{"id":13432,"date":"2009-09-24T15:30:00","date_gmt":"2009-09-24T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13400"},"modified":"2009-09-24T15:30:00","modified_gmt":"2009-09-24T14:30:00","slug":"hope-12","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/09\/24\/hope-12\/","title":{"rendered":"Hope 12."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Jakmile jeho triko ti\u0161e dopadlo na podlahu, vzduch se stal n\u00e1hle t\u011b\u017e\u0161\u00edm a ned\u00fdchateln\u00fdm. Nerozum\u011bl jsem tomu, co d\u011bl\u00e1m. Nerozum\u011bl jsem v\u016fbec ni\u010demu. Zcela m\u011b ovl\u00e1dlo n\u011bco, co jsem je\u0161t\u011b p\u0159esn\u011bji neum\u011bl identifikovat\u2026<\/div>\n
Pomalu jsem v\u0161ak p\u0159ich\u00e1zel na to, \u017ee to n\u011bco bude \u00fapln\u011b jin\u00e9, ne\u017e to bylo se S\u00e1rou\u2026 Mnohem k\u0159eh\u010d\u00ed, \u010dist\u00e9 a p\u0159irozen\u00e9. Pln\u00e9 neovladateln\u00e9 potla\u010dovan\u00e9 touhy a cht\u00ed\u010de. Byl jsem si jist, \u017ee mi to m\u016f\u017ee zm\u011bnit cel\u00fd \u017eivot, a j\u00e1 to cht\u011bl p\u0159esto zkusit. Pro\u010d bych nemohl b\u00fdt je\u0161t\u011b naposledy skute\u010dn\u011b \u0161\u0165astn\u00fd? Pro\u010d bych nemohl je\u0161t\u011b jedinkr\u00e1t okusit, jak kr\u00e1sn\u00e9 a svazuj\u00edc\u00ed to m\u016f\u017ee b\u00fdt? Vytrp\u011bl jsem si p\u0159eci u\u017e hodn\u011b. Bolest, kter\u00e1 m\u011b pron\u00e1sledovala na ka\u017ed\u00e9m kroku, mi dlouho ned\u00e1vala sp\u00e1t. Plakal jsem\u2026 bezv\u00fdsledn\u011b jsem se tr\u00e1pil a nikdo mi nepomohl. Tom se stal sv\u011btlem v dob\u011b m\u00e9ho temna. Uk\u00e1zal mi, \u017ee \u017eivot m\u00e1 v\u017edycky je\u0161t\u011b jeden smysl. Ka\u017ed\u00fd m\u00e1 pr\u00e1vo b\u00fdt \u0161\u0165astn\u00fdm a milovan\u00fdm. Necht\u011bl jsem jej ztratit\u2026<\/p>\n<\/div>\n
S p\u0159iv\u0159en\u00fdma o\u010dima jsem se opatrn\u011b p\u0159itulil k jeho hrudn\u00edku. V\u0161echna ta divokost, je\u017e n\u00e1s dohnala a\u017e jsem, byla n\u00e1hle pry\u010d. Zlehka jsem se dot\u00fdkal jeho hol\u00e9 k\u016f\u017ee, l\u00edbal jsem jej a vdechoval jeho n\u00e1dhernou v\u016fni. P\u0159estal jsem jej tla\u010dit na dve\u0159e a dovolil jsem mu sev\u0159\u00edt m\u00e9 t\u011blo v nesm\u011bl\u00e9m objet\u00ed.<\/div>\n
„Bille?“ Zvedl jsem tv\u00e1\u0159 k t\u00e9 jeho a m\u00e9 o\u010di se p\u0159\u00edmo automaticky vpily do t\u011bch jeho. „Zvedni ruce,“ za\u0161eptal a oddan\u011b m\u011b pol\u00edbil. Ne\u0161lo neposlechnout. Zhluboka jsem se nadechl, jak m\u00e9 t\u0159esouc\u00ed se ruce vyl\u00e9tly do vzduchu. Tom si je\u0161t\u011b jednou p\u0159ivlastnil m\u00e9 rty m\u011bkk\u00fdm polibkem a pot\u00e9 ze m\u011b jedn\u00edm prudk\u00fdm pohybem svl\u00e9kl \u010dern\u00e9 tri\u010dko.<\/div>\n
Nev\u011bd\u011bl jsem, co od n\u011bj m\u016f\u017eu o\u010dek\u00e1vat. Necht\u011bl jsem jej vyd\u011bsit. B\u00e1l jsem se ud\u011blat n\u011bco, co by mu mohlo p\u0159ipomenout minulost. Tak moc jsem se b\u00e1l, \u017ee mu ubl\u00ed\u017e\u00edm. Proto jsem se rozhodl \u010dekat. Bylo mi \u00fapln\u011b jedno, zdali bych m\u011bl na n\u011bj \u010dekat minuty, hodiny, dny nebo dokonce t\u00fddny. V\u016fbec jsem nebyl nedo\u010dkavej. Nec\u00edtil jsem pot\u0159ebu vybouchnout jako sopka a zasypat jej svou v\u00e1\u0161nivou l\u00e1vou. Ani j\u00e1 jsem nikdy neb\u00fdval divok\u00fd. Takhle mi to vlastn\u011b vyhovovalo mnohem v\u00edc.<\/div>\n
\n
Nem\u011bl jsem z n\u011bj strach. Nikdy by mi nedok\u00e1zal ubl\u00ed\u017eit, i kdy\u017e m\u011b p\u0159ed sebou neust\u00e1le varoval.<\/div>\n
„Nechci ti takhle komplikovat \u017eivot,“ za\u0161eptal, jakmile z n\u011bj z pomoc\u00ed m\u00fdch prst\u016f, sklouzly \u0161irok\u00e9 tepl\u00e1ky.<\/div>\n
„Ale j\u00e1 to chci. V\u017edycky bylo v\u0161echno kolem m\u011b a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 jednoduch\u00e9. A j\u00e1 mo\u017en\u00e1 proto nikdy nebyl skute\u010dn\u011b \u0161\u0165astn\u00fd,“ poslepu jsme vedli jeden druh\u00e9ho k posteli. Netu\u0161ili jsme, zdali kr\u00e1\u010d\u00edme spr\u00e1vn\u00fdm sm\u011brem. Neust\u00e1le jsme se d\u00edvali do o\u010d\u00ed toho druh\u00e9ho. V hloubce jeho o\u010d\u00ed jsem pozn\u00e1val sv\u016fj sv\u011bt. Op\u011bt jsem v n\u011bm nach\u00e1zel ztracenou nad\u011bji a v\u00edru, \u017ee v\u0161echno m\u016f\u017ee b\u00fdt znovu dobr\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n
I kdy\u017e jsem se ze za\u010d\u00e1tku mo\u017en\u00e1 tro\u0161ku styd\u011bl, svl\u00e9kl jsem si i j\u00e1 sv\u00e9 tepl\u00e1ky. Nebylo v\u016f\u010di Tomovy f\u00e9r, \u017ee j\u00e1 jsem jej mohl vid\u011bt nah\u00e9ho, zat\u00edmco on tuhle \u0161anci nedostal. Se sklon\u011bnou tv\u00e1\u0159\u00ed jsem o\u010dek\u00e1val jeho reakci. St\u00e1l jsem p\u0159ed n\u00edm nah\u00fd, ochoten ud\u011blat cokoliv, ka\u017edou mali\u010dkost, kter\u00e1 by jej ud\u011blala \u0161\u0165astn\u00fdm. Cht\u011bl jsem jej vid\u011bt usm\u00edvat se. Cht\u011bl jsem, aby stejn\u011b jako j\u00e1 pochopil, \u017ee se mezi n\u00e1ma utvo\u0159ilo zvl\u00e1\u0161tn\u011b intimn\u00ed pouto, kter\u00e9 jsem nedok\u00e1zal p\u0159etrhnout. Nedok\u00e1zal a ani necht\u011bl.<\/div>\n
Zaposlouchal jsem se do Tomova hlubok\u00e9ho d\u00fdch\u00e1n\u00ed a odv\u00e1\u017eil jsem se pod\u00edvat na n\u011bj. Sed\u011bl na posteli a beze slova se na m\u011b d\u00edval. Nesm\u011bl\u00fdm pohledem sj\u00ed\u017ed\u011bl m\u00e9 nah\u00e9 t\u011blo a j\u00e1 se t\u0159\u00e1sl jako mal\u00fd kluk.<\/div>\n
„Stoj\u00edm ti za to, Bille?“ zeptal se po chvilce tich\u00fdm hlasem a j\u00e1 mohl spat\u0159it, jak mu po tv\u00e1\u0159i st\u00e9k\u00e1 slza. „My dva p\u0159eci nem\u016f-“ Nenechal jsem jej domluvit. Tuhle v\u011btu mi \u0159\u00edkal od za\u010d\u00e1tku. Znal jsem ji nazpam\u011b\u0165 a p\u0159esto nepomohla, abych na n\u011bj p\u0159estal myslet. Opatrn\u011b jsem odsunul sv\u016fj ukazov\u00e1\u010dek z jeho rt\u016f a bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed jsem se do nich vpil. Nev\u011bdomky jsem si na n\u011bj obkro\u010dmo sedal. Omotal jsem mu sv\u00e9 nohy kolem bok\u016f a v\u00e1\u0161niv\u011b jsem zast\u00e9nal do jeho polibku ve chv\u00edli, kdy si m\u011b k sob\u011b p\u0159itiskl je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e…<\/div>\n
\n

(Tom)<\/p>\n<\/div>\n

Bylo to neuv\u011b\u0159iteln\u00e9. Kluk, kter\u00e9ho jsem odm\u00edtal od chv\u00edle, co m\u011b zachr\u00e1nil a vyt\u00e1hl z m\u00e9 b\u00eddy a bezmoci, mi najednou sed\u011bl nah\u00fd v n\u00e1ru\u010d\u00ed a horliv\u011b m\u011b l\u00edbal. Prohr\u00e1l jsem. Zklamal jsem s\u00e1m sebe, proto\u017ee jsem mu nedok\u00e1zal odolat. Tak moc jsem se b\u00e1l, \u017ee mu ubl\u00ed\u017e\u00edm. Sna\u017eil jsem se d\u011blat v\u0161echno proto, abych jej od sebe vzd\u00e1lil a on stejn\u011b z\u016fstal. U\u017e nem\u011blo smysl se br\u00e1nit. Pot\u0159eboval jsem c\u00edtit, \u017ee m\u011b m\u00e1 n\u011bkdo r\u00e1d. Bylo n\u00e1dhern\u00e9 vn\u00edmat, \u017ee n\u011bkomu na v\u00e1s skute\u010dn\u011b z\u00e1le\u017e\u00ed. Bylo to snad \u00fapln\u011b poprv\u00e9, co jsem n\u011bco takov\u00e9ho c\u00edtil. Nikdy mi nikdo nedal najevo l\u00e1sku, ani n\u011bhu.<\/div>\n
S Billem to bylo v\u0161echno jakoby \u00fapln\u011b poprv\u00e9. Poprv\u00e9 a hned tak stra\u0161n\u011b kr\u00e1sn\u00e9, a\u017e jsem se b\u00e1l, \u017ee se r\u00e1no prost\u011b vzbud\u00edm a zjist\u00edm, \u017ee to byl v\u0161echno jenom kr\u00e1sn\u00fd sen…<\/div>\n
Neust\u00e1le jsme se nal\u00e9hav\u011b l\u00edbali. T\u0159eli jsme se o sebe. Vzru\u0161en\u00ed a vyd\u011b\u0161en\u00ed z toho, co p\u0159inese budoucnost…<\/p>\n<\/div>\n
Nakonec se v\u0161ak nic nestalo. Je\u0161t\u011b bylo p\u0159\u00edli\u0161 brzy na to, aby mohlo k n\u011b\u010demu doj\u00edt. Bylo by to p\u0159\u00edli\u0161 rychl\u00e9, a mo\u017en\u00e1 by to akor\u00e1t v\u0161echno pokazilo. Byl jsem r\u00e1d, \u017ee se to je\u0161t\u011b nestalo. Oba jsme to c\u00edtili stejn\u011b. I beze slov jsme si dok\u00e1zali porozum\u011bt.<\/div>\n
„Kone\u010dn\u011b p\u0159est\u00e1v\u00e1 pr\u0161et,“ za\u0161eptal jsem sp\u00ed\u0161 s\u00e1m pro sebe a vydechl jsem \u00falevou. „Nem\u00e1\u0161 r\u00e1d d\u00e9\u0161\u0165?“ Bill se oto\u010dil tak, aby se mi mohl zad\u00edvat do tv\u00e1\u0159e a zlehka se j\u00ed dotkl.<\/div>\n
„Ani ne,“ p\u0159iznal jsem ti\u0161e. „M\u00e1m z n\u011bj strach. U\u017e jako malej kluk jsem se jej b\u00e1l. Bou\u0159ky a blesky, to v\u0161echno m\u011b d\u011bsilo. V\u017edycky jsem byl s\u00e1m. Nem\u011bl jsem nikoho, za k\u00fdm bych mohl p\u0159ij\u00edt a p\u0159itulit se. Nikoho, kdo by m\u011b nechal sp\u00e1t ve sv\u00e9 posteli a po\u010dkal, dokud neusnu,“ smutn\u011b jsem stiskl v\u00ed\u010dka a ze v\u0161ech sil jsem se sna\u017eil neplakat. Vn\u00edmal jsem, jak m\u011b Bill pe\u010dliv\u011b p\u0159ikryl teplou p\u0159ikr\u00fdvkou a vz\u00e1p\u011bt\u00ed jsem uc\u00edtil, jak m\u011b jeho pa\u017ee jemn\u011b obj\u00edmaj\u00ed. Zlehka m\u011b l\u00edbal do vlas\u016f, ob\u010das dokonce pohladil po tv\u00e1\u0159i. „U\u017e se nikdy nebude\u0161 muset b\u00e1t de\u0161t\u011b, proto\u017ee j\u00e1 tady budu v\u017edy pro tebe,“ dlouze m\u011b pol\u00edbil a j\u00e1 jeho slov\u016fm najednou uv\u011b\u0159il. V\u011b\u0159il jsem, \u017ee to spole\u010dn\u011b dok\u00e1\u017eeme. V\u011b\u0159il jsem, \u017ee je to skute\u010dn\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n
„D\u011bkuju Bille. Za v\u0161echno,“ pohladil jsem jej po vlasech a je\u0161t\u011b jednou jsem jej pol\u00edbil. On se na m\u011b l\u00e1skypln\u011b usm\u00e1l a zav\u0159el o\u010di. Je\u0161t\u011b naposled jsem jej pol\u00edbil do vlas\u016f a ud\u011blal jsem to sam\u00e9.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu usnout.“ Otev\u0159el jsem o\u010di a musel jsem se pousm\u00e1t. Bill se na m\u011b d\u00edval jako mal\u00e9 zv\u011bdav\u00e9 d\u00edt\u011b a o\u010dek\u00e1val mou reakci. „Nemohli bychom si je\u0161t\u011b chvilku pov\u00eddat?“ zaprosil smutn\u011b a bylo na n\u011bm vid\u011bt, \u017ee se sna\u017e\u00ed ud\u011blat cokoliv, aby na\u0161i spole\u010dnou chvilku str\u00e1vil jinak ne\u017e sp\u00e1nkem.<\/div>\n
„A o \u010dem by sis cht\u011bl pov\u00eddat?“ musel jsem se posadit, jinak bych jist\u011b usnul uprost\u0159ed mluven\u00ed. Bill se na m\u011b kr\u00e1tce zad\u00edval a pot\u00e9 ti\u0161e odpov\u011bd\u011bl.<\/div>\n
„O tob\u011b“.<\/div>\n
„Bille, tak to jdu rad\u011bji sp\u00e1t,“ nem\u011bl jsem n\u00e1ladu bavit se o sob\u011b. Necht\u011bl jsem s n\u00edm mluvit o minulosti. Necht\u011bl jsem si dne\u0161n\u00ed kr\u00e1sn\u00fd ve\u010der zkazit n\u011b\u010d\u00edm tak nep\u0159\u00edjemn\u00fdm, jakou byla moje minulost.<\/div>\n
„J\u00e1 to takhle nemyslel. Chci t\u011b l\u00edp poznat. Cht\u011bl bych v\u011bd\u011bt, co m\u00e1\u0161 r\u00e1d, a co ne. Co se ti na lidech l\u00edb\u00ed, nebo co na nich r\u00e1d nem\u00e1\u0161. Budu r\u00e1d, kdy\u017e mi \u0159ekne\u0161 \u00fapln\u011b cokoliv. V\u00ed\u0161 j\u00e1\u2026“ na okam\u017eik p\u0159estal mluvit a chytil m\u011b za ruku. „R\u00e1d se na tebe d\u00edv\u00e1m, kdy\u017e mluv\u00ed\u0161,“ \u010dekal bych cokoliv, ale tohle ne. V jednu chv\u00edli byl zv\u011bdav\u00fd a nad\u0161en\u00fdm poslucha\u010dem, sta\u010dilo n\u011bkolik vte\u0159in a on se \u00fapln\u011b obr\u00e1til. Jeho o\u010di byly n\u00e1hle smutn\u00e9 a utr\u00e1pen\u00e9. A tak to nem\u011blo b\u00fdt!<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, kdy se na tebe j\u00e1 r\u00e1d d\u00edv\u00e1m?“ vzal jsem jeho tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed a zlehka jsem jej pohladil po \u010delisti. Odpov\u011bd\u00ed mi bylo nesouhlasn\u00e9 vrt\u011bn\u00ed hlavou. „Kdy\u017e se ke m\u011b skl\u00e1n\u00ed\u0161 a j\u00e1 v\u00edm, \u017ee m\u011b brzy pol\u00edb\u00ed\u0161\u2026“<\/div>\n
<\/div>\n
P\u0159ij\u010f a pomoz mi l\u00e9tat,
p\u016fj\u010d mi tv\u00e1 k\u0159\u00eddla,
j\u00e1 je vym\u011bn\u00edm za sv\u011bt,
za v\u0161e, co m\u011b dr\u017e\u00ed,
vym\u011bn\u00edm je dnes v noci,
za v\u0161e, co m\u00e1m.<\/em><\/div>\n
Tady n\u011bkde jsem p\u0159ist\u00e1l,
nem\u016f\u017eu v\u00edc \u0159\u00edct kdo jsem,
ztratil jsem pam\u011b\u0165,
obr\u00e1zky ned\u00e1vaj\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd smysl.
Dej m\u011b zp\u00e1tky, dej m\u011b dom\u016f,
S\u00e1m to tady venku nezvl\u00e1dnu.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Nenajdu se zase,
nepozn\u00e1v\u00e1m sebe sam\u00e9ho,
poj\u010f a odt\u00e1hni m\u011b pry\u010d,
d\u00e1m za to v\u0161echno,
st\u00fdsk\u00e1 se mi,
a chci zp\u011bt
vzdaluji se st\u00e1le v\u00edc,
ka\u017ed\u00fdm okam\u017eikem…<\/em><\/p>\n<\/div>\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Jakmile jeho triko ti\u0161e dopadlo na podlahu, vzduch se stal n\u00e1hle t\u011b\u017e\u0161\u00edm a ned\u00fdchateln\u00fdm. Nerozum\u011bl jsem tomu, co d\u011bl\u00e1m. Nerozum\u011bl jsem v\u016fbec ni\u010demu. Zcela m\u011b ovl\u00e1dlo n\u011bco, co jsem je\u0161t\u011b p\u0159esn\u011bji neum\u011bl identifikovat\u2026 Pomalu jsem v\u0161ak p\u0159ich\u00e1zel na to, \u017ee<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[264],"tags":[],"class_list":["post-13432","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-hope"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13432","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13432"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13432\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13432"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13432"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13432"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}