u0161t\u011b si nezvykl na ten tlak, p\u0159esto byl dokonale uvoln\u011bn\u00fd. Toma se nikdy neb\u00e1l, nem\u011bl probl\u00e9m vpustit jej do sv\u00e9ho t\u011bla. „Miluju t\u011b, u\u017e to ud\u011blej, pros\u00edm.“<\/p>\n<\/div>\n
A Tom poslechl. Op\u011bt se nat\u00e1hl po olej\u00ed\u010dku, kter\u00e9ho si trochu vylil do dlan\u011b, a rozet\u0159el jej po sv\u00e9m penisu. Naposledy je\u0161t\u011b vklouzl do Billova t\u011bla dv\u011bma prsty, kter\u00e9 pomalu nahradil sv\u00fdm vlastn\u00edm vzru\u0161en\u00edm. Pomali\u010dku, kousek po kousku, se sunul d\u00e1l do jeho t\u011bla, slastn\u011b usyk\u00e1val, jak kolem n\u011bj Bill stahoval svaly. Bylo to, tak neuv\u011b\u0159iteln\u00e9. Tak n\u00e1dhern\u00e9 a p\u0159irozen\u00e9.<\/div>\n
„L\u00e1sko\u2026“ Bill zalapal po dechu, kdy\u017e se v n\u011bm Tom kone\u010dn\u011b pohnul. Doopravdy<\/em> pohnul. Siln\u011b mu zaryl nehty do ramen, rty skousnul spodn\u00ed ret a hlavu zaklonil nepatrn\u011b na stranu. A Tom se pohnul znovu. A znovu. C\u00edtil se jako v r\u00e1ji, kdy\u017e klouzal do jeho t\u011bla, kdy\u017e se ot\u00edral o kouzeln\u00fd bod<\/em> uvnit\u0159 n\u011bj a p\u0159iv\u00e1d\u011bl jej na vrchol blaha.<\/div>\n
„Tomi\u2026 u\u017e\u2026 u\u017e\u2026“ Billovi se zadrhl hlas, nemohl pokra\u010dovat, jak se jeho t\u011blem \u0161\u00ed\u0159ila bou\u0159liv\u00e1 vlna p\u0159edch\u00e1zej\u00edc\u00ed jeho vrcholu. Tomovy pohyby uvnit\u0159 n\u011bj, polibky, kter\u00e9 mu Tom v\u011bnoval, to v\u0161e jej p\u0159iv\u00e1d\u011blo do naprost\u00e9 ext\u00e1ze.<\/div>\n
„Vydr\u017e to je\u0161t\u011b chvilku\u2026 po\u010dkej na m\u011b,“ \u0161eptal Tom proti jeho krku, jak se s\u00e1m sna\u017eil vydr\u017eet co nejd\u00e9le. Dlan\u011bmi se zap\u00edral vedle Billovy hlavy, hladce klouzal do jeho t\u011bla a s ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm pohybem byl st\u00e1le bl\u00ed\u017e vrcholu.<\/div>\n
P\u0159i\u0161lo to bez varov\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
Ani\u017e by Bill stihl vyslovit Tomovo jm\u00e9no, vyvrcholil. A to byl sign\u00e1l pro Toma. Posledn\u00ed kapka k tomu, aby i on p\u0159ekro\u010dil pr\u00e1h sv\u00fdch mo\u017enost\u00ed. S hlasit\u00fdm zast\u00e9n\u00e1n\u00edm Billova jm\u00e9na vyvrcholil uvnit\u0159 jeho t\u011bla.<\/div>\n
Prudce oddechoval, ani\u017e by opustil jeho t\u011blo, pevn\u011b sev\u0159el Billa ve sv\u00e9m n\u00e1ru\u010d\u00ed a l\u00edbal jej v\u0161ude, kam jen dos\u00e1hl. Kdy\u017e se sv\u00fdmi polibky dostal a\u017e k Billov\u011b tv\u00e1\u0159i, uc\u00edtil slanou chu\u0165. Vzhl\u00e9dl a v\u0161iml si Billov\u00fdch slz. Slz a \u0161\u0165astn\u00e9ho \u00fasm\u011bvu. Nepatrn\u011b, unaven\u011b, se na n\u011bj pousm\u00e1l a zlehka jej pol\u00edbil na rty. Schoulil se vedle n\u011bj, jeho si p\u0159itiskl ke sv\u00e9mu t\u011blu a zat\u00edmco Bill pomalu us\u00ednal, \u0161pital mu slova l\u00e1sky.<\/p>\n<\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
Nev\u011bd\u011bl, \u010d\u00edm si to zaslou\u017eil. Nev\u011bd\u011bl, kdo mu tenkr\u00e1t pomohl zachr\u00e1nit Bill\u016fv i jeho vlastn\u00ed \u017eivot. Ale a\u0165 u\u017e to byl kdokoliv, a\u0165 si to zaslou\u017eil \u010d\u00edmkoliv, byl vd\u011b\u010dn\u00fd. Neb\u00fdt onoho z\u00e1zraku, nemohl by se te\u010f d\u00edvat na Billovu klidnou tv\u00e1\u0159, ji\u017e zdobil nepatrn\u00fd \u00fasm\u011bv i ve sp\u00e1nku. Nemohl by jej te\u010f sv\u00edrat v n\u00e1ru\u010d\u00ed a v\u0161ude kolem sebe c\u00edtit jeho jedine\u010dnou v\u016fni. Nemohl by b\u00fdt s t\u00edm, pro koho \u017eil, kdo tvo\u0159il jeho sv\u011bt.<\/div>\n
„D\u011bkuji.“<\/div>\n
Tich\u00e1 slova se vznesla do noci. Byl to posledn\u00ed d\u00edk tomu, kdo jim zachr\u00e1nil \u0161t\u011bst\u00ed. Kdo zachr\u00e1nil tu nejv\u011bt\u0161\u00ed a nejsiln\u011bj\u0161\u00ed l\u00e1sku, kter\u00e1 kdy vstoupila na sv\u011btlo tohoto sv\u011bta\u2026<\/em><\/p>\n<\/div>\n
KONEC<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
autor: Deni<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Deni Jak \u010das plynul, Tom se st\u00e1val st\u00e1le zoufalej\u0161\u00edm. Proch\u00e1zel st\u00e1le dokola kolem sklen\u011bn\u00fdch vitr\u00edn, v\u0161echno mu v\u0161ak spl\u00fdvalo do jedin\u00e9ho obrazu. S ka\u017edou dal\u0161\u00ed, kterou minul, se mu hlava to\u010dila v\u00edc a v\u00edc, b\u00e1l se, \u017ee promrh\u00e1 tuhle \u0161anci, \u017ee<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[250],"tags":[],"class_list":["post-13405","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-eos-psyche-usvit-nad-olympem"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13405","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13405"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13405\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13405"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13405"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13405"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}