{"id":13407,"date":"2009-09-27T14:30:00","date_gmt":"2009-09-27T13:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13376"},"modified":"2009-09-27T14:30:00","modified_gmt":"2009-09-27T13:30:00","slug":"muj-pohadkovy-princ-60","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/09\/27\/muj-pohadkovy-princ-60\/","title":{"rendered":"M\u016fj poh\u00e1dkov\u00fd princ 60."},"content":{"rendered":"<div><strong>autor: Rachel<\/strong><\/p>\n<\/div>\n<div>Billovo srd\u00ed\u010dko, a\u017e dote\u010f klidn\u011b tlukouc\u00ed v jeho hrudi, se rozbu\u0161ilo jako o z\u00e1vod a Bill ztuhnul jako soln\u00fd sloup. P\u0159ekvapen\u00edm otev\u0159el sv\u00e9 uplakan\u00e9 o\u010di doko\u0159\u00e1n a jen nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b naslouchal t\u011bm p\u011bti p\u00edsmen\u016fm, poskl\u00e1dan\u00fdm do jednoho jedin\u00e9ho sl\u016fvka, kter\u00e9 se te\u010f odr\u00e1\u017eelo v jeho zmaten\u00e9 hlavince a Bill si p\u0159\u00e1l jen jedin\u00e9. Aby jej mohl sly\u0161et znova. Znova tak, jak se jen p\u0159ed n\u011bkolika vte\u0159inami dolinulo k jeho u\u0161\u00edm a zp\u016fsobilo mu tak prudk\u00e9 bu\u0161en\u00ed srd\u00ed\u010dka a p\u0159ekvapen\u00fd v\u00fdraz ve tv\u00e1\u0159i. Bylo vysloveno tak kr\u00e1sn\u011b, tak n\u011b\u017en\u011b a zn\u011blo tak neopakovateln\u011b, a\u017e se Billovi, sed\u00edc\u00edmu na mal\u00e9 \u017eidli\u010dce se sklopenou hlavinkou zatajil dech a on si jej jen znova a znova opakoval.<\/div>\n<div>Ani nevn\u00edmal, \u017ee proud slz, st\u00e9kaj\u00edc\u00edch po jeho tv\u00e1\u0159i, se te\u010f jako m\u00e1vnut\u00edm kouzeln\u00e9ho proutku zastavil. Vn\u00edmal jen to jedin\u00e9 sl\u016fvko, vysloveno s takovou l\u00e1skou a n\u011bhou, a\u017e Billovi p\u0159eb\u011bhl mr\u00e1z po z\u00e1dech a jeho huben\u00e9 t\u011bl\u00ed\u010dko najednou jakoby strnulo. Strnulo v jednom jedin\u00e9m pohybu a Bill jen rezignovan\u011b naslouchal tomu tich\u00e9mu \u0161pitnut\u00ed, kter\u00e9 se ztichl\u00fdm nemocni\u010dn\u00edm pokojem rozneslo jako ozv\u011bna. Jako n\u00e1dhern\u00e1 ozv\u011bna, jako rajsk\u00e1 hudba pro Billovy u\u0161i, kter\u00e9 ji tak dlouho nesly\u0161ely. Bylo to sice jen p\u00e1r dn\u00ed, co ji nezaslechly, pro Billa to v\u0161ak bylo jako cel\u00e1 v\u011b\u010dnost. V\u011b\u010dnost od doby, kdy ten n\u00e1dhern\u00fd medov\u00fd hlas sly\u0161el naposledy, kdy mu naposledy \u0161pital do ou\u0161ka vyzn\u00e1n\u00ed l\u00e1sky, kdy jej naposled usp\u00e1val a h\u00fd\u010dkal sladk\u00fdmi sl\u016fvky, pln\u00fdmi n\u011bhy. Za tu dlouhou dobu se v\u0161ak v\u016fbec nezm\u011bnil. Byl st\u00e1le stejn\u00fd, st\u00e1le tak kr\u00e1sn\u011b tajemn\u00fd a zn\u011bl tolik l\u00e1skypln\u011b a n\u011b\u017en\u011b, a\u017e se do Billov\u00fdch o\u010d\u00ed op\u011bt vedraly slzy, neodbytn\u011b si raz\u00edc cesti\u010dku po jeho u\u017e tak dost uplakan\u00e9 tv\u00e1\u0159i. Voln\u011b st\u00e9kaly po jeho l\u00edc\u00edch a nutily tak Billa p\u0159iv\u00edrat o\u010di nad n\u00e1valem t\u011bch nov\u00fdch, kter\u00e9 ulp\u00edvaly na st\u00e1le nehybn\u00e9 ruce, kterou te\u010f Bill sv\u00edral v t\u00e9 sv\u00e9, v duchu si st\u00e1le opakuj\u00edc to jedno sl\u016fvko, vysloven\u00e9 hlasem, kter\u00fd mu zp\u016fsobil hus\u00ed k\u016f\u017ei. Byl to on a \u010dernovlas\u00fd chlapec jej poznal hned v prvn\u00ed vte\u0159in\u011b, co jej po tolika dnech zaslechl.<\/div>\n<hr \/>\n<div>Nemohl tomu uv\u011b\u0159it. Jakoby se v n\u011bm v\u0161echno probudilo, ve\u0161ker\u00e9 jeho nad\u011bje, kter\u00e9 v sob\u011b m\u011bl v jedn\u00e9 vte\u0159in\u011b nabraly na intenzit\u011b a sta\u010dily vzr\u016fst v jeho mysli rychleji, ne\u017e cokoli na sv\u011bt\u011b. V posledn\u00edch n\u011bkolika dnech se je st\u00e1le sna\u017eil obnovovat a hledat ty nov\u00e9, r\u00e1zem se tu v\u0161ak objevily jako blesk z \u010dist\u00e9ho nebe a zaplnily mysl \u010dernovlas\u00e9ho chlapce, kter\u00fd v\u0161ak jen nech\u00e1pav\u011b zavrt\u011bl hlavou, st\u00e1le klop\u00edc sv\u016fj pohled k zemi. Ne, to nem\u016f\u017ee b\u00fdt pravda. <em>Nem\u016f\u017ee, ur\u010dit\u011b se mi jen n\u011bco zd\u00e1lo. Bylo by to a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 kr\u00e1sn\u00e9 na to, aby&#8230;<\/em><\/p>\n<\/div>\n<div>Bill pevn\u011b semknul v\u00ed\u010dka a jemn\u011b se sv\u00fdm \u010delem ot\u0159el o Tomovu ruku, ti\u0161e vzdychaj\u00edc. Tolik si te\u010f p\u0159\u00e1l, aby to tichounk\u00e9 \u0161pitnut\u00ed, kter\u00e9 si v duchu neust\u00e1le opakoval byla pravda, aby se sl\u016fvko, tolik kr\u00e1sn\u00e9 a l\u00e1skypln\u00e9 znova dolinulo k jeho u\u0161\u00edm a aby n\u011b\u017en\u00fd hlas, tolik medov\u00fd a tajemn\u00fd byl skute\u010dnost\u00ed, opravdovou skute\u010dnost\u00ed a ne jen v\u00fdplodem jeho fantazie. V\u00fdplodem, nad kter\u00fdm te\u010f Bill jen zavrt\u011bl st\u0159apatou a zmatenou hlavinkou a z jeho o\u010d\u00ed se vyronily dal\u0161\u00ed slzy smutku a zklam\u00e1n\u00ed. V\u011bd\u011bl, \u017ee to byl jen p\u0159elud, p\u0159esto v\u0161ak tak kr\u00e1sn\u00fd, a\u017e se Billovi zatajil dech a on se jen na mal\u00fd, malink\u00fd okam\u017eik zasnil, jak n\u00e1dhern\u00e9 by to bylo, kdyby te\u010f opravdu zaslechl hlas sv\u00e9ho mil\u00e9ho, kter\u00fd mu tolik chyb\u011bl. Bylo by to to nej\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed, co by mohl ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b pro\u017e\u00edt a ne jen o tom te\u010f sn\u00edt. O to hor\u0161\u00ed byl n\u00e1vrat do tvrd\u00e9, krut\u00e9 a zl\u00e9 reality, kter\u00e1 Billa vytrhla z jeho zasn\u011bn\u00fdch my\u0161lenek a donutila jej tak tichounce vzlyknout nad ne\u0161\u0165astn\u00fdm osudem sv\u00e9 l\u00e1sky, jej\u00ed\u017e dla\u0148 te\u010f Bill tiskl v t\u00e9 sv\u00e9, op\u00edraj\u00edc o ni sv\u00e9 \u010delo. C\u00edtil, jak jen nad tou my\u0161lenkou sm\u00e1\u010dely hork\u00e9 slzy jeho tv\u00e1\u0159, proto ji jen znova skryl do jemn\u00e9 dlan\u011b sv\u00e9ho mil\u00e1\u010dka a tichounce se rozplakal.<\/p>\n<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Stalo se v\u0161ak n\u011bco, co ani v nejmen\u0161\u00edm neo\u010dek\u00e1val. N\u011bco, v co je\u0161t\u011b p\u0159ed p\u00e1r vte\u0159inami doufal a o \u010dem snil a v co r\u00e1zem ztratil ve\u0161ker\u00e9 nad\u011bje. A mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b proto, \u017ee jej p\u0159ed chvilinkou opustily a zanechaly jej tu na pospas zl\u00e9mu osudu, \u017ee po nich nez\u016fstala ani stopa a \u017ee te\u010f po uplakan\u00e9 tv\u00e1\u0159i\u010dce vzlykaj\u00edc\u00edho \u010dernovlas\u00e9ho chlapce st\u00e9kaly nov\u00e9 a nov\u00e9 slzy, ron\u00edc\u00ed se z jeho p\u0159iv\u0159en\u00fdch v\u00ed\u010dek, si Bill neuv\u011bdomil, \u017ee tu pr\u00e1v\u011b nen\u00ed s\u00e1m. S\u00e1m, kdo nesp\u00ed, s\u00e1m, kdo tichounce d\u00fdch\u00e1 a s\u00e1m, kdo te\u010f mysl\u00ed na svou l\u00e1sku. Nev\u011bd\u011bl to, nem\u011bl ani nejmen\u0161\u00ed tu\u0161en\u00ed, \u017ee pr\u00e1v\u011b te\u010f, v tuto chv\u00edli skon\u010dil jeho boj s osudem, kter\u00fd jej st\u00e1l tolik sil, odhodl\u00e1n\u00ed, odvahy a hlavn\u011b l\u00e1sky. Jeho jedin\u00e1 zbra\u0148, kterou m\u011bl, p\u0159esto v\u0161ak sebral v\u0161echnu svou s\u00edlu a odhodl\u00e1n\u00ed, d\u00e1vaj\u00edc tak do s\u00e1zky to nejcenn\u011bj\u0161\u00ed, co m\u011bl. Sv\u00e9 srdce. Srdce, kter\u00e9 te\u010f \u010dekalo na ortel, kter\u00fd se te\u010f bl\u00ed\u017eil s ka\u017edou dal\u0161\u00ed vte\u0159inou v\u00edc a v\u00edc. Jak ale dopadne? Dob\u0159e&#8230; nebo \u0161patn\u011b? To nev\u011bd\u011bl a neuv\u011bdomoval si to ani s\u00e1m Bill, jeho\u017e tichounk\u00e9 vzlyky se roznesly do ka\u017ed\u00e9ho kouta pokoje, vz\u00e1p\u011bt\u00ed v\u0161ak byly p\u0159eru\u0161eny n\u011b\u010d\u00edm, co se dolinulo k Billov\u00fdm u\u0161\u00edm u\u017e podruh\u00e9 b\u011bhem n\u011bkolika minut a t\u00edm definitivn\u011b ukon\u010dilo ten nejhor\u0161\u00ed boj, nejhor\u0161\u00ed dny, pln\u00e9 hr\u016fzy a d\u011bsu v Billov\u011b \u017eivot\u011b.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>&#8222;Billi,&#8220; tichounk\u00e9 \u0161pitnut\u00ed se vylinulo ze slab\u011b pootev\u0159en\u00fdch \u00fast a dolinulo se k u\u0161\u00edm \u010dernovlas\u00e9ho chlapce, kter\u00e9mu se na okam\u017eik ztratil dech a Bill jen pootev\u0159el o\u010dka, nev\u011b\u0159\u00edc sv\u00fdm vlastn\u00edm u\u0161\u00edm. Op\u011bt tomu nemohl uv\u011b\u0159it. Nemohla to b\u00fdt pravda, to ne. Bylo by to a\u017e moc kr\u00e1sn\u00e9 a mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b proto tomu Bill necht\u011bl v\u011b\u0159it. Necht\u011bl se op\u011bt rozplakat smutkem a zklam\u00e1n\u00edm, ale&#8230;<\/p>\n<\/div>\n<div>Zv\u011bdavost byla tentokr\u00e1t mnohem siln\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e on. Op\u011bt Billa dostihla a p\u0159inutila jej jednat ne proti jej\u00ed v\u016fli, ale proti jeho a Bill te\u010f jen malinko zamrkal, p\u0159er\u00fdvan\u011b d\u00fdchaj\u00edc. Neust\u00e1le si opakoval, \u017ee se mu to ur\u010dit\u011b jen zd\u00e1lo a on sn\u00ed, z\u00e1rove\u0148 v\u0161ak necht\u011bl jen nechat zv\u011bdavost, aby jej znova a znova ponoukala. Byla siln\u011bj\u0161\u00ed, mnohem siln\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e on a Bill u\u017e te\u010f v\u011bd\u011bl, \u017ee j\u00ed nedok\u00e1\u017ee d\u00e9le odol\u00e1vat. Nedok\u00e1\u017ee a ani nechce. A pr\u00e1v\u011b proto se te\u010f zhluboka nadechl a pomalounku, s boj\u00e1cn\u00fdm v\u00fdrazem ve sv\u00e9 uplakan\u00e9 tv\u00e1\u0159i\u010dce pozvedl svou hlavinku.<\/p>\n<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Jeho o\u010di se roz\u0161\u00ed\u0159ily a \u00fasta se m\u00edrn\u011b pootev\u0159ela doko\u0159\u00e1n, ne v\u0161ak \u00falekem, ale n\u011b\u010d\u00edm \u00fapln\u011b jin\u00fdm. N\u011b\u010d\u00edm mnohem, mnohem p\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00edm. N\u011b\u010d\u00edm, co pr\u00e1v\u011b zp\u016fsobilo prudk\u00e9 bu\u0161en\u00ed Billova srd\u00ed\u010dka a jako na povel zastavilo jeho slzy, po kter\u00fdch te\u010f nebylo ani pam\u00e1tky. Nez\u016fstalo po nich v\u016fbec nic, ba pr\u00e1v\u011b naopak. Vyst\u0159\u00eddal je mal\u00fd, mile p\u0159ekvapen\u00fd \u00fasm\u011bv, kter\u00fd se te\u010f us\u00eddlil na Billov\u00fdch rtech a rozz\u00e1\u0159il tak celou jeho tv\u00e1\u0159i\u010dku, ve kter\u00e9 se v\u0161ak te\u010f nezra\u010dil smutek, ani bolest, ale n\u011bco \u00fapln\u011b jin\u00e9ho. Najednou cel\u00e1 o\u017eila a rozz\u00e1\u0159ila se tak kr\u00e1sn\u011b, jakoby vych\u00e1zelo rozjasn\u011bn\u00e9 slunce po temn\u00e9 a zl\u00e9 bou\u0159i, kter\u00e1 trvala n\u011bkolik dlouh\u00fdch dn\u00ed. Te\u010f v\u0161ak byla pry\u010d, nebylo po n\u00ed ani pam\u00e1tky a to bylo to, co u\u010dinilo Billovu, a\u017e dote\u010f uplakanou a ztr\u00e1penou tv\u00e1\u0159i\u010dku najednou tak kr\u00e1snou a rozz\u00e1\u0159enou. A jak by tak\u00e9 ne? Billova o\u010dka se rozz\u00e1\u0159ila jako dv\u011b slun\u00ed\u010dka a Bill st\u00e1le je\u0161t\u011b p\u0159ekvapen\u011b zamrkal, av\u0161ak s t\u00edm nejz\u00e1\u0159iv\u011bj\u0161\u00edm a nej\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00edm \u00fasm\u011bvem na rtech, jak\u00fd si kdo dok\u00e1\u017ee p\u0159edstavit. A ka\u017ed\u00fd by ur\u010dit\u011b pochopil, \u017ee se nen\u00ed \u010demu divit. Vzhl\u00ed\u017eel do t\u00e9, pro n\u011bj nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed a nejmilovan\u011bj\u0161\u00ed tv\u00e1\u0159e na sv\u011bt\u011b, kter\u00e1 se te\u010f na n\u011bj mile usm\u00edvala a vyvolala tak na Billov\u00fdch rtech m\u00edrn\u011b p\u0159ekvapen\u00fd \u00fasm\u011bv, kter\u00fd zna\u010dil, \u017ee je jeho majitel m\u00edrn\u011b vyveden\u00fd z m\u00edry. A Bill opravdu byl. Pusinka mu z\u016fstala od toho prvn\u00edho okam\u017eiku, kdy se jeho o\u010d\u00edm naskytl ten n\u00e1dhern\u00fd pohled p\u0159ed sebou, malinko p\u0159ekvapen\u00edm pootev\u0159en\u00e1 a Bill te\u010f jen o\u010dkama t\u011bkal po tv\u00e1\u0159i sv\u00e9ho mil\u00e1\u010dka, kter\u00fd se na n\u011bj st\u00e1le usm\u00edval, nev\u011b\u0159\u00edc sv\u00e9mu pohledu. <em>Bo\u017ee m\u016fj! To snad&#8230; snad sn\u00edm!<\/em><\/div>\n<div><\/div>\n<div>Billovy dlouh\u00e9 \u0159asy se malinko zamihotaly a Bill jen malinko pozvedl o\u010dka, v duchu si p\u0159ej\u00edc, aby se te\u010f neprobudil. Aby to nebyl jen kr\u00e1sn\u00fd sen, kter\u00fd se rozpust\u00ed jako m\u00fddlov\u00e1 bublina a z\u016fstanou po n\u011bm jen vzpom\u00ednky. Sta\u010dil v\u0161ak jeden jedin\u00fd pohled, jedno jedin\u00e9 setk\u00e1n\u00ed Billov\u00fdch o\u010d\u00ed s t\u011bmi o\u0159\u00ed\u0161kov\u00fdmi a Bill c\u00edtil, \u017ee te\u010f u\u017e to nen\u00ed jen sen. Je to kr\u00e1sn\u00e1, skute\u010dn\u00e1 realita, tentokr\u00e1t mnohem p\u011bkn\u011bj\u0161\u00ed a p\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e ta p\u0159edt\u00edm. Najednou zmizela jakoby m\u00e1vnut\u00edm kouzeln\u00e9ho proutku a byla vyst\u0159\u00edd\u00e1na tou druhou, jinou, kter\u00e1 signalizovala st\u00e1le nejist\u00e9mu Billovi jen to jedno, jedin\u00e9. V\u0161echno skon\u010dilo. Skon\u010dily dny, pln\u00e9 strachu, nejistoty a hr\u016fzy, skon\u010dil boj mezi n\u00edm a osudem a rozhodl tak definitivn\u011b o jeho v\u00edt\u011bzi. V\u00edt\u011bzi, kter\u00fd te\u010f sed\u011bl na \u017eidli a sotva ned\u00fdchaj\u00edc vzhl\u00ed\u017eel do tv\u00e1\u0159e sv\u00e9 l\u00e1sky, uv\u011bdomuj\u00edc si a\u017e teprve te\u010f tu skute\u010dnost, ten fakt, ten ortel, kter\u00fd vynesl v\u00fdsledek \u010dernovlas\u00e9mu chlapci, kter\u00fd se jej pr\u00e1v\u011b pokou\u0161el vst\u0159ebat a uv\u011bdomit si jeho n\u00e1sledky, se kter\u00fdmi v\u016fbec nepo\u010d\u00edtal cel\u00e9 ty nekone\u010dn\u00e9 dny, kter\u00e9 byly t\u011bmi nejstra\u0161liv\u011bj\u0161\u00edmi v jeho \u017eivot\u011b. On vyhr\u00e1l!<\/p>\n<\/div>\n<div><\/div>\n<div>&#8222;Tomi,&#8220; Billova \u00fasta, a\u017e dote\u010f v n\u011bm\u00e9m pootev\u0159en\u00ed se zformulovala do \u010dty\u0159 p\u00edsmen, vysloven\u00fdch t\u00edm nejti\u0161\u0161\u00edm hl\u00e1skem a Bill jen st\u00e1le nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b hled\u011bl do n\u00e1dhern\u00fdch \u010dokol\u00e1dov\u00fdch o\u010d\u00ed, kter\u00e9 se v\u0161ak \u0161\u0165astn\u011b rozz\u00e1\u0159ily, jakmile se k u\u0161\u00edm jejich majitele doneslo to kr\u00e1sn\u00e9, n\u011b\u017en\u00e9 osloven\u00ed. Tom se mile pousm\u00e1l a zad\u00edval se do o\u010dek sv\u00e9ho brou\u010dka, malinko nech\u00e1pav\u011b se rozhl\u00ed\u017eej\u00edc kolem. Nem\u011bl tu\u0161en\u00ed, ba ani pon\u011bt\u00ed, co tu vlastn\u011b d\u011bl\u00e1 a kde to je. Pohledem se zam\u011b\u0159il na p\u0159\u00edstroje po sv\u00e9 pravici a nato i na nemocni\u010dn\u00ed postel, na kter\u00e9 pr\u00e1v\u011b le\u017eel. Nemusel p\u0159em\u00fd\u0161let dlouho, aby poznal, \u017ee je v nemocnici a le\u017e\u00ed na n\u011bjak\u00e9m nemocni\u010dn\u00edm pokoji. St\u00e1le v\u0161ak nech\u00e1pal \u0159adu skute\u010dnost\u00ed a fakt\u016f a u\u017e jen p\u0159i pohledu do tv\u00e1\u0159e sv\u00e9 l\u00e1sky, na kter\u00e9 se te\u010f t\u0159pytily vlhk\u00e9 cesti\u010dky od slz nem\u011bl ani zd\u00e1n\u00ed, co se to te\u010f vlastn\u011b d\u011bje. Pomalounku sto\u010dil pohled po sv\u00e9 levici a kdy\u017e zaznamenal, \u017ee slun\u00ed\u010dko za oknem u\u017e se bl\u00ed\u017e\u00ed k z\u00e1padu, malinko nech\u00e1pav\u011b zamrkal a up\u0159el sv\u00e9 o\u0159\u00ed\u0161kov\u00e9 o\u010di na Billa, kter\u00fd si jej st\u00e1le prohl\u00ed\u017eel, zat\u00edmco se v jeho o\u010dk\u00e1ch zaleskly slzi\u010dky \u0161t\u011bst\u00ed.<\/div>\n<div>St\u00e1le tomu nemohl uv\u011b\u0159it. Vyhr\u00e1l, on vyhr\u00e1l! To, v co v\u016fbec nedoufal se stalo skute\u010dnost\u00ed a on te\u010f sed\u00ed, d\u00edv\u00e1 se na svou l\u00e1sku, na sv\u00e9ho Tomiho, kter\u00e9ho miluje v\u00edc, ne\u017e sv\u016fj \u017eivot a tiskne jeho dla\u0148 v t\u00e9 sv\u00e9, kone\u010dn\u011b uvoln\u011bn\u00fd a \u0161\u0165astn\u00fd. Nic u\u017e te\u010f nem\u016f\u017ee b\u00fdt kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e pr\u00e1v\u011b tenhle okam\u017eik.<\/p>\n<\/div>\n<div><\/div>\n<div>&#8222;Mil\u00e1\u010dku, pro\u010d u\u017e nesp\u00ed\u0161?&#8220; Tomovy mandlov\u00e9 o\u010di malinko zv\u011bdav\u011b zamrkaly a znova se zad\u00edval na Billa, jeho\u017e \u00fasm\u011bv se roz\u0161\u00ed\u0159il je\u0161t\u011b v\u00edc. Jestli p\u0159edt\u00edm o n\u011b\u010dem pochyboval a n\u011b\u010demu necht\u011bl v\u011b\u0159it, te\u010f u\u017e si byl v\u00edce, ne\u017e jist\u00fd. Jist\u00fd t\u00edm, \u017ee to, v co tolik doufal a co mu p\u0159ipadalo u\u017e d\u00e1vno ztracen\u00e9 se mu splnilo. Jeho o\u010di se zaleskly slzi\u010dkami \u0161t\u011bst\u00ed a Bill si jen ve sv\u00e9 hlavince uv\u011bdomoval tu nejn\u00e1dhern\u011bj\u0161\u00ed skute\u010dnost v jeho \u017eivot\u011b. <em>Mil\u00e1\u010dku&#8230; Vid\u00ed m\u011b, on m\u011b vid\u00ed! M\u016fj Tomi neoslepl. Nen\u00ed slep\u00fd a ani nic jin\u00e9ho. Vid\u00ed m\u011b, kr\u00e1sn\u011b se na m\u011b usm\u00edv\u00e1 a oslovuje m\u011b t\u00edm nejn\u011b\u017en\u011bj\u0161\u00edm osloven\u00edm na sv\u011bt\u011b. To je tak&#8230; \u00fa\u017easn\u00e9!<\/em><\/p>\n<\/div>\n<div>Billova ru\u010dka rychle pustila tu Tomovu a Bill vysko\u010dil na sv\u00e9 huben\u00e9 no\u017eky s t\u00edm nejz\u00e1\u0159iv\u011bj\u0161\u00edm \u00fasm\u011bvem na rtech. Necht\u011bl \u010dekat u\u017e na nic. Rychl\u00fdmi kr\u016f\u010dky odb\u011bhl ke dve\u0159\u00edm a prudce je otev\u0159el, vyb\u00edhaj\u00edc tak na ztichlou chodbu a ignoruj\u00edc Tom\u016fv nech\u00e1pav\u00fd pohled, kter\u00fd za n\u00edm m\u00edrn\u011b zmaten\u00fd dred\u00e1\u010dek vyslal. To v\u0161ak te\u010f bylo Billovi \u00fapln\u011b jedno. Ani se nenam\u00e1hal ti\u0161it sv\u00e9 kroky, ba pr\u00e1v\u011b naopak. Rychle se rozb\u011bhl a pokra\u010doval d\u00e1l a d\u00e1l, m\u00ed\u0159\u00edc tak k u\u017e zn\u00e1m\u00e9 ordinaci. Cel\u00fdmi chodbami se nesl jeho zvoniv\u00fd sm\u00edch a Bill se ani nepokou\u0161el jej zadr\u017eovat, \u010di skr\u00fdvat. Pr\u00e1v\u011b te\u010f byl tou nej\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed os\u016fbkou na sv\u011bt\u011b, nic u\u017e pro n\u011bj nemohlo b\u00fdt kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e to, \u017ee jeho princ je v po\u0159\u00e1dku, bez jak\u00fdchkoli n\u00e1sledk\u016f, kter\u00fdch se tolik ob\u00e1val. Jeho l\u00e1ska, jeho Tomi, kter\u00e9ho tolik miluje, vid\u00ed! Neoslepl, ale vid\u00ed, vid\u00ed jej, vid\u00ed slun\u00ed\u010dko za oknem a sv\u011bt kolem sebe, jeho kr\u00e1su a v\u0161echno, v\u0161echno, co k n\u011bmu pat\u0159\u00ed. <em>To je jako ten nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed sen v m\u00e9m \u017eivot\u011b.<\/em><\/div>\n<div><\/div>\n<div>Bill se zhluboka nadechl a jedn\u00edm jedin\u00fdm pohledem p\u0159el\u00e9tl cedulku se jm\u00e9nem na dve\u0159\u00edch, kter\u00e1 mu zna\u010dila, \u017ee je na m\u00edst\u011b. Ani se neobt\u011b\u017eoval zaklepat, takov\u00e9hle mali\u010dkosti pro n\u011bj v tuto chv\u00edli nebyly v\u016fbec d\u016fle\u017eit\u00e9. Rychle s\u00e1hnul po klice a prudce za ni zat\u00e1hl, otv\u00edraj\u00edc tak dve\u0159e do ordinace, kde pr\u00e1v\u011b doktor konzultoval s jeho maminkou Tom\u016fv zdravotn\u00ed stav. Oba se zv\u011bdav\u011b oto\u010dili po zvuku otev\u00edraj\u00edc\u00edch se dve\u0159\u00ed a jejich pohledy se okam\u017eit\u011b sto\u010dily na Billa, kter\u00fd se jen z posledn\u00edch sil op\u00edral o r\u00e1m dve\u0159\u00ed, prudce vydechuj\u00edc, p\u0159esto v\u0161ak se z\u00e1\u0159iv\u00fdm \u00fasm\u011bvem na rtech. Ud\u00fdchan\u011b vzhl\u00e9dl, jakmile v\u0161ak na sob\u011b zaznamenal dva t\u00e1zav\u00e9 pohledy, jeho tv\u00e1\u0159 op\u011bt rozjasnil \u00fasm\u011bv a Bill se jen zhluboka nadechl, p\u0159ipravuj\u00edc se tak \u0159\u00edct sv\u00e9 mamince a l\u00e9ka\u0159i tu nej\u00fa\u017easn\u011bj\u0161\u00ed novinu v jeho \u017eivot\u011b.<\/p>\n<\/div>\n<div>&#8222;Maminko, pane doktore! Tomi! T-Tomi se probudil a\u2026 vypad\u00e1 to, \u017ee\u2026 \u017ee vid\u00ed,&#8220; Billovy rty se zvlnily do \u0161\u0165atsn\u00e9ho \u00fasm\u011bvu a Bill si jen v duchu opakoval to posledn\u00ed sl\u016fvko, kter\u00e9 se te\u010f pro n\u011bj stalo n\u00e1dhern\u00fdm. Nikdy tolik nevn\u00edmal jeho smysl, a\u017e te\u010f, te\u010f, kdy bylo pro n\u011bj a pro Toma tolik d\u016fle\u017eit\u00e9.<\/div>\n<div>&#8222;V\u00e1\u017en\u011b? Poj\u010fme tedy za n\u00edm,&#8220; zavelel doktor a pooto\u010dil se na Ann. I v\u00fdraz v jej\u00ed tv\u00e1\u0159i zna\u010dil, \u017ee je te\u010f stejn\u011b p\u0159ekvapen\u00e1 a tak\u00e9 malinko zasko\u010den\u00e1 jako on, proto oba nev\u00e1hali a rychle b\u011b\u017eeli dlouh\u00fdmi chodbami za Billem a\u017e k Tomovu pokoji, jeho\u017e dve\u0159e te\u010f byly otev\u0159en\u00e9 doko\u0159\u00e1n, jak z nich Bill jen p\u0159ed p\u00e1r minutami vyb\u011bhl rychlost\u00ed blesku. Ani l\u00e9ka\u0159, ani Ann jim v\u0161ak v\u016fbec nev\u011bnovali pozornost. Te\u010f bylo pro n\u011b oba d\u016fle\u017eit\u00e9 to, co jim Bill p\u0159ed chvilkou sd\u011blil. A pokud mluvil pravdu, znamen\u00e1 to, \u017ee Tom\u016fv zrak je naprosto v po\u0159\u00e1dku. Ani jeden z nich se nerozhl\u00ed\u017eel ani napravo, ani nalevo, oba jen vb\u011bhli za Billem do otev\u0159en\u00fdch dve\u0159\u00ed pokoje s \u010derven\u00fdmi tv\u00e1\u0159emi.<\/p>\n<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Nemuseli se ani rozhl\u00ed\u017eet, aby se jejich o\u010d\u00edm naskytl pohled na usm\u00edvaj\u00edc\u00edho se dredat\u00e9ho chlapce, kter\u00fd se te\u010f op\u00edral o sv\u016fj pol\u0161t\u00e1\u0159 a o\u010dima t\u011bkal po nezn\u00e1m\u00e9m l\u00e9ka\u0159i a Billov\u011b mamince, kter\u00e1 si rychle zakryla \u00fasta dlan\u00ed, zat\u00edmco z jej\u00edch o\u010d\u00ed vyhrkly prvn\u00ed slzy \u0161t\u011bst\u00ed a radosti. L\u00e9ka\u0159 si poupravil na nose br\u00fdle a kdy\u017e zaznamenal, \u017ee si jej dredat\u00fd chlapec prohl\u00ed\u017e\u00ed, ze\u0161iroka se usm\u00e1l. Tom\u016fv pohled a jeho o\u010di, kter\u00e9 se te\u010f na n\u011bj up\u00edraly, mu signalizovaly jen to jedin\u00e9 &#8211; \u017ee pouze t\u0159icetiprocentn\u00ed \u0161ance, kterou Tom m\u011bl se stala skute\u010dnost\u00ed. Odtrhl sv\u016fj pohled od blikac\u00edch p\u0159\u00edstroj\u016f a zamrkal na Toma, se st\u00e1le stejn\u011b z\u00e1\u0159iv\u00fdm \u00fasm\u011bvem na rtech.<\/div>\n<div>&#8222;Tome,&#8220; oslovil chlapce, le\u017e\u00edc\u00edho na posteli tak radostn\u011b, a\u017e se Tom musel usm\u00e1t. St\u00e1le je\u0161t\u011b nev\u011bd\u011bl, o co tady vlastn\u011b jde, proto se nap\u0159\u00edmil, cht\u00edc se tak vy\u0161plhat do sedu. Jen p\u0159i tom jednom jedin\u00e9m pohybu jej v\u0161ak zradilo cel\u00e9 t\u011blo a on v sob\u011b jen marn\u011b hledal s\u00edlu zp\u0159\u00edma se posadit. Najednou jakoby se z jeho t\u011bla vypa\u0159ila a on se jen marn\u011b sna\u017eil ji naj\u00edt. Nevydr\u017eel to v\u0161ak dlouho. Ti\u0161e vzdychl a nato se vys\u00edlen\u011b op\u0159el o sv\u016fj pol\u0161t\u00e1\u0159, p\u0159iv\u00edraj\u00edc v\u00ed\u010dka.<\/p>\n<\/div>\n<div>Netrvalo v\u0161ak dlouho a k jeho ou\u0161ku se dolinul tichounk\u00fd hl\u00e1sek jeho brou\u010dka, ve kter\u00e9m bylo zn\u00e1t i tro\u0161ku starosti. Jakmile toti\u017e Bill spat\u0159il Tomovu marnou snahu s jeho vys\u00edlen\u00fdm t\u011blem, nev\u00e1hal ani chvili\u010dku a rychle k n\u011bmu p\u0159isko\u010dil, lehce se zap\u00edraj\u00edc o jeho ramena a nazna\u010duj\u00edc mu tak, aby se polo\u017eil zp\u011bt do pe\u0159in. Posadil se na okraj postele a vzal Tomovu dla\u0148 do t\u00e9 sv\u00e9, n\u011b\u017en\u011b ji tisknouc.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>&#8222;Ne, Tomi, jen le\u017e a odpo\u010d\u00edvej. Te\u010f se nesm\u00ed\u0161 nam\u00e1hat,&#8220; zamrkal na Toma a nato se pooto\u010dil na doktora, kter\u00fd pok\u00fdval hlavou a znova se na Toma zad\u00edval s usm\u011bvav\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i. U\u017e od za\u010d\u00e1tku si p\u0159\u00e1l, aby tenhle boj vyhr\u00e1l a p\u0159\u00e1l si to i po tom, co zjistil, jak\u00e9 n\u00e1sledky Tomovi hroz\u00ed. A jeho p\u0159\u00e1n\u00ed se mu jako z\u00e1zrakem vyplnilo. Ano, opravdu to byl z\u00e1zrak a l\u00e9ka\u0159 by te\u010f klidn\u011b p\u0159\u00edsahal, \u017ee se s takov\u00fdm \u0161t\u011bst\u00edm u \u017e\u00e1dn\u00e9ho pacienta dosud je\u0161t\u011b nesetkal. Tomovi jej v\u0161ak p\u0159\u00e1l, moc mu jej p\u0159\u00e1l a pr\u00e1v\u011b proto se te\u010f k n\u011bmu nahnul bl\u00ed\u017e a usm\u00e1l se.<\/div>\n<div>&#8222;Tak, Tome, jak se c\u00edt\u00edte? Vid\u00edte dob\u0159e?&#8220; zeptal se tro\u0161ku pochybova\u010dn\u011b, odpov\u011bd\u00ed mu v\u0161ak byl Tom\u016fv souhlas a pok\u00fdv\u00e1n\u00ed hlavou. Tom souhlasn\u011b p\u0159itakal a c\u00edtil, jak Billova ru\u010dka jemn\u011b tiskne tu jeho.<\/div>\n<div>&#8222;Ano, vid\u00edm dob\u0159e, jen\u2026 C\u00edt\u00edm se tak slab\u00fd, jako bych v\u016fbec nem\u011bl \u017e\u00e1dnou s\u00edlu,&#8220; nam\u00edtl ti\u0161e a vid\u011bl, jak l\u00e9ka\u0159 pok\u00fdval hlavou a nap\u0159\u00edmil se. Tohle bral jako samoz\u0159ejmost.<\/div>\n<div>&#8222;To je pochopiteln\u00e9, po tak dlouh\u00e9m n\u011bkolikadenn\u00edm sp\u00e1nku. A\u017e n\u011bco sn\u00edte, uvid\u00edte, \u017ee V\u00e1m bude l\u00edp. Moc mile jste n\u00e1s v\u0161echny p\u0159ekvapil. Je to z\u00e1zrak, \u017ee jste nep\u0159i\u0161el o zrak a ty se d\u011bj\u00ed jen z\u0159\u00eddkakdy. M\u011bl jste ur\u010dit\u011b velk\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed, nebo&#8230; Nebo to bylo zap\u0159\u00ed\u010din\u011bno n\u011b\u010d\u00edm jin\u00fdm. Nebo n\u011bk\u00fdm?&#8220; l\u00e9ka\u0159ovy rty se zvlnily do \u0161irok\u00e9ho \u00fasm\u011bvu a p\u0159i sv\u00e9 posledn\u00ed v\u011bt\u011b sto\u010dil pohled k nesm\u011ble uculuj\u00edc\u00edmu se Billovi, kter\u00fd malinko stydliv\u011b sklopil o\u010dka a s\u00e1m pro sebe se pousm\u00e1l. Ani on netu\u0161il, jak se mohlo st\u00e1t n\u011bco tak \u00fa\u017easn\u00e9ho a neo\u010dek\u00e1vateln\u00e9ho z\u00e1rove\u0148. S\u00e1m pro sebe zavrt\u011bl hlavinkou, z jeho my\u0161lenek jej v\u0161ak vytrhl mamin\u010din hlas.<\/p>\n<\/div>\n<div>&#8222;A-ale, Billi, j-jak\u2026 jak jsi to dok\u00e1zal?&#8220; Anniny o\u010di p\u0159ekvapen\u011b zamrkaly a Ann jen u\u017easle p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bla pohledem po Tomovi, kter\u00fd te\u010f vypadal, jakoby se mu nic nestalo. Krom\u011b p\u00e1r mod\u0159in a ran vypadal \u00fapln\u011b stejn\u011b a zdrav\u011b, jak\u00e9ho si jej pamatovala. Vesele se pousm\u00e1la a se svou zv\u011bdavou ot\u00e1zkou mrkla na Billa, kter\u00fd v\u0161ak jen nev\u011bdomky pokr\u010dil sv\u00fdmi \u00fatl\u00fdmi ram\u00ednky, na rtech mil\u00fd \u00fasm\u011bv. Opravdu nev\u011bd\u011bl, jak to dok\u00e1zal.<\/div>\n<div>&#8222;No, jenom jsem se malinko rozplakal,&#8220; p\u00edpl tichounce a nato spat\u0159il na tv\u00e1\u0159i sv\u00e9ho mil\u00e1\u010dka \u0161ibalsk\u00fd \u00fasm\u011bv. Tomovo obo\u010d\u00ed p\u0159ekvapen\u00edm vylet\u011blo do v\u00fd\u0161ky a v jeho o\u010d\u00edch se ro\u0161\u0165\u00e1cky bl\u00fdsklo.<\/div>\n<div>&#8222;Malinko? Sm\u00e1\u010del mi cel\u00fd ruk\u00e1v,&#8220; odporoval nesouhlasn\u011b, jeho z\u00e1\u0159iv\u00fd \u00fasm\u011bv v\u0161ak Billovi napov\u00eddal, \u017ee se na n\u011bj kv\u016fli tomu v\u016fbec nezlob\u00ed. Jeho b\u0159\u00ed\u0161ka prst\u016f n\u011b\u017en\u011b pohladila h\u0159bet Billovy ru\u010dky a Tom se na Billa usm\u00e1l t\u00edm nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edm \u00fasm\u011bvem, jak\u00fd dok\u00e1zaly jeho rty vykouzlit, a\u017e se \u010dernovlas\u00e9mu chlapci m\u00e1lem zamotala hlava. Doktor je oba obda\u0159il z\u00e1\u0159iv\u00fdm \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n<div>&#8222;Ano, i to je mo\u017en\u00e9. Ur\u010dit\u011b to tak m\u011blo b\u00fdt a j\u00e1 jsem r\u00e1d, \u017ee to dopadlo pr\u00e1v\u011b takhle. Gratuluji. Te\u010f bude t\u0159eba znova zkontrolovat Tom\u016fv zdravotn\u00ed stav, ud\u011blat v\u0161echna d\u016fle\u017eit\u00e1 vy\u0161et\u0159en\u00ed a&#8230;&#8220; doktor se oto\u010dil \u010delem k Ann, jej\u00ed\u017e o\u010di te\u010f \u0161\u0165astn\u011b pozorovaly dvojici zamilovan\u00fdch bl\u00e1z\u00ednk\u016f, sed\u00edc\u00edch na posteli, kte\u0159\u00ed te\u010f \u00fapln\u011b p\u0159estali vn\u00edmat v\u0161echno kolem.<\/p>\n<\/div>\n<div>Vn\u00edmali jen toho druh\u00e9ho, sed\u00edc\u00edho naproti sob\u011b a jen velmi nesm\u011ble si vym\u011b\u0148ovali mal\u00e9 \u00fasm\u011bvy a lehounk\u00e9 dotyky jejich dlan\u00ed. Vn\u00edmali jen sebe, svou l\u00e1sku, nic a nikdo pro n\u011b v tuto chv\u00edli nebylo d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed. Ani doktor, zaryt\u011b mluv\u00edc o v\u0161ech vy\u0161et\u0159en\u00edch, ani Ann, kter\u00e1 se te\u010f jen \u0161\u0165astn\u011b usm\u00edvala nad t\u00edm n\u00e1dhern\u00fdm pohledem p\u0159ed sebou. Kone\u010dn\u011b c\u00edtila, \u017ee je v\u0161e tak, jak m\u00e1 b\u00fdt. A tak\u00e9 c\u00edtila, \u017ee o jej\u00ed a l\u00e9ka\u0159ovu p\u0159\u00edtomnost tu z\u0159ejm\u011b nikdo nestoj\u00ed, proto se jen pousm\u00e1la nad ob\u011bma chlapci a ani\u017e by poslouchala doktorovo zdlouhav\u00e9 vypr\u00e1v\u011bn\u00ed o v\u0161ech mo\u017en\u00fdch vy\u0161et\u0159en\u00edch, lehce jej zatahala za ruk\u00e1v b\u00edl\u00e9ho pl\u00e1\u0161t\u011b a naposled se zad\u00edvala na ob\u011b zal\u00e1skovan\u00e9 os\u016fbky p\u0159ed sebou. C\u00edtila se tu tak trochu nav\u00edc, proto se jen k l\u00e9ka\u0159i naklonila bl\u00ed\u017e a usm\u00e1la se.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>&#8222;Nem\u011bli bychom to probrat rad\u011bji ve Va\u0161\u00ed ordinaci?&#8220; navrhla l\u00e9ka\u0159i, kter\u00fd jen souhlasn\u011b p\u0159itakal a spolu s Ann vy\u0161el ven na chodbu.<\/p>\n<\/div>\n<div>Oba chlapci te\u010f sed\u011bli na nemocni\u010dn\u00ed posteli a v\u016fbec nevn\u00edmali cvaknut\u00ed dve\u0159\u00ed, kter\u00e9 se rozneslo cel\u00fdm nemocni\u010dn\u00edm pokojem. Oddan\u011b hled\u011bli do o\u010d\u00ed toho druh\u00e9ho a nechali sv\u00e9 prsty, aby se vz\u00e1jemn\u011b propl\u00e9tali s t\u011bmi druh\u00fdmi, nesm\u011ble se uculuj\u00edc. V\u0161echny my\u0161lenky, kter\u00e9 se a\u017e dote\u010f honily v jejich hlav\u00e1ch se r\u00e1zem rozplynuly jako d\u00fdm. Najednou byly k ni\u010demu, v t\u00e9to chv\u00edli byly pro oba chlapce \u00fapln\u011b zbyte\u010dn\u00e9. Z\u016fstala jen ta jedna, jedna nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed&#8230;<\/div>\n<div>Dokonce ani Tom, kter\u00fd dosud netu\u0161il, co se vlastn\u011b p\u0159ihodilo a v jeho hlav\u011b se a\u017e dote\u010f honily ty nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed my\u0161lenky, se te\u010f nedok\u00e1zal soust\u0159edit a myslet na nic jin\u00e9ho. Jen na to stvo\u0159en\u00ed\u010dko s kr\u00e1sn\u00fdma mandlov\u00fdma o\u010dima, kter\u00e9 te\u010f up\u00edralo sv\u016fj pohled do toho jeho, nevn\u00edmaj\u00edc tak nic kolem. Nedok\u00e1zal te\u010f, v t\u00e9to chv\u00edli myslet na nic jin\u00e9ho, ne\u017e na sv\u00e9ho and\u00edlka, na sv\u00e9ho Billiho, jeho\u017e o\u010dka se oddan\u011b d\u00edvaly do t\u011bch jeho a sem tam ten kr\u00e1sn\u00fd pohled, pln\u00fd l\u00e1sky a oddanosti p\u0159eru\u0161ilo zamihot\u00e1n\u00ed dlouh\u00fdch \u0159as, kter\u00e9 Tom v\u017edy tolik obdivoval, jako pr\u00e1v\u011b te\u010f. L\u00e1skypln\u00fdm pohledem se znova zad\u00edval do toho n\u00e1dhern\u00e9ho mo\u0159e \u010dokol\u00e1dy a nechal se j\u00edm do n\u011bj vt\u00e1hnout. U\u017e\u00edval si t\u00e9 dokonale kr\u00e1sn\u00e9 \u010dokol\u00e1dy a dobrovoln\u011b se v n\u00ed topil, najednou se v\u0161ak stalo n\u011bco, co ani v nejmen\u0161\u00edm neo\u010dek\u00e1val. Billova v\u00ed\u010dka malinko zamrkala a Bill m\u00edrn\u011b sklopil hlavinku dol\u016f, zavrt\u00e1vaj\u00edc se tak pohledem n\u011bkam ke sv\u00fdm kolen\u016fm a v\u016fbec si neuv\u011bdomuj\u00edc, \u017ee te\u010f zp\u016fsobil dredat\u00e9mu chlapci, sed\u00edc\u00edmu naproti sob\u011b nejistotu a strach. Jeho gesto Toma polekalo a Tom jen nech\u00e1pav\u011b zhl\u00ed\u017eel na Billovu hlavinku, sv\u011b\u0161enou mezi \u00fatl\u00fdmi ram\u00ednky. Netu\u0161il, co se tak najednou stalo, neznal d\u016fvod Billova po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed, rozhodl se jej v\u0161ak zjistit.<\/p>\n<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Velmi jemn\u011b a opatrn\u011b vzt\u00e1hnul svou dla\u0148 a lehounce, jako mot\u00fdl\u00edmi k\u0159\u00eddly se dotkl Billovy tv\u00e1\u0159i\u010dky, n\u011b\u017en\u011b si ji nadzved\u00e1vaj\u00edc do \u00farovn\u011b t\u00e9 sv\u00e9. Pohled, kter\u00fd se jeho o\u010d\u00edm naskytl jej v\u0161ak zp\u016fsobil v\u00edce, ne\u017e nejist\u00fdm a Tom uc\u00edtil, jak jej p\u0159i n\u011bm bolestiv\u011b p\u00edchlo u srd\u00ed\u010dka. Jeho o\u010di putovaly po Billov\u011b tv\u00e1\u0159i, na n\u00ed\u017e se t\u0159pytily nov\u00e9 cesti\u010dky od slan\u00fdch slz, kter\u00e9 znova vyt\u00e9kaly z t\u011bch n\u00e1dhern\u00fdch mandlov\u00fdch o\u010d\u00ed, lesknouc\u00edch se te\u010f nov\u00fdmi mal\u00fdmi kapi\u010dkami. Tomovo srd\u00ed\u010dko zas\u00e1hla prudk\u00e1 r\u00e1na a Tom malinko smutn\u00fdm pohledem p\u0159elet\u011bl Billovu tv\u00e1\u0159. Moc jej to bolelo a tr\u00e1pilo, vid\u011bt Billa plakat, proto te\u010f b\u0159\u00ed\u0161kem palce jemn\u011b set\u0159el jednu malou kapi\u010dku a m\u00edrn\u011b zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n<div>&#8222;Mil\u00e1\u010dku, neplakej,&#8220; za\u0161eptal co neti\u0161eji a n\u011b\u017en\u011b polaskal svou dlan\u00ed tu jemnou n\u00e1dheru v podob\u011b Billovy tv\u00e1\u0159e. Kdy\u017e v\u0161ak uvid\u011bl pohled dvou uplakan\u00fdch mandlov\u00fdch o\u010d\u00ed, kter\u00e9 k n\u011bmu vzhl\u00e9dly, t\u00e9m\u011b\u0159 p\u0159estal d\u00fdchat. Bill malinko zavrt\u011bl hlavou a tichounce vydechl. Byl \u0161\u0165astn\u00fd a dokonce nej\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed na sv\u011bt\u011b, vzpom\u00ednky na posledn\u00ed dny, pln\u00e9 hr\u016fzy a bolesti v\u0161ak op\u011bt zas\u00e1hly jeho mysl a on se nedok\u00e1zal ubr\u00e1nit slz\u00e1m, kter\u00e9 mu u\u017e tolikr\u00e1t zp\u016fsobily. P\u0159er\u00fdvan\u011b se nadechl a vzhl\u00e9dl do Tomovy, st\u00e1le nech\u00e1pav\u00e9 tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n<div>&#8222;Kdy\u017e&#8230; kdy\u017e tohle&#8230; tohle cel\u00e9 bylo to nejstra\u0161n\u011bj\u0161\u00ed v m\u00e9m \u017eivot\u011b. Nikdy jsem neza\u017eil tolik strachu a nejistoty, jako v posledn\u00edch dnech. Tenkr\u00e1t, kdy\u017e jsi ode\u0161el do obchodu, jsem se vzbudil a m\u011bl jsem divn\u00fd pocit. Pocit, \u017ee nejsi v po\u0159\u00e1dku, \u017ee se n\u011bco muselo st\u00e1t. A potom&#8230; P\u0159ijeli jsme za tebou s maminkou do nemocnice a museli jsme si po\u010dkat na v\u0161echna ta vy\u0161et\u0159en\u00ed a testy. A kdy\u017e u\u017e jsme si mysleli, \u017ee je to v\u0161echno za n\u00e1mi, tak n\u00e1m doktor \u0159ekl, \u017ee je jen t\u0159icetiprocentn\u00ed \u0161ance, \u017ee bude\u0161 po probuzen\u00ed vid\u011bt. Bylo to tak stra\u0161n\u00e9, tak hrozn\u00e9. U\u017e jen to, kdy\u017e mi jedna pan\u00ed u obchodu \u0159ekla, \u017ee t\u011b Adam napadl tak o\u0161kliv\u011b, \u017ee t\u011b museli odv\u00e9zt do nemocnice,&#8220; Billovi se ztratil hlas a ti\u0161e vzlyknul, h\u0159betem ru\u010dky si ot\u00edraj\u00edc slzy, kter\u00e9 mu st\u00e9kaly po l\u00edc\u00edch. Tom zamrkal a nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b up\u0159el pohled na uplakan\u00e9ho Billa p\u0159ed sebou. Kone\u010dn\u011b v\u011bd\u011bl, o co tu celou dobu \u0161lo. V\u011bd\u011bl&#8230; a vzpom\u00ednal si.<\/p>\n<\/div>\n<div><\/div>\n<div>&#8222;Pamatuju si jen, \u017ee m\u011b n\u011bkdo chytnul zezadu za krk a potom vyk\u0159ikoval n\u011bco o tob\u011b, tak jsem se mu vytrhl a cht\u011bl se br\u00e1nit, ale on byl rychlej\u0161\u00ed. N\u011bkolikr\u00e1t m\u011b prudce ude\u0159il do tv\u00e1\u0159e a kdy\u017e jsem mu to oplatil, tak m\u011b n\u011b\u010d\u00edm velice ostr\u00fdm a siln\u00fdm bouchl do hlavy. Moc to bolelo a j\u00e1 jsem u\u017e potom nevid\u011bl a nec\u00edtil nic, nev\u00edm, co se mnou bylo,&#8220; zamyslel se a vzhl\u00e9dl k Billov\u00fdm, st\u00e1le vystra\u0161en\u00fdm o\u010d\u00edm. C\u00edtil, \u017ee za to v\u0161echno m\u016f\u017ee tak trochu i on, \u017ee i \u010d\u00e1st z toho, co se stalo, je jeho vinou. Jemn\u011b stiskl Billovu dla\u0148 v t\u00e9 sv\u00e9 a pok\u00fdval hlavou, zahanben\u011b klop\u00edc o\u010di. &#8222;J\u00e1 v\u00edm, v\u00edm, Billi, \u017ee jsem lh\u00e1\u0159 a&#8230; zbab\u011blec. Sl\u00edbil jsem ti, \u017ee se od n\u011bj nenech\u00e1m vyprovokovat a to jsem nedodr\u017eel. Moc dob\u0159e v\u00edm, \u017ee bych si te\u010f zaslou\u017eil p\u00e1r facek a mo\u017en\u00e1 i ten nejhor\u0161\u00ed trest, ale&#8230; Nemohl jsem ho nechat, aby t\u011b tak o\u0161kliv\u011b ur\u00e1\u017eel a poni\u017eoval a d\u011blat, jako\u017ee nic. I p\u0159esto, \u017ee jsem to sl\u00edbil, jsem to nedok\u00e1zal a ani nikdy nedok\u00e1\u017eu. Nedok\u00e1\u017eu jen st\u00e1t a nechat n\u011bkoho, aby t\u011b takhle ur\u00e1\u017eel a mluvil o tob\u011b jako o b\u016fhv\u00edkom. Nedok\u00e1\u017eu si toho nev\u0161\u00edmat, mo\u017en\u00e1 proto, \u017ee jsem slaboch, nech\u00e1m se vyprovokovat a chci ka\u017ed\u00e9mu takov\u00e9mu odporovat t\u00edm, \u017ee z toho nakonec vyvol\u00e1m h\u00e1dku a mo\u017en\u00e1 i bitku, ale&#8230; Jedin\u00fdm d\u016fvodem, pro\u010d to d\u011bl\u00e1m, jsi ty. Neum\u00edm jen nic ned\u011blat, nebr\u00e1nit t\u011b a poslouchat, jak o tob\u011b n\u011bkdo mluv\u00ed o\u0161kliv\u011b, to nedok\u00e1\u017eu, opravdu ne. Mo\u017en\u00e1 proto, \u017ee mi asi ob\u010das p\u0159esko\u010d\u00ed a p\u0159ecen\u00edm se, mo\u017en\u00e1 proto, \u017ee jsem bl\u00e1zen, ale&#8230; hlavn\u011b proto, \u017ee mi na tob\u011b z\u00e1le\u017e\u00ed, Billi. Z\u00e1le\u017e\u00ed mi na tob\u011b a mo\u017en\u00e1 v\u00edc, ne\u017e si dok\u00e1\u017ee\u0161 p\u0159edstavit a j\u00e1 nechci, aby se do tebe n\u011bkdo nav\u00e1\u017eel a poni\u017eoval t\u011b. Chci t\u011b ochr\u00e1nit p\u0159ede v\u0161\u00edm, co by ti mohlo ubl\u00ed\u017eit, chci ti b\u00fdt nabl\u00edzku a a\u017e do konce \u017eivota nechci nikoho jin\u00e9ho, ne\u017e tebe, Billi. Chci si u\u017e\u00edvat ka\u017ed\u00fd den a chci b\u00fdt \u0161\u0165astn\u00fd. \u0160\u0165astn\u00fd jen se svou l\u00e1skou, se kterou chci \u017e\u00edt a\u017e do konce sv\u00e9ho \u017eivota a kterou nikdy neopust\u00edm. Miluji t\u011b,&#8220; Tomovy rty ti\u0161e za\u0161eptaly ta kr\u00e1sn\u00e1 dv\u011b sl\u016fvka, vyzn\u00e1n\u00ed pln\u00e9 l\u00e1sky a jejich majitel ne\u010dekal u\u017e na nic.<\/p>\n<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Opatrn\u011b se sehnul k Billov\u00fdm rt\u016fm a co nejn\u011b\u017en\u011bji je vzal mezi ty sv\u00e9. Kr\u00e1tk\u00e9 spojen\u00ed, kter\u00e9 si jejich rty vym\u011b\u0148ovaly n\u011bkolik dlouh\u00fdch minut bylo t\u00edm, po \u010dem te\u010f oba tou\u017eili a co si p\u0159\u00e1li. Nebylo nic kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edho, ne\u017e po tolika krut\u00fdch dnech strachu a vz\u00e1jemn\u00e9ho odlou\u010den\u00ed c\u00edtit rty toho druh\u00e9ho na t\u011bch sv\u00fdch, kter\u00e9 splynuly v dokonal\u00e9m polibku obou chlapc\u016f. Oba do n\u011bj dali jen to jedin\u00e9 &#8211; pravou \u010distou l\u00e1sku. A to bylo v\u0161echno to, co k tomu druh\u00e9mu doopravdy c\u00edtili.<\/div>\n<div>Billovy rty se odtrhly od t\u011bch Tomov\u00fdch na p\u00e1r milimetr\u016f a Bill l\u00e1skypln\u011b pohladil sv\u00e9ho prince po tv\u00e1\u0159i, bla\u017een\u011b p\u0159iv\u00edraj\u00edc v\u00ed\u010dka, zpod kter\u00fdch se te\u010f vykut\u00e1lely slzy \u0161t\u011bst\u00ed. Na jeho rtech se us\u00eddlil mil\u00fd \u00fasm\u011bv a Bill Toma pohladil sv\u00fdm prst\u00edkem po l\u00edci, ti\u0161e vrn\u00edc.<\/div>\n<div>&#8222;Tohle jsem si p\u0159\u00e1l snad ka\u017ed\u00fd den. Ka\u017ed\u00fd ve\u010der jsem o tomhle snil. Ale b\u00e1l jsem se, moc jsem se b\u00e1l, \u017ee se mi m\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed nevypln\u00ed. Kv\u016fli Adamovi,&#8220; dodal, p\u0159\u00edval jeho slov byl v\u0161ak ukon\u010den Tomov\u00fdm ukazov\u00e1\u010dkem, zvolna polo\u017een\u00fdm na jeho rtech. Tom zavrt\u011bl hlavou a pousm\u00e1l se. <em>V\u0161echno zl\u00e9 u\u017e je za n\u00e1mi, brou\u010dku.<\/em><\/div>\n<div>&#8222;Ale te\u010f&#8230; te\u010f u\u017e o tom nemus\u00ed\u0161 sn\u00edt, ani si to p\u0159\u00e1t, l\u00e1sko. Te\u010f u\u017e je to toti\u017e skute\u010dnost a nikdo a nic u\u017e ji zm\u011bnit nem\u016f\u017ee, nikdy. Te\u010f u\u017e \u017e\u00e1dn\u00fd strach a nejistota, \u017e\u00e1dn\u00e9 ur\u00e1\u017eky a poni\u017eov\u00e1n\u00ed, \u017e\u00e1dn\u00fd Adam. Jen&#8230;&#8220;<\/div>\n<div>&#8222;Jen my!&#8220; Billova o\u010dka se rozz\u00e1\u0159ila jako dv\u011b slun\u00ed\u010dka a Bill vzhl\u00e9dl do Tomovy tv\u00e1\u0159e, kter\u00e1 se na n\u011bj kr\u00e1sn\u011b usm\u00e1la. Tomovy rty se zvlnily do \u0161\u0165astn\u00e9ho \u00fasm\u011bvu a Tom n\u011b\u017en\u011b a l\u00e1skypln\u011b propletl sv\u00e9 prsty s t\u011bmi Billov\u00fdmi v pevn\u00e9m spojen\u00ed, kter\u00e9 u\u017e nic a nikdo nikdy nerozd\u011bl\u00ed.<\/div>\n<div>&#8222;Jen my,&#8220; \u0161pitl rozz\u00e1\u0159en\u011b a vz\u00e1p\u011bt\u00ed mohl uc\u00edtit ve sv\u00e9 n\u00e1ru\u010di to nejk\u0159eh\u010d\u00ed t\u011bl\u00ed\u010dko na sv\u011bt\u011b.<\/div>\n<div>Jejich \u0161\u0165astn\u00fd sm\u00edch se rozl\u00e9hal po cel\u00e9m pokoji a oba se k sob\u011b vz\u00e1jemn\u011b tulili, obj\u00edmaj\u00edc toho druh\u00e9ho. N\u011b\u017en\u00fdmi pusinkami pokr\u00fdvali tv\u00e1\u0159 toho druh\u00e9ho a \u0161\u0165astn\u011b se na sebe culili. Pr\u00e1v\u011b tato chvilka byla tou nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed v jejich \u017eivot\u011b a oba v\u011bd\u011bli a c\u00edtili jen jedin\u00e9 &#8211; \u017ee v\u0161echny zl\u00e9 dny a v\u0161echno zl\u00e9 pr\u00e1v\u011b skon\u010dilo. Te\u010f u\u017e je \u010dek\u00e1 jen to dobr\u00e9&#8230;<\/p>\n<\/div>\n<div>Tichounk\u00e9 zaklep\u00e1n\u00ed na dve\u0159e p\u0159eru\u0161ilo jejich mazlen\u00ed rt\u016f a donutilo je tak oba pozvednout hlavu a zad\u00edvat se na b\u00edl\u00e9 dve\u0159e. Bill malinko zv\u011bdav\u011b zamrkal a v\u011bnoval sv\u00e9mu mil\u00e1\u010dkovi posledn\u00ed malou pusinku, d\u00edvaj\u00edc se na dve\u0159e, na kter\u00fdch se ozvalo u\u017e druh\u00e9 zaklep\u00e1n\u00ed.<\/div>\n<div>&#8222;D\u00e1le,&#8220; \u0161pitl o n\u011bco v\u00edc hlasit\u011bji a nato se jejich o\u010d\u00edm naskytl u\u017e zn\u00e1m\u00fd l\u00e9ka\u0159 s n\u011bkolika slo\u017ekami pap\u00edr\u016f a Ann, kter\u00e1 s \u00fasm\u011bvem na rtech vstoupila hned za n\u00edm. Doktor se na n\u011b oba pousm\u00e1l a nato sto\u010dil sv\u016fj pohled na p\u0159\u00edstroje vedle Tomovy postele, nahl\u00ed\u017eej\u00edc tak do pap\u00edr\u016f. Pok\u00fdval hlavou jakoby s\u00e1m pro sebe a pooto\u010dil se k ob\u011bma chlapc\u016fm a k Ann, zhluboka se nadechuj\u00edc.<\/div>\n<div>&#8222;Tak, zat\u00edm to s Tomem vypad\u00e1 velmi dob\u0159e, ale abychom m\u011bli \u00faplnou a stoprocentn\u00ed jistotu, po\u0161leme ho je\u0161t\u011b na v\u0161echna vy\u0161et\u0159en\u00ed a testy. Je proto samoz\u0159ejm\u00e9, \u017ee si ho tu je\u0161t\u011b nech\u00e1me, bude z\u00e1le\u017eet na v\u00fdsledc\u00edch test\u016f, jak dlouho. ale mysl\u00edm, \u017ee u\u017e to bude v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku. Z\u00edtra si p\u0159ijdou policist\u00e9, zeptat se na toho \u00fato\u010dn\u00edka, nen\u00ed to jeho prvn\u00ed vroubek a on ur\u010dit\u011b trestu neujde,&#8220; poznamenal a pousm\u00e1l se na Billa a na Ann, d\u00edvaj\u00edc se na hodinky.<\/div>\n<div>&#8222;A vy m\u016f\u017eete p\u0159ij\u00edt tak\u00e9, samoz\u0159ejm\u011b, ale dnes bych poprosil nechat u\u017e Toma odpo\u010d\u00edvat, \u010dekaj\u00ed ho n\u00e1ro\u010dn\u00e1 vy\u0161et\u0159en\u00ed,&#8220; vysv\u011btlil a vid\u011bl, jak Ann i Bill pok\u00fdvali hlavou. Ann se mrkla na sv\u00e9 hodinky a potom na Billa.<\/div>\n<div>&#8222;Tak dob\u0159e, stejn\u011b u\u017e je dnes moc hodin. Billi, po\u010dk\u00e1m t\u011b na chodb\u011b, ano? Rozlu\u010d se s Tomem a p\u0159ij\u010f za mnou,&#8220; pok\u00fdvala hlavou a nato popo\u0161la bl\u00ed\u017e k Tomov\u011b posteli, aby jej mohla obejmout.<\/div>\n<div>&#8222;Ahoj, Tome, ur\u010dit\u011b t\u011b z\u00edtra p\u0159ijdeme nav\u0161t\u00edvit. M\u00e1m t\u011b moc r\u00e1da,&#8220; usm\u00e1la se a pol\u00edbila Toma na ob\u011b l\u00edce. Je\u0161t\u011b se u dve\u0159\u00ed zastavila a zam\u00e1vala mu, vych\u00e1zej\u00edc tak s doktorem na chodbu.<\/p>\n<\/div>\n<div>Billova o\u010dka sto\u010dila sv\u016fj pohled na Toma a Bill se mile usm\u00e1l, tisknouc Tomovu dla\u0148 v t\u00e9 sv\u00e9.<\/div>\n<div>&#8222;Tak&#8230; dobrou noc, Tomi,&#8220; \u0161pitl tichounce a n\u011b\u017en\u011b pohladil Tomovu tv\u00e1\u0159. Tom mu stisk oplatil a zad\u00edval se do Billov\u00fdch rozz\u00e1\u0159en\u00fdch o\u010d\u00ed se zvl\u00e1\u0161tn\u00ed nejistotou a obavami v t\u011bch sv\u00fdch.<\/div>\n<div>&#8222;P\u0159ijde\u0161 z\u00edtra, Billi?&#8220; optal se nad\u011bjn\u011b, v\u0161echny jeho pochybnosti se v\u0161ak rozplynuly ve chv\u00edli, kdy spat\u0159il na rtech sv\u00e9 l\u00e1sky kr\u00e1sn\u00fd \u00fasm\u011bv. Bill se nahnul k jeho ou\u0161ku a zlehka se o n\u011bj ot\u0159el sv\u00fdmi rt\u00edky.<\/div>\n<div>&#8222;To v\u00ed\u0161, \u017ee ano, mil\u00e1\u010dku. A asi ani nedosp\u00edm r\u00e1na,&#8220; \u0161pitl s \u00fasm\u011bvem a n\u011b\u017en\u011b se ot\u0159el svou tv\u00e1\u0159i\u010dkou o tu Tomovu. Opravdu nev\u011bd\u011bl, jestli samou radost\u00ed a \u0161t\u011bst\u00edm dnes v\u016fbec usne a jestli se do z\u00edt\u0159ej\u0161\u00edho r\u00e1na nerozpust\u00ed nedo\u010dkavost\u00ed. C\u00edtil, jak jej Tom l\u00e1skypln\u011b objal a l\u00edbl do vl\u00e1sk\u016f.<\/div>\n<div>&#8222;U\u017e te\u010f se mi st\u00fdsk\u00e1,&#8220; za\u0161eptal do t\u00e9 uhlov\u011b \u010dern\u00e9 n\u00e1dhery a odt\u00e1hl se od Billa, aby jej mohl pohladit po tv\u00e1\u0159i. Je\u0161t\u011b naposled se objali a dlouze se pol\u00edbili, se zal\u00e1skovan\u00fdmi \u00fasm\u011bvy na rtech.<\/div>\n<div>&#8222;Miluji t\u011b,&#8220; dva tich\u00e9 hlasy protrhly ticho v pokoji t\u00e9m\u011b\u0159 v jedn\u00e9 vte\u0159in\u011b a jejich majitel\u00e9 si jen narychlo vym\u011bnili letm\u00fd polibek. S \u00fasm\u011bvy na tv\u00e1\u0159\u00edch se rozlou\u010dili a potom u\u017e se Tomov\u00fdm o\u010d\u00edm naskytl pohled na odch\u00e1zej\u00edc\u00edho Billa, miz\u00edc\u00edho za pootev\u0159en\u00fdmi dve\u0159mi, kter\u00fdmi je\u0161t\u011b rychle nakoukl dovnit\u0159 doktor, uji\u0161\u0165uj\u00edc jej, \u017ee se za p\u011bt minut vr\u00e1t\u00ed.<\/div>\n<div>Tom jen kr\u00e1tce a souhlasn\u011b k\u00fdvl hlavou, v tom jej v\u0161ak napadlo n\u011bco b\u00e1je\u010dn\u00e9ho. S\u00e1m pro sebe se usm\u00e1l a pohledem vyhledal doktora, kter\u00fd u\u017e u\u017e cht\u011bl odej\u00edt.<\/div>\n<div>&#8222;Pane doktore, mohl bych V\u00e1s o n\u011bco poprosit?&#8220; vyhrkl co nejrychleji je\u0161t\u011b, ne\u017e sta\u010dila doktorova postava zmizet za dve\u0159mi. L\u00e9ka\u0159 souhlasn\u011b p\u0159itakal a usm\u00e1l se, zav\u00edraj\u00edc tak za sebou dve\u0159e. Tomovy o\u010di se \u0161\u0165astn\u011b rozz\u00e1\u0159ily a Tom se spokojen\u011b polo\u017eil do b\u00edl\u00fdch pe\u0159in, se zasn\u011bn\u00fdm \u00fasm\u011bvem na rtech.<\/p>\n<\/div>\n<div>A p\u0159esn\u011b tento \u00fasm\u011bv rozz\u00e1\u0159il i rty \u010dernovlas\u00e9ho chlapce, kter\u00fd si asi o hodinku pozd\u011bji lehal do velk\u00e9 postele. C\u00edtil, \u017ee u\u017e nem\u016f\u017ee b\u00fdt \u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed. A c\u00edtil to i ve chv\u00edli, kdy sto\u010dil pohled na pr\u00e1zdn\u00e9 m\u00edste\u010dko vedle sebe, kter\u00e9 te\u010f jemn\u011b pohladila jeho tepl\u00e1 dla\u0148. V\u011bd\u011bl, \u017ee u\u017e nikdy nebude pr\u00e1zdn\u00e9. V\u017edy bude us\u00ednat a probouzet se se svou l\u00e1skou, se sv\u00fdm princem Tomim a u\u017e nikdy to nebude jinak. A pr\u00e1v\u011b to bylo to, co ud\u011blalo Billa, le\u017e\u00edc\u00edho v b\u00edl\u00fdch pe\u0159ink\u00e1ch tolik \u0161\u0165astn\u00fdm. Na rtech se mu rozlil mal\u00fd, t\u00e9m\u011b\u0159 nepatrn\u00fd \u00fasm\u011bv a Bill se zakutal v\u00edc pod pe\u0159inku, p\u0159iv\u00edraj\u00edc tak v\u00ed\u010dka nad p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00edm kouzlem sp\u00e1nku a nad sladk\u00fdmi sny o sob\u011b a o sv\u00e9m princi.<\/p>\n<\/div>\n<div><strong>autor: Rachel<\/strong><\/div>\n<div><strong>betaread: Saj\u00fc<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>autor: Rachel Billovo srd\u00ed\u010dko, a\u017e dote\u010f klidn\u011b tlukouc\u00ed v jeho hrudi, se rozbu\u0161ilo jako o z\u00e1vod a Bill ztuhnul jako soln\u00fd sloup. P\u0159ekvapen\u00edm otev\u0159el sv\u00e9 uplakan\u00e9 o\u010di doko\u0159\u00e1n a jen nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b naslouchal t\u011bm p\u011bti p\u00edsmen\u016fm, poskl\u00e1dan\u00fdm do jednoho jedin\u00e9ho sl\u016fvka, kter\u00e9 se<\/p>\n<p class=\"link-more\"><a class=\"myButt \" href=\"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/09\/27\/muj-pohadkovy-princ-60\/\">Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[219],"tags":[],"class_list":["post-13407","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-muj-pohadkovy-princ"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13407","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13407"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13407\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13407"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13407"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13407"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}