{"id":13424,"date":"2009-09-25T15:30:00","date_gmt":"2009-09-25T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13392"},"modified":"2009-09-25T15:30:00","modified_gmt":"2009-09-25T14:30:00","slug":"eos-psyche-usvit-nad-olympem-8-konec-1-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/09\/25\/eos-psyche-usvit-nad-olympem-8-konec-1-2\/","title":{"rendered":"\u00c9\u00f3s & Psych\u00e9 – \u00dasvit nad Olympem 8. (konec 1\/2)"},"content":{"rendered":"
autor: Deni<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Tak\u2026 kone\u010dn\u011b se mi povedlo dopsat pro V\u00e1s tuhle pov\u00eddku! Opravdu jsem nad t\u00edm str\u00e1vila spoustu \u010dasu, ale st\u00e1lo mi to za to. Va\u0161e koment\u00e1\u0159e m\u011b neskute\u010dn\u011b moc t\u011b\u0161ily a j\u00e1 V\u00e1m za n\u011b hrozn\u011b moc d\u011bkuju!! Douf\u00e1m, \u017ee se V\u00e1m bude l\u00edbit i tenhle posledn\u00ed d\u00edl -kter\u00fd jsem \u00famysln\u011b rozd\u011blila do dvou \u010d\u00e1st\u00ed :o))- stejn\u011b tak, jako ty p\u0159edchoz\u00ed :o) P\u016fvodn\u011b jsem cht\u011bla ps\u00e1t tenhle d\u00edl \u00fapln\u011b jinak, ale moje prsty si posledn\u00ed dobou v pov\u00eddk\u00e1ch d\u011blaj\u00ed, co se jim zl\u00edb\u00ed, tak\u017ee se to rozvinulo naprosto jin\u00fdm sm\u011brem :o) Ale i tak jsem s t\u00edm docela spokojen\u00e1, tak snad budete taky\u2026
Tak si u\u017eijte \u010dten\u00ed, pa<\/em><\/strong><\/div>\n
Deni<\/em><\/strong><\/div>\n
***<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Hygieia pro\u0161la kolem Dia, nev\u011bnovala mu jedin\u00fd pohled, jen nepatrn\u011b p\u0159ik\u00fdvla, ne\u017e zmizela za rohem. Zeus se dlouho nerozm\u00fd\u0161lel, tuhle „komedii“ cht\u011bl m\u00edt co nejd\u0159\u00edve za sebou.
„\u00c9\u00f3si,“ pokynul Tomovi, kter\u00fd za pomoci mnoha pol\u0161t\u00e1\u0159\u016f a pol\u0161t\u00e1\u0159k\u016f jak\u017e tak sed\u011bl na posteli, a usadil se do pohodln\u00e9ho k\u0159es\u00edlka proti n\u011bmu. Lokty zap\u0159el o zlat\u00e1 op\u011br\u00e1tka, prsty spojil p\u0159ed tv\u00e1\u0159\u00ed a\u2026 ml\u010del.<\/div>\n
‚Tohle nen\u00ed dobr\u00e9,‘<\/em> prob\u011bhlo Tomovi hlavou d\u0159\u00edv, ne\u017e si v tom stihl zabr\u00e1nit. Rozhodl se, \u017ee nebude myslet na nejhor\u0161\u00ed, t\u0159eba mu Zeus nep\u0159i\u0161el \u0159\u00edct nic o Billovi, t\u0159eba mu chce jen\u2026 moment\u00e1ln\u011b nedok\u00e1zal na nic jin\u00e9ho p\u0159ij\u00edt. Zhluboka vydechl a up\u0159el pohled na Dia.
„O \u010dem jsi se mnou cht\u011bl mluvit?“ Nevydr\u017eel to. Musel se zeptat, jinak by jej \u00fazkost a strach zvnit\u0159ku rozedraly na kous\u00ed\u010dky.<\/div>\n
Zeus vydechl a zav\u0159el o\u010di. „Jde o tv\u00e9ho\u2026 man\u017eela.“ V Tomovi zatrnulo. Tak p\u0159eci se nem\u00fdlil.<\/div>\n
„Co je s n\u00edm? Co se stalo Billovi?“<\/div>\n
„Je v po\u0159\u00e1dku,“ utnul ho ost\u0159e Zeus.<\/div>\n
„Tak co potom-„<\/div>\n
„Jist\u011b ho chce\u0161 zp\u011bt, nem\u00fdl\u00edm se?“ Zeus jej op\u011bt p\u0159eru\u0161il. Ani ne\u010dekal na odpov\u011b\u010f a pokra\u010doval. „Dovol\u00edm mu vr\u00e1tit se k tob\u011b,“ na jeho tv\u00e1\u0159i se mihl \u00fasm\u011bv, „pod jednou podm\u00ednkou.“<\/div>\n
„A tou je?“ Tom by ud\u011blal v\u0161e, jen aby z\u00edskal svou l\u00e1sku zp\u011bt. C\u00edtil, jak mu prudce bu\u0161\u00ed srdce, jak \u010dekal na Dia s pokra\u010dov\u00e1n\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n
Zeus m\u011bl chu\u0165 si hr\u00e1t, r\u00e1d sv\u00e9 okol\u00ed tr\u00e1pil, zvl\u00e1\u0161t\u011b pak Toma. Nedok\u00e1zal si vysv\u011btlit, pro\u010d pr\u00e1v\u011b jeho, tenhle kluk mu nikdy nic neud\u011blal, ale vid\u011bt jeho ztr\u00e1pen\u00fd v\u00fdraz mu p\u0159in\u00e1\u0161elo zvrhlou radost. „\u0158ekni mi, jak moc jej miluje\u0161?“<\/div>\n
„V\u00edc, ne\u017e cokoliv a kohokoliv na tomto sv\u011bt\u011b.“<\/div>\n
„Co v\u0161echno jsi ochotn\u00fd ud\u011blat pro jeho z\u00e1chranu. \u010ceho v\u0161eho se dok\u00e1\u017ee\u0161 vzd\u00e1t?“<\/div>\n
Tom nev\u00e1hal ani vte\u0159inu. „V\u0161eho. Neexistuje nic, co bych pro n\u011bj neud\u011blal.“<\/div>\n
Zeus se op\u011bt pok\u0159iven\u011b usm\u00e1l. Tentokr\u00e1t to v\u0161ak nebyl jen n\u00e1znak \u00fasm\u011bvu, ale prav\u00fd, spokojen\u00fd \u00fasm\u011bv. „V\u016fbec nic?“<\/div>\n
„Ne! Pro n\u011bj bych \u0161el do samotn\u00fdch pekel, jen aby on \u017eil.“<\/div>\n
\n
Di\u016fv pohled ztvrdnul, \u00fasm\u011bv vymizel. „Doka\u017e to,“ sykl pouze, ani\u017e by si uv\u011bdomoval, \u017ee mo\u017en\u00e1 zach\u00e1z\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 daleko. Nevid\u011bl, nebo vid\u011bt necht\u011bl, Tomovo odhodl\u00e1n\u00ed. I p\u0159esto, co u\u017e Tom ud\u011blal, \u017ee m\u00e1lem ob\u011btoval vlastn\u00ed \u017eivot, si nep\u0159ipou\u0161t\u011bl, \u017ee prav\u00e1 l\u00e1ska m\u016f\u017ee doopravdy existovat. On s\u00e1m nikdy nemiloval, nedok\u00e1zal pochopit, co m\u016f\u017ee jeden \u010dlov\u011bk pro druh\u00e9ho znamenat.<\/div>\n
„\u0158ekni mi, co m\u00e1m ud\u011blat.“ Tomova tv\u00e1\u0159 byla stejn\u011b tvrd\u00e1, jako ta Diova. On v\u011bd\u011bl, jak\u00e9 to je, kdy\u017e va\u0161e srdce ho\u0159\u00ed l\u00e1skou. Pro to usm\u011bvav\u00e9, \u010dernovlas\u00e9 slun\u00ed\u010dko by ud\u011blal cokoliv.<\/div>\n
Zeus si jej m\u011b\u0159il pohledem. „Utk\u00e1\u0161 se se lvy.“<\/div>\n
Tomovy o\u010di se roz\u0161\u00ed\u0159ily strachy. Ani jako nesmrteln\u00fd B\u016fh nem\u00e1 \u0161anci p\u0159e\u017e\u00edt \u00fatok n\u011bkolika rozzu\u0159en\u00fdch, hladov\u00fdch lv\u016f. Kdy\u017e ho rozcupuj\u00ed na kous\u00ed\u010dky, t\u011b\u017eko jej zachr\u00e1n\u00ed nesmrtelnost.<\/div>\n
„Nech\u00e1\u0161 Billa potom odej\u00edt? Bude \u017e\u00edt?“<\/div>\n
Zeus p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Dobr\u00e1.“ T\u011bsn\u011b pot\u00e9, co vyklouzl z jej\u00edch sp\u00e1r\u016f, se rozhodl dobrovoln\u011b vr\u00e1tit do n\u00e1ru\u010de smrti. A to v\u0161e jen pro l\u00e1sku\u2026<\/p>\n<\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
Ub\u011bhlo n\u011bkolik dal\u0161\u00edch dn\u00ed, b\u011bhem kter\u00fdch se Tom naprosto uzdravil z \u00fa\u010dink\u016f lektvaru smrti. A to jen proto, aby mohl j\u00edt smrt op\u011bt provokovat tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159. O Billovi za cel\u00e9 dny nesly\u0161el u\u017e ani slovo, nikdo ze sluh\u016f ‚nev\u011bd\u011bl‘ co s n\u00edm je a kde ho Zeus schov\u00e1v\u00e1.<\/div>\n
Tohle byla jeho posledn\u00ed noc. Nemohl sp\u00e1t, st\u00e1le dokola vzpom\u00ednal na chv\u00edle, kter\u00e9 s Billem spole\u010dn\u011b str\u00e1vili. P\u0159ed o\u010dima m\u011bl jeho sladk\u00fd \u00fasm\u011bv, jisk\u0159iv\u00e9, \u010dokol\u00e1dov\u00e9 o\u010di. Na rtech c\u00edtil sladkou chu\u0165 t\u011bch jeho. Jahodovou.<\/div>\n
Zav\u0159el o\u010di a zhluboka se nadechl. Na tv\u00e1\u0159i c\u00edtil zbloudilou slzu, kterou o p\u00e1r vte\u0159in pozd\u011bji n\u00e1sledovala dal\u0161\u00ed. A dal\u0161\u00ed. A dal\u0161\u00ed. V \u017eivot\u011b pro nikoho neplakal, p\u0159esto m\u011bl pocit, \u017ee za Billa vybre\u010del nejm\u00ed\u0148 oce\u00e1n. Cht\u011bl jej je\u0161t\u011b jednou vid\u011bt, sm\u011bt p\u0159ed smrt\u00ed pol\u00edbit jeho sladk\u00e9 rty, sev\u0159\u00edt jej v n\u00e1ru\u010d\u00ed a \u0159\u00edct mu, co pro n\u011bj znamen\u00e1, jak moc jej miluje.<\/div>\n
Dal\u0161\u00ed slzy si na\u0161ly cesti\u010dku po jeho tv\u00e1\u0159\u00edch. Sna\u017eil se zklidnit zb\u011bsil\u00fd tlukot srdce, bolest z Billovy ztr\u00e1ty jej v\u0161ak zas\u00e1hla p\u0159\u00edli\u0161 hluboko. P\u0159eto\u010dil se na bok, kolena p\u0159itiskl k t\u011blu a pevn\u011b je objal. D\u00fdchal zhluboka, potla\u010doval v sob\u011b vzlyky a ani\u017e by si to uv\u011bdomoval, pomalinku us\u00ednal.<\/p>\n<\/div>\n
*<\/div>\n
„Je pro tebe v\u0161\u00edm, a ty se ho chce\u0161 vzd\u00e1t?!“<\/em><\/div>\n
„Nevzd\u00e1v\u00e1m se ho. Zachra\u0148uji mu \u017eivot.“<\/em><\/div>\n
„To je jen omluva pro to, co d\u011bl\u00e1\u0161. Oba v\u00edme, \u017ee jej opou\u0161t\u00ed\u0161!“<\/em><\/div>\n
„Nikdy bych ho neopustil!“<\/em><\/div>\n
„Tak pro\u010d to d\u011bl\u00e1\u0161? Omrzel t\u011b snad \u017eivot, \u017ee se dobrovoln\u011b \u017eene\u0161 smrti vst\u0159\u00edc?!“<\/em><\/div>\n
„D\u011bl\u00e1m to pro n\u011bj!“<\/em><\/div>\n
„T\u00edm mu nepom\u016f\u017ee\u0161. Jsi si v\u011bdom toho, jak bude trp\u011bt, a\u017e mu \u0159eknou o tv\u00e9 smrti?“<\/em><\/div>\n
„Pochop\u00ed to\u2026“<\/em><\/div>\n
„Pochopil bys to ty?“<\/em><\/div>\n
„\u2026“<\/em><\/div>\n
„Tak \u0159ekni, pochopil bys ty jeho, kdyby byl na tv\u00e9m m\u00edst\u011b?“<\/em><\/div>\n
„Kdyby byl na m\u00e9m m\u00edst\u011b, ud\u011blal by to sam\u00e9.“<\/em><\/div>\n
„To nen\u00ed odpov\u011b\u010f na mou ot\u00e1zku.“<\/em><\/div>\n
„\u2026“<\/em><\/div>\n
„Ut\u00edk\u00e1\u0161.“<\/em><\/div>\n
„Zachra\u0148uji.“<\/em><\/div>\n
„Zabije\u0161 ho.“<\/em><\/div>\n
„Bude \u017e\u00edt.“<\/em><\/div>\n
„Bez tebe?“<\/em><\/div>\n
„\u2026“<\/em><\/div>\n
„Chce\u0161 jej zachr\u00e1nit?“<\/em><\/div>\n
„Ud\u011blal bych pro n\u011bj v\u0161e.“<\/em><\/div>\n
„Tak p\u0159esta\u0148 d\u011blat hlouposti.“<\/em><\/div>\n
„U\u017e je pozd\u011b\u2026“<\/em><\/div>\n
„Nen\u00ed pozd\u011b. Je\u0161t\u011b m\u00e1\u0161 \u010das v\u0161echno zm\u011bnit. Nemus\u00ed\u0161 zem\u0159\u00edt, abys zachr\u00e1nil jeho \u017eivot.“<\/em><\/div>\n
„\u0158ekni mi, co m\u00e1m ud\u011blat?“<\/em><\/div>\n
„Miluje\u0161 jej?“<\/em><\/div>\n
„Ty odpov\u011b\u010f zn\u00e1\u0161.“<\/em><\/div>\n
„Ano.“<\/em><\/div>\n
„\u0158ekni mi, co m\u00e1m ud\u011blat?“<\/em><\/div>\n
„Pom\u016f\u017eu ti.“<\/em><\/div>\n
„Jak? V\u017edy\u0165 ani nev\u00edm, kdo jsi\u2026“<\/em><\/div>\n
„Nen\u00ed d\u016fle\u017eit\u00e9, kdo jsem, ale co ud\u011bl\u00e1m.“<\/em><\/div>\n
„Pom\u016f\u017ee\u0161 n\u00e1m?“<\/em><\/div>\n
„Pom\u016f\u017eu tob\u011b.“<\/em><\/div>\n
„A co Bill?“<\/em><\/div>\n
„\u2026“<\/em><\/div>\n
„Pomoz mi.“<\/em><\/div>\n
„\u2026“<\/em><\/div>\n
„Pros\u00edm! Zachra\u0148 jeho \u017eivot!“<\/em><\/div>\n
„Zachr\u00e1n\u00ed\u0161 ho ty s\u00e1m.“<\/em><\/div>\n
„Jak?“<\/em><\/div>\n
„Jen mus\u00ed\u0161 v\u011b\u0159it.“<\/em><\/div>\n
„V\u011b\u0159it v co?“<\/em><\/div>\n
„\u2026“<\/em><\/div>\n
„V\u011b\u0159it v co?!“<\/em><\/div>\n
„\u2026“<\/em><\/div>\n
„Kde jsi?!“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
*<\/em><\/div>\n
Prudce se posadil. Jeho t\u011blo zaplavoval ledov\u00fd pot, jeho srdce bilo jako o z\u00e1vod. Byl to jen sen. Tak \u017eiv\u00fd<\/em> sen. M\u011blo mu to snad n\u011bco napov\u011bd\u011bt? Je tady doopravdy mo\u017enost, \u017ee p\u0159e\u017eije? \u017de Billa zachr\u00e1n\u00ed, ani\u017e by ztratil sv\u016fj vlastn\u00ed \u017eivot a mohl jej d\u00e1l d\u011blat \u0161\u0165astn\u00fdm? Je tady ta mo\u017enost?<\/div>\n
A kdo byl ten hlas v jeho snu. \u0158\u00edkal mu pravdu? V co mus\u00ed v\u011b\u0159it, aby je oba zachr\u00e1nil?<\/div>\n
Byl zmaten\u00fd. Byl to jen sen, nebo vidina, varov\u00e1n\u00ed?<\/div>\n
Unaven\u011b se polo\u017eil zp\u011bt do p\u0159ikr\u00fdvek, z\u00edral do stropu, sna\u017eil se vst\u0159ebat v\u0161echen ten zmatek. Ani\u017e by si to uv\u011bdomil, op\u011bt propadl sp\u00e1nku. Bezesn\u00e9mu.<\/p>\n<\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
Zhluboka se nadechl, kdy\u017e do jeho lo\u017enice vstoupil Zeus s n\u011bkolika voj\u00e1ky. V\u011bd\u011bl, \u017ee u\u017e nen\u00ed cesty zp\u011bt. Ale c\u00edtil se podivn\u011b klidn\u00fd, vyrovnan\u00fd. Z noci si nepamatoval nic, c\u00edtil jen zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit, jakoby se stalo n\u011bco d\u016fle\u017eit\u00e9ho. N\u011bco, na co zapomn\u011bl. Nev\u011bnoval tomu v\u0161ak pra\u017e\u00e1dnou pozornost. Musel se soust\u0159edit na to, co m\u011blo p\u0159ij\u00edt. N\u011bco, nev\u011bd\u011bl co, mu dod\u00e1valo v\u00edru, \u017ee dne\u0161n\u00ed den p\u0159e\u017eije. \u017de se op\u011bt shled\u00e1 s Billem.<\/div>\n
„P\u0159ipraven?“ Di\u016fv hlas p\u0159etrhl tok jeho my\u0161lenek. Sto\u010dil sv\u016fj pohled k n\u011bmu a neznateln\u011b p\u0159ik\u00fdvl. Tak neznateln\u011b, a\u017e se jej Zeus zeptal znovu.<\/div>\n
„P\u0159ipraven,“ odpov\u011bd\u011bl Tom klidn\u00fdm, vyrovnan\u00fdm hlasem. Neb\u00e1l se smrti, v\u011b\u0159il, \u017ee to p\u0159e\u017eije. V\u011b\u0159il, \u017ee to dok\u00e1\u017ee pro Billa.<\/div>\n
„Dobr\u00e1. Jdeme, u\u017e se na to opravdu t\u011b\u0161\u00edm.“<\/p>\n<\/div>\n
*<\/div>\n
Di\u016fv pal\u00e1c byl obrovsk\u00fd, jeho zahrady se t\u00e1hly \u0161iroko daleko kam jen oko dohl\u00e9dlo. A pr\u00e1v\u011b v jejich st\u0159edu st\u00e1la um\u011ble vytvo\u0159en\u00e1 tribuna, po jej\u00edm\u017e obvodu sed\u011blo snad v\u0161echno bo\u017e\u00ed osazenstvo. Zeus si dal jist\u011b z\u00e1le\u017eet na tom, aby o t\u00e9to ud\u00e1losti v\u011bd\u011blo i posledn\u00ed bo\u017e\u00ed stvo\u0159en\u00ed.<\/div>\n
„Boj\u00ed\u0161 se?“ Di\u016fv odporn\u00fd dech se ot\u0159el o Tomovu tv\u00e1\u0159, jak se nahnul za n\u011bj a ti\u0161e na n\u011bj promluvil. „Opravdu jsi ochotn\u00fd zem\u0159\u00edt kv\u016fli tomu budi\u017ekni\u010demu?“<\/div>\n
Tom se zachv\u011bl. \u010celist stiskl siln\u011b k sob\u011b, pohled up\u00edral do kamenn\u00fdch dve\u0159\u00ed p\u0159ed sebou. „Nechyst\u00e1m se zem\u0159\u00edt,“ odpov\u011bd\u011bl nakonec, kdy\u017e dok\u00e1zal ovl\u00e1dnout sv\u016fj vztek.<\/div>\n
„To se je\u0161t\u011b uvid\u00ed,“ sykl Zeus nen\u00e1vistn\u011b, a ode\u0161el.<\/div>\n
Tom z\u016fstal s\u00e1m jen se dv\u011bma voj\u00e1ky. Kdyby cht\u011bl, m\u011bl dokonalou mo\u017enost k \u00fat\u011bku. M\u011bl by tak jistotu, \u017ee by zachr\u00e1nil sv\u016fj \u017eivot. Ale jeho \u017eivot pro n\u011bj byl n\u011b\u010d\u00edm bezv\u00fdznamn\u00fdm, pokud \u0161lo o Billa. Nem\u011bl v pl\u00e1nu vzd\u00e1t se.<\/div>\n
„\u00c9\u00f3si!“<\/div>\n
Prudce se oto\u010dil, kdy\u017e se sebou usly\u0161el hlas sv\u00e9 matky. Jeho o\u010di se roz\u0161\u00ed\u0159ily strachem. Nepo\u010d\u00edtal s t\u00edm, \u017ee ji je\u0161t\u011b uvid\u00ed. Rozhodn\u011b ne p\u0159edt\u00edm, ne\u017e vstoup\u00ed do ar\u00e9ny. Posledn\u00edch n\u011bkolik dn\u00ed ji nevid\u011bl, nem\u011bla mo\u017enost mu to rozmlouvat.<\/div>\n
„Matko?“<\/div>\n
„Pro\u010d to d\u011bl\u00e1\u0161?!“<\/div>\n
Tom si povzdechl. „Zachra\u0148uji Billa, matko, d\u011bl\u00e1m to pro-„<\/div>\n
„Opravdu v\u011b\u0159\u00ed\u0161, \u017ee jeho \u017eivot m\u00e1 cenu tv\u00e9 vlastn\u00ed smrti?“<\/div>\n
Dal\u0161\u00ed hlubok\u00fd povzdech opustil Tomovy rty. „Miluji ho, matko. Ty sama bys to m\u011bla ch\u00e1pat nejl\u00edp, sama jsi Bohyn\u00ed l\u00e1sky.“<\/div>\n
Afrodita na n\u011bj chv\u00edli ml\u010dky hled\u011bla. „D\u0159\u00edv jsem to nech\u00e1pala,“ hlesla potichu, na\u010de\u017e j\u00ed Tom v\u011bnoval zmaten\u00fd pohled. „Nerozum\u011bla jsem tomu, co na n\u011bm vid\u00ed\u0161. Jist\u011b, je kr\u00e1sn\u00fd, n\u00e1dhern\u00fd, ale nech\u00e1pala jsem, jak<\/em>. Ale u\u017e tomu rozum\u00edm. Kdy\u017e jsem vid\u011bla, co v\u0161echno jsi ochotn\u00fd ud\u011blat pro to, aby on \u017eil, pochopila jsem.“<\/div>\n
Tom se na matku d\u00edval st\u00e1le se zmaten\u00fdm v\u00fdrazem. Opravdu pochopila? Znamen\u00e1 to tedy, \u017ee a\u017e Billa zachr\u00e1n\u00ed, nech\u00e1 je oba na pokoji? Budou moct kone\u010dn\u011b \u017e\u00edt spolu a \u0161\u0165astn\u011b? Bez p\u0159ek\u00e1\u017eek?<\/div>\n
„P\u0159e\u017eij to pro n\u011bj, Tome,“ za\u0161eptala ti\u0161e a ne\u017e se Tom stihl vzpamatovat, vtiskla mu polibek na tv\u00e1\u0159 a zmizela stejn\u011b, jako p\u0159ed chv\u00edli Zeus. Nechala Toma jeho vlastn\u00edmu osudu. Tom, s rukou v m\u00edst\u011b, kde se rty jeho matky dotkly jeho tv\u00e1\u0159e, se oto\u010dil \u010delem k voj\u00e1k\u016fm. Zhluboka se nadechl a ti\u0161e p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
Byl p\u0159ipraven\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
*<\/div>\n
Od chv\u00edle, kdy pro\u0161el t\u011b\u017ek\u00fdmi, kamenn\u00fdmi dve\u0159mi, jako by ztratil kontrolu nad sv\u00fdm vlastn\u00edm t\u011blem. O\u010di se mu roz\u0161\u00ed\u0159ily strachem, kdy\u017e p\u0159ed sebou spat\u0159il t\u0159i hladov\u00e9, rozzu\u0159en\u00e9 lvy, dvakr\u00e1t tak velk\u00e9, ne\u017e zn\u00e1val dote\u010f. A p\u0159esto, jakoby jej vedla n\u011bjak\u00e1 neviditeln\u00e1 s\u00edla, \u0161el jim vst\u0159\u00edc.<\/div>\n
Nedok\u00e1zal vysv\u011btlit, co se d\u011bje s jeho t\u011blem. Jako by byl loutka na neviditeln\u00fdch prov\u00e1zc\u00edch, se kterou si n\u011bkdo hr\u00e1l. S d\u011bsem v o\u010d\u00edch sledoval vlastn\u00ed ruce, kter\u00e9 bodaly me\u010dem vp\u0159ed, jako by to byla oby\u010dejn\u00e1 hra\u010dka ze d\u0159eva, se kterou si hraj\u00ed d\u011bti smrteln\u00edk\u016f.<\/div>\n
Uh\u00fdbal p\u0159ed v\u00fdpady ostr\u00fdch zub\u016f a dr\u00e1p\u016f, kter\u00e9 se sna\u017eily rozp\u00e1rat jeho t\u011blo. Nem\u011bl jedin\u00fd \u0161kr\u00e1bane\u010dek, jako by kolem n\u011bj snad byla zvl\u00e1\u0161tn\u00ed ochrann\u00e1 clona, za kterou se ani jeden ze lv\u016f nemohl dostat. On v\u0161ak mohl k nim. Me\u010dem \u0165al kolem sebe tak dlouho, dokud postupn\u011b, za obrovsk\u00e9ho obdivu v\u0161ech p\u0159ihl\u00ed\u017eej\u00edc\u00edch, nezlikvidoval i toho posledn\u00edho lva.<\/div>\n
Nemohl uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee je konec. Nemohl uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee to dok\u00e1zal, p\u0159e\u017eil. Pot\u00e9, co posledn\u00ed lev naposledy vydechl, padl na kolena, me\u010d zabodl do tr\u00e1vy p\u0159ed sebou. Zap\u0159el se o n\u011bj a pokou\u0161el se nabrat do plic dech, jako by jej celou dobu zadr\u017eoval. Jeho srdce bilo jako spla\u0161en\u00e9 a jeho t\u011blo kone\u010dn\u011b reagovalo tak, jak m\u011blo od za\u010d\u00e1tku. T\u0159\u00e1sl se od hlavy a\u017e k pat\u011b a z o\u010d\u00ed mu st\u00e9kaly drobn\u00e9 slzy strachu. M\u011bl zp\u011bt kontrolu nad sv\u00fdm t\u011blem.<\/div>\n
„Nemo\u017en\u00e9,“ za\u0161eptal Zeus, kdy\u017e Tom kone\u010dn\u011b sebral odvahu a vzhl\u00e9dl k m\u00edstu, kde sed\u011bl. „Nemo\u017en\u00e9,“ zopakoval. Nikdo nech\u00e1pal, co se stalo. Jako by se v\u0161e seb\u011bhlo jen b\u011bhem p\u00e1r kr\u00e1tk\u00fdch minut. Nikdo nev\u011b\u0159il, \u017ee Tom dok\u00e1\u017ee p\u0159e\u017e\u00edt. Nikdo, a\u017e na n\u011bj samotn\u00e9ho a jeho matku. Matku, kter\u00e1 te\u010f se slzami v o\u010d\u00edch b\u011b\u017eela vst\u0159\u00edc sv\u00e9mu synovi, aby jej mohla pevn\u011b obejmout.<\/div>\n
„Dok\u00e1zal jsi to,“ za\u0161eptala mu do ucha, kdy\u017e p\u0159ed n\u00edm poklekla a sv\u00e9 pa\u017ee omotala kolem jeho krku. Tom ji rozt\u0159esen\u011b objet\u00ed op\u011btoval. Ano, dok\u00e1zal to.<\/div>\n
„Chci vid\u011bt Billa,“ za\u0161eptal Tom ti\u0161e.<\/div>\n
„Uvid\u00ed\u0161, synku, uvid\u00ed\u0161.“<\/p>\n<\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
„Tohle u\u017e p\u0159eh\u00e1n\u00ed\u0161, Die! Sl\u00edbil jsi mu to!“<\/div>\n
Zeus si pohrdav\u011b odfrknul. „Nepo\u010d\u00edtal jsem s t\u00edm, \u017ee ten spratek p\u0159e\u017eije.“<\/div>\n
„Ten spratek,“ Afrodita jej probodla nen\u00e1vistn\u00fdm pohledem, „je m\u016fj syn! A ty jsi mu n\u011bco sl\u00edbil!“<\/div>\n
„J\u00e1 jsem B\u016fh v\u00e1s v\u0161ech, m\u016f\u017eu si d\u011blat, co se mi zl\u00edb\u00ed.“<\/div>\n
„Tohle ne! Nebude\u0161 si zahr\u00e1vat se \u017eivotem a \u0161t\u011bst\u00edm m\u00e9ho<\/em> syna! Vra\u0165 mu Billa, nech je, a\u0165 jsou kone\u010dn\u011b \u0161\u0165astn\u00ed! Co z toho v\u0161eho m\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Pot\u011b\u0161en\u00ed,“ odpov\u011bd\u011bl Zeus klidn\u011b, ale kdy\u017e vid\u011bl Afroditinu tv\u00e1\u0159, pokroutil hlavou. „Dostane posledn\u00ed \u00fakol. Pokud zvl\u00e1dne i tohle, to mal\u00e9 nic<\/em> je jeho.“ S t\u011bmito slovy se Zeus oto\u010dil a ode\u0161el. Nem\u011bl na ni n\u00e1ladu, od r\u00e1na st\u00e1le jen je\u010dela a jej\u00ed pisklav\u00fd hlas se mu vr\u00fdval pod k\u016f\u017ei jako ostr\u00e9 jehli\u010dky.<\/div>\n
Kdy\u017e za sebou zav\u0159el dve\u0159e od sv\u00e9 komnaty, pok\u0159iven\u011b se usm\u00e1l. Ano, u\u017e v\u00ed, co to bude tentokr\u00e1t. Zvone\u010dkem si zavolal sluhu.<\/div>\n
„Po\u0161li pro \u00c9\u00f3se,“ p\u0159ik\u00e1zal mu stru\u010dn\u011b a pohodln\u011b se uvelebil na posteli, s tal\u00ed\u0159em hroznov\u00e9ho v\u00edna po sv\u00e9m boku. Jist\u011b se je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1dn\u011b pobav\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
„Ty tam.“ Jeden z voj\u00e1k\u016f houknul sm\u011brem k Billovi, kter\u00fd se kr\u010dil v nejzaz\u0161\u00edm kout\u011b prostorn\u00e9ho s\u00e1lu. Od doby, kdy jej Zeus vyhodil od jeho Toma, uplynulo tolik dn\u00ed. Nem\u011bl o n\u011bm jedinou zpr\u00e1vu, v\u0161ichni jej p\u0159ehl\u00ed\u017eeli, nebyl tu nikdo, kdo by mu pomohl. Z jeho d\u0159\u00edve \u0161t\u00edhl\u00e9ho t\u011bla byly te\u010f jen kosti pokryt\u00e9 k\u016f\u017ei. A z jeho d\u0159\u00edve n\u00e1dhern\u00e9 tv\u00e1\u0159e? Z n\u00ed nezbylo nic v\u00edc, ne\u017e vystoupl\u00e9 l\u00edcn\u00ed kosti, temn\u00e9 kruhy pod o\u010dima a zoufal\u00fd, zlomen\u00fd pohled.<\/div>\n
„P-pro\u010d? Co se d\u011bje?“ M\u011bl strach. Nechal si jej Zeus zase zavolat? Dokon\u010d\u00ed tentokr\u00e1t to, co kdysi nestihl? Nebo ho snad pust\u00ed za Tomem? Je v po\u0159\u00e1dku? P\u0159i my\u0161lence na Toma se mu v o\u010d\u00edch rozsv\u00edtily nepatrn\u00e9 plam\u00ednky nad\u011bje. Kter\u00e9 v\u0161ak voj\u00e1k v z\u00e1p\u011bt\u00ed uhasil sv\u00fdmi slovy.<\/div>\n
„N\u00e1\u0161 p\u00e1n, B\u016fh Zeus, si t\u011b vy\u017e\u00e1dal.“<\/div>\n
Bill ti\u0161e polknul, sna\u017eil se nevid\u011bt voj\u00e1k\u016fv \u0161kodolib\u00fd \u00fasm\u011bv, kdy\u017e jej bez v\u011bt\u0161\u00edch probl\u00e9m\u016f zvedl na nohy a t\u00e1hl p\u0159es s\u00e1l ven. Se slzami v o\u010d\u00edch, naposledy zachytil blon\u010f\u00e1\u010dk\u016fv pohled. Pak u\u017e se za nimi zav\u0159ely t\u011b\u017ek\u00e9 dve\u0159e a voj\u00e1k jej vl\u00e1\u010del chodbami jako hadrovou panenku. Bill se nezmohl na v\u00edc, ne\u017e na t\u0159as cel\u00e9ho t\u011bla a p\u0159\u00edvaly slz.<\/p>\n<\/div>\n
*<\/div>\n
„Pod\u00edvejme se na tebe.“ Zeus p\u0159ech\u00e1zel dokola kolem n\u011bj, prohl\u00ed\u017eel si ho ze v\u0161ech stran, jako by snad ani nemohl uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee p\u0159ed n\u00edm na zemi opravdu kle\u010d\u00ed ten kr\u00e1sn\u00fd Bill. „Jak to vypad\u00e1\u0161?“ pokra\u010doval Zeus d\u00e1l, za bradu si nadzvedl Billovu tv\u00e1\u0159 k sob\u011b. Zalapal po dechu, kdy\u017e vid\u011bl jeho pr\u00e1zdn\u00fd, zlomen\u00fd v\u00fdraz. Opravdu to do\u0161lo a\u017e tak daleko? Jako by se v n\u011bm najednou ozvalo sv\u011bdom\u00ed, prudce pustil Billovu tv\u00e1\u0159 a poodstoupil od n\u011bj n\u011bkolik krok\u016f.<\/div>\n
„P\u0159ipravte mu koupel. A \u010dist\u00e9 oble\u010den\u00ed. A n\u011bco k j\u00eddlu!“ p\u0159ik\u00e1zal jednomu ze sv\u00fdch sluh\u016f a dv\u011bma kroky p\u0159e\u0161el ke sv\u00e9mu tr\u016fnu. Bill p\u0159ed n\u00edm st\u00e1le kle\u010del s hlavou sv\u011b\u0161enou mezi rameny. Ud\u011blal z n\u011bj trosku, oby\u010dejnou lidskou schr\u00e1nku, jen t\u011blo bez du\u0161e.<\/div>\n
„M\u016fj pane.“ Sluha se p\u0159ed Diem poklonil. „Va\u0161e p\u0159\u00e1n\u00ed byla vypln\u011bna.“ Op\u011bt se hluboce poklonil, \u010dekal na dal\u0161\u00ed pokyny.<\/div>\n
„Dobr\u00e1. M\u016f\u017ee\u0161 j\u00edt.“ Sluha op\u011bt p\u0159ik\u00fdvl a zmizel za rud\u00fdm z\u00e1v\u011bsem, za n\u00edm\u017e byly skryty dve\u0159e. Zeus s Billem op\u011bt osam\u011bl.<\/div>\n
„Zvedni se,“ p\u0159ik\u00e1zal mu. V jeho hlase v\u0161ak nebylo ani stopy po hn\u011bvu nebo nad\u0159azenosti. Tentokr\u00e1t ne.<\/div>\n
Bill se pokusil postavit, zesl\u00e1bl\u00e9 nohy v\u0161ak jeho t\u011blo neudr\u017eely. Neb\u00fdt Diovy rychl\u00e9 reakce, upadl by na tvrdou, mramorovou zem. Bez jedin\u00e9ho slova Billa podep\u0159el a odvedl jej do sv\u00e9 koupelny, kter\u00e1 von\u011bla v\u0161emi r\u016fzn\u00fdmi v\u016fn\u011bmi, kter\u00e9 Bill ani nedok\u00e1zal identifikovat.<\/div>\n
„Svl\u00e9kni se.“ Nam\u00edsto vykon\u00e1n\u00ed jeho slov, od n\u011bj Bill o n\u011bkolik krok\u016f m\u00e1to\u017en\u011b poodstoupil.<\/div>\n
„Ne,“ za\u0161eptal ti\u0161e.<\/div>\n
„N\u011bco jsem ti \u0159ekl.“ Na malou chv\u00edli jej Zeus probodl nen\u00e1vistn\u00fdm pohledem. „Nic se ti nestane,“ dodal ji\u017e o n\u011bco sm\u00ed\u0159liv\u011bj\u0161\u00edm t\u00f3nem a s\u00e1m Billovi st\u00e1hl u\u0161mudlan\u00e9 roucho. Chlapec p\u0159ed n\u00edm se marn\u011b pokou\u0161el zakr\u00fdt sv\u00e9 vychrtl\u00e9 t\u011blo.<\/div>\n
„Vlez si do vody,“ poru\u010dil mu Zeus a Bill jej poprv\u00e9 poslechl hned. Voda mohla alespo\u0148 nepatrn\u011b skr\u00fdt jeho nahotu. Bla\u017een\u011b vydechl, kdy\u017e se kolem n\u011bj obto\u010dila p\u0159\u00edjemn\u011b tepl\u00e1, vo\u0148av\u00e1 voda. Ani\u017e by si to uv\u011bdomoval, pomalu se za\u010dal uvol\u0148ovat. Zav\u0159el o\u010di a nechal sv\u00e9 t\u011blo sklouznout hloub\u011bji do vody. Spokojen\u011b vydechl.<\/div>\n
„Najez se. A a\u017e se umyje\u0161, vezmi si na sebe tohle oble\u010den\u00ed a p\u0159ij\u010f zp\u00e1tky za mnou.“ Zeus se pomalu oto\u010dil k odchodu, mezi dve\u0159mi se v\u0161ak je\u0161t\u011b zastavil. „A ned\u011blej \u017e\u00e1dn\u00e9 hlouposti, nebo u\u017e opravdu sv\u00e9ho man\u017eela nikdy neuvid\u00ed\u0161.“ S t\u011bmito slovy zanechal Billa o samot\u011b.<\/div>\n
Ten jen ml\u010dky pozoroval m\u00edsto, kde p\u0159ed chv\u00edli Zeus zmizel. Jak to myslel? Uvid\u00ed snad Toma, kdy\u017e bude poslu\u0161n\u00fd? Kdy\u017e ud\u011bl\u00e1 v\u0161echno, co mu Zeus na\u0159\u00eddil? A je to opravdu tak \u0161patn\u00e9, to, co mu p\u0159ik\u00e1zal? Voda je p\u0159\u00edjemn\u011b osv\u011b\u017euj\u00edc\u00ed, oble\u010den\u00ed kr\u00e1sn\u011b vo\u0148av\u00e9 a po j\u00eddle se mu sb\u00edhaj\u00ed sliny. Ano, dok\u00e1\u017ee ned\u011blat hlouposti a splnit, co mu bylo p\u0159ik\u00e1z\u00e1no.<\/p>\n<\/div>\n
*<\/div>\n
„M\u016fj pane\u2026“ Bill ti\u0161e p\u0159e\u0161l\u00e1pl z nohy na nohu, hlavu sv\u011b\u0161enou k zemi. Neodva\u017eoval se na Dia pod\u00edvat. Nam\u00edsto toho, Zeus na n\u011bm visel pohledem. Co v\u0161echno dok\u00e1\u017ee trocha vody a \u010dist\u00fd od\u011bv? Z t\u00e9 mal\u00e9 trosky ne\u0161t\u011bst\u00ed, kter\u00e1 p\u0159ed n\u00edm st\u00e1la je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed, se op\u011bt vyklubal kr\u00e1sn\u00fd mot\u00fdl.<\/div>\n
„Poj\u010f sem,“ pokynul mu Zeus a Bill ml\u010dky, nejist\u00fdmi kroky, splnil jeho p\u0159\u00e1n\u00ed. „Posa\u010f se.“ Bill ti\u0161e p\u0159ik\u00fdvl a posadil se na postel, ve kter\u00e9 si naposledy tolik vytrp\u011bl. Ale pokud to znamen\u00e1, \u017ee potom uvid\u00ed Toma\u2026 ano, dok\u00e1zal by to ud\u011blat.<\/div>\n
„Je \u010das si promluvit\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
„M\u016f\u017eeme?“<\/div>\n
Tom nejist\u011b p\u0159e\u0161l\u00e1pl z m\u00edsta na m\u00edsto. Nebyl si tak \u00fapln\u011b jist\u00fd, co m\u00e1 o\u010dek\u00e1vat. Zeus mu sl\u00edbil, \u017ee dnes dostane sv\u00e9ho Billa zp\u011bt, spln\u00ed-li jeho posledn\u00ed \u00fakol. Ale co to je za \u00fakol?<\/div>\n
Zhluboka se nadechl a p\u0159ik\u00fdvl. Za doprovodu sv\u00e9 matky ve\u0161el do jedn\u00e9 z m\u00edstnost\u00ed, kterou nikdy p\u0159ed t\u00edm nenav\u0161t\u00edvil. Byla kruhov\u00e9ho tvaru, a po cel\u00e9m jej\u00edm obvodu byly rud\u00e9 z\u00e1v\u011bsy. Rozhl\u00e9dl se kolem sebe, na jednom konci m\u00edstnosti st\u00e1l Di\u016fv tr\u016fn, na n\u011bm\u017e pr\u00e1v\u011b nejvy\u0161\u0161\u00ed B\u016fh sed\u011bl.<\/div>\n
„P\u0159ipraven na sv\u016fj posledn\u00ed \u00fakol, \u00c9\u00f3si?“<\/div>\n
„Ano.“ Jeho hlas byl pevn\u00fd, odhodlan\u00fd.<\/div>\n
„Dobr\u00e1.“ Zeus se nadechl a rozm\u00e1chl rukou ve vzduchu. Rud\u00e9 z\u00e1v\u011bsy se zvedly do vzduchu a odkryly sv\u00e1 tajemstv\u00ed. Po cel\u00e9m obvodu m\u00edstnosti byly obd\u00e9ln\u00edkov\u00e9 otvory uzav\u0159eny sklen\u011bnou v\u00fdpln\u00ed, a za nimi\u2026<\/div>\n
„Bille,“ zalapal Tom po dechu. A\u0165 se pod\u00edval kamkoliv, za ka\u017ed\u00fdm ze skel byl jeho Bill. Jeden od druh\u00e9ho k nerozezn\u00e1n\u00ed. Co m\u00e1 tohle znamenat?<\/div>\n
„Tohle je tv\u016fj posledn\u00ed \u00fakol, \u00c9\u00f3si.“ Kone\u010dn\u011b se Zeus zvedl ze sv\u00e9ho m\u00edsta a p\u0159e\u0161el k Tomovi. „Jestli jej miluje\u0161 tak, jak \u0159\u00edk\u00e1\u0161, pozn\u00e1\u0161, kter\u00fd z nich je ten tv\u016fj.“ S pobaven\u00fdm \u00fasm\u011bvem sledoval d\u011bs v Tomov\u00fdch o\u010d\u00edch. „A abys ne\u0159ekl, \u017ee jsem p\u0159\u00edli\u0161 krut\u00fd, m\u00e1\u0161 na to \u010das a\u017e do doby, ne\u017e se p\u0159esype posledn\u00ed zrnko p\u00edsku. Pokud ho do t\u00e9 doby nepozn\u00e1\u0161, Bill z\u016fstane na v\u011bky m\u00fdm.“<\/div>\n
Tomovo srdce se prudce rozbu\u0161ilo. Byl to nesplniteln\u00fd \u00fakol. Jak by mohl mezi tolika stejn\u00fdmi naj\u00edt jen toho sv\u00e9ho? Byl v\u0161ak rozhodnut\u00fd, \u017ee pro to ud\u011bl\u00e1 v\u0161e. Nenech\u00e1 Billa v jeho sp\u00e1rech. Ne po tom v\u0161em, \u010d\u00edm si oba pro\u0161li.<\/div>\n
„Jsem p\u0159ipraven,“ promluvil nakonec. Tentokr\u00e1t jeho hlas nebyl tak vyrovnan\u00fd, jako zpo\u010d\u00e1tku.<\/div>\n
„Dobr\u00e1 tedy. Tv\u016fj \u010das b\u011b\u017e\u00ed, d\u011blej v\u0161e, co je ve tv\u00fdch sil\u00e1ch.“<\/div>\n
A Tom se o to sna\u017eil. Rozhl\u00e9dl se kolem sebe, s hlubok\u00fdm povzdechem za\u010dal p\u0159ech\u00e1zet kolem dokola, pe\u010dliv\u011b sledoval ka\u017ed\u00e9ho Billa, nikdy v\u0161ak nevid\u011bl rozd\u00edl\u2026<\/p>\n<\/div>\n
autor: Deni<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Deni Tak\u2026 kone\u010dn\u011b se mi povedlo dopsat pro V\u00e1s tuhle pov\u00eddku! Opravdu jsem nad t\u00edm str\u00e1vila spoustu \u010dasu, ale st\u00e1lo mi to za to. Va\u0161e koment\u00e1\u0159e m\u011b neskute\u010dn\u011b moc t\u011b\u0161ily a j\u00e1 V\u00e1m za n\u011b hrozn\u011b moc d\u011bkuju!! Douf\u00e1m, \u017ee se<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[250],"tags":[],"class_list":["post-13424","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-eos-psyche-usvit-nad-olympem"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13424","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13424"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13424\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13424"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13424"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13424"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}