{"id":13464,"date":"2009-09-20T18:00:00","date_gmt":"2009-09-20T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13432"},"modified":"2009-09-20T18:00:00","modified_gmt":"2009-09-20T17:00:00","slug":"casoprostor-iii-36","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/09\/20\/casoprostor-iii-36\/","title":{"rendered":"\u010casoprostor III 36."},"content":{"rendered":"
autor: Janule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
\u010dtvrtek 10. srpna 2015<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
SABINE<\/p>\n<\/div>\n
„Hele, teto, u\u017e je tam!“ vyp\u00edskne nad\u0161en\u011b prcek a ukazuje prstem, kdy\u017e spolu \u010dum\u00edme na televizi v ob\u00fdv\u00e1ku. No jo, tat\u00ednek v cel\u00e9 sv\u00e9 kr\u00e1se, a u toho strejda, ten tam nem\u016f\u017ee chyb\u011bt. V hudebn\u00edm po\u0159adu musej b\u00fdt ti dva v\u017edycky vedle sebe, p\u0159ek\u0159ikujou se a G\u00e9\u010dka jim po\u0159\u00e1d d\u011blaj jenom k\u0159ov\u00ed. Report\u00e1\u017e z turn\u00e9 u\u017e opakujou asi pot\u0159et\u00ed, ale kdy\u017e nem\u00e1 prcek ta\u0165ku \u017eiv\u011b, d\u00edv\u00e1 se na n\u011bj aspo\u0148 v televizi. Bill mu v\u017edycky na konci po\u0161le pusu, a na to ten mr\u0148ous celou dobu \u010dek\u00e1. P\u0159ed chv\u00edl\u00ed se probral z odpoledn\u00edho sp\u00e1nku, je\u0161t\u011b je celej roz\u010depej\u0159enej, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee bude t\u00e1ta v televizi, tak jsem m\u011bla za \u00fakol ho v\u010das vzbudit. Ti dva spolu visej denn\u011b aspo\u0148 hodinu na telefonu, a kdy\u017e si nepov\u00edd\u00e1 s t\u00e1tou, pov\u00edd\u00e1 si aspo\u0148 s babi\u010dkou, kter\u00e1 taky vol\u00e1 denn\u011b, nejsp\u00ed\u0161, aby se ujistila, \u017ee tady jej\u00edmu mil\u00e1\u010dkovi nikdo neubli\u017euje.<\/p>\n<\/div>\n
T\u0159eba j\u00e1… n\u011bkdy m\u00e1m z nast\u00e1vaj\u00edc\u00ed tch\u00fdn\u011b pocit, \u017ee m\u011b nem\u00e1 r\u00e1da. Nev\u00edm… t\u0159eba si to jenom namlouv\u00e1m, ale kdy\u017e mi zavol\u00e1, abych j\u00ed p\u0159edala vnuka k telefonu, bejv\u00e1 takov\u00e1 odm\u011b\u0159en\u00e1. Nejsp\u00ed\u0161 \u017e\u00e1rl\u00ed, baba… jako bych j\u00ed cht\u011bla n\u011bco ukr\u00e1st. Spadla jsem do t\u00fd jejich poveden\u00fd rodinky proti sv\u00fd v\u016fli, zachra\u0148uju jej\u00edm syn\u00e1\u010dk\u016fm hol\u00fd zadky, a tak nevid\u00edm d\u016fvod, pro\u010d by na m\u011b m\u011bla bejt hnusn\u00e1, na to a\u0165 zapomene, drah\u00e1 Simone. Jednou m\u011b kluci po\u017e\u00e1dali, a\u0165 se o kluka star\u00e1m, tak se sna\u017e\u00edm. Netvrd\u00edm, \u017ee jsem n\u011bjak\u00e1 matka roku, ale tak, snad nejsem \u00fapln\u011b blb\u00e1… u\u017e n\u00e1m to tady p\u011bt dn\u00ed hezky klape, v\u016fbec se spolu nenud\u00edme. Ani jsem ne\u010dekala, \u017ee to bude takov\u00e1 z\u00e1bava, ale ten prcek m\u011b nenech\u00e1 chvilku v klidu, po\u0159\u00e1d n\u011bco pot\u0159ebuje, nebo si chce hr\u00e1t, klid m\u00e1m v podstat\u011b jen ve chv\u00edli, kdy mluv\u00ed s t\u00e1tou nebo bab\u010dou. Ve\u010der padnu do postele jak pod\u0165at\u00e1 dv\u011b hodiny potom, co ho usp\u00edm, a chrn\u00edm jako d\u0159evo, dokud mi to pometlo r\u00e1no nevl\u00edtne do postele.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak kam dneska vyraz\u00edme?“ nahod\u00edm ot\u00e1zku, kdy\u017e mu t\u00e1ta po\u0161le pusu, on mu j\u00ed asi osmkr\u00e1t vr\u00e1t\u00ed, a jdou z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fd titulky. Nechce se mi tr\u010det cel\u00fd dny doma, tak\u017ee v\u017edycky odpoledne zved\u00e1me kotvy. „Co t\u0159eba kino?“ nab\u00eddnu variantu, a\u010dkoliv v\u016fbec nev\u00edm, jestli hrajou n\u011bco pro d\u011bti.<\/div>\n
„Jo, to jo, a pak p\u016fjdem na hranolky jako v\u010dera, \u017ee jo?“ ujist\u00ed se ten malej filuta.<\/div>\n
„Jasn\u011b, nen\u00ed probl\u00e9m,“ p\u0159ik\u00fdvnu. „Tak ale obl\u00edkat, a\u0165 to l\u00edt\u00e1,“ popo\u017eenu ho, a sama se jdu obl\u00edct do lo\u017enice. „V\u00ed\u0161, co si vezme\u0161 na sebe?“ jen se ujist\u00edm, ale souhlasn\u00fdm zamru\u010den\u00edm mi d\u00e1 jasn\u011b najevo, \u017ee je velkej kluk a tohle u\u017e d\u00e1vno zn\u00e1. Fajn…<\/div>\n
\n
<\/div>\n
TOM<\/p>\n<\/div>\n
Opatrn\u011b vykouknu na chodbu, jestli je \u010distej vzduch, a vyraz\u00edm k Billovu pokoji. Sice jsem po koncert\u011b ztahanej jako pes, ale kdy\u017e m\u00e1me v hotelu pokoje vedle sebe, nem\u016f\u017eu sp\u00e1t s\u00e1m. Dne\u0161n\u00ed koncert, t\u0159et\u00ed v po\u0159ad\u00ed, byl \u00fapln\u011b \u00fa\u017easnej. U\u017e jsme se skv\u011ble rozehr\u00e1li, v\u0161echno klape jak na dr\u00e1tk\u00e1ch, v\u010detn\u011b hologramovejch p\u0159enos\u016f, tak\u017ee jsou v\u0161ichni spokojen\u00ed. Perfektn\u00ed atmosf\u00e9ra pa\u0159\u00ed\u017esk\u00fd haly n\u00e1s v\u0161echny absolutn\u011b strhla, hr\u00e1li jsme jako o \u017eivot a mn\u011b se po takov\u00fdmhle v\u00fdkonu v\u017edycky t\u011b\u017eko us\u00edn\u00e1. Bill je na tom stejn\u011b, tak\u017ee v\u00edm, \u017ee kolem t\u0159et\u00ed r\u00e1no bude je\u0161t\u011b vzh\u016fru. \u010cek\u00e1 na m\u011b, o tom nepochybuju. Zm\u00e1\u010dknu na telefonu jedni\u010dku, abych ho prozvonil, a jako by st\u00e1l za dve\u0159ma, otev\u0159ou se a j\u00e1 do nich rychle zapadnu. Jestli jsou na chodb\u00e1ch kamery, je tohle v\u0161echno velk\u00fd riziko, ale \u017e\u00e1dn\u00fd jsem nevid\u011bl, tak snad to bude v pohod\u011b.<\/div>\n
„No kone\u010dn\u011b, kdes byl tak dlouho?“ zachrapt\u00ed Bill \u0161eptem, jako by n\u00e1s tady mohl n\u011bkdo sly\u0161et, a vrhne se mi kolem krku. „U\u017e jsem se nemohl do\u010dkat,“ za\u0161ept\u00e1 je\u0161t\u011b, ne\u017e se na m\u011b p\u0159icucne.<\/div>\n
„Sprchoval jsem se, ne? Nepudu k tob\u011b zpocenej jako \u010dun\u011b,“ odtrhnu se od jeho p\u0159is\u00e1t\u00fd pusy, abych mu mohl alespo\u0148 odpov\u011bd\u011bt, a pohlad\u00edm ho po vlhk\u00fdch vlasech. „Ty taky, jak vid\u00edm,“ mrknu na n\u011bj, a nech\u00e1m se st\u00e1hnout na postel.<\/div>\n
„Nemohl jsem se do\u010dkat, a\u017e m\u011b po\u0159\u00e1dn\u011b obejme\u0161,“ za\u0161ept\u00e1 mi Bill do ucha, kdy\u017e se mi vyhoupne obkro\u010dmo na kl\u00edn a obto\u010d\u00ed kolem m\u011b svoje huben\u00fd chapadla. M\u00e1 na sob\u011b jen spac\u00ed boxerky, na rozd\u00edl ode m\u011b, j\u00e1 musel j\u00edt p\u0159es chodbu oble\u010denej, kdyby n\u011bco. „Bude\u0161 sp\u00e1t v tomhle?“ zatah\u00e1 m\u011b za triko a ne\u017e se nad\u011bju, st\u00e1hne ho ze m\u011b a zahod\u00ed na zem. „Nebude\u0161,“ odpov\u00ed si s\u00e1m, a poval\u00ed m\u011b do pe\u0159in, aby to sam\u00fd ud\u011blal s kalhotama. „Pot\u0159ebuju se nafetovat tvoj\u00ed v\u016fn\u011b, jinak neusnu,“ le\u017e\u00ed na mn\u011b a o\u010duch\u00e1v\u00e1 m\u011b jako \u0161t\u011bn\u011b, kdy\u017e se seznamuje s novou v\u011bc\u00ed. Je to bl\u00e1z\u00ednek, tenhle m\u016fj \u010dernovlasej kocourek. N\u011bkdy je rozumnej otec, a jindy zase mal\u00fd d\u00edt\u011b, jako t\u0159eba te\u010f. M\u00e1m pocit, \u017ee nikdy nedosp\u011bje, po\u0159\u00e1d bude m\u016fj malej br\u00e1\u0161ka.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak se nadechuj, ty m\u016fj fe\u0165\u00e1ku,“ usm\u011bju se, a p\u0159it\u00e1hnu si ho bl\u00ed\u017e do n\u00e1ru\u010de. Le\u017e\u00edme vedle sebe, v\u00edm, \u017ee dneska nic nebude, vid\u011bl jsem na Billovi, jak je unavenej, u\u017e kdy\u017e jsme kon\u010dili koncert, tak\u017ee tuhle noc spolu str\u00e1v\u00edme ve v\u0161\u00ed po\u010destnosti, ale v\u016fbec mi to nevad\u00ed… pot\u0159ebuju jeho bl\u00edzkost, to mi sta\u010d\u00ed k tomu, aby se mi b\u00e1je\u010dn\u011b spalo celou noc. Nakonec, vy\u0159\u00e1dili jsme se p\u0159edv\u010d\u00edrem, to jsme byli poprv\u00e9 v hotelu, a byla to super j\u00edzda. Sakra, nem\u011bl bych na to vzpom\u00ednat, jinak se mi postav\u00ed a Bill se bude sna\u017eit s t\u00edm n\u011bco ud\u011blat. Rychle mus\u00edm myslet na n\u011bco jin\u00fdho, ale copak to jde, kdy\u017e mi ten m\u016fj \u010dernovlasej \u010f\u00e1bel o\u010duch\u00e1v\u00e1 krk? To je \u0161\u00edlen\u011b t\u011b\u017ek\u00fd. Jen\u017ee on to d\u011bl\u00e1 schv\u00e1ln\u011b, jak tak pozoruju, proto\u017ee jeho zv\u011bdav\u00e1 ruka se pomalu ale jist\u011b \u0161ine ke mn\u011b do rozkroku, aby si ov\u011b\u0159ila, jestli se mu da\u0159\u00ed. Sakra… rychle se p\u0159eto\u010d\u00edm na b\u0159icho, abych toho sv\u00fdho tvrdnouc\u00edho zr\u00e1dce potrestal, a sly\u0161\u00edm jen nesouhlasn\u00fd zak\u0148u\u010den\u00ed.<\/div>\n
„Budeme sp\u00e1t,“ za\u0161ept\u00e1m Billovi do ucha. „Jsi utahanej, vid\u00edm to na tob\u011b. Zejtra vst\u00e1v\u00e1me v deset, nep\u0159e\u017eil bys to,“ sna\u017e\u00edm se ho uchl\u00e1cholit, a jsem celkem \u00fasp\u011b\u0161nej. Bill sice je\u0161t\u011b chvilku protestuje, ale nakonec p\u0159ese m\u011b p\u0159ehod\u00ed nohu a ruku, hlavu mi zavrt\u00e1 do ramene a zav\u0159e o\u010di.<\/div>\n
„Tak teda dobrou,“ \u0161pitne je\u0161t\u011b, l\u00edbne m\u011b na tv\u00e1\u0159 a b\u011bhem chvilky u\u017e sly\u0161\u00edm pravideln\u00fd oddechov\u00e1n\u00ed. Pot\u0159eboval to jako s\u016fl, v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee hned usne, kdy\u017e budu u n\u011bj, m\u00e1me to oba stejn\u00fd. Mn\u011b to bude sice je\u0161t\u011b chvilku trvat, ale s t\u00edmhle oddychuj\u00edc\u00edm pokladem v n\u00e1ru\u010d\u00ed jsem ten nejspokojen\u011bj\u0161\u00ed kytarista na sv\u011bt\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
R\u00e1no m\u011b vzbud\u00ed mobil. Nen\u00ed m\u016fj, ale Bill\u016fv, tak\u017ee se nevzru\u0161uju, zav\u0159u o\u010di a jen do br\u00e1\u0161ky \u0161\u0165ouch\u00e1m, dokud se neprobere.<\/div>\n
„Co je?“ m\u017eour\u00e1 na m\u011b ospale. „Co se d\u011bje, kolik je hodin?“ skuhr\u00e1 rozespal\u00fdm hlasem. „Kdo to votravuje,“ zasku\u010d\u00ed, kdy\u017e si uv\u011bdom\u00ed, \u017ee to jeho mobil sk\u00e1\u010de po no\u010dn\u00edm stolku jako zb\u011bsilej. P\u0159estane m\u011b vysl\u00fdchat, kdy\u017e pochop\u00ed, \u017ee stejn\u011b nap\u016fl sp\u00edm, a nat\u00e1hne se pro mobil.<\/div>\n
„Co se d\u011bje, Sab?“ okam\u017eit\u011b identifikuju volaj\u00edc\u00edho podle osloven\u00ed. A j\u00e9je, budouc\u00ed man\u017eelka m\u00e1 nejsp\u00ed\u0161 n\u011bjak\u00fd v\u00fdchovn\u00fd pot\u00ed\u017ee, tak n\u00e1s bud\u00ed ve t\u0159i\u010dtvrt\u011b na deset… m\u00e1 \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee jsme m\u011bli bud\u00edka na des\u00e1tou, jinak bych j\u00ed n\u011bco od plic \u0159ekl. „Je\u017ei\u0161marj\u00e1,“ sly\u0161\u00edm jenom zast\u00e9nat Billa, kdy\u017e chvilku poslouch\u00e1, co mu Sabine l\u00ed\u010d\u00ed do telefonu. „A to se tam objevila jen tak? Ani nevolala?“ vypt\u00e1v\u00e1 se a prot\u00edr\u00e1 si p\u0159itom o\u010di. „J\u00e1 nev\u00edm, co m\u00e1\u0161 d\u011blat, jsem v Pa\u0159\u00ed\u017ei, Sab, t\u011b\u017eko ti te\u010f n\u011bjak m\u016f\u017eu pomoct, asi k tomu m\u011bla n\u011bjakej d\u016fvod, ne?“ Kristepane, co to \u0159e\u0161\u00ed? V\u016fbec nech\u00e1pu, o \u010dem je \u0159e\u010d, ale postupn\u011b m\u011b bud\u00ed roz\u010dilenej hlas, co se oz\u00fdv\u00e1 z Billova telefonu. Sleduju ho, jak si ten mr\u0148avej p\u0159\u00edstroj d\u00e1v\u00e1 d\u00e1l od ucha, aby mu nepraskl bub\u00ednek, vypad\u00e1 to, \u017ee sle\u010dna nev\u011bsta chytla nerva. Proboha, to jsem zv\u011bdav, co se to tam d\u011bje. Bill j\u00ed je\u0161t\u011b chv\u00edli p\u0159esv\u011bd\u010duje, \u017ee s t\u00edm nem\u016f\u017ee nic d\u011blat, ale nakonec rezignuje, a s povzdechem pronese: „Tak dob\u0159e, j\u00e1 j\u00ed teda zavol\u00e1m.“ Na\u0161tvan\u011b hod\u00ed mobil do pe\u0159iny a pr\u00e1skne sebou na postel. P\u0159i\u0161oupnu se k n\u011bmu, abych ho m\u011bl bl\u00ed\u017e, a za\u010dnu vysl\u00fdchat.<\/div>\n
„Tak co se zase d\u011bje?“ zaskuhr\u00e1m rozespal\u00fdm hlasem. „Man\u017eelka zlob\u00ed?“ utahuju si z n\u011bj.<\/div>\n
„Ne! Matka zlob\u00ed,“ odpov\u00ed mi Bill na\u0161tvan\u011b.<\/div>\n
„Jak\u00e1 matka? Ona je t\u011bhotn\u00e1?“ nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b na n\u011bj z\u00edr\u00e1m, co to pl\u00e1c\u00e1. Otev\u0159e o\u010di, kter\u00fd m\u011bl celou dobu zav\u0159en\u00fd, a za\u0161kleb\u00ed se.<\/div>\n
„Na\u0161e matka, ty pako. P\u0159ijela dneska r\u00e1no neohl\u00e1\u0161en\u00e1, nahrnula se do kuchyn\u011b a za\u010dala Sabine vysv\u011btlovat, \u017ee nem\u016f\u017ee chodit ka\u017edej den s klukem na hranolky do Meka, proto\u017ee je to zdrav\u00ed \u0161kodliv\u00fd,“ vychrl\u00ed na m\u011b jednou v\u011btou vysv\u011btlen\u00ed.<\/div>\n
„No pot\u011b\u0161. Tch\u00fdn\u011b v akci,“ za\u010dnu se sm\u00e1t na cel\u00fd kolo. To si Sabinka u\u017eije, zn\u00e1m na\u0161i matku. „No a co s t\u00edm jako hodl\u00e1\u0161 d\u011blat?“ sm\u011bju se d\u00e1l, ale vid\u00edm na Billovi, \u017ee je po\u0159\u00e1d na\u0161tvanej.<\/div>\n
„Co? Sabine chce, abych m\u00e1m\u011b zavolal, a vysv\u011btlil j\u00ed, \u017ee m\u00e1 okam\u017eit\u011b vypadnout a p\u0159estat j\u00ed do toho kecat, jinak \u017ee klidn\u011b zru\u0161\u00ed svatbu, \u017ee do takov\u00fdhle rodiny nem\u00e1 zapot\u0159eb\u00ed v\u016fbec strkat \u010dum\u00e1k, \u017ee takovouhle p\u0159\u00ed\u0161ernou tch\u00fdni si za to, co pro n\u00e1s d\u011bl\u00e1, nezaslou\u017e\u00ed a tak d\u00e1le a tak d\u00e1le… Byla p\u011bkn\u011b nasran\u00e1, tos sly\u0161el, ne?“<\/div>\n
„Co\u017ee ud\u011bl\u00e1? No to je holka \u0161ikovn\u00e1\u2026 nikam nevolej, m\u00e1ma tam z\u016fstane, Sabinka se odst\u011bhuje zp\u00e1tky do sv\u00fdho kutlochu a j\u00e1 budu m\u00edt svobodn\u00fdho br\u00e1\u0161ku,“ za\u010dnu rozv\u00edjet teorii, ale dostanu hned po hlav\u011b pol\u0161t\u00e1\u0159em.<\/div>\n
„Blb\u010de, ned\u011blej mi to je\u0161t\u011b t\u011b\u017e\u0161\u00ed, ne\u017e to je. V\u00ed\u0161 dob\u0159e, \u017ee to nejde,“ \u0159ekne smutn\u011b. „Kdyby to \u0161lo, zru\u0161il bych tu \u0161\u00edlenost s\u00e1m,“ dod\u00e1 je\u0161t\u011b smutn\u011bjc. P\u0159i\u0161oupnu se k n\u011bmu, abych ho objal, v\u00edm, \u017ee je to pro n\u011bj t\u011b\u017ek\u00fd, ale ta malink\u00e1 jisk\u0159i\u010dka nad\u011bje m\u011b \u00fapln\u011b okouzlila. Nejrad\u0161i bych mu te\u010f, kdy\u017e ho vid\u00edm zase tak smutn\u00fdho, \u0159ekl o B\u00e9dovi, ale n\u011bco jsem si sl\u00edbil, tak budu zticha. Ale ut\u011b\u0161ovat ho m\u016f\u017eu, to se rozum\u00ed.<\/div>\n
„J\u00e1 vim, kocourku, j\u00e1 vim,“ st\u00e1hnu si ho do n\u00e1ru\u010de, a p\u0159ikreju n\u00e1s. „V\u0161echno bude dobr\u00fd, uvid\u00ed\u0161,“ l\u00edbnu ho na \u010delo, zav\u0159u o\u010di, kdy\u017e vtom se rozdrn\u010d\u00ed bud\u00edk\u2026 deset, mus\u00edme vst\u00e1vat. T\u00edpnu ho, aby dal pokoj a odhod\u00edm pe\u0159inu. „Tak nic\u2026 jde se do pr\u00e1ce,“ zvednu se do sedu a pl\u00e1cnu Billa po zadku, aby se probral. „Dneska je toho moc, v\u010detn\u011b toho, \u017ee mus\u00ed\u0161 volat na\u0161\u00ed drah\u00e9 matce,“ p\u0159ipomenu mu, ale nen\u00ed to nijak j\u00edzliv\u00fd, je mi jasn\u00fd, \u017ee to nebude lehkej rozhovor. „Jdu se k sob\u011b vyspr\u0161it,“ ozn\u00e1m\u00edm mu, kdy\u017e se doobl\u00edknu. „P\u0159eju hodn\u011b \u0161t\u011bst\u00ed,“ dod\u00e1m, kdy\u017e se Bill hrabe z postele a j\u00e1 opatrn\u011b vykukuju na chodbu, jestli na n\u00ed n\u011bkdo nen\u00ed. \u010cistej vzduch, m\u016f\u017eu. Oto\u010d\u00edm se, m\u00e1vnu na br\u00e1\u0161ku a vyklouznu opatrn\u011b na chodbu.<\/p>\n<\/div>\n
BILL<\/p>\n<\/div>\n
Panebo\u017ee\u2026 \u017eensk\u00fd\u2026 ob\u010das jsou fajn, ale n\u011bkdy fakt na zabit\u00ed\u2026 Zm\u00e1\u010dknu \u010d\u00edslo sv\u00fd drah\u00fd matky a \u010dek\u00e1m, a\u017e to milostiv\u011b zvedne. P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee tu\u0161\u00ed, pro\u010d j\u00ed vol\u00e1m, ur\u010dit\u011b se se Sabine musely p\u011bkn\u011b rafnout. Slepice jedny, nem\u016f\u017eou d\u00e1t chv\u00edli pokoj. J\u00e1 abych to \u0159e\u0161il z Pa\u0159\u00ed\u017ee\u2026 No kone\u010dn\u011b\u2026<\/div>\n
„Ahoj, mami,“ stihnu jenom \u0159\u00edct, ne\u017e se na m\u011b sesype odhadem tak pades\u00e1t a\u017e sto slov bez nadechnut\u00ed. Sotva to sta\u010d\u00edm sledovat, ale pochopil jsem, \u017ee to bylo n\u011bco v tom smyslu, \u017ee nenech\u00e1 sv\u00fdho vnuka zab\u00edt n\u011bjakou nezodpov\u011bdnou n\u00e1nou, kter\u00e1 nev\u00ed, jak je j\u00eddlo od Meka nezdrav\u00fd, \u017ee je to sam\u00e1 um\u011blina, sam\u00fd \u00e9\u010dka, \u017ee se po tom ni\u010dej j\u00e1tra, ledviny, a b\u016fhv\u00ed co je\u0161t\u011b, a \u017ee mu vlastn\u011b p\u0159ijela zachr\u00e1nit \u017eivot. Tak. Bezvadn\u00fd. A te\u010f co s t\u00edm\u2026 bo\u017ee, \u017eensk\u00fd zatracen\u00fd\u2026<\/div>\n
„Mami, zadr\u017e, nech m\u011b chv\u00edli mluvit, jo?“ zastav\u00edm ten nekone\u010dnej vodop\u00e1d. Na druh\u00fdm konci je najednou ticho. No hur\u00e1. „Mami, uv\u011bdom si, pros\u00edm t\u011b, \u017ee tv\u016fj vnuk je moment\u00e1ln\u011b ohro\u017eovanej z v\u00edce stran, nejen od Mek\u00e1\u010de. Jestli tvoje zarputil\u00e1 snaha donutit Sabine k va\u0159en\u00ed v\u010das nep\u0159estane, nebude\u0161 m\u00edt koho zachra\u0148ovat, jasn\u00fd? Hned te\u010f se j\u00ed omluv\u00ed\u0161, \u017ee jsi j\u00ed uspo\u0159\u00e1dala takovouhle poni\u017euj\u00edc\u00ed p\u0159epadovku, sbal\u00ed\u0161 si sv\u00fd saky paky a odjede\u0161 dom\u016f, proto\u017ee jestli Sab spln\u00ed, \u010d\u00edm mi vyhro\u017eovala do telefonu, tak nebude\u0161 m\u00edt \u017e\u00e1dn\u00fdho vnuka!“ Jsem vostrej, mo\u017en\u00e1 to bylo a\u017e moc, ale na m\u00e1mu se mus\u00ed jedin\u011b takhle, jinak m\u011b bude p\u0159esv\u011bd\u010dovat je\u0161t\u011b p\u016fl hodiny, \u017ee m\u00e1 pravdu.<\/div>\n
„Bille\u2026 to po mn\u011b nem\u016f\u017ee\u0161 cht\u00edt\u2026 p\u0159ece se nebudu poni\u017eovat p\u0159ed takovou\u2026“<\/div>\n
„Jakou?“ vyjedu na n\u00ed. „Co m\u00e1\u0161 proti Sabine? Ud\u011blala ti snad n\u011bco? Zachr\u00e1nila n\u00e1m s Tomem zadek, tak se k n\u00ed pros\u00edm t\u011b chovej jako k moj\u00ed budouc\u00ed \u017een\u011b a respektuj, \u017ee n\u011bjakej \u010das bude Dejvovi d\u011blat m\u00e1mu. A p\u0159esta\u0148 \u017e\u00e1rlit, ona ti ho nechce sebrat,“ vychrl\u00edm na n\u00ed p\u0159esn\u011b to, co si mysl\u00edm. Bylo mi to jasn\u00fd u\u017e v dob\u011b, kdy m\u011b p\u0159emlouvala, abych jim Dejva nechal v Loitsche na cel\u00fd turn\u00e9, ale mus\u00edm s t\u00edm bojovat. Sabine se nesm\u00ed cejtit jako n\u011bkdo, kdo se k n\u00e1m do rodiny vet\u0159el, mus\u00ed si p\u0159ipadat, \u017ee je v\u00edtan\u00e1, a tohle je prost\u011b od m\u00e1my hnusn\u00fd. A\u0165 m\u00e1m m\u00e1mu jakkoliv r\u00e1d, nem\u016f\u017eu j\u00ed dovolit, aby mi zkazila \u017eivot jen proto, \u017ee \u017e\u00e1rl\u00ed na jinou \u017eenskou. „Mus\u00edm se v \u00fater\u00fd o\u017eenit, jasn\u00fd?“ Dod\u00e1m je\u0161t\u011b d\u016frazn\u011b a \u010dek\u00e1m na odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
„Hmmm,“ ozve se jen z druh\u00fd strany. „Dob\u0159e, p\u016fjdu za n\u00ed, ale d\u011bl\u00e1m to jenom kv\u016fli tob\u011b, Bille\u2026 a kv\u016fli Dav\u00eddkovi\u2026 takhle se poni\u017eovat\u2026“ skuhr\u00e1, ale mn\u011b je jasn\u00fd, \u017ee pod t\u00edhou argument\u016f m\u011b poslechne a snad se j\u00ed povede v\u0161echno urovnat.<\/div>\n
„Neboj, Sab je fajn holka. Kdy\u017e na n\u00ed bude\u0161 hodn\u00e1 taky, bude v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku. V\u017edy\u0165 jste si p\u0159edt\u00edm v pohod\u011b rozum\u011bly, tak se sna\u017e to urovnat, jo? Pot\u0159ebuju, abyste vy dv\u011b spolupracovaly, a ne abyste se h\u00e1daly. M\u00e1m t\u011b r\u00e1d, mami,“ sna\u017e\u00edm se si to vy\u017eehlit.<\/div>\n
„Ale nava\u0159\u00edm jim tady n\u011bco, aby tu m\u011bli v\u011bt\u0161\u00ed z\u00e1soby, jo?“ je\u0161t\u011b smlouv\u00e1.<\/div>\n
„Hele, to se dohodni se Sab, a\u017e se j\u00ed omluv\u00ed\u0161, a jestli nebude cht\u00edt, vyka\u0161li se na to. Pros\u00edm. Ona u\u017e si porad\u00ed, j\u00e1 j\u00ed pak brnknu a proberu s n\u00ed, kam maj s Dejvem chodit na j\u00eddlo, abys m\u011bla klid, jo?“<\/div>\n
„Dob\u0159e no\u2026 ale stejn\u011b\u2026“<\/div>\n
„Mami!“<\/div>\n
„No jo\u2026 j\u00e1 vim,“ rezignuje kone\u010dn\u011b m\u00e1 matka a j\u00e1 si oddychnu.<\/div>\n
„Kde je Sabine?“ ov\u011b\u0159\u00edm si je\u0161t\u011b, jak moc se tam ty dv\u011b rozh\u00e1daly.<\/div>\n
„Naho\u0159e u Toma,“ potvrd\u00ed mi matka domn\u011bnku, \u017ee to bylo zl\u00fd. Kdy\u017e mi volala, skoro bre\u010dela a byla dost na\u0161tvan\u00e1.<\/div>\n
„Tak je\u0161t\u011b chv\u00edli po\u010dkej, j\u00e1 j\u00ed nejd\u0159\u00edv zavol\u00e1m, a pak za n\u00ed teprve zajdi, jo?“<\/div>\n
„Dob\u0159e, to bude\u0161 hodnej,“ dostanu pochvalu, tahle varianta je pro ni asi sch\u016fdn\u011bj\u0161\u00ed, kdy\u017e bude v\u011bd\u011bt, \u017ee hned mezi dve\u0159ma nedostane p\u011bst\u00ed. Ony jsou si se Sabine vlastn\u011b hodn\u011b podobn\u00fd\u2026 Hodn\u00fd, dokud je klid, ale p\u011bkn\u011b v\u00fdbu\u0161n\u00fd, jakmile n\u011bco nejde podle nich. Je\u0161t\u011b\u017ee nemus\u00edme bydlet v\u0161ichni pohromad\u011b, to bych se \u0161el asi brzo ob\u011bsit.<\/div>\n
„Mus\u00edm se j\u00edt upravit, za hodinu odj\u00ed\u017ed\u00edme do Bernu, odpoledne je n\u011bjak\u00fd focen\u00ed a rozhovory, nest\u00edh\u00e1m\u2026 tak pozdravuj Dejva a neh\u00e1dejte se p\u0159ed n\u00edm, pros\u00edm t\u011b!“<\/div>\n
„Dob\u0159e\u2026“ ku\u0148kne m\u00e1ma u\u017e celkem zkrotle. „Nechce\u0161 ho k telefonu? Hraje si v pokoj\u00ed\u010dku,“ nab\u00eddne mi, ale na to u\u017e bohu\u017eel nen\u00ed \u010das.<\/div>\n
„J\u00e1 mu zavol\u00e1m ve\u010der, to bude voln\u011bjc, jo? Te\u010f u\u017e mus\u00edm. Dej to se Sabine do po\u0159\u00e1dku, a\u0165 v \u00fater\u00fd v\u0161echno klapne, nebo m\u011b bude\u0161 m\u00edt na sv\u011bdom\u00ed. Krautnerka by m\u011b nejrad\u0161i vid\u011bla bru\u010det v base, tak j\u00ed tu radost neud\u011blej, jo?“<\/div>\n
„Tak jo, m\u011bj se, Bill\u00ed, a pozdravuj Toma. V\u0161echno je mezi v\u00e1ma v po\u0159\u00e1dku?“<\/div>\n
„Jo, je to dobr\u00fd, v\u0161echno klape. Tak pa, mami, j\u00e1 u\u017e fakt mus\u00edm let\u011bt,“ ukon\u010d\u00edm to, a rychle fr\u010d\u00edm na z\u00e1chod. Mo\u010d\u00e1k mi m\u016f\u017ee prasknout, ne\u017e tady vy\u0159e\u0161\u00edm probl\u00e9my t\u011bch dvou soky\u0148. Bo\u017ee m\u016fj\u2026 tady vid\u00edm, jak\u00fd to je, kdy\u017e n\u011bkdo bezd\u016fvodn\u011b \u017e\u00e1rl\u00ed\u2026 jestli n\u011bco v\u00edm jist\u011b, tak to, \u017ee Sabine netou\u017e\u00ed z\u016fstat Dejvovou matkou na celej \u017eivot, a u\u017e v\u016fbec ne, ukr\u00e1st jedin\u00fdho vnuka jeho babi\u010dce. Je\u0161t\u011b j\u00ed mus\u00edm brnknout, aby m\u011bla s m\u00e1mou trp\u011blivost, a jdu do sprchy\u2026 bo\u017ee, ty \u017eensk\u00fd\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Janule<\/strong><\/div>\n
betaread: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
PS: \u010cetli jste v p\u00e1tek o t\u011bch 3D koncertech, co se chystaj? J\u00e1 se sm\u00e1la, kdy\u017e jsem to \u010detla… za p\u00e1r let nastoup\u00ed Erik a je to tady… \ud83d\ude00 U\u017e se t\u011b\u0161\u00edm, a\u017e na n\u011b budu \u010dum\u011bt v obejv\u00e1ku… J. :o)<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Janule \u010dtvrtek 10. srpna 2015 SABINE „Hele, teto, u\u017e je tam!“ vyp\u00edskne nad\u0161en\u011b prcek a ukazuje prstem, kdy\u017e spolu \u010dum\u00edme na televizi v ob\u00fdv\u00e1ku. No jo, tat\u00ednek v cel\u00e9 sv\u00e9 kr\u00e1se, a u toho strejda, ten tam nem\u016f\u017ee chyb\u011bt. V hudebn\u00edm<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[221],"tags":[],"class_list":["post-13464","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-casoprostor-iii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13464","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13464"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13464\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13464"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13464"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13464"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}